POJISTN OBZOR

Transkript

1 POJISTN OBZOR RO»NÕK LXXX Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Jaroslava Faökov, Dr. Ivo HavlÌk, PhDr. Jan K brt, Andrea Proch zkov, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), PhDr. Miloö Nov k, Ing. Eva Rojkov, Ing. Eva Svobodov, Ing. Marek VÌch äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: , Fax: eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: Tisk rna v R ji, s.r.o., Pardubice ISSN Rozöi uje: distribuënì firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk 24, Praha 9. Tel.: , fax: Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, Praha 1, predplatne@predplatne.cz (nebo P edplatitelè ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn obzor objednat u distribuënì firmy L. K. PER- MANENT, PP 4, Bratislava 34. Telefon: , fax: ( lkperm@lkpermanent.sk). Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne ;»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne , j.zn.p ñ 330/98. EvidenËnÌ ËÌslo MK»R E Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: Cena: 25 KË (30 Sk)»Ìslo bylo p ed no do v roby: Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OBSAH 10 let»eskè asociace pojiöùoven (Eva Trojanov )... 3 KartelovÈ pr vo a oblast pojiöùovnictvì ñ 2. Ë st (Mgr. Petr BÏhan)...5 Dodrûovat pravidla silniënìho provozu se vyplatì (JUDr. Pavel Buöta)...6 Pyramida bezpeënosti v programu»esk kvalita (eva)...7 PojiöùovnictvÌ v zemìch p istupujìcìch do EvropskÈ unie (doc. Ing. Eva Duch Ëkov, CSc.)... 8 Je penzijnì p ipojiötïnì pojiötïnìm? (Dana Chl dkov )...9 Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat )...10 NovÈ trendy v pojiötïnì a risk managementu (Ing. VladimÌr Pulchart)...11 Nejv znamnïjöì katastrofy zavinïnè lidsk m Ëinitelem v roce 2002 (Ing. Michal äkorpil)...12 Poistn trh v Latinskej Amerike (doc. Ing. Anton Korauö, PhD.) Z ËeskÈ judikatury: PojistnÈ podvody a leasingovè smlouvy (JUDr. Ji ina Kotrbat ) let Ëasopisu finskèho pojiöùovnictvì Vakuutussanomat (JK)...15 Nov obrat p i likvidaci ökod WTC (Ing. Michal äkorpil)...16 Setk nì redakënìch rad (va)...16 Telegraficky (Eva Trojanov )...16 Praxe, Spory, Stanoviska: Likvidovat s citem nebo rozumem? (JUDr. Jaroslava äulcov ) AsistenËnÌ p Ìpad: Dovolen autonehodou nekonëì (VladimÌr Fuchs)...17 PojiötÏnÌ v isl mskèm svïtï: skuteën v zva (Eva Svobodov )...18 Recenze: PojiötÏnÌ a pojiöùovnictvì z hlediska teoretickèho i aplikaënìho (prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc.) Pr vï vyöel Anglicko-Ëesk slovnìk pojiöùovnictvì (kolektiv autor»ap)...18 Lh t Ëi nelhat? (doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc.) CONTENTS 10 years of the Czech Insurance Association (Eva Trojanov ) Cartel law and the insurance sphere (Part 2) (Petr BÏhan) It is worth to obey the traffic rules (Pavel Buöta) The Czech Quality and the Security Pyramid Program (eva) Insurance industry in the European Union approaching countries (Eva Duch Ëkov ) Is the pension supplementary insurance a kind of insurance? (Dana Chl dkov ) From new legal provisions (Ji ina Kotrbat ) New trends in the insurance and risk management (VladimÌr Pulchart) Major manmade catastrophes in 2002 (Michal äkorpil) Insurance market in Latin America (Anton Korauö) From among Czech court awards: Insurance fraud and lease contracts (Ji ina Kotrbat ) A new turnaround concerning the WTC loss assessment (Michal äkorpil)»ap and SAP editorial boards meeting (Eva Trojanov ) By wire Practice, disputes, standpoints: Risk assessment by sense or using wisdom? (Jaroslava äulcov ) Assistance case: Vacation doesnít end with an accident (VladimÌr Fuchs) Insurance in the Islamic world: A real challenge (Eva Svobodov ) Book review: Insurance and insurance industry in the theoretical and application view (Jaroslav DaÚhel) Just published: English-Czech Insurance Dictionary Lie or not to lie? (Miroslav Str nsk ) CALLING TO YOUR ATTENTION 10 years of the Czech Insurance Association gives us a view of the whole 10-year history of the association, the background of establishing the former Czech-Slovak Insurance Association in 1991 and further development on the Czech insurance market. The 10 years of activity of the Czech Insurance Association (»AP), having formally commenced on January 1, 1994, has gone through a turbulent time of national economic transformation as well as global market changes. The»AP President Mr. VladimÌr Mr z comments several successes of the»ap efforts, for most the development in communication and co-operation between»ap and its member companies, professional legislative activity as well as managing the EU accession process. Mr. Mr z stresses the»ap aims and tendencies for the up-coming period. The basic role of»ap should be serving and providing professional service to Czech insurers and performing good representation of the Czech insurance market abroad. 2 POJISTNÝ OBZOR 11/2003

2 10 let»eskè asociace pojiöùoven 26. dubna 1991 doölo k setk - nì p edstavitel t Ì Ëeskoslovensk ch pojiöùoven ñ»eskè st tnì pojiöùovny (»SP), SlovenskÈ pojiöùovny, s.p., (SP) a Kooperativy, ËeskoslovenskÈ druûstevnì pojiöùovny, a. s., Bratislava ñ aby jejich p edstavitelè podepsali zakl dacì listiny, umoûúujìcì vznik»esko-slovenskej asoci cie poisùovnì (»SAP). Myölenku vytvo it profesnì organizaci nov ch komerënìch pojiöùoven iniciovala»esk st tnì pojiöùovna 24. srpna 1990 na pracovnìm setk nì se Slovenskou st tnì pojiöùovnou. V sledkem bylo ustavenì p ÌpravnÈho v boru, jehoû kolem bylo vypracov nì n vrhu zakladatelskè listiny, stanov a z sad finanënìho hospoda enì. Od samèho poë tku vzniku trûnìho prost edì panovala shoda v tom, ûe musì vzniknout profesion lnì organizace komerënìho pojiöùovnictvì po vzoru vyspïl ch pojiöùovacìch a zajiöùovacìch trh z padnì Evropy, kter bude mìstem: reprezentujìcìm z jmy komerënìch pojiöùoven v Ëi st tnìm org n m a obdobn m uskupenìm v zahraniëì, legislativnìch iniciativ v oblasti pojiöùovacìho pr va, umoûúujìcìm eöit spoleënè i vz jemnè vztahy jejìch Ëlen. 26. duben 1991 se stal symbolick m datem pro vznik prvnì novodobè asociace pojiöùoven ñ tèhoû dne»esk n rodnì rada schv lila z kon Ë. 185/ 1991 Sb., o pojiöùovnictvì (s ËinnostÌ od 28. kvïtna 1991). Tato myölenka byla naplnïna pr vï vznikem»esko-slovenskej asoci cie poisùovnì. SÌdlo sekretari tu»sap bylo v BratislavÏ. Bylo jasnè, ûe ËeskoslovenskÈ pojiöùovnictvì musì od samèho poë tku vzniku tèto samostatnè profesnì organizace usilovat o zaëlenïnì do evropsk ch struktur, aby co nejrychleji p ekonalo p edch zejìcì mnohaletou izolaci, mohlo tïûit ze zkuöenostì vyspïlejöìch partner a co nejrychleji se zaëlenilo do integraënìch proces. Tato iniciativa se setkala s pln m porozumïnìm tehdejöìho prezidenta EvropskÈho v boru pojistitel (ComitÈ EuropeÈn des Assurances ñ CEA) dr. Georga Buechnera a gener lnìho tajemnìka p. Francise LÛheaca a»sap byla jiû na podzim roku 1991 p ijata za p idruûenèho Ëlena CEA s pr vem plnè Ëasti, vëetnï ËinnostÌ komisì. RozdÏlenÌ»eskoslovenska poë tkem roku 1993 mïlo pochopitelnï i vliv na»sap. PoË teënì p edstava zachovat»sap jako spoleën profesion lnì tvar se uk zala jako nere ln. Na z kladï rozhodnutì prezidia»sap doölo dne k podpisu zakladatelskè smlouvy»eskè kancel e»sap se sìdlem v Praze. TÌm byl poloûen z klad k n vrh m prezidia na z nik»sap, rozdïlenì jejìho majetku, eöenì ËlenstvÌ v CEA a v n rodnìch asociacìch i na budoucì spolupr ci. Tyto ot zky byly podrobnï projedn v ny na zased - nìch prezidia dne a Shrom ûdïnì Ëlen»SAP, kterè se konalo 24. z Ì 1993 v BratislavÏ pak n vrhy posoudilo a schv lilo: 1) z nik»esko-slovenskej asoci cie poisùovnì k bez likvidace, 2)vytvo enì n rodnìch asociacì»ap a SAP k tèmuû dni, 3) ËlenskÈ pojiöùovny se sìdlem na zemì»r se staly zakl dajìcìmi Ëleny»AP, ËlenskÈ pojiöùovny se sìdlem na zemì SR se staly zakl dajìcìmi Ëleny SAP, 4)n vrh dohody o vz jemn ch vztazìch mezi»ap a SAP, 5) n vrh na zachov nì spoleën ch pojiöùovacìch periodik (pozn. autorky: od Ë. 1/1995 se stala vydavatelem PojistnÈho obzoru»ap a SAP zaëala vyd vat PoistnÈ rozhæady), 6) n vrh na spoleën postup obou novï vznikajìcìch asociacì ve vztahu k CEA. Cel proces probïhl pr vnï i organizaënï s kulturou vz jemnèho respektu a porozumïnì.»esk asociace pojiöùoven vznikla (Slovensk asociace pojiöùoven dne ). Od zaëaly p sobit»ap a SAP jako novï registrovanè n rodnì asociace, kterè p evzaly na sebe pr va a z vazky d ÌvÏjöÌ»SAP. Do roku 1994 vstupovala»ap s celkov m poëtem 21 Ëlen. Jedn nì se CEA ve vïci automatickèho p ijetì obou n rodnìch asociacì na p idruûenè Ëleny CEA vy stilo ve schv lenì nov ch stanov CEA na gener lnìm shrom ûdïnì v Pa Ìûi dne , na z kladï Ëehoû se obï n rodnì asociace se staly p idruûen mi Ëleny CEA bez p eruöenì. TÌm takè zaëala nov historick kapitola v voje ËeskÈho pojiöùovnictvì a jeho zaëleúov nì do evropsk ch struktur. ObdobÌ deseti let je dobou dostateënï dlouhou, aby bylo moûnè posoudit, jak se poda ilo nastartovat zmïny a postupnè budov nì zdravèho trûnìho prost edì v oblasti pojiöùovacìch sluûeb.»esk pojistn trh lze charakterizovat jako vyspïl, se schopnostì nabìzet klient m celou ök lu produkt majetkovèho i ûivotnìho pojiötïnì. Skladba pojiöùovacìch spoleënostì: jednak v luënï s dom cìm kapit lem, d le v luënï se zahraniënìm kapit lem, p ÌpadnÏ smìöenè spoleënosti s dom cìm i zahraniënìm kapit lem, je jak z rukou vysokè konkurenceschopnosti trhu, tak rychlèho zav dïnì nov ch modernìch produkt, kterè se osvïdëujì v zahraniëì. JednÌm z tïch, kte Ì byli od samèho poë tku p Ìtomni na jedn nìch a p Ìprav ch novodobèho uspo d nì pojistnèho trhu, jakoû i u vzniku asociacì, je sou- Ëasn prezident»ap a gener lnì editel druhè nejv znamnïjöì pojiöùovny v»r, Kooperativy, pojiöùovny, a.s., Ing. VladimÌr Mr z. A pr vï jeho, co by ÑpamÏtnÌkaì v öe nastìnïnèho v voje pojiöùovnictvì, jsem poû dala o ohlèdnutì za v roëìm 10 let»eskè asociace pojiöùoven. P edevöìm se mi zd neuvï itelnè, jak ten Ëas letì, a ûe»ap slavì uû des tè v roëì vzniku. Faktem je, ûe jsem byl u zrodu porevoluënìho v voje pojiöùovnictvì po roce 1989 od poë tku, protoûe Kooperativa byla jednou ze zakl dajìcìch Ëlenek asociace. VzpomÌn m si, jak zkreslenè p edstavy jsme vöichni zpoë tku o tomto trhu mïli. P i ohlèdnutì do minulosti si ale takè uvïdomuji, ûe kaûd rok p in öel nïco novèho; st le se nïco mïnilo a asociace byla vûdy p i tom. Dnes jsem p esvïdëen, ûe»ap sehr v zejmèna pozitivnì moderaënì roli p i sumarizaci p edstav jednotliv ch pojiöùoven a jejich zamïstnanc o z kladnìm chov nì na pojiöùovacìm trhu. Z mnoha odliön ch n zor se snaûì vytv et standardy a prosazovat je v legislativnìm procesu, coû je asi jedna z nejd leûitïjöìch rolì asociace. A kdyû se ohlèdnu, co vöechno se mïnilo za ta lèta, a teô nem m na mysli jen z kon o pojiöùovnictvì, ale vöechny souvisejìcì ekonomickè vyhl öky a z kony, zkr tka vöechno, co spad do sektoru pojiöùovnictvì, tak musìm s potïöenìm konstatovat, ûe se jedn o ctyhodnou adu norem, kterè by nevypadaly tak, jak vypadajì, kdyby se na tom nepodìlelo mnoûstvì odbornìk v r mci asociace. Druhou d leûitou lohou asociace je spolupr ce v oblasti v chovy, vyd v nì Ëasopis, publikacì a podobnï. DomnÌv m se, ûe investice do vzdïl nì ze stran pojiöùoven i asociace je velmi pozitivnìm a nezastupiteln m prvkem, napom hajìcìm zejmèna kultivaci trhu. POJISTNÝ OBZOR 11/2003 3

3 Jak vidìte rozdìl, srovn te-li p edstavy o Ëinnosti a cìlech asociace v poë tcìch a nynì? PoË tky byly pochopitelnï daleko skromnïjöì, coû bylo d no jednak daleko menöìm person lnìm obsazenìm, jednak zkuöenostmi. DneönÌ asociace disponuje adou sekcì, pracovnìch skupin a podskupin, kterè se snaûì eöit r znè problèmy, nïkdy vìce, nïkdy mènï spïönï, ale hlavnï je to ta platforma, kde majì p Ìleûitost se setk vat odbornìci z r zn ch pojiöùoven, aby se poradili o praktick ch i teoretick ch ot zk ch v voje pojiötïnì. A v tomto smïru za poslednìch 10 let nepochybnï doölo ve v voji pojiötïnì ve svïtï k velk m zmïn m. Naprosto evidentnì je nap Ìklad zmïna na zajiöùovacìm trhu po tom toku na svïtovè obchodnì centrum v New Yorku v z Ì TakÈ bych mohl p ipomenout vznik»eskè kancel e pojistitel a dce in ch spoleënosti»ap ñ CertifikaËnÌho institutu a Kancel e pro prevenci pojistn ch podvod. Dnes je chov - nì pojiöùoven daleko suverènnïjöì, neû b valo kdysi. Na zaë tku tu byla jedna velk pojiöùovna a spousta malink ch, a dneska to uû vypad docela jinak. P i ohlèdnutì se dnes uû neubr - nìm takè srovn v nì s asociacemi pojiöùoven okolnìch st t. MoûnÈ srovn nì je nap Ìklad s rakouskou asociacì pojiöùoven. Ta nem tak obrovsk apar t jako t eba nïmeck asociace, jejì v sledky jsou postaveny na vysokè v konnosti. JejÌ zamïstnanci proöli speci lnìmi trèninky, jsou vysoce erudovanì a uzn van mi odbornìky v oboru. Lidem v pojiöùovn ch by mïla b t z ejm role apar tu»ap, ale zejmèna tïch, kte Ì p ich zejì pracovat do sekcì. V sekcìch zahraniënìch asociacì vidìme, ûe v jejich v Ëele zasedajì vedoucì pracovnìci pojiöùoven, kte Ì pak vïtöinou mohou realizovat to, co se na jedn nìch sekcìch dohodne. Tak by tomu mïlo b t i v»ap, protoûe funkce prezidia by nemïla b t v tom, aby dïlala vöemocnèho moudrèho soudce, kter v stupy ze sekcì posoudì a ekne tohle ano a tohle ne. Pojiöùovny na ËeskÈm pojiöùovacìm trhu by mïly mìt p ehled, co se dïje v EvropÏ a ve svïtï na pojiöùovacìm trhu, a jak to dob e aplikovat na ËeskÈ podmìnky. MusÌ umït pracovat podle ekonomick ch z sad, kterè platì vöude na svïtï: prosperovat v r mci moûnostì tak, aby posilovaly v voj ekonomiky zemï a aby sv mi padky nikoho neohroûovaly. PojiötÏnÌ je p ece jen k ehk produkt a smyslem asociace je napom hat dobrèmu fungov nì vöech souvisejìcìch proces. Apar t asociace nem b t jenom organiz torem, ale nïk m, kdo tu pr ci takè opravdu prov dì. V n - vaznosti na p Ìkladech ze zahrani- ËÌ se budeme muset zamyslet t eba i nad tìm, zda je obsazenì co do poëtu odbornìk dostateënè. To je zase samoz ejmï ot zka n klad. Do budoucna bude takè t eba posoudit p Ìnos aktivit asociace, to se t k nap Ìklad eöenì problematiky pojiöùovacìch podvod na ËeskÈm pojistnèm trhu. Kdyû budeme chtìt»ap v tomto smïru rozvìjet, bude to st t samoz ejmï spoustu penïz, na druhè stranï je to velmi prospïönè pro vöechny, a Ëasem i n - vratnè. DalöÌ spïönou aktivitou jsou v sledky harmonizace norem zabezpeëovacìch za ÌzenÌ s EU; za velk spïch asociace je povaûov na rychl a pruûn reakce po povodnìch z roku 1997 a 2002 na vytv enì systèm, kterè mohou pomoci lèpe odhadovat rizika povodnì podle lokalit atd. Asociace by mïla fungovat natolik profesion lnï, aby se pojiöùovn m nevyplatilo po dat samostatnè kurzy vzdïl v nì a podobnï; zkr tka, aby jim bylo jasnè, ûe je pro nï mnohem v hodnïjöì sdruûit prost edky a asociace jim na profesion lnì rovni tyto vïci zabezpeëì. D leûit je i ot zka pojetì asociace v oblasti rozhodov nì. Pln konsenzus vöech Ëlen asociace u kaûdèho projedn vanèho bodu, jak se mnozì domnìvajì, a nebo br t v vahu p evahu trûnìho podìlu. A v tom je pak samoz ejmï p i jedn nìch rozdìl: p i nutnosti stoprocentnìho souhlasu trv rozhodov nì velmi dlouho a je zatìûeno mnoha kompromisy. TÏûko si dovedu p edstavit asociaci, ve kterè by vöechna rozhodnutì byla p ijìm na jednomysln m souhlasem vöech Ëlen. Souhlas vïtöiny je oëek v n p i schvalov - nì strategick ch a jin ch z vaûn ch rozhodnutì na shrom ûdïnì Ëlen. P i jedn nìch prezidia je zohlednïn n zor vïtöinovèho podìlu na trhu uû vzhledem k tomu, ûe öest Ëlen prezidia p edstavujì z stupci nejvïtöìch pojiöùoven a t i zb vajìcì ËlenovÈ jsou voleni ze z stupc ostatnìch Ëlensk ch pojiöùoven. Uû vìce neû pït rok, od jara roku 1998, jste prezidentem»ap. Co si myslìte, ûe se pod vaöìm vedenìm poda ilo a Ëeho by bylo jeötï t eba docìlit?»lovïk s m jako individualista by toho v naöem oboru asi moc nepo Ìdil. Vûdy je nutn diskuze a n sledn dohoda. Za sv j spïch snad mohu povaûovat to, ûe pr vï jako prezidium»ap jsme byli schopni se vûdycky nakonec dohodnout. Mnohdy to pochopitelnï nebylo jednoduchè, ale jsem r d, ûe nevznikajì antagonistickè vztahy, i kdyû m kaûd pojiöùovna svoje z jmy. M m radost z toho, ûe se poda ilo dot hnout a uvèst do praxe nïkterè stïûejnì projekty, jako nap Ìklad»eskou kancel pojistitel. U realizace nïkter ch kol si vöak myslìm, ûe jsou v asociaci eöeny dèle, neû je t eba. To je d no i tìm, o Ëem jsem jiû hovo il, ûe ÑrozhodovacÌ mocì je p Ìliö soust edïna na prezidium ñ to bychom mohli zasedat kaûd t den... NejvÏtöÌ problèm a umïnì je ur- Ëit co je nejd leûitïjöì.»ìm je skuteënï t eba se zab vat. KlÌËovou myölenkou a smyslem naöì asociace je h jenì spoleën ch z jm. A spoleën z jem je ten, kter n m ekonomicky pom h dos hnout toho nejlepöìho moûnèho v sledku. A o to jde pochopitelnï p edevöìm. Jedn se o kultivaci smïrem nahoru i dol, coû s rozvojem pojiöùovnictvì zce souvisì. Jsem hluboce p esvïdëen, ûe pro pojiöùovny je aktivnì Ëast na Ëinnosti asociace p Ìnosem. Takto jsem to vûdycky ch pal a tuto myölenku prosazoval.»ap je skuteën m reprezentantem komerënìch pojistitel. A to nejen proto, ûe sdruûuje 29 Ëlen z celkovèho poëtu 39 pojiöùoven, kterè zìskaly opr vnïnì k podnik nì, ani ne proto, ûe jejich p Ìjem pojistnèho p ekraëuje 99 % celkovèho roënìho p Ìjmu pojistnèho, ale p edevöìm proto, ûe je nositelem, propag torem a garantem norem chov nì na trhu (Etick kodex»ap byl p ijat a je respektov n vöemi hr Ëi na pojistnèm trhu, i tïmi, kte Ì nejsou Ëleny»AP), a ûe je reprezentantem pojiöùoven ve vztahu k zahraniëì i ve vztahu k vl dnìm a centr lnìm org n m. Je p edkladatelem legislativnìch n mït a n vrh a je neopomenuteln m p ipomìnkov m mìstem legislativnìch z mïr v oblasti komerënìho pojiöùovnictvì.»ap dala podnït k vytvo enì obdobnè profesnì organizace maklè a zce s nì spolupracuje na adï kol spoleënèho z jmu.»eho je t eba si obzvl ötï v ûit, je vysok roveú mezilidsk ch vztah, a to jak na rovni prezidiì asociacì, tak na rovni sekcì, v bor a komisì.»eskè pojiöùovnictvì m ûe b t hrdè na to, ûe ho nepotkala krize, jakou proölo nap Ìklad bankovnictvì v 90. letech nebo sèrie padk penzijnìch fond. JednÌm z d vod je nepochybnï to, ûe pojiöùovnictvì bylo od poë tku stavïno na solidnìch profesion lnìch z kladech. A tak tomu, douf m, bude i v budoucnu. DÏkuji za rozhovor. Eva Trojanov * 26. dubna 1991: vznik»esko-slovenskej asoci cie poisùovnì (prezidentem zvolen JUDr. Vlastimil Uzel, prvnìm gener lnìm tajemnìkem se Ing. Pavel Chovan). * 26. Ìjna 1993: vznik»eskè asociace pojiöùoven (prezidentem zvolen JUDr. Vlastimil Uzel, gener lnìm tajemnìkem se stal prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc.). * 1. ledna 1995: gener lnìm tajemnìkem»ap se stal Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. * 8. dubna 1998: prezidentem»ap zvolen Ing. VladimÌr Mr z. 4 POJISTNÝ OBZOR 11/2003

4 Speci lnì prava Ë sti kartelovèho pr va platn v sektoru pojiöùovnictvì 1. BlokovÈ v jimky v oblasti pojiöùovnictvì v ËeskÈm pr vnìm du Pr vnì z klad tïchto v jimek nach zìme, v souladu s v öe uveden m, ve vyhl öce adu pro ochranu hospod skè soutïûe Ë. 202/2001 Sb., o povolenì obecnè v jimky ze z kazu dohod naruöujìcìch soutïû pro urëitè druhy dohod v oblasti pojiöùovnictvì, ze dne , ËinnÈ od (d le jen Ñvyhl ökaì). A. Na z kladï tèto vyhl öky se z kaz dohod mezi podniky nevztahuje v oblasti pojiöùovnictvì na: KartelovÈ pr vo a oblast pojiöùovnictvì (Srovn nì princip pr vnì pravy»r a EU) 2. Ë st ñ dokonëenì Mgr. Petr BÏhan, Pr vnick fakulta Z padoëeskè univerzity, PlzeÚ a) dohody, jejichû obsahem je metoda v poëtu pr mïrn ch n klad na krytì pojistnèho rizika nebo sestavenì a vz jemnè poskytnutì tabulek mrtnosti, frekvence onemocnïnì, nehod a invalidity, jsou-li tyto tabulky zaloûeny na sbïru dat v pr bïhu zvolenèho obdobì, b)dohody o vypracov nì studiì o pravdïpodobnèm dopadu vöeobecn ch vnïjöìch okolnostì na poëet a rozsah pojistn ch n rok nebo na n vratnost jednotliv ch druh investic a vz jemnè poskytnutì jejich v sledk. PodmÌnkou vynïtì ze z kazu vöak je, ûe v poëty, tabulky a studie jsou nez vaznè, majì v luënï informativnì charakter a neidentifikujì jednotlivè pojistitele. B. Z kaz se nevztahuje na dohody, jejichû obsahem je tvorba standardnìch pojistn ch podmìnek pro p ÌmÈ pojiötïnì nebo jejichû p edmïtem je tvorba a vz jemnè poskytnutì obecn ch model zn zorúujìcìch zisky z pojiöùovacì Ëinnosti obsahujìcì kapitalizaënì prvek, za podmìnky, ûe majì pouze informativnì a doporuëujìcì charakter a lze se o nich odch lit. Vyhl öka vyjmenov v v ß 4 odst. 2 tzv. ËernÈ klauzule, kterè v dohod ch o standardnìch podmìnk ch nesmïjì figurovat (nap. podmìnïnì pojistnèho plnïnì obligatornìmi podmìnkami, uvedenì pojistnè Ë stky nebo spolu- Ëasti pojistnìka, umoûnïnì zmïny doby trv nì pojistnè smlouvy bez souhlasu pojistnìka atd.). V p ÌpadÏ, ûe by vyhl ökou zak zan ustanovenì podmìnky pro p ÌmÈ pojiötïnì obsahovaly, jednalo by se automaticky o dohodou jako celek zak zanou. C. Z kaz se nevztahuje na dohody, kter mi jsou zakl d ny skupiny tvo enè soutïûiteli poskytujìcìmi pojiötïnì mezi sebou navz - jem nebo spoleënï se soutïûiteli poskytujìcìmi zajiötïnì, obojì za Ëelem spoleënèho krytì urëitèho druhu pojistnèho rizika. Z kaz se nevztahuje na dohody vedoucì k zaloûenì pojiöùovacìch, p ÌpadnÏ zajiöùovacìch skupin (pool ) a upravujìcì jejich Ëinnost, avöak za p edpokladu, ûe neobsahujì jinè z vazky neû z vazek: a) uskuteënit preventivnì opat enì, pouûìvat zvl ötnì pojistnè podmìnky odsouhlasenè pojiöùovacì skupinou, p iëemû aû splnïnìm tïchto z vazk vznik n rok na pojistnè krytì ve skupinï, b) p edloûit skupinï k odsouhlasenì pojistnè plnïnì z kaûdè spoleënï pojiötïnè pojistnè ud losti, c) povï it pojiöùovacì skupinu sjedn v nìm zajiöùovacìch dohod, d)nezajiöùovat individu lnì podìl na spoleënï pojiötïnèm riziku, e) pouûìvat spoleënou sazbu pro rizikovè pojiötïnì vypoëtenou skupinou, f) p edloûit zajiöùovacì skupinï ke schv lenì vypo d nì n rok vztahujìcìch se k zajiötïn m rizik m, podìlet na n kladech plynoucìch ze spoleënèho zajiötïnì nebo g) povï it zajiöùovacì skupinu sjedn v nìm dohod o postoupenì jmènem vöech pojistitel. Z kaz se vöak vûdy vztahuje na v öe uvedenè kartelovè dohody, jestliûe z ËastnÏnÈ strany majì na trhu spoleën podìl v p ÌpadÏ dohod o pojiöùovacìch skupin ch vyööì neû 10 %, v p ÌpadÏ dohod o zajiöùovacìch skupin ch vyööì neû 15 % nebo pokud dohoda pojistiteli neumoûúuje vystoupit ze skupiny, a to ve lh tï kratöì neû 6 mïsìc. D. Z kaz se d le nevztahuje na dohody upravujìcì spoleën pravidla pro stanovenì, uzn v nì a vz - jemnè poskytov nì technick ch specifikacì pro zabezpeëovacì systèmy, podmìnky jejich certifikace, p ÌpadnÏ technickè normy a pravidla pro schv lenì a hodnocenì osob, kterè prov dïjì jejich instalaci a drûbu, pokud jsou souëasnï splnïny n sledujìcì podmìnky: a) technickè specifikace jsou p esnè, od vodnitelnè a p imï enè v konu, jehoû m b t uûitìm zabezpeëovacìho za ÌzenÌ dosaûeno, b)pravidla pro hodnocenì osob jsou objektivnì a uplatúov na nediskriminaënìm zp sobem, c) u technick ch specifikacì a spoleën ch pravidel ponech nì moûnosti pojistitel m zvolit jinè za ÌzenÌ nebo osoby prov dïjìcì jeho instalaci nebo drûbu, d) technickè specifikace jsou poskytnuty na poû d nì kaûdè osobï, e) û dost o posouzenì souladu s p Ìsluön mi technick mi normami m ûe b t pod na jakoukoliv osobou, p iëemû tato osoba nebude tìmto ne mïrnï zatìûena, f) za ÌzenÌ a osoby splúujìcì hodnotìcì kritèria budou bez diskriminace schv leny do 6 mïsìc ode dne pod nì û dosti, g)soulad za ÌzenÌ s technick mi normami a schv lenì osob bude pìsemnï osvïdëeno, h)odmìtnutì vyd nì osvïdëenì bude pìsemnï zd vodnïno, vëetnï vyd nì kopiì v sledk test a kontrol a i) odmìtnutì schv lenì nebo posouzenì souladu s technick mi normami bude pìsemnï zd vodnïno. VeökerÈ v öe specifikovanè v hody spoëìvajìcì v blokov ch v jimk ch sub A aû D je ad opr vnïn v souladu s ß 7 vyhl öky odejmout, pokud v d sledku v voje na trhu Ëinky dohody spadajìcì pod skupinovè vynïtì nesplúujì podmìnky pro udïlenì individu lnì v jimky. NÏkterÈ skuteënosti vedoucì k uplatnïnì ß 7 a odnïtì v hod spoëìvajìcìch v obecnè v jimce vyjmenov v ß 7 odst. 2 vyhl öky, avöak rozhodujìcìm vodìtkem v tomto p ÌpadÏ je, ûe dohoda ve smyslu ß 8 z kona: a) nep ispìv k podpo e technickèho Ëi hospod skèho rozvoje nebo b) nevyhrazuje spot ebitel m (pojistnìk m) p imï en podìl na v hod ch z tohoto rozvoje plynoucìch nebo c) ukl d soutïûitel m omezenì, kter nejsou k dosaûenì sledovan ch cìl nezbytn nebo d) umoûúuje soutïûitel m vylouëit hospod skou soutïû na podstatnè Ë sti relevantnìho trhu. 2. BlokovÈ v jimky v oblasti pojiöùovnictvì v pr vu ES Jak jiû bylo uvedeno v öe, p i tvorbï vyhl öek upravujìcìch obec- POJISTNÝ OBZOR 11/2003 5

5 nè (blokovè) v jimky se ad nepochybnï Ìdil existujìcì pr vnì pravou platnou v Evropsk ch spoleëenstvìch. P i tvorbï vyhl öek se vych - zelo z tehdy platnè a ËinnÈ pr vnì pravy, kterou bylo v danè oblasti Na ÌzenÌ Rady 1543/91 ze dne , kterè obsahovalo zmocnïnì pro Komisi vydat v danèm sektoru na ÌzenÌ o skupinovèm vynïtì a tèû prov dïcì Na ÌzenÌ 3932/92 Komise ze dne o podmìnk ch skupinovèho vynïtì v oblasti pojiöùovnictvì. Toto prov dïcì na ÌzenÌ Komise bylo v souëasnè dobï (s ËinnostÌ od , s omezenìm Ëinnosti do ) nahrazeno Na ÌzenÌm 358/2003 ze dne Na ÌzenÌ 358/2003 v p edmïtu pravy v z sadï vych zì z p vodnìho Na ÌzenÌ 3932/92, avöak nach zìme zde urëitè koncepënì zmïny zp ehledúujìcì pr vnì pravu (d slednè odliöenì vynïtì a jeho podmìnek od v Ëtu zak zan ch ustanovenì, na kter se vynïtì nevztahuje) i modifikovanè podmìnky pro skupinovè vynïtì, a to zejmèna v oblasti pool. Jak jiû bylo naznaëeno, nejz - sadnïjöì zmïny pr vnì pravy byly uskuteënïny v oblasti pool. P vodnì Na ÌzenÌ 3932/92 stanovilo, ûe z kaz se vûdy vztahuje na p ÌsluönÈ dohody v p ÌpadÏ, ûe z - ËastnÏnÈ strany majì na trhu spoleën podìl v p ÌpadÏ dohod o pojiöùovacìch skupin ch vyööì neû 10 %, v p ÌpadÏ dohod o zajiöùovacìch skupin ch vyööì neû 15 % nebo pokud dohoda pojistiteli neumoûúuje vystoupit ze skupiny, a to ve lh tï kratöì neû 6 mïsìc. NovÏ platnè a ËinnÈ Na ÌzenÌ 358/2003 naproti tomu stanovì, ûe u pojiöùovacìch a zajiöùovacìch skupin vytvo en ch po a pro Ëely spoleënèho krytì nov ch rizik je lh ta skupinovèho vynïtì stanovena na 3 roky ode dne zaloûenì p ÌsluönÈho poolu, aniû by byly stanoveny jakèkoliv podmìnky, pokud jde o podìl na trhu. U ostatnìch pojiöùovacìch a zajiöùovacìch skupin platì, ûe vynïtì v oblasti pool je platnè do s tìm, ûe z - kaz se vûdy vztahuje na p ÌsluönÈ dohody v p ÌpadÏ, ûe z ËastnÏnÈ strany majì na kterèmkoliv z dotëen ch relevantnìch produktov ch trh spoleën podìl v p ÌpadÏ dohod o pojiöùovacìch skupin ch vyööì neû 20 %, v p ÌpadÏ dohod o zajiöùovacìch skupin ch vyööì neû 25 % nebo pokud dohoda pojistiteli neumoûúuje vystoupit ze skupiny, a to ve lh tï kratöì neû 1 rok a bez uloûenì sankcì za toto vystoupenì. DalöÌm omezenìm z pohledu vyuûitì skupinovèho vynïtì ze z kazu dohod v oblasti pool je souëasnè (kumulativnì) splnïnì n sledujìcìch podmìnek: pravidla pojiöùovacì nebo zajiöùovacì skupiny neukl dajì Ëlen m skupiny p istoupit k pojiötïnì nebo zajiötïnì v hradnï prost ednictvìm tèto skupiny, a to ani zë sti, pravidla skupiny neomezujì Ëinnost skupiny nebo jejìch Ëlen na spoleënè pojiötïnì nebo zajiötïnì rizik v hradnï na zemì EvropskÈ unie, dohoda neomezuje prodej nebo mnoûstvì nabìzen ch produkt, dohodou nejsou rozdïleny trhy ani klientela, ËlenovÈ skupiny se nedohodli na obchodnìch zv hodnïnìch v oblasti p ÌmÈho pojiötïnì a û dn Ëlen skupiny ani podnik vykon vajìcì rozhodujìcì vliv na obchodnì politiku Ëlena skupiny nenì Ëlenem ani nevykon v rozhodujìcì vliv na jinèho Ëlena Ëi jinou skupinu p sobìcì na tèmûe relevantnìm trhu. Jak je patrno z v öe uvedenèho, org ny ES si uvïdomujì d leûitost pool a jejich p sobenì v r mci podnikatelskè Ëinnosti pojiöùoven a vych zejì tak do znaënè mìry vst Ìc pot eb m trhu, a to zejmèna zv öenìm p ÌpustnÈ procentnì sazby podìlu na trhu u st vajìcìch pool na stranï jednè, ale takè pln m odstranïnìm podmìnky podìlu na trhu u nov ch pool na stranï druhè. Vzhledem k tomu, ûe jde o na ÌzenÌ majìcì v r mci ES bezprost ednì Ëinek, s p istoupenìm k EvropskÈ unii bude nutnè aplikovat v»r p Ìmo toto na ÌzenÌ, coû sk t moûnost vïtöìho uplatnïnì pool tèû na zemì»r k datu p istoupenì k EU, pokud ovöem v mezidobì ad na tuto novou komunit rnì pr vnì pravu nezareaguje nap. p ijetìm zcela novè vyhl öky upravujìcì blokovè v jimky v oblasti pojiöùovnictvì, kter by byla v souladu s pr vnì pravou Ëinnou v ES od 1. dubna Podle policejnì evidence bylo v roce 2002 Policii»eskÈ republiky nahl öeno nehod na pozemnìch komunikacìch, p i kter ch bylo 1314 osob usmrceno, 5492 osob bylo zranïno tïûce a osob utrpïlo lehk zranïnì. Zp soben hmotn ökoda byla odhadnuta ve v öi 8,9 mld. KË. Oproti roku 2001 se jedn o velmi nep Ìzniv v voj, kdyû nap. poëet usmrcen ch vzrostl o tèmï 8 procent, tj. o 95 osob.»lensk mi pojiöùovnami»eskè asociace pojiöùoven bylo ve sledovanèm roce z pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla (povinnèho ruëenì) vyplaceno pojistnè plnïnì ve v öi tèmï 7,5 mld. KË Dodrûovat pravidla silniënìho provozu se vyplatì JUDr. Pavel Buöta, tajemnìk sekce motorov ch vozidel»ap torov ch vozidel v bec. Svou roli sehr v i zhoröujìcì se stav pozemnìch komunikacì. Optim lnì nenì ani pr vnì prava jak samotn ch pravidel provozu, tak i odpovïdnosti za jejich nedodrûov nì. VÏci vöak nepom hajì ani zjednoduöujìcì a populistickè p Ìstupy. NicmÈnÏ rozhodujìcì roli bude i nad le sehr vat samotn ËastnÌk provozu na pozemnìch komunikacìch, v jehoû bytostnèm z jmu je, aby se d slednï Ìdil stanoven mi pravidly a sv m jedn nìm p edevöìm neohroûoval ûivot, zdravì nebo majetek jin ch osob ani sv j vlastnì, a to ve smyslu z kladnìho ustanovenì ß 4 z kona o provozu na pozemnìch komunia z havarijnìho pojiötïnì tèmï 8 mld. KË. V r mci obou pojiötïnì bylo vy Ìzeno bezm la pojistn ch ud lostì. S uveden mi n sledky dopravnìch nehod zce souvisì i mnoho bolesti a lidskèho utrpenì. Dan stav dopravnì nehodovosti na pozemnìch komunikacìch»r tak p edstavuje v razn ekonomick i soci lnì problèm. P ÌËin tohoto stavu je jistï vìce. V znamnè mìsto zaujìm bezohlednost a nek zeú ËastnÌk silniënìho provozu. PoruöenÌ konkrètnìho pravidla chov nì oznaëovanè jako p ÌËina nehody je mnohdy i d sledkem nedostateënè idiëskè dovednosti a odbornè zp sobilosti k ÌzenÌ mokacìch. Takov p Ìstup se rozhodnï vyplatì. O v znamu zdravì a ûivota pochybovat net eba. PodceÚov no by nemïlo b t riziko bolesti a utrpenì p i poökozenì zdravì a ztr tï ûivota, stejnï jako v Ëitek svïdomì a jin ch dopad na citovou sfèru ËlovÏka zejmèna v p Ìpadech z - vaûn ch dopravnìch nehod. P ehlìûena by nemïla b t ani hrozba sankcemi za pr vnì delikt v silniënìm provozu. Vedle rizika jmy finanënì ve formï penïûitèho trestu b v jeötï citelnïjöìm trest z kazu Ëinnosti, spoëìvajìcì v z kazu ÌzenÌ motorov ch vozidel, kter m ûe b t uloûen soudem za trestn Ëin, a to aû na dobu 10 let. 6 POJISTNÝ OBZOR 11/2003

6 Z kaz ÌzenÌ motorov ch vozidel aû na dobu jednoho roku lze uloûit i za p estupek proti bezpeënosti a plynulosti silniënìho provozu podle ß 22 odst. 1 pìsm. c) z kona o p estupcìch, kterèho se dopustì ten kdo poruöenìm z kona Ë. 361/2000 Sb. zp sobì dopravnì nehodu, kterou je povinen neprodlenï ohl sit p ÌsluönÌkovi Policie»R. Zcela samostatnou kapitolou pak je trest odnïtì svobody uloûen soudem, kter se vykon v ve vïznicìch. Nap Ìklad kdo jinèmu z nedbalosti zp sobì tïûkou jmu na zdravì nebo smrt a dopustì se tak trestnèho Ëinu podle ß 224 odst. 1 tr. z kona, m ûe b t potrest n odnïtìm svobody aû na dvï lèta nebo z kazem Ëinnosti. Toho, kdo zp sobì ökodu p i provozu na pozemnìch komunikacìch, nenech vajì bez povöimnutì ani p edpisy obëansko-pr vnì. Podle obëanskèho z konìku p edevöìm platì, ûe kaûd odpovìd za ökodu, kterou zp sobil poruöenìm pr vnì povinnosti. OdpovÏdnosti se zprostì jen ten, kdo prok ûe, ûe ökodu nezavinil. FyzickÈ a pr vnickè osoby provozujìcì dopravu odpovìdajì za ökodu vyvolanou zvl ötnì povahou tohoto provozu. StejnÏ odpovìd i jin provozovatel motorovèho vozidla. MÌsto provozovatele odpovìd ten, kdo pouûije dopravnìho prost edku bez vïdomì nebo proti v li provozovatele. Provozovatel odpovìd spoleënï s nìm, jestliûe takovè uûitì dopravnìho prost edku svou nedbalostì umoûnil. Je-li dopravnì prost edek v opravï, odpovìd po dobu opravy provozovatel podniku, v nïmû se oprava prov - dì, a to stejnï jako provozovatel dopravnìho prost edku. St etnou-li se provozy dvou nebo vìce provozovatel a jde-li o vypo d nì mezi tïmito provozovateli, odpovìdajì podle Ëasti na zp sobenì vzniklè ökody. V r mci pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla (povinnèho ruëenì) za p ipomenutì stojì pr vo pojiöùovny v Ëi pojiötïnèmu na n hradu toho, co za nïho plnila, jestliûe prok ûe, ûe pojiötïn poruöil z - kladnì povinnost t kajìcì se provozu na pozemnìch komunikacìch a toto poruöenì bylo v p ÌËinnÈ souvislosti se vznikem ökody, za kterou pojiötïn odpovìd. To m ûe nastat nap Ìklad v p Ìpadech: provozov nì vozidla, kterè sv m konstrukënìm a technick m stavem neodpovìd poûadavk m bezpeënosti silniënìho provozu, obsluhujìcìch osob, p epravovan ch osob a vïcì, provozov nì vozidla, jehoû technick zp sobilost k provozu vozidla nebyla schv lena, ÌzenÌ vozidla osobou, kter nenì drûitelem p ÌsluönÈho idiëskèho opr vnïnì, s v jimkou ÌzenÌ vozidla osobou, kter se uëì vozidlo Ìdit nebo skl d zkouöku z ÌzenÌ vozidla, a to vûdy pouze pod dohledem opr vnïnèho uëitele nebo idiëe cviëitele individu lnìho v cviku, ÌzenÌ vozidla osobou, kterè byl uloûen z kaz Ëinnosti Ìdit vozidlo, v dobï tohoto z kazu, ÌzenÌ vozidla osobou, kter p i ÌzenÌ vozidla byla pod vlivem alkoholu, omamnè nebo psychotropnì l tky nebo lèku ozna- ËenÈho z kazem Ìdit motorovè vozidlo. Chov nì idië by mïlo b t pozitivnï ovlivúov no i prost ednictvìm malus, tj. p ir ûek k pojistnèmu u osob p sobìcìch provozem vozidla ökody jak na zdravì ostatnìch ËastnÌk silniënìho provozu, tak i na jejich majetku. Poskytov nìm slev na pojistnèm ñ bonus ñ jsou pak zv hod- Úov ny provozovatelè vozidel a osoby v silniënìm provozu uk znïnè (jezdìcì bez nehod), coû je v razn m motivaënìm faktorem k takovèmu zp sobu provozov - nì a ÌzenÌ silniënìch vozidel, aby nedoch zelo ke ökod m jak na majetku, tak i na zdravì a ûivotech lidì. SouhrnnÏ lze konstatovat, ûe rizika spojen s nerespektov - nìm p edpis o provozu na pozemnìch komunikacìch, jsou znaën. NenÌ tedy na ökodu si je uvïdomit p i kaûdèm used - nì za volant Ëi jinèm zp sobu Ëasti v provozu na pozemnìch komunikacìch s tìm, ûe opatrnost, ohleduplnost a k zeú se urëitï vyplatì. Pyramida bezpeënosti v programu»esk kvalita N rodnì politika podpory jakosti je vl dou»eskè republiky schv - len souhrn z mïr, cìl, metod a n stroj ovlivúov nì jakosti v robk, sluûeb a ËinnostÌ v r mci n rodnì ekonomiky a ve ejnè spr vy s cìlem zlepöenì podmìnek pro vstup Ëesk ch subjekt do jednotnèho trhu EvropskÈ unie a dosaûenì jejich konkurenceschopnosti na evropsk ch a svïtov ch trzìch vëetnï Ëasti na spoleën ch zbrojnìch programech v r mci Ëlensk ch st t NATO a Ëasti na mezin rodnìch zbrojnìch zak zk ch. Mezi z kladnì cìle tèto politiky pat Ì rovnïû vytv enì podmìnek pro zlepöov nì ochrany obëan a institucì p ed nejakostnìmi v robky a sluûbami, zajiötïnì trvalèho zvyöov nì rovnï uspokojov nì jejich pot eb, optim lnì vyuûìv nì dostupn ch zdroj a zajiötïnì ochrany ûivotnìho prost edì»eskè republiky. 26. Ëervna 2002 p ijala vl da»eskè republiky sv m usnesenìm Ë. 685 program»esk kvalita. CÌlem programu je vytvo it jednotn systèm, jenû umoûnì zviditelnit d vïryhodnè a nez vislè znaëky kvality ñ ty, kterè jsou zaloûenè na objektivnìm ovï ov nì kvality v robk nebo sluûeb t etì stranou, a usnadnit tak spot ebitel m orientaci v mnoûstvì zd nlivï stejn ch v robk. JednÌm z d leûit ch spoleën ch pravidel vöech znaëek, p ijat ch do systèmu»esk kvalita, je takè ovï en zp sobilost v robce/poskytovatele sluûby k dlouhodobèmu dodrûov nì stability proces, a tìm i kvality jeho produkt. ZnaËky p ijatè do programu majì pr - vo pouûìvat spolu se sv m logem i logo programu»esk kvalita, kterè se tak stane pro spot ebitele orientaënìm symbolem a potvrzenìm d vïryhodnosti danè znaëky. Program»esk kvalita se inspiroval v SRN, kde podobn program jiû funguje. Mezi Ëtrn cti znaëkami doposud p ijat mi do programu»esk kvalita je takè projekt CertifikaËnÌho institutu»ap Pyramida bezpeënosti (PB), kter se sv m zamï enìm ide lnï hodì do tohoto programu. Oba programy jsou dobrovolnè, takûe z leûì jen na v robcìch, zda se rozhodnou p Ìsluönou znaëku zìskat nebo ne. V robky s p i azen mi skupinami PB musì splúovat poûadavky obecn ch p edpis, jako jsou vzory, technickè specifikace atp., ale i poûadavky vyööì, neû obecnï platnè p edpisy, stanovenè certifikaënìm postupem N rodnìho bezpeënostnìho adu (ISO atp.). BliûöÌ informace o programu»esk kvalita jsou k dispozici na informace o v robcìch za azen ch do Pyramidy bezpeënosti najdete na (eva) POJISTNÝ OBZOR 11/2003 7

7 KzemÌm p istupujìcìm v roce 2004 do EvropskÈ unie pat Ì vedle»eskè republiky Polsko, Ma- Ôarsko, Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyösko, Estonsko, Malta, Kypr. Jiû z v Ëtu tïchto zemì je z ejmè, ûe podoba a roveú pojiöùovnictvì je v jednotliv ch zemìch r zn. Tento fakt jednak vypl v z ekonomickè rovnï jednotliv ch zemì a jednak z historickèho v voje v oblasti pojiöùovnictvì. RozdÌly v ekonomickèm potenci lu jsou p iblìûeny v tabulce Ë. 1, kter ukazuje na z - kladnì daje o jednotliv ch zemìch (poëet obyvatelstva, hrub dom - cì produkt, inflace). V adï p Ìpad jde o zemï, ve kter ch se v pr bïhu devades - PojiöùovnictvÌ v zemìch p istupujìcìch do EvropskÈ unie doc. Ing. Eva Duch Ëkov, CSc. Vysok ökola ekonomick t ch let v raznï mïnila podoba pojiöùovnictvì v souvislosti s celkov m p izp sobov nìm se podmìnk m trûnìho hospod stvì. JednotlivÈ st ty st ednì a v chodnì Evropy se od p elomu 80. a 90. let vyvìjejì velmi rozdìlnï. Pro tyto pojistnè trhy bylo na poë tku charakteristickè monopolnì postavenì jednè Ëi vìce pojiöùoven, kterè byly centr lnï Ìzeny. V pr bïhu devades t ch let se mluvì o liberalizaci pojistn ch trh a od konce devades t ch let o p izp sobov nì se, zejmèna v legislativnì oblasti, podmìnk m JednotnÈho evropskèho pojiöùovacìho trhu. V souëasnè dobï se jiû pojistnè trhy tïchto zemì v mnoha ohledech p iblìûily struktu e trh zemì EvropskÈ unie. Rozvoj pojistn ch trhu v zemìch st ednì a v chodnì Evropy se projevuje rychl m r stem pojistnèho trhu, a to jak v oblasti ûivotnìho, tak v oblasti neûivotnìho pojiötïnì, zejmèna ve srovn nì s hodnotami r stu v ekonomicky vyspïl ch zemìch. Ovöem typickè je pro sledovanè zemï na druhè stranï nìzk podìl ûivotnìho pojiötïnì na celkovèm p edepsanèm pojistnèm. P izp sobov nì se trûnìm podmìnk m vedlo takè ke zvyöov nì subjekt provozujìcìch pojiötïnì (viz tabulka Ë. 2 a 3), na rozdìl od v voje v ostatnìch zemìch Evropy. Velikost pojistnèho trhu v jednotliv ch zemìch se mï Ì obvykle prost ednictvìm daj o p edepsanèm pojistnèm (viz tabulka Ë. 4). V öe p edepsanèho pojistnèho odr ûì jak velikost danè zemï, tak roveú pojiöùovnictvì. roveú pojiöùovnictvì v jednotliv ch zemìch je proto lepöì hodnotit pomocì ukazatel pojiötïnosti, a to jednak ukazatele pojiötïnosti vych zejìcìho ze vztahu p edepsanèho pojistnèho a hrubèho dom cì produktu a jednak ukazatele, kter vyëìsluje velikost p edepsanèho pojistnèho na jednoho obyvatele. Na z - kladï srovn nì tïchto daj jsou z ejmè rozdìly mezi jednotliv mi sledovan mi zemïmi (viz tabulka Ë. 5). Pro n zornost je d le uvedeno srovn nì p edepsanèho pojistnèho a pojiötïnosti v kandid tsk ch zemìch a v zemìch EvropskÈ unie (tabulky Ë. 6, 7, 8, 9). Zpracov no na z kladï daj : ñ CEA: European Insurance in Figures, 2001 ñ The Central and Eastern European insurance maarkets on their way to the EU, Munich Re, 2002 ñ World insurance in 2001: turbulent financial markets and high claims burden impact premium growth, Sigma, Swiss Re, No 6/2002 Tab. 1 ñ MakroekonomickÈ charakteristiky pro jednotlivè zemï za rok 2001 obyvatelstvo (mil.) HDP (mld. USD) inflace (v %) Polsko 38, ,3 Česká republika 10,3 57 4,7 Maďarsko 10,2 52 9,2 Slovensko 5,4 20 7,1 Slovinsko 2,0 19 8,5 Litva* 2,4 6 2,2 Lotyšsko* 3,7 10,7 0,8 Estonsko* 1,4 5 3,5 Malta 0,4 4 2,9 Kypr 0,8 9 2,0 * daje za rok 1999 Tab. 2 ñ PoËet pojiöùoven Země CEA Země EU Kandidátské země Tab. 3 ñ PoËet zamïstnanc pojiöùoven Země EU Kandidátské země Tab. 4 ñ P edepsanè pojistnè v mil. USD v roce 2001 celkem životní pojištění neživotní pojištění Polsko Česká republika Maďarsko Slovensko Slovinsko Litva* Lotyšsko* Estonsko* Malta Kypr * daje za rok 1999 Tab. 6 ñ Kandid tskè zemï ñ pojiötïnost mï en pomïrem p edepsanèho pojistnèho k HDP v % rok celkem 1,7 1,8 1,9 2,1 2,2 2,6 2,6 2,8 životní pojištění 0,4 0,5 0,5 0,6 0,7 0,9 0,9 1,0 neživotní pojištění 1,3 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,7 1,8 8 POJISTNÝ OBZOR 11/2003

8 Tab. 5 ñ PojiötÏnost v roce 2001 celkem životní pojištění neživotní pojištění pojistné/ HDP v % pojistné na 1 obyv. v USD pojistné/ HDP v % pojistné na 1 obyv. v USD pojistné/ HDP v % pojistné na 1 obyv. v USD Polsko 3,07 140,0 1,07 48,7 2,00 91,3 ČR 3,74 206,4 1,31 72,3 2,43 134,1 Maďarsko 2,79 142,7 1,16 59,3 1,63 83,4 Slovensko 3,30 122,5 1,44 53,4 1,86 69,1 Slovinsko 5,04 476,0 1,08 101,7 3,96 374,3 Litva* 2,80 0,20 2,60 Lotyšsko* 1,10 0,20 0,90 Estonsko* 1,70 0,30 1,40 Malta 4,26 395,2 1,99 184,2 2,28 211,0 Kypr 4,46 524,8 2,46 289,9 2,00 234,9 * daje za rok 1999 Tab. 7 ñ ZemÏ EU ñ pojiötïnost mï en pomïrem p edepsanèho pojistnèho k HDP v % rok celkem 6,9 6,8 7,1 7,4 7,3 8,2 9,0 9,1 životní pojištění 3,4 3,5 3,9 4,2 4,3 5,1 5,9 5,9 neživotní pojištění 3,4 3,3 3,3 3,2 3,0 3,1 3,1 3,2 Tab. 8 ñkandid tskè zemï ñ p edepsanè pojistnè na obyvatele v EUR Jak jiû bylo p edstaveno v z ijovèm ËÌsle v Ël nku Ji Ìho Fialky, rada pro mezin rodnì ËetnÌ standardy (IASB ñ International Accounting Standards Board) publikovala sv j prvnì n vrh ËetnÌho standardu pro pojistnè smlouvy (f ze I) ñ Exposure Draft 5 (ED5). N vrh je k dispozici na internetovè str nce IASB Ve svèm p ÌspÏvku bych chtïla uk zat, ûe ËetnÌ standard pro pojistnè smlouvy p edstavuje v znamn dopad rovnïû na penzijnì fondy v»eskè republice. Dopad definice na penzijnì fondy Vzhledem k p Ìtomnosti v znamnè d chodovè opce ve smlouv ch s ËastnÌky penzijnìho Je penzijnì p ipojiötïnì pojiötïnìm? Tab. 9 ñ ZemÏ EU ñ p edepsanè pojistnè na obyvatele v EUR RedakcÌ doplnïno o dalöì statistiky ze CEA (ComitÈ EuropÈen des Assurances) Dana Chl dkov, KPMG»esk republika, s.r.o. PodÌl neûivotnìho pojiötïnì na celkovèm p edepsanèm pojistnèm v roce 2002 v % Kypr 47,7 Litva 82,0 Česká republika 61,7 Estonsko 79,4 Maďarsko 59,0 Lotyšsko 96,9 Malta 54,1 Polsko 57,4 Slovinsko 76,7 Slovensko 56,8 Průměr EU (15) byl v roce 2002 cca 36 % Pr mïrn roënì r st p edepsanèho pojistnèho v letech 1992 ñ 2002 (po oëiötïnì vlivu inflace, v %) Litva 17,5 Malta 9,0 Estonsko 12,1 Slovensko 8,5 Lotyšsko 11,8 Česká republika 7,5 Slovinsko 11,0 Kypr 7,5 Polsko 9,5 Maďarsko 6,8 Průměr EU (15) byl 5,8 % Definice pojistnè smlouvy ED5 platì pro vöechny pojistnè a zajistnè smlouvy a finanënì instrumenty s moûnostì podìlu na zisku (discretionary profit participation). ÑZa pojistnou smlouvu je povaûov na smlouva, ve kterè jedna strana (pojistitel) p ijìm v znamnè pojistnè riziko od druhè strany (pojistnìka), aby pojistnìka nebo jinou opr vnïnou osobu odökodnila v p ÌpadÏ budoucì nejistè ud - losti (pojistnè ud losti), kter nep ÌznivÏ ovlivnì pojistnìka nebo jinou opr vnïnou osobu.ì ED5 povaûuje za pojiöùovnu jakoukoliv spoleënost, kter vyd v pojistnè smlouvy bez ohledu na skuteënost, zda je povaûov na za pojiöùovnu pro pr vnì Ëi dozorëì Ëely. p ipojiötïnì vypl v, ûe smlouvy ËastnÌk p edstavujì pojistnè smlouvy podle definice pojistnè smlouvy ED5. PenzijnÌ fondy totiû ve vïtöinï p Ìpad garantujì zp sob, jak m p epoëìtajì naspo- enou Ë stku na penzi. Pokud je v plata takovè penze z visl na ûivotï pojistnìka, cel smlouva je od poë tku pojistnou smlouvou a bude podlèhat novèmu ËetnÌmu standardu. Pokud si ËastnÌk penzijnìho p ipojiötïnì m ûe zvolit pouze jistou penzi po danou dobu, je smlouva klasifikov na jako finanënì instrument. Pak je t eba analyzovat, zda je p ipisov nì podìlu na zisku striktnï urëenè v penzijnìm pl nu (a tedy se Ëtuje pod- POJISTNÝ OBZOR 11/2003 9

9 le IAS39 a samostatnï se oceúuje hodnota vloûenèho deriv tu), nebo m penzijnì fond Ë steënou moûnost rozhodovat o podìlech na zisku (pak se pouûije nov ËetnÌ standard pro pojistnè smlouvy). ZavedenÌ novèho ËetnÌho standardu bude p edstavovat spoustu zmïn i pro penzijnì fondy. NÌûe jsou uvedeny nïkterè z nejd leûitïjöìch zav dïn ch zmïn ve f zi I platn ch rovnïû pro penzijnì fondy. VloûenÈ deriv ty Bude nutnè analyzovat vloûenè deriv ty v pojistn ch smlouv ch. Za vloûenè deriv ty u penzijnìch fond lze povaûovat nap Ìklad garantovanou technickou mìru Ëi garantovanè mrtnostnì tabulky pro v poëet penze. O tom, zda bude hodnota vloûen ch deriv t za Ëtov na, nebo Ñpouzeì prezentov na v p Ìloze ËetnÌ z vïrky, rozhodne konkrètnì podoba penzijnìho pl nu. P estoûe je tato nekonzistence p edmïtem kritiky a v koneënèm standardu jeötï m ûe dojìt ke zmïn m, v kaûdèm p ÌpadÏ bude nutnè hodnotu vloûenèho deriv tu ocenit re lnou hodnotou. Test postaëitelnosti N vrh ED5 zav dì test postaëitelnosti (loss recognition test), kter by mïl zajistit, aby z vazek z pojistn ch smluv byl minim lnï na rovni nejlepöìho odhadu budoucìch finanënìch tok ke kaûdèmu datu ËetnÌ z vïrky. Vzhledem ke skuteënosti, ûe smlouvy s ËastnÌky penzijnìho p ipojiötïnì splúujì definici pojistnè smlouvy, bude pot eba prov dït test postaëitelnosti i v penzijnìch fondech. Tento test by mïl zahrnovat jak portfolio ËastnÌk ve v platnì f zi penzì, tak i spo ÌcÌ portfolio. P Ìloha ËetnÌ z vïrky StejnÏ jako u tradiënìch pojiöùoven, v raznï narostou poûadavky na p Ìlohu ËetnÌ z vïrky i pro penzijnì fondy. Od roku 2005 budou pojiöùovny podle definice ED5 v p Ìloze popisovat mnoûstvì parametr pot ebn ch pro v poëet re lnè hodnoty. Od roku 2006 se stane dokonce i re ln hodnota pojistn ch z vazk povinnou souë stì p Ìlohy. ZajÌmavou souë st p Ìlohy ËetnÌ z vïrky bude p edstavovat i rozbor citlivosti pojistn ch z vazk (vëetnï hodnoty vloûen ch deriv - t ) na klìëovè p edpoklady. PenzijnÌ fondy tak budou ve ejnï prezentovat, jak se zmïnì re ln hodnota jejich z vazk, pokud dojde k dalöìmu zlepöov nì mrtnosti nebo poklesu rokov ch sazeb. Z vïr Nov standard bude od roku 2005 povinn pro spoleënosti registrovanè na burz ch v EU. Je velmi pravdïpodobnè, ûe i ostatnì spoleënosti budou muset p ipravit IAS ËetnÌ z vïrku, buô z rozhodnutì st tnìho dozoru, nebo na poûadavek investor. Z vïrem nelze tedy doporuëit penzijnìm fond m odliön postup, neû jak byl doporuëen v z ijovèm ËÌsle PojistnÈho obzoru v Ël nku Ji- Ìho Fialky. KoneËnÈ znïnì standardu bude zn mè pravdïpodobnï koncem b ezna Bude n sledovat velmi kr tk Ëas na dokonëenì implementace. Pokud pojiöùovny (coû podle definice navrûenè v ED5 jsou i penzijnì fondy) budou chtìt vyk zat sv j v sledek podle novèho ËetnÌho standardu jiû koncem roku 2005 vëetnï popisu v p Ìloze ËetnÌ z vïrky, nelze na vyd nì koneënèho standardu Ëekat a je t eba zah jit p Ìpravy. AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ ZemÏdÏlstvÌ v Brit nii Pojistn trh ve VelkÈ Brit nii v souëasnosti diskutuje o svèm postoji k zemïdïlsk m produkt m vypïstovan m s pomocì biogenetiky. BritötÌ zemïdïlci zajìmajìcì se o pojiötïnì sv ch farem, v souvislosti s geneticky modifikovan mi obilninami, zatìm nemajì öanci uspït a pojistit si u nejvïtöìch pojiöùoven v zemi jak koliv druh rizika na tïchto plodin ch. PojistitelÈ odmìtajì kr t rizika, protoûe podle sv ch v zkum nemajì zatìm dostateënè z ruky, ûe pojiötïnì tïchto nov ch ÑtechnologiÌì se nestane podobnou katastrofou pro pojiöùovny, jako se to stalo v historii v souvislosti s enormnìmi v platami za ökody nap. z lèku thalidomide Ëi se ökodami zp soben mi azbestem. PojistitelÈ tvrdì, ûe zatìm majì p Ìliö m lo informacì o dlouhodob ch n sledcìch pïstov nì geneticky modifikovan ch obilovin na zdravì lidì a ûivotnì prost edì, aby byli schopni nabìdnout jakoukoliv formu krytì. Pramen: Insurance Day, Vyhl öka Ë. 294/2003 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 75/ 2000 Sb., kterou se prov dì z - kon Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvì a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (z kon o pojiöùovnictvì) ñ Ëinnost Vyhl öka novelizuje odstavec 2 v ß 3 (Technick rokov mìra). Maxim lnì v öe technickè rokovè mìry se mïnì ze 4 % na 2,4 %. Pojiöùovna pouûije novï stanovenou sazbu technickè rokovè mìry nejpozdïji pro pojistnè smlouvy sjedn vanè od 1. ledna Vyhl öka Ë. 301/2003 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 472/ 2000 Sb., kterou se stanovì spr vn klinick praxe a bliûöì podmìnky klinickèho hodnocenì lèëiv ( Ëinnost ). V ß 5 odst. 2 se za pìsmeno f) vkl - d novè pìsmeno g), kterè znì: g) pojistn smlouva o pojiötïnì subjektu hodnocenì, zkouöejìcìho a zadavatele podle ß 34 odst. 3 pìsm. f) z kona. DosavadnÌ pìsmeno g) se oznaëuje jako h). Odstavec 3) pìsmena a) aû c) byla novelizov na, pokud jde o pojiötïnì, takto: (3) P i posuzov nì kompenzacì a pojiötïnì etick komise posuzuje vûdy, zda a) kompenzace Ëi pojiötïnì subjektu hodnocenì pro p Ìpad smrti nebo ökody vzniklè na zdravì v d sledku klinickèho hodnocenì jsou zajiötïny pojistnou smlouvou, kterou p edkl d zadavatel spoleënï s û dostì, Z nov ch pr vnìch p edpis JUDr. Ji ina Kotrbat b) pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu pro zkouöejìcìho a zadavatele je zajiötïno pojistnou smlouvou, kterou p edloûil zadavatel spoleënï s û dostì, pop ÌpadÏ zda pojiötïnì odpovïdnosti zkouöejìcìho Ëi zadavatele nenì souë stì jejich pracovnïpr vnìch vztah, c) kompenzace nep esahujì v daje prokazatelnï vynaloûenè subjektem hodnocenì Ëi zkouöejìcìm v souvislosti s jeho ËastÌ v klinickèm hodnocenì. 3. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 305/2003 Sb., kter m se stanovì rozsah poötovnìho opr vnïnì ( Ëinnost dnem vstupu smlouvy o p istoupenì»r k EU v platnost). Hmotnost z silky urëujìcì, kdy je provozov nì poötovnì sluûby vyhrazeno drûitel m poötovnì licence, ËinÌ 100 g. V öe Ë stky urëujìcì, kdy je provozov nì sluûby vyhrazeno drûitel m poötovnì licence, ËinÌ 19 KË. 4. Vyhl öka Ë. 308/2003 Sb., kterou se stanovì Ë stky, o kterè se pro Ëely soci lnì pot ebnosti 10 POJISTNÝ OBZOR 11/2003

10 zvyöuje ûivotnì minimum osob, jejichû zdravotnì stav vyûaduje zv öenè n klady na dietnì stravov nì ( Ëinnost ). 5. Z kon Ë. 322/2003 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 588/1992 Sb., o dani z p idanè hodnoty, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z - kon Ë. 337/1992 Sb., o spr vï danì a poplatk, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kon Ë. 13/ 1993 Sb., celnì z kon, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost , Ë st ). Rozs hl novela z kona, zmïny se t kajì vymezenì pl tc danï, evidence a vracenì danï a dalöìch ustanovenì. Pokud jde o Ëinnosti pojiöùoven, v HlavÏ VII (OsvobozenÌ od danï) bylo slovo pojiöùovnictvì nahrazeno slovy pojiöùovacì Ëinnosti. NovÏ jsou v HlavÏ VII definov ny pojmy finanënì Ëinnosti (ß 28) a pojiöùovacì Ëinnosti (ß 29). PojiöùovacÌmi Ëinnostmi se pro Ëely z kona rozumì a) pojiöùovacì a zajiöùovacì Ëinnosti podle z kona o pojiöùovnictvì, b) zprost edkovatelsk Ëinnost v pojiöùovnictvì podle ß 2 pìsm. f) aû h) z k. o pojiöùovnictvì, provozovan pojiöùovacìm agentem nebo pojiöùovacìm nebo zajiöùovacìm maklè em, c) penzijnì p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem, d) zprost edkov nì penzijnìho p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem. 6. Vyhl öka Ë. 329/2003 Sb., o informaënìm systèmu St tnì veterin rnì spr vy ( Ëinnost ). 7. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 337/2003 Sb., o zv öenì d chod v roce 2004 ( Ëinnost ). ProcentnÌ v mïra d chodu se zvyöuje o 2,5 %. 8. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 338/2003 Sb., kter m se pro Ëely d chodovèho pojiötïnì stanovì v öe vöeobecnèho vymï ovacìho z kladu za rok 2002 a v öe p epoëìtacìho koeficientu pro pravu vöeobecnèho vymï ovacìho z - kladu za rok 2002 a upravujì Ë stky pro stanovenì v poëtovèho z kladu ( Ëinnost ). Pozornost finanënìch expert, analytik, ale i laickè ve ejnosti se v poslednì dobï upìr na p etrv vajìcì propad akciov ch trh, kter m je charakterizov n zaë tek novèho stoletì. Ud losti jeden ctèho z Ì, kolaps internetovè a telekomunikaënì Ñbublinyì, ËetnÌ podvody renomovan ch firem Ëi ned vnè v leënè operace v Ir ku Ëi jinde ve svïtï, n s nutì hloubïji se zamyslet nad zvïtöujìcìmi se a jen tïûko p edvìdateln mi ekonomick mi riziky budoucnosti. V nejbliûöìch deseti letech je moûno oëek vat podstatnè zmïny v ekonomickèm postavenì jednotlivc. Tato skuteënost je indikov na nejen nap Ìklad Ñst rnutìmì populace v eurozûnï, ale je to hlavnï dramaticky postupujìcì technologick rozvoj (zejmèna v oblastech komunikace, automatizace proces a odstraúov nì manu lnì pr ce, informaënìch a kontrolnìch n stroj a jejich dopadu na glob lnì ekonomiku), kter p in öì zvïtöujìcì se propast mezi bohatstvìm tïch ÑöùastnÏjöÌchì a chudobou na stranï druhè, myöleno pochopitelnï v glob lnìm ekonomickèm pohledu. V sledkem tohoto procesu m ûe b t jen prohlubujìcì se ekonomick nejistota a nerovnost mezi lidmi. P Ìkladem m ûe b t ËlovÏk, kter nakupuje dan produkt v dostupnèm obchodï a jin, kter si dok ûe zanalyzovat pomocì Internetu trh a vybrat nejlepöì nabìdku s dod vkou aû do domu. RelativnÏ dobrou zpr vou pro bïûnèho obëana m ûe b t fakt, ûe jiû existujì, ale i vznikajì novè finanënì n stroje, kterè mu pomohou se vypo dat s nejistotou a zajistit se proti nep Ìzniv m ekonomick m ud lostem. Vedle standardnìch bankovnìch produkt a bïûn ch zn m ch druh majetkov ch Ëi ûivotnìch pojiötïnì se objevujì produkty novè, kterè vn öejì stabilitu do ûivota celè rodiny ñ jako p Ìklad m ûeme uvèst stavebnì spo enì, ale p edevöìm pak programy zdravotnìho p ipojiötïnì, d chodovèho pojiötïnì, NovÈ trendy v pojiötïnì a risk managementu Ing. VladimÌr Pulchart,»esk podnikatelsk pojiöùovna, a. s. n ch sluûeb v nadn rodnìm prostoru. Tento pokrok na jednè stranï podporuje rozvoj, ale takè samoz ejmï urëit m zp sobem rozdïluje spoleënost. Z d ÌvÏjöÌ öedè masy pr mïrn ch v kon se oddïlì ti nejlepöì, schopnì zvl dat novè postupy, technologii a akceptovat souëasnè trendy. SvÏt se v poslednì dobï zab val i nïkter mi nestandardnìmi praktikami a postupy p edstavitel v znamn ch spoleënostì, kte Ì se obohacovali na kor akcion a investor, prakticky dennï jsme svïdky zneuûitì dat poëìtaëov mi pir ty. Jednoduöe ale zjistìme, ûe pochybenì jednotlivce nenì pro celkov ekonomick obraz p Ìliö relevantnì ñ novè technologie p in öejì mnohem pronikavïjöì a d leûitïjöì zmïny v bohatstvì ËlovÏka i spoleënosti, neû neetickè chov nì manaûera nebo sebevïtöì ËetnÌ podvod. PoËÌtaËovÈ programy n m postupnï nahrazujì sekret ky, pr myslovì roboti dïlnìky na lince a elektronickè vzdïl vacì programy profesory ve ökole. Jak je postupnï nahrazov na manu lnì pr ce stroji a za ÌzenÌmi, mohlo by se zd t, ûe se z konitï sniûuje poëet pracovnìch p ÌleûitostÌ. Na druhè stranï ovöem dalöì moûnosti uplatnïnì st le vznikajì. Jestliûe se lidstvo v pr bïhu historie postupnï p esunovalo z pole do tov rny a potè do oblasti sluûeb, se souëasn m postupem a rovnì technologickèho rozvoje jen velmi obtìûnï m ûeme urëit budoucì smïr. Cel tento v voj musì b t proto spjat s vïdou ÌzenÌ rizika, kter kombinuje prvky finanënì s prvky pojiötïnì stejnï tak, jako dnes nap Ìklad bankè i pouûìvajì swapy a hedging. ÿìzenì rizika (dnes spìöe v mezin rodnìm pojmu risk management) se st v jednìm z n stroj pro ochranu jednotlivce proti rizik m, kter p in öì jiû v öe zmìnïn pokrok. StejnÈ techniky, kterè dnes pouûìvajì vìce Ëi mènï spïönï velkè korporace v risk managementu, je moûnè v podstatï aplikovat na pot eby kaûdèho ËlovÏka. Je to zp sobeno pr vï tìm, jak se informace st vajì dostupnïjöìmi a tèmï ve ejnï p Ìstupn mi. AutomatickÈ zpracov nì dat a aplikaprojekty zamï enè na pojiötïnì p i ztr tï p Ìjmu a dalöì. Rozvoj nov ch technologiì ( ada Ëten si jistï pamatuje Ñz zrakì prvnìho faxu s term lnìm papìrem a m ûe jej porovnat se souëasn m vysokorychlostnìm p enosem dat a dokument v jakèmkoliv form tu, elektronizace dokument, videokonference, ÌzenÌ dodavatelsk ch etïzc Ëi vztah se z kaznìky), tak akcelerujìcì v poslednìch letech, obvykle vy sùuje v pot ebï menöìho po- Ëtu specialist obsluhujìcìch nov za ÌzenÌ. Ti jsou samoz ejmï schopni poskytovat svè sluûby na rozs hlejöìm teritoriu. Dnes jiû nenì v jimkou poskytov nì r z- POJISTNÝ OBZOR 11/

11 ce pouûìvan ch model sniûuje n klady na procesy ÌzenÌ rizik, kterè byly jeötï ned vno n kladn m n strojem velk ch firem. Dnes je moûno zjednoduöenè postupy vyuûìt nejen pro spoleënosti st ednì a malè, ale i individu lnï pro jednotlivce. Pro ty ovöem nejsou prioritnìm problèmem ceny ropy nebo kursy svïtov ch mïn, ale zajiötïnì z - kladnìch pot eb p i p ÌpadnÈ ztr - tï zdroje jeho p Ìjm. S podporou jiû uveden ch n stroj ñ penzijnìch fond, r zn ch forem spo enì, ûivotnìch a zdravotnìch pojiötïnì Ëi dalöìch n stroj, si lidè postupnï vytv ejì ochrann mechanismus pro svoje dom cìch hodnoty. V kr tkè dobï je moûno s postupujìcìmi reformami nap Ìklad soci lnìho Ëi zdravotnìho sektoru oëek vat, ûe pojistitelè rozöì- Ì rozsah a krytì existujìcìch pojiötïnì a dalöìch n stroj tak, aby vìce odpovìdaly pot eb m kaûdèho ËlovÏka p i ztr tï v dïlk nebo jinèho zdroje obûivy. Dnes nabìzenè produkty se spìöe zamï ujì na specifickè zdravotnì problèmy. LidÈ vöak pot ebujì mnohem komplexnïjöì ochranu, a to zejmèna p i ztr tï zamïstn nì. Jakmile budeme schopni tato rizika d kladnï identifikovat a dnï mï it v dostateënï velkè datab zi, pojistn ochrana se jistï tìmto smïrem rozöì Ì a bude schopna pokr t individu lnì pot eby karièry kaûdèho ËlovÏka a jeho rodiny. PostupnÏ jsou jednotliv mi subjekty pojistnèho trhu spïönï p edstavov ny novè modely pojiötïnì nemovitostì a dalöìho majetku, protoûe tyto hodnoty st le p edstavujì pro mnoho lidì nejz vaûnïjöì komponentu jejich osobnìho bohatstvì (m j d m ñ m j hrad, co potom moje auto?). PojistnÈ produkty a jejich modelov nì jsou na vyspïl ch trzìch jiû propojov ny elektronicky s daty realitnìho Ëi ostatnìho finanënìho prost edì a v dan ch lokalit ch a napom hajì nastavenì p esn ch pot eb individu lnì ochrany. Proto modernì techniky risk managementu uplatúovanè v prost edì individu lnìho vyuûitì jednotlivce budou v blìzkè budoucnosti hr t st le d leûitïjöì roli. Pramen: Shiller, R., Risk Management for the Masses ñ The Economist, Nejv znamnïjöì katastrofy zavinïnè lidsk m Ëinitelem v roce 2002 Odborn svïtov finanënì periodika kaûdoroënï vïnujì pozornost problematice nejz vaûnïjöìch a nejtragiëtïjöìch ökod, k nimû doölo vûdy v p edeölèm roce na celèm svïtï. Tyto ökody je v z sadï moûno rozdïlit na ökody zp sobenè p ÌrodnÌmi katastrofami, tedy nez vislè na lidskè v li, a na ökody, kde lidsk Ëinitel, resp. jeho pochybenì, m v znamn nebo p Ìmo rozhodujìcì podìl na vzniku ökody. Datum Region Popis katastrofy Kuvajt, Al-Rudatayn Tunisko, Tunis Taiwan, ostrov Penghu Německo, Űberlingen Indonésie, Bali Indický oceán Atlantické pobřeží Španělska Francouzská Guayana Kanál La Manche Mnichovsk zajiöùovna publikuje kaûdoroënï podrobn a fundovan pojedn nì vïnovan tèto problematice, jeû se jì jako zajiöùovny bezprost ednï t k. N sledujìcì p ehled pades ti nejvïtöìch ûivelnìch katastrof a devìti ökod zp soben ch lidsk mi aktivitami ne myslnï nebo i zavinïn ch myslnï byl zpracov n podle jiû des tè edice studie Topics, Annual Review: Natural Catastrophes Výbuch na zařízení pro výrobu nafty. Netěsnost v hlavní výrobní lince vedla k silnému výbuchu v ropném poli blízko hranice s Irákem. Čtyři dělníci byli zabiti, devatenáct zraněno. Produkce nafty na čtyřech naftových polích musela být dočasně zastavena. Vlastní hmotné škody i škody resultující z pojištění přerušení provozu dosáhly celkem výše 165 milionů USD. Havárie letadla při přibližování se k přistávací dráze. Při přistávacích manévrech na letišti v Tunisu Boeing 737 s třiašedesáti pasažéry na palubě narazil do návrší. Patnáct lidí bylo usmrceno. Hodnota kaska letadla byla 22 milionů USD, odpovědnostní škody byly odhadnuty celkem na 8,5 milionu USD. Havárie letadla. Pětačtyřicet minut po startu do Hongkongu se Boeing 747 rozlomil na čtyři části a zřítil se do koře poblíž ostrova Penghu. Zahynulo 225 pasažérů. Škoda na leteckém kasku dosáhla 20 milionů USD. Srážka letadel nad Bodamským jezerem. Při noční srážce ruského tryskového letadla s nákladním letadlem zahynulo jedenasedmdesát lidí. Mnoho úlomků z havarovaných strojů dopadlo do obydlené lokality. Škody na leteckém kasku obou letadel jsou oceněny na bezmála 40 milionů USD. Teroristický útok v nočním klubu. Při bombovém útoku na noční klub v Kuta Beach zahynulo 191 lidí. Stovky dalších byly zraněny. Klub, navštěvovaný zejména turisty, a sousední budovy byly zcela srovnány se zemí. Teroristický útok byl nejhorší v historii Indonésie. Výbuch na kontejnerové lodi. Při cestě ze Singapuru do Hamburku se loď Hanjin Pennsylvania otřásla výbuchem, k němuž došlo v nákladním prostoru. Hašení lodi zabránily další výbuchy, takže oheň se posléze rozšířil na celou nákladní loď s 3500 kontejnery. Samotná hodnota lodního kaska Hanjin Pennsylvanie je 42 milionů USD. Nehoda tankeru. Ropný tanker Prestige naložený 77 tisíci tun topné nafty se rozlomil ve dví 250 km severozápadně od pobřeží Španělska. Nafta proudila do moře několik týdnů a způsobila tak znečištění životního prostředí podél atlantické pobřežní linie Španělska, Portugalska a Francie. Jsou obavy, že toto je nejhorší škoda na životním prostředí, k níž kdy došlo v evropských vodách. Před třemi roky způsobil únik 14 tisíc tun ropy z tankeru Erika devastaci pobřeží francouzské Bretaně. Neúspěšné vypuštění rakety Ariane 5. Raketa Ariane 5 vynášející na oběžnou dráhu dva telekomunikační satelity se tři minuty po startu vychýlila z kursu a útvary pozemní kontroly ji musely zničit. Celková škoda je odhadována na 600 milionů USD. Prvý pokus o vypuštění 28. listopadu se nezdařil kvůli problémům se senzory. Srážka dvou nákladních plavidel. Dvě velká nákladní plavidla, Tricolor a Kariba, se srazila v husté mlze asi 50 km východně od města Ramsgate v Anglii. Loď Tricolor, jež se po srážce potopila, vezla 77 traktorů a cca 3000 nových automobilů. Pojištěná škoda představující náklad dosahuje 100 milionů USD. P ipravil: Ing. Michal äkorpil 12 POJISTNÝ OBZOR 11/2003

12 Vmodernej trhovej ekonomike tvorì poistn trh jeden zo segmentov finanënèho trhu. Poistn trh predstavuje n stroje a opatrenia, ktorè zabezpeëuj tok peúaûn ch prostriedkov a sluûieb na princìpe n vratnosti a neekvivalentnosti. V priebehu niekoæk ch rokov sa poistn trh rozöìril o novopon kanè produkty a o poistnè spoloënosti, ktorè pon kaj rùzne varianty poistenia. PoisùovnÌctvo patrì medzi najstabilnejöie a najprosperuj cejöie odvetvie a jeho rozvoj v podmienkach transformuj cej sa ekonomiky krajìn Latinskej Ameriky vytv - ra vznik nov ch pracovn ch prìleûitostì, podporuje stabilitu ûivotnej rovne obëanov, zabraúuje poklesu stability v prìpade n hodnej poistnej udalosti. Poistn trh v Latinskej Amerike doc. Ing. AntonÌn Korauö, PhD., Ekonomick univerzita Bratislava S Ëasn situ cia na trhu Latinskoamerick poistn trh s objemom prijatèho poistnèho 40 mld. USD sa Ëasto oznaëuje ako Ñtrh zajtrajökaì. Dosiaæ je v daj v komerënom poistenì na hlavu alebo aj ako percento HDP v medzin rodnom porovnanì nìzky, ale miera rastu prijatèho poistnèho je plynul, aj keô ide o pomalè zvyöovanie. Kto chce investovaù v tomto regiûne, musì si byù vedom vysokej volatility trhu: KrÌza, ak bola v Mexiku v rokoch 1994/95, v BrazÌlii 1998/ 99 alebo aktu lna v ArgentÌne vracia poisùovacì sektor t chto krajìn vûdy o krok sp ù. RoztoËenie öpir ly hospod rskej krìzy znamenalo v ArgentÌne siln pokles objemu prijatèho poistnèho. PrÌjem poistnèho z autopoistenia medzi janu rom a marcom 2002, kedy infl cia veæmi zasiahla menu, klesol o 40 % v porovnanì s rovnak m obdobìm roku Aj v ûivotnom a dùchodkovom poistenì kles objem prijatèho poistnèho o viac ako 20 % ñ st paj ca infl - cia, znehodnotenie meny a strata dùveryhodnosti bankov ch produktov znamenali prelomenia dopytu po individu lnych poistk ch. R stli spl tky neûivotnèho poistenia v Chile, Kolumbii, Mexiku a Venezuele pohybuj ce sa medzi 13,6 aû 21,9 %. K tejto situ cii prispeli najm ùaûkè hospod rske prostredie, st paj ca poistn sadzba na medzin rodnom trhu poistenia majetku. Na vöetk ch öiestich menovan ch trhoch sa poëìtalo s 90 % poistnou silou celèho regiûnu.»ìsla za rok 2002 pri hospod rskom raste skromn ch 0,5 % hovoria o raste prijatèho poistnèho vo v öke 6%. Najv ËöÌm prejavom v t chto krajin ch bol mierny n rast neûivotnèho poistenia predstihuj ci rast ûivotnèho poistenia, Ëo oproti v voju v predch dzaj com obdobì bolo inè: Medzi rokmi 1995 a 2000 r stlo ûivotnè poistenie na 6 veæk ch trhoch Tabuæka 1: PredbeûnÈ ËÌsla za rok 2002 pre poisùovnìctvo Krajina Spolu NeûivotnÈ poistenie éivotnè poistenie ArgentÌna 4,7 % 7,0 % 1,0 % BrazÌlia ñ1,8 % ñ2,4 % 1,7 % Chile 12,4 % 21,9 % 9,3 % Kolumbia 9,3 % 16,3 % 0,8 % Mexiko 12,7 % 13,6 % 11,6 % Venezuela 16,1 % 16,1 % óó Spolu 6,3 % 6,1 % 6,8 % Pramen: Kreickemeier, J.: Versicherung in Lateinamerika: Florierend, aber krisenanf llig, Versicherungswirtschaft, 1. j l 2003, s v priemere o 11,7 % za rok, a asi 4-kr t silnejöie ako neûivotnè poistenie (2,7 %). éivotnè poistenie profitovalo z klesaj cej miery infl cie a reforiem v dùchodkovom poistenì v ArgentÌne, Chile, Kolumbii a Mexiku. T to reforma dovolila poisten m premiestniù nazhromaûdenè spory v s kromn ch dùchodkov ch fondoch do penzijnèho poistenia, ktorè poskytuj ûivotn poisùovatelia. PenzijnÈ poistenie totiû zabezpeëuje poisten ch aj pri mrtì a riziku invalidity. Napriek vysokèmu podielu miery rastu za poslednè roky je prienik poistenia v Latinskej Amerike v medzin rodnom porovnanì eöte vûdy nepatrn. V priemere s to 2 % HDP a s rozdelenè takto: 1, 3 % neûivotnè poistenie a 0,7 % ûivotnè poistenie. Celosvetov priemer tvoria 3 % v neûivotnom poistenì a 4,9 % v ûivotnom poistenì. Pri porovn vanì cez v davok /hlava je to 80 USD. T to hodnota vöak leûì eöte vûdy hlboko. Poukazuje to na moûn rastov potenci l, ktor ovplyvúuje rozhodovanie zahraniën ch investorov. V roku 1990 boli tieto trhy eöte v luëne v lok lnych ruk ch dan ch krajìn, dnes disponuj zahraniënì poisùovatelia v znamn mi trhov mi pozìciami. Najmenej 30 % objemu poistnèho ide do r k poisùovateæov s viac ako 20 %-nou zahraniënou spolu Ëasùou. Vstup zahraniën ch poisùovateæov do konkurenënèho boja sa zv öil, Ëo m vöak zatiaæ malè Ëinky na n - klady existuj cich poskytovateæov poistn ch sluûieb. Tak s n klady administratìvy a odbytu vo vzùahu k nettopoistnèmu veæmi dobre porovnateænè s ostatn m svetom. Pritom existuje veæk rozdiel medzi jednotliv mi trhmi. V Mexiku je n - kladov poloûka prirovnateæn eurûpskym trhom, zatiaæ Ëo v ArgentÌne je jej v öka dvojn sobn. Padaj ca miera infl cie a roky si vyûaduj lepöie technickè v sledky s t m, ûe v poisùovnìctve by sa mal dosahovaù profit. Roky 1999 a 2000 boli stratovè na mnoh ch trhoch Latinskej Ameriky. Zo 6 veæk ch trhov mohol len s m brazìlsky trh v obidvoch obdobiach Ëtovaù so ziskom. Od r sa samostatn trh ArgentÌny opisuje len ako stratov, zatiaæ Ëo trhy Chile, Kolumbie, Mexika a Venezuely za poslednè 2 roky kâzaj medzi ziskom a stratou. Aû platby za rok 2001 uk zali na zmenu v hospod renì. V Latinskej Amerike dominuj v poisùovacom sektore tradiënì brokeri a agenti. Pre s kromn ch v znamn ch z kaznìkov sa hæadaj a sk öaj novè spùsoby ponuky a predaja poistenia. Najv znamnejöou novinkou je ponuka cez banky a vyuûìvanie internetu na podporu predaja. Mnoho prostriedkov a silia sa vklad do predaja cez telefûn. Hæadanie nov ch ciest odbytu napr. prostrednìctvom internetu je eöte pre tieto krajiny v öt diu experimentu. Cez banky sa zaëalo s predajom neûivotn ch produktov ako autopoistenie, poistenie proti poûiaru. Predpoklady pre to s priaznivè: pomal pokles infl cie a daúovè podnety zo strany vl dy zv öili sklon obyvateæstva k sporeniu. Okrem toho bol sektor finanën ch sluûieb regiûnu Latinskej Ameriky deregulovan a banky zìskali povolenie na priamy predaj produktov bankopoistenia. Mexick trh operuje so 72 poisùovúami, z toho 2 s öt tne, 2 maj pr vnu formu vz jomnèho poisùovacieho spolku a zvyöok 68 poisùovnì je s kromn ch. Kapit l t chto s kromn ch poisùovnì je v ruk ch 31 zahraniën ch spoloënostì. V prvej polovici roku 2002 na tomto trhu vznikli 2 novè poisùovne. PrÌsluön rad mexickèho mi- POJISTNÝ OBZOR 11/

13 nisterstva financiì vydal povolenie pre öpanielsku BBVA-Bancomer na zaloûenie öpecializovanej nemocenskej poisùovne ISES. Druh nov ËastnÌk trhu sa vol Pensiones Banamex a bude sa koncentrovaù na starobnè zabezpeëenie. œalöou hor cou novinkou uplynulèho roka bola k pa chilskej poisùovne Consolidada övajëiarskou poisùovúou Z rich, ËÌm zìskala druh najlepöiu pozìciu ako ûivotn poisùovateæ v Chile. NiËiv hospod rska krìza v ArgentÌne viedla tamojöie poisùovnìctvo k zaujìmavej zmene pri likvid - cii ökùd z poistenia motorov ch vozidiel. Pri silnej infl cii meny v tomto juhoamerickom öt te zaëalo obyvateæstvo i spoloënosti menej uprednostúovaù peniaze a tak poisùovne v prìpade odcudzenia poistenèho auta vypl cali nie finanën n hradu, ale n hradu vo forme natur liì. Poisùovne pozeraj na t to formu odökodnenia ako na zaujìmav n - stroj v boji proti rozm haj cim sa poistn m podvodom v prìpadoch odcudzenia ut. V samotnom Buenos Aires st plo mnoûstvo ukradnut ch vozidiel poëas roku 2001 o 80 % a dosiahlo tak rekordnè mnoûstvo automobilov. œalöou natur lnou novinkou je, ûe dozorn org n poisùovnìctva v ArgentÌne schv li povolenie pre poisùovúu Sancor Seguros na uzatv ranie poænohospod rskeho poistenia, priëom platenie poistnèho prebieha vo forme natur liì. Tento spùsob hradenia poistnèho otvoril moûnosù poistenia roænìkom, ktorì si nemohli doteraz toto poistenie dovoliù. Pre nedostatok finanën ch prostriedkov. Toto spùsobilo rast agr rneho poistenia o 25 percent. Hospod rska a politick stabilita s predpokladom pre pozitìvny v voj poisùovnìctva v bud cich rokoch. Pre oblasù Latinskej Ameriky sa po- ËÌta na obdobie 2003 aû 2005 s hospod rskym rastom od 3 do 5 %. Najlepöie rastovè öance m hospod rstvo Chile a Mexiko, ArgentÌna uzatv ra rebrìëek. V neûivotnom poistenì sa prejavuje celosvetov poisùovacì cyklus so st paj cimi cenami. éivotnè poistenie trpì pod hospod rskou nestabilitou ArgentÌny, v ostatn ch krajin ch objem prijatèho poistnèho bude v bud cnosti Ôalej st paù. PojistnÈ podvody a leasingovè smlouvy JUDr. Ji ina Kotrbat 1. Mlad muû uzav el smlouvu o pron jmu vozidla, sloûil akontaci a zav zal se k hradï spl tek za nesplacenou Ë st ceny vozidla po dobu t Ì let. Po nïkolika mïsìcìch nahl sil policii kr deû a pojiöùovnï pojistnou ud lost. Pojiöùovna poskytla leasingovè spoleënosti plnïnì, kter pak Ë st pouk zala n jemci jako finanënì vyrovn nì p edëasnèho ukonëenì smlouvy. Asi za rok vöak vozidlo bylo nalezeno. Jeho majitelem byl Rus, kter p edloûil kupnì smlouvu i technick pr kaz. V pr bïhu n - slednèho trestnìho ÌzenÌ mlad muû popìral, ûe by se dopustil trestnèho Ëinu. Trval na svè v povïdi, podle kterè p ed Ëasem nav zal kontakt s Rusy, se kter mi chtïl zaëìt obchodovat. Vydal se autem do Moskvy, kde chtïl obchodnì kontakty d le rozvìjet. Z Moskvy volal dom a z rodinn ch d vod pak musel ihned Moskvu opustit. Proto pouûil letadlo, kdyû p edtìm p tel m Rus m p edal klìëe od auta a mal technick pr kaz s tìm, ûe mu auto dovezou do»ech. Za tuto sluûbu jim dal slìbenou odmïnu. NaneötÏstÌ vozidlo zaparkovanè p ed jeho bydliötïm jeötï t û noc nïkdo ukradl. Protoûe se nedoznal, bylo t eba protipr vnì jedn nì prok zat dalöìmi d kazy. JednÌm z d kaz v trestnìm ÌzenÌ byly i majetkovè pomïry mladìka. V p edchozìch dvou letech neplatil û dnè danï, takûe teoreticky nemohl mìt û dnè p Ìjmy a spolèhal na podporu rodië. Za tïchto okolnostì bylo zar ûejìcì, kde by vzal penìze na akontaci u leasingovè spoleënosti a na mïsìënì spl tky, z Ëeho by zaplatil letenku z Moskvy do Prahy. DalöÌm öet enìm bylo prok z - no, ûe letenka byla p edem zamluvena na jeho jmèno. Bylo zcela nelogickè, ûe by nïkdo v tak öpatnè finanënì situaci nechal vozidlo tèmï cizìm osob m. TakÈ dajnè rodinnè problèmy se uk zaly jako vymyölenè. DalöÌ nesrovnalosti byly spat ov ny v tom, ûe mladìk nemïl k dispozici klìëe od vozidla, kterè mu mïlo b t odcizeno zaparkovanè p ed domem. Soud proto jeho v povïdi neuvï il a odsoudil ho za trestn Ëin zpronevïry (p isvojil si cizì vïc, kter mu byla svï ena a zp sobil tak na cizìm majetku ökodu nikoli malou), trestn Ëin pojistnèho podvodu a trestn Ëin podvodu (v Ëi leasingovè spoleënosti) k hrnnèmu trestu odnïtì svobody v trv nì osmn cti mïsìc do vïznice s dozorem. Pojiöùovna byla se sv m n rokem na n hradu ökody odk - z na na ÌzenÌ ve vïcech obëanskopr vnìch. LeasingovÈ spoleënosti pak mïl obûalovan uhradit Ë stku, kterou mu pouk zala. 2. Jin n jemce vozidla uzav el smlouvu s leasingovou spoleënostì, sloûil akontaci a pravidelnï hradil spl tky. Asi po roce p jëil vozidlo zn mèmu, kter tvrdil, ûe m rodinnè problèmy a vozidlo pouûije k jejich rychlèmu vy ÌzenÌ. Za nïkolik dnì vr til zn m n jemci klìëky a sdïlil mu, kde vozidlo zaparkoval. Na stanovenèm mìstï vöak vozidlo nebylo. N jemce proto ozn mil kr deû policii i leasingovè spoleënosti. Pojiöùovna poskytla plnïnì, ze kterèho Ë st p ipadla n jemci. P i p tr nì po vozidle prost ednictvìm Interpolu bylo zjiötïno, ûe zn m byl kontrolov n p i vstupu na trajekt ze ävèdska do Finska a pozdïji bylo hledanè vozidlo p ihl öeno v Rusku na ruskou majitelku. Zn m byl obûalov n, p i hlavnìm lìëenì tvrdil, ûe auto pouûil, aby pomohl kamar dovi ve Finsku, kde mu vozidlo zanechal a pokraëoval v cestï do Ruska vlakem, kde mïl obchodnì jedn nì s Turky, se kter mi mïl uzav Ìt smlouvu ohlednï prodeje textilnìho zboûì. ObchodnÌ partner mu hradil letenku z Moskvy do Prahy. V Praze mu finsk zn m vozidlo vr til. Okolnost, ûe se vozidlo vr tilo do»ech se snaûil prok zat pokutov m lìstkem za öpatnè parkov nì. Z cestovnìho pasu si soud ovï il, ûe stejnou trasu absolvoval vìcekr t. Po provedenèm dokazov nì byl n jemce obûaloby zproötïn, protoûe se neprok zalo, ûe by o pl - nech zn mèho vïdïl. Ten vöak byl odsouzen. Soud neuvï il p ÌbÏhu z Finska ani poh dce o tureckèm obchodnìkovi. Pokutov bloëek byl provï en a uk zalo se, ûe v tu dobu byl jiû nïkolik let star. Soud povaûoval za jednoznaënï prok - zanè, ûe si obûalovan p isvojil cizì vïc, kter mu byla svï ena a zp sobil tak na cizìm majetku znaënou ökodu, ËÌmû naplnil skutkovou podstatu trestnèho Ëinu zpronevïry (skutek se stal p ed za azenìm trestnèho Ëinu pojistnèho podvodu do trestnìho z kona). Odsouzen byl podmìnïn m trestem v trv nì dvou let s podmìnïn m odkladem na zkuöebnì dobu Ëty let. Byl povinen uhradit pojiöùovnï ökodu vëetnï roku z prodlenì. Soud hodnotil chov nì obûalovanèho jako spoleëensky vysoce nebezpeënè, protoûe leasingov spoleënost nem dostatek Ëinn ch mechanism a ochrann ch prost edk proti tèto trestnè Ëinnosti. Obûalovan byl jiû trest n, ale od poslednìho odsouzenì uplynulo vìce neû pït let. 3. éena st ednìho vïku uzav ela smlouvu o pron jmu novèho vozidla, se kter m provozovala na z kladï koncesnì listiny taxisluûbu. Taxika il jejì syn, kterèmu vöak byl asi za mïsìc zadrûen idiësk pr kaz. éena se tak dostala do sloûitè finanënì situace, takûe nemohla spl cet dalöì leasingovè spl tky. Pomoc jì nabìdl zn m, kter navrhl, ûe v z prod v zahraniëì. 14 POJISTNÝ OBZOR 11/2003

14 éena s tìmto eöenìm souhlasila a vozidlo mu dobrovolnï p edala. Zn m odjel smïr Moskva, v z se vöak tïsnï p ed cìlem porouchal, proto ho zanechal odstaven u silnice p ed Moskvou. éenina finanënì situace se jeötï zhoröila ñ nemïla penìze ani auto. SpolÈhala na pojiöùovnu, kterè nahl sila pojistnou ud lost ñ zap jëenè vozidlo jì nebylo vr ceno. SouËasnÏ podala trestnì ozn menì. Pojiöùovna po proöet enì vïci dospïla k z vïru, ûe se ûena podìlela na celè akci a plnïnì neposkytla. Poökozenou byla pouze leasingov spoleënost. Obûalovan ûena byla jiû v tu dobu pacientkou pro depresivnì stavy zp sobenè tïûkou ûivotnì situacì na psychiatrii. K trestnè Ëinnosti se doznala, znalci z oboru psychiatrie dospïli k z vïru, ûe v dobï sp ch nì trestnèho Ëinu netrpïla û dnou duöevnì nemocì nebo poruchou a je i p es souëasn zdravotnì stav schopna ch pat smysl POJISTNÝ OBZOR 11/2003 trestnìho ÌzenÌ. Spoluobûalovan vöak trestnou Ëinnost popìral, tvrdil, ûe nevïdïl, ûe jde o vozidlo pronajatè. Byl vöak usvïdëen proveden mi d kazy. Soud d kazy vyhodnotil tak, ûe obûalovan si p isvojila cizì vïc, kter jì byla svï ena. Nebyla dosud trest na, proto jì za trestn Ëin zpronevïry vymï il soud trest v trv nì dvou let a öesti mïsìc s podmìnïn m odkladem na dobu t Ì let. Obûalovan byl jiû trest n za majetkovè delikty, v tomto p ÌpadÏ byl on inici torem prodeje vozu. Byl odsouzen za pomoc k trestnèmu Ëinu zpronevïry k nepodmìnïnèmu trestu Ëtrn cti mïsìc. Oba byli povinni nahradit ökodu. 4. NezamÏstnan muû st ednìho vïku si opat il faleönè potvrzenì o zamïstn nì a v öi p Ìjmu a uzav el smlouvu s leasingovou spoleënostì. Uhradil vöak pouze akontaci a prvnì spl tku. VÏdÏl, ûe dalöì spl tky nenì schopen hradit. S vo- zem odcestoval p es Polsko na Ukrajinu, kde ho v souëinnosti s dalöìmi osobami p enechal mìstnìm obëan m za finanënì odmïnu. Po n vratu nahl sil policii odcizenì vozidla, öet enì policie skonëilo usnesenìm o odloûenì vïci. Nahl sil pojistnou ud lost a od leasingovè spoleënosti p evzal p eplatek z p edëasnï ukonëenèho pron jmu vozidla. dajnï odcizenè vozidlo bylo pozdïji nalezeno, a tak se nezamïstnan dostal p ed soud. Byl odsouzen za trestn Ëin podvodu, pojistnèho podvodu a poökozov nì cizìch pr v. Odsouzen byl za tyto Ëiny a sbìhajìcì trestn Ëin kr deûe, za kter byl jiû d Ìve odsouzen, k souhrnnèmu podmìnïnèmu trestu v trv nì deseti mïsìc se zkuöebnì dobu pïti let. D le mu byl uloûen penïûit trest KË s n hradnìm trestem dvou mïsìc. Poökozen pojiöùovna byla odk z na se sv m n rokem na n hradu ökody na ÌzenÌ ve vïcech obëanskopr vnìch. 100 let Ëasopisu finskèho pojiöùovnictvì Vakuutussanomat Pojistn obzor oslavil v loúskèm roce v roëì 80ti let svè Ëinnosti. Oborov Ëasopis finskèho pojiöùovnictvì Vakuutussanomat dospïl 6. Ìjna t.r. k jeötï kulatïjöìmu v roëì ñ 100 let od vyd nì prvnìho ËÌsla. Vydavateli tohoto Ëasopisu jsou Federace finsk ch pojistitel, Finsk aktu rsk spoleënost a SpoleËnost finskèho pojiöùovnictvì. Vych zì pouze ve finötinï v n kladu cca 4000 kopiì. StejnÏ jako Pojistn obzor je i Vakuutussanomat jednìm z Ëlen Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku (PIA). (JK) 15

15 Nov obrat p i likvidaci ökod WTC RealitnÌ magn t Larry Silverstein, n jemce obou budov SvÏtovÈho obchodnìho st ediska v NovÈm Yorku, zniëen ch p i teroristickèm toku isl msk ch terorist 11. z Ì 2001, uspïl ned vno ve svèm sporu s dvaadvaceti pojiöùovnami. Jedn nì se konalo u newyorskèho odvolacìho soudu na DolnÌm Manhattanu. Nemalou mïrou mu k spïchu pomohl i jeho advok t Herbert Wachtell. V prvoinstanënìm ÌzenÌ, konanèm vloni p ed soudcem Johnem Martinem, Silverstein neuspïl. P edmïtem soudnìho projedn v nì bylo, zdali p i toku na WTC doölo k jednè Ëi ke dvïma pojistn m ud lostem. Pojiöùovny zast vajì n zor, ûe tok na obï dvï vïûe WTC v podobï jednè koordinovanè akce p edstavoval jednu pojistnou ud lost. Pravidla WilProp, podle nichû je majetkovè pojiötïnì WTC koncipov no, definujì pojistnou ud lost jako ztr tu nebo poökozenì vïci v d sledku p ÌmÈho Ëi nep ÌmÈho z sahu nebo v d sledku sèrie z sah. Soudce Martin vloni posoudil zniëenì WTC podle definice WilProp jako jednu pojistnou ud lost. Proti tomu ihned protestoval Silverstein v pr vnìk Wachtell s argumentem, ûe jeötï p ed samotn m tokem 11. z Ì 2001 byly v New Yorku takovè pojistnè smlouvy zak z ny. Soudce dajnï nepochopil z konitosti majetkovèho pojiötïnì podle pravidel WilProp. Silverstein potè na z kladï toho dal p epracovat pojistnou smlouvu tak, ûe termìn pojistn ud lost jiû nebyl p esnï definov n. S takto novï upravenou pojistnou smlouvou souhlasila jen pojiöùovna Travelers Property Casualty. OstatnÌ pojistitelè se k navrûenè zmïnï nevyj d ili. TÌm podle Wachtela stejnï jako Travellers se zmïnou souhlasili. P edsedajìcì soudce Jose Cabrans Wachtelovi odporoval a podivoval se zejmèna nad tìm, jak je moûnè, ûe ostatnì pojiöùovny souhlasily, kdyû n vrh pojistnè smlouvy v bec nevidïly. Pr vnì z stupce öv carskè zajiöùovny Swiss Re Barry Ostranger oznaëil Wachtelovo vystoupenì za naprost nesmysl. Podle nïho nenì moûnè oëek vat, kdyû jedna z pojiöùoven dle jeho n zoru neobez etnï odsouhlasila novou podobu pojistnè smlouvy, ûe jejì podmìnky budou jako z vaznè platit i pro pojiöùovny ostatnì. DotyËn pojistn smlouva totiû v tu dobu nebyla jeötï dokonëena. Z vïreënou eë pronesl osobnï Silverstein. Pateticky vylìëil, ûe spor se musì vy eöit rychle, protoûe pot ebuje prost edky na v stavbu nov ch objekt. UnavenÌ a zmatenì soudci mu nakonec dali za pravdu a p vodnì verdikt soudce Martina zruöili. V praxi to znamen, ûe n jemce m nynì opït öanci zìskat mìsto t i a p l miliardy dolar zhruba dvojn sobek. Pojiöùovny i zajiöùovny ovöem hledajì cesty, jak dostat prost edky vyplacenè na pojistn plnïnì zpït. Jak ned vno ozn mil Ëasopis Insurance Journal, pït velk ch pojiöùovacìch skupin podalo ûalobu na p edpokl danèho str jce tok Us mu bin Ladina a spolupachatele, jimiû dle ûaloby jsou teroristick organizace Al Kaida, vl dy Õr nu, Ir ku, S d nu, Sa dskè Ar - bie a spolu s nimi bankovnì a dalöì instituce, kterè teroristy podporovaly. éaloba m ûe do urëitè mìry re lnï poëìtat se zìsk nìm alespoú Ë sti vklad, kterè jiû byly Ëlen m Al Kaidy a dalöìch teroristick ch organizacì zmrazeny na jejich Ëtech v americk ch, britsk ch a öv carsk ch bank ch. Podle listu Wall Street Journal budou ûalobci poûadovat aû 300 miliard dolar, neboù aû do tèto v öe mohou b t vyëìsleny n roky pojiötïn ch obïtì teroristickèho toku z 11. z Ì JakÈho v sledku dos hne Larry Silverstein ve sporu ohlednï stanovenì v öe pojistnèho plnïnì, o tom rozhodne dalöì soudnì jedn nì, tentokr t ovöem s porotou, kter o Ë stce pojistnèho n roku rozhodne. Z vïr tohoto sporu zatìm nenì v dohledu. Je ovöem jistè, ûe na nïj ËekajÌ nejen z stupci zmìnïn ch dvaadvaceti pojiöùoven, ale tèû vöech v znamn ch zajiöùoven, kterè pojistku WTC zajiöùovaly. P ipravil Michal äkorpil Setk nì redakënìch rad KaûdoroËnÌ setk nì redakënìch rad PojistnÈho obzoru a Poistn ch rozhæadov, periodik»eskè asociace pojiöùoven a Slovenskej asoci cie poisùovnì, se tentokr t konalo ve Velk ch PopovicÌch u Prahy ve dnech 1. a 2. Ìjna B t ve Velk ch PopovicÌch, kde jiû vìce neû 130 rok funguje zn m pivovar, a nenavötìvit ho, nelze. ËastnÌci setk nì si se z jmem prohlèdli cel proces v roby piva. D vnou historii pivovaru p ipomìn uû jen p r zrekonstruovan ch budov. ModernÌ technologie automatizovanèho provozu umoûúuje takovè objemy v roby, o kter ch se naöim p edk m ani nesnilo. BÏhem dalöìho bodu tematicky bohatèho programu se v prvnìm dnu p edstavili z stupci firmy MMC (MultiMedia Computer), kter je p ednìm Ëesk m dodavatelem technologiì pro eöenì v oblasti geografickèho informaënìho systèmu. Jejich produkt (vyvinut spoleënï se Swiss Re) na CD-R, kter tyto spoleënosti zaëaly vyvìjet v roce 2002, umoûúuje Ëesk m prvopojistitel m pouûìvat nejmodernïjöì techniky oceúov nì povodúov ch rizik v pojiöùovacìm procesu. ÿeditel CertifikaËnÌho institutu»ap Ing. Miroslav Urban sezn - mil p ÌtomnÈ s ËinnostÌ tèto instituce. PrvnÌ pracovnì den byl zakonëen zajìmavou a fundovanou p edn ökou p edsedy redakënì rady a gener lnìho tajemnìka»ap Ing. Jaroslava MesrömÌda, CSc., na tèma pojiöùovacì maklè i a p ipravovanè legislativnì pravy. Druh den byl vïnov n tradiënìmu tèmatu: problematice pr ce redakcì a redakënìch rad. V bohatè diskuzi nejvìc Ëasu bylo vïnov no vah m o p ednostech i nev hod ch tiötïnè Ëi elektronickè podoby periodik. (va) Telegraficky * 10. v roëì svèho p sobenì na ËeskÈm pojistnèm trhu oslavili p edstavitelè Generali Pojiöùovna a.s. na p telskèm setk nì se sv mi hosty v HergetovÏ cihelnï v Praze. SouË stì programu byla mûdnì p ehlìdka zn m ch znaëek, hudebnì p edstavenì a ohúostroj. P ipravuje Eva Trojanov 16 POJISTNÝ OBZOR 11/2003

16 JUDr. Jaroslava äulcov, ExpertnÌ a poradensk kancel, s.r.o. Likvidovat citem nebo rozumem? Od vöech ostatnìch ËinnostÌ pojiöùoven se likvidace pojistn ch ud lostì v raznï odliöuje jednìm rysem ñ totiû zk m kontaktem s tïmi, jimû vznikla ökoda. Likvid tor pravidelnï p ich zì do styku s osobami, kter m nap Ìklad ûivel vzal veöker majetek, setk v se se zranïn mi, nemocn mi, zohyzdïn mi obïtmi raz, dopravnìch nehod Ëi jin ch neöùastn ch n hod, a v tïch nejhoröìch p Ìpadech musì jednat i s tïmi, kter m nïkdo blìzk p i takovè ud losti zem el. Jen m lokdo si dovede p edstavit, jak obtìûn je pr vï v takov ch chvìlìch pozice likvid tora, kter v mnohdy emotivnï znaënï vypjatèm rozhovoru s pojiötïn mi Ëi poökozen mi musì pod vat spr vnè informace a nepodlehnout p irozenèmu soucitu. P edevöìm vöak ani pod takov m tlakem nesmì zapomìnat na to, ûe pojistnè plnïnì Ëi n hrada ökody se ÌdÌ p esn mi pravidly. Jak m ûe v praxi dopadnout situace, kdy likvid tor ve stresu z neötïstì klienta p estane uvaûovat jen v pr vnìm r mci, se pokusìm ilustrovat na n sledujìcìm konkrètnìm p Ìpadu. P i v ûnè dopravnì nehodï, kterou zavinil opil idië, byla tïûce zranïna mlad ûena, matka t Ì mal ch dïtì. JejÌ zranïnì si vyû dalo nejen dlouhou hospitalizaci, ale bylo z ejmè, ûe i po propuötïnì do dom - cìho oöet enì nejen, ûe nebude jeötï dlouho schopna se o dïti starat, ale sama bude pot ebovat pomoc dalöì osoby. Manûel se vz pïtì po nehodï obr til na pojiöùovnu ök dce se û dostì o radu, jakè n roky vznikajì a jak m postupovat. Likvid tor mu doporuëil p evzìt pèëi o dïti a poslèze i o manûelku osobnï s tìm, ûe mu bude uhrazena ztr ta na v dïlku. Zaplatil mu takè z lohu ve v öi jeho dvou mïsìënìch v dïlk. Otec na radu pojiöùovny p eruöil jak zamïstn nì, tak svè mimopracovnì aktivity, z nichû mu plynul rovnïû nemal p Ìjem. Kdyû po n vratu manûelky z nemocnice vyëìslil n rok na tèmï p l milionu a relevantnìmi doklady tuto v öi doloûil, zaëala se pojiöùovna celè likvidaci vïnovat se zv öenou pozornostì. Vyû dala si nez vislè stanovisko, jehoû v sledkem byl z vïr, ûe n rok na n hradu ztr ty na v dïlku manûela poökozenè nebyl od poë tku hodnocen a likvidov n spr vnï. Ztr ta na v dïlku podle ß 445 a n sl. n leûì p i ökodï na zdravì, p i- Ëemû v souladu s ustanovenìm ß 6 odst. 2 pìsm. a) z kona Ë. 168/1999 Sb., m pr vo na n hradu ökody na zdravì poökozen. Poökozen m, jemuû toto pr vo vznik, je dle ustanovenì ß 2 pìsm. g) tèhoû z kona ten, komu byla provozem vozidla zp sobena ökoda. TÌm, komu byla v danèm p ÌpadÏ zp sobena ökoda na zdravì provozem vozidla, byla matka nezletil ch dïtì. Podle ß 442 obëanskèho z konìku m poökozen n rok na skuteënou ökodu za to, co mu uölo, ovöem za splnïnì podmìnky, ûe je d na odpovïdnost pojiötïnèho za tuto ökodu. JednÌm ze z kladnìch p edpoklad vzniku odpovïdnosti je existence p ÌËinnÈ souvislosti (kauz lnìho nexu) mezi poruöenìm pr vnì povinnosti jako p ÌËinou a ökodou, vëetnï jejìho rozsahu, jako n sledkem. Bez existence p ÌËinnÈ souvislosti nenì d na odpovïdnost za ökodu, i kdyby ökoda prokazatelnï vznikla, neboù odpovïdnost nelze neomezenï Ëinit z vislou na kauzalitï, protoûe by to mohlo vèst k z konu neodpovìdajìcìmu ne nosnèmu ukl d nì povinnosti nahradit ökodu. V danèm p ÌpadÏ p ÌËinou ztr ty na v dïlku, resp. uölèho zisku, nebyla ökoda, zp soben otci provozem vozidla, ale skuteënost, ûe jeho manûelka v d sledku ökody na zdravì nebyla schopna zajiöùovat pèëi o dïti a dom cnost. äkoda, spoëìvajìcì ve ztr tï na v dïlku, resp. uölèm zisku, zap ÌËinÏn zranïnìm manûelky, nenì v p ÌËinnÈ souvislosti s poruöenìm pr vnì povinnosti pojiötïnèho, na jehoû stranï tedy nenì d na odpovïdnost za takto vzniklou ökodu. Od samotnèho poë tku mïla b t likvid torem likvidace smïrov na k p ÌpadnÈ hradï tzv. v pomoci v dom cnosti a v tomto duchu mïl b t manûel poökozenè citlivï, ale d raznï informov n. Pojiöùovna by se tak vyhnula mimo dnï nep ÌjemnÈ situaci, kdy se nynì poökozen strana cìtì jejìm jedn nìm podvedena a d vod zmïny zp sobu likvidace nevidì v pr vnìch p edpisech, ale ve v öi poûadovanè Ë stky, a chce se za kaûdou cenu soudit. I kdyû soudnì spor pro nïho tèmï jistï nedopadne p ÌznivÏ, jmènu pojiöùoven takovè spory ökodì. AsistenËnÌ p Ìpad: Dovolen autonehodou nekonëì VladimÌr Fuchs, Europ Assistance Na naöi asistenënì centr lu v Praze zavolal otec rodiny, kter havarovala se sv m vozem bïhem cesty na pr zdninovou dovolenou v Chorvatsku. Asi 120 km od cìlovèho mìsta pobytu na pob eûì jim do cesty vbïhla srna. Podle popisu volajìcìho otce se jednalo o v ûnou nehodu. Cel rodina mïla cestovnì pojiötïnì a takè vozidlo mïlo havarijnì pojistku. U obou druh pojiötïnì byly zahrnuty asistenënì sluûby naöì spoleënosti. Ud lost podle popisu nepodlèhala v luk m podmìnek pojiötïnì, a proto jsme neprodlenï podnikli kroky pomoci klient m pro danou situaci. Otec s m byl dìky airbagu v po dku, matku i obï dïti jsme nechali p evèzt z chrannou sluûbou do nejbliûöì nemocnice, kde jim byla oöet ena povrchov poranïnì a provedena vyöet enì pro vylouëenì vnit nìch zranïnì. LÈka ka z praûskè asistenënì centr ly byla neust le ve spojenì s nemocnicì, aby kontrolovala aktu lnì stav pacient, podle kterèho jsme postupovali d le. Auto nebylo pojìzdnè. Zajistili jsme odtah nepojìzdnèho vozu do blìzkèho servisu. Otce, kter Ëekal u havarovanèho vozu na odtahovou sluûbu, jsme potè dopravili k rodinï do nemocnice a takè jsme pro kaûd p Ìpad rezervovali pro rodinu nocleh v mìstnìm hotelu. Po nïkolika hodin ch bylo potvrzeno, ûe û dnè ze zranïnì naötïstì nebylo v ûnè. P esto se vöak jeötï lèka i rozhodli ponechat si staröì z obou dïtì p es noc v nemocnici, aby si byli sv mi pozorov nìmi plnï jisti. Otci, matce a druhèmu dìtïti jsme tedy zajistili p epravu do hotelu, kam byla uû p edtìm ze servisu dovezena zavazadla celè rodiny. R no lèka i propustili poslednìho Ëlena rodiny a po rodinnè poradï bylo rozhodnuto, ûe se od dovolenè tìmto öpatn m zaë tkem nenechajì odradit a budou pokraëovat v cestï k mo i. Vozidlo mïlo b t opravenè aû za nïkolik dnì. Nechali jsme p istavit taxi, kter m jiû bez dalöìch komplikacì do cìle svè cesty dorazili. Kdyû byl v z za t den opraven, zajistili jsme dopravu otce do servisu, kde si v z p evzal. I v tomto p ÌpadÏ se uk zalo, ûe dobr pojistka vëetnï pohotovè a efektivnì asistenënì sluûby je d leûitou souë stì v bavy na cesty. POJISTNÝ OBZOR 11/

17 PojiötÏnÌ v isl mskèm svïtï: skuteën v zva TradiËnÌ a p Ìsn pravidla isl mskèho n boûenstvì st le jeötï brzdì rozvoj finanënìho sektoru v arabsk ch zemìch. Mimo jinè tak komplikujì i pojiöùovacì sluûby, neboù velk Ë st populace st le ctì p Ìsn pravidla öarìja, podle nichû je zapovïzen obchod zaloûen na p edem sjednanè rokovè sazbï. Pravidla öarìja kromï celkem zn mèho z kazu podìlet se na podnicìch, produkovat alkoholickè n poje Ëi vep ovè maso a obchodovat s nimi, nedovoluje ani loterii. A pr vï tento fakt ztïûuje v isl mskèm svïtï ûivot pojiöùovn m, neboù Ë st tamïjöìho obyvatelstva st le nahlìûì na pojiötïnì jako na urëit druh loterie Ëi s zky: vûdyù ani pojiöùovna ani klient p edem nevïdì, zda ökoda nastane Ëi nikoli! KromÏ toho se poukazuje na podobnost pojiötïnì a v hernì loterie ñ investice malè Ë stky m p inèst jejì mnohon sobek. Z kaz dohody obchodu s roëenìm se t k pojiötïnì velmi citelnï. PojiötÏn klient platì pojiöùovnï dlouhodobï pravidelnï pojistnè, za kterè mu n leûì ovöem ÑnedostateËnÈì protiplnïnì: pojistn ochrana, resp. p Ìslib pojistnèho plnïnì, nastane-li ökoda. Ale co kdyû û dn nevznikne? To podle isl mu znamen neopr vnïn majetkov prospïch zvan Ñribaì. I kdyû k uzav enì pojistnèho obchodu dojde, nenì vöem tïûkostem konec. ArabovÈ nap Ìklad dosud Ëasto nejsou ochotni platit ani p ir ûky za opoûdïnou platbu pojistnèho, protoûe i tyto p Ìplatky v jejich oëìch znamenajì rok. Tyto tradiënì p ek ûky nepostihujì vöak odvïtvì pojiötïnì jako celek. Proti st tnìmu systèmu nemocenskèho a penzijnìho pojiötïnì nikdo nic nenamìt, protoûe je zaloûen na solid rnìm systèmu vypl cenì d vek. I jin pojiötïnì majì zelenou ñ nap Ìklad jsou-li organizov na na jakèmsi druûstevnìm principu, kdy kaûd pojistnìk je souëasnï i pojistitelem. TakovÈ instituce ñ podobnï jako isl mskè banky ñ investujì penìze jen v r mci konformnì isl mskè ekonomiky, a tuto skuteënost si nech vajì pr vnìky osvïdëit. Pravda ovöem je, ûe v poslednìch letech se pojiötïnì v arabskèm svïtï st le vìce p ibliûuje bïûnèmu standardu z padnìho svïta. I kdyû n boûenstvì hraje st le v znamnou roli, mnohè principy a pravidla jiû neb vajì interpretov ny tak p ÌsnÏ jako d Ìve. PojiötÏnÌ zaëìn b t povaûov no za vìcemènï Ñnorm lnìì odvïtvì ekonomiky, kterè podlèh stejn m z konitostem jako jinè hospod skè branûe. Toto pragmatickè myölenì se odr ûì v rozvoji pojiöùovnictvì. SouËasn nabìdka pojistn ch produkt je vöestrann. Mimo jinè se nap Ìklad lze razovï pojistit na tradiënì pouù do Mekky. Proti stornu akce lze pojistit nap Ìklad dostihy nebo koncerty. Kapacita regionu BlÌzkÈho V chodu je velik. éije zde asi 325 milion lidì, coû p edstavuje p ibliûnï 5 % svïtovèho obyvatelstva, nicmènï na pojistnèm se zde zatìm p edepisuje pouh ch 0,6 % roënìho celosvïtovèho objemu. Komplikace ËekajÌ vöak na p ÌpadnÈ investory ze zahraniëì, neboù zakl d nì firem v muslimskèm svïtï je mimo dnï sloûitè. To je jeden z d vod, proë tamïjöì pojistnè trhy jsou prakticky ovl d - ny dom cìmi subjekty. Ty takè lèpe dok ûì reagovat na mìstnì popt vku, neboù znajì zvyklosti a pravidla zdejöìho ûivota. VÏdÌ nap Ìklad, ûe je mnohde nerentabilnì nabìzet produkty soukromèho zdravotnìho nebo ûivotnìho pojiötïnì, protoûe soci lnì sìù BlÌzkÈho V chodu je stejnï jako v minulosti st le zaloûena na rodinn ch svazcìch a vz jemnè solidaritï rodinn ch p ÌsluönÌk. Podle nïmeckèho magazìnu Positionen zpracovala Eva Svobodov Recenze: PojiötÏnÌ a pojiöùovnictvì z hlediska teoretickèho i aplikaënìho Doc. Ing. Eva Duch Ëkov, CSc.: Principy komerënìho pojiötïnì a pojiöùovnictvì, nakladatelstvì EKOPRESS, Praha 2003, vyd nì prvnì, 178 stran, doporuëen cena 252,- KË.»esky psan ch p vodnìch publikacì o komerënìm pojiötïnì analyzovanèm v plnokrevn ch trûnìch podmìnk ch nenì zatìm na naöem kniûnìm trhu p Ìliö mnoho. Kniha zkuöenè autorky a pedagoûky Evy Duch ËkovÈ bude jednou z tïch dominujìcìch. Kaûdop dnï z jemci o z kladnì studium komerënìho pojiötïnì a pojiöùovnictvì nebudou muset sahat po p ekladech zahraniënìch autor na toto tèma, neboù p edloûenè dìlo je s tïmito publikacemi nejen srovnatelnè, ale v mnoha ohledech je dokonce p edëì. Autorka rozdïlila sv j logicky set ÌdÏn v klad jednotliv ch pojm a kategoriì souvisejìcìch s provozov nìm komerënìho pojiötïnì do t in cti kapitol, ve kter ch postupnï seznamuje se z kladnìmi pojmy, instrumentariem pojistnè teorie a zasvïcenou anal zou nïkter ch aktu lnìch problèm ; to vöe je zpracov v no s v razn m osobnìm p Ìnosem v zkumnèho charakteru jednak v rovinï metodologickè, jednak v rovinï aplikaënì s akcentem na Ëesk pojistn trh. Z tohoto hlu hodnotìcìho pohledu je t eba zvl ötï ocenit kapitolu o zajiötïnì, pas û o propojov nì pojiöùovacìch sluûeb a o EvropskÈm pojistnèm trhu. Kniha takè obsahuje z kladnì charakteristiku princip fungov nì komerënìho pojiöùovnictvì v trûnì ekonomice, charakteristiku nabìdky pojistn ch produkt, p Ìstup st tu k regulaci pojiöùovnictvì a adu dalöìch aktu lnìch informacì. Obsahov str nka obecnï svïdëì o tom, ûe kniha je dìlem odbornï vysoce fundovan m, s analytickou i aplikaënì hodnotou. Projevuje se v nì vïdeck erudice a koncepënost autorky v celèm pr bïhu jejì dosavadnì odbornè, pedagogickè a vïdeckè Ëinnosti v oblasti tvorby a rozvìjenì finanënì a pojistnè teorie. S ohledem na to, ûe mnozì auto i publikacì o pojiötïnì a pojiöùovnictvì majì problèmy s hierarchizacì pojistn ch kategoriì, zvl ötï oceúuji, ûe autor- Ëino ËlenÏnÌ textu je p ehlednè a logickè, jazyk je jasn a p esn. Kniha je prvopl novï koncipov na jako vysokoökolsk uëebnice pro z kladnì kurz PojiöùovnictvÌ na VysokÈ ökole ekonomickè, stane se vöak bezesporu dobrou uëebnì pom ckou i pro studenty dalöìch vysok ch ökol ekonomickèho smïru, postgradu lnìch forem studia a student MBA. Publikace ovöem bude jistï i inspiracì a pomocnìkem pro öirok okruh z jemc o problematiku pojiötïnì a pojiöùovnictvì, pro ekonomy a finanënìky, v neposlednì adï by mïla b t za azena do p ÌruËnÌ knihovny odborn ch pracovnìk pojiöùoven. prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. Anglicko-Ëesk slovnìk pojiöùovnictvì (Kolektiv autor»ap) SlovnÌk byl p ipraven kolektivem pracovnìk z»eskè asociace pojiöùoven. Obsahuje vìce neû hesel a zaplúuje citelnou mezeru na naöem kniûnìm trhu. KromÏ vyslovenï odborn ch termìn z oblasti pojiötïnì a zajiötïnì jsou ve slovnìku zastoupeny rovnïû termìny vztahujìcì se k ekonomickè Ëinnosti pojiöùoven, a takè termìny z oblasti pojistnèho pr va. Nezanedbatelnou Ë st slovnìku p edstavujì v razy t kajìcì se pojiöùovnictvì v EvropskÈ unii. Tento jedineën slovnìk se jistï stane uûiteënou pom ckou nejen Ëesk m a zahraniënìm pracovnìk m pojiöùoven, zprost edkovatel m pojiötïnì a zajiötïnì, ale i student m vysok ch ökol, st ednìch odborn ch ökol a öirokè ve ejnosti. (15x21 cm, pevn vazba, 516 stran, cena 429 KË, 625 Sk, vydalo nakladatelstvì Grada, 18 POJISTNÝ OBZOR 11/2003

18 RËenÌ ÑNenÌ öprochu, aby na nïm nebylo pravdy trochuì, vyjad uje spoleënou existenci pravdy a lûi. ObÏ pat Ì k sobï jako den a noc, svïtlo a tma. Jejich vz jemnou souvislostì, p sobenìm a ovlivúov nìm se zab vajì mnozì renomovanì vïdci. Vöichni se shodujì, ûe pravdivost poznatk je limitov na jednak urëitou relativnostì naöeho pozn nì, jednak mïnìcì se skuteënostì, kter je zachycov na vûdy v urëitè f zi v voje. FilozofovÈ hloubajì o vztahu absolutnì a relativnì, objektivnì a subjektivnì pravdy. LÈka i zkoumajì p ÌËiny chorobnèho lhanì, psychology a psychiatry, soudce a policisty zajìm, zda a jak lze zjistit, kdy lidè lûou a kdy mluvì pravdu. Vymysleli k tomu soubor test, popsali p Ìznaky lhanì a spolu s techniky sestrojili detektor lûi. P Ìstupy ke lûi Jedni se pìdì po tom, zdali lidè ÌkajÌ pravdu, jinì uëì druhè lh t. NÏkte Ì rodiëe k tomu vedou i svè dïti. P ÌËiny b vajì r znè. Pat Ì k nim i tak malichernè d vody, jako je uöet enì nïkolika korun za p epravu dìtïte hromadn m dopravnìm prost edkem ÑsnÌûenÌmì jeho vïku Ëi zastìr nì prodlouûenèho vìkendu omluvou ne ËastÌ ve ökole pro nemoc. NÏkterÈ profese jsou ke lhanì p Ìmo vedeny. ObchodnÌci, nevyjìmaje prodejc produkt pojiöùoven, vyz v k reklamï, inzerci, nabìdce a prodeji slogan Ñnep ilûeö-li, neprod ö!ì ady poëìtajì s tìm, ûe obëanè nutnï lûou. Je nem lo tiskopis, ve kter ch se musì po jejich vyplnïnì podepsat prohl öenì, nïkdy dokonce mìstop ÌseûnÈ, ûe: ÑVöechny uvedenè daje jsou pravdivè.ì Lh t Ëi nelhat? doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc. Se lûì se poëìt Jak na hamletovsky poloûenou ot zku: lh t Ëi nelhat? odpovìdajì nïkte Ì naöi zpïv ci? Iveta Bartoöov dovoluje: ÑM ûeö lh t...ì B ra Basikov kategoricky prohlaöuje: ÑLh t se musì...ì Petra Jan si libuje: Ñ...umÌö tak kr snï lh t...ì Janek Ledeck varuje: Ñ...nenechme si lh t...ì Leoö Mareö zpìv : ÑLûi jsou jako dèöù...ì Jitka Zelenkov p ipouötì: ÑTy mi smìö i lh t...ì Karel Gott se p izn v, ûe: Ñ...pann m ba i vdov m lhal...ì a Lenka Filipov Ñzn tisìc zp sob jak l skou zabìt leûì. Auto i pìsniëkov ch text a jejich interpreti tak hledajì hranice p ijatelnosti a nep ijatelnosti lûi. ée leû se nevyh b nikomu, svïdëì v sledek nïkolikr t opakovanèho pokusu. Na dotaz lektora, kdo dosud nikdy nelhal, se v p edn ökovèm s le nezvedla ani jedna ruka. Nikdo patrnï nechtïl naplnit tvrzenì Martina Luthera, ûe Ñleû je jako snïhov koule, ËÌm d l ji valìme, tìm se st v vïtöì.ì Po dajì se soutïûe ve lhanì. Tu, kter se konala ve mïstï Burlingtonu ve st tï Wisconsin v USA, vyhr la panì Mary Xisserliov. Na t ic tèm öestèm kaûdoroënìm po- danèm turnaji lh p ekonala ostatnì soupe e vypr vïnìm: ÑU n s v OklahomÏ vanou hroznï silnè vïtry. P ed rokem v ly tak prudce, ûe rajsk jablìëka v mojì zahradï nemohla uzr t, neboù vìtr z nich st le sfouk val vöechny sluneënì paprsky.ì Kdy Ìkat pravdu Jestliûe pat Ìte k lidem s odporem ke vöemu lhanì, s n zorem, ûe sebetvrdöì pravda je v znamnïjöì neû z dobrèho myslu vych zejìcì jak koliv klam, pokl d m za svou povinnost v s p telsky varovat. Nemohu souhlasit s p ÌmoËarostÌ orientace Ìkat pravdu vûdy a kaûdèmu, aù to stojì, co to stojì. Abych vysvïtlil svè stanovisko, uvedu p Ìklad z lèka skè praxe. LÈka P., stoupenec z sady Ñpravdou za kaûdou cenuì a Ñkaûd ËlovÏk m pr vo zn t pravdu o sobïì, vyöet il pacienta L. a ekl mu: ÑNebudu v m nic tajit, m te rakovinu a zb v v m maxim lnï rok ûivota. RadÌm v m nechodit uû v bec po doktorech. Bude lìp, kdyû str vìte tu dobu co nejp ÌjemnÏji podle svèho.ì T i dny nato sp chal nemocn sebevraûdu. P i pitvï se zjistilo, ûe n dor nebyl zhoubn. ÑJen ûeny a lèka i vïdì, jak milosrdn je leû,ì napsal Anatole France. Kdo Ìk pravdu, p ejìm trojn - sobnou odpovïdnost: za samu pravdu, za sebe a za toho, komu je ur- Ëena. Neû zaënete Ìkat pravdu, mïli byste se zamyslet nad tìm, jak bude p ijata. Rozhoduje d leûitost vïci a zkuöenost, ûe sdïlit ËlovÏku pravdu ñ a p edevöìm pravdu o nïm ñ m odpovìdat stupni jeho schopnosti se s touto pravdou vyrovnat. ÑPravda nenì vûdycky p Ìjemn. Je jako mr z, kdyû zalèz za nehty,ì odpovïdïl rytì PaleËek kr li Ji Ìmu. Tak reagoval na nabìdku Ji Ìho z PodÏbrad, aby se stal jeho dvornìm öaökem, kdyû ho p edtìm varoval, ûe bude kr l svè nabìdky litovat, protoûe mu bude Ìkat jen pravdu. Jak u n s lûeme Statistika»eskÈ policie uv dì, ûe rok od roku stoup poëet kr - deûì a loupeûn ch p epadenì. Kdyby bezv hradnï platilo p ÌslovÌ Ñkdo lûe, ten kradeì, znamenalo by to, ûe je mezi n mi st le vìce lh -, ûe lûeme Ñaû tiskneì. V ûivotnìch situacìch vöak neplatì p Ìm mïra. Kaûd m svou specifiku, svè zvl ötnosti, svou jedineënost, a proto podobnè potvrzenì by bylo lichè. Vöichni chceme, abychom nebyli obelh v ni. Poûadujeme, aby zpr vy, kterè dost v me, byly pravdivè, aby popisovaly p ÌsluönÈ jevy a procesy vïrnï a neodporovaly v niëem realitï, aby byly vïcnè a nestrannè, aby nezastìraly a nezamlëovaly nep ÌznivÈ, nep ikraölovaly a nezveliëovaly p ÌznivÈ stavy. A pokud jde o lhanì v n ö prospïch? Jeden z poslednìch v zkum zjistil, ûe: ñ 71 % dot zan ch povaûuje lhanì ve vlastnì prospïch za mor lnì; ñ jen 29 % respondent takovè lhanì neschvaluje. Lûi, kter mi obelh v me sami sebe, jsou z ludnïjöì neû ty, kter mi obelh v me ostatnì. Vloûeny Ñdo vlastnìho hnìzdaì se dovedou nejednou po dnï vymstìt. Nejsou vöak trvale nebezpeënè. ÑLeû nikdy neûije tak dlouho, aby byla star,ì tvrdil athènsk b snìk Sofokles. Lûi nemizejì samy od sebe, odpouötïjì se, ale nezapomìnajì. ÑSe lûì se m ûe projìt svïtem, nikoli zp tky,ì Ìk lotyöskè p ÌslovÌ. Kdy se lûe nejvìce Podle Otto von Bismarcka: ÑNikdy lidè tak mnoho nelûou jako po lovu, ve v lce a p ed volbami.ì Ve skuteënosti je kaûd vöednì den na lûi bohat. Psycholoûka B. de Paulov z Univerzity ve Virginii uvedla ve v sledcìch svèho zkoum nì, ûe kaûd ËlovÏk se dennï dopustì minim lnï dvou lûì. NÏkterÈ z nich lze za adit do kategorie neökodn ch tvrzenì, jinè mohou b t ve sv ch d sledcìch osudnè. LhanÌ je souë stì naöeho ûivota. Pat Ì k prost edk m strategickè a taktickè komunikaënì vybavenosti kaûdèho z n s. Ve lhanì se liöìme v tom, ûe jedni dok ûì kdykoliv zalhat bez mrknutì oka a bez v Ëitek svïdomì, zatìmco druzì pouûìvajì leû jen v krajnì nutnosti, z nouze ñ a jeötï se zastydì. POJISTNÝ OBZOR 11/