Principy fenomenologické reflexe výtvarného projevu jedince se systemickým přesahem.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Principy fenomenologické reflexe výtvarného projevu jedince se systemickým přesahem."

Transkript

1 ZÁVORA, Jiří a NIŠPONSKÁ, Magda. Principy fenomenologické reflexe výtvarného projevu jedince. In Osobnosť v kontexte kognícii, emocionality a motivácií, Bratislava: Stimul, s , ISBN Jiří Závora & Magda Nišponská Principy fenomenologické reflexe výtvarného projevu jedince se systemickým přesahem. Absktrakt: Fenomenologická reflexe autentického výtvarného artefaktu je metodou, u které lze oprávněně předpokládat její významný výzkumný, diagnostický a terapeutický potenciál. Ve fenomenologické reflexi minimalizujeme teoretické modelování ve prospěch evokace a udržení přímé prožitkové účasti. Tím se snažíme vytvořit přirozený a bezpečný prostor pro odhalování vědomých obsahů psychiky v proudu proměnlivosti přítomnosti a selfkonfrontaci autora artefaktu se svým dílem; je zde akcentován proces kontinuální integrace témat ve vědomí autora v procesu narativní animace. Klíčová slova: fenomenologická reflexe, narativní animace, výtvarný artefakt, téma-emoce, fyzickáduševní-duchovní rovina artefaktu, dialektika vztahu autor-dílo Abstract: The phenomenological reflection of a visual artifact (artwork) is a new qualitative method, which proves to be a highly effective source of information and can bring valuable outcomes in the spheres of research, psycho-diagnostics and psychotherapy. Within the phenomenological reflection, the theoretical reasoning is reduced and the evocation of the direct participatory experience is enhanced. A truly accepting attitude towards the author s personality enables the conscious content of the author s psyche to be revealed and confronted with the author himself, face to face to his artifact. In the process of authentic imagination, we emphasize the continuous integration of emotionally significant themes into consciousness. 1

2 Key words: Phenomenological reflection, narrative imagination, visual artifact, self-expression OBECNÝ SMYSL NAŠÍ METODY Participovat na umění jeho vytvářením a přijímáním patří mezi nejvýznamnější lidské počiny. (H. Skolimowski, 2001) Fenomenologická reflexe výtvarného projevu jedince, v pojetí našich metod, je založena na autentické introspektivní reflexi vědomých obsahů vznikajících při působení vlastního artefaktu v proudu měnící se přítomnosti. Tím přesouváme pozornost ze zprostředkovaného pohledu instrumentální interpretace symbolického potenciálu artefaktu k přímému prožitkovému doteku autora s jevy, potažmo tématy a tématickými celky. (ZÁVORA & NIŠPONSKÁ, 2007). diagnostické a terapeutické cíle metody Autor artefaktu, prostřednictvím specificky formulovaných, otevřených otázek fenomenologa-terapeuta 1 (dopomoc), proniká do vlastního artefaktu reflexí emocí a kognitivních obsahů; dochází k narativní animaci 2 v přímém prožitkovém kontinuu. Postupné prorůstání do prostoru obrazu a jeho emocionálního potenciálu s dopomocí a přímý kontakt s objevujícími se, původně skrytými jevy zároveň směřuje k re-integraci autorova vnitřního světa, a to ve směru od dysfunkce k funkčnosti, od zápletky k rozřešení. Tato kontinualita probíhá plynulým propojení deskriptivní, diagnostické a terapeutické roviny přístupu v krátkém čase (brief approach). hlavní cíle naší metody: 1 fenomenologicky orientovaný terapeut 2 autor artefaktu vypráví o tom co cítí, co se s ním děje, o čem přemýšlí, co pozoruje, přičemž neomezujeme introspekci pouze na kognitivní obsahy či jen na emoce. Struktura obrazu je shledána živou (živě působící) a jako taková indukuje určitý příběh (ve splétání prožitků). Ten je, podle našeho názoru, validnější než útržkovité výpovědi a taktéž k němu přirozeně dochází. Tím dospíváme také k lepšímu uchopení prožitků, tedy i jevů, které jsou lépe sdělitelné syntagmatem příběhu než výpověďmi o jednotlivých prožitcích. 2

3 - zachytit směřování fenomenologické reflexe navozené a udržované strukturou a symbolickým potenciálem výtvarného artefaktu (směřování proudu narativní animace 3 ) - akcentovat jevy (témata) na něž autor emocionálně silně reaguje především v momentu kdy se jich dotkne přímým prožitkem (využíváme schopnosti člověka instar omnium; v proudu fenomenologické reflexe dochází ke konfrontaci autora s vnitřními obsahy, jež jsou součástí aktuálního vědomí, v tomto případě proto, že je možné je díky vlastnímu artefaktu prožívat jako vnější) (ZÁVORA, 2007) - nechat autora nazřít jevy (témata) systemickými principy psychodramatu (jako komplement ex post fenom. reflexe) - přijmout přeuspořádání jevů kdy v konečném důsledku dochází k překonání původního příběhu obrazu jeho čistým dozřením (viz následující text) nebo dozřením se systemickým přeuspořádáním; změna na symbolické úrovni v rozsahu celého tematického komplexu pak vyvolá analogickou změnu v duševním životě autora, odpovídající jiné úrovni integrace, kongruence a tedy i osobního růstu (CIOMPI, 1991; HELLINGER, 2000; NELLES, 2004; PRAŠKO a kol., 2003; NIŠPONSKÁ, 2006; TADESCHI a CALHOUN, 2004; NINDL, 2007 a další ) METODICKÝ RÁMEC 1. navození přímého prožívání artefaktu ve třech základních rovinách reflexe Základním úkolem odborné dopomoci, hned na začátku procesu reflexe, je navést autora k fenomenologickému nazírání svého artefaktu. Pro lepší uchopení šíře tohoto nazírání jsme celý potenciál artefaktu diferencovali do tří základních dimenzí, které poskytuje artefakt sám: a) fyzická - to co je vidět - zahrnuje body, linie, tvary, barvy a jejich kompozici b) duševní (emocionální) - to co lze duševně cítit - vyžadující dopomocné otázky navozující postupné afektivní osazení symbolické složky artefaktu a její naraci 3 směřování se váže k zásadní diagnosticko-terapeutické otázce: k jakému tématu směřuje narativní animace autora artefaktu? 3

4 c) duchovní - to co lze duchovně zřít vyžadující dopomocné instrukce systemické podstaty, poukazující na působení obrazu jako celku za nímž, v jeho pozadí či na jehož dně leží téma, meta-emoce či také smysl, se kterým se autor musí konfrontovat; (viz následující text) Uvedené dimenze utváří obsahový předmět reflexe a roviny nazírání. Fenomenologická reflexe probíhá ve všech třech rovinách zároveň. K tomu je zapotřebí autora doslova rituálně postavit před jeho artefakt s vyřčenou instrukcí, nechť vědomě připustí existenci životnost a svébytnost artefaktu, ačkoliv jej autorovo imaginující vědomí vnímá jako ireálný (SARTRE, 1940); podobné iniciace používá systemická terapie (HELLINGER, 2000, 2001, 2003; NELLES, 2004 ) Tím se mimo jiné vyhneme vylučování předpojatostí, soudů, očekávání, tak jak a ně upozorňují např. Valle a Halling (1989). Artefakt je pak autorem neredukovaně vnímán jako celek, komplex jevů, jako cosi životné i někdo živý stojící před ním ; toho se pak dotýká přímo prožitkem a vnímá své emoce, především na úrovni tělesných pocitů. Jak výtvarný proces v němž artefakt vzniká, tak jeho fenomenologická reflexe jsou akty sebe-kladení - sebeuskutečňování. Z fenomenologického hlediska se jedná o proces zprostředkování sebe sama do formy jiného bytí, která nás ubezpečuje v hmotném pocitu, že jsme. (HEGEL, 1960) To je výchozí teze a podmínka naší metody fenomenologické reflexe výtvarného artefaktu autorem samým a je jí zdůvodněna práce s výtvarným artefaktem, v jehož symbolické struktuře se vždy jedinečně objeví jak prvky kongruence, tak prvky inkongruence dopomoc a role terapeuta Terapeut s autorem spolupracuje na narativní animaci (proces autentické imaginace) vznikající při působení artefaktu ve čtyřech podstatných rovinách: a) svojí aktuální přítomností je akcentován jako (aktivní) divák, čímž tvořivý proces jen podporuje (SLADEOVÁ, 1994). Podle Sauvayrea a Forbesové (2006) je základní součástí tvořivého procesu.. neutrální, avšak přesto aktivní přítomnost toho druhého v procesu rozvíjení či otevírání já (self) (str.265). 4 to odpovídá základní podmínce fenomenologického přístupu: nutnosti vnímat jak emoční tak kognitivní obsahy našeho vědomí v jejich vzájemné kongruenci (Miovský, 2006) 4

5 b) poskytuje autorovi svobodný prostor a tvořivou atmosféru pro bezpečné odvyprávění příběhu a hledání smyslu; tím také předchází častým jevům sekundární viktimizace a stigmatizace (PRAŠKO a kol., 2003; VIZINOVÁ a PREISS, 1999) c) poskytuje podporu - dodává autorovi pocit sebedůvěry a odvahy (Př:..je důležité a cenné to co se vybavuje Vám a co cítíte Vy ) d) poskytuje korektiva pro udržení autora ve fenomenologickém nazírání artefaktu - přímé prožitkové účasti, namísto fixování ve fyzické rovině s popisnými významy Fenomenolog-terapeut dbá v obecné podstatě na to, aby mezi autorem a jeho artefaktem došlo k živé fenomenologické konfrontaci, dané dialektikou vztahu autor a jeho dílo. Zároveň autora v této konfrontaci udržuje a směruje jej k prohlubování a rozšiřování reflexe, dokud se nevynoří určité téma, které je naopak zcela konkrétní a pojmenovatelné (ve formě silně akcentovaná emoce). Artefakt autora pochází z něj samého, nese proto charakter jeho samého, je jeho self-expresí. Přesto si udržuje svébytnost, jako něco nového co vzniklo. To co je ze vztahu autor a jeho dílo metodou fenomenologické reflexe využíváno, je jejich souhra; jedná se o souhru mezi dialektickými protiklady, které se vzájemně vylučují a zároveň podmiňují. Tato souhra umožňuje ve vzájemné, kontinuální dynamické komunikaci autora a jeho artefaktu diferencovat dříve nediferencované a integrovat disociované. (JUNG, 1966; POLANYI, 1969) 3. příběh v artefaktu a jeho skryté téma Člověk ve výtvarné činnosti využívá základních přirozeností: především imaginace, symbolizace a řeči. Shodně je těchto duševních činností používáno i při naraci. Fenomenologicky pojatá reflexe výtvarného artefaktu se systemickým přesahem je nástrojem odhalování narativních obsahů výtvarného projevu, který dává svobodnou možnost bezpečného převyprávění příběhu, čerpajícího ze zkušenosti jeho autora a podporování jeho subjektivního nazírání (WICKER, 1975; GARVEY, 1984; VIZINOVÁ & PREISS, 1999; MATĚJČEK & DYTRYCH, 2002; WHEELIS, 2003; PRAŠKO a kol., 2003; SLAVÍK, 2004; SLAVÍK & WAWROSZ, 2004; KRUGER, 2006; a další ). Autor artefaktu v tomto smyslu zachází s přirozenostmi v prostředí navozené optimální atmosféry. Celá metoda tím čerpá ze základních daností reality: komplexnosti a přirozenosti a relativity. 5

6 VÝTVARNÝ PROJEV A SPECIFIKA NARATIVNÍ STRUKTURY Ivo Čermák (2004) příhodně definuje narativitu coby významovou strukturu, která organizuje události a jednání lidí do celků, a tím přisuzuje význam jednání jednotlivcům a událostem podle jejich vlivu na celek (str. 17). Podle našich zkušeností nelze reflektivní výpovědi řadit mezi typické lingvistické struktury, přesto je nelze označit jinak. Navenek se totiž projeví jen část určitého příběhu, často jen v několika fragmentech. Zbytek zůstává neverbalizovaný ba dokonce neverbalizovatelný, avšak autorem kýženě dozřený. 5 Neverbalizovatelnost lze zákonitě předpokládat tam, kam nelze pro komplexnost a uvolněnost obsahu verbálně dosáhnout. Koestler (1964) používá výstižného výrazu regrese do neformulovatelného, který v mluvě fenomenologické je přiblížením se předjazykovému či přivedením do blízkosti bytí. 6 (WALDENFELS, 1980; HEIDEGGER, 2002) ZNEPOKOJIVÁ EMOCE V PŘÍBĚHU ARTEFAKTU Podle našich zkušeností je výtvarný projev traumatizovaných lidí expresivnější a jejich fenomenologický ponor do příběhu artefaktu vykazuje větší hloubku, intenzitu a setrvání a často i známky letargického ulpívání. Podle Langerové (1953), se výtvarné (šířeji umělecké) dílo tím více blíží znepokojivé emoci, kterou v našem pojetí reprezentuje traumatická či potenciálně traumatická událost, čím větší intenzitou (intenzivním vyjádřením) vládne. A právě ve zmiňované letargii lze spatřovat vážnější odklon od reality a smyslu, který bez exteriorizace tématu (příčiny) není viděn a nalézán. Zde nalézáme známky inkogruence, nesouladu mezi prožíváním a kognitivními obsahy vědomí. Lze říci, že tvořivý proces, jímž se autor účastní na samotné fenomenologické reflexi svého vlastního artefaktu je rozvolněn v pozitivním slova smyslu tak, že je autor artefaktu stavěn do blízkosti bytí a navazuje kontakt s předjazykovým či také pretematickým světem (viz výše). Psychoanalytické hledisko A. Koestlera (1964) říká, že se tvořivý akt skládá z nových spojení dříve nepropojitelných matric myšlení. Syntéza přichází, když působí 5 dozření je z hlediska terapeutického tichým procesem restrukturačním, transformačním a integračním; dochází při něm k uvědomění na nejhlubší a nekomplexnější úrovni, k přeuspořádání jevů a nakonec i k překonání původního příběhu obrazu v rozsahu celého tematického komplexu. Procesuálním výsledkem tohoto procesu jsou změny v duševním životě autora, odpovídající jiné úrovni integrace, kongruence a tedy i osobního růstu. (viz cíle metody) 6 zde máme na mysli Heideggerův výraz básnicky bydlí člověk bydlení v sousedství bytí, pričemž právě básnický tj. symbolický jazyk metafor a obrazů zbližuje človeka s neformulovatelným staví jej blízko k tématu a podstatě, bez toho aby jí redukoval. 6

7 nevšední myšlení, když se dočasně nacházíme mimo dosah racionální kontroly ve prospěch zákonů, které vládnou podzemním hrám mysli a jež vytváří nové kombinace zdánlivě neslučitelných kontextů. (str. 181, podle SAUVAYREA & FORBASOVÉ, 2006) VYJEVENÍ TÉMATU V NARATIVNÍM SYNTAGMATU Při fenomenologické reflexi artefaktu, resp. narativní animaci, dochází přirozeně k selekci. Autor neintencionálně vybírá z položek obrazu a zároveň slov a propojuje je v koherentní významovou strukturu, která je na rozdíl od typické lingvistické struktury plná ticha to když dochází k živému prorůstání autora do symbolické struktury vlastního artefaktu, který na sebe nechává působit; tím proniká tedy také do sebe sama. Položky (emoce a myšlenky) se propojují a pořádají do funkčního celku tak jak se specifický příběh spřádá. Podle Wickera (1975) je v případě typické lingvistické struktury..jazyk pokladnicí položek či paradigmat, z nichž si uživatel vybírá a mluva je aktem spojování položek do významového řetězce či syntagmatu (str ). Rozvíjení příběhu je závislé na činnostech: selekce položek a jejich kombinování. Jak pro čistě lingvistickou naraci, tak pro rozvíjení příběhu ve fenomenologické reflexi výtvarného díla, jsou selekce a kombinování závislé na principech komplementarity. Krueger vyjadřuje vztah komplementarity blízkostí položek, která definuje jejich vzájemnou souvislost v narativním syntagmatu (významovém řetězci). Každopádně, rozvíjení příběhu ve fenomenologické reflexi autentického artefaktu je odehrává ve vědomí autora za současného působení jeho vlastního artefaktu, který příběh jak iniciuje, tak tedy i doplňuje. Téma (znepokojivá emoce) je tedy nacházena, nikoliv hledána, a proto se jedná o proces směrem opačný procesu projekce do artefaktu. Závěry: Fenomenologické reflexe výtvarného artefaktu považujeme za zásadní pro další psychologickou i pedagogickou intervenci. Výtvarný artefakt je z psychologického hlediska nepostradatelným komplementem verbálních projevů člověka a jedním ze základních předmětů výzkumu. Fenomenologický dialog s vnějším světem člověka uceluje, umožňuje mu integrovat disociované a částečné do celistvého, kongruentního sebeobrazu. V daném 7

8 účastném procesu se také prohlubuje sebepojetí se všemi atributy zvyšující se osobní zralosti. Literatura: CIOMPI, L. (1991). Affects as central organising and integrating factors. A new psychosocial/biological model of the psyche. Brit. J. Psychiat. 159: p ČERMÁK, I. (2004). Narativní myšlení a skutečnost. Praha : Československá psychologie, 48: p GARVEY, C. (1984). Children s Talk. Cambridge: Harvard University Press. HEGEL, G. W.(1960). Fenomenologie ducha. Praha: ČSAV. HEIDEGGER, M. (2002). Bytí a čas. Praha: OIKOMENH. HELLINGER, B. (2000). Skrytá symetrie lásky. Praha: Pragma. HELLINGER, B. (2001). Short Lectures at workshop in New York. On Alpha and Omega. Vyhľadané na english/hellinger_lectures_articles/2001_new_york_alpha_omega.shtml HELLINGER, B. (2003). To the heart of the matter. Brief therapies. Heidelberg. Carl-Auer-System Verlag. JUNG, C. G. (1966). The spirit in Man, Art and Literature. New York: Anchor Books. KOESTLER, A. (1964). The Act Creation. New York: Macmillan. KRUGER, S. R. (2006). Příběh ve hře: Struktura imaginace v psychoterapii dětí. In: Phillips, J., - Morley, J., (ed.), Imaginace a její patologie. Praha : Triton. LANGEROVÁ, S. (1953). Feeling and Form. New York: Scribner s Sons. MATĚJČEK, Z., DYTRYCH Z., (2002). Krizové situace v rodině očima dítěte. Praha : Portál. MIOVSKÝ, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada. NELLES, W. (2004). Rodinné konstelace. Praha : Alternativa NINDL, A. (2007). Krize-nebezpečí a příležitost. In Langle, S., Sulz, M, (eds.) Žít svůj vlastní život. Praha : Portál. NIŠPONSKÁ, M. (2006). Prijatie minulosti ako faktor osobného rastu. Dizertačná práca. Bratislava : UEP. POLANYI, M. (1969). Knowing and Being. Chicago : University of Chicago Press. PRAŠKO A KOL. (2003). Stop traumatickým vzpomínkám. Praha : Portál. SARTRE, J. P. (1940). l'imaginaire : psychologie phénoménologique de l'imagination. Paris : Gallimard. SAUVAYRE P., FORBESOVÁ, B. (2006). Dialektika imaginace: Velkolepá prohra v životě Nižinského. In: Phillips, J., - SKOLIMOWSKI, H. (2001): Účastná mysl. Praha : Mladá fronta. SLADEOVÁ, S. (1994). Making Meaning and making believe: Their role in the clinical process. In Slade, A., Wolf, D. (eds) Children and play. New york : Oxford University. p SLAVÍK, J. (2004). Artefiletika - reflektivní pojetí výtvarné výchovy. Výtvarná výchova 44/1: p SLAVÍK, J.; WAWROSZ, P. (2004). Umění zážitku, zážitek umění (teorie a praxe artefiletiky). 2. díl. Praha : UK-PF. TADESCHI, R. G., CALHOUN, L.G. (2004). Posttraumatic Growth: Conceptual Foundations and Empirical Evidence. Psychological Inquiry 15/1: p

9 Valle, R.S. & Halling, S. (1989). Existencial-Phenomenological Perspectives in Psychology. New York, London: Plenum Press. VIZINOVÁ, D. a PREISS, M. (1999). Psychické trauma a jeho terapie. Praha : Portál. WALDENFELS, B. (1980). Der Spielraum des Verhaltens. Frankfurt. WHEELIS, A. (2003). Naslouchání. Praha : WICKER, B. (1975). The story-shaped World. South Bend : University of Notre Dame Press. ZÁVORA, J. & NIŠPONSKÁ, M. (2007). Fenomenologická reflexe výtvarného projevu jedince se systemickým přesahem, pro pedagogy. Referenční příspěvek z přednášky na 1. mezinárodním workshopu v rámci projektu Vzdělaná Evropa. Benešov nad Ploučnicí: ZŠ v Benšově n/ Pl. a KVU PF UJEP v Ústí nad Labem. reflexe výtvarného projevu.doc ZÁVORA, J. (2007). Prožitek výtvarného dialogu jako prostředek podpory identity jedince. Příspěvek na 7. mezinárodní konference na téma: PROŽITEK JAKO ZÁKLADNÍ ELEMENT ZÁŽITKOVÉ PEDAGOGIKY pořadatel: KTV PF UJEP, UZS UJEP a Asociace psychologů sportu České republiky (sborník z konference v přípravě). 9

Specifika výtvarného projevu v metodě fenomenologické reflexe

Specifika výtvarného projevu v metodě fenomenologické reflexe ZÁVORA, Jiří. Specifika výtvarného projevu v metodě fenomenologické reflexe. In Umění ve výchově, prevenci a expresivní terapii Plzeň: PF ZČU Plzeň, 2008. Specifika výtvarného projevu v metodě fenomenologické

Více

Psychologie literatury

Psychologie literatury Psychologie literatury Vyučující: Mgr. Martin Švanda Tel.: 532290382 E-mail: svanda@psu.cas.cz Syllabus, jarní semestr 2005 Charakteristika kurzu: Cílem kurzu je seznámit posluchače se základními pojmy,

Více

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

VYUŽITÍ PSYCHODRAMATICKÉ METODY V SATITERAPII

VYUŽITÍ PSYCHODRAMATICKÉ METODY V SATITERAPII in: KONFRONTACE, časopis pro psychoterapii, 29, 3 / 1997, str. 29 33 VYUŽITÍ PSYCHODRAMATICKÉ METODY V SATITERAPII Marcela Němcová Konfrontace, časopis pro psychoterapii 29, číslo 3., 8. ročník, Hradec

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický

Více

Výtvarná tvorba a výtvarný zážitek jako prostředek výchovy a pozitivní prevence. Mezi světem reálných možností a fikčními světy

Výtvarná tvorba a výtvarný zážitek jako prostředek výchovy a pozitivní prevence. Mezi světem reálných možností a fikčními světy Výtvarná tvorba a výtvarný zážitek jako prostředek výchovy a pozitivní prevence Mezi světem reálných možností a fikčními světy Skupina Ztohoven vyděsila v ČT atomovým výbuchem 17. června 2007 11:20, aktualizováno

Více

Umění a kultura Výtvarná výchova

Umění a kultura Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět : Období ročník : Umění a kultura Výtvarná výchova 3. období 8.- 9. ročník Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: 1. vybírá, vytváří

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

Obecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry.

Obecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Obecná a vývojová psychologie Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Co je vlastně psychologie? Jak lze jednoduše a srozumitelně definovat psychologii? R. Atkinsonová

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce systemické psychotraumatologie (VSP) www.franz-ruppert.de mezi metodou systemických konstelací, vlastnostmi toho, kdo konstelaci vede. ten, kdo konstelaci

Více

Veškeré individuální konzultace a terapie, stejně jako skupinové workshopy a semináře probíhají v rámci specifického přístupu S it Systému.

Veškeré individuální konzultace a terapie, stejně jako skupinové workshopy a semináře probíhají v rámci specifického přístupu S it Systému. - Konzultace a terapie Individuální konzultace a poradenství individuální terapeutická práce dle potřeb klienta Podpora a vedení v integračních, separačních a léčivých procesech v jeho duši i těle, zohledňující

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání

OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ Psychologie výchovy a vzdělávání Úkoly pedagogické psychologie vysvětlovat, ovlivňovat, projektovat. Hlavním poslání oboru tedy není objevovat věci jaké jsou,

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Využití Pesso Boyden terapie při práci s oběťmi týrání (s akcentem k obětem domácího násilí)

Využití Pesso Boyden terapie při práci s oběťmi týrání (s akcentem k obětem domácího násilí) Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra sociální pedagogiky Závěrečná zpráva o řešení specifického výzkumu pro rok 2013 Využití Pesso Boyden terapie při práci s oběťmi týrání (s akcentem

Více

17. Výtvarná výchova

17. Výtvarná výchova 17. 202 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vyučovací předmět: Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět výtvarná výchova patří do vzdělávací oblasti. Je zařazen do všech čtyř ročníků nižšího

Více

výcvik integrace v psychoterapii

výcvik integrace v psychoterapii výcvik integrace v psychoterapii OBSAH VÝCVIKU Základní charakteristika Výcvik integrace v psychoterapii je připravován a organizován Katedrou psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Aplikace principů fenomenologické komunikace s dětmi ve školním prostředí

Aplikace principů fenomenologické komunikace s dětmi ve školním prostředí ZÁVORA, Jiří a NIŠPONSKÁ, Magda. Aplikace principů fenomenologické komunikace s dětmi ve školním prostředí. In Kvalitatívny výskum vo verejnom priestore, první. vyd. Bratislava : Kabinet výskumu sociálnej

Více

Humanistický proud v psychologii

Humanistický proud v psychologii Humanistický proud v psychologii Humanistická psychologie Tzv. třetí síla v psychologii (k behaviorismu a psychoanalýze). Člověk není determinovaný, je schopen svobodné volby a účelného, tvořivého jednání.

Více

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Přehled doporučené literatury o o o o o o o o Atkinsonová, R.L., Atkinson, R.C. (2003). Psychologie. Victoria Publishing. Kern, H. a kol.(1997):

Více

Alternativní religiozita a psychoterapie

Alternativní religiozita a psychoterapie Alternativní religiozita a psychoterapie 2010 předběžný rozvrh seminární práce 1. Úvod, spiritualita a psychoterapie, 25. února spiritualita v psychoterapii 2. Nové myšlení a techniky sebezlepšení 4. března

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI

PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ

Více

UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti

UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence umění a kulturu.

Více

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného

Více

10.10., 8:00-12:00, 17.10., 12:00-16:00 31.10., 8:00-12:00, 07.11., 12:00-16:00

10.10., 8:00-12:00, 17.10., 12:00-16:00 31.10., 8:00-12:00, 07.11., 12:00-16:00 Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 20.9., 12:00- běhy 16:00 20.9., Kurzy Adaptace Kurz Worklife balance 10.10.,

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace

Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Markéta Švamberk Šauerová PROJEKTY FORMOVÁNÍ POZITIVNÍHO POSTOJE DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH K ČETBĚ V PODMÍNKÁCH

Více

REMINISCENCE. Práce se vzpomínkami seniorů

REMINISCENCE. Práce se vzpomínkami seniorů REMINISCENCE Práce se vzpomínkami seniorů CÍLE SEMINÁŘE 1. Získat teoretické znalosti o významu vzpomínek pro seniory 2. Získat teoretické znalosti o reminiscenční terapii a jejích metodách 3. Nacvičit

Více

TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE III. Radka Michelová

TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE III. Radka Michelová TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE III. Radka Michelová V rámci teorií sp považovány oba směry za humanistické. Soustředění na člověka jako autonomní osobnost, která má hodnotu za všech okolností. Zaměření na vnitřní

Více

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Katedra psychologie. Diplomová práce obor Psychoterapeutická studia

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Katedra psychologie. Diplomová práce obor Psychoterapeutická studia Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Katedra psychologie Diplomová práce obor Psychoterapeutická studia VYUŽITÍ EXPRESIVNÍCH TERAPIÍ V PROCESU LÉČBY DROGOVÝCH ZÁVISLOSTÍ Vypracovala: Mgr. Klára

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

Informální edukace a její metody

Informální edukace a její metody doc. Michal Kaplánek, Th.D. Jabok ZS 2011/2012 Informální edukace a její metody Přednáška č. 2 Volný čas, výchova ve volném čase a pro volný čas, možnosti výchovy v NZDM Chápání volného času v současnosti

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Psychologický seminář 4. ročník

Psychologický seminář 4. ročník Psychologický seminář 4. ročník Žák: - objasní proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede příklady faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a činnost člověka - porovná osobnost v

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Pedagogicko psychologická diagnostika. PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D.

Pedagogicko psychologická diagnostika. PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D. Pedagogicko psychologická diagnostika PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D. Základní studijní literatura Svoboda (2010). Psychologická diagnostika dospělých. Portál Úvodní kapitoly cca po stranu 50 plus adekvátní

Více

PhDr. Olga Jablečníková Kontaktní a poradenské centrum závislostí STAGE 5 PROGRESSIVE O.S.

PhDr. Olga Jablečníková Kontaktní a poradenské centrum závislostí STAGE 5 PROGRESSIVE O.S. PhDr. Olga Jablečníková Kontaktní a poradenské centrum závislostí STAGE 5 PROGRESSIVE O.S. Filosofický background? K čemu? První spor: medicínsky vs. terapeuticky Druhý spor: fenomenolog vs. postanalytik

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Výtvarná výchova - Sexta, 2. ročník

Výtvarná výchova - Sexta, 2. ročník Výtvarná výchova - Sexta, 2. ročník Výtvarný obor Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOSOCIÁLNÍ VÝCVIK

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOSOCIÁLNÍ VÝCVIK VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOSOCIÁLNÍ VÝCVIK Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická,

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Porucha na duchu nebo životní dilema? Psychosomatický přístup v ambulantní psychiatrické praxi. David Skorunka

Porucha na duchu nebo životní dilema? Psychosomatický přístup v ambulantní psychiatrické praxi. David Skorunka Porucha na duchu nebo životní dilema? Psychosomatický přístup v ambulantní psychiatrické praxi David Skorunka skor@lfhk.cuni.cz Základní teze č.1. Bio-psycho-sociální model a tedy i tzv. psychosomatickou

Více

Duchovní doprovázení Zájmový kurz celoživotního vzdělávání v r. 2016/2017

Duchovní doprovázení Zájmový kurz celoživotního vzdělávání v r. 2016/2017 Duchovní doprovázení Zájmový kurz celoživotního vzdělávání v r. 2016/2017 Pod záštitou děkana CMTF UP v Olomouci prof. Ing. Mgr. et Mgr. Petera Tavela, Ph.D. Mgr. František Hylmar SJ Licenciát ze spirituální

Více

Sociální pedagogika. Úvod

Sociální pedagogika. Úvod Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,

Více

Červený Hrádek, Ing. Klára Malhausová a Mgr. Dagmar Malinová

Červený Hrádek, Ing. Klára Malhausová a Mgr. Dagmar Malinová Most 2000 občanské sdružení pro kulturu a vzdělání Červený Hrádek, 6. 11. 2014 Ing. Klára Malhausová a Mgr. Dagmar Malinová Základní informace o projektu Doba realizace: 1. 11. 2012 30. 4. 2014 HLAVNÍ

Více

Základní informace o vzdělávacím kurzu

Základní informace o vzdělávacím kurzu Základní informace o vzdělávacím kurzu Číslo kurzu 9 Název kurzu SPECIFICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ ODDĚLENÍ SPO Cílová skupina Pracovníci oddělení SPO Odborný garant Mgr. Miroslav Kappl tel.: 493331317,

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které

Více

Výcvik v koučování pomocí Gestalt přístupu

Výcvik v koučování pomocí Gestalt přístupu Výcvik v koučování pomocí Gestalt přístupu Ve výcviku Gestalt Essence se můžete naučit základnímu řemeslu koučinku jak vést hovor, jak klást otázky, jak dávat zpětnou vazbu, ale i umění Gestalt přístupu

Více

ŽIVOTOPIS. Zuzana Tichá

ŽIVOTOPIS. Zuzana Tichá ŽIVOTOPIS Osobní údaje Křestní jméno / Příjmení Tituly E-mail Státní příslušnost Zuzana Tichá PhDr., Ph.D. zuzana.ticha@upol.cz ČR Pracovní zkušenosti Období (od-do) Hlavní pracovní náplň a odpovědnost

Více

UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti

UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence umění a kulturu.

Více

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/ Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Publikační činnost. PhDr. Martin Lečbych, Ph.D. Ke dni: Přehled publikační činnosti člena Katedry psychologie FF UP v Olomouci

Publikační činnost. PhDr. Martin Lečbych, Ph.D. Ke dni: Přehled publikační činnosti člena Katedry psychologie FF UP v Olomouci Publikační činnost PhDr. Martin Lečbych, Ph.D. Ke dni: 28. 5. 2013 Strana 1 (celkem 7) Publikace chronologicky Lečbych, M. (2013). Kritická úvaha o konceptu závislosti na internetu. Adiktologie, 13(1),

Více

ESF projekt v Opatření 3.2 Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje

ESF projekt v Opatření 3.2 Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje ESF projekt v Opatření 3.2 Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje Registrační číslo CZ.04.1.03/3.2.15.2/0351 projektu: Žadatel: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Název projektu: Letní

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.)

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd navazuje na předmět ZSV a je určen zejména žákům, kteří se chtějí v budoucnu věnovat

Více

Aktivity pro mateřské školy

Aktivity pro mateřské školy Aktivity pro mateřské školy Školní asistent nezaměňovat s asistentem pedagoga poskytuje základní podporu (nepedagogickou), rozvoj mimoškolních aktivit, podpora při administrativní a organizační činnosti

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

Doc. PhDr. Josef Konečný, CSc.

Doc. PhDr. Josef Konečný, CSc. Doc. PhDr. Josef Konečný, CSc. Funkce: vedoucí Katedry psychologie a patopsychologie PdF UP v Olomouci Odborné zaměření: psychologické poradenství psychologie vysoké školy psychologická diagnostika patopsychologie

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

Dílčí část 1 Rozvojové aktivity pro pracovníky v sociálních službách

Dílčí část 1 Rozvojové aktivity pro pracovníky v sociálních službách Příloha č. 1 SPECIFIKACE VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB Níže uvedené obsahy jednotlivých kurzů jsou pouze orientační, zadavatel umožňuje cíle kurzu naplnit i jiným obdobným obsahem kurzů dle akreditace uchazečů.

Více

STUDIUM PEDAGOGIKY 2011

STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících

Více

Kasuistika z pohledu PBSP. Eva Svačinková, DiS. Terapeutka TK Magdaléna & PhDr. Pavla Doležalová Krajská protidrogová koordinátorka, Středočeský kraj

Kasuistika z pohledu PBSP. Eva Svačinková, DiS. Terapeutka TK Magdaléna & PhDr. Pavla Doležalová Krajská protidrogová koordinátorka, Středočeský kraj Kasuistika z pohledu PBSP Eva Svačinková, DiS. Terapeutka TK Magdaléna & PhDr. Pavla Doležalová Krajská protidrogová koordinátorka, Středočeský kraj Obsah Proč kasuistika z pohledu PBSP? Teoretické vymezení

Více

Modely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Modely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Modely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie 1 Základní ošetřovatelské vzdělání na Mount Sinai Hospital School of Nursing

Více

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce.

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce. Emoce a jejich poruchy Rozšiřující materiál k tématu emoce. CITY=EMOCE, lat.moveo psychické procesy zahrnující subjektivní zážitky, stavy a vztahy k působícím podnětům provázené fyziologickými změnami,

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA (1. 9. ročník)

VÝTVARNÁ VÝCHOVA (1. 9. ročník) VÝTVARNÁ VÝCHOVA (1. 9. ročník) Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Umění a kultura a v sobě obsahuje v sobě dva souběžně probíhající,

Více

Psychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím.

Psychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím. Psychologie 08 Otázka číslo: 1 To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím sebevědomím nevědomím Otázka číslo: 2 Prožívání je absolutně vždy: subjektivní

Více

1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata.

1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata. 1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata. / Štefan Chudý. Brno: Paido 2006. 141 s. -- cze. ISBN 80-7315-131-6 výchova; vzdělávání; společnost; člověk; filozofie

Více

RLB 266 Konce světa. Konce a začátky z hlediska New Age

RLB 266 Konce světa. Konce a začátky z hlediska New Age RLB 266 Konce světa Konce a začátky z hlediska New Age Základní interpretační paradigmata: New Age jako pokračovatel či (pozdně)moderní podoba tzv. metafyzického náboženství (západního esoterismu) C. Albanese,

Více

Koláž jako projektivní prostor

Koláž jako projektivní prostor Koláž jako projektivní prostor Marie Lhotová*, Miroslav Huptych Vyšší odborná škola JABOK, Praha* Od prvního představení tématického apercepčního testu v roce 1935 Morganovou a Murraym uplynulo 70 let.

Více

Funkce školy a školního vzdělávání

Funkce školy a školního vzdělávání Funkce školy a školního vzdělávání 24.11.2016 Čím má být škola společnosti užitečná? Reflexe konference Škola, kde jsem člověkem 10.-12.11.2015 Cíle a funkce vzdělávání Rozvoj lidské individuality Cíle

Více

UMĚNÍ A KULTURA. VÝTVARNÁ VÝCHOVA 2.stupeň ZŠ

UMĚNÍ A KULTURA. VÝTVARNÁ VÝCHOVA 2.stupeň ZŠ 348 Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA 2.stupeň ZŠ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace 1 1 1 2 2 2 1 1

Více

Specifikace vzdělávacích potřeb

Specifikace vzdělávacích potřeb Příloha č. 1 Specifikace vzdělávacích potřeb Specifikace cílové skupiny: Cílovou skupinou zakázky bude 21 pracovnic v sociálních službách, 1 sociální pracovnice a 1 vedoucí sociální pracovnice. Cílová

Více

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43 OBSAH 1. ÚVOD il 1.1 VYMEZENÍ OBECNÉ PSYCHOLOGIE 11 1.2 METODY POUŽÍVANÉ K HODNOCENÍ PSYCHICKÝCH PROCESŮ A FUNKCÍ 12 1.3 DÍLČÍ OBLASTI, NA NĚŽ JE ZAMĚŘENA OBECNÁ PSYCHOLOGIE 14 1.3.1 Psychologie poznávacích

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a

Více

Období dospívání. VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318)

Období dospívání. VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Období dospívání Eriksonův pohled na dospívání

Více

Teorie sociální práce

Teorie sociální práce Teorie sociální práce Mgr. Jana Zierhutová sociální práce 1RPN-KS Úvod Sociální práce čerpá z jiných vědních disciplín: psychologie, sociologie, pedagogiky, právní disciplíny, atd. Jen v menší míře vznikají

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY Základní škola a mateřská škola Veleň, Hlavní 46, 20533 Mratín, okres Praha východ, IČO 71004530,telefon/fax 283931292 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY UČEBNÍ OSNOVY VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Umění

Více

Kompozice hudby. Cíle ve skupině Sdílení pocitů, myšlenek a zkušeností Kooperativní učení

Kompozice hudby. Cíle ve skupině Sdílení pocitů, myšlenek a zkušeností Kooperativní učení Kompozice a poslech Kompozice hudby Obecné cíle Rozvoj dovednosti kreativně řešit problémy Rozvoj schopnosti zaznamenat vnitřní prožitky Vyjádření pocitů Integrovat části do celku Cíle ve skupině Sdílení

Více

Obsah I. Ú V O D 1 II. T E O R E T I C K Á Č Á S T

Obsah I. Ú V O D 1 II. T E O R E T I C K Á Č Á S T Obsah I. Ú V O D 1 II. T E O R E T I C K Á Č Á S T 1. Temperament 4 1.1 Pojem temperament, jeho definice 4 1.1.1 Význam pojmu temperament 4 1.1.2 Definice temperamentu 5 1.2 Teorie temperamentu 6 1.2.1

Více

SPP717 ZÁKLADY PSYCHOLOGIE PRO SPSP

SPP717 ZÁKLADY PSYCHOLOGIE PRO SPSP SPP717 ZÁKLADY PSYCHOLOGIE PRO SPSP Vyučující: Mgr.Jana Mosesová Obor: Sociální politika a sociální práce Typ studia: bakalářské, kombinované Ukončení: zápočet (4EK) Požadavky k zápočtu: zpracování seminární

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036. 1. Podstata aktivizačních metod výuky, kritického myšlení a konstruktivistického pojetí výuky Aktivizační metody výuky Aktivizační metody výuky jsou vyučovací postupy, kdy žáci aktivně získávají nové poznatky

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více