Principy fenomenologické reflexe výtvarného projevu jedince se systemickým přesahem.
|
|
- Štěpán Dušek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ZÁVORA, Jiří a NIŠPONSKÁ, Magda. Principy fenomenologické reflexe výtvarného projevu jedince. In Osobnosť v kontexte kognícii, emocionality a motivácií, Bratislava: Stimul, s , ISBN Jiří Závora & Magda Nišponská Principy fenomenologické reflexe výtvarného projevu jedince se systemickým přesahem. Absktrakt: Fenomenologická reflexe autentického výtvarného artefaktu je metodou, u které lze oprávněně předpokládat její významný výzkumný, diagnostický a terapeutický potenciál. Ve fenomenologické reflexi minimalizujeme teoretické modelování ve prospěch evokace a udržení přímé prožitkové účasti. Tím se snažíme vytvořit přirozený a bezpečný prostor pro odhalování vědomých obsahů psychiky v proudu proměnlivosti přítomnosti a selfkonfrontaci autora artefaktu se svým dílem; je zde akcentován proces kontinuální integrace témat ve vědomí autora v procesu narativní animace. Klíčová slova: fenomenologická reflexe, narativní animace, výtvarný artefakt, téma-emoce, fyzickáduševní-duchovní rovina artefaktu, dialektika vztahu autor-dílo Abstract: The phenomenological reflection of a visual artifact (artwork) is a new qualitative method, which proves to be a highly effective source of information and can bring valuable outcomes in the spheres of research, psycho-diagnostics and psychotherapy. Within the phenomenological reflection, the theoretical reasoning is reduced and the evocation of the direct participatory experience is enhanced. A truly accepting attitude towards the author s personality enables the conscious content of the author s psyche to be revealed and confronted with the author himself, face to face to his artifact. In the process of authentic imagination, we emphasize the continuous integration of emotionally significant themes into consciousness. 1
2 Key words: Phenomenological reflection, narrative imagination, visual artifact, self-expression OBECNÝ SMYSL NAŠÍ METODY Participovat na umění jeho vytvářením a přijímáním patří mezi nejvýznamnější lidské počiny. (H. Skolimowski, 2001) Fenomenologická reflexe výtvarného projevu jedince, v pojetí našich metod, je založena na autentické introspektivní reflexi vědomých obsahů vznikajících při působení vlastního artefaktu v proudu měnící se přítomnosti. Tím přesouváme pozornost ze zprostředkovaného pohledu instrumentální interpretace symbolického potenciálu artefaktu k přímému prožitkovému doteku autora s jevy, potažmo tématy a tématickými celky. (ZÁVORA & NIŠPONSKÁ, 2007). diagnostické a terapeutické cíle metody Autor artefaktu, prostřednictvím specificky formulovaných, otevřených otázek fenomenologa-terapeuta 1 (dopomoc), proniká do vlastního artefaktu reflexí emocí a kognitivních obsahů; dochází k narativní animaci 2 v přímém prožitkovém kontinuu. Postupné prorůstání do prostoru obrazu a jeho emocionálního potenciálu s dopomocí a přímý kontakt s objevujícími se, původně skrytými jevy zároveň směřuje k re-integraci autorova vnitřního světa, a to ve směru od dysfunkce k funkčnosti, od zápletky k rozřešení. Tato kontinualita probíhá plynulým propojení deskriptivní, diagnostické a terapeutické roviny přístupu v krátkém čase (brief approach). hlavní cíle naší metody: 1 fenomenologicky orientovaný terapeut 2 autor artefaktu vypráví o tom co cítí, co se s ním děje, o čem přemýšlí, co pozoruje, přičemž neomezujeme introspekci pouze na kognitivní obsahy či jen na emoce. Struktura obrazu je shledána živou (živě působící) a jako taková indukuje určitý příběh (ve splétání prožitků). Ten je, podle našeho názoru, validnější než útržkovité výpovědi a taktéž k němu přirozeně dochází. Tím dospíváme také k lepšímu uchopení prožitků, tedy i jevů, které jsou lépe sdělitelné syntagmatem příběhu než výpověďmi o jednotlivých prožitcích. 2
3 - zachytit směřování fenomenologické reflexe navozené a udržované strukturou a symbolickým potenciálem výtvarného artefaktu (směřování proudu narativní animace 3 ) - akcentovat jevy (témata) na něž autor emocionálně silně reaguje především v momentu kdy se jich dotkne přímým prožitkem (využíváme schopnosti člověka instar omnium; v proudu fenomenologické reflexe dochází ke konfrontaci autora s vnitřními obsahy, jež jsou součástí aktuálního vědomí, v tomto případě proto, že je možné je díky vlastnímu artefaktu prožívat jako vnější) (ZÁVORA, 2007) - nechat autora nazřít jevy (témata) systemickými principy psychodramatu (jako komplement ex post fenom. reflexe) - přijmout přeuspořádání jevů kdy v konečném důsledku dochází k překonání původního příběhu obrazu jeho čistým dozřením (viz následující text) nebo dozřením se systemickým přeuspořádáním; změna na symbolické úrovni v rozsahu celého tematického komplexu pak vyvolá analogickou změnu v duševním životě autora, odpovídající jiné úrovni integrace, kongruence a tedy i osobního růstu (CIOMPI, 1991; HELLINGER, 2000; NELLES, 2004; PRAŠKO a kol., 2003; NIŠPONSKÁ, 2006; TADESCHI a CALHOUN, 2004; NINDL, 2007 a další ) METODICKÝ RÁMEC 1. navození přímého prožívání artefaktu ve třech základních rovinách reflexe Základním úkolem odborné dopomoci, hned na začátku procesu reflexe, je navést autora k fenomenologickému nazírání svého artefaktu. Pro lepší uchopení šíře tohoto nazírání jsme celý potenciál artefaktu diferencovali do tří základních dimenzí, které poskytuje artefakt sám: a) fyzická - to co je vidět - zahrnuje body, linie, tvary, barvy a jejich kompozici b) duševní (emocionální) - to co lze duševně cítit - vyžadující dopomocné otázky navozující postupné afektivní osazení symbolické složky artefaktu a její naraci 3 směřování se váže k zásadní diagnosticko-terapeutické otázce: k jakému tématu směřuje narativní animace autora artefaktu? 3
4 c) duchovní - to co lze duchovně zřít vyžadující dopomocné instrukce systemické podstaty, poukazující na působení obrazu jako celku za nímž, v jeho pozadí či na jehož dně leží téma, meta-emoce či také smysl, se kterým se autor musí konfrontovat; (viz následující text) Uvedené dimenze utváří obsahový předmět reflexe a roviny nazírání. Fenomenologická reflexe probíhá ve všech třech rovinách zároveň. K tomu je zapotřebí autora doslova rituálně postavit před jeho artefakt s vyřčenou instrukcí, nechť vědomě připustí existenci životnost a svébytnost artefaktu, ačkoliv jej autorovo imaginující vědomí vnímá jako ireálný (SARTRE, 1940); podobné iniciace používá systemická terapie (HELLINGER, 2000, 2001, 2003; NELLES, 2004 ) Tím se mimo jiné vyhneme vylučování předpojatostí, soudů, očekávání, tak jak a ně upozorňují např. Valle a Halling (1989). Artefakt je pak autorem neredukovaně vnímán jako celek, komplex jevů, jako cosi životné i někdo živý stojící před ním ; toho se pak dotýká přímo prožitkem a vnímá své emoce, především na úrovni tělesných pocitů. Jak výtvarný proces v němž artefakt vzniká, tak jeho fenomenologická reflexe jsou akty sebe-kladení - sebeuskutečňování. Z fenomenologického hlediska se jedná o proces zprostředkování sebe sama do formy jiného bytí, která nás ubezpečuje v hmotném pocitu, že jsme. (HEGEL, 1960) To je výchozí teze a podmínka naší metody fenomenologické reflexe výtvarného artefaktu autorem samým a je jí zdůvodněna práce s výtvarným artefaktem, v jehož symbolické struktuře se vždy jedinečně objeví jak prvky kongruence, tak prvky inkongruence dopomoc a role terapeuta Terapeut s autorem spolupracuje na narativní animaci (proces autentické imaginace) vznikající při působení artefaktu ve čtyřech podstatných rovinách: a) svojí aktuální přítomností je akcentován jako (aktivní) divák, čímž tvořivý proces jen podporuje (SLADEOVÁ, 1994). Podle Sauvayrea a Forbesové (2006) je základní součástí tvořivého procesu.. neutrální, avšak přesto aktivní přítomnost toho druhého v procesu rozvíjení či otevírání já (self) (str.265). 4 to odpovídá základní podmínce fenomenologického přístupu: nutnosti vnímat jak emoční tak kognitivní obsahy našeho vědomí v jejich vzájemné kongruenci (Miovský, 2006) 4
5 b) poskytuje autorovi svobodný prostor a tvořivou atmosféru pro bezpečné odvyprávění příběhu a hledání smyslu; tím také předchází častým jevům sekundární viktimizace a stigmatizace (PRAŠKO a kol., 2003; VIZINOVÁ a PREISS, 1999) c) poskytuje podporu - dodává autorovi pocit sebedůvěry a odvahy (Př:..je důležité a cenné to co se vybavuje Vám a co cítíte Vy ) d) poskytuje korektiva pro udržení autora ve fenomenologickém nazírání artefaktu - přímé prožitkové účasti, namísto fixování ve fyzické rovině s popisnými významy Fenomenolog-terapeut dbá v obecné podstatě na to, aby mezi autorem a jeho artefaktem došlo k živé fenomenologické konfrontaci, dané dialektikou vztahu autor a jeho dílo. Zároveň autora v této konfrontaci udržuje a směruje jej k prohlubování a rozšiřování reflexe, dokud se nevynoří určité téma, které je naopak zcela konkrétní a pojmenovatelné (ve formě silně akcentovaná emoce). Artefakt autora pochází z něj samého, nese proto charakter jeho samého, je jeho self-expresí. Přesto si udržuje svébytnost, jako něco nového co vzniklo. To co je ze vztahu autor a jeho dílo metodou fenomenologické reflexe využíváno, je jejich souhra; jedná se o souhru mezi dialektickými protiklady, které se vzájemně vylučují a zároveň podmiňují. Tato souhra umožňuje ve vzájemné, kontinuální dynamické komunikaci autora a jeho artefaktu diferencovat dříve nediferencované a integrovat disociované. (JUNG, 1966; POLANYI, 1969) 3. příběh v artefaktu a jeho skryté téma Člověk ve výtvarné činnosti využívá základních přirozeností: především imaginace, symbolizace a řeči. Shodně je těchto duševních činností používáno i při naraci. Fenomenologicky pojatá reflexe výtvarného artefaktu se systemickým přesahem je nástrojem odhalování narativních obsahů výtvarného projevu, který dává svobodnou možnost bezpečného převyprávění příběhu, čerpajícího ze zkušenosti jeho autora a podporování jeho subjektivního nazírání (WICKER, 1975; GARVEY, 1984; VIZINOVÁ & PREISS, 1999; MATĚJČEK & DYTRYCH, 2002; WHEELIS, 2003; PRAŠKO a kol., 2003; SLAVÍK, 2004; SLAVÍK & WAWROSZ, 2004; KRUGER, 2006; a další ). Autor artefaktu v tomto smyslu zachází s přirozenostmi v prostředí navozené optimální atmosféry. Celá metoda tím čerpá ze základních daností reality: komplexnosti a přirozenosti a relativity. 5
6 VÝTVARNÝ PROJEV A SPECIFIKA NARATIVNÍ STRUKTURY Ivo Čermák (2004) příhodně definuje narativitu coby významovou strukturu, která organizuje události a jednání lidí do celků, a tím přisuzuje význam jednání jednotlivcům a událostem podle jejich vlivu na celek (str. 17). Podle našich zkušeností nelze reflektivní výpovědi řadit mezi typické lingvistické struktury, přesto je nelze označit jinak. Navenek se totiž projeví jen část určitého příběhu, často jen v několika fragmentech. Zbytek zůstává neverbalizovaný ba dokonce neverbalizovatelný, avšak autorem kýženě dozřený. 5 Neverbalizovatelnost lze zákonitě předpokládat tam, kam nelze pro komplexnost a uvolněnost obsahu verbálně dosáhnout. Koestler (1964) používá výstižného výrazu regrese do neformulovatelného, který v mluvě fenomenologické je přiblížením se předjazykovému či přivedením do blízkosti bytí. 6 (WALDENFELS, 1980; HEIDEGGER, 2002) ZNEPOKOJIVÁ EMOCE V PŘÍBĚHU ARTEFAKTU Podle našich zkušeností je výtvarný projev traumatizovaných lidí expresivnější a jejich fenomenologický ponor do příběhu artefaktu vykazuje větší hloubku, intenzitu a setrvání a často i známky letargického ulpívání. Podle Langerové (1953), se výtvarné (šířeji umělecké) dílo tím více blíží znepokojivé emoci, kterou v našem pojetí reprezentuje traumatická či potenciálně traumatická událost, čím větší intenzitou (intenzivním vyjádřením) vládne. A právě ve zmiňované letargii lze spatřovat vážnější odklon od reality a smyslu, který bez exteriorizace tématu (příčiny) není viděn a nalézán. Zde nalézáme známky inkogruence, nesouladu mezi prožíváním a kognitivními obsahy vědomí. Lze říci, že tvořivý proces, jímž se autor účastní na samotné fenomenologické reflexi svého vlastního artefaktu je rozvolněn v pozitivním slova smyslu tak, že je autor artefaktu stavěn do blízkosti bytí a navazuje kontakt s předjazykovým či také pretematickým světem (viz výše). Psychoanalytické hledisko A. Koestlera (1964) říká, že se tvořivý akt skládá z nových spojení dříve nepropojitelných matric myšlení. Syntéza přichází, když působí 5 dozření je z hlediska terapeutického tichým procesem restrukturačním, transformačním a integračním; dochází při něm k uvědomění na nejhlubší a nekomplexnější úrovni, k přeuspořádání jevů a nakonec i k překonání původního příběhu obrazu v rozsahu celého tematického komplexu. Procesuálním výsledkem tohoto procesu jsou změny v duševním životě autora, odpovídající jiné úrovni integrace, kongruence a tedy i osobního růstu. (viz cíle metody) 6 zde máme na mysli Heideggerův výraz básnicky bydlí člověk bydlení v sousedství bytí, pričemž právě básnický tj. symbolický jazyk metafor a obrazů zbližuje človeka s neformulovatelným staví jej blízko k tématu a podstatě, bez toho aby jí redukoval. 6
7 nevšední myšlení, když se dočasně nacházíme mimo dosah racionální kontroly ve prospěch zákonů, které vládnou podzemním hrám mysli a jež vytváří nové kombinace zdánlivě neslučitelných kontextů. (str. 181, podle SAUVAYREA & FORBASOVÉ, 2006) VYJEVENÍ TÉMATU V NARATIVNÍM SYNTAGMATU Při fenomenologické reflexi artefaktu, resp. narativní animaci, dochází přirozeně k selekci. Autor neintencionálně vybírá z položek obrazu a zároveň slov a propojuje je v koherentní významovou strukturu, která je na rozdíl od typické lingvistické struktury plná ticha to když dochází k živému prorůstání autora do symbolické struktury vlastního artefaktu, který na sebe nechává působit; tím proniká tedy také do sebe sama. Položky (emoce a myšlenky) se propojují a pořádají do funkčního celku tak jak se specifický příběh spřádá. Podle Wickera (1975) je v případě typické lingvistické struktury..jazyk pokladnicí položek či paradigmat, z nichž si uživatel vybírá a mluva je aktem spojování položek do významového řetězce či syntagmatu (str ). Rozvíjení příběhu je závislé na činnostech: selekce položek a jejich kombinování. Jak pro čistě lingvistickou naraci, tak pro rozvíjení příběhu ve fenomenologické reflexi výtvarného díla, jsou selekce a kombinování závislé na principech komplementarity. Krueger vyjadřuje vztah komplementarity blízkostí položek, která definuje jejich vzájemnou souvislost v narativním syntagmatu (významovém řetězci). Každopádně, rozvíjení příběhu ve fenomenologické reflexi autentického artefaktu je odehrává ve vědomí autora za současného působení jeho vlastního artefaktu, který příběh jak iniciuje, tak tedy i doplňuje. Téma (znepokojivá emoce) je tedy nacházena, nikoliv hledána, a proto se jedná o proces směrem opačný procesu projekce do artefaktu. Závěry: Fenomenologické reflexe výtvarného artefaktu považujeme za zásadní pro další psychologickou i pedagogickou intervenci. Výtvarný artefakt je z psychologického hlediska nepostradatelným komplementem verbálních projevů člověka a jedním ze základních předmětů výzkumu. Fenomenologický dialog s vnějším světem člověka uceluje, umožňuje mu integrovat disociované a částečné do celistvého, kongruentního sebeobrazu. V daném 7
8 účastném procesu se také prohlubuje sebepojetí se všemi atributy zvyšující se osobní zralosti. Literatura: CIOMPI, L. (1991). Affects as central organising and integrating factors. A new psychosocial/biological model of the psyche. Brit. J. Psychiat. 159: p ČERMÁK, I. (2004). Narativní myšlení a skutečnost. Praha : Československá psychologie, 48: p GARVEY, C. (1984). Children s Talk. Cambridge: Harvard University Press. HEGEL, G. W.(1960). Fenomenologie ducha. Praha: ČSAV. HEIDEGGER, M. (2002). Bytí a čas. Praha: OIKOMENH. HELLINGER, B. (2000). Skrytá symetrie lásky. Praha: Pragma. HELLINGER, B. (2001). Short Lectures at workshop in New York. On Alpha and Omega. Vyhľadané na english/hellinger_lectures_articles/2001_new_york_alpha_omega.shtml HELLINGER, B. (2003). To the heart of the matter. Brief therapies. Heidelberg. Carl-Auer-System Verlag. JUNG, C. G. (1966). The spirit in Man, Art and Literature. New York: Anchor Books. KOESTLER, A. (1964). The Act Creation. New York: Macmillan. KRUGER, S. R. (2006). Příběh ve hře: Struktura imaginace v psychoterapii dětí. In: Phillips, J., - Morley, J., (ed.), Imaginace a její patologie. Praha : Triton. LANGEROVÁ, S. (1953). Feeling and Form. New York: Scribner s Sons. MATĚJČEK, Z., DYTRYCH Z., (2002). Krizové situace v rodině očima dítěte. Praha : Portál. MIOVSKÝ, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada. NELLES, W. (2004). Rodinné konstelace. Praha : Alternativa NINDL, A. (2007). Krize-nebezpečí a příležitost. In Langle, S., Sulz, M, (eds.) Žít svůj vlastní život. Praha : Portál. NIŠPONSKÁ, M. (2006). Prijatie minulosti ako faktor osobného rastu. Dizertačná práca. Bratislava : UEP. POLANYI, M. (1969). Knowing and Being. Chicago : University of Chicago Press. PRAŠKO A KOL. (2003). Stop traumatickým vzpomínkám. Praha : Portál. SARTRE, J. P. (1940). l'imaginaire : psychologie phénoménologique de l'imagination. Paris : Gallimard. SAUVAYRE P., FORBESOVÁ, B. (2006). Dialektika imaginace: Velkolepá prohra v životě Nižinského. In: Phillips, J., - SKOLIMOWSKI, H. (2001): Účastná mysl. Praha : Mladá fronta. SLADEOVÁ, S. (1994). Making Meaning and making believe: Their role in the clinical process. In Slade, A., Wolf, D. (eds) Children and play. New york : Oxford University. p SLAVÍK, J. (2004). Artefiletika - reflektivní pojetí výtvarné výchovy. Výtvarná výchova 44/1: p SLAVÍK, J.; WAWROSZ, P. (2004). Umění zážitku, zážitek umění (teorie a praxe artefiletiky). 2. díl. Praha : UK-PF. TADESCHI, R. G., CALHOUN, L.G. (2004). Posttraumatic Growth: Conceptual Foundations and Empirical Evidence. Psychological Inquiry 15/1: p
9 Valle, R.S. & Halling, S. (1989). Existencial-Phenomenological Perspectives in Psychology. New York, London: Plenum Press. VIZINOVÁ, D. a PREISS, M. (1999). Psychické trauma a jeho terapie. Praha : Portál. WALDENFELS, B. (1980). Der Spielraum des Verhaltens. Frankfurt. WHEELIS, A. (2003). Naslouchání. Praha : WICKER, B. (1975). The story-shaped World. South Bend : University of Notre Dame Press. ZÁVORA, J. & NIŠPONSKÁ, M. (2007). Fenomenologická reflexe výtvarného projevu jedince se systemickým přesahem, pro pedagogy. Referenční příspěvek z přednášky na 1. mezinárodním workshopu v rámci projektu Vzdělaná Evropa. Benešov nad Ploučnicí: ZŠ v Benšově n/ Pl. a KVU PF UJEP v Ústí nad Labem. reflexe výtvarného projevu.doc ZÁVORA, J. (2007). Prožitek výtvarného dialogu jako prostředek podpory identity jedince. Příspěvek na 7. mezinárodní konference na téma: PROŽITEK JAKO ZÁKLADNÍ ELEMENT ZÁŽITKOVÉ PEDAGOGIKY pořadatel: KTV PF UJEP, UZS UJEP a Asociace psychologů sportu České republiky (sborník z konference v přípravě). 9
Specifika výtvarného projevu v metodě fenomenologické reflexe
ZÁVORA, Jiří. Specifika výtvarného projevu v metodě fenomenologické reflexe. In Umění ve výchově, prevenci a expresivní terapii Plzeň: PF ZČU Plzeň, 2008. Specifika výtvarného projevu v metodě fenomenologické
VícePsychologie literatury
Psychologie literatury Vyučující: Mgr. Martin Švanda Tel.: 532290382 E-mail: svanda@psu.cas.cz Syllabus, jarní semestr 2005 Charakteristika kurzu: Cílem kurzu je seznámit posluchače se základními pojmy,
VíceVyužití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská
Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického
VíceTrauma, vazby a rodinné konstelace
Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických
VíceProudy ve výtvarné pedagogice
Proudy ve výtvarné pedagogice 80. léta 20. století Dochází ke dvěma protichůdným liniím ve výuce výtvarné výchovy: Duchovní a smyslové pedagogika Důraz je kladen na kontakt s matriálem, vlastní tělesnou
VíceVYUŽITÍ PSYCHODRAMATICKÉ METODY V SATITERAPII
in: KONFRONTACE, časopis pro psychoterapii, 29, 3 / 1997, str. 29 33 VYUŽITÍ PSYCHODRAMATICKÉ METODY V SATITERAPII Marcela Němcová Konfrontace, časopis pro psychoterapii 29, číslo 3., 8. ročník, Hradec
VíceZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický
VíceAplikace metody PRVA v etopedické praxi
Katedra KVK Pedagogická fakulta Univerzita J.E. Purkyně, Ústí nad Labem Zdeněk Staněk Aplikace metody PRVA v etopedické praxi Phenomenological Reflection of Visual Artifact jako metoda bezpečného zacházení
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,
VíceVýtvarná tvorba a výtvarný zážitek jako prostředek výchovy a pozitivní prevence. Mezi světem reálných možností a fikčními světy
Výtvarná tvorba a výtvarný zážitek jako prostředek výchovy a pozitivní prevence Mezi světem reálných možností a fikčními světy Skupina Ztohoven vyděsila v ČT atomovým výbuchem 17. června 2007 11:20, aktualizováno
Více1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.
1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;
VíceVeškeré individuální konzultace a terapie, stejně jako skupinové workshopy a semináře probíhají v rámci specifického přístupu S it Systému.
- Konzultace a terapie Individuální konzultace a poradenství individuální terapeutická práce dle potřeb klienta Podpora a vedení v integračních, separačních a léčivých procesech v jeho duši i těle, zohledňující
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických
VíceČlověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
VícePsychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické
VícePsychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:
VíceUmění a kultura Výtvarná výchova
Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět : Období ročník : Umění a kultura Výtvarná výchova 3. období 8.- 9. ročník Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: 1. vybírá, vytváří
VíceObecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry.
Obecná a vývojová psychologie Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Co je vlastně psychologie? Jak lze jednoduše a srozumitelně definovat psychologii? R. Atkinsonová
VíceTrauma, vazby a rodinné konstelace
Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce systemické psychotraumatologie (VSP) www.franz-ruppert.de mezi metodou systemických konstelací, vlastnostmi toho, kdo konstelaci vede. ten, kdo konstelaci
VíceSpektrum DOPORUČUJEME. obchod.portal.cz
DOPORUČUJEME obchod.portal.cz 9 NOVINKA / E-KNIHA Stephen Joseph Autenticita Jak být sám sebou a proč na tom záleží PŘEKLAD MAGDALENA HERELOVÁ Autor nabízí svěží a inspirující pohled na psychologii autentického
VíceVY_32_INOVACE_D 12 11
Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory
VíceInterdisciplinarita jako terminologický problém Andrea Nohelová
Interdisciplinarita jako terminologický problém Andrea Nohelová KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY S DIDAKTIKOU, PdF OU Anotace pojetí termínu interdisciplinarita v RVP pojetí termínu interdisciplinarita
VíceFaktory ovlivňující školní úspěšnost. Zuzana Vařejková Tereza Vychopňová
Faktory ovlivňující školní úspěšnost Zuzana Vařejková (varejkova@phil.muni.cz) Tereza Vychopňová (vychopnova@phil.muni.cz) Školní úspěšnost? Co je to? Školní úspěšnost 1. zvládnutí požadavků kladených
VíceOSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání
OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ Psychologie výchovy a vzdělávání Úkoly pedagogické psychologie vysvětlovat, ovlivňovat, projektovat. Hlavním poslání oboru tedy není objevovat věci jaké jsou,
VíceKurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog
Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,
VíceAnalýza životního stylu prostřednictvím raných vzpomínek. PSY500 Individuální psychologie v praxi M.Štěpánková
Analýza životního stylu prostřednictvím raných vzpomínek PSY500 Individuální psychologie v praxi M.Štěpánková Literatura: Ansbacher, H. L., Ansbacher, R. R. (Eds.). (1979). Alfred Adler: Superiority and
VíceObecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013
Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Přehled doporučené literatury o o o o o o o o Atkinsonová, R.L., Atkinson, R.C. (2003). Psychologie. Victoria Publishing. Kern, H. a kol.(1997):
Vícevýcvik integrace v psychoterapii
výcvik integrace v psychoterapii OBSAH VÝCVIKU Základní charakteristika Výcvik integrace v psychoterapii je připravován a organizován Katedrou psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
VícePedagogická diagnostika. Zora Syslová
Pedagogická diagnostika Zora Syslová Požadavky ke zkoušce: Zkouška proběhne formou individuálního rozhovoru. Budou hodnoceny teoretické znalosti, porozumění obsahu předmětu, kritický přístup k daným tématům
VícePsychologické základy vzdělávání dospělých
Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme
VíceSociální pedagogika Smysl, obsah a přesahy
Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Sociální pedagogika Smysl, obsah a přesahy P. Kuchař, M. Kaplánek, M. Pařízek Proč sociální pedagogika Cílem je pomoc lidem: v socializaci (jako
VíceVýtvarná výchova. 9. ročník. Zobrazování přírodních forem. Giuseppe Arcimboldo
list 1 / 6 Vv časová dotace: 1 hod / týden Výtvarná výchova 9. ročník VV 9 1 01 vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření
VíceObecná psychologie: základní pojmy
Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie
VíceVyužití Pesso Boyden terapie při práci s oběťmi týrání (s akcentem k obětem domácího násilí)
Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra sociální pedagogiky Závěrečná zpráva o řešení specifického výzkumu pro rok 2013 Využití Pesso Boyden terapie při práci s oběťmi týrání (s akcentem
VíceHumanistický proud v psychologii
Humanistický proud v psychologii Humanistická psychologie Tzv. třetí síla v psychologii (k behaviorismu a psychoanalýze). Člověk není determinovaný, je schopen svobodné volby a účelného, tvořivého jednání.
VícePSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI
PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ
Více17. Výtvarná výchova
17. 202 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vyučovací předmět: Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět výtvarná výchova patří do vzdělávací oblasti. Je zařazen do všech čtyř ročníků nižšího
Více6.17 Výtvarná výchova 1.stupeň
VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Umění a kultura Výtvarná výchova 6.17 Výtvarná výchova 1.stupeň Vyučovací předmět Výtvarná výchova umožňuje žákům jiné
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:
VíceAlternativní religiozita a psychoterapie
Alternativní religiozita a psychoterapie 2010 předběžný rozvrh seminární práce 1. Úvod, spiritualita a psychoterapie, 25. února spiritualita v psychoterapii 2. Nové myšlení a techniky sebezlepšení 4. března
VícePedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání
ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE PEDAGOGICKÁ X ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání Školní psychologie
VíceCO JE TO KOMUNITA? CO JE TO KOMUNITA? KS VÝCVIK KS VÝCVIK KS VÝCVIK. Kids Skills komunitní rozměr
Kids Skills komunitní rozměr CO JE TO KOMUNITA? Existuje asi 100 různých definic komunity(popple, 1995) Sociální útvar charakterizovaný jednak zvláštním typem sociálních vazeb uvnitř, mezi členy, jednak
VíceAplikace principů fenomenologické komunikace s dětmi ve školním prostředí
ZÁVORA, Jiří a NIŠPONSKÁ, Magda. Aplikace principů fenomenologické komunikace s dětmi ve školním prostředí. In Kvalitatívny výskum vo verejnom priestore, první. vyd. Bratislava : Kabinet výskumu sociálnej
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
VíceMalá didaktika innostního u ení.
1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;
VíceTEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011
TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.
VíceWichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,
VícePEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.
VíceUMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti
UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence umění a kulturu.
VíceFeldenkraisova metoda
Feldenkraisova metoda 2. konference Fyzioterapie, Psychoterapie & Roztroušená skleróza MgA. TEREZA SKOVAJSOVÁ Feldenkrais practitioner 24. ledna 2015 Feldenkraisova metoda metoda somatického učení zkušenostní
VíceVýtvarná lekce: 3 4 dvouhodinové celky, studenti let, 3. ročník šestiletého studia, Gymnázium Jana Nerudy, Praha 1
Výuková aktivita Barva a světlo v obraze Simona Svatošová, Markéta Pastorová Výtvarná lekce: 3 4 dvouhodinové celky, studenti 16 17 let, 3. ročník šestiletého studia, Gymnázium Jana Nerudy, Praha 1 Lekce
VíceKresba lidské postavy
Kresba lidské postavy 25.9.2015 Použití U dětí: Zralost dílčích mentálních a psychomotorických schopností Celková zralost Zralost kognitivního vývoje Zralost osobnostního vývoje U dospělých: Aktuální psychický
VíceObecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající
A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou
Více10.10., 8:00-12:00, 17.10., 12:00-16:00 31.10., 8:00-12:00, 07.11., 12:00-16:00
Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 20.9., 12:00- běhy 16:00 20.9., Kurzy Adaptace Kurz Worklife balance 10.10.,
VíceREMINISCENCE. Práce se vzpomínkami seniorů
REMINISCENCE Práce se vzpomínkami seniorů CÍLE SEMINÁŘE 1. Získat teoretické znalosti o významu vzpomínek pro seniory 2. Získat teoretické znalosti o reminiscenční terapii a jejích metodách 3. Nacvičit
VíceProjekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace
Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Markéta Švamberk Šauerová PROJEKTY FORMOVÁNÍ POZITIVNÍHO POSTOJE DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH K ČETBĚ V PODMÍNKÁCH
Více4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova
4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových
VíceSPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA
SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.
VíceSpirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA
Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na
VíceMasarykova univerzita Fakulta sociálních studií Katedra psychologie. Diplomová práce obor Psychoterapeutická studia
Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Katedra psychologie Diplomová práce obor Psychoterapeutická studia VYUŽITÍ EXPRESIVNÍCH TERAPIÍ V PROCESU LÉČBY DROGOVÝCH ZÁVISLOSTÍ Vypracovala: Mgr. Klára
VíceBc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM
Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají
VíceUČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk
UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které
VíceTEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE III. Radka Michelová
TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE III. Radka Michelová V rámci teorií sp považovány oba směry za humanistické. Soustředění na člověka jako autonomní osobnost, která má hodnotu za všech okolností. Zaměření na vnitřní
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY Soc. ped. nauka o vztazích prostředí a výchovy Ústřední pojem: socializace (zavedl Durkheim) Východiska: sociální psychologie, sociologie
VícePříloha 1 Výzvy: Podrobná specifikace předmětu plnění zakázky ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ RENARKON v období
Příloha 1 Výzvy: Podrobná specifikace předmětu plnění zakázky ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ RENARKON v období 2014-2015 Uchazeči mají dle Výzvy k podání nabídek povinnost předložit v rámci své nabídky dokument Způsob
VíceKOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření
1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační
VíceÚvod do psychologie
Úvod do psychologie 11.11.2009 Tereza Němcová Naumann, F. (2008). Umění diplomatického jednání. Praha: Portál. Tatiana Dumbrava Sacks, O. (2008). Muž, který si pletl manželku s kloboukem. Praha: Dybbuk.
VíceVýcvik v koučování pomocí Gestalt přístupu
Výcvik v koučování pomocí Gestalt přístupu Ve výcviku Gestalt Essence se můžete naučit základnímu řemeslu koučinku jak vést hovor, jak klást otázky, jak dávat zpětnou vazbu, ale i umění Gestalt přístupu
VíceZdravotně sociální pracovník Bakalářské prezenční studium Test: Základy společenských věd 30 otázek za 30 bodů, časový limit 15 minut
Otázka 1 Co je to věcné břemeno: Zdravotně sociální pracovník Bakalářské prezenční studium Test: Základy společenských věd 30 otázek za 30 bodů, časový limit 15 minut a. Závada movité věci, která zakládá
VícePedagogicko psychologická diagnostika. PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D.
Pedagogicko psychologická diagnostika PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D. Základní studijní literatura Svoboda (2010). Psychologická diagnostika dospělých. Portál Úvodní kapitoly cca po stranu 50 plus adekvátní
VíceCo Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1
Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného
VícePsychologický seminář 4. ročník
Psychologický seminář 4. ročník Žák: - objasní proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede příklady faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a činnost člověka - porovná osobnost v
VíceVÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOSOCIÁLNÍ VÝCVIK
VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOSOCIÁLNÍ VÝCVIK Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická,
VícePhDr. Olga Jablečníková Kontaktní a poradenské centrum závislostí STAGE 5 PROGRESSIVE O.S.
PhDr. Olga Jablečníková Kontaktní a poradenské centrum závislostí STAGE 5 PROGRESSIVE O.S. Filosofický background? K čemu? První spor: medicínsky vs. terapeuticky Druhý spor: fenomenolog vs. postanalytik
VíceDílčí část 1 Rozvojové aktivity pro pracovníky v sociálních službách
Příloha č. 1 SPECIFIKACE VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB Níže uvedené obsahy jednotlivých kurzů jsou pouze orientační, zadavatel umožňuje cíle kurzu naplnit i jiným obdobným obsahem kurzů dle akreditace uchazečů.
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech
VíceZáklady sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)
Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,
VíceTRITON Praha / Kroměříž
TRITON Praha / Kroměříž Jan Poněšický Zásady prevence a psychoterapie neurotických a psychosomatických onemocnění Specifita nespecifických účinných faktorů v psychoterapii Jan Poněšický Zásady prevence
VíceČervený Hrádek, Ing. Klára Malhausová a Mgr. Dagmar Malinová
Most 2000 občanské sdružení pro kulturu a vzdělání Červený Hrádek, 6. 11. 2014 Ing. Klára Malhausová a Mgr. Dagmar Malinová Základní informace o projektu Doba realizace: 1. 11. 2012 30. 4. 2014 HLAVNÍ
VíceVýtvarná výchova. Počet vyučovacích hodin za týden
1 Počet vyučovacích hodin za týden Celkem 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 1 1 2 2 1 1 2 2 13 Povinný Povinný Povinný Povinný Povinný Povinný
VíceZákladní informace o vzdělávacím kurzu
Základní informace o vzdělávacím kurzu Číslo kurzu 9 Název kurzu SPECIFICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ ODDĚLENÍ SPO Cílová skupina Pracovníci oddělení SPO Odborný garant Mgr. Miroslav Kappl tel.: 493331317,
VícePrůvodce studiem. Podpůrná pedagogika pro učitele základních škol. Akademie waldorfské pedagogiky. pro studijní program
Akademie waldorfské pedagogiky ve spolupráci se Sdružením pro antroposofickou medicínu a Základní školou a střední školou waldorfskou v Praze na Opatově Průvodce studiem pro studijní program Podpůrná pedagogika
VíceOBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43
OBSAH 1. ÚVOD il 1.1 VYMEZENÍ OBECNÉ PSYCHOLOGIE 11 1.2 METODY POUŽÍVANÉ K HODNOCENÍ PSYCHICKÝCH PROCESŮ A FUNKCÍ 12 1.3 DÍLČÍ OBLASTI, NA NĚŽ JE ZAMĚŘENA OBECNÁ PSYCHOLOGIE 14 1.3.1 Psychologie poznávacích
VíceŽIVOTOPIS. Zuzana Tichá
ŽIVOTOPIS Osobní údaje Křestní jméno / Příjmení Tituly E-mail Státní příslušnost Zuzana Tichá PhDr., Ph.D. zuzana.ticha@upol.cz ČR Pracovní zkušenosti Období (od-do) Hlavní pracovní náplň a odpovědnost
VíceOsobnost jedince se sluchovým postižením
Osobnost člověka Osobnost jedince se sluchovým postižením zahrnuje celek psychických jevů biologické faktory - psychické jevy jsou zakotveny v organismu a jsou projevem činnosti nervové soustavy jedinečnost
VíceÚvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI
OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16
VíceKvalita sociální práce v souvislosti s uskutečňováním profesních hodnot. Mgr. Monika Flídrová
Kvalita sociální práce v souvislosti s uskutečňováním profesních hodnot Mgr. Monika Flídrová Cíle 1) uvést do problematiky hledání identity sociální práce 2) představit některá již definovaná východiska
VíceAktivity pro mateřské školy
Aktivity pro mateřské školy Školní asistent nezaměňovat s asistentem pedagoga poskytuje základní podporu (nepedagogickou), rozvoj mimoškolních aktivit, podpora při administrativní a organizační činnosti
VíceCZ.1.07/1.5.00/
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceCharakteristika předmětu ESTETICKÁ VÝCHOVA HUDEBNÍ (EVH)
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Charakteristika předmětu ESTETICKÁ VÝCHOVA HUDEBNÍ (EVH) Předmět estetická výchova hudební spadá do vzdělávací oblasti Umění a kultura, která umožňuje žákům
VícePublikační činnost. PhDr. Martin Lečbych, Ph.D. Ke dni: Přehled publikační činnosti člena Katedry psychologie FF UP v Olomouci
Publikační činnost PhDr. Martin Lečbych, Ph.D. Ke dni: 28. 5. 2013 Strana 1 (celkem 7) Publikace chronologicky Lečbych, M. (2013). Kritická úvaha o konceptu závislosti na internetu. Adiktologie, 13(1),
VíceInformální edukace a její metody
doc. Michal Kaplánek, Th.D. Jabok ZS 2011/2012 Informální edukace a její metody Přednáška č. 2 Volný čas, výchova ve volném čase a pro volný čas, možnosti výchovy v NZDM Chápání volného času v současnosti
VíceSkutečnost světa Práce v informačním poli jako umění
Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,
VíceOkruhy ke státní závěrečné zkoušce
Okruhy ke státní závěrečné zkoušce Název studijního oboru Speciální pedagogika Kód studijního oboru 7506T002 Typ studia navazující magisterský Forma studia kombinovaná Specializace Speciální pedagogika
VíceZákladní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení. Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, , VOŠ Jabok Eliška Hudcová
Základní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, 23. 3. 2018, VOŠ Jabok Eliška Hudcová KONTEXTY ZAHRADNÍ TERAPIE Sociální práce (Speciální) pedagogika
VíceSPP717 ZÁKLADY PSYCHOLOGIE PRO SPSP
SPP717 ZÁKLADY PSYCHOLOGIE PRO SPSP Vyučující: Mgr.Jana Mosesová Obor: Sociální politika a sociální práce Typ studia: bakalářské, kombinované Ukončení: zápočet (4EK) Požadavky k zápočtu: zpracování seminární
VíceKompozice hudby. Cíle ve skupině Sdílení pocitů, myšlenek a zkušeností Kooperativní učení
Kompozice a poslech Kompozice hudby Obecné cíle Rozvoj dovednosti kreativně řešit problémy Rozvoj schopnosti zaznamenat vnitřní prožitky Vyjádření pocitů Integrovat části do celku Cíle ve skupině Sdílení
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceKasuistika z pohledu PBSP. Eva Svačinková, DiS. Terapeutka TK Magdaléna & PhDr. Pavla Doležalová Krajská protidrogová koordinátorka, Středočeský kraj
Kasuistika z pohledu PBSP Eva Svačinková, DiS. Terapeutka TK Magdaléna & PhDr. Pavla Doležalová Krajská protidrogová koordinátorka, Středočeský kraj Obsah Proč kasuistika z pohledu PBSP? Teoretické vymezení
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
Více