TISK č. 20 (Komise A, B, C, D)

Transkript

1 PASTORAČNÍ PRACOVNÍCI V ČCE TISK č. 20 (Komise A, B, C, D) A) Úvod Z důvodů změn, kterými ČCE v současné době prochází a které mají mj. vliv na financování církve, se synodní rada zabývala stávajícím systémem zřizování a podpory míst pastoračních pracovníků. Synodní rada dospěla k následujícímu usnesení: 1. Synodní rada ukončuje ke dni stávající systém zřizování a podpory míst pastoračních pracovníků, pověření stávajících pastoračních pracovníků zůstávají v platnosti. 2. Synodní rada souhlasí se zachováním funkce pastoračního pracovníka v ČCE, financování míst pastoračních pracovníků bude záležitostí jednotlivých církevních sborů. Pastorační pracovníci tak budou zaměstnanci sborů. Usnesení synodní rady, které ÚCK sdělila sborům v lednu 2014, předcházel rozhovor v rámci poradního odboru teologického, jehož doporučení synodní rada ve svém rozhodnutí zohlednila. Synodní rada vycházela při svém rozhodování z těchto skutečností: Funkce pastoračního pracovníka vznikla v roce 2008 v souvislosti se státním financováním zaměstnanců církve. Počet takto systemizovaných míst byl s ohledem na státní financování pevně stanoven na 12 pracovních míst s plným úvazkem. Místa byla zřizována na dva roky s možností jejich opakovaného prodlužování. Počet sborů, jejichž žádostem bylo možno vyhovět, byl tak omezený a znevýhodňoval sbory, u nichž nedošlo ke zřízení místa pastoračního pracovníka. Zákon o majetkovém vyrovnání přináší i změnu způsobu státního financování. Církev již nedostává finanční částky na jednotlivá pracovní místa, nýbrž souhrnnou fixní částku, která je určena zákonem a z něj vyplývající smlouvou mezi státem a církví. Synodní rada má za to, že služba pastoračního pracovníka je nejúžeji spjata s působením konkrétního církevního sboru, kde je i nejlépe rozpoznávána potřebnost této služby, její zaměření i rozsah. Tam by měly také být hledány a nacházeny prostředky na její podporu. Zároveň však do budoucna bude pamatováno i na případy, kdy je potřeba služby pastoračního pracovníka na sboru zřejmá, a zároveň se z přesvědčivých důvodů na ni nedostávají prostředky. Poslední rozhodnutí však přísluší synodu. Jeho prvořadým zadáním je určit model, kterým půjde církev v dalších letech, kam patří i přemýšlení o této části života církevních sborů. Synod může při svých jednáních dospět i k usnesení, kdy v církevních řádech služba pastoračního pracovníka/pracovnice plně nahradí službu sborové sestry/sborového bratra. V žádném případě tak nejde o znevážení role pastoračních pracovníků a pracovnic. Odstraňuje se především jistý druh znevýhodnění a připravuje půda pro jednotný začátek nového způsobu zřizování a podpory míst pastoračních pracovníků. Podkladem pro rozhovor a následné rozhodnutí SR byl materiál přehled současného stavu, který SR předkládá synodu v následující části tohoto tisku. B) Pastorační pracovníci přehled současného stavu 1) PŘEHLED SOUČASNÉHO STAVU Přehled počtů pastoračních pracovníků Funkce pastoračních pracovníků byla v ČCE zavedena změnou Církevního zřízení schválenou 2. zasedáním 32. synodu v roce 2008, a to zejména z důvodu, že na toto místo bylo možno čerpat státní dotaci. V současné době je synodní radou zřízeno dvanáct celoúvazkových míst pastoračních pracovníků, které jsou obsazeny 22 zaměstnanci. O místa pastoračních pracovníků se dělí 23 sborů, a to následujícím způsobem: 1

2 a) 3 sbory mají úvazek 1,00; b) 3 sbory mají úvazek 0,75; c) 12 sborů má úvazek 0,5; d) 3 sbory mají úvazek 0,25. Z těchto sborů je 20 obsazených kazatelem a 3 kazatelem obsazeny nejsou. Ze sborů, v nichž současné době působí pastorační pracovník, mají zřízeno a trvale obsazeno místo pastoračního pracovníka: a) 2 sbory od roku 2008; b) 5 sborů od roku 2009; c) 6 sborů od roku 2010; d) 7 sborů od roku 2011; e) 3 sbory od roku Synodní rada povolává pastoračního pracovníka vždy nejdéle na dva roky, zpravidla ale vyhoví žádosti o prodloužení (ačkoli se někdy mění výše úvazků). Vzhledem k zásadě, že se nebude navyšovat celkový počet úvazků pastoračních pracovníků, to vede k nerovným podmínkám pro sbory, které v současné době místo pastoračního pracovníka zřízeno nemají, ač by chtěly. Právě volné místo pastoračního pracovníka bylo několikrát využito synodní radou pro přechodné a zkušební zaměstnání kazatele z jiné církve, který se ucházel o místo kazatele v ČCE. Obsah činnosti pastoračních pracovníků Z jednotlivých náplní práce pastoračních pracovníků vyplývají tyto oblasti jejich činnosti ve sborech: a) administrativní práce, b) pastorační návštěvy (doma, v nemocnicích, v domovech seniorů), c) katechetická práce (výuka dětí, vedení mateřského centra apod.) d) práce se skupinami ve sboru i mimo sbor (setkávání maminek, žen, seniorů, spolupráce s občanským sdružením apod.) Náklady na zaměstnávání pastoračního pracovníka Průměrné roční náklady na 1 celý úvazek pastoračního pracovníka činí v současné době Kč (z toho Kč tvoří náklady na mzdu a odvody, Kč náklady na stravenky a Kč náklady na příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění či životní pojištění). Na tyto náklady přispívá sbor, v němž pastorační pracovník působí, částkou Kč ročně (v případě nižšího úvazku poměrnou částkou), ostatní náklady, tj Kč ročně, hradí povšechný sbor. 1 2) SOUČASNÁ ÚPRAVA PŮSOBENÍ PASTORAČNÍCH PRACOVNÍKŮ V CZ a řádech ČCE a směrnicích SR Funkce pastoračního pracovníka je zakotvena v 13 Církevního zřízení: 1. Pastorační pracovníci jsou zaměstnanci církve pověření k duchovenské činnosti spočívající: a. v organizaci a provádění křesťansky zaměřené sociální a pastorační péče a služby, b. ve vykonávání pomocných činností v rámci církevního sboru pod vedením faráře, c. ve vykonávání pomocných činností v nemocnicích, věznicích a dalších zařízeních pod vedením faráře. 2. Zaměstnanecký poměr s pastoračními pracovníky uzavírá a rozvazuje jménem církve synodní rada. 1 Po té, co se stal účinným zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, není finanční částka, již ČCE dostává od státu, vázána na počet pracovních míst. ČCE tak již nečerpá finance na jednotlivá pracovní místa, ale dostává fixní částku, jež je určena zákonem a smlouvou uzavřenou mezi státem a ČCE. 2

3 3. Synodní rada určí na návrh příslušného správního orgánu církevní sbor, v němž bude pastorační pracovník vykonávat své pověření pod vedením určeného faráře. Tato funkce je dále upravena v čl. 19 Řádu pro kazatele: 1. Pastoračním pracovníkem se může stát aktivní člen ČCE s hlasovacím právem, který má ukončené středoškolské vzdělání. Ve výjimečných případech se jím může stát aktivní člen farního sboru ČCE s hlasovacím právem, který má ukončené základní vzdělání a u něhož bylo rozpoznáno mimořádné nadání pro konkrétní práci, která se od něj očekává. 2. Katechetou se může stát aktivní člen ČCE s hlasovacím právem, který splňuje následující podmínky: o má ukončené vzdělání na VOŠ biblické v Hradci Králové nebo úspěšně složil alespoň 1. odbornou zkoušku magisterského studijního programu teologie ETF UK nebo dokončil bakalářský studijní program teologie ETF UK, o složil pedagogické minimum předepsané MŠMT ČR. 3. K povolání za pastoračního pracovníka nebo za katechetu je zapotřebí: o doporučení staršovstva sboru, v němž kandidát žije a působí, o doporučení příslušného seniorátního výboru, o vyjádření psychologa o způsobilosti kandidáta pro tuto práci. 4. Pastorační pracovníky a katechety povolává synodní rada na žádost staršovstva sboru, ve kterém budou působit. Ke službě je pověřuje příslušný seniorátní výbor. 5. Synodní rada vede seznam pastoračních pracovníků a katechetů a pečuje o jejich další povinné vzdělávání. Zřizovat místa pastoračních pracovníků a povolávat jednotlivé pastorační pracovníky je v pravomoci synodní rady. Ta za tímto účelem vydala tzv. Zásady synodní rady ČCE pro pověřování pastoračních pracovníků viz příloha č. 1 tohoto dokumentu. Z hlediska státního práva V základním dokumentu ČCE 2 jsou pastorační pracovníci zahrnuti mezi duchovní. To je pojem, který používá zákon o církvích a je podstatný z hlediska ochrany autonomie církví. Stát respektuje právo církví ustanovovat a odvolávat své duchovní podle jejich předpisů nezávisle na státních orgánech; to znamená, že na otázky vzniku a zániku zaměstnaneckého poměru pastoračních pracovníků se nevztahuje zákoník práce. Církev dále může pověřit své duchovní výkonem duchovenské činnosti ve věznicích, nemocnicích, armádě apod. (bližší podmínky stanoví jednotlivé dohody). Stát také u duchovních chrání povinnost mlčenlivosti; podle judikatury ústavního soudu je tomu ale pouze v případě, že je uvedena v základním dokumentu. Povinnost mlčenlivosti pastoračních pracovníků v řádech ČCE zakotvena není, a není proto ani v základním dokumentu zmíněna. 3) OTÁZKY OHLEDNĚ DALŠÍHO PŮSOBENÍ PASTORAČNÍCH PRACOVNÍKŮ V ČCE Návrhy otázek, které by bylo vhodné řešit (možno přidávat další): 1. Má funkce pastoračních pracovníků v ČCE svůj význam? 2. Mají být náklady na zaměstnávání pastoračních pracovníků působících ve farních sborech a seniorátech z části hrazeny povšechným sborem, jako je tomu v současné době, nebo má být financování zcela přeneseno na farní, příp. seniorátní sbory? 3. Pokud má být zaměstnávání pastoračních pracovníků v jednotlivých sborech částečně hrazeno z prostředků povšechného sboru, jak má být rozhodováno o tom, v kterém sboru bude pastorační pracovník působit? 2 Základní dokument je dokument vyžadovaný zákonem o církvích. Obsahuje informace, které stát považuje za důležité se o každé církvi či náboženské společnosti dozvědět (název, poslání, statutární orgán, organizační struktura apod.). 3

4 4. Pokud by byla činnost pastoračních pracovníků hrazena zcela sbory, kdo zřizuje místa pastoračních pracovníků (synodní rada, seniorátní výbor, staršovstvo)? 4) PŘÍLOHY (v závěru tisku) 1. Zásady synodní rady ČCE pro pověřování pastoračních pracovníků 2. Přehled působení pastoračních pracovníků v ČCE C) Návrh úpravy CZ Předkládaný návrh úpravy Církevního zřízení připravil poradní odbor organizační a právní, který zároveň doporučuje, aby se tato změna projednávala v samostatném řízení o změně CZ odděleně od komplexu změn souvisejících s ordinovanou službou, neboť jde o jiné téma. Synod ukládá synodní radě, aby zahájila řízení o změně Církevního zřízení 13. Dosavadní 13 se mění takto: 13. Pastorační pracovníci 1. Pastorační pracovníci jsou zaměstnanci církve církevních sborů pověření k duchovenské činnosti spočívající: a. v organizaci a provádění křesťansky zaměřené sociální a pastorační péče a služby, b. ve vykonávání pomocných činností v rámci církevního sboru pod vedením faráře, c. ve vykonávání pomocných činností v nemocnicích, věznicích a dalších zařízeních pod vedením faráře. 2. Pastorační pracovníky povolává a zzaměstnanecký poměr s nimi pastoračními pracovníky uzavírá a rozvazuje jménem církve synodní rada správní orgán příslušného sboru. 3. Pastorační pracovník může být povolán, jen pokud jeho povolání schválí synodní rada.synodní rada určí na návrh příslušného správního orgánu církevní sbor, v němž bude pastorační pracovník vykonávat své pověření pod vedením určeného faráře. Pozn.: Číslování paragrafu odpovídá současně platnému znění Církevního zřízení. Protože v řízení o změnách CZ souvisejících s ordinovanou službou dochází v důsledku vkládání nových paragrafů k přečíslování paragrafů následných, bude v případě jejich schválení číslování paragrafu měněného v tomto řízení o změně CZ přizpůsobeno tak, aby odpovídalo posunutému číslování. D) Návrhy usnesení Synodní rada předkládá synodu následující návrhy usnesení: 1. Synod ukládá synodní radě, aby zahájila řízení o změně Církevního zřízení 13, která je navržena v tisku č. 20 na str Synod současně ukládá synodní radě, aby 1. zasedání 34. synodu předložila související návrh změny Řádu pro kazatele. 4

5 Příloha č. 1 ZÁSADY SYNODNÍ RADY ČCE PRO POVĚŘOVÁNÍ PASTORAČNÍCH PRACOVNÍKŮ 1. Postavení pastoračních pracovníků Pastorační pracovníci jsou zaměstnanci povšechného sboru, pověření k duchovenské činnosti dle ustanovení CZ 13 a ŘK čl Odměňování pastoračních pracovníků Pastorační pracovník je odměňován základním platem ve třídě 1 dle vládního nařízení 566/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Základní plat financuje stát formou dotace, kterou poskytuje církvi. Ostatní náklady, které vznikají povšechnému sboru v souvislosti se zaměstnáním pastoračního pracovníka (tj. zákonné úrazové pojištění zaměstnance, poskytované jídelní kupony nebo příspěvky zaměstnavatele na penzijní či životní pojištění) hradí farní sbor, v němž pastorační pracovník působí, formou příspěvku povšechnému sboru. Sbor je povinen hradit tento příspěvek i v případě, že se pastorační pracovník vzdá svého práva na výplatu stravenek nebo na příspěvek zaměstnavatele na penzijní či životní pojištění. Příspěvky jsou shromažďovány na Fondu pastoračních pracovníků. Prostředky z tohoto fondu mohou být použity pouze k účelu uvedenému výše, případně k jiné formě podpory práce a vzdělávání pastoračních pracovníků v souladu se Statutem Fondu pastoračních pracovníků. Farní sbor je povinen hradit tento příspěvek ve dvou pololetních splátkách k a na příslušný účet povšechného sboru. Výše příspěvku činí Kč za rok. 3. Zřizování míst pastoračních pracovníků Místa pastoračních pracovníků zřizuje a ruší synodní rada. 4. Personální předpoklady a pracovní úvazek pastoračního pracovníka Personální předpoklady uchazečů o místa pastoračních pracovníků stanovuje ŘK čl. 19 odst. 1. Pracovní úvazek pastoračního pracovníka ve farním sboru může činit nejméně 25 % a nejvýše 100 %. 5. Pověřování pastoračních pracovníků Zaměstnanecký poměr s pastoračními pracovníky uzavírá a rozvazuje synodní rada. Uchazeče o místo pastoračního pracovníka navrhuje synodní radě správní orgán sboru, v němž má pracovník působit. Pokud podává návrh staršovstvo, činí tak prostřednictvím příslušného seniorátního výboru, který se k návrhu vyjádří. Synodní rada není povinna navrženého uchazeče pověřit. Synodní rada pověřuje pastorační pracovníky výhradně na dobu určitou, nejvýše však na dva roky. Na žádost sboru, kde pastorační pracovník působí, může synodní rada opakovaně prodloužit pověření pastoračního pracovníka, vždy však nejvýše o dva roky. Synodní rada určí faráře, pod jehož vedením bude pastorační pracovník vykonávat svoji činnost. 6. Návrh na pověření pastoračního pracovníka Návrh na pověření pastoračního pracovníka musí obsahovat tyto náležitosti: - základní osobní údaje a životopis uchazeče - doklady o ukončeném vzdělání, případně o dalším studiu uchazeče - doporučení staršovstva sboru, v němž uchazeč žije a působí - doporučení příslušného seniorátního výboru 5

6 - vyjádření psychologa o způsobilosti uchazeče pro práci pastoračního pracovníka - dobu, na niž má být s pastoračním pracovníkem uzavřena pracovní smlouva a rozsah jeho pracovního úvazku - zdůvodnění práce, kterou bude pastorační pracovník vykonávat spolu s podrobnou pracovní náplní pastoračního pracovníka a časovým snímkem jeho předpokládané činnosti - návrh, pod vedením kterého faráře by měl pastorační pracovník vykonávat svoji činnost a vyjádření tohoto faráře, že je ochoten pastoračního pracovníka vést - písemné prohlášení uchazeče o místo pastoračního pracovníka, že se zavazuje zachovávat mlčenlivost o věcech mu důvěrně svěřených - prohlášení správního orgánu sboru o závazku hradit náklady, které vzniknou povšechnému sboru v souvislosti se zaměstnáním pastoračního pracovníka - vyjádření staršovstev sousedních sborů, případně seniorátního výboru sousedního seniorátu, pokud činnost pastoračního pracovníka přesáhne do jejich území Návrh na pověření pastoračního pracovníka se všemi náležitostmi musí být podepsán oběma představiteli příslušného sboru a uchazečem o místo pastoračního pracovníka 7. Návrh na prodloužení pověření pastoračního pracovníka Návrh na prodloužení pověření pastoračního pracovníka musí obsahovat tyto náležitosti: - žádost správního orgánu sboru, v němž pastorační pracovník působí - doporučení příslušného seniorátního výboru - dobu, na niž má být s pastoračním pracovníkem uzavřena pracovní smlouva a rozsah jeho pracovního úvazku - hodnocení dosavadní činnosti pastoračního pracovníka vypracované farářem, pod jehož vedením pastorační pracovník vykonával svou činnost - prohlášení správního orgánu farního sboru o závazku hradit náklady, které vzniknou povšechnému sboru v souvislosti se zaměstnáním pastoračního pracovníka - vyjádření staršovstev sousedních sborů, případně seniorátního výboru sousedního seniorátu, pokud činnost pastoračního pracovníka přesáhne do jejich území - informace o případných změnách proti dříve předloženým dokladům Návrh na prodloužení pověření pastoračního pracovníka se všemi náležitostmi musí být podepsán oběma představiteli příslušného sboru a uchazečem o místo pastoračního pracovníka 8. Pověřování pastoračních pracovníků a církevní dohled Pastorační pracovníky pověřuje k jejich službě při bohoslužebném shromáždění příslušný sbor. Synodní rada je povinna vést seznam pastoračních pracovníků, kteří působí ve sborech a pečovat o jejich další povinné vzdělávání. 9. Dovolená, nemoc, neplacené volno Senior uděluje dovolenou pastoračním pracovníkům, dále vede evidenci jejich nemoci a neplaceného volna. Tyto doklady odesílají pastorační pracovníci seniorovi prostřednictvím faráře, pod jehož vedením vykonávají svou činnost. Senior je dále postupuje ÚCK. 10. Přechodná ustanovení Sbory, které při žádosti o pověření pastoračního pracovníka nepředložily některý z dokladů vyjmenovaných v odstavci 6, jsou povinny tak učinit nejpozději společně se žádostí o prodloužení tohoto pověření. 6

7 Příloha č. 2 Pastorační pracovníci stav k Seniorát/farní sbor místo zřízeno od místo zřízeno do výše úvazku Pražský seniorát Praha 8 - Kobylisy ,75 Praha 8 - Libeň ,50 Jihočeský seniorát Volyně ,50 Jindřichův Hradec ,50 Západočeský seniorát Přeštice ,50 Merklín u Přeštic ,50 Liberecký seniorát Rumburk Královéhradecký seniorát Jičín ,50 Chrudimský seniorát Pardubice ,75 Horácký seniorát Nové Město na Moravě ,75 Sázava ,25 Brněnský seniorát Brno I ,50 Brno-Židenice ,50 Brno II ,50 Klobouky u Brna ,50 Nosislav ,25 Východomoravský seniorát Jasenná ,50 Liptál Valašské Meziříčí ,25 Vsetín-Horní sbor ,50 Moravskoslezský seniorát Moravskoslezský seniorát ,00 Olomouc ,00 Český Těšín ,00 Ochranovský seniorát Jablonec nad Nisou ,00 7