POJISTN OBZOR RO»NÕK LXXXI

Transkript

1 POJISTN OBZOR RO»NÕK LXXXI Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Jaroslava Faökov, Dr. Ivo HavlÌk, PhDr. Jan K brt, Andrea Proch zkov, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), PhDr. Miloö Nov k, Ing. Eva Rojkov, Ing. Eva Svobodov, Ing. Marek VÌch äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: , Fax: eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: Tisk rna v R ji, s.r.o., Pardubice ISSN Rozöi uje: distribuënì firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk 24, Praha 9. Tel.: , fax: Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, Praha 1, predplatne@predplatne.cz (nebo P edplatitelè ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn obzor objednat u distribuënì firmy L. K. PER- MANENT, PP 4, Bratislava 34. Telefon: , fax: ( lkperm@lkpermanent.sk). Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne ;»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne , j.zn.p ñ 330/98. EvidenËnÌ ËÌslo MK»R E Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: Cena: 25 KË (30 Sk)»Ìslo bylo p ed no do v roby: Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OBSAH NovoroËnÌ anketa (Eva Trojanov )...3 Etika v pojiöùovnictvì (Mgr. VladimÌr KonÌËek)...11 Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat )...12 Konec poolu v»ech ch (Mgr. Marie Nezvalov )...12 Mezin rodnì semin VdS v Praze (Ing. Pavel Ryb )...14 Psychologie ÌzenÌ zmïny (Ing. VladimÌr Pulchart)...15 ZdravotnÌ pojiötïnì ñ kudy, kam a za co? (Ing. Martin StehlÌk)...16 Z ËeskÈ judikatury: Pojistn podvod v pojiötïnì odpovïdnosti zamïstnavatele za ökodu p i pracovnìm razu nebo nemoci z povol nì (JUDr. Ji ina Kotrbat )...16 Praxe, Spory, Stanoviska: LepöÌ soud nebo mimosoudnì eöenì? (JUDr. Vlasta Mikluö kov )...17 Telegraficky (Eva Trojanov )...17 Nuda je past (doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc.)...18 VelkÈ pojistnè ud losti: Poû r N rodnìho divadla (Josef Hrubeö)...19 CONTENTS New Yearís survey (Eva Trojanov ) Insurance ethics ñ An out-of-date abstract philosophical category or a term, which is acquiring even more concrete meaning in the contemporary world? (VladimÌr KonÌËek) From new legal provisions (Ji ina Kotrbat ) End of pooling in Bohemia (Marie Nezvalov ) VdS international seminary in Prague (Pavel Ryb ) Change management psychology (VladimÌr Pulchart) Health insurance ñ Which way, where and what for? (Martin StehlÌk) From among Czech court awards: Insurance fraud concerning the employerís liability insurance (Ji ina Kotrbat ) Practice, disputes, standpoints: What is better? A trial or an out of court action? (Vlasta Mikluö kov ) By wire (Eva Trojanov ) Boredom is a pitfall (Miroslav Str nsk ) The fire of National Theatre (Josef Hrubeö) CALLING TO YOUR ATTENTION New Yearís survey is a traditional inquiry among»ap member companies concerning the near future of insurance business in the Czech Republic. You can read answers to two basic questions of 24 top Czech insurance companiesí representatives and the Executive Director of the Czech Insurersí Bureau. The questions were: 1. Asking for an evaluation of the recently approved new set of insurance law and 2. Was about oneís opinion on the Czech Republicís EU accession impact on the Czech insurance market and the company that the interviewee represents. In general, the reactions to the above question no. 1 were positive and emphasizing a good co-operation of insurers and the»ap Legislative Section with the insurance law makers. There are also several interesting ideas presented as a reaction to the other question. The article End of pooling in Bohemia expresses insurersí calls of dissent from the decision taken by the Office for the Protection of Competition in respect of cessing the activities of the Travel Agentsí Insolvency Pool. There were a lot of improvements and experience gained during the 3-years operation of the pool, so that even in the future times, when insurers will provide this kind of a risk individually, the experience from risk assessment and claims handling for example will be well used indeed. However, the likely forced closing of several, mainly small and medium sized, travel agencies would be beyond dispute in the next period. According to the writer, the authoritiesí aim to introduce an Amendment of the Act No. 159/1999 Coll. would not bring a solution in time. 2 POJISTNÝ OBZOR 1/2004

2 1. Allianz pojiöùovna, a.s. Ing. Miroslav Tacl: ❶ Jsme r di, ûe poslaneck snïmovna vyslyöela konstruktivnì a vïcnè n vrhy pojiöùoven k tïmto z kon m. P ijetìm nov ch z kon a vstupem»r do EU za- ËÌn pro pojiöùovny velk pr ce p i uv - dïnì nov ch p edpis v kaûdodennì ûivot. OceÚuji pr ci, kterou»ap a jejì odbornè sekce pro pojiöùovnictvì vykon vajì. ❷»esk pojistn trh lze charakterizovat jako stabilizovan a kontinu lnï se rozvìjejìcì. Pro sektor pojiöùovnictvì nebyla dojedn na û dn p echodn obdobì. Ve st ednïdobèm horizontu neoëek - v me û dnè zemït esenì na trhu. VÏtöina nejvïtöìch evropsk ch hr Ë je jiû nïkolik let na trhu. To vöak neznamen, ûe se zde neobjevì ÑnovÌ hr Ëiì. Bude to bezpochyby vìtan jev, neboù se zv öì konkurence. Bude to mìt vliv na kvalitu poskytovan ch sluûeb, tlak na redukci n klad, v voj produkt a zkvalitúov nì distribuënìch kan l. Nep edpokl d me, ûe by v d sledku vstupu»r do EvropskÈ unie nïjak radik lnï vzrostly ceny. ZejmÈna u majetkovèho pojiötïnì, kde jsou ceny pojiötïnì z vislè na hospod skèm v voji a v voji spot ebitelsk ch cen a pojistnè sazby se stanovujì na z kladï ökodn ch pr bïh, kterè jsou ovlivnïny v platou pojistnèho plnïnì. Ceny ovöem m ûou ovlivnit nïkterè p ipravovanè legislativnì zmïny v odökodnïnì za smrt nebo raz, kterè by se dotkly povinnèho ruëenì a pojiötïnì odpovïdnosti zamïstnavatele za ökodu zp sobenou zamïstnanci p i pracovnìm rakvïten 2004 je dnem, kdy vstoupì v platnost smlouva o p istoupenì»r k EvropskÈ unii.»esk pojistn trh se tak stane souë stì jednotnèho pojistnèho trhu a pojiöùovn m se otev e cesta k podnik nì v Ëlensk ch st tech EvropskÈ unie; na druhè stranï se zv öì konkurence ze strany zahraniënìch pojiöùoven u n s. N vrhy nov ch pr vnìch p edpis k pojiötïnì a pojiöùovnictvì naznaëujì, ûe aplikace nov ch pr vnìch p edpis v praxi bude nelehk m kolem. Jak bude Ëesk pojistn trh vypadat, budeme moci zhodnotit pochopitelnï aû po nïjakèm Ëase. NicmÈnÏ existujì nejr znïjöì p edstavy, n zory a prognûzy dalöìho v voje a ty se objevujì v odpovïdìch na ot zky tradiënì novoroënì ankety PojistnÈho obzoru z st tïch nejpovolanïjöìch odbornìk ñ p edstavitel Ëlensk ch pojiöùoven»ap a kancel e pojistitel»eskè asociace pojiöùoven. NovoroËnÌ anketa ❶ Jak hodnotìte n vrhy nov ch z kon k pojiötïnì a pojiöùovnictvì, kterè ned vno projedn vala Poslaneck snïmovna a nynì posuzuje Sen t Parlamentu»R? ❷ Co bude, podle vaöeho n zoru, znamenat p istoupenì»eskè republiky k EvropskÈ unii pro Ëesk pojistn trh a vaöi pojiöùovnu? AIG CZECH REPUBLIC pojiöùovna, a.s. Ing. LudÏk MenËÌk: ❶ Schv lenì nov ch z kon bylo pot eba. ZejmÈna z kon o pojistnè smlouvï povaûuji za v znamn posun k p iblìûenì naöeho pojistnèho trhu praxi vyspïl ch zemì. P esto doölo p i schvalov nì z kon k nïkter m moment m, kterè mne zarazily. älo nap Ìklad o snahu jednoho z poslanc, formou pozmïúovacìho n - vrhu, znemoûnit maklè m inkasovat provize od pojiöùoven, ËÌmû by se n ö trh stal skuteënï Ñv jimeën mì. I kdyû se na poslednì chvìli poda ilo tento nesmysl z n vrhu maklè skèho z kona odstranit, p esto z st v m trochu rozëarov n ze snahy nïkter ch jednotlivc Ëi skupin Ëesk trh poökodit. Novela z kona o pojiöùovnictvì bude urëitï podrobnï rozebìr na na str nk ch odborn ch Ëasopis, Pojistn obzor nevyjìmaje, a v tèto anketï nelze na p r dcìch provèst celkovè zhodnocenì. A tak snad jen jedna pozn mka. Je ökoda, ûe byla zruöena z konn povinnost rozdïlit univerz lnì pojiöùovny na ûivotnì a neûivotnì. TuöÌm, ûe nynì se mnou ada Ëten nebude souhlasit, ale j si myslìm, ûe jsme touto zmïnou uëinili krok zpït. AIG byla jednou z pojiöùoven, kter zareagovala na p vodnì z konnou povinnost a rozdïlila univerz lnì pojiöùovnu na dva pr vnì subjekty, vëetnï p evodu pojistnèho kmene. V minul ch dnech dalöì v znamn pojiöùovna odprodala sv j kmen neûivotnìho pojiötïnì a stala se ËistÏ ûivotnì pojiöùovnou. A nynì tïmto pojiöùovn m Ëesk st t vlastnï sdïlil, ûe si z konnou povinnost po nïkolika letech (!) rozmyslel a z kon zmïnil. A nikdo se nept, jak k tomu p ijdou ty pojiöùovny, kterè povinnost ze z kona naplnily a investovaly nemalè prost edky do zaloûenì novèho pr vnìho subjektu, zìsk nì pojiöùovacì licence a p evodu pojistnèho kmene. Touto pozn mkou bych r d naznaëil, jak moc n m v nïkter ch oblastech chybì urëit Ñpocit bezpeëìì pro zahraniënì investice. ❷ V ned vnè dobï jsem slyöel dva protich dnè n zory. Jeden sdïloval, ûe se Ñnestane v bec nicì a dokl dal tuto skuteënost nap Ìklad zkuöenostì z Rakouska. Druh n zor zase ohlaöoval p Ìchod ady pojiöùoven a zejmèna pojiöùovacìch maklè a n sledn odliv zajìmav ch pojistn ch obchod do zahraniëì (na lond nsk trh a podobnï). MyslÌm si, ûe pravda bude nïkde uprost ed tïchto extrèmnìch n zor. Pro naöi pojiöùovnu bude vstup do EU urëitï znamenat novou obchodnì p Ìleûitost. OËek v me, ûe se zv öì popt vka po nïkter ch druzìch pojiötïnì, kterè jsou st le v»r ÑpodceÚov nyì. Jde nap Ìklad o pojiötïnì odpovïdnosti pr myslov ch podnik a naöe oëek v nì r stu sjedn van ch limit v pojistn ch smlouv ch. UrËitÏ se zv öì popt vka po specifick ch druzìch pojiötïnì, jako nap Ìklad pojiötïnì kontaminace potravinov ch v robk, krytì rizik staûenì v robku z trhu, pojiötïnì rizika nosu a vydìr nì nebo pojiötïnì rizik sabot ûe a terorismu. HlavnÌ zmïnu tedy oëek - v m v dalöìm posunu uvaûov nì Ëesk ch klient o kvalitnìm pojistnèm programu. Po vstupu do EU d leûitost pojiötïnì jeötï vzroste. POJISTNÝ OBZOR 1/2004 3

3 zu Ëi nemoci z povol nì (z konnèho razovèho pojiötïnì). Ani u ûivotnìho pojiötïnì samotn vstup»r ke zdraûenì pojiötïnì nepovede. Vliv na Ë steën cenov r st by mohla mìt direktiva EU, v nìû se navrhuje rovnopr vnè zach zenì bez rozdìl pohlavì a rovnopr vn p Ìstup ke sluûb m a produkt m, tzn. ûe pohlavì nebude moci b t pouûito jako cenovèho kritèria. Nep edpokl d me, ûe vstup do EU by naöì pojiöùovnï mïl nïjak ztìûit situaci na pojistnèm trhu. Na zmïny se pr bïûnï p ipravujeme. Jsme souë sti celosvïtovèho koncernu, kter n m sv mi znalostmi z fungov nì spoleënèho evropskèho trhu poskytuje dostateënè teoretickè i praktickè z zemì. Jsme p ipraveni rychle a kvalitnï reagovat na v zvy ekonomickè a pr vnì, kterè sebou vstup»r do EU p in öì. Aviva ûivotnì pojiöùovna, a. s. Austin Kimm: ❶»esk pojistn trh proch zì v poslednì dobï adou zmïn v d sledku sjednocov nì naöì legislativy s normami EU. Vzhledem k tomu, ûe termìn Ëinnosti z kon se neust le posouv, nechceme a ani nem ûeme Ëinit nïjak hodnocenì. JedinÈ, co lze v tuto chvìli konstatovat, je fakt, ûe z kony byly p ipravov - ny s ohledem na zpr hlednïnì Ëinnosti pojiöùoven a z roveú kladly d raz na povinnost poskytov nì co nejvïtöìho mnoûstvì informacì klient m. Tyto pozitivnì zmïny vìt me, protoûe naöe pojiöùovna se dlouhodobï specializuje na investiënì ûivotnì pojiötïnì, u jehoû produkt je transparentnost jednìm z hlavnìch benefit. ❷ AËkoliv vïtöina m ch koleg v jin ch spoleënostech p edvìd, ûe otev enì»r konkurenënìm pravidl m EU vy stì v r st poëtu pojiöùoven, j tento n zor nesdìlìm. Vstup na nov trh je nesnadn i za ide lnì situace, a vïtöina svïtov ch pojiöùoven dnes zdaleka v ide lnì situaci nenì. OËek v m, ûe pojiöùovny se budou vìce zajìmat o svè poboëky v r mci celè st ednì a v chodnì Evropy, a vyuûijì v hody sjednocenì pojiöùovacìch pravidel k upevnïnì sv ch pozic a moûn i k centralizaci provozu v jednè z mnoha zemì, kde nynì p sobì. DomnÌv m se, ûe vstup do EU spìöe povede ke konsolidaci trhu neû k jeho rozöì enì. Aviva je souë stì jednè z nejsilnïjöìch pojiöùovacìch skupin v EvropÏ i na svïtï. DÌky tomu jsme dostateënï silnì a m me dlouhodobï p izp sobenou vïtöinu materi l i vnit nìch p edpis tak, aby plnï vyhovïly legislativnìm p edpis m EU. V»eskÈ republice z roveú nabìzìme v p ev ûnè vïtöinï produkty investiënìho ûivotnìho pojiötïnì, kterè je v souëasnosti povaûov no z hlediska moûnèho dopadu na stabilitu pojiöùovny za asi nejbezpeënïjöì formu ûivotnìho pojiötïnì v bec. CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS POJIäçOVNA a.s. Ing. Petr éaluda: ❶ ÑBalÌËekì z kon v pojiöùovnictvì byl velmi kvalitnï p ipraven Ministerstvem financì a p ipomìnky pojiöùoven byly v pr bïhu legislativnìho procesu ve vïtöinï p Ìpad akceptov ny. Celkov v sledek hodnotìm velmi kladnï. I kdyû zmïny z kon, p edevöìm Z kona o pojistnè smlouvï a Z kona o zprost edkovatelìch a samostatn ch likvid torech pojistn ch ud lostì, implikujì zmïny ve smluvnìch dokumentech pojiöùovny ve vztahu ke klient m a zmïny v organizaci a podmìnk ch pro v kon zprost edkovatelskè Ëinnosti, nepochybnï jejich d sledkem bude zkvalitnïnì sluûeb v oblasti pojiöùovnictvì. Dosud nenì do eöena ot zka daúov ch odpoët u soukromèho ûivotnìho pojiötïnì. JakÈkoliv omezovanì podmìnek daúovè odeëitatelnosti soukromèho ûivotnìho pojiötïnì je naöì pojiöùovnou vnìm no velmi citlivï. DomnÌv me se, ûe by podmìnky pro uplatnïnì daúovè odeëitatelnosti mïly b t vìce mènï nemïnnè, aby nedoölo k omezenì atraktivity ûivotnìho pojiötïnì ze strany klient. ❷ Vliv EvropskÈ unie v oblasti ochrany spot ebitele a transparentnosti smluvnìch vztah se musì odrazit v kultivaci prodeje pojiötïnì a bude pravidlem, ûe kvalitnì pojiöùovacì produkt musì b t vûdy prov zen stejnï kvalitnìm servisem jak na stranï pojiöùovny, tak i na stranï zprost edkovatele. Budou zde k dispozici i novè a dosud m lo zn mè druhy pojiötïnì. VÏtöÌ v bïr a konkurence ñ dovï vyööì poëet pojiöùoven i vïtöì konkurence zprost edkovatel by mïly vèst k lepöìm podmìnk m pro klienty a vïtöì ochranï klient. PodÌl pojistnèho u ûivotnìho pojiötïnì na HDP v»r v roce ,7 %, v roce ,5 % v zemìch EU byl v pr mïru na rovni 5,4 %. U neûivotnìho pojiötïnì pak v voj od roku 1991 ve v öi 2,1 % do roku 2002 nep ekroëil hodnotu 2,5 %. Zde je vidït urëit kvantifikace rozdìl mezi EU a»r. Stav produkt ûivotnìho pojiötïnì je vöak takè z visl na ûivotnì rovni, v voji p Ìjm populace, inflaci, rokovè mì e na kapit lov ch trzìch, resp. rovnì n rodnì ekonomiky. P edpokl d me i vïtöì jistotu p i jedn nì a vyjasnïnì vztah : klient ñ zprost edkovatel ñ pojiöùovna. Nov z kon o zprost edkovatelìch stanovì p ÌsnÈ podmìnky pro provozov nì tèto Ëinnosti ñ mimo jinè budou zavedeny povinnè odbornè zkouöky a zprost edkovatelè budou muset mìt pojiötïnì min. na 1 mil. eur pro p Ìpad, ûe by zp sobili ökodu klientovi. LepöÌ sluûby p i ökod ch ñ nov z kon o zprost edkovatelìch zav - dì existenci nez vislèho likvid tora pojistn ch ud lostì, kterèho si bude moci vybrat s m klient. Konkurence v tèto oblasti by mïla p inèst z - sadnì zv öenì kvality sluûeb, p edevöìm pak zrychlenì celèho procesu vy izov nì pojistn ch ud lostì. P estoûe velkè mnoûstvì renomovan ch pojiöùoven se sv mi produkty jiû v»r p sobì, budou pojiöùovny vìce pod tlakem konkurence. To se t k p edevöìm tlaku na prodejnì kan ly a to p edevöìm externì. Bude doch zet ke zmïnï struktur prodejnìch kan l. Principy a podmìnky konkurenënìho boje jsou vöak jiû funkënì nïkolik let a podmìnky velmi podobnè EU. Z vliv, kterè stojì zd nlivï mimo vlivy vstupu do EU, ale v znamnï ovlivnì trh a konkurenci schopnost subjekt, je v znamn p ipravovan d chodov reforma. JejÌ principy a podmìnky neovlivnì trh skokovï, nicmènï co do objemu spor to bude siln pobìdka na trhu.»esk kancel pojistitel JUDr. Ing. Jakub Hradec: ❶ Protoûe se poda ilo prosadit nïkterè v znamnè pozmïúovacì n vrhy, na nichû mïlo pojiöùovnictvì z jem nebo je podporovalo, v sledek hodnotìm kladnï. Rubem tohoto kladnèho lìce je v raznè zpoûdïnì celèho legislativnìho procesu, kterè m negativnì dopady do p Ìpravy implementace nov ch z konn ch pravidel. ❷ V znam vstupu»r do EvropskÈ unie z hlediska dopad na Ëesk pojistn trh podle mne nejsme schopni odhadnout. Nejedn se totiû jen a jen o dopady harmonizace pojistnèho pr va, kdy budou moci na naöem pojistnèm trhu zaëìt p sobit pojiöùovny z EU i formou tzv. volnèho poskytov nì sluûeb, ale o dopady celè ady dalöìch Ñpr ezov chì norem EU. Pat Ì sem nap. Na ÌzenÌ EvropskÈ komise Ë. 44/2001 o soudnì p Ìsluönosti, kterè nepochybnï nalezne jako p Ìm pramen pr va svou aplikaci v p Ìpadn ch soud- 4 POJISTNÝ OBZOR 1/2004

4 nìch sporech o pojistn plnïnì, veden ch proti zdejöìm pojiöùovn m subjekty z jin ch st t EU p ed tamnìmi soudy. Je-li toto p ekvapujìcìm zjiötïnìm, pak tvrdìm, ûe dalöì budou n sledovat. Pro»KP znamen novelizace z kona Ë. 168/1999 Sb. z sadnì zmïnu ËetnictvÌ, kterè se tak maxim lnï p iblìûì ËetnictvÌ pojiöùoven, rozöì- enì Ëinnosti zejmèna o informaënì st edisko a kompenzaënì org n podle 4. smïrnice EU o pojiötïnì motorov ch vozidel a z sadnì pravu hraniënìho pojiötïnì.»innost informaënìho st ediska p edstavuje nejen v znamnè zmïny informaënìch systèm»kp, ale projevì se v kaûdodennì rutinnì pr ci»kp. Od lèta r se na implementaci vöech zmïn»kp p ipravuje tak, aby je vëas plnohodnotn m zp sobem zvl dla.»esk podnikatelsk pojiöùovna, a.s. Ing. Vlastimil Navr til: ❶ Je obecnï zn mou skuteënostì, ûe ke dni vstupu»eskè republiky do EU musì b t pr vnì d»eskè republiky kompatibilnì s komunit rnìm pr vem EU. To se sice z hlediska naëasov nì p edevöìm t k z kona o pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla ve vztahu ke 4 motorovè smïrnici Rady EU, ale z glob lnìho hlediska jde o maxim lnì p iblìûenì a sjednocenì obecnè pr vnì pravy t kajìcì se pojiötïnì v bec. Z pohledu pojiöùovnictvì se podle mèho n zoru poda ilo dos hnout vhodnèho kompromisu mezi poûadavky Ministerstva financì a pojiöùoven, a to nepochybnï i dìky souëinnosti z stupc jednotliv ch pojistitel v sekcìch»ap. Bude nynì velmi z leûet na n s, na managementu i zamïstnancìch pojiöùovny, jak dok ûeme vyhovït poûadavk m z kon a promìtnout je dokonale do provoznìch a metodick ch systèm pojiöùovny. Tato ot zka se v öirokè mì e t k i spolupracujìcìch subjekt a j jsem p esvïdëen, ûe je plnï v naöich sil ch tento v znamn krok realizovat a vyuûìt ustanovenì novè pr vnì pravy. Vûdyù kdo by se br nil tomu, aby öet enì a likvidace n roku probïhlo rychle a kvalitnï v z jmu klienta i pojiöùovny samè. Jsem p esvïd- Ëen, ûe kroky nastavenè v novè pr vnì pravï budou jenom ku prospïchu vöech z ËastnÏn ch a napomohou k realizaci institutu pojiötïnì. ❷ P jde jednoznaënï o v zvu, na kterou musì pojistn ch trh»eskè republiky, a samoz ejmï i naöe pojiöùovna, adekv tnï odpovïdït. UrËitÈ v znamnè kroky v tomto smïru byly jiû uëinïny. Nap Ìklad mohu zmìnit pravu limit pojistnèho plnïnì v pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla, kter mi naöe pojiöùovna v podstatï jiû nynì reaguje na poûadavky EU, a hlavnï nabìzì klient m vyööì komfort v n rocìch, kterè za nï vypo d v p ÌpadÏ ökodnè ud losti. Pat Ì sem i tzv. ÑzrychlenÈ likvidace PUì, uvedenè do likvidaënì praxe tak, abychom jiû nynì byli p ipraveni vyhovït poûadavku vypo dat n roky poökozen ch ve lh tï t Ì mïsìc od ozn menì. Jde samoz ejmï a p edevöìm i o v zvu z hlediska obchodnìho. Vstup do EU bude kl st zv öenè n roky na tzv. Ñklientsk ì p Ìstup. Pojiöùovna bude muset vöechny svoje Ëinnosti provozovat podstatnï rychleji, pruûnïji a hlavnï pr hlednïji, nejenom v z jmu klient, ale hlavnï svèho dobrèho obchodnìho jmèna. Nelze opominout ani okolnost otev enì zcela nov ch trh a moûnostì, kterè mohou b t pro naöi progresivnï se vyvìjejìcì pojiöùovnu zajìmavè. V metodick ch dokumentech s touto moûnostì poëìt me a vï Ìm tomu, ûe se nenech me p ekvapit st etnutìm s nov mi skuteënostmi, a kdyû ano, tak pouze p ÌjemnÏ v tom, jak jsme byli na novè okolnosti p ipraveni.»esk pojiöùovna a.s. Ing. Ladislav BartonÌËek, MBA: ❶ Nov z kon o pojistnè smlouvï bude mìt nepochybnï adu praktick ch d sledk a to jak na stranï pojistitel, tak na stranï ostatnìch ËastnÌk pojiötïnì. Na stranï pojistitel bude nezbytnè zajistit dostateënï dlouhou dobu na p izp sobenì se nov m pravidl m, neboù bude t eba z sadnï p epracovat pojistnè podmìnky, pojistnè smlouvy, provoznì systèmy a v neposlednì adï i proökolit zamïstnance a obchodnìky. Bude t eba osvojit si adu definovan ch pojm a nov ch pravidel, kter z kon stanovì. Na stranï ostatnìch ËastnÌk pojiötïnì bïûn ch obëansk ch rizik p inese tato prava vïtöì ochranu pr v, informovanost, zrychlenì vy izov nì pojistn ch ud lostì i rozöì enì pr v stanoven ch p Ìmo z konem. U pojiötïnì velk ch rizik je pak zaruëena vïtöì smluvnì volnost, kter umoûnì dohodnout ËelnÈ odchylky od tohoto z kona. Z kon o pojistnè smlouvï d v klient m mnohem v raznïjöì p edpoklady a z ruky ochrany a rovnïû vyûaduje jejich oböìrnïjöì informovanost o pojiötïnì i pro p Ìpad n rok z pojistnè ud losti. Jde nap Ìklad o z konem stanoven povinn obsah pojistnè smlouvy, o povinnost prokazatelnï sezn mit pojistnìka p ed uzav enìm pojistnè smlouvy s pojistn mi podmìnkami a dalöìmi daji. Zcela novï z kon obsahuje vymezenì informacì, kterè musì b t z jemci o pojiötïnì a pojistnìkovi poskytnuty p ed uzav enìm pojistnè smlouvy i bïhem jejìho trv nì, a to p edevöìm, jde-li o pojiötïnì osob. ❷ Vstupem»eskÈ republiky do EvropskÈ unie se dom cì pojistn trh ocitne ve zbrusu novèm a p edevöìm ost ejöìm konkurenënìm prost edì. To samè platì i pro»eskou pojiöùovnu. Ta proto rozhodnï nic neponech v n hodï a na tuto zmïnu se uû delöì dobu p ipravuje. Udrûet st vajìcì z kaznìky a zìskat novè se n m poda Ì pouze, pokud nabìdneme lepöì, kvalitnïjöì a rychlejöì sluûby neû ostatnì evropskè pojiöùovny. Proto jsme se rozhodli mnohè procesy zefektivnit tak, abychom mohli poskytovat naöim klient m stoprocentnì servis. JednÌm z krok, kterè jsme v tomto smïru podnikli, byla centralizace pojistnï-technickè agendy do pracoviöù KlientskÈho servisu v BrnÏ, PardubicÌch a Praze. Pr vï ty nynì zajiöùujì podstatnou Ë st ËinnostÌ naöì spoleënosti. Do EU tak vstoupìme jako spoleënost poskytujìcì sluûby na rovni svïtovè öpiëky.»esk pojiöùovna ZdravÌ a.s. Ing. P emysl Gistr: ❶ VÌt m snahu p izp sobit naöe z konod rstvì EvropskÈ unii. M m na mysli zejmèna parlamentem projedn vanou novou pravu pojistnè smlouvy, neboù st vajìcì prava obsaûen v obëanskèm z konìku je jiû v vojem d vno p ekonan a neodpovìd situaci na pojistnèm trhu. Mnoho zmïn p inese i p ijetì z - kona o zprost edkovatelìch pojiötïnì a samostatn ch likvid torech pojistn ch ud lostì. I kdyû uplatnïnì tohoto z kona v praxi nebude pro vöechny zainteresovanè subjekty, vëetnï pojiöùoven, zdaleka snadnè, domnìv m se, ûe p ijìman z kon splnì oëek v nì a zkvalitnì sluûby poskytovanè z jemc m o pojiötïnì a posìlì tak ochranu spot ebitele, neboù ochranu spot ebitele p edevöìm sleduje. DalöÌ, zejmèna v parlamentu projedn vanè legislativnì zmïny z oblasti ve ejnopr vnì pravy pojiötïnì, p ispïjì, podle mèho n zoru, ke stabilizaci pomïr na naöem pojistnèm trhu a umoûnì, tak jako jiû zmiúovan z kon o zprost edkovatelìch pojiötïnì, svobodu podnik nì v r mci EU, tìm takè pocho- POJISTNÝ OBZOR 1/2004 5

5 pitelnï zv öì konkurenci i na naöem pojistnèm trhu a rozöì Ì takè pro naöe obëany a podnikatelskè subjekty nabìdku pojistn ch produkt od vïtöìho poëtu pojistitel, a o to p edevöìm jde. VÏ Ìm, ûe i naöe pojiöùovna, kter se specializuje na pojiötïnì nemoci, uspïje v tèto soutïûi. ❷ Na tuto ot zku jsem jiû v podstatï odpovïdïl v o p edchozì ot zce. N ö pojistn trh se slibnï rozvìjì a p istoupenì k EvropskÈ unii, podle mèho n zoru, zv öì dynamiku na naöem pojistnèm trhu, kter v mnoha ohledech jeötï pokulh v za pojistn m trhem naöich vyspïlejöìch budoucìch partner z EU. ZejmÈna v pojiötïnì osob jsou st le znaënè disproporce ve srovn nì s v sledky, kterè vykazujì st ty EU. TÌm, ûe poskytujeme jako jedin specializovan pojiöùovna pojiötïnì nemoci, jsou naöe budoucì aktivity p edevöìm spojeny s transformacì celèho naöeho systèmu zdravotnì pèëe a takè s spïön m prosazenìm reformnìch krok v nemocenskèm a zdravotnìm pojiötïnì, kde zatìm jen velmi mal podìl z celkov ch n klad vynakl dan ch do tïchto oblastì, srovn me-li se s vyspïl mi st ty EU, je hrazen ze soukromèho pojiötïnì Ëi p ipojiötïnì. Jsem p esvïdëen, ûe p istoupenìm k EU, se tento proces zrychlì a vï Ìm, ûe i naöi obëanè se budou intenzivnïji zajìmat o zabezpeëenì v dobï nemoci, a nebudou se jen spolèhat na ve ejnou zdravotnì pèëi a na prost edky hrazenè a poskytovanè pojiötïnc m ze zdravotnìho a nemocenskèho pojiötïnì.»sob Pojiöùovna a.s., Ëlen holdingu»sob Ing. Jeroen K. van Leeuwen: ❶ Takzvan balìëek z kon k pojiöùovnictvì, kter obsahuje n vrhy dvou nov ch z kon a n vrhy podstatn ch novelizacì dalöìch dvou z kon, p edstavuje pro vöechny pojiöùovny cel soubor z sadnìch zmïn, kterè se projevì snad ve vöech oborech Ëinnosti pojiöùoven. Pr vnì prava oblasti pojiöùovnictvì se p edevöìm p izp sobì pravidl m obsaûen m ve smïrnicìch EvropskÈ unie, coû umoûnì zavedenì jednotnèho pojistnèho trhu a takè jednotnèho dozoru v pojiöùovnictvì. DalöÌm hlavnìm principem, ze kterèho navrhovan pr vnì prava vych zì, je princip ochrany spot ebitele. Tento princip se odr ûì nejen ve zp ÌsnÏnÌ povinnostì pojiöùovny ve vztahu k jejìm klient m a ve zv öen ch n rocìch na pojiöùovacì zprost edkovatele, ale i v posìlenì dozoru v pojiöùovnictvì, zavedenì jeho nov ch forem a zv öenì d razu na finanënì stabilitu pojiöùoven. Naöe pojiöùovna se spolu s ostatnìmi pojiöùovnami sdruûen mi v»eskè asociaci pojiöùoven aktivnï zapojila do diskuse nad n vrhy nov ch z kon a m me proto radost, ûe se velkou Ë st p ipomìnek pojiöùoven poda ilo prosadit a do Sen tu Parlamentu»R vstupujì v r mci legislativnìho procesu n vrhy z kon, kterè p ipomìnky pojiöùoven ve velkè mì e zohledúujì. ZejmÈna n s potïöila moûnost zachovat soubïûnou Ëinnost pojiöùovny v odvïtvìch ûivotnìho i neûivotnìho pojiötïnì. I kdyû novè pr vnì p edpisy p ed naöi pojiöùovnu stavì celou adu nov ch kol a problèm, jejichû spïönè vy eöenì si vyû d velkè silì vöech naöich zamïstnanc, jsme p esvïdëeni, ûe ke dni Ëinnosti nov ch pr vnìch p edpis budeme p ipraveni poskytovat sv m klient m kvalitnì sluûby univerz lnì pojiöùovny plnï v souladu s novou pr vnì pravou. ❷ Po vstupu»eskè republiky do EU a vytvo enì jednotnèho trhu nenì d vod, proë by mïly sazby v»eskè republice b t niûöì neû v ostatnìch zemìch EvropskÈ unie. VöeobecnÏ jsou v»eskè republice pojistnè sazby na niûöì rovni neû v EU. Pokud vöak bude po vstupu»eska do EU jednotn trh, tak nevidìm d vod, proë by mïly b t ËeskÈ sazby pojiötïnì levnïjöì neû v ostatnìch zemìch unie. Ceny pojiötïnì v»ech ch se jiû zaëìnajì p izp sobovat evropsk m. Na druhou stranu je p ipravov n nov z kon, kter m upravit v öi odökodnïnì z nïkter ch pojiötïnì odpovïdnosti v p ÌpadÏ zavinïnì smrti. LidÈ by tak mïli mìt n rok na vyööì odökodnïnì t eba u autonehody nebo smrti Ëi razu v zamïstn nì. D.A.S. pojiöùovna pr vnì ochrany, a.s. Jitka Pokorn Chizzola: ❶»esk pojistn trh si û dal jiû nïkolik let tyto reformy. Je to urëitï krok dop edu, i kdyû se v tïchto z konech najdou skuliny. Jist posun ke zlepöenì trhu to vöak urëitï je. ❷ TÌm, ûe D.A.S. pojiöùovna pr vnì ochrany, a. s., pat Ì do velkè mezin - rodnì spoleënosti a jednoho z p ednìch evropsk ch koncern, nenì pro n s vstup do EvropskÈ unie nic novèho. Jak v odbytu, tak i ve zpracov nì a ËetnÌch standardech se jiû od zaë tku ÌdÌme zkuöenostmi mate skè spoleënosti. NicmÈnÏ se domnìv m, ûe nejen pro Ëesk pojistn trh, ale pro cel Ëesk trh a spoleënost je vstup obrovskou v zvou. Zde budeme pat it mezi vyspïl t m a je jen na n s, jakou pozici si v tomto kolektivu vybudujeme. Euler Hermes»escob, vïrov pojiöùovna, a.s. Ing. J lius Kudla: ❶ Jsem si plnï vïdom, ûe jedinou konstantou ûivota v 21. stoletì je zmïna. Ot zkou vöak je kvalita a Ëetnost zmïn. DomnÌv m se, ûe frekvence legislativnìch zmïn je p Ìliö Ëast na to, aby se na tomto faktu neprojevila jejich kvalita. Nejsem opr vnïn hodnotit zda novè z kony jsou formulov ny spr vnï. SpÌöe je na z vadu, ûe jsou pomïrnï tïûce pochopitelnè nejen pro klienty pojiöùoven a nïkterè jejich formulace Ëasto vedou ke sloûit m diskuzìm pr vnìch expert o v klad jejich smyslu a jednoznaënost jejich z - vïr. To je zcela jistï nedobr sign l pro vöechny. Na druhou stranu vöak s optimismem konstatuji, ûe tyto zmïny nejsou poslednìmi a m ûeme jenom doufat, ûe ty, kterè budou n sledovat, budou k lepöìmu. ❷ Vstup»eskÈ republiky do EvropskÈ unie p inese, dle mèho n zoru, pochopitelnè pootev enì trhu a mïl by b t v hodou pro ty subjekty, kterè jsou na nïj p ipraveny. Jsem p esvïdëen, ûe naöe pojiöùovna na vstup p ipravena je a vï Ìm, ûe v hody, kterè jì zabezpeëuje jejì zahraniënì i dom cì akcion skè z zemì, zcela jistï vyuûije. Evropsk CestovnÌ Pojiöùovna, a.s. JUDr. VladimÌr KrajÌËek: ❶ Vöichni si jistï uvïdomujeme, ûe rozs hlè legislativnì zmïny, kter m se budeme muset v nadch zejìcìm obdobì p izp sobit, si vyû dal jednak vìce neû desetilet v voj, kter m ËeskÈ pojiöùovnictvì proölo od svè liberalizace, a d le ñ a to zejmèna ñ pot eba p izp sobit se podmìnk m komunit rnìho pr va. 6 POJISTNÝ OBZOR 1/2004

6 S tìm, jak byly smïrnice ES implemetov ny do naöeho pr vnìho du, m ûeme sice v jednotlivostech nesouhlasit, porovn me-li vöak p vodnì n vrhy ÑbalÌËkuì pojiöùovacìch z kon se souëasn m textem, nelze neû vyzdvihnout obrovsk kus pr ce, kter na tomto poli vykonala»esk asociace pojiöùoven. ObrovskÈ silì vöech odbornìk z pojiöùoven i samotnè asociace p ineslo tolik pozitivnìch zmïn, kterè v tuto chvìli nenì ani moûnè n leûitï docenit. Tak alespoú vöem velk dìk. ❷ Vstup do EvropskÈ unie p inese adu v zev pro celou Ëeskou spoleënost. Jsem vöak p esvïdëen, ûe nep jde o jakèkoli skokovè zmïny, ale o postupn proces p izp sobov nì se mnohem öiröìmu a n roënïjöìmu ekonomickèmu prost edì, coû lze pouze p ivìtat. Naöe pojiöùovna prost ednictvìm mezin rodnì vlastnickè skupiny v takovèm evropskèm prost edì p sobì jiû p es deset let, takûe pro n s samotn vstup do EU neznamen û dnou podstatnou zmïnu. Ani v cestovnìm pojiötïnì neoëek v me v raznè zmïny, protoûe vstup nebude mìt vliv na pot ebu pojiötïnì, doufejme, mnohem ËastÏjöÌch obchodnìch i soukrom ch cest v r mci rozöì enèho unijnìho prostoru. Eventu lnìho p ichodu nov ch hr Ë na Ëesk trh cestovnìho pojiötïnì se nijak neob v me, protoûe vï Ìme, ûe naöe spoleënost m v danèm oboru jiû pevnè mìsto zaloûenè na d vï e klient a dobrè znalosti ËeskÈho cestovnìho ruchu. OstatnÏ, vïtöì konkurence je vûdy p Ìnosn nejen pro koncovè klienty, ale i pro ËastnÌky soutïûe, kte Ì tak zìsk vajì vìce impuls pro vlastnì rozvoj.»lenstvì v EvropskÈ unii je ur- ËitÏ takov m impulsem, kter musìme vöichni uvìtat. ExportnÌ garanënì a pojiöùovacì spoleënost, a.s. Ing. Pavol ParÌzek: ❶ Nov znïnì pojiöùovacìch z kon znamenajì v znamn pokrok v p ibliûov nì naöì pojiöùovacì legislativy k norm m EvropskÈ unie. silì»ap a jeho Ëlen se v pr bïhu p Ìpravy a projedn v nì v obou komor ch parlamentu zamï ilo na hlavnì problèmy vöeobecn ch pojiöùoven, kterè vyplynuly z p ipomìnek z jejich praxe. UrychlenÌ termìn projedn v nì a p edsunutì tïchto z kon p ed novelu obëanskèho z konìku vöak neumoûnilo zohlednit nïkterè dìlëì p ipomìnky. UrËitÈ nep esnosti, kterè v z konech z staly, n m v budoucnu mohou komplikovat ûivot. ❷ Vstup do EU bude znamenat p edevöìm zesìlenì konkurence. I kdyû se Ëesk pojiöùovacì trh zd b t jiû dostateënï zaplnïn, po 1. kvïtnu 2004 odpadnou p ek ûky pro to, aby pojiötïnì na ËeskÈm trhu mohla nabìzet kter koliv pojiöùovna s licencì vydanou kdekoliv v zemìch EU. DomnÌv m se, ûe se to nejrychleji m ûe projevit u pojiötïnì podnik, kde bude snaha p edevöìm mezin rodnìch koncern a skupin zast eöit pojiötïnìm za jednotn ch podmìnek vöechny podniky pat ÌcÌ do stejnè skupiny. Vzhledem k propojenosti ady pojiöùoven fungujìcìch na ËeskÈm trhu s jejich zahraniënìmi mate sk mi firmami vöak k tïmto jev m doch zì jiû nynì, nebude to proto û dn öokov zmïna. Na druhè stranï budou moci stejnï postupovat ËeskÈ pojiöùovny na trzìch EvropskÈ unie. vïrovè pojiötïnì m v tomto smïru urëit specifika. V poslednìch letech doölo k silnè koncentraci evropsk ch komerënìch vïrov ch pojiöùoven do t Ì skupin, kterè vöak jiû majì svoje z stupce i na ËeskÈm trhu. Konkurence se bude odehr vat p edevöìm v kvalitï a rychlosti poskytovan ch sluûeb, daleko mènï jiû v sazb ch pojistnèho. K minim lnìm zmïn m dojde v pojiöùov nì v voznìch vïrov ch rizik se st tnì podporou. Reûim stanoven Ëesk mi n rodnìmi p edpisy dnes jiû plnï odpovìd SmÏrnicÌm a RozhodnutÌm rady EU, neboù EU sv j reûim regulace st tnì podpory v vozu odvozuje od pravidel OECD, kde je EGAP Ëlenem jiû od roku Tato pravidla jsou nejenom plnï promìtnuta do p edpis platn ch pro EGAP, ale naöe spoleënost se i aktivnï podìlì na jejich vytv enì. Vstupem do EU rozhodnï nedojde k jakèmukoliv znev hodnïnì Ëesk ch v vozc v Ëi konkurent m z ostatnìch zemì unie. Generali Pojiöùovna a.s. Ing. Jaroslav Mlyn, CSc.: ❶ P edevöìm pevnï vï Ìm, ûe v dobï, kdy budou Ëten i PojistnÈho obzoru tyto dky ËÌst, budou novè z kony, resp. novely z kon, jiû parlamentem, sen tem a snad i prezidentem schv leny. NovÈ pr vnì pravy v pojiöùovnictvì jsme se doëkali skuteënï za minutu dvan ct. ÿada ustanovenì totiû vstoupì v Ëinnost jiû k 1. kvïtnu 2004, tj. datu naöeho p istoupenì k EU, a nikoli aû k 1. lednu P izp sobenì se novè legislativï bude pro pojiöùovny znamenat jednoznaënï podstatnou provoznì a finanënì z tïû. NÏkter ustanovenì se n m lìbì vìce, nïkter mènï, do textu z kona se vloudilo nïkolik nep esnostì nebo chyb... CelkovÏ se vöak jedn o posun û doucìm smïrem, a to smïrem k (z pado) evropskym standard m. P ÌsloveËnou Ëervenou nitì t hnoucì se nap ÌË cel m legislativnìm balìëkem je ochrana spot ebitele. äed je teorie, zelen strom ûivota..., takûe bude urëitï zajìmavè vr tit se k tèto ot zce po p l roce nebo roce Ñûivotaì pojiöùoven v novèm prost edì. ❷ R st spoleëenskèho povïdomì o prospïönosti institutu pojiötïnì p i ochranï dlouhodobï nab vanèho osobnìho vlastnictvì. Co to znamen? DalöÌ r st pojistnèho trhu, r st podìlu ûivotnìho pojiötïnì a r st podìlu rezerv ûivotnìho pojiötïnì na objemu HDP. Zv öì se pr mïrn kvalita poskytovan ch sluûeb. Zv öenè n roky se vöak z konitï projevì i v n kladech pojiöùoven. ZohlednÏnÌ tïchto n klad ve v öi pojistnèho je mènï pravdïpodobnè, nikoli vöak vylouëenè. NesmÌme zapomìnat, ûe pojiöùovny ve velmi kr tkè dobï proöly zv öenìm cen zajistnèho ñ nejprve po teroristick ch tocìch v USA a poslèze po povodni v roce ExistujÌ takè obavy, ûe tzv. jednotn evropsk pas (licence) sebou p inese p Ìliv zahraniënì konkurence. Zkuöenosti nap. ze sousednìho Rakouska, kde sìdlì i naöe mate sk spoleënost, ukazujì, ûe tento p Ìliv nemusì b t dramatick a ûe se pravdïpodobnï omezì pouze na p eshraniënì styk.generali m jako souë st mezin rodnì finanënì skupiny v hodu v moûnosti Ëerpat zkuöenosti od zahraniënìch koleg. To se bude t kat p edevöìm oblasti pr vnì a ËetnÌ. ÑCenouì za tuto v hodu pro Generali, ale i ostatnì pojiöùovny ñ Ëleny mezin rodnìch finanënìch koncern, budou zv öenè n roky st tnìho dozoru, a tudìû i do urëitè mìry nav öenè administrativnì a spr vnì n klady. GERLING-Konzern, Vöeobecn pojiöùovacì akciov spoleënost ñ organizaënì sloûka Ing. Bohumil ävec: ❶ P estoûe nïkter nov ustanovenì zmìnïn ch z kon jdou v raznï nad r mec pravy platnè v EU, hodnotìm tyto n vrhy jako nezbytn krok k dalöì harmonizaci pojistnèho pr va»eskè republiky s pr vem EvropskÈ unie a vytv enì konkrètnìch p edpoklad pro fungov nì pojistnèho trhu»eskè republiky. P Ìnosem tïchto n vrh je nejen vymezenì podmìnek volnèho pohybu sluûeb na b zi tzv. jednotnèho evropskèho pasu, podmìnek pro POJISTNÝ OBZOR 1/2004 7

7 podnik nì a ekonomiku pojiöùoven, ale i v kon st tnìho dozoru. Velmi pozitivnï lze hodnotit vymezenì z kladnìch p edpoklad provozov nì zprost edkovatelskè Ëinnosti v pojiöùovnictvì a z kladnì p edpoklady provozov nì Ëinnosti samostatn ch likvid tor pojistn ch ud lostì. Dobr m sign lem pro pojistn trh je i n vrh samostatnèho z kona o pojistnè smlouvï, kter sleduje zejmèna ochranu spot ebitele a zp esúuje vztahy pojiöùovny s dalöìmi ËastnÌky pojiötïnì. Tyto n vrhy z kon sv mi ustanovenìmi v kaûdèm p ÌpadÏ vytv Ì dobr p edpoklad fungov nì pojistnèho trhu v»eskè republice a vytv - enì kvalitnì nabìdky sluûeb. To je i hlavnìm cìlem a smyslem pr ce naöì organizaënì sloûky spoleënosti Gerling, kvalita, profesionalita a spokojenost z kaznìk. ❷ P istoupenì»eskè republiky k EvropskÈ unii bude pro Ëesk pojistn trh znamenat nejen posìlenì konkurenënìho prost edì, ale zejmèna i novè moûnosti podnik nì a spolupr ce na evropskèm pojistnèm trhu. Vzhledem k tomu, ûe jsme organizaënì sloûkou nïmeckè pojiöùovny s celosvïtovou p sobnostì, neoëek v me û dnè z sadnì zmïny v obchodnìch aktivit ch naöì pojiöùovny. V kaûdèm p ÌpadÏ p edpokl d me n r st poûadavk na poskytnutì naöich sluûeb firm m vstupujìcìm na Ëesk trh, kterè jiû v zahraniëì spoleënost Gerling pojiöùuje. Toto se t k i zahraniënìch maklè, kte Ì zde nemïli povolenì k podnik nì a p itom jiû se spoleënostì Gerling v zahraniëì spolupracovali. HlavnÌm pro naöi poboëku po p istoupenì k EU bude i nad le udrûet vysokou kvalitu naöich sluûeb v oblasti pojiöùovnictvì a vyrovnat se zmïnami a poûadavky novè legislativy v ostatnìch oblastech Ëinnosti. Gothaer Allgemeine Versicherungen AG, org. sloûka pro»r Otokar Cudlman: ❶ U n vrh nov ch z kon hodnotìm p edevöìm velmi pozitivnï p edevöìm to, ûe k p ijetì tïchto z kon v bec dojde. Nap Ìklad z kon o pojistnè smlouvï naöemu pojiöùovnictvì cel lèta chybïl. Bude sice pojistitel m p in öet znaënè problèmy p i pravï nap. vöeobecn ch pojistn ch podmìnek, na druhè stranï pom ûe p i sjednocenì odbornè terminologie a podobnï. MÏl jsem moûnost nahlèdnout do p vodnìho z konu o pojistnè smlouvï (tuöìm z roku 1934), kter byl na svou dobu velmi poveden, legislativa v okolnìch st tech se od tohoto mnoho neodliöuje, zatìmco my se, bohuûel, po jeho zruöenì poë tkem 50. let k tèto legislativï pracnï zpït dost - v me. RovnÏû tak z kon t kajìcì se zprost edkovatel pojiötïnì povaûuji za velmi pot ebn ke sjednocenì a udrûenì dobrè rovnï poskytovatel tïchto sluûeb. Jako p edseda sekce vzdïl v nì»ap jsem se mïl moûnost z ËastÚovat pomoci a pracì na p ÌpravÏ prov dïcì vyhl öky k tomuto z konu. Konzultovali jsme tèû naöe stanoviska s odbornìky ze zahrani- ËÌ, vìme, jak se p ipravuje nïmeck nebo rakousk legislativa. AËkoliv je jasnè, ûe tamïjöì podmìnky jsou s naöimi nesrovnatelnè, pokud se t k nep eruöenèho v voje v pojiöùovnictvì v p edchozìch pades ti letech, p esto m m obavy z toho, abychom nebyli v naöich p edpisech p ÌsnÏjöÌ neû smïrnice EU p edepisujì. Uvedu mal p Ìklad ñ nïmeck n vrh nerozdïluje zprost edkovatele do nïkolika kategoriì podle odbornosti jako n ö, existuje pouze jeden stupeú a zprost edkovatelè, kte Ì tuto Ëinnost vykon vali k , jsou z tohoto vylouëeni ñ m se zato, ûe pokud tuto Ëinnost provozovali, jsou schopni a odpovìdajìcìm zp sobem vyökoleni na z kladï zìskan ch zkuöenostì. ❷ Pro pojiöùovnu Gothaer m ûe a pravdïpodobnï bude p istoupenì paradoxnï znamenat zmenöenì jejìch aktivit na ËeskÈm pojistnèm trhu, kde vöak v souëasnosti doprov zìme pouze svè nïmeckè z kaznìky. Od voln pohyb sluûeb, coû dovoluje teoreticky pojistit riziko v»r v r mci pojistnè smlouvy v kterèkoliv zemi EU. Prakticky to zatìm moc nefunguje, tato moûnost existuje v EU od , ale vzhledem k rozdìln m internìm z kon m jednotliv ch zemì (nap. ve Francii existuje z kon o povinnèm pojiötïnì katastrofick ch rizik) k tèto praxi nedoch zelo a vûdy bylo nutno pouûìt tzv. lok lnì pojistnè krytì v tè zemi, kde riziko bylo. Tato moûnost se kromï jin ch zmïn ale t k celèho pojistnèho trhu v»r. Nechme se v vojem p ekvapit. HasiËsk vz jemn pojiöùovna, a.s. Ing. Josef Kubeö: ❶ P ijetì z kona o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a samostatn ch likvid torech pojistn ch ud lostì vyvol z ejmï pot ebu zamyslet se nad tìm, jak m zp sobem se budou na pojistnèm trhu»eskè republiky prod vat pojistnè produkty a likvidovat pojistnè ud losti. Z kon o pojistnè smlouvï vyvol pot ebu p epracovat veökerè pojistnè produkty, neboù z kon zav dì celou adu nov ch pojm a legislativnìch zkratek a novè instituty a vytv Ì p edpoklady pro dalöì zkvalitnïnì st vajìcìch a budoucìch pojistn ch produkt. ❷ Jedn se o zcela novou pr vnì pravu, kter reaguje na evropskè standardy a zapracov v je do naöeho pr vnìho du. Podstatn m zp sobem dojde k rozöì enì pojistnèho trhu a zv öì se tìm tedy konkurence, coû z konitï povede ke zkvalitnïnì sluûeb pojiöùoven. Pojiöùovny, kterè aû dosud p sobily na pojistnèm trhu»eskè republiky, budou moci podnikat ve vöech st tech EU. V souladu s p edstavami naöeho majoritnìho akcion e musìm konstatovat nespokojenost, ûe se nepoda ilo prosadit do pr vnì pravy institut, kter by ukl dal pojiöùovn m p ispìvat do fondu prevence vzniku ökod. ING Nationale-Nederlanden Ing. Tom ö Nidetzk : ❶ NovÈ z kony lze hodnotit kladnï. Novela z kona o pojiöùovnictvì znamen harmonizaci podmìnek podnik ni v»r a EU a je tak dalöìm posunem ke stabilizaci ËeskÈho pojiöùovnictvì. Dlouho oëek van z kon o pojistnè smlouvï koneënï soust eôuje v jednom pr vnìm p edpise vöe d leûitè t kajìcì se pojistnèho vztahu mezi klientem a pojistitelem a zvyöuje ochranu spot ebitele a transparentnost pojistn ch smluv z pohledu klienta. Doposud platn prava v obëanskèm a obchodnìm z konìku nereflektovala poslednì v voj z praxe. SouËasnÏ je vytv en i siln tlak na fèrov p Ìstup pojistitele ke klientovi a nabìdku kvalitnìch produkt prost ednictvìm kvalitnì obchodnì sluûby. VÌt me systèm licencì a jednoznaënï vymezen pravidla pro jednotlivè kategorie prodejc v z konï o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a samostatn ch likvid torech a slibujeme si od nïj zv öenì profesion lnosti prodejc pojiötïnì a prestiûe jejich povol nì. ❷ Aplikace evropskè legislativy na podmìnky»eskè republiky je pozitivnì a z naöì strany vìtan. Po uvolnïnì ËeskÈho trhu po vstupu do EU neoëek v me v razn n r st poëtu pojiöùoven ani pojiöùovacìch zpro- 8 POJISTNÝ OBZOR 1/2004

8 st edkovatel. Dlouhodob r st trhu bude trvat i nad le, coû se projevì zejmèna v oblasti wholesale, v oblasti retailu neoëek v me û dnè v znamnè zmïny. ZahraniËnÌ pojiöùovny, kterè chtïly b t p Ìtomny na ËeskÈm trhu, zde jiû aktivnï p sobì. V souvislosti s uvolnïnìm evropskèho trhu naopak oceúujeme moûnost p edstavit ËeskÈ pojiöùovnictvì v zahraniëì jako konsolidovanè, vych zejìcì z tradic a p edstavujìcì finanënì sìlu i jistotu pro svè klienty. Jako poboëka zahraniënì spoleënosti se svojì dlouhodobou orientacì na klienta, na jeho pot eby a jejich eöenì prost ednictvìm pojiötïnì, pracujeme v evropsk ch standardech od samotnèho poë tku naöì Ëinnosti v»esku a budeme se i nad le snaûit dosaûenè v sledky vylepöovat. KomerËnÌ pojiöùovna, a.s. Arnaud de la Hosseraye: ❶ Jedn se o dokonëenì procesu, jehoû cìlem je p izp sobenì Ëesk ch pr vnìch p edpis o pojiöùovnictvì evropsk m standard m, a tato skuteënost je velmi pozitivnì.» st tohoto procesu uû byla realizov na v minulosti. V souëasnosti ale p in öì jasnïjöì formulace ve smlouv ch, coû pro klienty p edstavuje nezbytnè zlepöenì. TakÈ vï Ìm, ûe velmi d leûit bude z kon o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch, kter zv öì mìru regulace prodejnìch aktivit. Bude to bezpochyby pozitivnì krok, protoûe klient m p inese lepöì sluûby a vïtöì z ruky. ❷ Z technickèho hlediska je vstup»r do EU, jak jsem jiû v öe zmìnil, velmi pozitivnì, protoûe vede k p izp sobenì p edpis upravujìcìch ËeskÈ pojiöùovnictvì tak, aby byly uvedeny v souladu s p edpisy evropsk mi. Z obchodnìho hlediska jiû vïtöina hlavnìch evropsk ch hr Ë na ËeskÈm trhu p sobì a po vstupu do EU neoëek v m velkè zmïny. PochopitelnÏ mohou nastal z sadnïjöì zmïny na pojistnèm trhu, ale dle mèho n zoru bez p ÌmÈ vazby na n ö vstup do EU. Co oëek v m, je progresivnì n r st pr mïrn ch p Ìjm Ëesk ch dom cnostì, a tudìû to, ûe Ë st z tohoto nav öenì bude investov na do ûivotnìho pojiötïnì. Kooperativa, pojiöùovna, a.s. Ing. VladimÌr Mr z: ❶ Vzhledem k tomu, ûe se jedn o harmonizaënì z kony s legislativou EvropskÈ unie, je spr vnè a logickè, ûe tyto normy vznikly a v souëasnè dobï jsou tèmï na konci spïönè cesty legislativnìm procesem. MÌ Ìme-li do EU, je pochopitelnè, ûe se musìme p izp sobit jejìm pravidl m hry. JednÌm z podstatn ch d vod je i to, ûe po vyd nì tïchto z kon bude moci v»eskè republice p sobit jak koli pojiöùovna ze zemì unie, aniû by bylo nutnè zdlouhavï a sloûitï studovat naöì mìstnì legislativu. A totèû platì pro naöe pojiöùovny, kterè by chtïly rozöì it svè aktivity na jejich zemì. To sebou samoz ejmï m ûe p inèst zdrav r st konkurence, i kdyû nep edpokl d m, ûe by 1. kvïten tohoto roku byl jak msi startovnìm v st elem, po nïmû zaënou hromadnï vstupovat evropskè pojiöùovny na Ëesk trh. Budu-li mluvit o nov ch z konech a novel ch z hlediska kaûdodennìho ûivota pojiöùoven, jsou pro n s jak p Ìnosem, tak i dalöì starostì, protoûe vöichni pojistitelè jim musì p izp sobit svè Ëinnosti, informaënì systèmy, smlouvy a adu dalöìch vïcì. Co p esnï tyto z kony p inesou a jak intenzivnì budou mìt dopad na trh, uk ûe aû Ëas. Jejich zavedenì do praxe je to pro n s velk m kolem, ale pojiöùovny jiû mnohokr t v minulosti, nap Ìklad p i loúsk ch povodnìch, dok zaly, ûe se s problèmy a v zvami vypo dat umïjì. Shrnul bych to tak, ûe novou legislativu t kajìcì se pojiöùovnictvì vìt me, protoûe p ispìv k lepöìmu definov nì vztah, pr v a povinnostì ËastnÌk pojistnèho trhu a znamen takè v razn posun ve prospïch ochrany spot ebitele. ❷ Jak jsem jiû p edeslal, nemyslìm si, ûe datum vstupu»eskè republiky do EU bude pro pojiöùovnictvì nïjak m z sadnìm zp sobem zlomovè. UrËitÏ ale je pot eba tèto problematice vïnovat vysokou pozornost a snahu, zejmèna co se t k nov ch z kon. A p ipomeúme, ûe pojiöùovnictvì se v oblasti legislativy p ipravuje na tento krok v podstatï jiû od roku V nejbliûöì dobï se vöak novè z kony odrazì i v praxi, a to bude vlastnï vyvrcholenìm celèho procesu a faktickou zkouökou, jak dob e je legislativa v EU nastavena a jak ovlivnì Ëesk pojistn trh. N - roënè a samoz ejmï i n kladnè budou zejmèna pr ce pojiöùoven na vëasnè implementaci z kona o pojistnè smlouvï. Velmi bedlivï budeme tèû sledovat a hodnotit dopad z kona o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a samostatn ch likvid torech pojistn ch ud lostì. Smyslem tèto normy je zavèst po dek do vztah mezi pojistiteli, klienty, maklè i, agenty, v - zan mi agenty atd., prostï mezi vöemi, kte Ì fungujì jako distribuënì cesty, coû je urëitï spr vnè. Na druhou stranu si ale myslìm, ûe jiû dnes se v kvalitï produkt i sluûeb v z sadï mï it se zemïmi EU m ûeme. Co bychom mïli zmïnit a co je p ÌleûitostÌ pro vöechny pojiöùovny ñ vylepöit image pojiöùovnictvì, vysvïtlit lidem jeho funkci a uëinit ho co do objemu stejnï v znamn m, jako je v unii. A to p edevöìm v oblasti ûivotnìho pojiötïnì. Pojiöùovna»eskÈ spo itelny, a.s. Martin Janovsky: ❶ V p ÌpadÏ pravy formulace znïnì ß 4 z kona o danìch z p Ìjm doölo k jednoznaënèmu a srozumitelnèmu vymezenì p edmïtu a öì e zdanïnì v z jmu jednotliv ch poplatnìk (klient pojiöùoven). Ve vöech p Ìpadech p jde pouze o plnïnì v p ÌpadÏ doûitì, kde je zmìnïnè doûitì pojistnou ud - lostì. Vöechna ostatnì plnïnì a jinè p Ìjmy z pojiötïnì nezakl dajìcì z nik pojistnè smlouvy budou od danï osvobozeny. Naopak zmïny a pravy v ß 15, odst. 13 povaûujeme za nerozumnè a nesystèmovè, protoûe nastavenìm podmìnky minim lnì pojistnè Ë stky (40, resp. 70 tis. KË) dojde k zavedenì nerovn ch podmìnek p Ìstupu k da- ÚovÈmu zv hodnïnì u jednotliv ch klient, a to znev hodnïnìm z d vodu vïku nebo pohlavì (zejmèna u muû a staröìch poplatnìk ). Zcela urëitï tìmto opat enìm nedojde ke zjednoduöenì celkovè administrativy Ëi dalöì podpo e z jmu poplatnìk o tento typ d chodovèho zabezpeëenì ñ naopak m ûe dojìt k poklesu z jmu klient a zmïnï v orientaci na produkty s rovn mi podmìnkami p Ìstupu pro vöechny. ❷ Pro Ëesk pojistn trh bude mìt vstup»eskè republiky do EvropskÈ unie minim lnì dopad. VelkÈ mezin rodnì pojiöùovacì spoleënosti jiû na trhu existujì, d se Ìci, ûe trh je v souëasnosti rozdïlen. ZmÏny se budou t kat spìöe zdokonalov nì jednotliv ch produkt Ëi kvalitnïjöìho p Ìstupu ke klient m. Pojiöùovna Slavia a.s. Ing. Petr»ern : ❶ Ze vöech schv len ch z kon je ñ p edevöìm z praktickèho pohledu ñ nejd leûitïjöì z kon o pojistnè smlouvï. DennÏ jsme se pot kali s tìm, POJISTNÝ OBZOR 1/2004 9

9 ûe st vajìcì pr vnì prava obsaûen v obëanskèm z konìku pouze v nïkolika paragrafech absolutnï nepostaëovala poûadavk m trhu. Jsme r di p edevöìm za tu Ë st z kona, kter definuje pojmy bïûnï v oboru pouûìvanè, avöak z konem doposud neupravenè. I kdyû je pot eba Ìci, ûe kategorizace pojiötïnì, jak pouûìv n vrh z kona o pojistnè smlouvï a prava, jeû je nynì obsaûena v z konï o pojiöùovnictvì, nenì zcela v souladu. Zvl ötnì polemiku by si zaslouûila vaha, zda je na mìstï mìt pro pravu pojistnè smlouvy samostatnèho z kona Ëi nikoliv. I kdyû z hlediska pr vnì historie samostanè z kony o pojistnè smlouvï zn me, jde p ece jenom o bïûn smluvnì typ, byù jeho zvl ötnost je nepopirateln. Smysl bude mìt i p ijetì z kona o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch. Jeho p Ìnos vidìme hlavnï ve dvou rovin ch ñ v registraci zprost edkovatel, jeû m ûe p inèst stabilitu mezi r znè kategorie zprost edkovatel, protoûe se v poslednì dobï stalo zvykem, ûe tato Ëinnost je ch p na jako mezistupeú od jednoho povol nì k jinèmu, n plnì Ëasto velmi vzd - lenèmu. Z toho samèho d vodu je t eba ocenit i poûadavky na garantovanou odbornou zp sobilost, protoûe i v tèto oblasti je jeötï co zlepöovat. Zv öenì rovnï znalostì je p Ìnosem pro vöechny z ËastnÏnÈ, zejmèna pak pro spot ebitele. ❷ UrËitÏ zv öenè n roky na pojiöùovnu z hlediska dodrûenì podmìnek novè pr vnì pravy, kter n s patrnï nemine. Na druhou stranu moûnost, alespoú teoretick, uplatnit se na vïtöìm trhu. Pro malè pojiöùovny, jako je ta naöe, je to v hoda pomysln, neboù expandovat na cizì trhy nebude ani pro velkè pojiöùovny ñ z d vod finanënìch, person lnìch, jazykov ch i jin ch ñ v bec jednoduchè. Vezmeme-li v vahu fakt, ûe i za souëasnè pr vnì pravy bylo moûno leg lnï podnikat na zemì jinèho ËlenskÈho st tu v jistè formï ñ pak to obecnï patrnï nebude znamenat p evratnou zmïnu v podnik nì v tomto oboru. UNIQA pojiöùovna, a.s. Ing. Marek Venuta: ❶ V tèto oblasti byl vykon n obrovsk kus pr ce, kter p inesla dobr v sledek. Lze konstatovat, ûe ËeskÈ pr vo je nynì zcela v souladu s pr vem evropsk m, coû je jednak podmìnkou nutnou k zaëlenïnì naöeho pojiöùovnictvì na jednotn evropsk trh, a jednak i p edpokladem zdravèho v voje samotnèho ËeskÈho trhu. NynÌ bude zcela na pojiöùovn ch, aby svè aktivity a internì smïrnice p izp sobily nov m podmìnk m a z konnè pravï. TotÈû platì i pro ostatnì subjekty p sobìcì na ËeskÈm trhu pojiötïnì, tedy maklè e, org n dozoru a dalöì. V nadch zejìcì realizaënì f zi p ipadne opït podle naöeho n zoru velk loha»ap, kter by mïla k harmonizaci v praxi p ispït p edevöìm jednoznaën m v kladem nov ch pravidel pro sdruûenè pojiöùovny a koordinacì pot ebn ch opat enì, ale takè vhodnou prezentacì zmïn a nov ch pr vnìch norem smïrem k ve ejnosti pro lepöì orientaci klient, jejichû opr vnïnè z jmy novè z kony budou lèpe chr nit. ❷ V prvnìm obdobì po p istoupenì k EU û dnè velkè zmïny neoëek v - me. Je to d no podle naöeho n zoru nïkolika faktory. Za prvè, Ëesk trh je jiû legislativnï harmonizov n, v tèto oblasti neëek me û dnè dalöì p evratnè pravy, kterè by se z sadnï dotkly podstaty podnik nì v pojiöùovnictvì. Za druhè, pojiötïnì b v lok lnï sv z no s mìstem, kde m klient pojiöùovny sv j domov anebo sìdlo firmy, takûe principu volnèho pohybu sluûeb po celèm zemì EU a s tìm spojenèho moûnèho masovèho vp du zahraniënì konkurence se takè neob v me. Vych zìme p itom ze zkuöenostì z okolnìch zemì, kterè uëinily p i svèm vstupu do EU. A za t etì, Ëesk trh pojiötïnì je etablovan m vyspïl m trhem, na kterèm je jiû lèta zastoupena ada renomovan ch zahraniënìch firem prost ednictvìm sv ch dce in ch spoleënostì. Na druhou stranu vöak bude vstup do EU ve st ednïdobèm horizontu urëitï pro naöe pojiöùovny v zvou: obëanè i podnikatelè budou mìt lepöì moûnost srovn nì toho, co je jim nabìzeno doma a co v zahraniëì. P itom hlavnì Ë st soutïûe se bude odehr vat v oblasti kvality nabìzenèho servisu. Lze p edpokl dat, ûe nap Ìklad v oblasti pojiötïnì podnik a pr myslov ch rizik m ûeme zaznamenat odliv velk ch firem se zahraniënìm kapit lem k pojiöùovn m v zemìch jejich centr l. O n ö region se jistï bude zajìmat ada dalöìch siln ch maklè sk ch spoleënostì ze zahraniëì, kterè budou nabìzet klient m dodateënou pojistnou kapacitu. Ve srovn nì s EU je v naöì zemi poddimenzovanè zejmèna ûivotnì pojiötïnì. Zde bude hodnï z leûet i na tom, jakou roli p isoudì soukromèmu ûivotnìmu pojiötïnì p ipravovan d chodov reforma. Stane-li se jednìm z nosn ch pilì zabezpeëenì na st Ì, lze oëek vat rovnïû p Ìchod dodateënè zkuöenè konkurence ze zemì, kde tuto lohu ûivotnì pojiötïnì jiû lèta plnì. Naöe UNIQA pojiöùovna je souë stì silnèho st edoevropskèho koncernu UNIQA Group Austria, kter je nynì zastoupen v devìti evropsk ch zemìch. Jeho strategie je jiû nïkolik let spjata s rozöì enìm EvropskÈ unie, a proto proöla a st le jeötï proch zì intenzivnì internacionalizacì a unifikacì v z jmu jednotnèho standardu kvalitnìch sluûeb a snadnè identifikace koncernu v celè EvropÏ. VICTORIA VOLKSBANKEN pojiöùovna, a.s. Klemens Pachinger: ❶»esk pojiöùovacì trh se zaëal od poë tku roku 1993 legislativnï sbliûovat s pojistn m pr vem EvropskÈ unie. N vrhy z kon, kterè byly schv leny poslaneckou snïmovnou parlamentu»r, jsou pouze logick m vy stïnìm tohoto procesu. Implementace pr vnìch akt EvropskÈ unie v pojiöùovnictvì, jedn se o novely z kona o pojiöùovnictvì, n vrh z kona o pojistnè smlouvï, n vrh z kona o zprost edkovatelìch a samostatn ch likvid torech pojistn ch ud lostì a n vrh novely z kona o pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla, vstoupì v platnost poë tkem roku Vyd nìm tïchto z kon jsou splnïny poûadavky na harmonizaci pojistnèho trhu k datu p istoupenì. ❷ Z pohledu ËeskÈho pojistnèho trhu se domnìv m, ûe nov legislativa bude ku prospïchu celèho pojiöùovnictvì. MusÌm zd raznit, ûe tato legislativa aplikuje principy jednotnèho trhu pro pojiöùovny a pojiöùovacì zprost edkovatele. Z hlediska z kaznìka znamen tato reforma zv öenì jeho ochrany a d le rozöì enì pravomocì a spektra ËinnostÌ st tnìho dozoru nad pojiöùovnictvìm. Ovöem je t eba podotknout, ûe vöechny tyto zmïny majì vliv na n klady spoleënosti, protoûe se jedn o v robu nov ch tiskopis, prodejnìch materi l, pojistn ch podmìnek atd. Z hlediska pojiöùovny VICTORIA VOLKSBANKEN, a. s., oëek v m od tohoto v voje p edevöìm dalöì zvyöov nì podìlu ûivotnìho pojiötïnì. Neboù ve srovn nì nap. s Rakouskem a NÏmeckem, kterè jsou Ëleny EvropskÈ unie a v tïchto zemìch p sobì i naöi akcion i, ËinÌ podìl ûivotnìho pojiötïnì na celkovèm p edepsanèm pojistnèm cca 63 %, v»eskè republice je to cca 37 %. Z hlediska st tnìch org n a v r mci probìhajìcì d chodovè reformy v»eskè republice by k dalöìmu n r stu ûivotnìho pojiötïnì p ispïly da- ÚovÈ motivace smïrem k obëan m a vytvo enì takovèho systèmu pro zamïstnavatele, aby mohli uzavìrat smlouvy o soukromèm ûivotnìm pojiötïnì pro kolektivy sv ch pracovnìk a nikoliv pouze p ispìvat individu lnï na jednotlivè smlouvy. 10 POJISTNÝ OBZOR 1/2004

10 W stenrot, ûivotnì pojiöùovna, a.s. prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc.: ❶ NovÈ ÑpojiöùovacÌì z kony (p edpokl d m, ûe budou schv leny Sen tem a podeps ny prezidentem) povaûuji za velmi d leûitou etapu zdokonalov nì ËeskÈho pojistnèho pr va. Za nejvïtöì spïch p itom povaûuji z kon o pojistnè smlouvï, jehoû p eruöovan Ñporodì trval nejmènï deset let. Teoretici pr va a z konod rci se na n s cviëili ñ neölo p itom z ejmï ani tak o pr vo pojistnè, ale o systèm ËlenÏnÌ pr va v bec. Na poë tku byl n vrh z kona o pojistnè smlouvï, pak se vöe mïlo Ñschovatì do obëanskèho z konìku, pak zase do obchodnìho z konìku a nakonec ñ bohudìk ñ z stal z kon o pojistnè smlouvï. V poë tcìch jsem byl Ñu tohoì a byly to rozhodnï zajìmavè debaty o pojiötïnì. Po tom velkèm martyriu jsem potïöen, ûe jsem tehdy s troökou uspïl ñ nap. n zvoslovì ÑökodovÈì a ÑobnosovÈì pojiötïnì poch zì ode mnï... U z kona o pojistnè smlouvï nejde p itom jen o podrobnïjöì pravu a o zv öenì ochrany spot ebitele (jak b v zd razúov no), ale i odbour nì ne mïrnè Ñochranyì klienta z dob d ÌvÏjöÌch ñ ten jiû nebude moci neplatit a b t p itom i nad le pojiötïn 6 mïsìc. NovÈ z kony se jistï zase budou brzy novelizovat, protoûe se leccos p ehlèdlo. Je opravdu technick rokov mìra zaruëen m podìlem na v nosech z finanënìho umìstïnì v ûivotnìm pojiötïnì? Nebo je to jen rokov sazba pouûit p i v poëtu pojistnèho a rezerv? Ponech v me speci lnì pravu opr vnïnè osoby (ÑobmyölenÈhoì jsme si snad mohli odpustit!), pokud nenì urëena pojistnìkem. Jinde p itom platì dïdickè pr vo! Teoretick studie by rozhodnï nebyla na ökodu (pokud jiû je, pak pat Ì do PojistnÈho obzoru!). ❷ OËek v m mìrnè oûivenì a zpruûnïnì pojistnèho trhu. U n s by to mohlo znamenat rychlejöì dobudov nì finanënì skupiny W stenrot.»esk pojistn trh Ëek jeötï jedna velmi podstatn zmïna ñ aplikace nov ch pojiöùovacìch z kon na st vajìcì penzijnì fondy, kterè jsou ûivotnìmi pojiöùovnami specializovan mi na jeden produkt. NemajÌ od EvropskÈ unie û dnou v jimku (ani o nì nikdo neû dal) a p itom tzv. penzijnì p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem je nepochybnï ûivotnìm pojiötïnìm a smlouvy o penzijnìm p ipojiötïnì jsou pojistn mi smlouvami. PublikovanÈ daje o tzv. penzijnìm p ipojiötïnì (n zev se takè bude muset zmïnit!) nejsou bohuûel srovnatelnè se Ñzbytkemì ûivotnìho pojiötïnì. Zd se vöak, ûe penzijnì fondy Ñn sì doh nì v p edpisu pojistnèho. CelÈ ûivotnì pojiötïnì se vyvìjì z ejmï rychleji, neû si myslìme. A podìl na hrubèm dom - cìm produktu je takè v znamnï vïtöì, neû sdïlujeme tisku. NejpodstatnÏjöÌ vöak je, ûe p etrv vajì nerovnè podmìnky na pojistnèm trhu. A v roce 2003 se zde bohuûel nic nezmïnilo. Ani se vlastnï po dnï nevì, jak je v tomto smïru politika»eskè asociace pojiöùoven; d ÌvÏjöÌ n vrhy nevedly k nastolenì rovn ch podmìnek. NynÌ, po p ijetì nov ch z kon, na to snad bude vìce Ëasu a chuti. P ipravila: Eva Trojanov Pozn mka: Redakce oslovila s nabìdkou Ëasti v anketï vöechny ËlenskÈ pojiöùovny, nïkterè tèto moûnosti z r zn ch d vod nevyuûily. Etika v pojiöùovnictvì ñ abstraktnì filosofick kategorie mimo souëasnou realitu nebo pojem nab vajìcì v souëasnèm svïtï st le konkrètnïjöìho v znamu? Mgr. VladimÌr KonÌËek, Generali Pojiöùovna a. s. Principy a v znam filosofick ch kategoriì, jako je etika, mor lka, mravnost, prov zì lidskou spoleënost v celè historii jejìho v voje aû po souëasnost. R znè cechy a sdruûenì emeslnìk, obchodnìk, vïdc, filosof, apod. mïly psan Ëi nepsan pravidla svèho chov nì a jedn nì k sobï sama i k okolnìmu svïtu. V podmìnk ch souëasnè, neust le rychleji se rozvìjejìcì spoleënosti, se z kladnì v znam v öe uveden ch pojm urëitï nezmïnil, jen technickè prost edky neetickèho jedn nì a chov nì se mïnì a neust le zdokonalujì. Kdysi vl dnoucì etika strachu z ÑBoûÌho trestuì Ëi trestajìcì ruka z - kona ztratily monopolnì v znam. P Ìklad neetickèho jedn nì v r zn ch oblastech spoleëenskèho ûivota bychom urëitï kolem sebe v souëasnosti naöli vìc neû dost. Oblast pojiöùovnictvì urëitï nenì v tomto smïru v jimkou. NeetickÈ chov nì m v naöì branûi negativnì dopad nejen na konkrètnìho nositele takovèho jedn nì, ale takè na vöechny ostatnì kolegy, kte Ì majì naopak z sady etickèho jedn nì na hornìch p ÌËk ch svèho ûeb ÌËku hodnot. Zde totiû bohuûel platì n sledujìcì pravidlo: kvalitnì sluûba a s nì spojen pozitivnì zkuöenost je samoz ejmostì, nekvalitnì sluûbu a s nì spojenou negativnì zkuöenost je t eba sdïlit p i kaûdè p Ìleûitosti co nejöiröìmu okolì. JistÏ jste nïkdy byli ËastnÌky n sledujìcìho dialogu: ÑAhoj, jak se m ö? DÌky, docela to jde, ale p edstav si co se mi stalo. MÏl jsem uzav enou pojistku...ì UvedenÈ rozhovory rozhodnï nep ispìvajì k pozitivnìmu renomè pojiöùovnictvì jako celku, v teritoriu p sobnosti konkrètnì poboëky danè pojiöùovny mohou mìt i p Ìmou souvislost s obchodnìmi v sledky. S n r stem pojiöùovacìch subjekt na ËeskÈm pojistnèm trhu na poë tku 90. let 20. stoletì rostla takè pot eba popsat, zavèst a v kaûdodennì praxi dodrûovat pravidla etickèho jedn nì a chov nì v pojiöùovnictvì. Iniciativy se chopila»ap a byl shrom ûdïnìm Ëlen schv len Kodex etiky v pojiöùovnictvì. St vajìcì ËlenovÈ»AP se zav zali ve svèm jedn nì dodrûovat z sady uvedenè v Kodexu. Z sady etickèho chov nì jsou v Kodexu rozebìr ny ve t ech z - kladnìch vztahov ch rovin ch: ñ Vztahy mezi pojiöùovnami navz jem. ñ Vztahy mezi pojiöùovnou a jejìmi zamïstnanci a zprost edkovateli. ñ Vztahy mezi zprost edkovateli a klienty. V r mci Kodexu jsou samoz ejmï v z vïreënè kapitole zmìnïny i sankce, kterè je moûnè uplatnit p i poruöov nì etick ch z sad. V podstatï se jedn o sankce mor lnì povahy. Nap. zve ejnïnì proh eöku danè pojiöùovny v r mci»ap a n - slednè doporuëenì prezidia»ap. VÏtöina pojiöùoven na ËeskÈm pojistnèm trhu implementovala z sady Kodexu etiky do sv ch internìch p edpis a pokyn. Na z kladï tïchto internìch p edpis jsou povinni vöichni zamïstnanci a spolupracovnìci se tïmito p edpisy Ìdit a p ÌpadnÈ sankce pak jiû vypl vajì z pracovnì smlouvy, pop. ze smlouvy o obchodnìm zastoupenì. Na tomto mìstï je vöak nutnè p ipomenout, ûe nïkterè proh eöky jdou ve svè podstatï daleko nad r - mec etiky, nïkdy bohuûel aû do oblasti trestnï pr vnì odpovïdnosti, kde se s mor lnìmi sankcemi vysta- Ëit ned. N r st poëtu pojistn ch podvod p imïl i naöe z konod rce k zaëlenïnì problematiky pojistnèho podvodu do trestnìho pr va. KonkrÈtnÏ se jedn o ß 250a trestnìho z kona Ë.140/1961 Sb., kde se hranice trestu pohybuje dle v öe ökody prok zanè jmy od 2 do 12 let odnïtì svobody. NaplnÏnÌ skutkovè podstaty tohoto z kona nenì v praxi zase tak Ëast z leûitost, nicmènï oddïlenì vnit nì kontroly eöì v po- POJISTNÝ OBZOR 1/

11 jiöùovn ch st le ËastÏji stìûnosti klient na jedn nì zamïstnanc a spolupracovnìk, kterè urëitï nesou zn mky neetickèho chov nì. Snad jeden p Ìklad za vöechny, kter je v souëasnè dobï st le vìce aktu lnì. PojiöùovacÌ agent zjistì, ûe klient pan Nov k m z jem o poskytnutì vïru na opravu svèho rodinnèho domu. Sjedn si s nìm sch zku a nabìdne zprost edkov - nì vïru s tìm, ûe z kladnì podmìnkou pro zìsk nì vïru je nejd Ìve uzav enì pojistnè smlouvy na ûivotnì pojiötïnì. Pan Nov k v dobrè vì e souhlasì, uzav e smlouvu a zaplatì prvnì spl tku pojistnèho. Potom jde do stavebnì spo itelny dojednat vïr, kde zjistì, ûe poûadavky na krytì vïru ûivotnìm pojiötïnìm se neshodujì s jeho jiû uzav enou smlouvou (nap. v öe pojistnèho krytì). Logicky se snaûì kontaktovat pojiöùovacìho agenta, kter vöak od tèto chvìle nereaguje na telefon ty, vzkazy, nem jiû z jem eöit vznikl problèm p. Nov ka z prozaickèho d vodu ñ provize z uzav enè smlouvy na ûivotnì pojiötïnì je uû na spr vnèm Ëtu... BezradnÈmu a rozëarovanèmu p. Nov kovi nakonec nezbude nic jinèho, neû sepsat svojì zkuöenost (stìûnost), kter pak skonëì na stole oddïlenì vnit nì kontroly. Cestou p es p Ìsluönou oblastnì kancel, poboëku Ëi zastoupenì se v lepöìm p ÌpadÏ poda Ì situaci p. Nov kovi vysvïtlit a uëinit p ÌpadnÈ zmïny v pojistnè smlouvï. V horöìm p ÌpadÏ pojiöùovna ztr cì v panu Nov kovi dalöìho potenci lnìho klienta, kter öì Ì ve svèm okolì sv j negativnì pohled na kvalitu sluûeb danè pojiöùovny (nikoliv pouze danèho pojiöùovacìho agenta), potaûmo na renomè oboru pojiöùovnictvì jako celku. Ale o tom jsem se jiû v vodu svèho zamyölenì v obecnè rovinï zmiúoval. V z vïru si zkusìm s m za sebe odpovïdït na ot zku v nadpisu mèho Ël nku. KonkrÈtnÌ projevy a hlavnï d sledky neetickèho jedn - nì v naöem oboru, posunuje dle mèho n zoru v znam Kodexu etiky st le vìce do pop edì z jmu vöech pojistitel sdruûen ch v r mci»ap. Do jakè mìry se n m poda Ì v budoucnu snìûit poëet stìûnostì bude z leûet p edevöìm na vnit nì motivaci n s vöech chovat se a jednat v souladu s popsan mi etick mi pravidly. Z nov ch pr vnìch p edpis 1. Vyhl öka Ë. 371/2003 Sb., kterou se stanovì Program statistick ch zjiöùov nì na rok 2004 ( Ëinnost ). 2. Vyhl öka Ë. 375/2003 Sb., kterou se prov dïjì nïkter ustanovenì z kona Ë. 166/1999 Sb., o veterin rnì pèëi a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (veterin rnì z kon), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a o veterin rnìch poûadavcìch na ûivoëiönè produkty ( Ëinnost , Ë st dnem vstupu smlouvy o p istoupenì»r k EU v platnost). 3. SdÏlenÌ Ministerstva zahraniënìch vïcì Ë. 123/03 Sb. mezin rodnìch smluv, o mluvï o sjednocenì nïkter ch pravidel o mezin rodnì leteckè p epravï (Montrealsk mluva platn pro»r ). OdpovÏdnost leteckèho dopravce za ökodu je limitov na Ë stkou SDR na cestujìcìho, Ë stkou 1000 SDR na zavazadla kaûdèho cestujìcìho a 17 SDR na kilogram n kladu. 4. Vyhl öka Ë. 404/2001 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 486/2002 Sb., kterou se stanovì vzory kupûn prokazujìcìch zaplacenì poplatku za uûìv nì d lnice a rychlostnì silnice, zp sob jejich vypl- Úov nì, zp sob vyznaëov nì doby platnosti kupûn s dobou platnosti kratöì neû kalend nì rok a zp sob jejich evidence ( Ëinnost ). 5. Vyhl öka Ë. 409/2003 Sb., k provedenì z kona Ë. 62/2003 Sb., o volb ch do EvropskÈho parlamentu a o zmïnï nïkter ch z - kon ( Ëinnost ). 6. Pod Ë. 414/2003 Sb. bylo vyhl öeno plnè znïnì z kona Ë. 588/ 1992 Sb., o dani z p idanè hodnoty, jak vypl v z pozdïjöìch zmïn. JUDr. Ji ina Kotrbat Konec poolu v»ech ch Mgr. Marie Nezvalov, Evropsk CestovnÌ Pojiöùovna a.s. Jsou tomu pr vï t i roky, kdy ad pro ochranu hospod skè soutïûe po dlouhotrvajìcìm Ñbojiì povolil s oëividnou nevolì devìti pojiöùovn m spolupracovat po dobu dvou let na poli pojiötïnì dle z kona Ë. 159/1999 Sb., o nïkter ch podmìnk ch podnik nì v oblasti cestovnìho ruchu. Tak mohl zah - jit svou Ëinnost Pool pro pojiötïnì z ruky pro p Ìpad padku cestovnì kancel e. Pod vedenìm Generali Pojiöùovny a.s. a za spolupr ce EvropskÈ CestovnÌ Pojiöùovny a.s. (tzv. Ñkancel pooluì zajiöùujìcì organizaënì, technickè a provoznì zabezpeëenì p edmïtnèho pojiötïnì a likvidaci pojistn ch ud - lostì) se Allianz pojiöùovna, a.s.,»esk podnikatelsk pojiöùovna, a. s.,»esk pojiöùovna a. s., Pojiöùovna»eskÈ spo itelny, a.s.,»sob Pojiöùovna, a. s., Ëlen holdingu»sob, KomerËnÌ pojiöùovna, a.s., Kooperativa, pojiöùovna, a.s., a UNIQA pojiöùovna, a.s. (pouûity souëasnè obchodnì firmy), s pln m nasazenìm pustily do sjedn v nì tohoto povinnèho pojiötïnì, jehoû cìlem je ochrana spot ebitele ñ z kaznìka cestovnì kancel e ñ p ed negativnìmi dopady insolvence cestovnì kancel e. D vodem toho, ûe pojiöùovny zvolily pro provozov nì uvedenèho pojiötïnì pr vï spolupr ci na b zi poolu, byl zejmèna nez jem zajistitel poskytnout pot ebnè zajiötïnì jednotliv m pojiöùovn m samostatnï. JakÈkoliv pojiötïnì z - ruky je obecnï povaûov no za rizikovè a p iëteme-li k tomu situaci v cestovnìm ruchu (nedostatek relevantnìch statistick ch dat, Ëasto ne zcela pr hlednè hospoda enì cestovnìch kancel Ì, jejich omezen poëet, podnik nì fyzick ch osob s jednoduch m ËetnictvÌm a provozov nì dalöìch zcela nesouvisejìcìch ËinnostÌ, jejichû v sledky mohou ovlivnit chod cestovnì kancel e atd.), nelze se jejich postoji divit.»innost poolu se i p es absenci dosavadnìch zkuöenostì s tìmto pojistn m odvïtvìm utïöenï rozbïhla. V prvnìm pojistnèm obdobì (rok 2001) bylo uzav eno vìce neû 950 pojistn ch smluv, nïco p es 900 jich z stalo pojiötïno takè v druhèm roce trv nì v jimky. Poolu se poda ilo bez jak chkoliv problèm a negativnì medializace zlikvidovat v roce 2001 t i a v n - sledujìcìm roce Ëty i pojistnè ud - losti. BÏhem zmìnïn ch dvou let pojiöùovny pronikly do taj pojiötïnì z ruky a snad i trochu do taj fungov nì cestovnìch kancel Ì. Bez nads zky v born spolupr - ce mezi Ëlensk mi pojiöùovnami a kancel Ì poolu byla doprov zena postupn m zlepöov nìm vztah s cestovnìmi kancel emi. Ty se totiû br nily nejen z konu, kter zavedl do jejich podnik nì ur- Ëitou regulaci, ale i poolu, kter pro nï zpoë tku p edstavoval zl monopol s vydïraësk mi tenden- 12 POJISTNÝ OBZOR 1/2004

12 cemi. To se vöak poda ilo postupem Ëasu z velkè Ë sti p ekonat. Jelikoû se situace na zajistnèm trhu nejen nezlepöila, ale vzhledem k ud lostem jako 11. z Ì 2001 a povodnï 2002 naopak zhoröila (tyto ud losti ovlivnily negativnï i Ëinnost cestovnìch kancel Ì!), rozhodlo grèmium poolu poû dat ad pro ochranu hospod skè soutïûe o dalöì prodlouûenì doby trv nì v jimky ze z kazu dohody o spoleënèm postupu pojistitel. Popis pr bïhu spr vnìho ÌzenÌ by vydal na samostatn Ël nek. NicmÈnÏ ñ v jimka byla o rok prodlouûena, avöak s omezujìcìmi podmìnkami. RozhodnutÌ p edsedy adu o rozkladu, kter pojistitelè proti prvoinstanënìmu rozhodnutì podali, podmìnky jeötï zp Ìsnil, doba trv nì v jimky z stala nezmïnïna. Ve t etìm roce fungov nì poolu bylo pojiötïno 900 cestovnìch kancel Ì zahrnujìcìch celè spektrum podnikatel z oblasti cestovnìho ruchu (od mal ch subjekt aû po ty nejvïtöì). Doölo k pïti pojistn m ud lostem, z nichû dvï jiû byly zlikvidov ny, u zb vajìcìch jeötï bïûì lh ta stanoven vöeobecn mi pojistn mi podmìnkami pro uplatnïnì n roku na pojistnè plnïnì. Pojiöùovny sdruûenè v poolu udïlaly jeötï jeden pokus smï ujìcì k udrûenì funkënì spolupr ce a zaslaly do Brna n vrh na zah jenì spr vnìho ÌzenÌ ve vïci dalöìho prodlouûenì v jimky (kupodivu byl tento n vrh podpo en obïma asociacemi cestovnìch kancel Ì a Ministerstvem pro mìstnì rozvoj). OptimistÈ doufali, realistè nevï ili. RozhodnutÌm adu pro ochranu hospod skè soutïûe, kterè nabylo pr vnì moci dne , byl n vrh zamìtnut. Vöechny pojistnè smlouvy uzav enè poolem byly ke konci pojistnèho obdobì ( ) vypovïzeny. NÏkolik ËÌsel V pr bïhu t Ì let bylo u poolu pojiötïno vìce neû 900 cestovnìch kancel Ì. Doölo celkem ke dvan cti pojistn m ud lostem. ZapoËÌt me-li i neukonëenè p Ìpady (d se p edpokl dat, ûe vïtöina klient jiû svè n roky uplatnila), pojistnè plnïnì v celkovè v öi 35 mil. KË bylo poskytnuto celkem 5000 osob m (vëetnï repatriacì osob ze zahraniëì zpït do»r). Repatriace zajiöùovala kancel poolu ve t ech p Ìpadech, ve Ëty ech p Ìpadech bylo nutnè pojistnè plnïnì v souladu s pojistn mi podmìnkami kr tit, neboù uplatnïnè n roky p evyöovaly pojistnou Ë stku. Trûby z prodeje z jezd, z nichû je odvozena pojistn Ë stka (30 % tïchto trûeb), se u zkrachoval ch cestovnìch kancel Ì pohybovaly v rozmezì od 400 tis. KË do cca 25 mil. KË, jednalo se tedy o malè aû st ednì cestovnì kancel e. MÏl pool svè opodstatnïnì? OhlÈdneme-li se zpït, m ûeme s Ëist m svïdomìm Ìci, ûe Ëinnost poolu pozitivnï ovlivnila podnik - nì v cestovnìm ruchu. JedinÏ dìky nïmu mohla vïtöina cestovnìch kancel Ì splnit jednu ze z kladnìch z konn ch podmìnek stanoven ch z konem Ë. 159/1999 Sb. ñ sjednat povinnè pojiötïnì pro p Ìpad padku. ÑDruh hr Ëì na trhu Z rich Pojiöùovna (pozdïji Union pojiöùovna) s portfoliem asi 80 cestovnìch kancel Ì totiû nesjedn val pojiötïnì se zaëìnajìcìmi subjekty a s tïmi, jejichû trûby byly niûöì neû 5 mil. KË. Jak jiû bylo uvedeno shora, doölo k v raznèmu posunu ve vztazìch s cestovnìmi kancel emi, zk spolupr ce byla nav z na rovnïû s jejich asociacemi. PostupnÏ se zkvalitúovala metodika sjedn v nì pojiötïnì, jeho spr vy i likvidace pojistn ch ud - lostì a v neposlednì adï bylo zìsk no mnoûstvì daj pot ebn ch pro ohodnocov nì rizika. Pomineme-li cestovnì ruch, pro nïjû mïlo fungov nì poolu neoddiskutovateln v znam, svè p inesl i pojiöùovn m, kterè budou provozovat pojiötïnì z ruky pro p Ìpad padku samostatnï. Co d l? Jiû v pr bïhu roku 2003 vedly pojiöùovny jedn nì se zajistiteli o samostatnèm provozov nì p edmïtnèho pojiötïnì. S ohledem na t ÌletÈ zkuöenosti se sice poda ilo individu lnì zajiötïnì sehnat, avöak vzhledem k celkovè situaci na zajistnèm trhu, rizikovosti pojiötïnì z ruky i podnik nì v cestovnìm ruchu jsou zajistnè kapacity omezenè a zajistitelè si stanovujì urëit omezenì spoëìvajìcì logicky ve finanënìm zdravì jednotliv ch cestovnìch kancel Ì, jejich obratu i postavenì na trhu. Co to v praxi bude znamenat? V dobï vzniku tohoto Ël nku (zaë tek prosince 2003) Ëinnost vedoucì k uzavìr nì pojistn ch smluv vyvìjela Generali Pojiöùovna ve spolupr ci s Evropskou CestovnÌ Pojiöùovnou (Evropsk bude pro Generali vykon vat Ëinnost Ñkancel eì na stejn ch principech jako pro pool),»esk pojiöùovna, UNIQA,»esk podnikatelsk pojiöùovna a v urëitèm rozsahu takè Kooperativa spolu s Pojiöùovnou»eskÈ spo itelny. Podle informacì, kterè tyto pojiöùovny d valy na setk nìch asociacì cestovnìch kancel Ì, hodlajì do pojiötïnì p ijìmat zdravè st ednì aû vïtöì cestovnì kancel e (»PP snad i ty menöì), s nimiû nebyly v dobï existence poolu û dnè problèmy (zejmèna v oblasti platebnì mor lky). Kolik cestovnìch kancel Ì bude v roce 2004 pojiötïno a kolik z d vodu nepojiötïnì p ijde o koncesi, nelze v tuto chvìli odhadnout. Postup by mïl b t n sledujìcì: Pool v souladu se z konem Ë. 159/1999 Sb. informoval Ministerstvo pro mìstnì rozvoj o z niku vöech pojiötïnì v souvislosti s ukonëenìm svè Ëinnosti. CestovnÌ kancel e, kter m se poda Ì uzav Ìt pojistnou smlouvu, by tuto skuteënost mïly ve svèm vlastnìm z jmu ministerstvu doloûit (z kon takovou povinnost neukl d ). Pokud se tak nestane, mïlo by ministerstvo na p ÌsluönÈm ûivnostenskèm adu iniciovat odejmutì koncese pro nesplnïnì z konnè podmìnky pojiötïnì. Nast v dlouhotrvajìcì spr vnì ÌzenÌ, jehoû v sledkem by mïlo b t zruöenì ûivnostenskèho opr vnïnì. Lze vöak p edpokl dat, ûe cestovnì kancel e aû do tohoto okamûiku budou nad le podnikat (vûdyù mnohè z nich jiû zhruba od listopadu prod vajì z jezdy na rok 2004). Z roveú se ned vylouëit, ûe po nucenèm ukonëenì svè Ëinnosti nebudou schopny vr tit sv m klient m uhrazenè z lohy na z jezdy, p Ìp. tyto z jezdy p evèst na leg lnï p sobìcì subjekty. V sledek je z ejm ñ spot ebitel, na jehoû ochranu byl shora citovan z kon vytvo en, m ûe v nïkter ch p Ìpadech o svè penìze p ijìt. Ministerstvo pro mìstnì rozvoj se p i vïdomì ËasovÏ omezenèho fungov nì poolu a n sledk ukonëenì jeho Ëinnosti jiû od poë tku roku 2003 snaûì p ipravit novelu z kona Ë. 159, kter by mimo jinè umoûúovala i jin zp sob ÑjiötÏnÌì z jezd ñ bankovnì z ruku. V sledky jsou vöak ûalostnè. Banky se o tomto z - mïru dozvïdïly aû na podzim, a pokud je n m zn mo, o poskytov - nì z ruk tak, jak jsou v n vrhu upraveny (tzn. vëetnï repatriacì osob ze zahraniëì, poskytov nì finanënìho plnïnì jednotliv m z kaznìk m cestovnì kancel e atd.), z jem nemajì. To vöak nenì jedin nedostatek n - vrhu. RovnÏû ñ avöak bohuûel nejen ñ v oblasti pojiötïnì je mnoûstvì nonsens, z legislativnìho hlediska nenì novela (byù se jiû na z kladï p ipomìnek z toho plnï nejhoröìho dostala) takè vyda en. P vodnì z - mïr ministerstva byl smï ovat Ëinnost novely na 1. ledna 2004, nynì jiû hovo Ì o datu 1. kvïtna. Pokud budou zachov ny jejì z kladnì z - sady, p inese snad nïco pozitivnìho v oblasti informovanosti z kaznìka (vedenì registru cestovnìch kancel Ì opr vnïn ch podnikat). UmoûnÏnÌ bankovnì z ruky se vöak v tuto chvìli jevì jako alibistick krok (ÑNechce s v mi pojiöùovna uzav Ìt pojistnou smlouvu? M te moûnost poû dat banku o z ruku!ì). Znalost hospoda enì mnoh ch cestovnìch kancel Ì a jejich celkov finanënì situace vede k vaze, ûe nebude mnoho tïch, kterè vyhovì poûadavk m bank (pokud by se uvolily z ruky poskytovat!) a na z ruku dos hnou. A to vì jistï i zpracovatel n vrhu! Vytvo it vöak funkënì pr vnì p edpis je sloûitè. Datum, kdy se novela stane Ëinnou, je vöak zatìm nejasnè. Podle dostupn ch informacì nebyl dosud (v prosinci) ani p edloûen k projedn nì vl dï. MalÈ shrnutì Je ökoda, ûe konëì nïco, co bylo prospïönè a funkënì. Avöak ÑnepoolovÈì poskytov nì pojiötïnì z ruky pro p Ìpad padku cestovnì kancel e snad alespoú jednu v hodu p inese: nad pojiöùovnami, kterè jej budou provozovat, p estane viset Damokl v meë adu pro ochranu hospod skè soutïûe.»ek je vöak urëitï jeötï mnoho p ekvapenì, kterè bezesporu p inese novela z kona o nïkter ch podmìnk ch podnik nì v oblasti cestovnìho ruchu. P ejme jim, aby tato p ekvapenì byla jen a jen p Ìjemn. POJISTNÝ OBZOR 1/

13 Po roce se stala Praha opït mìstem setk nì p ednìch evropsk ch specialist na ochranu osob a majetku poû rnï bezpeënostnìmi za ÌzenÌmi (d le jen PBZ). Pro p ipomenutì, v roce 2002 to byla mezin rodnì konference svïtovè sprinklerovè asociace IFSA a 27. listopadu 2003 se v Praze konal mezin rodnì semin organizovan VdS Shadeverh tung. V prvnìm p ÌpadÏ to byla problematika sprinklerovè ochrany a v druhèm problematika hasicìch za- ÌzenÌ a elektrickè poû rnì signalizace. ée jde o aktu lnì tèma, svïd- ËÌ z jem o tuto akci, kterè se z Ëastnilo p es 70 specialist z pïti zemì. Semin zah jil vedoucì seku poû rnì prevence a bezpeënostnìho Mezin rodnì semin VdS v Praze Ing. Pavel Ryb, p edseda pracovnì skupiny Poû rnì ochrana a z stupce»ap v sekci Poû r CEA, Kooperativa, pojiöùovna, a.s. inûen rstvì VdS Shadeverh tung pan Stahl. Na organizaci semin e se podìlela i»esk asociace pojiöùoven (d le jen»ap), kter byla poû d na o p ednesenì vodnìho refer tu se zamï enìm na situaci v oboru PBZ v»r p ed naöìm vstupem do EU. VdS Zkratka VdS oznaëuje prestiûnì evropskou instituci s vìce neû stoletou tradicì na seku z brany ökod v oblasti poû ru a odcizenì. K hlavnìm aktivit m VdS Shadeverh tung pat Ì zkouöky, certifikace a schvalov nì komponent a systèm poû rnï bezpeënostnìch za ÌzenÌ (hasicì za- ÌzenÌ, elektrick poû rnì signalizace a za ÌzenÌ odvïtr nì kou e a tepla), tvorba technick ch podmìnek a smïrnic, certifikace dodavatel PBZ a v neposlednì adï prov dïnì p ejìmacìch zkouöek PBZ. VdS Shadeverh tung je akreditovanou zkuöebnì laborato Ì a cetifikaënìm org nem pro posuzov nì shody PBZ. SpecialistÈ VdS se aktivnï zapojujì do normalizaënì Ëinnosti v org nech CEN, CENELEC a ISO. O souëasnè organizaci VdS Shadeverh tung, konkrètnìch postupech hodnocenì produkt, systèm a dodavatel informoval ve svèm refer - tu R. L ttenberg. Pokud jde o aktu- lnì problematiku t kajìcì se certifikace dodavatel, uvedl z kladnì kvalitativnì kritèria vypl vajìcì z p ÌsluönÈ smïrnice VdS 2129 (systèmy EPS), VdS 2132 (hasicì za ÌzenÌ) a VdS 2133 (odvïtr nì kou e a tepla). Z ady poûadavk, kter m certifikovan dodavatel musì vyhovït, je to povinnost mìt pojiötïnì na odpovïdnost, prok zat odbornou roveú projektant PBZ, pouûìvat certifikovanè komponenty a mìt sklad n hradnìch dìl a odpovìdajìcì mï ÌcÌ za ÌzenÌ. V roce 2003 provï ila Shadeverh tung sprinklerov ch za ÌzenÌ, 6600 plynov ch hasicìch za ÌzenÌ a 100 systèm odvïtr nì kou e tepla. HasicÌ za ÌzenÌ a EU O nov ch smïrnicìch a stavu norem v oblasti vodnìch hasicìch za ÌzenÌ referoval dr. Bˆke. ZmÌnil technickè podmìnky CEA 4001 z roku 1995, kterè byly vyd ny v NÏmecku jako VdS CEA Pouk zal na komplikovan proces schvalovanì evropsk ch norem, kter m za n - sledek, ûe plnï nekorespondujì s technick m v vojem v danèm oboru. N vrh z stupc NÏmecka na snìûenì doby dod vky vody nebyl na evropskè rovni akceptov n. Zvl ötnì pozornost vïnoval dr. Bˆke srovn nì technick ch podmìnek CEA 4001 s VdSCEA NÏmeck verze je v adï p Ìpad rozöì ena o doplúujìcì poûadavky a doporuëenì vypl vajìcì z praxe. K relativnï nov m systèm m ochrany pat Ì mlhov za ÌzenÌ. Mlhov za ÌzenÌ budou rozdïlena na systèmy pro uhaöenì, uvedenì poû ru pod kontrolu a potlaëenì poû ru. Vûdy je t eba mìt na z eteli konkrètnì aplikaci. Pr kazem pro klasifikaci tïchto za ÌzenÌ mohou b t pouze ohúovè zkouöky. K aplikacìm, kterè budou detailnï specifikovanè v p ipravovanè EN, pat Ì kabelovè kan ly, haöenì ho lav ch kapalin, ochrana fritèz a kancel Ì. Komplikovanou problematiku plynov ch hasicìch za ÌzenÌ popsala ve svèm vystoupenì specialistka VdS Shadeverh tung I. Schlosser. Uspokojiv situace je v tvorbï norem na komponenty. Z p ipravovan ch 14 EN je jiû 13 vyd no jako hen. P i jejich zpracov nì se vych zelo z technick ch podmìnek CEA. ProblÈmy doprov zejì zpracov nì systèmovè normy, obdobnï jako je tomu v p ÌpadÏ hen na EPS a odvïtr nì kou e a tepla. Za nejkomplexnïji pojatè technickè podmìnky na navrhov nì hasicìch plynov ch za ÌzenÌ lze v souëasnè dobï povaûovat smïrnice VdS 2093 (CO 2 ), VdS 2380 (inertnì plyny) a VdS 2381(zkapalnÏnÈ halogenovanè uhlovodìky). Plynov hasicì za- ÌzenÌ pat Ì z hlediska n rok na zpracov nì projektu k nejkomplikovanïjöìm. Projekt musì vych zet ze spr vnè hodnoty projekënì koncentrace a musì obsahovat v poëet rozmïr potrubì a mnoûstvì hasiva. Jeho souë stì musì b t n vrh p etlakov ch klapek a v neposlednì adï n vrh souboru technicko organizaënìch opat enì k zajiötïnì ochrany zdravì osob. StriktnÌ dodrûov nì n vrhov ch poûadavk definovan ch v p Ìsluön ch technick ch podmìnk ch a norm ch je z - kladnìm p edpokladem dosaûenì poûadovanè Ëinnosti, trvalè provozuschopnosti a bezpeënosti plynov ch hasicìch za ÌzenÌ. Modelov nì Modelov nì na PC je st le frekventovanïjöìm tèmatem odborn ch konferencì. Je to cesta, jak ekonomicky bez nutnosti n kladn ch ohúov ch zkouöek simulovat rozvoj poû ru, tvorbu a pohyb kou e a v neposlednì adï i vhodnost n vrhu rozmìstïnì v st ikov ch koncovek hasicìch za- ÌzenÌ vëetnï pokrytì chr nïnè plochy vodou. O limitech tïchto metod referoval dr. Covelli ze äv carska. Pro vöechny modely je charakteristick urëit stupeú nep esnosti, zejmèna pokud se jedn o rozvoj a öì enì poû ru, kde m velk vliv geometrickè uspo d nì prostoru, zvl öù pokud jich je vìce. Zkuöenosti vedou k pozn nì, ûe je p edëasnè pomocì st vajìcìch model simulace poû ru prov dït d kazy navrhovan ch eöenì s v jimkou jednoduch ch prostor, kde je nep esnost modelov nì akceptovateln. Problematikou modelov nì se zab v jiû od r ISO v r mci zkoum nì inûen rsk ch metod pro oblast poû rnì bezpeënosti. Akceptovat lze pouze programy, kterè byly ovï eny pro dan Ëel. V sledky tohoto ovï enì musì b t ve ejnï dostupnè. Kaûd simulaënì program musì mìt jednoznaënï stanoveny oblasti pouûitì a limitnì podmìnky. Z pohledu naplúov nì tïchto kritèriì nelze zatìm souëasnè simulaënì programy pro vyuûitì uvedenè inûen rskè postupy p eceúovat, ani ve vïtöì mì e povaûovat za vyuûitelnè na seku poû rnì bezpeënosti. EPS a planè poplachy S novinkami na seku elektrickè poû rnì signalizace se zamï enìm na v voj kou ov ch hl sië poû ru se zab val M. Loepfe. Od uvedenì prvnìho kou ovèho hl si- Ëe na trh uplynulo 60 let. PostupnÏ se stal tento hl sië na celèm svïtï nejpouûìvanïjöìm. V souëasnè dobï je ionozaënì typ nahrazov n opticko-kou ov m hl siëem. V voj se zamï uje na omezenì plan ch poplach. KvalitativnÌ posun p ineslo zavedenì vìcesenzorovèho hl siëe s kombinacì dvou nebo 14 POJISTNÝ OBZOR 1/2004

14 t Ì senzor, kde m vûdy nezastupitelnè mìsto senzor opticko kou- ov. Toto eöenì p in öì aû desetin sobnè snìûenì plan ch poplach. Zp sob, jak omezit planè poplachy v krajnï obtìûn ch provoznìch podmìnk ch, je pouûìt t etì senzor, kter reaguje na CO. Jin m eöenìm je mï enì pohlcenì svïtla na rozdìl od dosavadnìho mï enì rozptylu svïtla. PBZ v praxi B v zvykem informovat na semin Ìch VdS Shadeverh tung o p Ìkladn ch koncepcìch poû rnìho zabezpeëenì velk ch pr myslov ch podnik. Tentokr t to byla automobilka äkoda Auto, a.s. Pokud jde o hasicì za ÌzenÌ, jsou pouûita v tomto z vodï jak vodnì, tak i plynovè a aerosolovè systèmy. DominantnÌ postavenì m sprinklerov ochrana aplikovan na m 2 s celkov m poëtem sprinkler. V lakovn ch je instalovanè nìzkotlakè hasicì za ÌzenÌ na CO 2. Na brzd ch motor, ve starè lakovnï a u stroj s olejov m chlazenìm jsou instalovan plynov vysokotlak za- ÌzenÌ CO 2. SystÈm EPS obsahuje 72 st eden a 4958 samoëinn ch, p ev ûnï opticko kou ov ch hl sië. V prostor ch st ËecÌch stanic PHM a zkuöeben motor je instalov n systèm detekce plyn a par. Z vïr Semin byl dobrou p ÌleûitostÌ sezn mit se s ËinnostÌ renomovanèho evropskèho zkuöebnìho a certifikaënìho org nu VdS Shadeverh tung, coû je pro naöe dalöì smï ov nì v oboru PBZ neobyëejnï cennè. Dal p edstavu o tom, co jsou standardnì postupy v EU na seku posuzov nì shody, vëetnï p edpisovè z kladny. PozitivnÌm zjiötïnìm z kulo rov ch jedn nì je v le p ednìch dodavatel hasicìch za ÌzenÌ zavèst p ejìmacì prohlìdky PBZ a akceptovat systèm certifikace dodavatel jako opat enì k dosaûenì vyööì kvality instalacì. Ta byla v jednom z refer t ozna- Ëena diplomaticky za ÑpohybujÌcÌ se v öirokè ök leì. ObdobnÈ poznatky m i»esk asociace pojiöùoven, kter povaûuje vytvo enì podmìnek pro prov dïnì certifikace dodavatel a p ejìmacìch zkouöek v tomto roce za prioritnì kol. Jiû celou adu let se firmy pokouöejì o zlepöenì svè v konnosti pomocì r zn ch organizaënìch zmïn, aplikacì sporn ch opat enì Ëi opouötïnìm vedlejöìch ËinnostÌ. Tyto aktivity obvykle akcelerujì p i poklesu v konu ekonomiky a trvale jsou na po adu dne s postupujìcì globalizacì trh a nar stajìcì konkurencì. Tento proces se nem ûe vyhnout ani naöì ekonomice, tudìû ani oblasti pojiöùovnictvì. V dneönì dobï je naopak jednou z priorit ñ vysvïtlenì je pomïrnï snadnè: dramatick pokles kapit lov ch trh a p etrv vajìcì n - sledky 11. z Ì 2001 spolu s loúsk mi povodnïmi jsou jistï dostateën mi d vody pro vöechny pojiöùovny, aby koncentrovaly pozornost na dosaûenì zisku z pojiöùovacìch ËinnostÌ. Pokud by p edchozì d vody nebyly pro nïkoho snad dostateënè, potom blìûìcì se vstup na jednotn trh EU je jistï argumentem vìce neû p dn m. Cesta z sadnìch zmïn v organizaci a ÌzenÌ nenì vöak jednoduch a jejì naplnïnì je podmìnïno zmïnou myölenì a p Ìstupu k pr ci jednotlivc i skupin pracovnìk. Kaûd vrcholov manaûer si proto musì jeötï p ed zah jenìm procesu zmïny udïlat jasno v tom, jak komplexnì zmïnu pot ebuje aplikovat k dosaûenì stanovenèho cìle. ObecnÏ je moûno uvaûovat ve t ech rovnìch. PrvnÌ roveú je p Ìm aplikace kolu bez nutnosti zmïn v pracovnìch metod ch (p Ìkladem m ûe b t opuötïnì vedlejöìch aktivit). DalöÌ roveú moûnè zmïny je jiû komplexnïjöì a vyûaduje realizaci Ë steën ch zmïn v pracovnìm procesu (snìûenì n klad ). Pro dosaûenì skuteënï v znamn ch zmïn v konnosti firmy je ale nutnè vyuûìt roveú t etì, kter zahrnuje skuteënou zmïnu vnit nì firemnì kultury a transformaci p Ìstupu a myölenì vöech manaûer i pracovnìk. V takovèm p ÌpadÏ hrajì v znamnou lohu psychologickè aspekty procesu. ÿada studiì a publikacì podrobnï analyzuje proces myölenì a vysvïtluje p ÌËiny chov nì lidì ñ jejich aplikace do skuteënèho procesu nenì ovöem öablonovit a vyûaduje citliv p Ìstup. Psychologie ÌzenÌ zmïny Ing. VladimÌr Pulchart ÿìdicì pracovnìci pot ebujì pro svè rozhodov nì srozumiteln model a postup, proto je vhodnè rozdïlit podmìnky spïönèho zvl dnutì procesu zmïny do nïkolika f zì: ZamÏstnanci budou p Ìstupni zmïnit myölenkov proces pouze v okamûiku, kdyû p ed sebou uvidì jasn d vod zmïny a budou s nìm souhlasit. Pokud mohou hr t aktivnì lohu a souhlasì s d vodem zmïn, budou ochotni zmïnit i sami sebe. Proto nepostaëuje prostè ozn menì o ÑnovÈm myölenìì, ale kaûd jednotlivec i pracovnì skupina musì porozumït procesu a b t jeho organickou souë stì. SouvisejÌcÌ organizaënì struktura (nap Ìklad systèm ocenïnì a odmïúov nì, procesy ÌzenÌ i provozu) musì v plnèm souladu s nov m poûadovan m chov nìm. ZamÏstnanci musejì disponovat dostateën mi dovednostmi a znalostmi k dosaûenì cìle. é dn nov proces nezaëne fungovat automaticky, ale lidè se musì nauëit novè postupy. Jen tïûko budeme poûadovat nap Ìklad orientaci na z kaznìka, kdyû v minulosti u danè firmy takov proces prostï neexistoval. D leûit m okamûikem je i proces vzdïl v nì dospïl ch, kter m ûeme rozdïlit opït do Ëty etap ñ vyslechnutì informace, jejì absorbov nì, experimentov nì s vyuûitìm a nakonec teprve jejì integraci se st vajìcìmi znalostmi. Proto je vhodnïjöì kaûd trèninkov proces rozdïlit do menöìch Ë stì tak, aby dospïlì posluchaëi mohli postupnï aplikovat vöechny jednotlivè Ë sti tohoto procesu. Rozs hlou zmïnu lze tedy realizovat efektivnï jen po etap ch. LidÈ si pot ebujì aktivnï ovï it nov proces na funkënìm modelu, podobnï, jako je tomu ve vztah dïtì a rodië. ZamÏstnanci pot ebujì vidït vzorov postup zejmèna u sv ch nad Ìzen ch. Chov nì lidì v nïjakè organizaci nenì urëov no pouze urëit m modelem, ale souëasnï takè vlivem jednotliv ch pracovnìch skupin, kterè je obklopujì. Proto kaûd z sadnì organizaënì zmïna musì b t srozumiteln klìëov m skupin m na vöech rovnìch danè spoleënosti. Je na vöech vrcholov ch manaûerech, jak tyto jednoduchè z sady dok ûì realizovat v praktickèm naplnïnì z sadnìch organizaënìch zmïn. V bec nenì jednoduchè realizovat komplexnì program organizaënì zmïny a zmïny chov nì lidì. D leûitè je mìt na mysli fakt, ûe zamïstnanci nejsou ochotni vyvinout zvl ötnì silì pro proces, kterèmu nerozumïjì nebo vidì prospïch v hradnï pro firmu. OËek vajì mnohem hluböì v znam pro sebe samè a minim lnï moûnost svèho dalöìho osobnìho r stu. spïön manaûer musì totiû souëasnï p sobit jako uëitel a r dce ñ pokud svoji pozici ohraniëuje na pojem Ñboss ñ öèfì, jen obtìûnï z sadnì zmïnu dovede do spïönèho konce. POJISTNÝ OBZOR 1/

15 ZdravotnÌ pojiötïnì ñ kudy, kam a za co? ZdravotnÌ pojiötïnì ñ kudy, kam a za co? Tak znïl n zev semin e po danèho pod z ötitou st - lè pracovnì skupiny pro soukromè zdravotnì pojiötïnì»ap. Po vodnìm p ivìt nì ËastnÌk z ad zamïstnanc Ëlensk ch pojiöùoven, z stupc tisku, zdravotnìch pojiöùoven, zdravotnick ch za ÌzenÌ i ve- ejnè spr vy, kte Ì se seöli poslednì listopadov t den v praûskèm Parkhotelu, zah jil p edseda po- dajìcì pracovnì skupiny Ing. VladimÌr Stehno dopolednì blok p edn öek vlastnìm p ÌspÏvkem. SoukromÈ zdravotnì pojiötïnì je u n s st le opomìjen m tèmatem, aëkoli v EU jde o klìëovè pojiöùovacì odvïtvì, pom hajìcì p ekon - vat sloûitè ûivotnì etapy. Jde zejmèna o malè povïdomì o jeho p ednostech v kruzìch z konod rc, odbornìk i öirokè ve ejnosti, legislativnì nep ÌzeÚ a absenci kvalifikovanèho rozboru jeho souûitì s ve ejn m systèmem, kterè br nì dynamiëtïjöìmu rozvoji soukromèho zdravotnìho pojiötïnì. Za souëasnèho stavu setrvaënosti myölenì v (ne)financov nì zdravotnì pèëe ze soukrom ch zdroj m toto odvïtvì bohuûel velmi skromn prostor, odr ûejìcì se tak v omezenè produktovè nabìdce ñ jde p edevöìm o pojiötïnì dennìch d vek p i hospitalizaci, pracovnì neschopnosti, pojiötïnì invalidity, dlouhodobè pèëe Ëi stomatologick ch z krok. Jak informoval Ing. Andrej äpa- Ú r ze SlovenskÈ asoci cie poisùovnì, Slovensko se od Ëervna vydalo cestou zavedenì p Ìm ch hrad pacient za zdravotnì pèëi (pobyt v nemocnici, n vötïva lèka e, vystavenì p edpisu, p evoz sanitnìm vozem). V p ÌpravÏ je n vrh spolu- Ëasti pacienta (v r znèm rozsahu) Ing. Martin StehlÌk,»SOB Pojiöùovna, a.s. i na hradï vlastnì lèëby. Slovensku stejnï jako n m vöak st le chybì alternativa k ve ejnèmu zdravotnìmu systèmu, aù uû v podobï doplúku (nadstavby) nebo n hrady. Je to ale pravdïpodobnï jen ot zka Ëasu, neboù v novèm n vrhu z kona o zdravotnìm pojiötïnì jiû s moûnostì doplúkovèho zdravotnìho pojiötïnì poëìtajì. JUDr. Petr VanÏk, editel Nemocnice»esk TÏöÌn a. s., kter je souë stì etïzce nïkolika soukrom ch nemocnic, vyj d il p esvïdëenì, ûe soukromè zdravotnì pojiötïnì m ûe b t, nap Ìklad spolu s propojenìm nemocenskèho a zdravotnìho pojiötïnì, jednìm ze zp sob nav öenì nedostaëujìcìch zdroj ve zdravotnictvì. Provozov nì nemocnic m ûe b t i p i zachov nì öpiëkovè pèëe rentabilnì, pokud je p i nïm vyuûìv no klasick ch n stroj : ekonomick ch anal z, odmïúov nì person - lu smï uje k motivaci (odmïúov nì podle z kona o mzdï, nikoli o platu), vylouëenì nesystèmov ch politick ch z sah (opakovanè oddluûovanì) a zavedenì hrad formou DRG. Prezident Svazu zdravotnìch pojiöùoven»r a editel OborovÈ zdravotnì pojiöùovny Ing. Ladislav Friedrich, CSc., pohovo il o principech hrady zdravotnì pèëe p i pohybu naöich obëan v r mci EU a vyzdvihl skuteënost, ûe kromï p Ìpad v ûnèho ohroûenì ûivota se musìme p ipravit na finanënì spolu Ëast a doplatky. Zde se tedy opït nabìzì prostor pro soukromè zdravotnì pojiötïnì. Z odpolednìho vystoupenì Ing. Miroslava Z - meënìka (Boston Venture), porovn vajìcìho systèmy a trendy zdravotnìho pojiötïnì v zemìch OECD, ËastnÌky zaujal kromï mnoha dalöìch informacì i navrhovan zp sob reformy zdravotnictvì. InspiracÌ pro n s m ûe b t systèm öv carsk (kombinace povinnèho zdravotnìho pojiötïnì s voliteln m p ipojiötïnìm, umoûúujìcì rozsahem svè spolu Ëasti ovlivúovat v öi pojistnèho) i singapursk (pojiötïnci majì individu lnì spo ÌcÌ Ëty, p i neëerp nì pèëe mohou s penïzi disponovat). Semin sv m p ÌspÏvkem posunul k z vïru MUDr. Pavel Vep ek Pojistn podvod v pojiötïnì odpovïdnosti zamïstnavatele za ökodu p i pracovnìm razu nebo nemoci z povol nì ZamÏstnanec pojiötïnèho zamïstnavatele si zp sobil zranïnì, kterè bylo kvalifikov no jako pracovnì raz. ZranÏnÌ mïlo trvalè n sledky, pro kterè mu byl p izn n invalidnì d chod. Po nïkolika letech vöak»esk spr va soci lnìho zabezpeëenì rozhodla tak, ûe se pln invalidnì d chod mïnì na Ë steën. D chodce proto uzav el pracovnì smlouvu na dobu urëitou s jin m zamïstnavatelem. TÌm mu vznikl n rok na n hradu ztr ty na v dïlku ñ rozdìlu mezi mzdou pobìranou p ed razem a mzdou sou- Ëasnou. ProzÌrav d chodce si vöak jeötï p ed ukonëenìm tohoto pracovnìho pomïru odnesl pr zdnè tiskopisy ÑPotvrzenÌ o v dïlkuì. Tyto tiskopisy si s m vyplúoval smyölen mi daji o v öi mzdy a razìtkoval razìtkem, kterè mïl k dispozici u dalöìho zamïstnavatele z titulu svèho pracovnìho za azenì. Na z kladï tïchto zfalöovan ch doklad mu pojiöùovna bïhem jednoho kalend nìho roku neopr vnïnï vyplatila plnïnì p es KË. UvedenÌm nepravdiv ch daj p i uplatnïnì n roku z pojistnè smlouvy zp sobil tak na cizìm majetku ökodu nikoli malou. JUDr. Ji ina Kotrbat ze spoleënosti T m DG plus, jenû zd raznil jako hlavnì barièru p etrv vajìcì vnìm nì zdravotnictvì jako soci lnìho zabezpeëenì poskytovanèho st tem. K uvedenì soukromèho zdravotnìho pojiötïnì do ûivota je podle jeho n zoru t eba vyvol nì popt vky obëan a zìsk nì podpory Ñvlivn chì. Coû se, doufejme, poda ilo, neboù v n sledujìcì diskusi vystoupila takè z - stupkynï Ministerstva financì»r s nabìdkou faktickè spolupr ce... StejnÈho skutku se dopustil i u n sledujìcìho zamïstnavatele, kde si nad le s m vyplúoval doklady o v öi mzdy, p iëemû z mïrnï uv dïl niûöì Ëistou mzdu. Uplat- Úoval tak opakovanï n rok na n - hradu za ztr tu na v dïlku ve vyööì Ë stce. BÏhem vìce neû roënìho obdobì mu takto pojiöùovna neopr vnïnï vyplatila KË. UrËitÈ nesrovnalosti v dokladech vöak pozdïji odhalili zamïstnanci pojiöùovny. P i porovn v nì p edloûen ch doklad a ovï enì skuteënè v öe mzdy p Ìmo u zamïstnavatele bylo falöov nì doklad potvrzeno. N sledovalo trestnì ÌzenÌ, ve kterèm se obvinïn ke skutku doznal. Jeho Ëiny byly prok z ny i listinn mi d kazy a v povïômi svïdk. Prohl sil, ûe svèho Ëinu lituje a podepsal prohl öenì o uzn nì dluhu s dohodou o zp sobu jeho spl cenì. Vzhledem k tomu, ûe dosud nebyl trest n a v mìstï bydliötï m dobrou povïst, rozhodl st tnì z stupce tak, ûe se trestnì stìh nì pro trestn Ëin pojistnèho podvodu podmìnïnï zastavuje se zkuöebnì dobou osmn cti mïsìc. D le uloûil obvinïnèmu, aby v pr bïhu zkuöebnì doby uhradil zp sobenou ökodu. 16 POJISTNÝ OBZOR 1/2004

16 JUDr. Vlasta Mikluö kov, ExpertnÌ a poradensk kancel, s.r.o. LepöÌ soud nebo mimosoudnì eöenì? V n vaznosti na Ël nek v p edchozìm ËÌsle PojistnÈho obzoru, ve kterèm jsem upozornila na postavenì sporujìcìch se stran v obëanskèm soudnìm procesu, a takè na to, co je podstatnè pro jejich öance ve sporech uspït, r da bych se tentokr t zastavila u ot zky mimosoudnìho vy ÌzenÌ vïci. P ednï je t eba vidït, ûe v sledek soudnìho jedn nì je vûdy nejist. Hraje tam totiû roli cel ada nejr znïjöìch faktor, a nebojìm se Ìci, ûe mnohdy i n hod. Uû z tohoto hlediska je vûdy alespoú trochu p ijatelnè mimosoudnì eöenì lepöì neû soudnì spor. MimosoudnÌ vy ÌzenÌ vïci se m ûe odehr t v prvè adï v rovinï neform lnì. Strany si vy ÌkajÌ spornè skuteënosti a dohodnou se na eöenì pro obï strany p ijatelnèm. Za tïchto okolnostì mohou Ëasem sv stanoviska zmïnit, a p Ìpad by mohl b t znovu otev en. Proto se k takovèmu eöenì p istupuje, nebo je vhodnè p istoupit tam, kde jde spìöe o nedorozumïnì neû spor v pravèm slova smyslu, a lze p edpokl dat, ûe strany jsou s vy eöenìm vïci skuteënï spokojeny, a ûe nebudou mìt z jem se k p Ìpadu vracet. Naopak tam, kde jde o skuteën spor, m v znam jeho mimosoudnì eöenì jen pro p Ìpad, ûe je opravdu koneënè. Jinak by postr dalo smyslu. Pak nastupuje narovn nì sporn ch pr v podle ß 585 obë. z konìku. Na tomto vy ÌzenÌ vïci lze v budoucnu jiû jen tïûko nïco zmïnit, a jde o vhodn prost edek pro rychlè a pr vnï jistè vy ÌzenÌ vïci. P edstavuje kompromisnì eöenì, kdy kaûd ze stran slevì ze sv ch n zor, stanovisek a poûadavk. V chodiskem takovèho eöenì by mïla b t podle mèho n zoru z hlediska pojistitele, vedle kalkulace p edpokladu spïönosti ve sporu, i ekonomick kalkulace n klad pro p Ìpad prohry ve sporu. P jde pak nejen o vlastnì plnïnì, ale i o roky, n klady ÌzenÌ, vëetnï n klad pr vnìho zastoupenì protistrany. Pokud se spor t k velk ch Ë stek, nejsou tyto ÑvÌcen kladyì zanedbatelnè. Bez v znamu nenì dopad na image pojistitele. M m zkuöenost, ûe pojiötïn (poökozen, pokud jde o n hradu ökody) velice ocenì vst Ìcn postup pojistitele, a je ochoten znaënï slevit ze sv ch poûadavk. Naproti tomu tam, kde zìsk dojem, ûe ze strany pojistitele je pouûìv no kaûdè trochu spornè ustanovenì pojistn ch podmìnek Ëi smlouvy v jeho neprospïch, cìtì se podveden. To pak samoz ejmï ventiluje ve ejnï. Kvalifikovan z stupce pojiötïnèho (poökozenèho) m ûe v p Ìpadech narovn nì sehr t p i spr vnèm p Ìstupu k vïci velmi pozitivnì roli. Zpo- Ë tku jsou totiû strany p esvïdëeny sk lopevnï o spr vnosti v hradnï sv ch stanovisek. Pokud pak z stupce dok ûe najìt v argumentaci pojistitele urëitè slabiny (a ten pak s m sezn, ûe by nemusel u soudu uspït), a z roveú svèho klienta ÑdrûÌ p i zemiì, pokud jde o jeho vlastnì poûadavky, je dohoda tèmï jist. MusÌ vöak existovat skuteën v le na konstruktivnìm eöenì. Jestliûe chybì byù jen u jednè ze stran, nelze mimosoudnìho eöenì docìlit. Je to ökoda, protoûe lèta trvajìcì spor nenì nikdy optim lnìm eöenìm ani pro spïönou stranu. Telegraficky * Smlouva o prodeji kmene neûivotnìho pojiötïnì Pojiöùovny»eskÈ spo itelny, a. s., KooperativÏ, pojiöùovnï, a. s., byla podeps na. Na tiskovè konferenci to ozn mili z stupci obou pojiöùoven Ing. Jaroslav Kulh nek a Ing. VladimÌr Mr z. Za 4,1 miliardy korun Kooperativa zìsk 640 tisìc smluv (jejich p evod m b t dokonëen v prvnìm ËtvrtletÌ 2004), a upevnì tak svè postavenì na trhu. Jedn se o nejvïtöì akvizici na ËeskÈm pojistnèm trhu v historii. Pojiöùovna»S se bude vïnovat v hradnï ûivotnìmu pojiötïnì. ÑBÏhem t Ì Ëty let chceme pat it mezi t i nejvïtöì firmy, nabìzejìcì ûivotnì pojiötïnì, s trûnìm podìlem p es deset procent,ì ekl ing. Kulh nek. SouËasnÏ»esk spo itelna a Kooperativa uzav ely dohodu o strategickè spolupr ci. Ta spoëìv v tom, ûe spo itelna na sv ch p ep ûk ch bude nabìzet produkty neûivotnìho pojiötïnì Kooperativy. A naopak obchodnìci Kooperativy budou prod - vat i bankovnì sluûby typu kreditnì karty Ëi penzijnì p ipojiötïnì. V oblasti ûivotnìho pojiötïnì si obï firmy dohodnou sfèry z jm. * JednÌm ze z kladnìch kritèriì p i v bïru cestovnì kancel e, kterè svï- Ìme finanënì prost edky svoji dovolenou, by mïlo b t jejì pojiötïnì proti padku. Vzhledem k tomu, ûe dosavadnì systèm, zaloûen na existenci a fungov nì poolu pojiöùoven ke dni zanikl, vyvstala ot zka, kdo a za jak ch podmìnek bude pojiöùovat cestovnì kancel e proti padku, podle z kona 159/99 Sb. Jak na tiskovè konferenci, konanè 3. prosince 2003 sdïlil Ing. ZdenÏk Janata, vedoucì skupiny pojiötïnì vïr a z ruk Generali Pojiöùovny a. s., kter m dlouholetè zkuöenosti s pojiöùov nìm cestovnìch kancel Ì, s p edstihem p ipravili nabìdku sv ch produkt pro cestovnì kancel e. ÑJsme p ipraveni uzavìrat pojistnè smlouvy s finanënï zdrav mi cestovnìmi kancel emi. Co je ale nejd leûitïjöì informace pro naöe klienty, ûe m me jiû pro tyto Ëely smlouvu se zajiöùovnouì, uvedl mimo jinè. SouËasnÏ p edstavil novin m prvnì cestovnì kancel, kterou Generali po peëlivèm v bïru pro rok 2004 pojistila ñ VÕTKOVICE TOURS. P ipravila Eva Trojanov POJISTNÝ OBZOR 1/

17 MÌv te pocit nudy?»ìm je vyvol n? Je p ÌËina ve v s samotnèm nebo ji zp sobujì vnïjöì podmìnky? Opravdu se zd, ûe nuda spoëìv v nedostatku povzbudiv ch podnït z okolì. Jenûe svït, ani jeho jednotlivè Ë sti, neb vajì zajìmavè samy o sobï, vûdy jsou zajìmavè nebo nezajìmavè pro nïkoho. Nuda je subjektivnìm Ëinitelem, o kterèm rozhoduje kaûd s m. Nuda, negativnï p sobìcì emocion lnì fenomèn blìzk nelibosti, zkosti, hr ze, je spojena s osobnostì ËlovÏka, na kterèm parazituje. Je-li doprov zena poniûujìcìm pocitem vlastnì neuûiteënosti a bezv znamnosti ñ st v se dïsnou chimèrou. JejÌ pasivnì, deaktivizujìcì ËinnostÌ znepokojuje, olupuje duöi o jejì pruûnosti, zbavuje jì sìly. Kontakt s nì, zprvu nevìtan, neû - doucì, nemil, p er st v bolestn muka. Ne n hodou vyjad uje postiûen tento stav slovy Ñjsem na smrt znudïn ì, ÑumÌr m nudouì. Nuda je speci lnìm p Ìpadem znecitlivïnì niternèho ûivota. Doch zì k unik nì a blokov nì rodìcìch se cit a tuûeb, zmenöov nì schopnosti udrûet spjatost se sfèrou vlastnìch z ûitk, otupov nì vnit nìho proûìv nì. Nuda je zr dn. Skr v v sobï mnoh nebezpeëì. Dovede nastraûit z ludnè lèëky, skoky. Je zhoubn. Sniûuje z jem o vnïjöì dïnì, omezuje p Ìstupy k okolnìmu svïtu. Je z ke n. NenÌ z ejm jejì zaë tek, objevuje se neëekanï, plìûivï. Ned se uchopit. Je to ono nic, jeû je neust le p Ìtomno ñ pr zdno, kterè p ece jen nï- ËÌm je ñ nudou. Ke klad m nudy pat Ì zp sobilost b t psychickou adaptacì pro jedince, umoûúujìcì mu reagovat na situaci, se kterou se neumì vyrovnat. Z st v vöak fiktivnì, nic neusnadúujìcì ochrannou barièrou. KaûdÈ jejì p ekroëenì vede k traumatick m n sledk m. Potenci lnìm nositelem nudy je poklidn hladina jednostrannosti, monotûnnost, navn stejnost. StereotypnÌ öablony se projevujì jako pasti nastraûenè na kaûdèm kroku, jako cosi nesmyslnèho a nesnesitelnèho. Nuda je skryta v pravidelnèm setk v nì se s pracì, kter nebavì a netïöì. Tat û Nuda je past doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc. pr ce je pro jednoho z libou, pro druhèho je snesiteln, t etìho nudì. RozdÌl vych zì z moûnosti uplatnïnì tv rëìch schopnostì a dosaûenè seberealizace. Nudn pr - ce odpuzuje, odrazuje pracovnìka podìlet se na jejìm zlepöov nì. Protoûe mu nep in öì hodnoty, kterè jeho ûivot naplúujì smysluplnostì, hled je v jin ch Ëinnostech nïkde jinde. Nem ûe-li ËlovÏk prok zat svè znalosti a dovednosti, vyuûìt svou profesi, upad jeho aktivita ñ objevujì se p Ìznaky nudy. PracovnÌk plnì rutinnì povinnosti, ale nenach zì v pr ci pramen uspokojenì. Je demotivov n a zpravidla ani lepöì ocenïnì, odmïna nebo vyööì plat, na tom nic nemïnì. DÏl tak, Ñaby mu nikdo nemohl nic vytknoutì. P Ìstup k plnïnì kol bez zaujetì, pat iënèho nasazenì, bez p ipomìnek, n pad a n vrh je sign lem, ûe k pr ci nem pot ebn vztah. Ptejte se ho ËastÏji: uspokojuje v s tato pr - ce, bavì v s, m te ji r di? Moûn, ûe pr vï to je p ÌËinou jeho nev razn ch v sledk. Zvl dnout n stup nudy neb v obtìûnè, kdyû ËlovÏk umì usmïrnit svè chov nì. V chodiskem je z jem ñ stav soust edïnè pozornosti, niternèho povzbuzov nì a citovè angaûovanosti ñ zdroj podnït a motiv k Ëinnosti.»Ìm je hluböì a st lejöì, jeho p edmït rozs hlejöì a pest ejöì, tìm vïtöì je pravdïpodobnost odd nì. Existuje moûnosti vyrovnat se s nudou bez vlastnìho p iëinïnì a proûìvat okamûiky plnè kr sn ch vidin a fantaziì vytouûen ch p edstav: d t p ednost alkoholu a drog m. StaËÌ po nich s hnout, aby nuda vykonala svè ñ vedla k tragick m konc m. LidÈ, kte Ì je vyuûìvajì, jsou sebeök dci. NevÏdoucÌ ñ nevì, co je dobrè a co öpatnè. ZvÏdavci ñ chtïjì poznat novè. Z vislì ñ nemohou se n vyku zbavit. NenÌ jeötï nudou, kdyû m te dostatek Ëasu a do niëeho se v m nechce. Je to vöak hranice mezi dvïma eventualitami: buô Ëas aktivnï naplnìte nebo se pod te nudï. NenÌ-li Ëas ËÌm naplnit ñ neumìm, nemohu, nechci ñ nebo je nedostateënï Ëi nevhodnï vyuûìv m, vede to k pocitu ne Ëelnosti a bezv chodnosti.»lovïk upad do apatickè n lady, kter se vyznaëuje neteënostì a nevöìmavostì, poklesem emocion lnì vzruöivosti. ZnudÏn mysl unavì celè tïlo a utlumì jeho motoriku. Alberto Moravia napsal o nudï ve stejnojmennèm rom nu: ÑNuda nenì doëasnè, radostnè nicnedïl nì, p ÌjemnÈ lenoöenì ve stìnu stromu, kouzelnè poëìt nì obl Ëk plujìcìch po obloze, ani dov - divè h zenì ûabek do plynoucì eky, ale ona bez tïön vnit nì pr zdnota a tup zah lkaì. Kaûd proûìv nudu jinak, jinak i na ni reaguje. Autorsk dvojice Jaroslav UhlÌ ñ ZdenÏk SvÏr k vyj d ila k nì sv j vztah v pìsniëce NenÌ nutno: ÑZaûÌt nudu? JÛ, to vadì!ì Skupina Laura a jejì tyg i ji odmìtajì: ÑPokud tady budu, nechci poznat nudu.ì Skupina éentour se jì radik lnï zbavuje: ÑPr - vï jsem se vr til z Hollywooduì, kde byl, aby Ñzabil nuduì. Ji Ì Such p ed nudou varuje v ÑPÌsni o roseì. Karel»apek nudï p edch zel: ÑKdyû nem m co dïlat, pracuji. Pracuji po d, abych se nenudil!ì Zp sob propadnutì nudï je tolik, kolik je moûnostì.»lovïk postiûen nudou proûìv st le intenzivnïji Ñdlouhou chvìliì. Chce to zmïnit, a tak se pokouöì nïjak zabìt Ëas. Zprvu rozpt lenìm. Pokud d p ednost z bavï, hr m, z lib m, kterè vyûadujì jeho aktivnì p Ìstup ñ dïl dob e. Pod -li se pasivnìmu p ijìm nì zvenëì, nic mu to v koneënèm v sledku nep inese. Naopak, kdyû p sobenì skonëì, znudïnì se vracì v jeötï vïtöì sìle. Jin m nikem z nudy je zìsk v nì a uûìv nì vïcì. Je vedeno touhou vlastnit nïkterou a proûìvat uspokojenì z jejìho pouûìv nì. Jde-li o neopr vnïnè uûìv nì cizì vïci s nutnostì skr vat ji a n slednè se jì zbavit, doch zì jen k chvilkovèmu oûivenì a doëasnè levï. Radik lnìm pokusem je destrukce. N silìm, bitkami, poökozov - nìm majetku druh ch dos hnout vzruöenì a potvrdit alespoú ve sv ch oëìch vlastnì hodnotu. Okamûit pocit sìly a v znamu vöak nic ne eöì. Naopak, nuda p ech zì do stadia ztr ty smyslu ûivota. Vede k nep edloûenostem, k sebeubliûov nì, nïkdy ke zloëinu. Sebeubliûov nì, pokus zniëit s m sebe, je nejtragiëtïjöìm d sledkem existencion lnì nudy. BraÚte se nudï! Jak? Pln m vnìm nìm, uvïdomov nìm a proûìv - nìm svïta kolem v s. Tlaku nudy odol vejte vöestrann m p Ìstupem k lidem, p ÌrodÏ, vïcem. éivnou p dou pro ni je samota. Po n stupu nudy st v se tou nehoröì spoleënicì. St kejte se s p ÌznivÏ naladïn mi jedinci, pozoruhodnostmi a v jimeënostmi ñ vaöe z ûitky budou rozmanitïjöì a ûivïjöì. P edevöìm nez st vejte v kontaktu se vöìm, co nepodnïcuje v ö z jem. Pom ûe v m v tom podvïdomì, kterè v bïrovï br nì setrv vat v podmìnk ch nez ûivn ch, f dnìch, nudn ch. P ekon vat nudu vyûaduje plnohodnotn, smyslupln ûivot, pozitivnì myölenì, ËinnÈ jedn nì, produktivnì kon nì, tïlesn a duchovnì rozvoj. Trojjedin m prost edkem ochrany proti nudï je bystr mysl, pevn v le a sìla ducha. 18 POJISTNÝ OBZOR 1/2004

18 V e l k È p o j i s t n È u d l o s t i NeötÏstÌ a katastrofy, aù jsou zap ÌËinÏnÈ p ÌrodnÌmi ûivly nebo lidsk m faktorem, vïtöinou b vajì v koneënèm d sledku pojistn mi ud lostmi. O nïkter ch z nich bude v p ÌötÌch mïsìcìch pojedn vat voln seri l na str nk ch PojistnÈho obzoru. Poû r N rodnìho divadla N rodnì divadlo v Praze, chlouba ËeskÈho n roda, se jiû vìce neû sto let vypìn nad ekou Vltavou. Mnohokr t odolalo nep Ìzni doby, nïkolikr t bylo ponìûeno, ale vûdy se znovu vzchopilo a vystoupilo na vrchol sl vy. Ëinkov nì na jeho jeviöti povaûuje kaûd umïlec za nejvïtöì Ëest a vrchol svè karièry. Zlat kapliëka nad Vltavou, jak b v nïkdy N rodnì divadlo l skyplnï naz v no, pat Ì k tïm budov m, kter mi by mïl alespoú jednou za ûivot projìt kaûd»ech a s ctou vzpomenout na odkaz p edk. MeznÌkem snah o z ÌzenÌ divadla byl rok 1850, kdy se 12. z Ì seöla prvnì valn hromada Sboru pro z ÌzenÌ N rodnì divadla. Ten takè zaëal organizovat penïûitè sbìrky. Mimo jinè byly pouûìv ny pokladniëky ve tvaru p edpokl danè budovy divadla a dobrovolnìci s nimi obch zeli praûskè b ly, plesy, kav rny a restaurace, p edevöìm ty, kde se sch zeli ËeötÌ vlastenci. Na st l p ed p Ìtomnou spoleënost poloûili pokladniëku se slovy Ñna zdarì, myöleno tìm na stavbu divadla. M ûeme se domnìvat, ûe z tohoto poëìn nì se odvinul Ëesk lidov pozdrav nazdar. FinanËnÌ p ÌspÏvky ovöem p ich zely nejen z cel ch»ech, ale i z Moravy, Slezska a od krajan ze zahraniëì. Z mnoh ch variant bylo nakonec pro stavbu öùastnï vybr no mìsto na konci dneönì N rodnì t Ìdy u tehdejöìho etïzovèho mostu nad ekou Vltavou. PenÌze se vöak sch zely pomalu, a tak byla v jiûnì Ë sti stavebnìho pozemku vystavïna budova ProzatÌmnÌho divadla. JejÌm projektov nìm byl povï en architekt Ign c Ullmann a bylo urëeno, ûe objekt musì b t stavïn tak, aby pozdïji stavebnï i organicky splynul s novou budovou N - rodnìho divadla. ProzatÌmnÌ divadlo zah jilo svoji Ëinnost 18. listopadu 1862 premièrou hry VÌtÏzslava H lka Kr l VukaöÌn. Brzy se n zev zmïnil na Kr lovskè zemskè ËeskÈ divadlo a hr lo se v nïm nakonec dlouh ch jedenadvacet let. PoslednÌ p edstavenì, Smetanova Prodan nevïsta, bylo na programu 14. dubna MezitÌm v roce 1866 vyöel z vypsanè architektonickè soutïûe na budovu N rodnìho divadla vìtïznï n vrh architekta Josefa ZÌtka (1832ñ1909). Ten se s tìmto zad nìm vypo dal mistrovsky, a jeho z sluhou je budova N rodnìho divadla pln m pr vem poëìt na mezi klenoty ËeskÈ novorenesance. NesmÌme opomenout jeötï jedno d leûitè datum, 16. kvïtna 1868 se konalo slavnostnì poloûenì z kladnìho kamene N rodnìho divadla. Tato ud lost p erostla v obrovskou n rodnì manifestaci. Mezi tïmi, kte Ì symbolicky poklepali na z kladnì k men nechybïl ani praûsk purkmistr JUDr. Leopold Klaudy a Ëesk historik a politik Frantiöek Palack. N rodnì divadlo, vyzdobenè v exterièrech i interièrech dìly p ednìch Ëesk ch v tvarn ch umïlc, zah jilo svou Ëinnost 11. Ëervna 1881 slavnostnìm provedenìm opery Bed icha Smetany Libuöe. V hlavnì roli b jnè ËeskÈ knïûny vystoupila Marie Sittov. Autor, kter byl p Ìtomen v hlediöti, na premièru svè opery Ëekal nïkolik let, mezitìm vöak bohuûel p iöel o sluch.»ern m dnem N rodnìho divadla v Praze a doslova n rodnì katastrofou se stal 12. srpen P i obrovskèm poû ru, jehoû z e byla vidït aû v Roudnici, BerounÏ a»eskèm BrodÏ, jeötï ne zcela dohotovenè divadlo plnï vyho elo. dajn mi vinìky byli dva klempì i, kte Ì toho dne prov dïli na st eöe budovy dokonëovacì pr ce. äpatnï uhasili ohniötï z d evïnèho uhlì pod kotlìkem, a to se po jejich odchodu nekontrolovatelnï rozho elo. Tato p ÌËina poû ru byla vöak pozdïji nïkolikr t zpochybnïna. Zpr vy o poû ru p inesl tehdejöì tisk v ËernÈm or mov nì. Vöechny listy se p edh nïly v barvitèm lìëenì dïnì ohnivèho ûivlu, vöe doprov - zely ËetnÈ ilustrace. JeötÏ ze ökolnìch ËÌtanek si pamatujeme, ûe»eöi tv Ì v tv tèto pohromï, doslova jeötï v z i poû ru, zaëali okamûitï konat sbìrky na novè N rodnì divadlo. Tentokr t se pot ebnè finanënì prost edky sehnaly rychle, velkou pomocì vöak byla vyplacen pojistn n hrada. Je moûn mènï zn mo, ûe PrvnÌ Ëesk vz jemn pojiöùovna, zaloûen roku 1827, p edch dce dneönì»eskè pojiöùovny, od roku 1870 pouûìvajìcì n zev PrvnÌ Ëesk c. k. priv. stav ku vz jemnèmu pojiötïnì proti ökod m z ohnï a krupobitì v Praze, poskytla ze svèho finanënìho p ebytku za rok 1872 stavebnìmu fondu pro ËeskÈ N rodnì divadlo Ë stku 2000 zlat ch. V roce 1880 se tato pojiöùovna sv m jednor zov m p ÌspÏvkem 3000 zlat ch na stejn Ëel stala zakl dajìcìm Ëlenem stavby N rodnìho divadla. NavÌc, a to se brzy uk zalo jako velmi d leûitè, jej p ijala do svè pojiöùovacì ochrany. Proto, kdyû divadlo vyho elo, zaplatila»esk pojiöùovna na pojistnèm zlat ch! Byla to bezkonkurenënï nejvïtöì n - hrada zaplacen tìmto stavem v 19. stoletì. JistÏ to byla pro pojiöùovnu obrovsk finanënì ztr ta, na stranï druhè potom v born reklama a jasn sign l st vajìcìm i budoucìm klient m, ûe je schopna plnit svè pojiöùovacì z - vazky beze zbytku. FinanËnÌ p ÌspÏvky na obnovu N - rodnìho divadla zasìlaly instituce, mïsta, obce i jednotlivci, a to jak z»ech, Moravy a Slezska, tak ze zahraniëì. V dlouhèm abecednï a katastr lnï sestavenèm seznamu d rc, kter je uloûen v archivu autora tohoto Ël nku, najdeme i nïkolik dalöìch pojiöùovacìch stav, nap Ìklad Assecurazione Generali, Francouzsko-uherskou pojiöùovnu, ale i PojiöùovacÌ spoleënost v PlaÚanech nebo Pojiöùovnu okresnì v Jilemnici. NabÌdka architekta Josefa ZÌtka na vypracov nì nov ch pl n nebyla p ijata, naopak mu bylo vyëìt no, ûe zanedbal bezpeënostnì opat enì, i to, ûe v hlediöti bylo nïkolik mìst, ze kter ch nebylo slyöet. Nov budova N rodnìho divadla byla v letech 1882ñ 1883 vystavïna s pouûitìm architektury Josefa ZÌtka podle pl n architekta Josefa Schulze (1840ñ1917). Objekt rovnïû opïtnï zìskal hodnotnou v zdobu od p ednìch Ëesk ch v tvarn ch umïlc. Na programu prvnìho p edstavenì v obnovenèm N - rodnìm divadle byla opït Smetanova Libuöe. Stalo se tak 18. listopadu Neb t pomoci pojiöùovacìch stav, je ot zka, zda by se Ëesk n rod mohl dnes chlubit tìmto architektonick m klenotem... Josef Hrubeö POJISTNÝ OBZOR 1/