CALLING TO YOUR ATTENTION

Transkript

1 POJISTN OBZOR RO»NÕK LXXXIII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Mgr. Mario Bˆhme, prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Jaroslava Faökov, Tereza Fricov, PhDr. Jan K brt, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), Bc. Petr Milata, PhDr. Miloö Nov k, Ing. Eva Rojkov, Ing. Eva Svobodov, Ing. Marek VÌch äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: , Fax: eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: Tisk rna v R ji, s.r.o., Pardubice ISSN Rozöi uje: distribuënì firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk 24, Praha 9. Tel.: , fax: Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, Praha 1, predplatne@predplatne.cz (nebo P edplatitelè ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn obzor objednat u distribuënì firmy L. K. PER- MANENT, PP 4, Bratislava 34. Telefon: , fax: ( lkperm@lkpermanent.sk). Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne ;»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne , j.zn.p ñ 330/98. EvidenËnÌ ËÌslo MK»R E Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: Cena: 25 KË»Ìslo bylo p ed no do v roby: Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OBSAH N rodnì tripartitnì semin o d chodovè reformï (Mgr. Ji Ì Kr l)...3 JeötÏ jedno ohlèdnutì za semin em o d chodovè reformï (Ing. Rudolf Voborsk )...4 Diskuze: K problematice regulace v pojiöùovnictvì (Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.)...5 NovÈ eöenì penzì v 21. stoletì: Turnerova zpr va (Mgr. Martin ätïp nek, Ing. Jan äkorpìk)... 6 MotoristickÈ aktuality: NovÈ p estupky proti bezpeënosti a plynulosti provozu na pozemnìch komunikacìch (JUDr. Pavel Buöta)...7 OkÈnko do Evropy: Francouzsk pojistn trh (Ing. VladimÌr Pulchart, MBA)...9 LegislativnÌ zmïny v z konï Ë. 168/1999 Sb., o pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla a v z konï Ë. 37/2004 Sb., o pojistnè smlouvï (JUDr. Ji Ì Jirsa)...10 Hurik ny ñ metla i Ëinitel rozvoje svïtovèho pojiöùovnictvì a zajiötïnì ñ 1. Ë st (Ing. Michal äkorpil)...11 Validace v stup povodúov ch model (doc. RNDr. Milan äulista, CSc.)...12 Nehodovost na d lnicìch»eskè republiky (Ing. Ladislav Sk cal)...13 Pojiöùovny ve Francii: PenÌze aù d st t (va)...14 INFO z EvropskÈ unie (Ing. Josef»Ìûek)...15 P ÌspÏvek OECD ke zmìrnïnì n sledk glob lnìch katastrof (Z prezentace viceprezidenta AIA p. Snydera)...16 Praxe, Spory, Stanoviska: Uöl zisk v kombinaci se zap jëenìm n hradnìho vozidla (JUDr. Jaroslava äulcov )...17 Telegraficky (Eva Trojanov )...18 Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat )...18 VelkÈ ökody: V buch svìtiplynu Na OhradÏ (Josef Hrubeö)...19 CONTENTS National seminar of the government, employers and trade unions concerning reform of the retirement system (Ji Ì Kr l) One more review of the seminar on the retirement reform (Rudolf Voborsk ) Discussion: As to regulation in the insurance industry (Jaroslav MesrömÌd) New solution of pensions in the 21 st Century: Turnerís Report (Martin ätïp nek, Jan äkorpìk) News for motorists: New offence against security and fluency of road traffic with sanctions and points (Pavel Buöta) Sight at Europe: French insurance market (VladimÌr Pulchart) Legislative changes in the Act No. 168/1999 Coll. on motor third party liability and in the Act No. 37/2004 Coll. on insurance contract (Ji Ì Jirsa) Hurricanes ñ A scourge and a factor of world insurance and reinsurance development (Part 1) (Michal äkorpil) Validation of flood modelsí outputs (Milan äulista) Accident rate on the Czech highways (Ladislav Sk cal) French insurance companies: Let the state give money (va) INFO from the European Union (Josef»Ìûek) OECDís report on attenuation of global catastrophesí consequences (From the AIAís Vice-president Mr. Snyderís paper) Practice, Disputes, Standpoints: Loss of profit in combination with rental of a substitute vehicle (Jaroslava äulcov ) By wire (Eva Trojanov ) From among the new legal provisions (Ji ina Kotrbat ) Big losses: Gas explosion in VÌtkov (Josef Hrubeö) CALLING TO YOUR ATTENTION National seminar of the government, employers and trade unions concerning reform of the retirement system is the first article of this Insurance Reviewís issue. The article is a follow up after the December 2005 seminar of various national and international parties. The Czech Ministry of Labour and Social Affairs (MPSV) and the International Labour Organisation (ILO) have organized the seminar aiming at broadening discussion on the retirement reform in the Czech Republic. Entry speeches given by mr. Butler (ILO), mr. äkromach and mr. Kr l (both MPSV) were followed by exceptionally interesting ones given by foreign experts. Valuable foreign experience shared was concerning, among other issues, the necessity of a nation-wide and broad political spectrum acceptance of the reform and a long-term social dialogue. 2 POJISTNÝ OBZOR 2/2006

2 Ministerstvo pr ce a soci lnìch vïcì (MPSV) ve spolupr ci s Mezin rodnì organizacì pr ce (MOP/ILO) uspo dalo ve dnech 5. a 6. prosince 2005 N rodnì tripartitnì semin o d chodovè reformï v»eskè republice. Semin e se z Ëastnilo vìce neû 100 dom cìch odbornìk a pozvanì experti ze zahraniëì, a to jak z transformujìcìch se st t st ednì Evropy (z Polska, MaÔarska, Slovenska, Slovinska a Estonska), tak i z Francie a USA a d le experti z OECD a ILO. CÌlem semin e bylo prohloubit diskuzi o dalöìm pokraëov nì d chodovè reformy v»r. Semin inicioval ministr pr ce a soci lnìch vïcì v lètï 2005 po ukonëenì pr ce tzv. BezdÏkovy komise, tedy v dobï, kdy se p edpokl dalo, ûe jeötï do konce roku 2005 bude alespoú Ë steënï vyuûit dialog politick ch stran k dalöìmu pokroku v dohodï o nutn ch zmïn ch ËeskÈho d chodovèho systèmu. K obohacenì ËeskÈ diskuze byla proto zvolena i hlavnì tèmata semin e, a to jak jednotlivè reformy plnì (Ëi neplnì) oëek v nì a jakè problèmy se objevujì bïhem implementace, jak ovlivúuje d chodov systèm Ëi jeho reforma zamïstnanost staröìch pracovnìk, a koneënï, jak lze posìlit spoleëenskou akceptaci d chodovè reformy a jakou roli v tom m ûe sehr t soci lnì dialog. Semin zah jil editel region lnì kancel e ILO pro Evropu pan Butler a po nïm vystoupil ministr pr ce a soci lnìch vïcì pan äkromach, kter mj. informoval i o aktu lnì situaci v p ÌpravÏ d chodovè reformy. O tom, ûe byla v obdobì od Ìjna 2004 do Ëervna 2005 provedena anal za r zn ch variant d chodovè reformy, kterè p edloûily politickè strany zastoupenè v PoslaneckÈ snïmovnï Parlamentu. V sledky tèto anal zy se staly podkladem pro dalöì politick jedn nì o pokraëov nì d chodovè reformy. V souëasnè dobï je situace takov, ûe vöem je z ejmè, ûe d chodov systèm vyûaduje v budoucnu dalöì zmïny, existuje v z - sadï konsenzu lnì anal za souëasnèho systèmu, existuje matematick apar t na modelaci r zn ch variant, jsou k dispozici odbornè kapacity na dalöì pr ce a pokraëuje p Ìprava nositele pojiötïnì. Na anal zu r zn ch variant d chodovè reformy nav zalo jedn - nì p edstavitel pïti politick ch stran zastoupen ch v PoslaneckÈ N rodnì tripartitnì semin o d chodovè reformï Mgr. Ji Ì Kr l Ministerstvo pr ce a soci lnìch vïcì snïmovnï Parlamentu, kte Ì se snaûì nalèzt shodu nad n vrhem Dohody o dalöìch krocìch v d chodovè reformï, kterè by byly realizov ny jeötï v obdobì do voleb do PoslaneckÈ snïmovny. N vrh dohody obsahuje 4 body, a sice, ûe: ñ klìëovou roli v zajiötïnì d chodov ch p Ìjm obëan bude hr t i nad le solid rnì, pr bïûnè, st - tem zajiöùovanè z kladnì d chodovè pojiötïnì; ñ do roku 2030 bude pokraëovat postupnè zvyöov nì z konem stanovenèho vïku pro n rok na starobnì d chod; ñ bude vytvo ena finanënì rezerva pro d chodovou reformu z p ebytk systèmu a v nos z privatizace; ñ bude podpo en dalöì rozvoj doplúkov ch d chodov ch systèm. V dobï kon nì semin e jeötï probìhala o n vrhu Dohody jedn - nì p edsedy vl dy s p edsedy politick ch stran s cìlem dos hnout shody pokud moûno jeötï v roce TÌm by samoz ejmï nebyly ukonëeny zmïny ËeskÈho d chodovèho systèmu. Pan ministr vyj d il p esvïdëenì, ûe o dalöìch pot ebn ch zmïn ch se bude konsenzu- lnï vyjedn vat i po volb ch v roce 2006, a to v z jmu nalezenì jeho optim lnì podoby jak pro naöe ob- Ëany, tak i pro Ëeskou ekonomiku. Po vystoupenì pana ministra struënï p ipomnïl historii ËeskÈ d chodovè reformy po roce 1990 mgr. J. Kr l z MPSV a o v sledcìch pr ce expertnì komise informoval jejì koordin tor a vedoucì v konnèho t mu ing. V. BezdÏk. Tento blok byl zavröen vystoupenìmi z stupc vöech politick ch stran zastoupen ch v PSP. D le pak program pokraëoval mimo dnï zajìmav mi vystoupenìmi zahraniënìch expert. RadÏji neû popisovat jednotliv vystoupenì (kter jsou dostupn na webov ch str nk ch MPSV) se pokusìm o charakteristiku nejzajìmavïjöìch poznatk.»eho bychom se mïli podle zahraniënìch zkuöenostì vyvarovat p edevöìm? Reformy d chodov ch systèm probïhly v sousednìch zemìch relativnï ned vno, p ÌpadnÏ jeötï probìhajì, a z toho d vodu se jejich efekty, tj. zda jsou, resp. budou, spïönè ve sv ch cìlech, nemohly jeötï plnï projevit. UrËitÈ negativnì zkuöenosti lze vysledovat spìöe v oblastech, kterè souvisejì s konceptem d chodovè reformy nep Ìmo. To, Ëeho bychom se mïli p i reformï d chodovèho systèmu na z kladï zahraniënìch zkuöenostì p edevöìm vyvarovat, je nedostateën p ipravenost, a to jak v rovinï technickè, tak takè politickè. V technickè rovinï je d leûitè uvèst z mïry obsaûenè v reformï do praxe, tj. schopnost reformu administrativnï zvl dnout. P ipravenost v rovinï politickè spoëìv p edevöìm v dosaûenì shody na danè podobï reformy tak, aby v p ÌpadÏ zmïny politickèho rozloûenì nebyly zmïnïny principy reformy. To by mohlo znejistït obëany a ve sv ch d sledcìch vèst ke ztr tï d vïry v reformu jako takovou. NemÏla by b t podcenïna ani akceptovatelnost d chodovè reformy ve ejnostì, a proto by mïla probìhat pr bïûn osvïtov a vysvïtlovacì kampaú k objasnïnì nezbytnosti reformy a jejìch hlavnìch princip. OvlivÚujÌ d chodovè systèmy zamïstnanost staröìch pracovnìk? NastavenÌ podmìnek v d chodov ch systèmech m vliv na mìru zamïstnanosti jednotliv ch skupin obyvatel. ZamÏstnanost staröìch osob ovlivúuje, vedle dostupnosti invalidnìch d chod, zejmèna vïkov hranice pro n rok na starobnì d chod, podmìnky pro moûnost soubïhu d chod s p Ìjmem z v dïleënè Ëinnosti a konstrukce v poëtu d chodu p i p edëasnèm a p i odloûenèm odchodu do starobnìho d chodu. V p ÌpadÏ, ûe je jednotlivci umoûnïno pobìrat d chod a z roveú je tato moûnost v hodnïjöì neû setrvat na trhu pr ce, lidè preferujì pobìr nì d chodu p ed pracovnì aktivitou. Snahou d chodov ch systèm by mïlo b t to, aby byly ve vztahu k trhu pr ce neutr lnì, zejmèna ale, aby nemotivovaly k p edëasnèmu odchodu z trhu pr ce. Jakou roli p i tvorbï penzijnìch reforem hraje soci lnì dialog? Soci lnì dialog a jeho d leûitost je jednìm z klìëov ch princip MOP, kter byla spolupo adatelem semin e o d chodovè reformï. V p ÌpravÏ d chodovè reformy je samoz ejmï t eba naslouchat i soci lnìm partner m tak, aby v sledn n vrh mïl co nejvïtöì podporu. Na druhou stranu je t eba mìt na pamïti, ûe i s ohledem na to, ûe neexistuje ide lnì eöenì d chodovè reformy, rozhodnutì o budoucì podobï musì b t uëinïno politiky, neboù pouze oni ponesou za toto rozhodnutì odpovïdnost v Ëi vöem skupin m obyvatel. P Ìstup a realizace d chodovè reformy se v jednotliv ch st tech liöì a na semin i bylo znovu potvrzeno, ûe kaûd zemï musì p ipravit takovè zmïny, kterè budou reflektovat jejì specifickè podmìnky. Mezin rodnì zkuöenosti a vz jemn v mïna n zor jsou prospïönè a mohou nabìzet inspiraci, ale jednotlivè p Ìstupy nelze v û dnèm p ÌpadÏ kopìrovat. Z hlediska zahraniënìch zkuöenostì je vhodnè sledovat zmïny nejen v zemìch novï p istou- POJISTNÝ OBZOR 2/2006 3

3 pivöìch do EU, ale i v zemìch EU15, p ÌpadnÏ v USA. D chodovè (soci- lnì) systèmy jsou ve st tech tohoto typu hluboce zako enïny a jejich zmïny jsou Ëasto podrobeny velmi intenzivnì diskusi vedoucì Ëasto ñ z pohledu reforem ve v chodnì Ë sti Evropy ñ k velmi kompromisnìm Ëi dìlëìm reformnìm krok m. Nutnost prov dït reformy existujìcìch d chodov ch systèm je p edevöìm spojena s oëek van m demografick m v vojem a jeho negativnìmi dopady do tïchto d chodov ch systèm. Ve snaze eliminovat nep Ìzniv dopad demografickèho v voje na d chodov systèm tak, aby byl i v budoucnu schopen zajistit dostateënè p Ìjmy ve st Ì a byl p itom finanënï udrûiteln, je spoleën rys vöech prov dïn ch reforem. V jednotliv ch p Ìstupech se jiû tyto reformy liöì, a jak bylo i na tomto semin i znovu potvrzeno, kaûd zemï musì p ipravit takovou reformu, kter bude reflektovat jejì specifickè podmìnky. Nelze tedy zmïny uskuteëúovanè jednotliv mi zemïmi p Ìliö Ñopisovatì. P Ìnosem byla i vystoupenì prezident»eskè asociace pojiöùoven a Asociace penzijnìch fond. Oba kriticky pouk zali na slab mìsta souëasnèho regulaënìho r mce soukromèho p ipojiötïnì v»r, ale i na nespornè spïchy obou sektor, a hlavnï zd raznili p ipravenost sv ch Ëlen (pojiöùoven i penzijnìch fond ) nèst daleko vïtöì dìl odpovïdnosti za zajiötïnì p Ìjm ËeskÈ populace ve st Ì. Z vïrem nezb v neû konstatovat, ûe semin zcela naplnil oëek v nì a za nejcennïjöì povaûuji potvrzenì z jmu öirokè odbornè ve ejnosti, soci lnìch partner a profesnìch asociacì o podìl na eöenì dopadu oëek vanèho demografickèho v voje na systèm d chodovè pojiötïnì v»r. Jsem p esvïdëen, ûe tento z jem p ispïje k eöenì transformace ËeskÈho d chodovèho systèmu. PotÏöujÌcÌ byla i ochota zahraniënìch expert, a to jak ze sousednìch zemì, tak i z mezin rodnìch organizacì, podïlit se o svè zkuöenosti z prov - dïn ch nebo jiû proveden ch reforem, kterè mohou pro»r slouûit jako inspirace, jakou cestou se vydat nebo naopak kudy nejìt. Pr bïh semin e takè potvrdil, ûe pro spïönou realizaci d chodovè reformy nesmì b t podcenïna nejen pr vnì Ëi ekonomick p Ìprava, ale ani jejì technickè zajiötïnì. JeötÏ jedno ohlèdnutì za semin em o d chodovè reformï Ing. Rudolf Voborsk»esk asociace pojiöùoven VminulÈm ËÌsle PojistnÈho obzoru jsme struënï informovali o N rodnìm tripartitnìm semin i o d chodovè reformï v»eskè republice, kter probïhl za Ëasti Ëesk ch a zahraniënìch odbornìk poë tkem prosince v Praze. Z bohatèho obsahu semin e zamï enèho p edevöìm na demografickè, makroekonomickè, soci- lnì, politickè a mezin rodnì aspekty d chodov ch reforem vybìr me nïkolik post eh, kterè souvisejì s potenci lnìm prostorem pro doplúkovè formy d chodovèho pojiötïnì v»r, kde lze oëek vat Ëast ûivotnìch pojiöùoven. Zcela pochopitelnï se nejvìce vïnovali doplúkov m form m d chodovèho pojiötïnì reprezentanti asociacì, jejichû ËlenovÈ p sobì na tomto segmentu trhu. Prezident»AP Ing. Ladislav BartonÌËek, MBA, na statistick ch datech uk zal n r st pojistnèho i technick ch rezerv ûivotnìho pojiötïnì v»r (absolutnï i relativnï ve vztahu k HDP) a vyzdvihl v znam daúovèho zv hodnïnì pro motivaci k vytv enì spor obëan na st Ì. Za nedostateënou vöak oznaëil Ëast zamïstnavatel v programech soukromèho ûivotnìho pojiötïnì. Aktiva penzijnìch fond a technickè rezervy ûivotnìho pojiötïnì p edstavujì dohromady cca 15% depozit obyvatelstva. V p vodnìch 15 Ëlensk ch st tech EU je to jiû dnes v pr mïru 30 %, v jednotliv ch zemìch je ovöem tato mìra r zn stejnï jako souëasn roveú p Ìjm z doplúkov ch d chodov ch systèm, coû doloûil daji ze studie o soukromèm d chodovèm zabezpeëenì V boru pro soci lnì ochranu EU z nora 2005, kter p edpokl d v razn n r st podìlu d chod z doplúkov ch systèm aû na 50 % veöker ch d chodov ch p Ìjm zhruba v polovinï tohoto stoletì. V tèto souvislosti uvedl, ûe se ûivotnì pojiötïnì m ûe prost ednictvìm v platy anuit z fondovèho pilì e velmi v znamnï podìlet na doplnïnì p Ìjmu d chodc. Pojiöùovny jsou p ipraveny sehr t v tomto procesu pozitivnì lohu jako v znamn a spolehliv partner z ËastnÏn ch subjekt ñ st tu, obëan a zamïstnavatel. Mohou k tomu nabìdnout: ñ bezpeënost a stabilitu odvïtvì, ñ vysoce sofistikovanè a osvïdëenè produkty, kterè jsou z roveú flexibilnì, ñ zkuöenosti s vedenìm velkèho objemu klientsk ch Ët, ñ doplúkov pojiötïnì, ñ v r mci potenci lnìho 2. pilì e v platu anuit, ñ pojistnè krytì öirokèho spektra pot eb senior v budoucnu. Ze strany st tu naopak pojiöùovny oëek vajì: ñ zv öenì motivace ñ zv öenì ode- Ëitateln ch limit soukromèho ûivotnìho pojiötïnì a p ÌpadnÏ p Ìmou finanënì podporu, ñ d chodovou reformu spoëìvajìcì v tom, ûe st vajìcì pr bïûn systèm, kter je neudrûiteln jako dominantnì, bude doplnïn 2. (kapit lov m) pilì em za Ëasti existujìcìch oper tor, ñ osvïtu ve ejnosti ñ kaûd obëan pot ebuje seriûznì informace, ñ vhodnè regulatornì a soutïûnì prost edì. Prezident APF»R Ing. Ji Ì Rusnok v vodu zd raznil hloubku demografickè hrozby a finanënì neudrûitelnosti souëasnèho d chodovèho systèmu, p iëemû ot - lenì s eöenìm je v razn m rizikem pro budoucnost. DÌky st tnìmu p ÌspÏvku penzijnìho p ipojiötïnì se sice poda ilo dos hnout vysokèho zapojenì zamïstnanc (cca 50%), avöak p ÌspÏvky z st vajì na nedostateënè rovni a dokonce relativnï ve vztahu k v voji mezd klesajì. Bez kvalitnìho partnerstvì soukromèho a ve ejnèho sektoru nebude û dn d chodov systèm poskytovat adekv tnì a udrûitelnè d chody. Jiû dneönì penzijnì p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem a soukromè ûivotnì pojiötïnì p edstavujì takovè partnerstvì. Pot ebujeme masov pilì spo enì na st Ì podporovan st tem pro naprostou vïtöinu produktivnì populace ñ musì jìt o jednoduchè a srozumitelnè institucion lnì uspo d nì. Lze vyuûìt jiû existujìcì trûnì infrastrukturu v oblasti ûivotnìho pojiötïnì a penzijnìho p ipojiötïnì, kterè se doplúujì. PenzijnÌ fondy se specializujì na sbïr p ÌspÏvk, jejich spr vu a investov nì, ûivotnì pojiöùovny umì nejlèpe eöit rizika a jsou dob e p ipraveny na dalöì eventu lnì st tnì zak zky v tèto oblasti ñ nemoc, invalidita. P edevöìm je vöak pot eba zaëìt koneënï rozhodovat. Ve vystoupenìch ostatnìch lektor nebyla role penzijnìch fond a ûivotnìch pojiöùoven v d chodovè reformï zvl öù akcentov na. Z stupci politick ch stran zastoupen ch v PoslaneckÈ snïmovnï Parlamentu»R glosovali koncepty sv ch stran ve ejnosti dob e zn m ch jako zad nì pro ned vnou pr ci BezdÏkovy skupiny. V znam ûivotnìho pojiötïnì a penzijnìho p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem byl zmìnïn v jejich p ÌspÏvcÌch pouze okrajovï, chybïlo 4 POJISTNÝ OBZOR 2/2006

4 zejmèna up esnïnè oëek v nì jejich p Ìnosu. P esto panuje politick shoda na jejich podpo e ze strany st tu (p edevöìm prohloubenìm daúovèho zv hodnïnì). ZavedenÌ fondovèho (druhèho) pilì e, do nïhoû by se vyv zala Ë st povinn ch odvod na soci lnì pojiötïnì, majì ve svèm programu pouze dvï politickè strany (KDU-»SL a US- DEU). V souvislosti s dobrovolnou ËastÌ v Ñopt-outì systèmu bylo k motivaci obëan eëeno, ûe ti, kte- Ì d vï ujì st tu a budoucìm politick m generacìm, ûe budou schopny jim zabezpeëit dostateënou v öi p Ìjmu v postproduktivnìm vïku, pravdïpodobnï nevyuûijì moûnost Ñopt-outì. Naopak obëanè, kte Ì d vï ujì soukrom m institucìm, ûe jsou schopny dosahovat dlouhodobï nadinflaënì zhodnocenì p i respektov nì definovanè mìry rizika, budou ochotni do nich p esmïrovat Ë st sv ch odvod. Z vystoupenì zahraniënìch lektor n s zaujalo p edevöìm hodnocenì d chodov ch reforem v zemìch n m geograficky a historicky blìzk ch, kde jiû byl zaveden fondov pilì. P estoûe ûivotnì pojiöùovny v tïchto zemìch neparticipujì v souëasnè dobï na nìûe uveden ch eöenìch, nejsou pro n s bez zajìmavosti zkuöenosti s reakcì ve ejnosti a s nutnostì dobrè legislativnì, ekonomickè a organizaënì p Ìpravy.»AP totiû zaujìm postoj podpory vyv z nì Ë sti povinn ch odvod na soci lnì pojiötïnì do fondovèho pilì e, kde by p sobily vedle dalöìch oper tor i ûivotnì pojiöùovny. V MaÔarsku funguje fondov (druh ) pilì jiû sedm let, je povinn pro novè ËastnÌky, st vajìcì ËastnÌci se mohli dobrovolnï do tohoto pilì e p ihl sit, v tom p ÌpadÏ je do nïho smïrov na Ëtvrtina odvod za zamïstnance na d chodovè zabezpeëenì. PoËet tïch, kte Ì dobrovolnï p eöli do fondovèho pilì e v raznï p edëil oëek - v nì, a takè z tohoto d vodu byly n klady na p echod vyööì, neû se oëek valo. Vl da proto musela p ijmout opat enì, jejichû d sledkem byla niûöì podpora d chod a garance v nosu ve druhèm pilì i. Pr mïrn mìra n vratnosti ve fondovèm pilì i byla v prvnìch letech v raznï niûöì oproti prognûz m, ale velkè zlepöenì nastalo v poslednìch dvou letech, p esto musejì b t provï eny moûnosti zv öenì efektivity soukrom ch fond. Vedle celkovè situace na kapit lov ch trzìch bylo p ÌËinou problèm i decentralizovanè inkaso p Ìjm, struktura spr vy soukrom ch fond a jejich vysok koncentrace (nìzk konkurence). Polsk reforma je o rok mladöì neû maôarsk a m nïkterè podobnè rysy. Do druhèho pilì e takè smï uje Ëtvrtina odvod za zamïstnance, je povinn pro novè ËastnÌky a pro vöechny osoby mladöì 30 let, dobrovoln pro lidi mezi 30 a 50 lety, pro ostatnì je uzav en. PodobnÈ jsou i zkuöenosti s koncentracì ñ na trhu p sobì 15 fond, p iëemû ve Ëty ech nejvïtöìch nichû je vìce neû 60 % ËastnÌk a 74 % majetku. NÏkterÈ obecnè problèmy reformy prvnìho pilì e se dotkly i druhèho pilì e: administrativnì potìûe s evidencì odvod, nedostateën stabilita zp soben mnoha zmïnami v legislativï a ne Ëinn ve ejn osvïta. Na Slovensku p istoupili k reformnìm krok m pozdïji ñ reformovan prvnì pilì funguje dva roky, druh pilì byl zaveden od Je povinn pro novè ËastnÌky, dobrovoln pro souëasnè ËastnÌky a nedoporuëen pro lidi, kte Ì by nemohli b t v systèmu alespoú 10 let. OdvedenÈ p ÌspÏvky do druhèho pilì e se kumulujì na osobnìch Ëtech v d chodov ch spr vcovsk ch spoleënostech (DSS), ale vlastnì v bïr pojistnèho prov dì Soci lnì pojiöùovna (efektivnïjöì zp sob neû v MaÔarsku), d chody bude vypl cet DSS nebo ûivotnì pojiöùovna. PoËet lidì dobrovolnï vstupujìcìch do systèmu p edëil oëek v nì a ËinÌ za jeden rok cca 70 % z potenci lnìho poëtu. P estoûe je p edëasnè hodnotit slovenskou reformu, lze zaznamenat nïkterè rysy: z vïr reformy probïhl bez pot ebnèho soci lnìho i odbornèho dialogu a bez û - doucì osvïty ve ejnosti, d chodov reforma Ñvyprodukovalaì vyööì z pornè saldo, neû se oëek valo, p etrv vajì obavy z nìzk ch celkov ch d chodov ch p Ìjm pro soci lnï nejslaböì skupiny, budou z ejmï nutn dodateën legislativnì opat enì na korekci nedostatk. Diskuze: K problematice regulace v pojiöùovnictvì V Ëasopise FinanËnÌ poradce Ë. 12/2005 byl zve ejnïn Ël nek, kter se dot k v voje finanënìch sluûeb, zvl ötï pak pojiöùovnictvì. Uû samotn n zev Ël nku ÑSjednocen dozor provïtr p edevöìm pojiöùovnyì naznaëuje, ûe jde mimo jinè o dohled a regulaci. V Ël nku je pak uveden i tento text: ÑPojiöùovny by se mïly p ipravit na to, ûe se pro nï pomïry zcela z sadnï zp ÌsnÌì. Je p ekvapujìcì, ûe toto hodnocenì Ëi z vïr, kter pr vypl v z porovn nì dohled v jednotliv ch sektorech finanënìho trhu, nezaznïl ve vystoupenì Ministerstva financì nebo»eskè n rodnì banky, ale z st p edstavitele jinè partnerskè asociace. V tèto z leûitosti je t eba zopakovat z kladnì a v chozì tezi, a to, ûe ËeskÈ pojistnè pr vo je plnï harmonizov no s pr vnìmi akty EvropskÈ unie k pojiöùovnictvì. T k se to povolov nì pojiöùovacì Ëinnosti, tvorby technick ch rezerv, st tnìho dozoru, ochrany spot ebitele apod. KlÌËovou roli hraje z kon o pojiöùovnictvì. 1. ledna 2005 vöak nabyl Ëinnosti z kon o pojistnè smlouvï, kter upravuje z vazkovè vztahy mezi pojistitelem a pojistnìkem, a z kon o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a likvid torech pojistn ch ud lostì, kter zav dì registraci pojiöùovacìch zprost edkovatel a likvid tor pojistn ch ud - lostì a takè prohlubuje ochranu spot ebitele. P ijmeme-li tezi, ûe existuje v oblasti pr va kompatibilita, pak je nutno konstatovat, ûe autor v öe uvedenè vïty asi vol po zp ÌsnÏnÌ ËeskÈho pr va nad r mec smïrnic. S tìm je spojena cel ada z sadnìch ot zek jako nap.: proë by ËeskÈ pojiöùovny mïly mìt tvrdöì podmìnky neû v jin ch Ëlensk ch st tech, jakè n klady se tìm vyvolajì, bude jim odpovìdat uûitek pro klienta, nevytvo Ì se tak zbyteënè bari- Èry pro fungov nì jednotnèho pojistnèho trhu EU apod.? Za Ëelem jeho rozvoje m b t naopak v p ÌötÌch letech v EU usilov no o zjednoduöenì legislativy a odstraúov nì neod vodnïn ch (p ÌsnÏjöÌch) rozdìl mezi n rodnìmi pravami, jeû jsou ch p ny jako p ek ûka fungov nì jednotnèho trhu. Kaûd nov legislativnì n vrh m b t doprov zen anal zou n klad a p Ìnos. Druh okruh problèm zmìnïn ch v Ël nku se t k aplikace z kona Ë. 38/2004 Sb., o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a likvid torech pojistn ch ud lostì. UrËit m evergreenem je ot zka odborn ch zkouöek pojiöùovacìch zprost edkovatel s tìm, ûe by mïly b t p ÌsnÏjöÌ (alespoú takto to lze z textu Ël nku vyvodit). V tomto smïru je nutno Ìci, ûe p Ìsluön smïrnice poûadavky na odbornou zp sobilost nekonkretizuje. V»R jsou vymezeny rozdìlnè poûadavky pro z kladnì, st ednì a vyööì stupeú odbornè zp sobilosti, coû lze pokl dat za spr vnè. Je to d no rozdìlnou n plnì Ëinnosti jednotliv ch kategoriì pojiöùovacìch zprost edkovatel, zejmèna z hlediska jejich vztahu ke klientovi. Chceme-li hledat odpovïô na roveú odborn ch zkouöek, tak nejd Ìve je nutno si ujasnit, k jakèmu Ëelu majì zkouöky slouûit. St t chce mìt jistotu, ûe podnikatel, kter zah jì zprost edkovatelskou Ëinnost v pojiöùovnictvì, zvl dl p edepsanè minimum odborn ch znalostì. Proto je kladen takov d raz na znalost p Ìsluön ch pr vnìch p edpis. To ovöem neznamen, ûe se nebude zprost edkovatel d le doökolovat. Z kon s tìm poëìt. Nap Ìklad pojiöùovny pochopitelnï prov dïjì navìc ökolenì prodejnìch dovednostì a vlastnìch pojistn ch produkt a postup, a to zejmèna v zan ch pojiöùovacìch zprost edkovatel a v hradnìch pojiöùovacìch agent. Bylo by moûnè polemizovat i s dalöìmi tvrzenìmi. Nap Ìklad se uv dì, ûe pojiöùovny si jiû p edem ËelovÏ zabudovaly p Ìmo do z kona Ñ nikov ì paragraf. Jde o to, ûe se nevyûaduje registrace zamïstnanc pojiöùoven, kte Ì sjedn vajì pojiötïnì. Je t eba dodat ale to z kladnì, ûe to upravuje p Ìsluön smïrnice a ûe je to tudìû praxe platn ve vöech Ëlensk ch st - tech EvropskÈ unie. StÏûÌ by toho mohly pojiöùovny docìlit. Z kon i smïrnice upravujì podnik nì v danè oblasti. Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., gener lnì tajemnìk,»esk asociace pojiöùoven POJISTNÝ OBZOR 2/2006 5

5 NovÈ eöenì penzì v 21. stoletì: Turnerova zpr va Mgr. Martin ätïp nek, Ing. Jan äkorpìk Ministerstvo pr ce a soci lnìch vïcì Vroce 2002 vznikla v Brit nii zpr va ÑPension Commissionì. P vodnï mïla b t zamï ena na anal zu a doporuëenì urëen pro soukrom sektor d chodovèho zabezpeëenì. Z mïr byl vöak p ekroëen a na konci listopadu 2005 komise zve ejnila druhou z vïreënou zpr vu ÑA New Pensions Settlement for Twenty-First Centuryì (vìce viz org.uk). UûöÌ t m odpovïdn za tento dokument byl tvo en pouze t emi osobami (John Hills z London School of Economics, Jeanie Drake ñ mìstop edsedkynï odborov ch svaz, Adair Turner ñ mìstop edseda Merrill Lynch pro Evropu a p edseda komise). Zpr va byla velmi kladnï hodnocena panem Nicholasem Barrem z London School of Economics na jednodennìm semin i v Praze (listopad 2005), p estoûe je podle vlastnìch slov zpravidla velmi kritick k vl dnìm n vrh m. Naopak postoje vl dnìch p edstavitel k n vrh m a doporuëenìm jsou v souëasnè dobï spìöe rezervovanïjöì. Ofici lnì stanovisko vl dy bude zn mo v pr bïhu roku Do jistè mìry lze tuto zpr vu p irovnat k Z vïreënè zpr vï V konnèho t mu pro p Ìpravu podklad pro rozhodnutì o d chodovè reformï (tzv. BezdÏkova zpr va). Na rozdìl od V konnèho t mu, kter mïl za kol provèst anal zu n vrh jednotliv ch politick ch stran, mïla skupina kolem lorda Turnera za kol sama navrhnout pravy britskèho d chodovèho systèmu, z Ëehoû vypl v i jednoznaënïjöì navrûenì zmïn. VlastnÌ zpr va je shrnuta do Ëy icetistr nkovèho Executive Summary, kterè je rozdïleno do nïkolika Ë stì, p iëemû v vodu je pops na souëasn situace a oëek - vanè trendy. Druh Ë st se zamï- uje na identifikaci problèmov ch oblastì a stì v doporuëenì prav systèmu, a to v podobï spìöe obecnèho smï ov nì. DalöÌ Ë sti potom slouûì jednak k obh jenì zvolenèho obecnèho p Ìstupu a k n vrh m konkrètnìch opat enì a podoby systèmu. Jako velmi cennè na tèto zpr vï lze spat ovat to, ûe nevyvol v p ehnan oëek v nì v souvislosti s navrûenìm vöeobecnï akceptovatelnèho a jedinèho spr vnèho eöenì. N vrhy a doporuëenì odr ûì jistè ÑosobnÌì preference komise, na z kladï kter ch auto i vybrali p ÌsluönÈ eöenì z vìce moûnostì, kterè nijak nezakr vajì. Z kladnì koncept systèmu z st - v zachov n (pravdïpodobnï nenì nijak zpochybúov n a cìlem reformy nem b t jeho zmïna). V vodu je detailnì anal za souëasnèho stavu d chodovèho zabezpeëenì v Brit nii a jeho projekce do budoucnosti, horizontem je v z sadï rok Demografick situace je obdobn jako v naprostè vïtöinï evropsk ch zemì. Bude doch zet ke st rnutì populace (niûöì fertilita a p edevöìm zvyöujìcì se nadïje doûitì). DÌky pov leënèmu baby boomu se mìra z vislosti (mï en jako podìl osob staröìch 65 let ku osob m ve vïku 20 ñ 64 let) v Brit - nii od sedmdes t ch let p Ìliö nezvyöovala. Tento stav trvajìcì asi 40 let se vöak prudce zmïnì po roce 2010, kdy vystoup z hodnot 25ñ30 % bïhem n sledujìcìch p ibliûnï 25 let na hodnotu asi 55 % (zv öenì o cca 100 %). Na tento Ñn razì je souëasn d chodov systèm v Brit nii p ipraven nedostateënï, p estoûe souëasnè zabezpeëenì generace d chodc je v porovn nì s minul mi generacemi dobrè. NicmÈnÏ zpr va v druhè Ë sti upozorúuje na nerovnov hy v souëasnèm systèmu. Jednou z nich je nedostateënè oöet enì tzv. p eruöovanè karièry ñ jin mi slovy systèm nepoëìt s dnes poûadovanou flexibilitou osob na trhu pr ce. ProblÈmem je v öe d chod u ûen ñ u nich doch zì k p eruöenì v d sledku mate stvì. Jejich d chodov vïk je navìc niûöì neû u muû. Vl da pl nuje umenöenì v znamu st tnìho systèmu a jeho nahrazenì priv tnìmi aktivitami, ale tento z - mïr se p Ìliö neda Ì. Ëast v dobrovoln ch systèmech neroste dostateënï (spìöe tendence k poklesu), motivace k individu lnìmu zabezpeëenì nefunguje. Ochota zamïstnavatel k organizov nì d chodov ch schèmat se sniûuje. Velk prostor je vïnov n pro Brit nii charakteristickèmu systèmu testovanè soci lnì pomoci (means-tested) a p Ìjmu z pron jmu bydlenì v znamnï doplúujìcìho p Ìjem relativnï velkèho poëtu senior. Tyto p Ìjmy nebudou schopny v budoucnu zajistit dostateënou n hradu p Ìjmu ve st - Ì, p iëemû jiû dnes je mìra ohroûenì chudobou u staröìch osob relativnï vysok. K eliminaci problèmov ch oblastì se doporuëuje: Vytvo enì n rodnìho fondovèho d chodovèho spo ÌcÌho systèmu (NPSS) s nìzk mi n klady a automatickou ËastÌ. P iëemû by mïla b t d na moûnost urëitè volby, kde spo it. Ve zvolenèm schèmatu musì b t mìra zabezpeëenì vyööì neû v NPSS. V z kladnìm st tnìm systèmu smï ovat k univerz lnìmu a v pr mïru ötïd ejöìmu d chodu, kter zabezpeëì nìzkop ÌjmovÈ skupiny, coû si vyû d kombinaci opat enì vedoucìch ke zv öenì d chodovèho vïku a zv öenì danì smï ujìcìch do tohoto systèmu. DalöÌ kapitoly potom rozebìrajì urëitè konkrètnì postupy p i naplnïnì v öe uvedenèho obecnèho postupu v reformï britskèho d chodovèho systèmu. V obecnè rovinï je kladen d raz na evoluënost zmïn (nap. u d chodovèho vïku), coû podporuje i dosavadnì postup uplatúovan v»r. SkokovÈ zmïny, kterè by umoûnily d Ìve dos hnout cìlovèho stavu, jsou vnìm - ny jako potenci lnï rizikovè. D chodov reforma musì b t provedena s dlouhodob m horizontem a dostateënï transparentnï. ObËanÈ musì dostat k dispozici relativnï jednoduch, p ehledn, univerz lnì a administrativnï nen kladn d chodov schèmata. Zpr va nenavrhuje jedno konkrètnì eöenì v p esnèm nastavenì parametr Ëi institucion lnìm zabezpeëenì, ale spìöe vytv Ì jak si r mec, ve kterèm by se mïla diskuse o konkrètnìm nastavenì jednotliv ch parametr pohybovat. V tèto souvislosti se snaûì uk zat tzv. Ñtrade offì (nïco za nïco). Jestliûe se jeden parametr v d chodovèm systèmu zmïnì jist m smïrem, vyvol to reakci jin ch parametr (nap. lze odejìt relativnï brzy do d chodu, ale znamen to vìce spo it/dèle pracovat nebo lze mènï spo it/kratöì dobu pracovat, ale znamen to odejìt pozdïji do d chodu). Je pouk z no na to, ûe nelze dos hnout vöeho, ale ûe je t eba si vybrat priority. V z sadï jedin m jasn m doporuëenìm, vztahujìcìmu se ke konkrètnìmu parametru, je postupnè sjednocenì a zvyöov nì d chodovèho vïku z 65 let na 67ñ69 let, kterè souvisì s prodluûujìcì se dèlkou ûivota. Podle n zoru autor by r st d chodovèho vïku nemïl plnï kompenzovat n r st nadïje doûitì.» steënï by mïlo dojìt k n r stu v daj ve st tnìm systèmu. V souvislosti s probìhajìcì debatou o dalöìm pokraëov nì d chodovè reformy v»r je britsk zkuöenost pouën, protoûe ukazuje, ûe z odbornèho hlediska nelze d t jednoznaën a vöeobecnï akceptovateln n vrh eöenì, a to ani v situaci, kdy navrhovanè zmïny v z sadï zachov vajì z kladnì strukturu systèmu. V»R je situace jeötï daleko sloûitïjöì, neboù diskutovanè n vrhy na reformu d chodovèho systèmu majì i systèmov charakter. InspiracÌ pro tvorbu n vrh reformy by mohlo b t i to, ûe se Turnerova komise soust edila v hradnï k jasnè identifikaci existujìcìch problèm v d chodovèm systèmu a n vrhy smï ovaly p Ìmo k jejich odstranïnì. Nebyla zde patrn snaha o zmïnu systèmu na z kladï Ñopisov nìì zahraniënìch reforem. 6 POJISTNÝ OBZOR 2/2006

6 Z konem Ë. 411/2005 Sb., kter m se mïnì p edevöìm z kon o provozu na pozemnìch komunikacìch, byl v znamnï novelizov n takè z kon Ë. 200/1990 Sb., o p estupcìch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. S ËinnostÌ od 1. Ëervence 2006 se zcela novï upravujì i p estupky proti bezpeënosti a plynulosti provozu na pozemnìch komunikacìch podle ß 22 z kona o p estupcìch, a to takto: (1) P estupku se dopustì ten, kdo v provozu na pozemnìch komunikacìch a) ÌdÌ vozidlo, kterè 1. je technicky nezp sobilè k provozu na pozemnìch komunikacìch tak z vaûn m zp so- NovÈ p estupky proti bezpeënosti a plynulosti provozu na pozemnìch komunikacìch JUDr. Pavel Buöta»esk asociace pojiöùoven bod 2. a 3 se zapoëìt vajì 4 body.) b) ÌdÌ vozidlo nebo jede na zvì eti bezprost ednï po poûitì alkoholickèho n poje nebo po uûitì jinè n vykovè l tky nebo v takovè dobï po poûitì alkoholickèho n poje nebo po uûitì jinè n vykovè l tky, po kterou je jeötï pod jejich vlivem, (Za tento p estupek se uloûì pokuta od KË do KË a z kaz Ëinnosti od öesti mïsìc do jednoho roku; zapoëìt v se 6 bod ; p i hladinï alkoholu do 0,3 promile 3 body.) c) ÌdÌ vozidlo nebo jede na zvì eti ve stavu vyluëujìcìm zp so- tïnì, nenì-li ovlivnïn alkoholem v p ÌpadÏ, ûe dechov zkouöka byla pozitivnì, aëkoli to nenì spojeno s nebezpe- ËÌm pro jeho zdravì, 3. lèka skèmu vyöet enì ke zjiötïnì, nenì-li ovlivnïn n vykovou l tkou, aëkoli to nenì spojeno s nebezpeëìm pro jeho zdravì, od KË do KË a z kaz Ëinnosti od jednoho roku do dvou let; zapoëìt v se 7 bod.) e) ÌdÌ motorovè vozidlo a 1. nenì drûitelem p ÌsluönÈ skupiny nebo podskupiny idiëskèho opr vnïnì, MotoristickÈ aktuality c do jednoho roku; zapoëìt v se 5 bod.) 4. nem platn posudek o zdravotnì zp sobilosti podle zvl ötnìho pr vnìho p edpisu, od 5000 KË do KË a z kaz Ëinnosti od öesti mïsìc do jednoho roku; zapoëìt v se 5 bod.) 5. pozbyl jako idië, kter je drûitelem idiëskèho pr kazu Evropsk ch spoleëenstvì, idiëskèho pr kazu vydanèho cizìm st tem, mezin rodnìho idiëskèho pr kazu vydanèho cizìm st tem, pr vo k ÌzenÌ motorovèho vozidla na zemì»eskè republiky, bem, ûe bezprost ednï ohroûuje ostatnì ËastnÌky provozu na pozemnìch komunikacìch, 2. nenì registrov no v registru silniënìch vozidel, p iëemû tèto registraci podle zvl ötnìho pr vnìho p edpisu podlèh, 3. uûìv jinou registraënì znaëku, neû kter byla vozidlu p idïlena, od 5000 KË do KË a z kaz Ëinnosti od öesti mïsìc do jednoho roku. Za p estupek podle bodu 1 se idiëi motorovèho vozidla zapoëìt v 5 bod, za p estupky podle bilost, kter si p ivodil poûitìm alkoholickèho n poje nebo uûitìm jinè n vykovè l tky, (Za tento p estupek, nebude-li se jednat o trestn Ëin podle ß 201 tr. z kona, se uloûì pokuta od KË do KË a z kaz Ëinnosti od jednoho roku do dvou let; zapoëìt v se 7 bod.) d) se odmìtne p i ÌzenÌ vozidla nebo jìzdï na zvì eti podrobit na v zvu podle zvl ötnìho pr vnìho p edpisu 1. dechovè zkouöce ke zjiötïnì nenì-li ovlivnïn alkoholem, nebo ke zkouöce, nenì-li ovlivnïn n vykovou l tkou, 2. lèka skèmu vyöet enì ke zjiö- (Za tento p estupek, nep jde-li o trestn Ëin podle ß 180d tr. z kona, se uloûì pokuta od KË do KË a z - kaz Ëinnosti od jednoho roku do dvou let; zapoëìt v se 7 bod.) 2. byl mu zadrûen idiësk pr kaz, od 5000 KË do KË a z kaz Ëinnosti od öesti mïsìc do jednoho roku; zapoëìt v se 6 bod.) 3. nenì drûitelem platnèho osvïdëenì profesnì zp sobilosti idiëe, od 5000 KË do KË a z kaz Ëinnosti od öesti mïsì- od KË do KË a z kaz Ëinnosti od jednoho roku do dvou let.) f) p i ÌzenÌ vozidla 1. drûì v ruce nebo jin m zp sobem telefonnì p Ìstroj nebo jinè hovorovè nebo z znamovè za ÌzenÌ, od 1500 KË do 2500 KË. V blokovèm ÌzenÌ se za tento p estupek uloûì pokuta 1000 KË; zapoëìt vajì se 3 body.) 2. p ekroëì nejvyööì dovolenou rychlost stanovenou zvl ötnìm pr vnìm p edpisem nebo dopravnì znaëkou v obci o 40 km.h ñ1 a vìce nebo POJISTNÝ OBZOR 2/2006 7

7 mimo obec o 50 km.h ñ1 a vìce, od 5000 KË do KË a z kaz Ëinnosti od öesti mïsìc do jednoho roku; zapoëìt v se 5 bod.) 3. p ekroëì nejvyööì dovolenou rychlost stanovenou zvl ötnìm pr vnìm p edpisem nebo dopravnì znaëkou v obci o 20 km.h ñ1 a vìce nebo mimo obec o 30 km.h ñ1 a vìce, od 2500 KË do 5000 KË; pokuta od 2500 KË do 5000 KË a z kaz Ëinnosti od jednoho mïsìce do öesti mïsìc se uloûì tomu, kdo tento p estupek sp - chal v obdobì dvan cti po sobï jdoucìch kalend nìch mïsìc dvakr t a vìcekr t. V blokovèm ÌzenÌ se za tento p estupek uloûì pokuta 2500 KË; zapoëìt vajì se 3 body.) 4. p ekroëì nejvyööì dovolenou rychlost stanovenou zvl ötnìm pr vnìm p edpisem nebo dopravnì znaëkou v obci o mènï neû 20 km.h ñ1 nebo mimo obec o mènï neû 30 km.h ñ1, od 1500 KË do 2500 KË. V blokovèm ÌzenÌ se za tento p estupek uloûì pokuta 1000 KË; zapoëìt vajì se 2 body.) 5. nezastavì vozidlo na sign l, kter mu p ikazuje zastavit vozidlo podle zvl ötnìho pr vnìho p edpisu nebo na pokyn ÑSt jì dan p i ÌzenÌ provozu na pozemnìch komunikacìch osobou opr vnïnou k ÌzenÌ tohoto provozu podle zvl ötnìho pr vnìho p edpisu, od 2500 KË do 5000 KË; pokuta od 2500 KË do 5000 KË a z kaz Ëinnosti od jednoho mïsìce do öesti mïsìc se uloûì tomu, kdo tento p estupek sp - chal v obdobì dvan cti po sobï jdoucìch kalend nìch mïsìc dvakr t a vìcekr t. V blokovèm ÌzenÌ se za tento p estupek uloûì pokuta 2500 KË; zapoëìt v se 5 bod.) 6. neumoûnì chodci na p echodu pro chodce neruöenè a bezpeënè p ejitì vozovky nebo nezastavì vozidlo p ed p echodem pro chodce v p Ìpadech, kdy je povinen tak uëinit podle zvl ötnìho pr vnìho p edpisu, nebo ohrozì chodce p ech zejìcìho pozemnì komunikaci, na kterou odboëuje, nebo ohrozì chodce p i odbo- Ëov nì na mìsto leûìcì mimo pozemnì komunikaci, p i vjìûdïnì na pozemnì komunikaci nebo p i ot ËenÌ a couv nì, od 2500 KË do 5000 KË; pokuta od 2500 KË do 5000 KË a z kaz Ëinnosti od jednoho mïsìce do öesti mïsìc se uloûì tomu, kdo tento p estupek sp - chal v obdobì dvan cti po sobï jdoucìch kalend nìch mïsìc dvakr t a vìcekr t. V blokovèm ÌzenÌ se za tento p estupek uloûì pokuta 2500 KË; zapoëìt vajì se 4 body.) 7. p edjìûdì vozidlo v p Ìpadech, ve kter ch je to podle zvl ötnìho pr vnìho p edpisu zak - z no, od 5000 KË do KË a z kaz Ëinnosti od öesti mïsìc do jednoho roku; zapoëìt v se 6 bod.) 8. ned p ednost v jìzdï v p Ìpadech, ve kter ch je povinen d t p ednost v jìzdï podle zvl ötnìho pr vnìho p edpisu, od 2500 KË do 5000 KË; pokuta od 2500 KË do 5000 KË a z kaz Ëinnosti od jednoho mïsìce do öesti mïsìc se uloûì tomu, kdo tento p estupek sp - chal v obdobì dvan cti po sobï jdoucìch kalend nìch mïsìc dvakr t a vìcekr t. V blokovèm ÌzenÌ se za tento p estupek uloûì pokuta 2500 KË; zapoëìt vajì se 4 body.) 9. vjìûdì na ûelezniënì p ejezd v p Ìpadech, kdy je to podle zvl ötnìho pr vnìho p edpisu zak z no, od 2500 KË do 5000 KË; pokuta od 2500 KË do 5000 KË a z kaz Ëinnosti od jednoho mïsìce do öesti mïsìc se uloûì tomu, kdo tento p estupek sp - chal v obdobì dvan cti po sobï jdoucìch kalend nìch mïsìc dvakr t a vìcekr t ñ viz odst. 8. V blokovèm ÌzenÌ se za tento p estupek uloûì pokuta 2500 KË; zapoëìt v se 6 bod.) 10. v provozu na d lnici nebo na silnici pro motorov vozidla se ot ËÌ, jede v protismïru nebo couv v mìstï, kde to nenì dovoleno podle zvl ötnìho pr vnìho p edpisu, od 5000 KË do KË a z kaz Ëinnosti od öesti mïsìc do jednoho roku; zapoëìt - v se 6 bod.) 11. neopr vnïnï zastavì nebo stojì s vozidlem na parkoviöti vyhrazenèm pro vozidlo oznaëenè oznaëenìm O1 nebo neopr vnïnï pouûije oznaëenì vozidla O1 p i st - nì nebo p i jìzdï, od 5000 KË do KË a z kaz Ëinnosti od öesti mïsìc do jednoho roku.) g) poruöì omezenì jìzdy nïkter ch vozidel podle zvl ötnìho pr vnìho p edpisu, od 2500 KË do 5000 KË; pokuta od 2500 KË do 5000 KË a z kaz Ëinnosti od jednoho mïsìce do öesti mïsìc se uloûì tomu, kdo tento p estupek sp - chal v obdobì dvan cti po sobï jdoucìch kalend nìch mïsìc dvakr t a vìcekr t. V blokovèm ÌzenÌ se za tento p estupek uloûì pokuta 2500 KË; zapoëìt vajì se 2 body.) h) poruöenìm zvl ötnìho pr vnìho p edpisu zp sobì dopravnì nehodu, p i kterè dojde k usmrcenì nebo zranïnì osoby, (Za tento p estupek se sankce nestanovuje. V p ÌpadÏ usmrcenì osoby nep jde o p estupek, neboù se bude jednat o trestn Ëin ublìûenì na zdravì. ObdobnÏ tomu m ûe b t v p ÌpadÏ zranïnì osoby.v p ÌpadÏ usmrcenì nebo tïûkè jmy na zdravì se zapoëìt v 7 bod.) i) poruöenìm zvl ötnìho pr vnìho p edpisu zp sobì dopravnì nehodu, p i kterè je zp sobena na nïkterèm ze z ËastnÏn ch vozidel vëetnï p epravovan ch vïcì nebo na jin ch vïcech hmotn ökoda p evyöujìcì z ejmï Ë stku KË, od 2500 KË do 5000 KË; pokuta od 2500 KË do 5000 KË a z kaz Ëinnosti od jednoho mïsìce do öesti mïsìc se uloûì tomu, kdo tento p estupek sp - chal v obdobì dvan cti po sobï jdoucìch kalend nìch mïsìc dvakr t a vìcekr t; body se nezapoëìt vajì.) j) p i dopravnì nehodï, p i kterè byla zp sobena na nïkterèm ze z ËastnÏn ch vozidel vëetnï p epravovan ch vïcì nebo na jin ch vïcech pouze hmotn ökoda niûöì neû KË, neprodlenï nezastavì vozidlo a neprok ûe totoûnost navz jem vëetnï sdïlenì daj o vozidle nebo neohl sì dopravnì nehodu policistovi nebo nedovolenï opustì mìsto dopravnì nehody nebo se neprodlenï nevr tì na mìsto dopravnì nehody po poskytnutì nebo p ivol nì pomoci nebo po ohl öenì dopravnì nehody, (Za tento p estupek se nestanovuje sankce, takûe nelze ani zapoëìt vat stanovenè 3 body.) k) p i dopravnì nehodï podle pìsmene i) se dopustì jedn nì uvedenèho v pìsmenu j), od 2500 KË do 5000 KË; pokuta od 2500 KË do 5000 KË a z kaz Ëinnosti od jednoho mïsìce do öesti mïsìc se uloûì tomu, kdo tento p estupek sp - chal v obdobì dvan cti po sobï jdoucìch kalend nìch mïsìc dvakr t a vìcekr t; zapoëìt vajì se 3 body.) l) jin m jedn nìm, neû kterè je uvedeno pod pìsmeny a) aû k), poruöì zvl ötnì pr vnì p edpis. od 1500 KË do 2500 KË. V blokovèm ÌzenÌ lze za tento p estupek uloûit pokutu do 2000 KË.) (2) P estupku se d le dopustì ten, kdo jako provozovatel vozidla nezn daje o totoûnosti osoby, kterè svï il nebo p ik zal vozidlo k ÌzenÌ. od 5000 KË do KË. V blokovèm ÌzenÌ se za tento p estupek uloûì pokuta 3000 KË. Zpravidla vöak p jde o spr vnì delikt podle ß 125 z kona Ë. 361/2000 Sb., ve znïnì z - kona Ë. 411/2005 Sb.) (3) P estupku se dopustì uëitel autoökoly, kter 8 POJISTNÝ OBZOR 2/2006

8 a) poûil alkoholick n poj nebo uûil n vykovou l tku bïhem prov dïnì v cviku ve v cvikovèm vozidle, b) prov dïl v cvik ve v cvikovèm vozidle bezprost ednï po poûitì alkoholickèho n poje nebo uûitì n vykovè l tky, kdy by mohl b t jeötï pod jejich vlivem, c) prov dïl v cvik ve v cvikovèm vozidle, jestliûe je jeho schopnost k vykon nì uëitele autoökoly snìûena v d sledku jeho zdravotnìho stavu, d) se v dobï prov dïnì v cviku odmìtl na v zvu policisty podrobit zkouöce ke zjiötïnì, nenì-li ovlivnïn alkoholem nebo jinou n vykovou l tkou, e) se v dobï prov dïnì v cviku odmìtl na v zvu policisty v p ÌpadÏ, ûe dechov zkouöka byla pozitivnì, podrobit lèka skèmu vyöet enì ke zjiötïnì, nenìli ovlivnïn alkoholem, aëkoli toto vyöet enì nebylo spojeno s nebezpeëìm pro jeho zdravì, f) se v dobï prov dïnì v cviku odmìtl na v zvu policisty podrobit lèka skèmu vyöet enì, nenì-li ovlivnïn jinou n vykovou l tkou, aëkoli toto vyöet- enì nebylo spojeno s nebezpe- ËÌm pro jeho zdravì. od KË do KË a z kaz Ëinnosti od öesti mïsìc do jednoho roku.) ObËanovi, kter byl uzn n vinn m z p estupku, se takè uloûì povinnost nahradit st tu n klady spojenè s projedn v nìm p estupku. N klady ÌzenÌ se hradì pauö lnì Ë stkou. Podle vyhl öky Ë. 231/1996 Sb. ËinÌ pauö lnì Ë stka n klad ÌzenÌ o p estupcìch 1000 KË, byl-li v ÌzenÌ o p estupcìch p ibr n znalec z jinèho oboru neû psychiatrie, zvyöuje se pauö lnì Ë stka o 1500 KË; byl-li p ibr n znalec z oboru psychiatrie, zvyöuje se pauö lnì Ë stka o 2500 KË. Povinnost nahradit n klady ÌzenÌ nelze uloûit v blokovèm ÌzenÌ ani v ÌzenÌ p ÌkaznÌm. OkÈnko do Evropy: Francouzsk pojistn trh Ing. VladimÌr Pulchart, MBA FrancouzskÈ pojiöùovny nejsou na rozdìl od bankovnìch institucì v»r p Ìliö zastoupeny, ale pohled na tento vyspïl trh, tvo ÌcÌ 16 % p edepsanèho pojistnèho v EvropÏ a reprezentujìcì p tè mìsto ve svïtovèm srovn nì, v roce 2003 m ûe p inèst zajìmavè podnïty pro novè hr Ëe v evropskèm prostoru. (Podle v sledk za rok 2004 zve ejnïn ch CEA, p edstihuje Francie s p edepsan m pojistn m ve v öi 156,800 mil. eur nïmeck trh (150,400 mil. eur) a tìm se posouv na ËtvrtÈ mìsto svïtovèho ûeb ÌËku. PodÌl Francie v EU25 Ëinil v roce 2004 cel ch 18 % p edepsanèho pojistnèho. S meziroënìm r stem 10,4 % p evyöuje tak tento trh pr mïr EU25 (7,8 %). P itom francouzskè pojiöùovny operujì v podmìnk ch mimo dnï vyspïlèho a koncentrovanèho trhu, ËelÌ sìlìcì konkurenci bank (bankopojiötïnì dnes p edstavuje asi 60 % p edepsanèho ûivotnìho pojiötïnì), n roënèmu prost edì poûadovan ch kompenzacì a mïnìcìmu se prost edì regulace.) P ehled nejvïtöìch pojistn ch trh v % p edepsanèho pojistnèho (2003) Na rozdìl od celè ady jin ch zemì vïtöina francouzsk ch pojistitel nabìzì produkty jak ûivotnìho, tak i neûivotnìho pojiötïnì. Velk v znam na trhu hrajì vz jemnè pojiöùovny, tento sektor se na ne- Pramen: Swiss Re, Economic Research & Consulting ûivotnìm pojiötïnì podìlì 54 %. Deset nejvïtöìch pojistitel reprezentuje 70 % p edepsanèho pojistnèho a pro novè z jemce o p Ìpadn vstup na trh je tento cìl velmi komplikovan. Neživotní pojištění Životní pojištění GPW v mld. eur Podíl trhu GPW v mld. eur Podíl trhu Groupama 6,9 15 % CNP 17,0 18,5 % AXA 5,4 12 % Crédit Agricole 14,8 16,1 % MMA MAAF 4,7 10 % AXA 10,9 11,8 % AGF 4,3 9 % BNP Paribas 6,6 7,2 % Generali France 3,4 7 % Société Générale 5,8 6,4 % Azur GMF 2,8 6 % Generali France 5,1 5,6 % Macif 2,6 6 % AGF 4,1 4,4 % Maif 2,0 4 % La Mondiale 3,7 4,0 % CNP 1,4 3 % Groupama 3,6 3,9 % ACM 1,3 3 % Aviva France 3,3 3,6 % Zdroj: Moody s Zdroj: Standard & Poor s Po celè adï velk ch akvizic v 90. letech minulèho stoletì se dnes st vajì popul rnìmi r znè neform lnì moûnosti spolupr ce, jako jsou nap Ìklad spojenè operace p i likvidaci pojistn ch ud - lostì Ëi spr vï pojiötïnì. DalöÌ moûnosti r stu se zdajì b t zamï- eny p edevöìm do oblasti penzijnìho a zdravotnìho pojiötïnì, kde vl da postupnï uvolúuje prostor pro komerënì spoleënosti. St vajìcì ve ejn zdravotnì systèm ve Francii v souëasnè dobï hradì jen Ë st n klad pojiötïnèho a pr vï komerënì a vz jemnè pojiöùovny nabìzejì krytì zb vajìcìch Ë stek. Tak, jak postupnï st t sniûuje svè v daje v tèto oblasti, pacienti jsou nuceni nakupovat dodateën komerënì pojiötïnì. PojistitelÈ ovöem poûadujì p Ìstup k dat m ve ejnèho pojiötïnì tak, aby mohli kvalifikovanï nastavit rizikovè profily nov ch pojistn ch produkt. V oblasti penzijnìho pojiötïnì doch zì, po vìce neû dek dï politick ch diskusì, k zah jenì Ëinnosti soukrom ch fond individu lnìho penzijnìho pojiötïnì. V roce 2004 bylo prod no vìce neû 1,3 mil. smluv. FrancouzskÈ pojiöùovny jsou aktivnì i na mezin rodnìm poli a tèmï 30 % p edepsanèho pojistnèho je generov no zahraniënìmi operacemi jednotliv ch spoleënostì. Od minulèho roku doölo ke sjednocenì dozoru nad pojiöùovnictvìm (CCAMIP). Dozor se ve svè pr ci opìr o tzv. ÑKodex pojiötïnìì, kter vede jednotlivè pojistitele k zabezpeëenì sv ch z vazk v Ëi klient m a jejich ochranï, ale takè se zab v ot zkami konkurence na trhu. Dozor je spìöe opatrn a db na konzervativnì stanovenì technick ch rezerv a kvalitnì ALM. Francouzsk pojiöùovacì systèm rovnïû pracuje s ve ejn m garanënìm fondem, kter slouûì k ochranï klient pro p Ìklad bankrotu pojiöùovny. Tento systèm je financov n p ÌspÏvkem z p edepsanèho pojistnèho. KrytÌ povinnèho ruëenì motorov ch vozidel nenì omezeno hornì hranicì a kaûdè majetkovè pojiötïnì obsahuje katastrofickè krytì. To je ale automaticky zajiötïno st tem vlastnïnou zajiöùovnou CCR (Caisse Centrale de RÈassurance). Tento systèm byl v ûnï ohroûen katastrofick mi ud lostmi poslednìch let a je moment lnï revidov n. Zdroje: CEA ñ v roënì zpr va 2004/ 2005, Swiss Re, The Journal CII POJISTNÝ OBZOR 2/2006 9

9 LegislativnÌ zmïny v z konï Ë. 168/1999 Sb., o pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla a v z konï Ë. 37/2004 Sb., o pojistnè smlouvï Dne 29. z Ì 2005 byla rozesl - na Ë stka 138 SbÌrky z kon, kterou byl vyhl öen z kon Ë. 277/ 2005 Sb., o doplúkovèm dozoru nad bankami, spo itelnìmi a vïrnìmi druûstvy, institucemi elektronick ch penïz, pojiöùovnami a obchodnìky s cenn mi papìry ve finanënìch konglomer tech a o zmïnï nïkter ch dalöìch z kon (z kon o finanënìch konglomer tech). V r mci z kona o finanënìch konglomer tech byla takè provedena tzv. nep Ìm novela z kona Ë. 168/1999 Sb., o pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla (d le jen Ñz kon o pojiötïnì odpovïdnostiì) a z kona Ë. 37/2004 Sb., o pojistnè smlouvï. JakÈ zmïny n s tedy ve v öe uveden ch pr vnìch p edpisech ËekajÌ? Pokud jde o z kon o pojistnè smlouvï (37/2004 Sb.), potom doch zì k tïmto zmïn m: 1) Doch zì k deklaraci Ñnez vadnostiì chov nì pojistitele ve vztahu k osobnìm daj m pojistnìka, pojiötïnèho, opr vnïnè osoby a osoby poökozenèho - zmïny v ß 4, odst. 2 a ß 45 odst. 2. 2)Z hlediska materi lnì pr vnì pravy pak k podstatnè zmïnï doch zì v pr vnì pravï zachra- ÚovacÌch n klad. NovÏ ß 32 odst. 3 z kona o pojistnè smlouvï znì: Ñ(3) V öe n hrady zachraúovacìch n klad m ûe b t v pojistnè smlouvï omezena. V öe limitu zachraúovacìch n klad na z chranu ûivota nebo zdravì osob nesmì b t niûöì neû 30 % sjednanè pojistnè Ë stky nebo limitu pojistnèho plnïnì. Zachra- ÚovacÌ n klady, kterè pojistnìk vynaloûil se souhlasem pojistitele a k nimû by jinak nebyl povinen, je pojistitel povinen uhradit bez omezenì.ì Podle novè pr vnì pravy tedy nenì v öe limitu zachraúovacìch n klad na z chranu ûivota neomezen, ale je novï stanoveno, ûe v öe limitu zachraúovacìch n klad na z chranu ûivota nebo zdravì osob nesmì b t niûöì neû 30 % sjednanè pojistnè Ë stky nebo limitu pojistnèho plnïnì s tìm, ûe zachraúovacì n klady, kterè pojistnìk vynaloûil se souhlasem pojistitele a k nimû by jinak nebyl povinen, je pojistitel povinen uhradit bez omezenì. Pokud jde o zachraúovacì n klady jinè, neû ty vynaloûenè na z chranu ûivota nebo zdravì osob, je tyto moûnè (ostatnï tak jako doposud) omezit jeötï vìce. S ohledem na znïnì tohoto z konnèho ustanovenì, je vöak z ejmï nelze plnï vylouëit. 3) SpÌöe kosmetick zmïna, resp. doölo k opravï chyby v ß 32, odst. 5 tìm, ûe bylo doplnïno slovo ÑpojistnÈì p ed slovo ÑplnÏnÌì. V z konï Ë. 168/1999 Sb., o pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla, pak doch zì k d le uveden m zmïn m: 1)Doch zì k omezenì n roku poökozenèho na n hradu ËelnÏ vynaloûen ch n klad pr vnìho zastoupenì v p Ìpadech majetkov ch ökod. NovÏ je souë stì n - roku na n hradu majetkovè ökody hrada ËelnÏ vynaloûen ch n klad pr vnìho zastoupenì Ñpouzeì v p ÌpadÏ marnèho uplynutì lh ty podle ß 9 odst. 3 nebo neopr vnïnèho odmìtnutì nebo neopr vnïnèho kr cenì pojistnèho plnïnì pojistitelem. Tato zmïna znamen pro pojistitele (a v koneënèm d sledku vlastnï i pro vöechny pojistnìky) uöet enì pomïrnï v znamn ch finanënìch prost edk, kterè dosud byli nuceni vypl cet r zn m likvidaënìm spoleënostem, na nïû byli napojeni Ñadvok tiì, kte Ì klient m poskytovali Ñpr vnìì pomoc. hrada ËelnÏ vynaloûen ch n klad spojen ch s pr vnìm zastoupenìm v p ÌpadÏ ökod na zdravì (s ohledem na sloûitost tèto pr vnì problematiky) z st v zachov na ve stejnèm rozsahu jako tomu bylo doposud. 2)Do ß 15 jsou vloûeny dva novè odstavce, a sice odstavec 9 a 10, kterè znì: (9) PojistitelÈ sdïlujì Kancel i daje o ökodn ch a pojistn ch ud - lostech vëetnï osobnìch daj ke zpracov nì pro Ëely ß 3 odst. 6, ß 18 odst. 2 pìsm. f) a g) tohoto z kona a z kona o pojiöùovnictvì. UstanovenÌ odstavc 1, 4, 7 a 8 se pouûijì obdobnï. (10) Ve vztahu k pr vnìm p edpis m upravujìcìm ochranu osobnìch daj m plnïnì povinnostì podle tohoto z kona povahu plnïnì povinnostì uloûen ch zvl ötnìm pr vnìm p edpisem pojistitel m, Kancel i a spr vnìm org n m a osobnì daje zìskanè pro plnïnì jednè povinnosti se povaûujì za zìskanè i pro plnïnì kterèkoliv dalöì povinnosti podle tohoto z kona. VloûenÌm tïch dvou nov ch odstavc je tedy deklarov no, ûe zasìl nì dat o ökodnìch a pojistn ch ud - lostech vëetnï osobnìch daj osob z ËastnÏn ch na tïchto ökodnìch (pojistn ch) ud lostech je v souladu se z konem o ochranï osobnìch daj (101/2000 Sb.). 3) DalöÌ zmïna z kona Ë. 168/1999 Sb. nastala v ß 18 odst. 2 vloûenìm novèho pìsm. h). TÌmto ustanovenìm se zav dì (nebo spìöe form lnï vyjìm z jin ch ËinnostÌ»KP) dalöì okruh ËinnostÌ»KP, v jehoû r mci»kp zpracov v pro pot eby svè, sv ch Ëlen nebo kancel Ì pojistitel cizìch st t a jejich Ëlensk ch pojiöùoven daje o dopravnìch nehod ch od Policie»R. Tuto svou Ëinnost vykon v zp sobem umoûúujìcìm d lkov p Ìstup k daj m. JinÈ pr vnickè osobï je»kp tyto daje opr vnïna p edat pouze za podmìnky, ûe Policie»eskÈ republiky je na z kladï z kona povinna takovè daje tèto osobï p edat, a souëasnï za podmìnky p imï enè hrady n klad. Touto dalöì osobou m ûe b t nap. zdravotnì pojiöùovna. 4)Rozöi uje se (zmïnou v ß 24, odst. 8) n rok»kp na n hradu za plnïnì poskytovan z garanënìho fondu, a to v tom smyslu, ûe souë stì n roku»kp novï je nejen vlastnì vyplacenè plnïnì z garanënìho fondu, ale takè n - klady, kterè»kp vynaloûila na jinou osobu povï enou vy ÌzenÌm p Ìpadu a poskytnutìm plnïnì poökozenèmu nebo uplatnïnìm n - roku. NovÏ je takè v slovnï deklarov no, ûe v Ëi pohled vce»kp za v platu z garanënìho fondu (vëetnï n klad souvisejìcìch s poskytnutìm plnïnì, resp. uplatnïnìm n roku) jsou solid rnìmi dluûnìky provozovatel a vlastnìk vozidla, jehoû provozem byla ökoda zp sobena; idië je takov m solid rnìm dluûnìkem, pokud za tuto ökodu odpovìd. 5)PoslednÌ zmïna z kona Ë. 168/ 1999 Sb., byla provedena v ß 24b odst. 1 pìsm. b). Podle tohoto ustanovenì»kp poskytuje n hradnì plnïnì poökozenèmu s bydliötïm nebo sìdlem na zemì»r takè tehdy, jestliûe do 2 mïsìc ode dne vzniku ökody zp sobenè provozem vozidla na zemì jinèho ËlenskÈho st tu, neû je»r, nenì moûnè zjistit pojiöùovnu, kterè vznikla povinnost poskytnout pojistnè plnïnì za tuto ökodu. ZmÏna tohoto ustanovenì byla d na pot ebou uvèst do souladu ustanovenì ß 24b s zemnì platnostì SmÏrnice EU 2000/26/ES ze dne o sbliûov nì pr vnìch p edpis Ëlensk ch st t t kajìcìch se pojiötïnì obëanskopr vnì odpovïdnosti z provozu motorov ch vozidel a o zmïnï smïrnic Rady 73/239/EHS a 88/357/EHS. Z kon Ë. 377/2005 vstupuje v jednotliv ch sv ch Ë stech v Ëinnost postupnï, v p ÌpadÏ zmïn jak z kona o pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla, tak z kona o pojistnè smlouvï, doölo k Ëinnosti tïchto zmïn vyhl öenìm ve sbìrce z kon. JUDr. Ji Ì Jirsa»esk pojiöùovna a.s. 10 POJISTNÝ OBZOR 2/2006

10 Shurik ny, stejnï jako s tajfuny a cyklony (coû jsou jinè n zvy pro mohutnè rotujìcì tropickè bou- e) se svïtovè pojiöùovnictvì spolu se zajiötïnìm setk v jiû adu desetiletì a v sledek tohoto prakticky celosvïtovèho st et v nì nevyznìv pro pojiöùovacì a zajiöùovacì industrii öpatnï. Hurik ny suûujì zemï na pob eûì Atlantiku a ostrovnì st ty v Karibiku, zasahujì zemì Spojen ch st t americk ch, St ednì Ameriky a Mexika, tajfuny dì v TichÈm oce nu a ohroûujì jihov chodnì Asii, Japonsko a okolnì zemï, cyklony vznikajì v IndickÈm oce nu a postihujì zejmèna indick subkontinent. Ke svèmu vzniku pot ebuje hurik n p Ìtomnost teplè vody (minim lnï 27 C), existenci vlhkèho vzduchu a koneënï sbìhavè rovnìkovè vïtry. Bou e zaëìnajì v nevelk ch oblastech nìzkèho tlaku vzduchu nad tropick mi mo i. Tepl vlhk vzduch prudce stoup vzh ru. KondenzacÌ vodnìch par se uvolúuje velkè mnoûstvì tepla, kterè pak podnïcuje vzestupn pohyb vzduchu. Spir - ly vlhk ch vïtr se navìjejì na Ñokoì hurik nu. Intenzita vïtru se zvyöuje. Hurik n dì aû do tè doby, kdy pronikne d l nad pevninu nebo nad studenè mo e, kde mu dojde z soba tepla a vl hy. Potom postupnï sl bne, aû zanikne plnï. Pob eûì zas hne hurik n trojìm derem ñ vïtrem, deötïm a vlnobitìm. SilnÈ vïtry kolem Ñokaì snadno vyvracejì stromy, shazujì st echy a p evracejì auta. Obvykle p itom spadne p es 15 cm sr - ûek v podobï prudk ch lij k, kterè zp sobujì rozs hlè z plavy. VÌtr vybiëuje mo e do ohromn ch vln, takûe pob eûì zas hne jeötï n razov vlna, kter Ëasto pronikne hluboko na pevninu. Na severnì polokouli se hurik ny toëì okolo oka proti smïru hodinov ch ru- ËiËek, kdeûto na jiûnì polokouli se hurik ny ot ËejÌ po jejich smïru. T ebaûe lidstvo v skyt hurik - n registruje po celou dobu svè historickè pamïti, jejich frekvence a intenzita zaznamenanè v poslednì dobï podstatnï p evyöujì jejich dosavadnì v skyt i rozsah n sledk. Tuto skuteënost potvrzujì i svïtovì pojistitelè i zajistitelè, Hurik ny ñ metla i Ëinitel rozvoje svïtovèho pojiöùovnictvì a zajiötïnì kte Ì se n slednï podìlejì na finanënì likvidaci n sledk. SezÛna hurik n zaëìn kaûdoroënï 1. Ëervna a konëì 30. listopadu. V pr mïrnèm roce se v Atlantiku zformuje 10 tropick ch bou Ì, z toho 6 hurik n. V poslednìch 10 letech vöak bylo 8 sezûn poëetnï nadpr mïrn ch. DosavadnÌ rekord byl zaznamen n v roce 1933, kdy vzniklo 21 bou Ì. RekordnÌ mnoûstvì hurik n meteorologovè napoëìtali i v roce LoÚsk sezûna hurik n vöak p ekonala dosud rekordnì rok 1933 poëtem vìce neû 22 bou Ì. 1. Ë st Ing. Michal äkorpil Hurik ny jsou klasifikov ny do 5 kategoriì podle n sledujìcìch hodnot: Kategorie 1 Kategorie 2 Kategorie 3 Kategorie 4 Kategorie 5 rychlost větru km/h více než 250 výška vln v m 1,5 2,0 2,0 2,5 2,5 4,0 4,0 5,5 vyšší než 5,5 škody minimální mírné rozsáhlé extrémní katastrofické například láme větve, strhává el.vedení láme větve, strhává el.vedení Experti konsorcia Tropical Storm Risks (TSR), vedenèho Benfield Hazards Research Centre v Lond nï, p edpovìdali loúskou extrèmnì hurik novou sezûnu v Atlantiku (Karibik a USA) jiû poë tkem roku. Konsorcium sdruûuje pojiöùovacì experty, risk manaûery a profesion ly ze sluûby pro sezûnnì p edpovïdi klimatu. Podle nich hrozil n r st frekvence hurik n v uvedenè oblast aû na 155 % zdejöìho pr mïru. Dlouhodob p edpovïô TSR se 76% pravdïpodobnostì poëìtala s nadnorm lnì hurik novou sezûnou ničí okna a dveře domů ničí okna, dveře a střechy domů úplná destrukce domů v Atlantiku a se 67% abnorm lnì hurik novou sezûnou v USA. Konsorcium rovnïû p edpovïdïlo, ûe v tomto roce povanou celkovï slaböì pas ty ñ v porovn nì s dlouhodob m pr mïrem, a teploty mo sk ch vod dos hnou vyööìho stupnï, coû vöe jsou podmìnky podporujìcì nadpr mïrnou tvorbu hurik n. RovnÏû experti americkèho N - rodnìho adu pro oce ny a atmosfèru, National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA), p edvìdali v prvnì polovinï roku, ûe sezûna 2005 bude atypick a nadpr mïrn vysok m poëtem hurik n a tropick ch bou Ì, jeû budou vrcholit v z Ì, Ìjnu a listopadu. ZajÌmavÈ je ovöem stanovenì pravdïpodobnè p ÌËiny tèto skuteënosti. VÏtöina z stupc NOAA vysvïtluje stoupajìcì aktivitu tropick ch bou Ì dlouhodob mi cykly. Klimatick m zmïn m p izn vajì v tomto ohledu menöì v znam. Naproti tomu vïdci MassachusettskÈho technologickèho institutu, Massachusetts Institute of Technology (MIT) dokazujì, ûe se destruktivnì sìla tropick ch bou Ì v poslednìch desetiletìch zvyöuje. Tento efekt se vymyk pravideln m cykl m a je p iëìt n glob lnìmu oteplov nì od 30. let 20. stoletì do souëasnosti. Velmi v mluvnè je nap Ìklad jejich zjiötïnì, ûe doba trv nì tropick ch cyklûn se od roku 1949 prodlouûila o 60 %. Hurik ny i tajfuny p ich zejì d Ìve a jejich sezûna konëì pozdïji. Pr mïrn maxim lnì rychlost vïtru se od 70. let zv öila o zhruba 50 %. TakÈ povrchovè teploty mo e od roku 1975 vzrostly v mì e, kter nem ûe b t vysvïtlena jen periodicky se opakujìcìmi v kyvy. Glob lnì oteplov nì prokazatelnï zvyöuje teplotu mo skè vody, coû m p Ìmou souvislost s mnoûstvìm energie uvolúovanè bou emi. Hurik ny jsou st le niëivïjöì. Lze oëek vat, ûe rychlost vïtru v ob Ìch vïtrn ch vìrech zaëne pravidelnï p ekraëovat hranici 300 kilometr za hodinu. Studie MIT, finanënï podpo en i americkou N rodnì vïdeckou nadacì, National Science Foundation (NSF) dokl d, ûe mezi oteplov nìm a hurik ny existuje takè POJISTNÝ OBZOR 2/

11 zpïtn vazba. TropickÈ bou e se jednou polovinou podìlejì na vytv enì energie ûenoucì vodu z tropick ch oblastì do vyööìch zemïpisn ch öì ek. TÌm vöak nemalou mïrou p ispìvajì k rychlèmu rozpouötïnì ledu v pol rnìch oblastech, coû je jeden z hlavnìch d sledk glob lnìho oteplov nì. Toto zjiötïnì je znaënï alarmujìcì, neboù uveden souvislost, resp. z vislost, nebyla dosud konstatov na. KoneËnÏ, i vïdci z americkèho N rodnìho centra pro atmosfèrick v zkum, National Center for Atmospheric Research, NCAR, zjistili, ûe poëet siln ch tropick ch cyklon se za poslednìch 35 let tèmï zdvojn sobil. K nejv raznïjöìmu zv öenì Ëetnosti bou Ì doölo v severnì a jihoz padnì Ë sti TichÈho oce nu a v jiûnì a severnì Ë sti IndickÈho oce nu. Podobn, ale mènï v razn trend byl zaznamen n takè v AtlantickÈm oce nu. Z toho vypl v, ûe riziko mohutn ch rotujìcìch tropick ch bou Ì zv öenï postihuje v souëasnè dobï cel Ñhurik nov ì svït, to jest ty oblasti, kde se tradiënï tyto jevy vyskytujì. Od poloviny 70. let byl zaznamen n vzestup povrchov ch teplot oce n na celèm svïtï od 0,5 do 1 stupnï Fahrenheita. V loúskèm roce kup Ìkladu teplota vody v tropickè Ë sti Atlantiku dlouhodobï p esahovala o 3 C pr mïrnè hodnoty. SouËasnÏ se zv öila frekvence v skytu nejsilnïjöìch tropick ch cyklon. V 70. letech se roënï na celèm svïtï objevilo v pr mïru asi 10 cyklon 4. a 5. kategorie. Od roku 1990 se poëet cyklon 4. a 5. kategorie glob lnï tèmï zdvojn sobil na 18 roënï. V 70. letech tvo ily bou e 4. a 5. kategorie zhruba 20 % z celkovèho mnoûstvì hurik n, v poslednìm desetiletì to bylo uû 35 %. V prostoru AtlantickÈho oce nu se poëet hurik n obou nejvyööìch kategoriì od poloviny 70. let zv öil o 56 %. Zv öenì poëtu, intenzity a doby trv nì bou Ì je z etelnè p edevöìm od roku V poslednìm desetiletì se v Atlantiku zv öil rovnïû celkov poëet hurik n, a to z pr mïrn ch 6 aû 7 na 8 aû 9 roënï. PokraËov nì v dalöì ËÌsle PojistnÈho obzoru. Validace v stup povodúov ch model ValidacÌ povodúov ch model se rozumì ovï enì platnosti jejich v stup urëen ch k dan m öet enìm. PodnÏtem a podkladem k seps nì tèto informativnì statï slouûil ned vno publikovan Ël - nek v periodiku Catastrophe risk management 1), kter se touto problematikou podrobnïji zab v. Katastrof lnì povodnï v EvropÏ v letech 1997 a 2002 zp sobily ohromnè pojistnè ökody. Pojiöùovny i zajiöùovny vïnovaly mimo dnè silì k vypracov nì nov ch n stroj pro oceúov nì rizik, kalkulace cen a vyhodnocov nì nebezpeëì zasaûenì povodnïmi z hlediska sv ch portfoliì. AnalogickÈ aktivity se stejn m cìlem se odehr ly jak v»ap, tak v jejìch Ëlensk ch pojiöùovn ch, kter ch se riziko ohroûenì povodnïmi t k. Prezidium»AP se mnohokr t eöenìm problematiky povodnì zab valo, odbornè org ny asociace iniciativnï rozpracov valy stanovenè koly, zab valo se jimi i shrom ûdïnì Ëlen»AP. ProbÌhala jedn nì se st tnìmi org ny, bylo dosaûeno ady z - sadnìch i dìlëìch eöenì tèto problematiky. P ipomeúme si jen nïkter : pojiötïnì a oceúov nì katastrofick ch rizik, aplikace GIS pro stanovenì rizikov ch zemì z hlediska z plav, n vrh krizovèho pl nu»ap aj. JednÌm z v znamn ch v öe uveden ch n stroj jsou i povod- ÚovÈ modely. Jejich validace je pro pojiöùovny klìëov, chtïjì-li rizika povodnì p evzìt, definujì-li sv j risk management a strategii p enosu rizik. Pro zajiöùovny je validace d leûit p i odhadu a stanovenì ceny zajistnèho podle p edpokl danèho rizika. ExistujÌ dva odliönè a p itom komplement rnì zp soby: tzv. Ñmikroì a Ñmakroì validace model. PrvnÌ zahrnuje podrobnè studium v sledk pro malou oblast z povodnì zasaûenè oblasti, druh znamen vyhodnocenì v sledk pro cel rozsah modelu. ZmÌnÏn Ël nek uv dì p Ìklady takov ch test pro EuroFlood ñ novï zpracovan povodúov model pro NÏmecko a Rakousko. Mikrovalidace. Mikrovalidace zahrnuje detailnì nam tkovè kontroly modelu ve vybran ch vysoce exponovan ch oblastech. To uûivateli umoûnì vyöet it, zda na detailnì rovni komponenty modelu na sebe vz jemnï p sobì tak, aby re lnï napodobovaly okolnosti pozorovanè nebo oëek vanè v re- lnèm ûivotï. Ve zmìnïnèm Ël nku se ilustruje tento proces pro EuroFlood v oblasti KolÌna, kter je Ëasto ohroûen povodnïmi. Druh m stavebnìm kamenem povod- ÚovÈho modelu je modul z stavbovèho prost edì (built environment modul), jenû popisuje horizont lnì a vertik lnì rozmìstïnì budov (a tedy i jejich pojistnou hodnotu) v oblasti ohroûenè povodnïmi. V modelu EuroFlood modul z stavbovèho prost edì je definov n na adï bunïk s vysok m rozliöenìm (50 m x 50 m). V kaûdè z nich je definov na poloha, nadmo sk v öka, stavebnì konstrukce, v öka a cena nemovitosti podle odvïtvì a osìdlenì. Makrovalidace. P i makrovalidaënìm testov nì se zvaûujì v sledky modelu pro celou studovanou oblast, zprvu zvl öù pro kaûd modul a potè pro model vcelku. TakovÈ testov nì se uskuteëúuje pro v sledky modelu jako celku a takè pro kaûdou individu lnì komponentu modelu (nap. pro pravdïpodobnostnì sr ûkovou mapu, odtokov model, relace Ëetnosti v tok vody atd.). Celkov model pro riziko povodnì zahrnuje t i hlavnì souë sti: modul pro povod- ÚovÈ riziko, modul z stavbovèho prost edì a funkce ohroûenì uûìvanè pro spojenì intenzity povodnï s finanënì ökodou. Z znamy o pojistn ch ökod ch uk zaly, ûe tak ka polovina nahl - öen ch pojistn ch ökod na obytn ch budov ch v roce 2002 byla menöì neû eur (za 1 budovu) a vìce neû 95 % bylo menöìch neû eur. Model EuroFlood spojil ökody na tèto rovni s hloubkou zatopenì menöì neû 50 cm, resp. 3 m. To uk zalo dobrou shodu s inundaënìmi hloubkami zaznamenan mi p i povod- Úov ch ud lostech v roce Kaûd mïsìc pokraëujìcì nov v stavba v nìûin ch z topov ch oblastì p edstavuje st le se mïnìcì terèn vzhledem k povodúovèmu ohroûenì. DalöÌ zmïny u odtokov ch charakteristik v inundaënìch oblastech vytv Ì rostoucì urbanizace. Lidsk vliv na povodúovè ohroûenì a ochranu proti nïmu a manaûerskè projekty se na Ëasov ch stupnicìch objevujì v daleko kratöì dobï neû environment lnì zmïna. Zkombinujeme-li tento fakt se souvisejìcìmi zmïnami v pojiötïnì proti nebezpeëì povodnï v mnoha evropsk ch zemìch, doch zìme k z vïru, ûe jen p r rok star historie pojistn ch ökod je nespolehliv m zdrojem validaënìch informacì. Kdyby povodeú z roku 2002 dnes p iöla znovu, geografick a finanënì struktura povodúov ch ztr t by se uû v znamnï liöila od tè, jak byla p ed t emi roky. ChtÏl bych z vïrem zd raznit, ûe pozoruhodn je u obytn ch budov zjiötïn korelace mezi hloubkou zatopenì objektu a velikostì pojistnè ökody. Podle dostupn ch, mj. americk ch, pramen kromï hloubky zatopenì majì na velikost ökody vliv i dalöì faktory, jako je nap. rychlost proudu, tvar, sklon a jakost zatopenèho podloûì, chemickè a fyzik lnì sloûenì z topovè tekutiny a celkov doba zatopenì objektu. P esto hloubka zatopenì je pomïrnï snadno identifikovateln faktor a m ûe b t i pro naöe pojiöùovny, p Ìp. vïdecko ñ v zkumn pracoviötï, na z kladï dostupn ch daj z povodnì 1997 a 2002 n mïtem pro zajìmavè zkoum nì. doc. RNDr. Milan äulista, CSc. 1) J. Toothill ñ H. Bovy ñ A. Milligan: Flood analysis tools: how can they be validated?, Catastrophe risk management, SEPTEMBER 2005, pp. 31ñ POJISTNÝ OBZOR 2/2006

12 Parametry dopravnì nehodovosti dosahujì v»r rekordnìch hodnot a zatìm nenì velk nadïje na v raznïjöì obrat k lepöìmu. Na Ëesk ch silnicìch zem elo za poslednìch deset let p es t in ct tisìc lidì. CelospoleËenskÈ ztr ty v d sledku dopravnìch nehod p esahujì roënï pades t miliard korun. V roce 2004 na silnicìch v»r zahynulo 1382 lidì (do 30 dn po nehodï). Ve srovn nì s rokem 2003 je to o 65 mènï.v roce 2005 p Ìzniv v voj pokraëoval. K pozitivnìmu v voji p ispïlo mnoûstvì preventivnìch akcì. KromÏ policejnìch kontrol i kampanï za nep ekraëov nì povolenè 50kilometrovÈ rychlosti v obcìch Ëi realizace projekt Zdrav mïsta, BezpeËn komunita a Dny bez raz atd. I kdyû policejnì statistika byla vloni relativnï p Ìzniv, p esto se st le adìme v dopravnì nehodovosti mezi nejhoröì zemï v EvropÏ a nenì d vod k velkèmu optimismu. Z dlouhodobèho hlediska stagnujeme. Porovn me-li data nehodovosti za cel rok, pak data za rok 2004 ukazujì, ûe jsme na tom stejnï jako p ed Ëty mi lety. Graf 1 zn zorúuje v voj pomïru usmrcen ch v silniënìm provozu na jìzdnì v kon (pro cel st t) v letech 1980 ñ Tento graf dokazuje, ûe situace v naöì republice je opravdu velmi v ûn. VyspÏlÈ st ty s vysok mi jìzdnìmi v kony majì tento ukazatel mnohem menöì neû»r. Nap. v roce 1980 mïlo Rakousko tèmï stejnou hodnotu tohoto ukazatele jako»r (56,26, coû bylo 95,8 % z naöì hodnoty), v roce 2004 mïli jiû hodnotu tohoto ukazatele jen 10,8, zatìmco»r 29,3. Velk Brit nie mïla v roce 2003 hodnotu jen 7,2. Z grafu je patrnè, ûe vyspïlè st - ty majì nynì v pr mïru asi 1/3 naöì hodnoty tohoto ukazatele (velk Brit nie dokonce mènï neû 1/4). Zdroj: PolicejnÌ prezidium»r a mezin rodnì datab ze IRTAD. Graf 2 zn zorúuje v voj pomïru usmrcen ch v silniënìm provozu na jìzdnì v kon (pro d lnice) v letech 2000 ñ Zde je patrnè, ûe»r m tento ukazatel 1,5 aû 5kr t vïtöì neû vyspïlè st ty. Podobn ch graf, kterè dokazujì öpatnè postavenì»r v dopravnì nehodovosti na PK je moûno publikovat vìce. Situace na d lnicìch»r Graf 3 ukazuje v voj nehodovosti na d lnicìch»r v letech 1980 ñ V obdobì 1980 aû 1989 poëet usmrcen ch osob na d lnici byl Nehodovost na d lnicìch»eskè republiky Ing. Ladislav Sk cal Centrum dopravnìho v zkumu (CDV) Graf 1 ñ UsmrcenÌ na pozemnìch komunikacìch na 10exp9 vozidlokm (do 30 dn po dopr. nehodï, 1980 ñ 2004, cel st t) Graf 2 ñ UsmrcenÌ na pozemnìch komunikacìch na 10exp9 vozidlokm (do 30 dn po dopr. nehodï, 2000 ñ 2004, d lnice) Graf 3 ñ V voj nehodovosti na d lnicìch»r (1980 ñ 2004) v rozmezì 6 aû 13 osob. Po zmïnï politickèho reûimu u n s v roce 1989 vlivem poklesu dohledu a restrikcì dopravnì policie a tìm i k znï idië vidìme prudk n r st poëtu usmrcen ch (v roce 1992 aû na 70 osob!), tïûce zranïn ch a takè i poët nehod. PoËet usmrcen ch vlivem vïtöìho dohledu policie poklesl v dalöìch letech na hodnoty okolo 45 usmrcen ch za rok. NynÌ v poslednìch 3 letech je moûno vidït opït n r st poët usmrcen ch osob (v roce 2004 na 56 osob). Je to zp sobeno p edevöìm neuvï iteln mi nep imï en mi rychlostmi nïkter ch naöich idië, neschopnostì ady lidì reagovat v kritick ch situacìch a jejich nedostateënou p edvìdavostì, agresivnì jìzdou, nedodrûov nìm dopravnìch p edpis a samoz ejmï i jin mi faktory. Kdyû takov idië zp sobì dopravnì nehodu, potom jejì n sledky jsou katastrof lnì.»astè z bïry tot lnï zniëen ch aut v televizi to potvrzujì. P itom uv ûìme-li, ûe v poslednì dobï se v raznï zlepöila po razov pèëe, z chrann sluûba a spojenì, situace se nijak nelepöì. Tab. 1 ukazuje n r st hlavnìch ukazatel d lnic»r v letech 1980 ñ Je zde patrn ne mïrnï velk n r st poët usmrcen ch asi 8kr t, lehce zranïn ch asi 6kr t, a poët nehod vìce neû 11kr t. P itom dèlka d lnic se za uvedenè obdobì prodlouûila asi 2,1kr t a dopravnì v kon vzrostl asi 6,8kr t. Tab. 2 je velmi v mluvn. PodÌl dèlky d lnic k celkovè dèlce PK v»r byl v roce 1980 asi 0,36 %, v roce 2004 asi 0,94 %. Tzn., ûe dèlka d lnic»r je v roce 2004 asi jen 1 % vöech pozemnìch komunikacì. V roce 1980 byl podìl usmrcen ch na d lnicìch k celkovèmu poëtu usmrcen ch na PK»R asi 0,7 %, v roce 2004 jiû 4,6 %! Zpr va z Internetu Zpr va, kter plnï potvrzuje v öe uvedenè z vïry, je z »l nek na z kladï mï enì ÿeditelstvì silnic a d lnic»r (ÿsd»r), kterè zve ejnilo z vïry z v zkumu monitorov nì vozidel na vybranèm seku d lnice D1. V obdobì od 1. do 10. dubna 2005 provedlo ÿsd»r pr zkum mï enì rychlosti na jednom z sek d lnice D1. I kdyû vöichni zn me nek zeú naöich idië, v sledky tohoto pr zkumu jsou zar ûejìcì. Mezi nejëastïjöì dopravnì p estupky pat Ì vysok rychlost ñ nïkdy i nad 250 km/hod, nedodrûov nì dopravnìch p edpis a nebezpeënè p edjìûdïnì. Hroziv je POJISTNÝ OBZOR 2/

13 Tab. 1 ñ N r st hlavnìch ukazatel d lnic»r (v obdobì 1980 ñ 2004) Délka dálnic Dopravní výkony [mil. voz/km] Počet usmrcených Počet těžce zraněných Počet lehce zraněných Počet nehod Tab. 2 ñ D lnice»r/cel»r Poměr usmrcených ČR/dálnice (%, počty do 24 hod. po nehodě) Podíl délky dálnic k celkové délce PK v ČR (%) takè bilance, kolik idië p ekraëuje povolenou maxim lnì rychlost o mnoho desìtek km/hod. (tab. 3). Za deset dnì projelo v uvedenèm seku 192 vozidel rychleji neû 190 km/hod. Z celkovèho poëtu projet ch vozidel p edepsanou rychlost poruöilo celkem asi 25 % vozidel. Kdyby se mï ila pouze osobnì vozidla, tak celkovè procento bude jeötï vyööì. V sledky mï enì CDV PracovnÌci naöeho stavu pr bïûnï prov dì kontrolnì mï enì rychlostì vozidel. Uv dìm jen nïkterè z - vïry z tïchto mnoha mï enì. V BrnÏ vedle n stupnìho ostr vku namï ili rychlost osobnìho auta 105 km/hod. a v obci dokonce rychlost 160 km/hod. V obou uveden ch p Ìpadech zde nebyla nijak upraven rychlost, tzn. povolen rychlost v tïchto lokalit ch byla 50 km/hod.! Na d lnici byl namï en Ñrekordì 205 km/hod. Tato mï enì jsou vûdy jen vzorky provozu v urëitèm ËasovÈm a lok lnìm v bïru, p esto se vöak domnìv me, ûe ukazujì na celkov stav nek znï naöich idië.tak nap. v intravil nu (povoleno 50 km/hod.) byly ve 4 lokalit ch namï eny max. rychlosti vysoce nad 100 km/hod., max. rychlost (jak jiû jsem uvedl v öe) 160 km/hod. P itom pr mïr- asi 2,1 x asi 6,8 x asi 8 x asi 3 x asi 6 x asi 11 x ,70 0,95 2,64 2,38 3,37 3,56 4,60 0,36 0,55 0,60 0,70 0,90 0,93 0,94 n kumulovan Ëetnost na 85 % byla v tïchto mìstech od 77 km/hod. aû po 84 km/hod. P i mï enì v roce 2004 byly v intravil nu namï eny rychlosti V 85 okolo 60 km/hod., tzn. 85 % vozidel p ekraëuje povolenou rychlost 50 km/hod. nejmènï o 10 km/hod. V extravil nu 85 % vozidel p ekra- Ëuje povolenou rychlost o 14 km/hod. MÏ enì bylo prov dïno pro vöechna jedoucì vozidla. Kdybychom se zamï ili jen na osobnì vozidla, tak mï enì vyznì jeötï h e. Z vïr NÏkdo se m ûe domnìvat, ûe statistika nic neodhalì. Kdyû vöak provedeme hloubkov rozbor nïjakè problematiky za pomocì kvalitnìch a ovï en ch dat, dostaneme pravdiv obraz p ÌËin. Z uveden ch fakt je vidït, ûe hlavnì smrtìcì fenomèn na naöich d lnicìch a ostatnìch PK je jednoznaënï nep imï en rychlost a s tìm souvisejìcì nek zeú, arogance a agresivita idië. Jako jeden se zdroj nek znï, arogance a agresivity nïkter ch naöich idië vidìm v nedostateënè dopravnï bezpeënostnì politice, v malèm dohledu, kontrole a p edevöìm postihu dopravnì policiì u tïchto idië. Tab. 3 ñ P ekroëenì rychlosti v obdobì od 1. do na jednom mï enèm seku rychlosti počet vozidel, které překročily v jednom jízdním pruhu maximální povolenou rychlost nad 130 km/h nad 150 km/h nad 170 km/h nad 190 km/h 155 nad 210 km/h 30 nad 230 km/h 5 nad 250 km/h 2 Mendelova zemïdïlsk a lesnick univerzita v BrnÏ Institut celoûivotnìho vzdïl v nì ve spolupr ci s obëansk m sdruûenìm»esk komora samostatn ch likvid tor poj. ud lostì otevìr v noru 2006 nov bïh Ëty semestr lnìho postgradu lnìho studia pro budoucì znalce a samostatnè likvid tory pojistn ch ud lostì v r mci kurzu celoûivotnìho vzdïl v nì TechnickÈ znalectvì a likvidace pojistn ch ud lostì Kurz souëasnï plnì podmìnky v rozsahu odbornèho minima znalostì pro z kladnì kvalifikaënì stupeú odbornè zp sobilosti samostatn ch likvid tor pojistn ch ud lostì, stanoven ch z konem Ë. 38/2004 Sb. Kurz bude zakonëen komision lnì zkouökou a spïön absolvent obdrûì OsvÏd- ËenÌ o absolvov nì kurzu a souëasnï OsvÏdËenÌ o z kladnìm kvalifikaënìm stupni odbornè zp sobilosti samostatnèho likvid tora pojistn ch ud lostì dle podmìnek MF. Studium bude zah jeno v pr bïhu nora 2006 na MZLU v BrnÏ a bude probìhat vûdy v p tek jednou za dva t dny. PodrobnÈ informace o v öe jmenovanèm kurzu, vëetnï p ihl öky, najdete na v sekci KariÈrnÌ vzdïl v nì nebo na adrese ICV MZLU v BrnÏ, ZemÏdÏlsk 1, Brno, , tel.: , fax: , czv@mendelu.cz Pojiöùovny ve Francii: PenÌze aù d st t Pa Ìû ñ FrancouzskÈ pojiöùovny se dostaly do sporu se st tem ohlednï plnïnì ze ökod zp soben ch bïhem ned vn ch nepokoj na p edmïstìch. Vl da prohl sila, ûe se v tèto vïci nemìnì angaûovat, ale pojiöùovny û dajì, aby st t vzal n klady na sebe. äkody se odhadujì na 200 milion eur, tedy asi öest miliard korun. Pojiöùovny podle listu Le Monde argumentujì z konem z roku 1983, podle nïhoû je st t odpovïdn za ökody vyplynuvöì ze zloëin a p eëin skupin osob. PoukazujÌ takè na to, ûe vl da v dobï nepokoj vyhl sila v jimeën stav, a tak p iznala v ûnè naruöenì ve ejnèho po dku, za kter je odpovïdn pr vï st t. Vl dnì mluvëì a ministr rozpoëtu Jean-Francois CopÈ uû v listopadu ekl, ûe st t se Ñnehodl finanënï zapojitì. Ministr ñ zmocnïnec pro zemnì celky ñ Brice Hortefeux zase prohl sil, ûe Ñst t na sebe p ece nevezme vöechny n klady na poökozenè ve ejnè budovy. K Ëemu by jinak byly pojiöùovny?ì. Ty vöak chtïjì vïc p edloûit spr vnìm soud m a st tnì radï, kter pr v minul ch letech na z kladï z kona z roku 1983 urëila odpovïdnost st tu ve dvou t etin ch aû t ech Ëtvrtin ch projedn van ch p Ìpad. Projedn v nì u soud se m ûe t hnout aû pït let. Pojiöùovny vöak uû teô p istoupily ke zv öenì pojistnèho obecnìch ad na p edmïstìch, kter byla nepokoji postiûena. V Clichy-sous-Bois u Pa Ìûe, kde incidenty koncem Ìjna vypukly, m zv öenì dïlat 30 %. Le Monde napsal, ûe nïkter mïsta se uû odmìtla na p ÌötÌ rok pojistit. BÏhem t Ìt dennìch n silnostì bylo ve Francii zap leno p es 9000 vozidel a p es 200 budov. Podle zpr vy»tk z zpracovala (va) 14 POJISTNÝ OBZOR 2/2006

14 Zpr va CEIOPS o finanënì situaci a finanënì stabilitï v sektorech pojiöùovnictvì (vëetnï zajiötïnì) a zamïstnaneck ch penzì CEIOPS (Evropsk v bor org n dozoru nad pojiöùovnictvìm a zamïstnaneck m penzijnìm pojiötïnìm, z Ìzen rozhodnutìm EvropskÈ komise Ë. 2004/6 ze dne 5. listopadu 2003) p ipravuje zpr vy o finanënì stabilitï dvakr t roënï, a to na podzim (autumn report) a na ja e (spring report). Pr vï publikovan podzimnì zpr va vych zì z öirokèho okruhu ukazatel z datab zì n rodnìch org n dozoru, z informacì poskytnut ch CEIOPS n rodnìmi org ny dozoru a z informacì zìskan ch p Ìmo na trzìch Ëlensk ch st t. JarnÌ zpr va vïtöinou vych zì z informacì zìskan ch na trzìch. V tèto zpr vï je pops n a analyzov n celkov v voj finanënìch trh, d le v voj v oblasti pojistnèho a ökodnìho pr bïhu, finanënì sìla sektoru pojiöùovnictvì, rozvrûenì aktiv, souëasnè v zvy a problèmy. Zpr va se rovnïû zab v takov mi ot zkami, jak mi jsou cyklick charakter neûivotnìho pojiötïnì, dopady hurik n na evropskè zajistitele, rizika pro ûivotnì pojiötïnì vyvolan prodluûov nìm dèlky ûivota apod. pln text zpr vy lze nalèzt na org/media/files/publications/reports/ FS1605.pdf Zpr va je doplnïna dvïma p Ìlohami, a to statistick mi daty za rok 2003, kter jsou umìstïna na adrese publications/reports/statisticalannex2003reportfcfs.pdf a statistick mi daty za rok 2004 umìstïn mi na adrese files/publications/reports/statisticalannex2004reportfcfs.pdf Pravideln zpr va EvropskÈ komise o stavu jednotnèho trhu finanënìch sluûeb 1) Zpr va, kter byla publikov na dne 10. ledna 2006 a sv m obsahem pokr v obdobì osmn cti mïsìc od poloviny roku 2004, hodnotì v voj jednotnèho trhu finanënìch sluûeb pozitivnï. AkËnÌ pl n finanënìch sluûeb na lèta 2000 ñ 2005 byl realizov n z 98 % a byly zah jeny pr ce na efektivnì implementaci p ijat ch komunit rnìch pr vnìch p edpis. V znamnèho pokroku bylo dosaûeno v oblasti ÌzenÌ a spr vy spoleënostì (corporate governance), v oblasti boje s finanënì kriminalitou a v oblasti ËetnictvÌ a auditu. Komisa pro vnit nì trh a sluûby Ch. Mc Creevy p i prezentaci zpr vy INFO z EvropskÈ unie zd raznil, ûe Ñdosaûen pokrok napom h procesu odstraúov nì p ek ûek a podporuje rozvoj hospod skè soutïûe na trhu finanënìch sluûeb, povzbuzuje poskytovatele finanënìch sluûeb ke zlepöov nì jejich produkt a zvyöuje ochranu investor a spot ebitel ì. Za hlavnì pozitivnì prvky hodnocenèho obdobì jsou ve zpr vï povaûov ny: ñ p ijetì smïrnice o kapit lov ch poûadavcìch, ñ p ijetì smïrnice o zajiötïnì, ñ p ijetì (p tè) smïrnice o pojiötïnì obëanskopr vnì odpovïdnosti z provozu motorov ch vozidel, ñ p ijetì osmè smïrnice o pr vu spoleënostì (povinn audit), ñ p ijetì smïrnice o p edch zenì zneuûitì finanënìho systèmu k pranì penïz a financov nì terorismu a ñ rozhodnutì o aplikaci z vïr Lamfalussyho komise v oblasti bankovnictvì, pojiöùovnictvì a obchodov nì cenn mi papìry. KromÏ hodnocenì uplynulèho obdobì se zpr va zab v i programy probìhajìcìmi v souëasnè dobï, nap. n vrhem EvropskÈ komise na smïrnici o novèm pr vnìm r mci pro platby a Zelenou knihou o investiënìch fondech a hypotèk ch. Realizace tïchto projekt by mïla spot ebitel m p inèst nejvïtöì uûitek. pln text zpr vy s p Ìlohami je k dispozici na P ÌötÌ pr bïûnou zpr vu bude Evropsk komise publikovat v z vïru roku ) Zpr va byla p ipravena jako souë st naplúov nì pïtiletè strategie EvropskÈ komise vyt ËenÈ v BÌlÈ knize o politice v oblasti finanënìch sluûeb (2005 ñ 2010). SmÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2005/ 56/ES ze dne 26. Ìjna 2005 o p eshraniënìch f zìch kapit lov ch spoleënostì Vztahuje se na f ze kapit lov ch spoleënostì, kterè jsou zaloûeny podle pr va nïkterèho ËlenskÈho st tu a majì sìdlo, st ednì spr vu nebo hlavnì provozovnu ve SpoleËenstvÌ, pokud se alespoú dvï z nich ÌdÌ pr vnìmi dy r zn ch Ëlensk ch st t (Ñp eshraniënì f zeì). JejÌm cìlem je tyto p eshraniënì f ze kapit lov ch spoleënostì usnadnit. Pr vnì dy Ëlensk ch st t by mïly povolovat p eshraniënì f zi kapit lovè spoleënosti z jednoho ËlenskÈho st tu s kapit lovou spoleënostì z jinèho ËlenskÈho st tu, jestliûe vnitrost tnì pr vo tïchto Ëlensk ch st t povoluje f ze mezi spoleënostmi dan ch pr vnìch forem. Pro usnadnïnì takov ch p eshraniënìch f zì by podle smïrnice mïlo b t stanoveno, ûe pro kaûdou spoleënost, kter se na p eshraniënì f zi podìlì, a kaûdou z ËastnÏnou t etì osobu nad - le platì p edpisy a form lnì poûadavky vnitrost tnìho pr va pouûitelnèho v p ÌpadÏ vnitrost tnì f ze, pokud tato smïrnice nestanovì jinak. P edpisy a form lnì poûadavky vnitrost tnìho pr va, na kterè odkazuje tato smïrnice, by nemïly zav dït û dn omezenì svobody usazov nì nebo volnèho pohybu kapit lu, pokud by je nebylo moûnè zd vodnit v souladu s judikaturou SoudnÌho dvora, a p edevöìm poûadavky ve ejnèho z jmu, a pokud by nebyla nezbytn a p imï en pro splnïnì takov ch z - sadnìch poûadavk. Pro ochranu z jm spoleënìk nebo Ëlen a z jm i t etìch osob jsou d leûitè pr vnì Ëinky p eshraniënì f ze (Ël nek 14); je t eba rozliöovat, zda se u spoleënosti vzniklè f zì jedn o n - stupnickou spoleënost, nebo o novï zakl danou n stupnickou spoleënost. V z jmu pr vnì jistoty by mïlo b t stanoveno, ûe p eshraniënì f ze potè, co nabyla Ëinnosti, jiû nem ûe b t prohl öena za neplatnou. Podle Ël nku 12 se den nabytì Ëinnosti p eshraniënì f ze urëuje podle pr va ËlenskÈho st tu, kter m se ÌdÌ spoleënost vznikl p eshraniënì f zì. F ze vöak m ûe nab t Ëinnosti aû po provedenì kontrol podle Ël nku 11(z - konnost p eshraniënì f ze). P eshraniënì f ze, kter nabyla Ëinnosti v souladu s Ël nkem 12, nem ûe b t prohl öena za neplatnou. Tato smïrnice vstupuje v platnost dvac t m dnem po vyhl öenì v ednìm vïstnìku EvropskÈ unie.»lenskè st ty musì svè pr vnì a spr vnì p edpisy uvèst do souladu s touto smïrnicì do 15. prosince Pramen: ednì vïstnìk EvropskÈ unie Ë. L 310 z SmÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2005/ 68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajiötïnì a o zmïnï smïrnic Rady 73/239/EHS, 92/49/EHS, jakoû i smïrnic 98/78/ES a 2002/83/ ES CÌlem tèto smïrnice je z ÌzenÌ obez etnostnìho regulaënìho r mce pro zajiötïnì ve SpoleËenstvÌ a tvo Ì Ë st souboru pr vnìch p edpis SpoleËenstvÌ zamï en ch na vybudov nì vnit nìho trhu v sektoru pojiöùovnictvì. Tato smïrnice by se mïla vztahovat na zajiöùovny, kterè vykon vajì v luënï zajistnou Ëinnost a nezab vajì se p Ìmou pojiöùovacì ËinnostÌ; mïla by se tèû vztahovat na takzvanè ÑkaptivnÌì zajiöùovny, vytvo enè nebo vlastnïnè finanënìm podnikem jin m neû pojiöùovnou Ëi zajiöùovnou nebo jin m neû skupinou pojiöùoven nebo zajiöùoven, na nïû se vztahuje smïrnice 98/78/ES EvropskÈho parlamentu a Rady ze dne 27. Ìjna 1998 o doplúkovèm dozoru nad pojiöùovnami v pojiöùovacì skupinï, nebo jednìm Ëi nïkolika nefinanënìmi podniky, jejichû cìlem je poskytovat v hradnï zajiötïnì rizik podnik, k nimû pat Ì. Pokud je v tèto smïrnici uveden odkaz na zajiöùovnu, mïl by zahrnovat kaptivnì zajiöùovnu kromï p Ìpad, na nïû se vztahuje zvl ötnì ustanovenì o kaptivnìch zajiöùovn ch. KaptivnÌ zajiöùovny nekryjì rizika odvozen od vnïjöì p ÌmÈ pojiöùovacì nebo zajistnè Ëinnosti pojiöùovny nebo zajiöùovny pat ÌcÌ do skupiny. KromÏ toho pojiöùovny nebo zajiöùovny pat ÌcÌ do finanënìho konglomer tu nesmì vlastnit û dn kaptivnì podnik. Tato smïrnice by mïla takè vyjasnit pravomoci a prost edky dozoru p Ìsluön ch org n. P ÌsluönÈ org - ny domovskèho ËlenskÈho st tu zajiöùovny by mïly odpovìdat za sledov nì finanënìho zdravì zajiöùoven, vëetnï jejich solventnosti, z ÌzenÌ odpovìdajìcìch technick ch a vyrovn - vacìch rezerv a krytì tïchto rezerv kvalitnìmi aktivy. V Ël ncìch 37, 38 a 39 smïrnice stanovì pravidla pro v poëet poûadovanè mìry solventnosti pro oblast ûivotnìho zajiötïnì, neûivotnìho zajiötïnì a takè pro zajiöùovny provozujìcì souëasnï ûivotnì i neûivotnì zajiötïnì a v Ël nku 40 v öi minim lnìho garanënìho fondu. M tvo it jednu t etinu poûadovanè mìry solventnosti vypoëtenè podle v öe uveden ch Ël nk a nesmì b t niûöì neû eur.»lensk st t vöak m ûe stanovit, ûe pokud se jedn o kaptivnì zajiöùovnu, nesmì b t garanënì fond niûöì neû eur. SmÏrnici o zajiötïnì by mïly ËlenskÈ st ty transponovat do sv ch pr vnìch a spr vnìch p edpis do 10. prosince 2007 (v platnost vstoupila ). Pramen: ednì vïstnìk EvropskÈ unie Ë. L 323 z P ipravil: Ing. Josef»Ìûek POJISTNÝ OBZOR 2/

15 Kaûd zemï cìtì pot ebu zv öenèho povïdomì, schopnosti reagovat a dalöìch strategiì vedoucìch ke snìûenì ztr t na lidsk ch ûivotech a na majetku zp soben ch katastrofami. RozvojovÈ a rozvinutè zemï jsou vöak na velice odliönèm stupni vnìm nì rizika, dostupnosti finanënì ochrany, jakou je pojiötïnì a vl dnì pomoc v p ÌpadÏ katastrof, ekonomickèho rozvoje a kvalitnìch katastrof m odoln ch stavebnìch konstrukcì. PovÏdomÌ o katastrof ch, odpovìdajìcì p ipravenost a strategie vedoucì ke zmìrnïnì jejich dopad p izp sobenè lok lnìm a region lnìm podmìnk m a moûnostem mohou v raznï zmìrnit dopad p ÌrodnÌch katastrof ñ jak ztr t na ûivotech, tak i na majetku. Zv öenè povïdomì o katastrof ch, p ipravenost na katastrofy a moûnost zmìrnïnì jejich n sledk jsou zjevnï prospïönè vöem st t m, bez ohledu na stupeú jejich v voje, tìm, ûe br nì zbyteën m ztr t m na ûivotech a na zdravì. Tyto faktory takè v raznï sniûujì finanënì z tïû ve ejnèho i soukromèho sektoru p i poskytov nì n hrad ökod v p ÌpadÏ katastrof bez ohledu na to, na z kladï jak ch opat enì a ujedn nì k tïmto n hrad m doch zì. Toto potenci lnï v znamnè snìûenì n - klad a ztr t spojen ch s katastrofami je nejd leûitïjöìm p ÌspÏvkem, kter m m ûe OECD pomoci p i financov nì ökod z katastrof. PovÏdomÌ o katastrof ch, p ipravenost na nï a strategie ke zmìrnïnì jejich dopadu by proto nemïly b t ch p ny pouze jako pozitivnì jevy samy o sobï, ale takè jako velice prospïönè oblasti, kterè m ûe OECD rozvìjet pro usnadnïnì ve ejnèho a soukromèho financov nì ekonomickè obnovy po katastrof ch.»innost v n sledujìcìch öesti oblastech m ûe Organizace pro ekonomickou spolupr ci a rozvoj (OECD) uskuteëúovat jako sv j nejv znamnïjöì p ÌspÏvek: Varov nì p ed tsunami a jin mi extrèmnìmi katastrofick mi riziky a reakce na nï Katastrofick a hr znï velk vlna tsunami z 26. prosince 2004, P ÌspÏvek OECD ke zmìrnïnì n sledk glob lnìch katastrof Z prezentace viceprezidenta American Insurance Association (AIA) p. Snydera na 10. mezin rodnìm setk nì asociacì pojiöùoven (IMIA) ve VÌdni ve dnech 17. ñ 18. Ìjna 2005 kter mïla za n sledek ztr ty na ûivotech nesl chanè v souëasnè dobï, podtrhuje pot ebu celosvïtovèho monitorovacìho a varovnèho systèmu pro tsunami a jin obtìûnï p edvìdateln extrèmnì katastrofick rizika. KromÏ toho je t eba intenzivnïjöì v zkum zamï- en na studium v voje a öì enì tsunami a k hled nì odpovïdi na ot zku, proë nïkter velk podmo sk zemït esenì zp sobì relativnï menöì dopad, zatìmco jin vyvolajì katastrofickou vlnu tsunami s extrèmnìmi ztr tami na ûivotech. OECD m ûe hr t v znamnou roli p i zamï enì na d kladnïjöì v zkum podstaty vln tsunami a p i v voji efektivnìho monitorovacìho a varovnèho systèmu. AIA je organizacì, zastupujìcì 435 pojistitel s celkov m p edepsan m pojistn m p esahujìcìm 120 mld. USD.»lenskÈ pojiöùovny AIA nabìzejì nap Ìklad pojiötïnì majetku a odpovïdnosti, pojiötïnì automobil fyzick ch osob a podnikatel, pojiötïnì odpovïdnosti a majetku mal ch podnikatel, pojiötïnì odpovïdnosti zamïstnavatele za ökodu p i pracovnìm razu nebo nemoci z povol nì, pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou p i v konu Ëinnosti lèka a pojiötïnì odpovïdnosti za v robek. VyuûitÌ p dy a jeho dopad na z vaûnost katastrof a na ztr ty na ûivotech AËkoli se tyto ot zky podstatnï liöì v jednotliv ch zemìch a mezi rozvinut mi a rozvojov mi zemïmi, ve skuteënosti kaûd zemï pot ebuje zv öit povïdomì o lepöìm pl nov nì vyuûitì p dy, kterè poëìt s katastrofick mi riziky. Nap Ìklad v rozvojov ch a velmi chud ch zemìch jsou dopady hurik - n a katastrofick ch z plav mnohem z vaûnïjöì kv li odlesnïnì a ztr t m vegetaënìho krytu a kv li tendenci k vyuûìv nì a osidlov nì vysoce rizikov ch oblastì. Avöak i v rozvinut ch a bohat ch zemìch, jako jsou SpojenÈ st ty, jsou hustï zastavïny vysoce exponovanè oblasti vystavenè zejmèna riziku hurik n, z plav, lesnìch poû r a zemït esenì, kv li r stu populace i jin m d vod m. OECD m ûe na glob lnì rovni podporovat povïdomì o rozhodnutìch k lepöìmu vyuûitì p dy smï ujìcì ke zmìrnïnì dopad katastrof. Kdykoliv je to moûnè, mïla by b t rozhodnutì o lepöìm vyuûitì p dy spìöe podporov na vzdïl v nìm, pl nov nìm, partnerstvìm ve ejnèho a soukromèho sektoru a rozhodnutìmi uëinïn mi ve vz jemnè shodï, neû p Ìsn mi vl dnìmi na ÌzenÌmi. StavebnÌ p edpisy a stavebnì konstrukce odolnè katastrof m RekordnÌ poëet Ëty hurik n, kterè zas hly Floridu v roce 2004, poskytl hmatateln d kaz v znamu doplnïn ch stavebnìch p edpis a stavebnìch konstrukcì odoln ch v Ëi pohrom m. Po hurik nu Andrew v roce 1992 zah jila Florida agresivnì program na zdokonalenì stavebnìch p edpis, aby byly jednotnè, d slednè a sn ze prosaditelnè na celèm zemì st - tu. NovÈ stavby dokonëenè podle p edpis plnï zaveden ch v roce 2002 odol valy nesrovnatelnï lèpe neû stavby provedenè podle staröìch p edpis. V mnoha p Ìpadech znamenalo zv öenì n klad na stavbu odolnou v Ëi hurik nu pouze o 4ñ5 % navìc oproti obvykl m stavebnìm n klad m. OECD m ûe pom hat p i v bïru a öì enì informacì o vzorov ch stavebnìch p edpisech a stavebnìch technologiìch odoln ch v Ëi pohrom m, kterè jsou vhodnè a pouûitelnè jak v rozvinut ch tak i v chudöìch a mènï rozvinut ch zemìch. V nïkter ch p Ìpadech se mohou malè dodateënè investice v znamnï vyplatit dìky zv öenè bezpeënosti, pojistitelnosti a odolnosti lok lnìho osìdlenì a podnik nì. Mezin rodnì programy reakce na pohromu VedoucÌ postavenì a lepöì koordinace Ëetn ch n rodnìch a mezin rodnìch agentur zaëlenïn ch do pomoci p i pohrom ch je dalöì rolì, kterou m ûe p evzìt OECD. Po tsunami v roce 2004 mnoho jednotlivc, n boûensk ch a charitativnìch organizacì a vl d po celèm 16 POJISTNÝ OBZOR 2/2006

16 svïtï velkoryse poskytovalo pomocnou ruku. Shrom ûdïnè zdroje byly znaënè, ale selhala koordinace finanënìch, lidsk ch a hmotn ch zdroj, jak se Ëasto st v i po mnoha jin ch neötïstìch na celèm svïtï. LepöÌ pl nov nì a koordinace mezin rodnì pomoci p i katastrof ch by pomohla zachraúovat ûivoty a chr nit obydlì, podniky a infrastrukturu. Pl ny pro p Ìpad katastrofy OECD by se takè mohla zapojit do programu poskytov nì odbornè pomoci tìm, ûe pom ûe st t m a region m p i v voji a zlepöov - nì nouzov ch pl n pro p Ìpad katastrofy. Tyto pl ny by mïly obsahovat podrobnè vyhodnocenì rizika, zranitelnosti, popis poë teënì reakce na pohromu, snìûenì n - sledn ch ökod a postup obnovy po katastrofï. Vl dnì podpora pro reakci na katastrofu a snìûenì jejìho dopadu N rodnì, st tnì a region lnì vl - dy majì p Ìstup k velkèmu mnoûstvì zdroj, kterè mohou b t vynaloûeny na prevenci p ed katastrofou, zmenöenì jejìho dopadu a na obnovu po katastrofï. Spr vnì ady majì nejlepöì pozici pro ovlivúov nì vyuûitì p dy, stavebnìch p edpis, rozvoje, politiky ochrany ûivotnìho prost edì a stavebnìho rozvoje, kterè mohou pomoci p i sniûov nì dopad rizik p ÌrodnÌch katastrof. Vl dy by mïly takè p ispìvat k co nejlepöì podpo e pojistitele p i eöenì pojistn ch ud lostì, nap Ìklad umoûnïnìm rychlèho p Ìstupu do postiûenè oblasti. OECD m ûe pomoci tìm, ûe doporuëì vl d m vïtöì a organizovanïjöì zapojenì p i reakci na katastrofy, zmìrúov nì jejich n sledk a obnovï. Se sv m mezin rodnìm p Ìstupem k v zkumu, doporuëen m postup m a dìky svè souhrnnè znalosti v oblasti ekonomie, rozvoje a trvalè udrûitelnosti ûivotnìho prost edì m ûe OECD v znamnï p ispït k rostoucìmu glob lnìmu povïdomì o katastrofick ch rizicìch a podpo e ekonomicky efektivnìch postup chr nìcìch p ed takov mi riziky. P eklad: Jaroslav KuËera JUDr. Jaroslava äulcov, ExpertnÌ a poradensk kancel, s. r. o. Uöl zisk v kombinaci se zap jëenìm n hradnìho vozidla Poökozen je fyzickou osobou, provozujìcì silniënì motorovou n - kladnì dopravu, a to od roku NenÌ pl tcem DPH. V d sledku dopravnì nehody byl p eruöen provoz vozidla Iveco v dobï od do , p iëemû ve dnech aû mïl poökozen zap jëeno n hradnì vozidlo; delöì v p jëka jiû nebyla moûn z d vod na stranï p jëovny. é dal n - hradu uölèho zisku za celkem 10 dn, kdy nemïl k dispozici û dnè vozidlo. P edloûenè doklady: ñ p izn nì k dani z p Ìjmu za rok 2004; veökerè p Ìjmy a v daje plynuly poökozenèmu z autodopravy; zamïstnance dle daúovèho p izn nì poökozen nemïl, ñ dvï faktury za pron jem osobnìho vozidla VW Transporter ve dnech aû , ñ p ehled p Ìjm a v daj za rok 2004, potvrzujìcì daje daúovèho p izn nì, ñ p ehled p Ìjm a v daj za obdobì aû , z nichû mj. vypl v : ñ od do zìskal p Ìjem za dopravu ve v öi KË, za PHM vynaloûil ,20 KË, za parkovnè 3600 KË, za opravy a drûbu vozidla KË ñ od do zìskal p Ìjem za dopravu ve v öi KË ñ od do nenakupoval naftu (potvrzuje se tak skuteënost, ûe po vr - cenì zap jëenèho vozidla do p evzetì vlastnìho vozidla z opravny z ejmï nejezdil) ñ kniha jìzd poökozenèho vozidla za obdobì od do , ze kterè vypl v : ñ od do vozidlo nejezdilo, z ejmï poökozen Ëerpal Ñdovolenouì ñ za celkem 76 kalend nìch dn (od do ) vozidlo ujelo 7480 kilometr, coû p edstavuje pr mïr 98 km/den; doprava byla realizov na v luënï po Praze a nep etrûitï kaûd kalend nì den ñ prvnì jìzda po dopravnì nehodï byla uskuteënïna P Ìjem Z fakturace za obdobì p ed dopravnì nehodou pr mïrn dennì p Ìjem p edstavoval Ë stku 2587,40 KË ( : 76). OËek van p Ìjem za obdobì od do : 2587,40 x 22 dn = ,80 KË. SkuteËnÏ dosaûen p Ìjem v tomto obdobì = KË. PravdÏpodobn pokles p Ìjmu = ,80 KË. Jestliûe z daj, doloûen ch p ehledem p Ìjm p ed dopravnì nehodou a knihou jìzd, vypl v, ûe pr mïrn p Ìjem na 1 km Ëinil 26,30 KË ( : 7480), pak na zvaûovan ch ,80 KË by vozidlo muselo najet cca 1146 km. V daje a) N klady na PHM: podle p ehledu p Ìjm a v daj vynaloûil poökozen na n kup nafty od do celkem ,20 KË, coû p i pr mïrnè cenï cca 25 KË/1 litr p edstavuje celkovou spot ebu 1278 litr, pr mïrn spot eba tak vych zì cca 17 litr na 100 km. Vzhledem k tomu, ûe doprava byla uskuteëúov na v luënï po Praze, je tento daj odpovìdajìcì (jinak je pr mïrn spot eba u tohoto typu vozidla niûöì). Jestliûe by poökozenè vozidlo na dosaûenì p Ìjmu ,80 KË najelo cca 1146 km, pak celkovè n klady na naftu by Ëinily 194,82 litr x 25 KË = 4870,50 KË. b) PevnÈ n klady zahrnujì opot ebenì vozidla (a), opot ebenì pneumatik (b), n klady na mazadla a provoznì n plnï (c), n klady na opravy a bïûnou drûbu (d). Podle daj v p ehledu p Ìjm a v daj p edstavujì n klady ad c) a d) ve v öi 2,26 KË na 1 km ( : 7480). Tato Ë stka je na hornì hranici pr mïrn ch n klad na provoz vozidla danèho typu, proto (i s ohledem na kr tkou dobu v padku vozidla) nebylo zvaûov no opot ebenì pneumatik. Opot ebenì vozidla ËinÌ 1,33 KË/km. PevnÈ n klady na 1 km tedy jsou 3,59 KË. CelkovÈ pevnè n klady: 1146 x 3,59 = 4114 KË. c) ParkovnÈ: n klady na parkov - nì ve sledovanèm obdobì Ëinily celkem 3600 KË, tj. 0,48 KË na 1 km. P i poëtu 1146 kilometr p edstavujì celkovè n - klady na parkovnè 550 KË. StanovenÌ uölèho zisku P edpokl dan a nenastal p Ìjem: ,80 KË. V daje celkem tedy ËinÌ: 9534,50 KË POJISTNÝ OBZOR 2/

17 Telegraficky»SOB Pojiöùovna zìskala 3. mìsto v soutïûi Zlat mïöec v kategorii ÑNejoblÌbenÏjöÌ pojiöùovnaì. V internetovèm hlasov nì o nejoblìbenïjöì finanënì instituce»r se»sob Pojiöùovna letos umìstila ve svè kategorii hned za»eskou pojiöùovnou a Kooperativou. ÑLetoönÌ posun v hlasov nì o nejlepöì pojiöùovnu n s nesmìrnï potïöil. MedailovÈ umìstïnì je pro n s potvrzenìm, ûe jsme na dobrè cestï, a bereme to i jako z vazek v Ëi naöim souëasn m i budoucìm klient m,ì uvedl po zve ejnïnì v sledk editel marketingu»sob Pojiöùovny Petr Kleiner. O vìtïzìch t etìho roënìku ankety jiû tradiënï rozhodli p edevöìm Ëten i internetovèho finanënìho serveru MÏöec.cz. Hlasovalo se od 1. do 30. listopadu 2005 v celkem osmi dìlëìch a jednè hlavnì kategorii. HlasujÌcÌ mïli k dispozici jednak internetov formul na str nk ch soutïûe (viz jednak mohli hlasovat prost ednictvìm SMS zpr v. (Z tiskovè zpr vy»sob Pojiöùovny, a. s., Ëlena holdingu»sob, ze dne 12. prosince 2005) BezhotovostnÌ platebnì styk je v EvropskÈ unii dlouhodobï na vzestupu a podobn budoucnost je oëek v na i u n s. EvropskÈmu systèmu a trendu bezhotovostnìch plateb se p izp sobuje takè ËeskÈ pojiöùovnictvì.»eskè pojiöùovnï se jen za poslednì rok poda ilo snìûit poëet transakcì placen ch sloûenkami o 13 %. Klienti»eskÈ pojiöùovny majì na v bïr nïkolik bezhotovostnìch zp sob platby. NejËastÏjöÌ je sdruûenè inkaso plateb obyvatelstva (tzv. SIPO), jehoû prost ednictvìm lze uskuteënit vöechny platby (nap. za televizi, elekt inu, n jem apod.) pouze jednìm dokladem. DalöÌmi moûnostmi jsou pak souhlas k inkasu z bïûnèho Ëi sporoûirovèho Ëtu. SpoleËnosti, kter m jsou platby urëeny, si v tomto p ÌpadÏ p evedou platbu samy. PoslednÌm zp sobem je trval p Ìkaz, kter pojiötïn zad v bankovnìmu stavu a ozn mì to instituci, kterè jsou pravidelnè platby urëeny.»esk pojiöùovna up ednostúuje bezhotovostnì styk nejen p i v bïru pojistnèho, ale i p i v plat ch pojistn ch plnïnì. Platby zasìlanè p Ìmo na Ëet totiû zaruëujì kromï osobnìho pohodlì takè rychlost p evodu penïz, jistotu spr vnosti a p esnosti doruëenì a v neposlednì adï i bezpeënost a diskrètnost. BezhotovostnÌ platby jsou rychlè, pohodlnè a hlavnï levnïjöì. V p ÌpadÏ pr mïrnè rodiny, kter m nïkolik pojistek, pak m ûe roënï uöet it aû 700 korun. (Z tiskovè zpr vy»eskè pojiöùovny a. s. ze dne 14. prosince 2005) SnÌh, vich ice, z plavy, krupobitì a blesky, to byly nejëastïjöì loúskè p ÌËiny ûivelnìch ud lostì.»esk pojiöùovna do konce listopadu zaregistrovala pojistn ch ud lostì na majetku obëan, kterè byly zp sobeny ûivly (coû je o vìce neû o dva tisìce ökod vìce neû za cel rok 2004). Celkovou v öi vyplacen ch ökod nejvìce ovlivnily vich ice, krupobitì a n slednè z plavy z konce Ëervence a srpna. V Ëervenci byly postiûeny tèmï vöechny regiony»ech, o mïsìc pozdïji pak severnì Morava. ÑéivelnÌ ud losti majì n razov charakter. Ve velmi kr tkèm ËasovÈm seku nahl sì klienti velk poëet ökod. To samoz ejmï klade znaënè n roky na komunikaci s klienty, na pr ci oper - tor, mobilnìch technik a likvid tor,ì uvedl editel odboru mobilnìch technik Petr Klas. Pokud se t k poëtu ökod, tak nejvìce jich m na svïdomì tìha snïhu nebo n mrazy Ëi jejich sesuv. Tato rizika byla p ÌËinou tèmï 10 tisìc p Ìpad, z nichû valn vïtöina se p ihodila na p elomu nora a b ezna. Z hlediska poëtu ud lostì je na druhèm mìstï povodeú nebo z plava s 7870 a na t etìm vich ice se 6640 ökodami. Blesk byl p ÌËinou 3730 ud lostì a tèmï polovina se jich odehr la bïhem Ëervence. KrupobitÌ niëilo majetek v 3350 p Ìpadech a v raznï se projevilo dvakr t ñ v kvïtnu a opït Ëervenci. NaötÏstÌ letoönì poëty poû r jsou zatìm p ÌznivÈ,»P jich zaregistrovala 1696, ale tradiënï nejkritiëtïjöì mïsìc ñ prosinec ñ jeötï nenì do toho zapoëten. Tento mïsìc v r totiû p ipsal na Ëet poû r tèmï t i stovky p Ìpad. KuriÛznÌ situace nastala u klienta z jiûnìch»ech, kterèmu p i Ëervencov ch z plav ch s vodou z nedalekèho rozvodnïnèho rybnìka p iplavali okènkem do sklepa i kap i. Z jeho pojistnè smlouvy na nemovitost mu za ökody zp sobenè z plavou na malb ch a omìtk ch»p poskytla pojistnè plnïnì. K tomu uhradila takè n klady spojenè s klidem a odklìzenìm ryb. Za nï samotnè vöak, i kdyû to poûadoval, nedostal odökodnïnì û dnè. Nebyly totiû jeho majetkem. A protoûe vïtöina z nich uhynula, na v noënì st l si musel stejnï nïjakou koupit... (Z tiskovè zpr vy»eskè pojiöùovny a. s. ze dne 22. prosince 2005) P ipravila: Eva Trojanov Z nov ch pr vnìch p edpis 1. Vyhl öka Ë. 484/2005 Sb., kterou se stanovì n kladovè indexy vïkov ch skupin pojiötïnc ve ejnèho zdravotnìho pojiötïnì pro rok 2006 ( Ëinnost ). 2. Vyhl öka Ë. 485/2005 Sb., o rozsahu provoznìch a lokalizaënìch daj, dobï jejich uchov v nì a formï a zp sobu jejich p ed v nì org - n m opr vnïn m k jejich vyuûìv nì ( Ëinnost , Ë st ). 3. Vyhl öka Ë. 487/2005 Sb., o vyhl öenì pr mïrnè mzdy v n rodnìm hospod stvì za 1. aû 3. ËtvrtletÌ 2005 pro Ëely z kona o zamïstnanosti ( Ëinnost ). Pr mïrn mzda ËinÌ KË. 4. Vyhl öka Ë. 490/2005 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ministerstva dopravy a spoj Ë. 104/1997 Sb., kterou se prov dì z kon o pozemnìch komunikacìch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). 5. Vyhl öka Ë. 493/2005 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ministerstva zdravotnictvì Ë. 134/1998 Sb., kterou se vyd v seznam zdravotnìch v kon s bodov mi hodnotami, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). 6. Vyhl öka Ë. 496/2005 Sb., kterou se pro Ëely poskytov nì cestovnìch n hrad stanovì v öe sazeb stravnèho, v öe sazeb z kladnìch n hrad za pouûìv nì silniënìch motorov ch vozidel a v öe pr mïrn ch cen pohonn ch hmot ( Ëinnost ). StravnÈ ËinÌ 58 aû 165 KË, n hrada za 1 km jìzdy 3,80 KË, pr mïrn cena za 1 litr benzinu 30,10 aû 34,40 KË. 7. Vyhl öka Ë. 499/2005 Sb., kterou se mïnì vyhl öka St tnìho adu pro jadernou bezpeënost Ë. 307/2002 Sb., o radiaënì ochranï ( Ëinnost ). 8. Vyhl öka Ë. 500/2005 Sb., kterou se mïnì vyhl öka St tnìho adu pro jadernou bezpeënost Ë. 144/1997 Sb., o fyzickè ochranï jadern ch materi l a jadern ch za ÌzenÌ a o jejich za azov nì do jednotliv ch kategoriì ( Ëinnost ). 9. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 505/2005 Sb., o zv öenì Ë stek ûivotnìho minima ( Ëinnost ). 10. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 513/2005 Sb., kter m se mïnì na ÌzenÌ vl dy Ë. 303/1995 Sb., o minim lnì mzdï, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). Minim lnì mzda se zvyöuje z KË na KË. 11. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 522/2005 Sb., kter m se stanovì seznam utajovan ch informacì ( Ëinnost ). V p Ìloze Ë. 3 je stanoven seznam utajovan ch informacì v oblasti p sobnosti Ministerstva financì. 12. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 534/2005 Sb., o pravï n hrady za ztr tu na v dïlku po skonëenì pracovnì neschopnosti vzniklè pracovnìm razem nebo nemocì z povol nì, o pravï n hrady n klad na v ûivu poz stal ch a o pravï n hrady za ztr tu na v dïlku po skonëenì pracovnì neschopnosti nebo p i invaliditï ( pravy n hrady). N hrady upravenè tìmto na ÌzenÌm p ÌsluöÌ od Z kon Ë. 543/2005 Sb., o st tnìm rozpoëtu»eskè republiky na rok 2006 ( Ëinnost ). 14. Z kon Ë. 545/2005 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 586/1992 Sb., o danìch z p Ìjm, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a nïkterè souvisejìcì z kony ( Ëinnost ). Rozs hl novela, mïnì se d le z kon Ë. 593/1992 Sb. o rezerv ch pro zjiötïnì z kladu danï z p Ìjmu, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z kon Ë. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostì, z kon Ë. 16/1993 Sb., o dani silniënì, z kon Ë. 235/2004 Sb., o dani z p idanè hodnoty, z kon Ë. 676/2004 Sb., o povinnèm znaëenì lihu a z kon Ë. 353/2003 Sb., o spot ebnìch danìch. 15. Pod Ë. 4/2006 Sb. bylo vyhl öeno plnè znïnì z kona Ë. 252/1997 Sb., o zemïdïlstvì, jak vypl v z pozdïjöìch zmïn. 16. Vyhl öka Ë. 6/2006 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 223/1995 Sb., o zp sobilosti plavidel k provozu na vnitrozemsk ch vodnìch cest ch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). JUDr. Ji ina Kotrbat 18 Telegraficky POJISTNÝ OBZOR 2/2006

18 V e l k È ö k o d y Jihov chodnì n roûì dnes velmi ruönè k iûovatky Na OhradÏ ovl - d rozlehl d m Ë Byl stavïn jako ËinûovnÌ a jeho p dorys m tvar v seëe mezikruûì. Po svèm dokon- ËenÌ mïl t i Ë sti: uliënì, st ednì a dvornì, s ciheln mi vertik lnìmi konstrukcemi. StropnÌ konstrukce nad suterènem a p ÌzemÌm byly ze ûelezobetonu, nad obytn mi mìstnostmi byly stropnì konstrukce tr - movè. K dispozici bylo 57 bytov ch jednotek, v nich bydlelo vìce neû 200 lidì. V parteru domu navìc p sobily r znè provozovny, obchody a svè mìsto tady mïla i poboëka St tnì spo- itelny. Nad nì v prvnìm poschodì se nach zelo dïtskè zubnì st edisko. ObyvatelÈ tohoto domu stojìcìho v katastru svèr znè praûskè Ëtvrti éiûkova ûili poklidn m ûivotem a sv mi kaûdodennìmi radostmi i starostmi. JistÏ netuöili, ûe se blìûì velk pojistn ud lost, o nìû bude dlouho mluvit cel Praha, a kter jim dokonale zmïnì dalöì ûivot. Vöe zaëalo 16. ledna 1962 o 150 metr d le, v KonÏvovÏ ulici v domï Ë. 105b. Asi v hod. se vracela jedna n jemnice z pr delny ve sklepï. Na schodiöti otoëila vypìnaëem, aby zhasla sklepnì osvïtlenì. N sledoval menöì tlumen v buch a na rozvodnè desce ve sklepï zaëalo ho et. Vystraöen ûena zaëala volat o pomoc. Poû r uhasili hned v z - rodku obyvatelè domu a ti takè za- Ëali p trat z jak ch d vod k zaho- enì doölo. V objektu mïla mìstnosti krejëovsk provozovna MÛdnÌ z vody n. p. a vöichni usoudili, ûe je odtamtud cìtit svìtiplyn. PotÈ, co obëanè vnikli dovnit, naöli zde mrtvèho zamïstnance, kter, jak konstatovala p ivolan z chrann sluûba, se otr vil svìtiplynem. Za asistence p ÌsluönÌk Ve- ejnè bezpeënosti mìsto ohledali pracovnìci plyn ren a zjistili, ûe rozvody svìtiplynu v domï jsou v po dku a plyn pronik do domu z ulice. MÌstnosti vyvïtrali a odjeli pro p ÌsluönÈ pl ny uloûenì potrubì a pro n adì pot ebnè k v kopu. JeötÏ neû se vr tili, doölo ve hod. tèhoû dne ve sklepnìch prostor ch domu Ë. 114 k mohutnè explozi zde nahromadïnèho svìtiplynu. Vlivem tlakovè vlny byly nosnè konstrukce v uliënìm traktu nad suterènem i p ÌzemÌm zcela zdemolov ny a byla vyraûena Ë st pr ËelnÌ stïny domu. V buch svìtiplynu Na OhradÏ V buch byl tak siln, ûe öedes t metr od domu byl na stanici elektrickè dr hy zasaûen ocelovou m Ìûovou roletou ËekajÌcÌ obëan Frantiöek»erven a v ûnï zranïn. Situace v objektu byla katastrofick. V p ÌzemÌ domu byly otvory po vyraûen ch v kladnìch sk ÌnÌch, uvnit budovy propadlè masy stavebnìho materi lu, mezi nìm rozbit n bytek a dalöì bytovè za ÌzenÌ. Do naprostè tmy se oz val n ek ranïn ch, obyvatelè vyööìch pater domu zmatenï pobìhali po chodb ch. V prostoru k iûovatky zavl dl zmatek. Tma byla i na ulici, pouliënì svìtilny byly rozbity, okolì domu poseto troskami a st epinami z oken. Za tèto mimo dnè situace byli povol ni p ÌsluönÌci jednotky Vnit nì str ûe Ministerstva vnitra, kte Ì osvïtlovali budovu reflektory a pom hali p i z chrann ch pracìch. SanitnÌ vozy postupnï odvezly do praûsk ch nemocnic 24 zranïn ch osob.»ty i lidè neötïstì nep eûili. Doprava v k iûovatce byla pochopitelnï zastavena pro veökerou dopravu a uvolnïna aû v Ëasn ch rannìch hodin ch, a to vëetnï t Ì tramvajov ch linek. Z tohoto d vodu nemohly do blìzkè vozovny éiûkov zatahovat po svèm celodennìm putov nì tramvaje a musely na svè Ñp enocov nìì zajet do jin ch praûsk ch vozoven. PrvotnÌ panika v mìstï v buchu se p edevöìm dìky z sahu p ÌsluönÌk Ve ejnè bezpeënosti a z chrann ch sloûek postupnï uklidúovala. Nad le bylo p tr no v trosk ch domu po dalöìch moûn ch zranïn ch Ëi mrtv ch. Dluûno dodat, ûe jak je p i podobn ch neötïstìch bohuûel obvyklè, na chodnìcìch vöemu p ihlìûeli stovky zvïdav ch obëan. Velice obtìûnï se zjiöùovalo, kolik bylo v dobï v buchu v domï obyvatel. NÏkte Ì se kr tce po v buchu odebrali s dïtmi k p Ìbuzn m, dalöì byli na noënì smïnï, n vötïvï nebo rekreaci. Proto byly po izov ny podrobnè seznamy. Vöem ostatnìm bylo okamûitï poskytnuto bezplatnè ubytov nì a stravov nì v hotelìch N rodnì d m a Flora. Vz pïtì byla velice peëlivï vyöet- ov na p ÌËina v buchu. Doölo k nïmu vysokou koncentracì svìtiplynu ve sklepnìch prostor ch domu. Ten se tam nashrom ûdil z prorezavïlèho plynovèho potrubì uloûenèho v zemi, vedoucìho podèl domu. Ocelov roura o pr mïru 500 mm, a sìle stïny 1 cm byla zeslabena aû na 2 mm a v adï mìst byla zcela prodïravïl. Znalci vydali posudek, ûe k tomu mohlo dojìt pouze p sobenìm tzv. bludn ch proud z kolejì elektrick ch drah vedoucìch v tïsnè blìzkosti. DalöÌm vyöet ov nìm bylo vylouëeno pochybenì pracovnìk plyn ren, neboù ti ve sklepnìch prostor ch v mìstï prov dïli kontroly a mï enì v p esnï p edepsan ch intervalech, p iëemû z vady nebyly zjiötïny. A tak, aë vyöet ov nì bylo p vodnï zah jeno jako podez enì z trestnèho Ëinu obecnèho ohroûenì, v z vïru bylo konstatov no, ûe ölo o neöùastnou n hodu. Obûalovan vöak mohla b t lidsk lhostejnost, kter se tentokr t obr - tila proti tïm, kte Ì se takto neodpovïdnï zachovali. Celkem jeden ct obyvatel domu vypovïdïlo, ûe se u nich ten den projevily typickè p Ìznaky p iotr venì kysliënìkem uhelnat m a ûe ve sklepnìch prostor ch byl cìtit svìtiplyn. Jedna z n jemnic dokonce uvedla, ûe odpoledne byla ve sklepï pro uhlì a p i ötìp nì d eva se jì udïlalo nevolno a ÑnÏco cìtilaì. U v tahu se o nì dokonce pokouöely mdloby a do bytu jì musel doprovodit soused. V bytï se pak zhroutila a pozvracela. Je neuvï itelnè, ûe nikdo z obyvatel domu uvedenè skuteënosti nenahl sil p Ìsluön m org n m. V buch inicioval plamen svìëky, kterou si v odlehlèm mìstï sklepa zap lil jeden z n jemnìk proto, aby mohl odemknout z mek u svè sklepnì kûje s uskladnïn m uhlìm. Ten jedin utrpïl tïûkè pop leniny, ostatnì mïli zlomeniny konëetin, ot esy mozk apod. Uveden muû mïl ötïstì v neötïstì, neboù v dobï v buchu st l na jedinèm mìstï sklepa, kter nebyl zavalen a on p eûil. Vöichni n jemnìci dostali n hradnì byty, neboù se poëìtalo s tìm, ûe cel d m bude muset b t zbour n. StatickÈ posudky vöak prok zaly, ûe poökozenè nosnè konstrukce jsou opravitelnè, a tak objekt prodïlal n roënou gener lnì opravu. Po nì p estal plnit bytovou funkci a stal se hotelem, kter dostal n zev VÌtkov. Josef Hrubeö POJISTNÝ OBZOR 2/