[Krizová připravenost zdravotnictví]

Transkript

1 0

2 Úvodní slovo šéfredaktora J. Štorek Číslo: 4/ ročník Čtvrtletník se věnuje krizovému řízení a plánování ve všech složkách IZS, organizacích působících ve zdravotnictví a dalších subjektech, které vytvářejí, příp. se spolupodílejí na krizové připravenosti zdravotnictví v ČR a okolních zemí. Vydavatel a distribuce: Společnost krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP Šéfredaktor: MUDr. Josef Štorek, Ph.D. Tajemník redakce: Mgr. Šárka Nováková str. 3 Pracovní jednání členů Výboru SKPZ v září v Plzni Š. Nováková Stálí pracovníci redakce: MUDr. Jiří Mašek; MUDr. Jana Prattingerová; Ing. Pavel Častulík, CSc. a Ing. Petra Jirásková Grafická úprava: Macon studio Roman Macík Adresa: Mgr. Šárka Nováková, KHS Středočeského kraje, Dittrichova 17, Praha Tel.: , redakce@skpz.cz Číslo vychází: Uzavírka příštího čísla: Vydání příštího čísla: Vychází: 4x ročně ISSN str. 4-6 Pracovní jednání členů Výboru 18. a Š. Nováková PŘÍJEM PŘÍSPĚVKŮ A INZERCE: Technické parametry: příspěvky zasílejte ve formátech DOC, *.XLS a *.PPT Softwarové vybavení od Microsoft. Text neformátujte (písmo Arial velikosti 10 b. nebo Times New Roman velikosti 12 b.). Jazyk: čeština a slovenština Obrazová dokumentace musí být původní. Nezapomeňte uvést jméno autora, pracoviště a kontaktní údaje. Příspěvky zasílejte na adresu redakce. Zaslané podklady se nevracejí, otištěné příspěvky nejsou honorovány. Redakce nezodpovídá za jazykovou a obsahovou správnost textových a grafických podkladů dodaných inzerenty. Příspěvky schvalují pracovníci redakční rady, která zasedá vždy min. 14 dní před vydáním dalšího čísla. str str. 6-8 Babí léto v Plzni Kolektiv autorů 1

3 4 Využití radiokomunikačního systému Pegas Pramacom Kurz v CBO Těchonín Redakce str str. 23 str Přeshraniční spolupráce ZZS Euroregionu Nisa J. Wachsmuth a kolektiv Soudobé hrozby a z nich vyplývající rizika pro společnost (zdravotnický systém) God Made TRADIČNÍ Man Made NETRADIČNÍ ASYMETRIE, ECONOMIC WARFARE Lokální Globální Neúmyslné Úmyslné Geofyzikální hrozby Hydrologické Meteorologické hrozby Biologické hrozby Dopady velkých kosmických těles Klimatologické hrozby Epidemie Pandemie Politicko ekonomické Průmyslové havárie Dopravní havárie sabotáže Man Conceived Terorismus (CBRNE) Války Supplement Interoperabilita zdravotnických systémů J. Štorek Přeshraniční spolupráce ZZS PK a Bavorska K. Lysý Obsahová struktura časopisu Š. Nováková str str. 23 str Systém výuky první pomoci v kraji Vysočina T. Halačka str. 24 Kalendář akcí Redakce Témata časopisu pro rok 2012 Redakce 2

4 Slovo šéfredaktora Váţení přátelé, před Vámi je číslo časopisu vycházející v měsíci vzniku naší společnosti a v podstatě uzavírající první rok její existence. Jeden rok je krátký časový interval, ale podíváme-li do jeho obsahu, máme dobrý pocit z právě odvedené roční práce Společnosti. Náběh činnosti Výboru společnosti i Redakční rady časopisu dospěl k optimální pravidelnosti a efektivnímu spojení s většími akcemi, kde je přítomná většina členů společnosti. Stejně tak klíčová záleţitost roku 2011, kterou bezesporu byla konference Medicína katastrof v Luhačovicích, nese všechny znaky podařené akce a dobrým odborným, ale i ekonomickým výsledkem. Štafeta konání uvedené konference střídavě v České a Slovenské republice byla zachována a tak jste všichni zájemci srdečně a upřímně zváni na XV. ročník konaný v Tatranských Zrubech ve dnech 6. aţ 8. června roku S přechodem konání konference pod hlavičkou Společnosti bylo nutno analyzovat situaci proběhlých ročníků, najít směry a cíle pro další období, včetně synchronizace s dalšími kalendářními akcemi pořádanými nejen naší odbornou Společností. V pracovní aktivitě členské základny společnosti Výbor i Redakční rada očekávaly v průběhu roku větší míru angaţovanosti, mimo jiné proto, ţe rok 2010 byl ve znamení zásadních událostí, které nadlouho ovlivní nejen odbornou společnost, ale i celou veřejnost krizových pracovníků ve zdravotnictví, ale zejména celou krizovou připravenost systému: Od l. l platí novelizovaný zákon č. 240/2000 Sb., krizový zákon a s ním i novela nařízení vlády č. 462/2000 Sb. (ve znění nařízení vlády č. 431/2010 Sb.) a nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvků kritické infrastruktury; V září 2011 schválila vláda České republiky novou Bezpečnostní strategii České republiky a s ní i aktualizovaný přehled hrozeb pro Českou republiku a nové poţadavky na funkci krizového managementu; Na podzim roku 2011 byla odstartovaná reforma zdravotnictví prvními reformními zákony, které zásadním způsobem ovlivní rozsah a funkčnost zdravotnického systému a tím i jeho schopnost udrţet svou funkčnost i za krizových situací. Je tedy zřejmé, ţe nastupují období reformní přeměny zdravotnictví a novelizace krizové legislativy s sebou ponesou nutnost proměny konceptu krizové připravenosti resortu směrem k potřebám krizového řízení v souladu s plánovacími cykly a obsahem přípravy na řešení krizových situací. Příprava Společnosti na tyto proměny a změny je nezbytná a tak v souladu se stanovami ČLS JEP je připravena rekonstrukce Společnosti tak, aby byly vykryty jednotlivé oblasti zájmu a působnosti Společnosti. Výbor i Redakční rada pevně věří, ţe listopadové shromáţdění členské základny se aktuálně k problematice ţivota Společnosti a krizové připravenosti resortu nejen vyjádří, ale i předloţí návrhy a doporučení pro nastávající období značného objemu práce a tím také výzvy všem pracovníkům ve zdravotnictví, kteří se podílejí na plnění úkolů v oblasti zajišťování bezpečnosti České republiky, a budou tak kultivovat krizovou připravenost resortu. V Praze dne 20. listopadu 2011 MUDr. Josef Štorek, Ph.D. Šéfredaktor Jubilanti SKPZ Významné ţivotní jubileum oslavili následující naši členové: MUDr. Jitka Luňáčková Martin Beneš Pavel Štyndl Jménem společnosti ze srdce blahopřejme a přejeme hodně štěstí a zdraví, ale i úspěchů jak v soukromém, tak v profesním ţivotě. Redakce Každé poznání vychází ze srdce, každé vzdělání ze života. Christian Friedrich Hebbel 3

5 PRACOVNÍ JEDNÁNÍ VÝBORU SKPZ DNE V PLZNI Přítomni: MUDr. Štorek, Mgr. Nováková, MUDr. Hrdlička 1. EVIDENCE ČLENŮ A PLATBY ČLENSKÝCH POPLATKŮ Konference MEKA Luhačovice a konference ZZS Plzeňského kraje, kterých se SKPZ účastnilo, přivedly hned na místě vţdy dva nové členy. V aktuálním okamţiku by tedy SKPZ měla 90 členů, je však nutné zohlednit dvě úmrtí a odhlášení jednoho člena. Současný stav tedy činí 87 členů, z toho 10 slovenských členů. Současně se však Výbor musel zabývat otázkou neplatičů, kterých je poměrně vysoký počet. V červenci evidovala členská evidence ČLS JEP 23 dluţníků, přičemţ počet členů v té době registrovaných dosahoval asi 80 členů. Tajemník SKPZ obeslal všechny dluţníky a vyzval je k zaplacení členského poplatku, který je jediným zdrojem příjmů SKPZ a slouţí k financování především internetových stránek společnosti. Následně v září klesl počet dluţníků na 19 (z tehdejších 82 členů SKPZ) tyto bude členská evidence ČLS JEP znovu obesílat v průběhu září sloţenkami, které dle reakcí mnohých členů jiţ někam nenávratně zaloţili. K u tajemníka byla pro členy SKPZ přidána i informace o způsobu zaplacení a vyţádání potřebných údajů (variabilní symbol apod.). Počet dluţníků vůči SKPZ a ČLS JEP se tak stále pohybuje na 25 %, coţ povaţuje Výbor za alarmující číslo. Výbor bude proto apelovat na členy SKPZ na plánovaném listopadovém zasedání v Hradci Králové, aby plnili své povinnosti řádně a včas. Na Shromáždění členů bude k dispozici aktuální seznam neplatičů k nahlédnutí. 2. INFORMACE Z ČLS JEP a) Identifikační kartičky členů s jejich vyuţitím se počítá při registraci účastníků na všech vzdělávacích akcí, kdy se do prezenčních listin bude uvádět i osobní číslo člena ČLS JEP tato změna bude promítnuta do směrnic ČLS JEP, zatím se však jedná o předběţnou informaci. SKPZ dosud neobdrţela kartičky pro všechny své členy, ze strany ČLS JEP chybí informace o dalším postupu v tomto směru. b) Nové směrnice k udělování čestného členství a ocenění čestné členství lze nyní udělit od 3letého členství v ČLS JEP a věku nad 50 let. c) Sjezd delegátů OS mimořádné zasedání předsednictva k návrhu nových Stanov ČLS JEP uskuteční se dne , SKPZ bude zastupovat předseda MUDr. Josef Štorek. Pozn. Tajemníka SKPZ: Dle aktuální dohody s ČLS JEP budou kartičky členů SKPZ vyzvednuty v listopadu od pracovnic členského základy a přivezeny tajemníkem do Hradce Králové na konferenci, kde budou předány přítomným členům SKZ. Důvodem je skutečnost, že členská evidence ČLS JEP nestíhá kartičky rozesílat poštou. 3. PŘIPOMÍNKOVÁ ŘÍZENÍ V RÁMCI ČLS JEP PRO MZ ČR a) Květen personálně technická vyhláška; b) Červenec Strategie ochrany veřejného zdraví; c) Září Stanovy ČLS JEP a tvorba standardů a nadstandardů ve zdravotní péči. Vzhledem k mnoţícím se připomínkám, kterých se Výbor účastní prostřednictvím ČLS JEP vůči MZ ČR, zvaţuje Výbor zveřejnění svých odeslaných připomínek na internetových stránkách. Přestoţe reakce ze strany členů SKPZ je téměř nulová, vychází Výbor ve svých úvahách z domněnky, ţe členové mají o tyto informace zájem, přestoţe se sami aktivně připomínkových řízení neúčastní. 4. SPOLUPRÁCE SKPZ A AČR ÚVZÚ PRAHA - CBO TĚCHONÍN Spolupráce bude nadále rozvíjena a upřesňována včetně moţnosti uspořádat společnou akci v příštím roce. Další jednání se předpokládá v průběhu října a listopadu. Zájem o spolupráci potvrdila i konference v Plzni (viz bod 8. níţe) 5. DOTACE A GRANTY SKPZ podává ţádost o dotaci pro NNO u MV-GŘ HZS ČR publikační grant zaměřený na sesbírání, zveřejnění a publikování přednášek na samostatných internetových stránkách, které byly 4

6 v letošním roce spuštěny pro konferenci Medicína katastrof. Elektronický sborník by byl doplněn o dvě propagační publikace vydané k 15tiletému výročí této konference. Jedná se o roční grant s moţností získat aţ 70 % prostředků z celkového projektu sestaveného na celkovou částku Kč. Další grant, na kterém se SKPZ podílelo, byl tvořen a podáván SZÚ Praha nebyl přijat. SKPZ však bude i nadále ověřovat své moţnosti účastnit se operačních programů pro vzdělávání tak, aby mohl svou činnost rozšířit a především financovat své záměry. 6. AKTIVNÍ SPOLUPRÁCE S KHS SKPZ podpoří a bude se příp. i podílet na vzdělávání pracovníků KHS Středočeského kraje v problematice krizové připravenosti KHS StčK zvaţuje uspořádání samostatného semináře na tématiku osobních ochranných prostředků a pohotovostních zásob MZ ČR ve SSHR. Pro KHS byly ukončeny semináře ke krizovému řízení pořádané MZ ČR, čímţ hrozí i ukončení diskuse na toto téma mezi MZ ČR a KHS. Přestoţe pravidelné porady ředitelů KHS i epidemiologů KHS nadále běţí, nejsou tato setkání vhodným místem pro diskusi o úkolech a povinnostech KHS v oblasti krizové připravenosti. KHS se prostřednictvím svých členů v SKPZ (aktivována pracovní skupina KHS-SKPZ ) pokouší sjednotit přístup k vybavení KHS osobními ochrannými prostředky a pomůckami. 7. SPOLUPRÁCE SE ZLÍNSKÝM KRAJEM A KHS ZLÍNSKÉHO KRAJE PŘÍPRAVA SEMINÁŘE NA TÉMA: MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI SPOJENÉ S ÚNIKEM NEBEZPEČNÝCH CHEMICKÝCH LÁTEK A JEJICH DOPADY NA ZDRAVÍ A OCHRANU OBYVATELSTVA Seminář je nutné v průběhu října projednat se zlínskými partnery a zváţit moţnost jeho uspořádání v lednu či únoru Je nutné zjistit zámysl MEKA Brno a moţnost uspořádat seminář jako navazují na tuto konferenci na Moravě (zváţit i umístění semináře do Brna či do jiného města mimo Zlín, např. Kroměříţ). 8. KONFERENCE DISPEČINK SRDCE ZÁCHRANKY Informace o konferenci bude zveřejněna v časopise, konference bude pokračovat dalším ročníkem v příštím roce. Přednášky budou zpřístupněny na webu ZZS Plzeňského kraje, přednášku o vzdělávání v SKPZ zveřejnit i na našem webu. 9. KONFERENCE MEDICÍNA KATASTROF HRADEC KRÁLOVÉ Uskuteční se v avízovaném termínu 24. a , program se bude odvíjet od přihlášených přednášek (uzavírka konec září). SKPZ má moţnost zajistit jeden blok přednášek dle svých potřeb. V rámci této konference proběhne: společné zasedání Výboru a Revizní komise ( bude zřejmě spojeno s pracovním jednání ke spolupráci s AČR), Shromáţdění členů ( ). V rámci tohoto zasedání Výboru budou rozpracovány úkoly SKPZ z konference MEKA Luhačovice, které Výbor dosud nerozpracoval; dále bude projednán návrh materiálu Strategie vzdělávání v SKPZ, který jednak hodnotí letošní konferenci MEKA Luhačovice a současně přináší návrhy na další postupy při pořádání vlastních vzdělávacích akcí. Materiál bude ještě do konce září postoupen všem členům Výboru k seznámení. Rozpracování úkolů SKPZ z konference MEKA Luhačovice bude provedeno členy Výboru samostatně korespondenčním způsobem tak, aby mohlo být projednáno a finální podoba schválena na zasedání v listopadu. Pro prezentaci SKPZ na této konferenci připraví tajemník SKPZ prezentační stojan s logem SKPZ (na náklady SKPZ). O cenové kalkulaci a grafickém návrhu bude předem informovat Výbor. Současně taky zajistí návrh šablony powerpointových prezentací členů SKPZ v jednotném vizuálním stylu SKPZ, který je postupně utvářen. 10. KONFERENCE MEDICÍNA KATASTROF LUHAČOVICE/SR Hodnocení je uvedeno ve zmiňovaném materiálu výše. CD sborník byl agenturou vytvořen, SKPZ si v současnosti objednala 50 ks, které bude dle přijatých objednávek rozesílat. Sborník si objednala jak Národní lékařská knihovna v ČR, tak její slovenský protějšek. Několik objednávek jiţ zaslali účastníci konference. V první polovině měsíce října by mělo proběhnout první jednání k připravovanému ročníku, který proběhne na Slovensku podle sdělení Ing. Tencera: termín červen 2012 a místem konání Vojenské rekreační zařízení Tatranské Zruby. V průběhu září 2011 se uskutečňují nominace do Přípravného a organizačního výboru konference, kde je SKPZ zastoupená předsedou a tajemníkem společnosti. Redakce SKPZ jiţ současně připravuje návrh jednoho samostatného workshopu na téma 5

7 Implementace IHR, na jehoţ zajištění by se významným způsobem podílela i česká strana. Tématika konference je stanovena na: - Hodnocení stavu realizace mezinárodních předpisů SZO v podmínkách ČR a SR; - Připravenost zdravotnictví k řešení aktuálních hrozeb ohroţující ţivoty a zdraví obyvatelstva; - Problematiku zdravotnické záchranné sluţby a připravenost nemocnic na hromadný příjem raněných a zasaţených; - Praktickou ukázku řešení zdravotnických opatření po vzniku ohniska nákazy nebezpečného přenosného onemocnění. 11. RECENZE TYPOVÉHO PLÁNU EPIDEMIE MUDr. Štorek společně se zástupci KHS připravil recenzi aktualizovaného TP Epidemie hromadné nákazy osob, který v současnosti připomínkují vybraní členové SKPZ. 12. NABÍDKY PRO SKPZ a) Nabídku na telefonní tarify pro zdravotnické pracovníky MediCall VPN, b) Zdravotnické fórum časopis. Obě nabídky budou projednány na dalším zasedání Výboru v listopadu. Nabídku MediCall rozeslat všem členům k vyjádření jejich příp. zájmu. 13. INTERNET SKPZ Tajemník SKPZ konstatoval, ţe stávající podoba internetových stránek je jiţ definitivní a především dostatečná pro potřeby SKPZ. Byly naplněny i Odkazy poslední nenaplněná sekce stránek. Tímto povaţuje výstavbu stránek za ukončenu. Stránky budou samozřejmě nadále aktualizovány a vyuţívány. Nadchází čas i na malou anketu mezi členy SKPZ ohledně jejich spokojenosti z pohledu uţivatelů, vyhodnotit stránky z hlediska návštěvnosti a jejich vyuţitelnosti včetně efektivnosti. Redakční systém, který by umoţňoval samostatné vkládání článků a textů na stránky, totiţ není zaveden a představuje velké mnoţství jednorázových finančních prostředků, které SKPZ zatím stále nemá k dispozici. Situace bude nadále sledována a vyhodnocována. Obdobnou jednoduchou anketu a zhodnocení by si zaslouţil i časopis po vydání listopadového čísla, kdy bude mít za sebou celoroční působnost v ostrém reţimu (minulý rok byl povaţován za nultý ročník). Výbor se dále shodl, ţe zápisy ze zasedání Výboru, Revizní komise a Shromáţdění členů budou v plném znění zpřístupněny na internetových stránkách a následně v časopise. Zápisy ze zasedání Redakce jsou pouze předkládány předsedovi SKPZ, nejsou však zveřejňovány na stránkách SKPZ, ani v časopise. 14. E-LEARNINGOVÉ KURZY PRO ČLK Dosud bez reakce, znovu rozeslat podklady a oslovit ke spolupráci členy SKPZ. VÝBOR SOUHLASÍ S PROJEDNANÝMI BODY A JEJICH ZÁVĚRY BEZ PŘIPOMÍNEK. Zapsala: Mgr. Š. Nováková Schválil: MUDr. J. Štorek, PhD., předseda Výboru SKPZ, dne: PRACOVNÍ JEDNÁNÍ ČLENŮ VÝBORU SKPZ VE DNECH I. SPOLUPRÁCE S DALŠÍMI OS ČLS JEP Přítomni: MUDr. Štorek, Mgr. Nováková Spolupráce s odbornou Společností vojenských lékařů, farmaceutů a veterinárních lékařů ČLS JEP (dále jen SVL ČLS JEP ) byla dohodnuta s předsedou společnosti doc. L. Kleinem, a bude dále specifikována vzájemně (podepsaným memorandem) přijatým 6

8 prohlášením. Toto memorandum/ prohlášení bude následně zveřejněno na internetových stránkách obou společností, stvrzené by mohlo být jiţ letos v listopadu, kdy se zástupci obou společností sejdou při příleţitosti konání odborné konference Medicína katastrof v Hradci Králové. Toto jednání obou předsedů proběhlo v rámci konference, kterou SVL ČLS JEP pořádala ve dnech 18. a v Hradci Králové. Na této konferenci MUDr. J. Štorek předsedal v rámci prvního bloku přednášek a v něm vystoupil s vlastním příspěvkem na téma spolupráce při vytváření a především naplňování rámce bezpečnostního systému v ČR ( Interoperabilita zdravotnických systémů spolupráce OS KPZ a OS ). Z dopolední sekce přednášek, které jsme měli moţnost se účastnit, si dovolíme upozornit na připravovanou koncepci zdravotnické sluţby AČR, která vychází z přesvědčení, ţe právě vojáci vysíláni na mise v zahraničí jsou důvodem nejen pro udrţení a zachování vojenské zdravotnické sluţby a všech jejích stávajících schopností, ale také dalších navazujících aktivit jako je vzdělávací, vědecká a pedagogická činnost na poli Fakulty vojenského zdravotnictví UO Brno a dalších. Koncepci prezentoval MUDr. Roman Blanař, proděkan FVZ UO Brno. Druhou zajímavou přednáškou byl burn out u vojáků vysílaných na mise v zahraničí, resp. změny zjištěné u tohoto syndromu vyhoření po návratu z misí dochází k poklesu sledovaných hodnot a pozitivnějšímu vnímání světa. Další velice zajímavou přednáškou přispěl doc. Klein ve svém vystoupení o blast syndromu, ve kterém shrnul poznatky z konference v Kanadě letos začátkem října. SKPZ se bude i nadále usilovat o spolupráci s dalšími odbornými společnostmi (pro připomenutí v rámci semináře Pandemie chřipky byly osloveny SIL a další OS ČLS JEP). Doc. L. Klein předloţí stejnou ţádost o spolupráci i v rámci Společnosti popáleninové medicíny ČLS JEP. II. PRACOVNÍ JEDNÁNÍ REDAKCE SKPZ, ZZS HRADEC KRÁLOVÉ Přítomni: MUDr. Štorek, Mgr. Nováková, MUDr. Mašek a Ing. Jirásková 1. S MUDr. Maškem a Ing. Jiráskovou byly domluveny podrobnosti konání zasedání Výboru a RK SKPZ v listopadu ( od 17 h vč. rezervace restaurace U Lva). 2. Dále byly konzultovány podstoupené kroky ohledně spolupráce SKPZ s dalšími OS ČLS JEP. 3. Byla konzultována účast členů redakce na některých vzdělávacích akcích ve zbývající části letošního roku (seminář WHO, Dny urgentní medicíny apod.) a moţné vyuţití pro časopis. 4. Konzultován článek z ČČK Praha a jeho doplnění o další informace a fakta, která by článek obohatila a umoţnila jeho efektivní přínos pro čtenáře při publikování v našem časopise. Nutno doplnit čísla za EU či alespoň ČR. 5. Byla diskutována moţnost zařazení jednoho stanoviště na Rally Rejvíz 2012 (květen), které by opět prověřilo posádky ZZS při pouţívání OOP ověřit moţnosti dodání potřebných OOP z firem či jiných moţných zdrojů (3členné posádky x 30 posádek v soutěţi). V rámci konference na Rejvízu poţádat Danu Hlaváčkovou o představení SKPZ v rámci přednáškové části RR (konference). 6. ZZS - zákon a související personální vyhláška zajistit návrhem SKPZ přesné vymezení vyuţití finančních prostředků dislokovaných do rozpočtů ZZS pro krizovou připravenost (pracoviště krizového řízení). 7. Vyzvat členy SKPZ k vytvoření sumárního přehledu přednášek, kterými v letošním roce podpořili existenci SKPZ (bude vytvořena tabulka pro uvedení názvu přednášky, odkaz na web, kde je přednáška případně umístěna, názvu a termínu akce ). 8. S Ing. Tencerem (SR) prodiskutovat moţnost vytvoření pracovní skupiny Výboru za slovenskou stranu, která by plnila úkoly prostředníka mezi Výborem SKPZ a členy na Slovensku a umoţnila s nimi lepší komunikaci. Návrh předloţen následující den Ing. Tencerovi, který si promyslí sloţení této případné skupiny (podvýboru). Další jednání v této věci bude probíhat na zasedání Výboru a RK v listopadu. 9. Členy redakce je nutné doplnit o další členy chybí zástupce nemocnic (návrh na Bc. Valentovou, FN Brno) a zástupce NNO (návrh R. Smejkal, OS ČČK Praha). 10. Seminář pro nemocnice Plzeň Míla Beneš a Pavel Hrdlička (říjen 2012)? 11. Projekt elearningového vzdělávání pro ZZS a KHS sesbírat podklady a moţný obsah/domluvit rozsah takového kurzu, ZZS HK nabízí svého pracovníka k vyuţití, poţádat o pomoc hejtmana ZK (MVDr. Mišáka) v návaznosti na proběhlou konferenci MEKA Luhačovice, aby oslovil i ostatní hejtmany ke spolupráci. Provést vstupní analýzu a poţádat o informace odbory 7

9 zdravotnictví na krajských úřadech. Projekt zkusit zařadit do Bezpečnostního výzkumu pro rok Předběţný plán akcí pořádaných pro členy SKPZ na příští rok: Měsíc Akce Měsíc Akce Leden Seminář Červenec - Zlín? Únor MEKA Srpen - Brno* Březen Kurz CBO Září CIMIC Těchonín? Duben Sloup v Čechách Říjen Seminář Plzeň Květen Rally Rejvíz* Listopad MEKA HK Červen MEKA SR Prosinec? Pozn.: * SKPZ bez podílu na organizaci, jen s aktivní účastí členů SKPZ III. PŘÍPRAVA XV. ROČNÍKU KONFERENCE MEKA SR 2012 Přítomni: MUDr. Štorek, Mgr. Nováková, Ing. Kostka, Ing. Tencer Ing. Anton Tencer, MZ SR svolal do Bratislavy přípravný výbor, jehoţ úkolem je zajistit organizaci a přípravu dalšího ročníku konference Medicína katastrof, který pořádá slovenská strana za účasti Ministerstva zdravotnictví SR. Slovenský ročník se bude konat ve dnech 6. aţ 8. června 2012 v Tatranských Zrubech. Bliţší informace viz příloha č. 1 Prezentace MZ SR Příprava XV. ročníku konference MEKA. SKPZ bude poskytovat odbornou podporu této konference, bude spolupracovat na přípravě odborného programu, zajištění přednášejících a podílet se na jeho propagaci včetně potřebné komunikace na české straně. Organizační zajištění: SKPZ spolu s dalšími institucemi zveřejní informace o konání konference na svých internetových stránkách do Dále budou všichni členové přípravného výboru se podílet na zajištění firem pro firemní prezentace (budou sestaveny podmínky firemní propagace na konferenci) a získání propagačních předmětů pro účastníky konference. Další setkání výboru se uskuteční v Bratislavě v polovině března 2012, neboť bude příjem přednášek výbor tedy bude v té době jiţ pracovat na sestavení programu. Odborný program: I. Implementace IHR II. Infrastruktura zdravotnictví a odvětvové standardy III. Hromadné postiţení osob jeden workshop s důrazem na specifika dětského pacienta - LF Bratislava a FN Motol pod gescí prof. Masára, který připraví návrh této samostatné podsekce, dále se předpokládá spolupráce HZS, NNO a Operačního střediska ZZS SR IV. Aktuální ohroţení veřejného zdraví v 21. století Příloha č. 1 bude po dodání z MZ SR zveřejněna na stránkách SKPZ v sekci Medicína katastrof Akce a konference. Zapsala: Mgr. Š. Nováková Schválil: MUDr. J. Štorek, PhD., předseda Výboru SKPZ, dne: BABÍ LÉTO V PLZNI ZZS Plzeňského kraje ve spolupráci se ZZS hl. m. Prahy uspořádala ve dnech 14. a 15. září tohoto roku odbornou konferenci na téma DISPEČINK srdce záchranky, které se zúčastnilo více než devět desítek účastníků. Tématem této odborné konference byla dispečerská problematika a následná návaznost přednemocniční neodkladné péče. Jednalo se o první ročník této dvoudenní konference, během které bylo prezentováno více neţ dvacet odborných přednášek nejrůznějších autorů. Konference, na níţ se sjeli jak lékařští, tak i nelékařští odborníci, vzbudila mezi přítomnými 8 návštěvníky zájem. Jiţ nyní organizátoři zvaţují další ročníky této akce. Jelikoţ operační střediska jsou skutečně hnacím motorem kaţdé sloţky IZS, rozhodla se SKPZ tuto konferenci podpořit, zvláště v okamţiku, kdy ředitel ZZS Plzeňského kraje MUDr. Roman Sviták souhlasil

10 se zařazení bloku s názvem Mimořádná událost - Spolupráce civilního a armádního sektoru. Přípravou tohoto bloku byl pověřen MUDr. Pavel Hrdlička, kterému se podařilo zajistit několik velmi zajímavých přednášek na toto téma. MO a AČR tak prezentovaly nejen své kompetence, svěřené úkoly, síly a prostředky k jejich zajištění, ale také vybraní zástupci informovali o způsobu jejich aktivace a moţnostech vyţádání si pomoci civilním sektorem. Právě tato část spolupráce je tou nedůleţitější a často také nejproblematičtější. Centrum letecké záchranné služby (CLZS AČR) Líně (MUDr. Zdeněk Pašek) představilo ve své prezentaci Přínos AČR pro IZS moţnosti transportu a hledání osob svými prostředky v rámci ČR, ale i ze zahraničí. Letiště v Líních je totiţ v rámci ČR jedinou LZS, kterou poskytuje AČR civilnímu sektoru, navíc dříve bývalo i jednou ze základen Letecké pátrací a záchranné sluţby SAR (Search and rescue) vzdušných sil AČR, kterou zajišťuje Ministerstvo dopravy a spojů ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra. V současné době je jiţ základna SAR přemístěna do Prahy-Kbel. Dále byla prezentována moţnost vyuţití zdravotnických letadel AČR pro civilní sektor v případě větších neštěstí na území cizího státu pro případnou přepravu zraněných. V současné době jsou tyto letouny jen vyuţívány AČR pro přepravu zraněných vojáků, např. z Afghanistánu. Ústřední vojenský zdravotní ústav Praha (MVDr. Radoslav Krupka) navázal na tuto prezentaci představením činností plněných jejich organizací s celonárodní působností: poskytování zdravotní péče v rámci biologické ochrany v AČR ve svých specializovaných zdravotnických zařízení (stacionárních i mobilních), kterými disponuje Centrum biologické ochrany (CBO) v Těchoníně, resp. zajištění transportu, izolace i léčby v reţimu BSL 3 a 4. Přestoţe CBO Těchonín nabídlo IZS moţnost vyuţití jejich zařízeních bez zdravotnického personálu, pouze s pracovníky logistiky zajišťující jejich provoz, důleţitým momentem je mobilní biologický zásahový tým, kterým AČR disponuje, a to zvláště v době, kdy KHS uţ nemají své výjezdové týmy a jediným obdobným týmem v ČR v civilním provedení je jen Biohazard tým v Českých Budějovicích při ZZS Jihočeského kraje. Kdo tak bude v civilním sektoru pracovat s biovaky a izolačními komorami, které MZ ČR nakoupilo do svých skladů v rámci SSHR, tak není úplně jasné. Školen k jejich pouţívání není nikdo, CBO Těchonín tuto funkci převzalo dobrovolně a snaţí se své poznatky a zkušenosti předat i svým civilním kolegům. Součástí vykonávaných činností tohoto Centra je tak i výzkum a vývoj a v neposlední řadě i vzdělávací činnost, která je stále rozšiřována. Dále byly prezentovány moţnosti ÚVZÚ Praha v rámci hygienické sluţby a zajišťovaných laboratorních činností (hygienické a protiepidemické zabezpečení svých vojáků v ČR i na zahraničních misích). Společně tak tyto dvě organizace představili celé spektrum úkolů z oblasti poskytování zdravotní péče i ochrany veřejného zdraví, které mohou nabídnout ke spolupráci s civilním sektorem. Sloţky IZS jich mohou vyuţít v okamţiku, kdy nedisponují dostatečným mnoţství vlastních sil a prostředků. Musí však být dodrţeny stanové postupy, proto musí mít všichni pracovníci působící v krizovém managementu (řídící a vedoucí pracovníci), na operačních střediscích nevyjímaje, dostatečné znalosti či alespoň povědomí o tom, kdy se pohybujeme v jaké rovině řízení (běţná činnost podle zákona č. 20/1966 Sb. a další, IZS dle zákona č. 239/2000 Sb. či krizový stav dle zákona č. 240/2000 Sb.). Sérii přednášek o spolupráci doplnili ukázkovou spoluprací zástupci dvou subjektů Královehradeckého kraje, konkrétně Fakulty vojenského zdravotnictví (plk. Ing. Miroslav Procházka) a ZZS Královehradeckého kraje (MUDr. Jiří Mašek), kteří vzájemně spolupracují ještě s dalšími institucemi a subjekty v tomto kraji jiţ dlouhá léta. Na tyto prezentace navázal předseda SKPZ ČLS JEP (MUDr. Josef Štorek) zdůrazněním potřeby vzájemné spolupráce, kterou dnes potlačuje stále větší resortismus v celém zdravotnictví. Vytváření několika samostatných systémů se všemi jejich podúrovněmi vede spíše k větší duplicitě, která však nemá za následek při jejich spojení významné rozšíření jejich stávajících schopností a kapacit, coţ je základním problémem. Příčiny jsou různé je zapotřebí je umět pojmenovat a pracovat na jejich odstranění smyslem spolupráce je však schopnost zdravotnických systémů (civilního, vojenského, policejního a dalších) vzájemně si poskytovat sluţby a efektivně se doplňovat. Prostředkem k dosaţení této schopnosti je dodrţování společných standardů (medicínských, organizačních, legislativních atd.). Navrhovanou spoluprací není dotčena autonomnost poskytovatelů a jejich řídích struktur uplatňovat poţadavky soudobé medicíny v prostředí jejich působnosti; ale jako celek ve své provázanosti tvoří zdravotnický segment národního bezpečnostního systému. Cesta moţného řešení spočívá v moţnost provádět společnou přípravu (semináře, konference, nácviky, cvičení, diskuzní fóra atd.). Studenti FVZ - vojáci jsou od počátku svých příprav v rámci vzdělávání vedeni ke schopnosti umět pouţívat nejen své vybavení, ale také prostředky z materiálního vybavení civilních sloţek IZS. Totéţ ovšem nelze obecně říci i obráceně, o civilních záchranářích a dobrovolnících. A co hůř, mezi sloţky IZS často panuje představa, ţe tyto zdroje jsou pro ně nepouţitelné a hlavně nedosaţitelné. Coţ je často i skutečným odrazem reality, přestoţe zájem o spolupráci mají obě strany, tedy jak civilní tak armádní sektor. 9

11 O závěrečné slovo jsme požádali ředitele ZZS PK, MUDr. Romana Svitáka: Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje pořádala od svého vzniku dne poprvé ve své historii odbornou celostátní konferenci, která se týkala problematiky přednemocniční neodkladné péče. Protože záchranářská profese začíná nepřetržitým příjmem tísňových výzev zdravotnickým operačním střediskem, bylo první plzeňské setkání věnováno právě dispečerské problematice - radostem a starostem s telefonním sluchátkem v ruce. Nesmím zapomenout na stěžejní úlohu MUDr. Jiřího Růžičky, Ph.D., vedoucího lékaře KZOS ZZS PK, za nápad uspořádat konferenci, čehož si všichni ceníme. V bohatém odborném programu nás přednášející seznámili se svými výsledky a poznatky; účastníci se dozvěděli řadu novinek, což jistě obohatí jejich praxi. V krásném plzeňském babím létě jsme se po skončení odborného programu společně dobře pobavili. Děkuji celému kolektivu organizátorů za sestavení hodnotného odborného programu; za zabezpečení všeho potřebného po organizační a společenské stránce. Dík patří našim partnerům a vystavovatelům, protože bez jejich pomoci by konferenci nebylo možné pořádat. Nejdůležitější jsou přednášející a účastníci, věřím, že se Vám v Plzni líbilo a všechny Vás srdečně zvu na Plzeňské dny urgentní medicíny v Plzni. Kolektiv autorů: MUDr. Josef Štorek, Mgr. Šárka Nováková a MUDr. Pavel Hrdlička VYUŢITÍ RADIOKOMUNIKAČNÍHO SYSTÉMU PEGAS PŘI ŘÍZENÍ KRIZOVÝCH A HAVARIJNÍCH SITUACÍ Radiokomunikační systémy představila společnost Pramacom Prague spol. s r. o. na konferenci Medicína katastrof v červnu 2011 v Luhačovicích, kde měli účastníci možnost si tyto komunikační prvky prakticky vyzkoušet. Požádali jsme proto tohoto významného sponzora rovněž o krátké představení i pro náš časopis. Radiokomunikační systém PEGAS je v současné době jedinou platformou umoţňující funkční propojení všech sloţek integrovaného záchranného systému při řešení krizových a havarijních situací všeho druhu. Radiokomunikační systém PEGAS byl navrţen dodavatelem technologie na základě poţadavků uţivatele (Ministerstvo vnitra) v roce 1994, od té doby se neustále modifikuje ve vazbě na nové a kvalitnější sluţby. Primárně je systém navrţen zejména pro hlasové sluţby, je však schopen zajistit i sluţby datové (statusy, SMS, dotazy do databází) a sluţby GPS (vysílání polohy, zpětné přehrání trasy atd.). V současnosti jsou hlavními uţivateli systému PEGAS Policie ČR, hasičské záchranné sbory, záchranná zdravotní sluţba, některé sloţky Ministerstva obrany a speciální sloţky. Vzhledem k tomu, ţe systém byl navrţen jako otevřený, umoţňuje další vyuţití pro řízení krizových situací i vyuţití ostatními sloţkami státní správy ČR. Koncepce krizového řízení vychází z přijaté Bezpečnostní strategie České republiky, zákonů o bezpečnosti a zajištění obrany České republiky, tzv. krizových zákonů a dalších právních norem. 10

12 Přijetí krizových zákonů znamená: stanovení působnosti a pravomoci státních orgánů a územních správních celků, práva a povinnosti při přípravě na krizové situace nevojenského charakteru; vymezení integrovaného záchranného systému, stanovení jeho sloţek a jejich působnost, pravomoc státních orgánů a orgánů územních správních celků při záchranných a likvidačních pracech a při ochraně obyvatelstva před a po trvání ohroţení; stanovení pravomoci vlády a správních úřadů při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy. Pro tyto úkoly musí být trvale zajištěna komunikace orgánů krizového řízení. Systém PEGAS poskytuje ochranu komunikace i proti kvalifikovanému odposlechu. Sdílené vyuţívání systému různými organizacemi umoţňuje zachovat si naprostou autonomii, protoţe radiokomunikační síť je striktně segmentovaná. V případě potřeby však systém umoţňuje propojení jednotlivých uţivatelských skupin. Ideálnímu vyuţití radiokomunikačního systému PEGAS pro řízení krizových a havarijních situací brání v současnosti především dvě skutečnosti: chybějící integrace systému do operačních středisek; nedostatek koncových zařízení u některých sloţek krizového řízení a integrovaného záchranného systému. Chybějící integrace systému PEGAS do operačních středisek je dána především skutečností, ţe kaţdá sloţka IZS má své specifické operační středisko, včetně softwaru pro sběr a analýzu informací. Tato skutečnost je systémového charakteru a její řešení není jednoduché, neboť vyţaduje kromě jiného vysoké finanční náklady. Nedostatek koncových zařízení je oproti tomu pouze záleţitostí finanční, ovšem řádově niţšího objemu finančních prostředků. Navíc cena koncových zařízení i díky vysokému kurzu české koruny výrazně poklesla. Terminály třetí generace, které se v současnosti nasazují u sloţek IZS, jsou dle ohlasů jejich uţivatelů nejen uţivatelsky komfortnější, ale jejich cena je dokonce ještě niţší neţ u terminálů druhé generace, pomalu odcházející ze scény. Tato okolnost by mohla napomoci zejména rozšíření těchto terminálů mezi dobrovolnými hasiči a tím i jejich komunikačnímu propojení s profesionálními sbory. Kompaktní a praktická Radiostanice nové generace pro uţivatele z řad profesionálů, kteří poţadují dobře řešené, malé mobilní zařízení pro kaţdodenní pouţití. Zajišťuje rychlou a dynamickou skupinovou komunikaci, podporuje individuální hovory, volání do veřejných sítí, odesílání statusových a textových zpráv, přenos dat. Aktivní barevný displej s vysokým rozlišením a intuitivní grafické menu jasně a srozumitelně informují uţivatele. Bezdrátové připojení přes Bluetooth k externím zařízením. Ruční radiostanice TETRAPOL TPH700 Robustní a zodolněná Radiostanice nové generace je určená k zabezpečeným hlasovým a datovým komunikacím v extrémních podmínkách. Kvalitní reproduktor zajišťuje vynikající zvukové parametry i v hlučném prostředí, displej TFT kvalitně zobrazuje informace i za proměnlivých světelných podmínek. Radiostanici lze přizpůsobit individuálním potřebám uţivatelů pomocí praktického univerzálního programovatelného tlačítka. Široká škála moţností v oblasti konektivity k externím zařízením, včetně Bluetooth. Vozidlová radiostanice TPM700 Ergonomická a výkonná Radiostanice nové generace je určená k zabezpečeným hlasovým a datovým komunikacím uskutečňovaným z nejrůznějších typů vozidel i z kanceláře. TPM700 tvoří robustní rádiový modul a oddělená ovládací jednotka s barevným displejem a klávesnicí dodávaná s příslušnou montáţní sadou. Displej TFT s vysokým rozlišením poskytuje jasný a ostrý obraz a barevnou grafiku dokonce i za proměnlivých světelných podmínek. Radiostanici lze objednat ve vozidlové, stolní či motocyklové konfiguraci. Ruční radiostanice TETRAPOL TPH600 Ing. Pavel Mikulášek, Pramacom Prague spol. s r.o. 11

13 PROJEKT Přeshraniční spolupráce zdravotnických záchranných sluţeb Euroregionu Nisa Registrační číslo projektu CZ.3.22/1.3.00/ Financováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj V předchozím čísle jsme se věnovali přeshraniční spolupráci, především v rámci zdravotnických záchranných služeb, neboť ty jsou ve své činnosti v této oblasti poměrně osamocené ve srovnání s dalšími složkami IZS, které zastřešuje ministerstvo vnitra. Po ZZS Královehradeckého kraje jsme proto požádali o příspěvek i ZZS Libereckého kraje, která se této spolupráci věnuje dlouhodobě. ÚVOD Na konferenci zdravotnických záchranných sluţeb v říjnu 2008 v Piechowicích byla přijata Dohoda o spolupráci zdravotnických záchranných sluţeb Euroregionu Nisa. Dohoda definovala postupy jak poskytnout pomoc v příhraničí, určovala síly a prostředky pro přeshraniční pomoc a stanovala další formy spolupráce. O text Dohody projevilo zájem jak Ministerstvo zdravotnictví ČR, tak i velvyslanectví České republiky v Německu. Byli jsme vyzváni ke spolupráci při tvorbě dohody mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německa. Tyto kontakty v nás vyvolaly dojem, ţe otázka spolupráce zdravotnických záchranných sluţeb na hranicích členských států Evropské unie jsou i prioritou vlád Trojzemí a ţe máme moţnost připraveným projektem přispět ke sjednocení Evropy. PŘÍPRAVA PROJEKTU Od roku 2008 jsme pracovali na přípravě společného projektu s polskými partnery. Účastníky projektu byli: Zdravotnická záchranná sluţba Libereckého kraje vedoucí partner, Specializovaná nemocnice ve Zhořelci a Zdravotnická záchranná sluţba v Jelení Hoře. Tento projekt reagoval na problémy v poskytování péče na společné hranici a navrhoval jejich řešení. Příprava projektu byla velice náročná, přesto úspěšná - projekt byl na jaře 2009 zaregistrován. Projekt Přeshraniční spolupráce zdravotnických záchranných sluţeb Euroregionu NISA byl rozdělen do dvou částí investiční zakoupení sanitních vozů a neinvestiční, která měla zajistit skutečnou spolupráci a vzájemné poznání, tj. vznik kooperativní sítě zdravotnických záchranných sluţeb v rámci Euroregionu. 12 Tento projekt v roce 2009 byl vyhodnocen a získal druhé místo v kategorii Bezpečnost a zdraví v rámci Euroregionu Nisa. O projekt projevily zájem i orgány Evropské unie, na jaře roku 2009 byla k nám vyslána televizní společnost z Bruselu, která pro potřeby Unie natočila pořad o výše zmíněném projektu. Náplň projektu zahrnovala: - zakoupení plně vybavených sanitních vozidel pro potřebu všech tří partnerů s tím, ţe vozidla budou umístěna poblíţ hranice, - uspořádání odborných konferencí, jedna byla v Polsku a druhá v České republice, - společná cvičení záchranářů, - výměnné stáţe celkem 24 Čechů do Polska a 24 Poláků do ČR, - jazykové kurzy, - pracovní setkání odborných skupin jednou za 3 měsíce, - vytvoření pracovní skupiny ke zkoumání legislativních podmínek, - tvorba dvoustranného česko-polského slovníku, - tvorba společné dokumentace vytvoření pracovní skupiny, - zajištění jednotné identifikace záchranářů a sanitek, - vznik koordinačního střediska pro řízení přeshraničních zásahů. Realizace projektu započala v červenci 2009 a postupně byly plněny jednotlivé úkoly. Projekt byl ukončen v červnu Celkové náklady projektu činí 750 tisíc euro.

14 ZAHÁJENÍ PROJEKTU Jiţ v létě roku 2009 byla vytvořena pracovní skupina, která měla za úkol sledovat legislativní podmínky pro přeshraniční spolupráci a dávat podněty k nadřízeným sloţkám. Skupina se scházela pravidelně v rámci jednání odborných skupin, kde se téţ v rámci EUREX ZZS projednávaly i problémy spolupráce na hranicích mezi Spolkovou republikou Německo, Českou republikou a Polskou republikou. Výsledky práce této skupiny jsou obsahem dalšího dokumentu. výjezdových stanovištích v ČR (střídaly se Liberec, Turnov a Jablonec) a stejně i dva zaměstnanci ZZS LK na stanovištích v Jelení Hoře a ve Zhořelci. Stáţe měli velice pozitivní ohlas, účastníci se shodli na názoru, ţe jim tato stáţ dala více, neţ výuka jazyka, nebo teoretické přednášky o systému přednemocniční neodkladné péče na druhé straně hranice. Tento ukazatel byl naplněn na 100%. ODBORNÁ KONFERENCE V PIECHOVICÍCH 2010 V září 2009 začaly na všech stranách probíhat jazykové kurzy, výuka polštiny na české straně a výuka češtiny na polské straně. Tyto kurzy byly největší slabinou celého projektu. Mezi mladými lidmi není zájem studovat jazyky tzv. malých národů, celosvětově je propagována angličtina, jako univerzální jazyk. Pro potřebu komunikace v rámci příhraničních oblastí je dle našich zkušeností vhodné, aby byla na školách těchto oblastí zavedena alespoň základní výuka jazyka národa na druhé straně hranice. Z hlediska příbuzných slovanských jazyků by to neměl být problém, ale toto nemůţe ovlivnit malá skupina lidí, kteří tvořili tento projekt, je to záleţitost státních orgánů příslušných zemí. V téţe době započala výběrová řízení na zhotovení sanitních vozů. Poţadavky obou stran byly různé, ale dospěli jsme k závěru, ţe vybavení vozů musí být identické. Tento záměr jsme naplnili a nyní na příhraničních výjezdových skupinách jsou sice vozy různých výrobců, ale přístrojové vybavení je stejné. Není problém, aby kterýkoliv záchranář pracoval i v sanitním voze druhé strany. Integrace, bohuţel díky odlišné legislativě je omezena tím, ţe není moţno dopravovat nemocného do nejbliţšího specializovaného centra, tj. například dopravit pacienta s akutním koronárním syndromem z Bogatyně na Kardiocentrum Liberec. Od ledna 2010 jsme započali se společnými stáţemi. První výměnnou stáţ realizovali MUDr. Wachsmuth, který byl týden ve Zhořelci a MUDr. Kawka, který recipročně navštívil Liberec. Na základě vlastních zkušeností i rozhovorů se spolupracovníky jsme připravili náplň stáţí pro ostatní zájemce. V dalších měsících postupně stáţovali polští zaměstnanci na V dubnu 2010 se uskutečnila další společná odborná konference, tradičně jiţ v Piechovicích. Jejím hlavním výstupem byl pokyn, aby účastníci projektu oslovili české, polské i německé politiky s výzvou k urychlené práci na dalších mezinárodních smlouvách o vzájemné přeshraniční spolupráci záchranných sluţeb. Záměrem projektu je spolupráce formou přeshraničního zásahu u pacienta na výzvu partnerského operačního střediska. K tomu vedou i jednotlivé úkoly projektu. Dále bylo rozhodnuto, ţe v rámci praktické realizace mezinárodní dohody o pomoci při mimořádných událostech zpracují jednotlivé strany ţádost o přenesení pravomocí k vyţádání pomoci na operační střediska na úrovni Euroregionu Nisa. Byl přijat návrh na jednotné označení záchranářů i sanitních vozů Euroregionu Nisa. V návaznosti na workshop vznikl návrh na vytvoření společného výukového centra zdravotnických záchranných sluţeb Euroregionu Nisa s tím, ţe MUDr. Wachsmuth, MUDr. Kawka, Dariusz Klos a Gerold Noack připraví v rámci EUREX návrh takového projektu. Bohuţel, díky stávající legislativě není moţné realizovat některé doporučení této konference. Vznik společného vzdělávacího centra je potřebný, v rámci stávajících projektů je ale nemoţný. V rámci udrţitelnosti projektu je nutno hledat další cesty k uskutečnění takto důleţitého projektu. SPOLEČNÉ CVIČENÍ ZZS 2010 V červnu 2010 jako další aktivita projektu bylo společné cvičení záchranných sluţeb v Krásném lese na Frýdlantsku. Setkalo se s velkým zájmem politiků z obou stran hranice. Cvičení se zúčastnily zdravotnické záchranné sluţby z obou zemí, Hasičský záchranný sbor Libereckého a kraje a Policie České republiky. Všechny úkoly dané zadáním cvičení byly beze zbytku splněny a cvičení ukázalo, ţe spolupráce záchranných sluţeb v případě mimořádné události není problém. Cvičení mělo velkou publicitu ve sdělovacích prostředcích. V rámci cvičení byly jiţ prezentovány nové sanitní vozy a také vozidlo pro řešení mimořádných událostí, které sice nebylo pořízeno z peněz EU, ale v rámci spolupráce při řešení mimořádných událostí bylo nabídnuto i ostatním záchranným sluţbám. 13

15 VÝSTUPY PROJEKTU V roce 2010 jsme zpracovali a vytiskli společný slovník pro potřebu záchranářů na obou stranách hranice. Obsahuje nejen speciální medicinské výrazy, ale má téţ část tzv. konverzace, která vede k lepší komunikaci s pacientem druhé národnosti. Přílohou slovníku je překlad výjezdové dokumentace zdravotnických záchranných sluţeb Libereckého kraje a zdravotnických sluţeb Polské republiky. O slovník projevila i zájem Zdravotnická záchranná sluţba Královehradeckého kraje. V rámci tvorby společné dokumentace bylo dohodnuto, ţe vzniknou speciální fólie, které umoţní překlad zdravotnického záznamu pro druhou stranu. Tyto fólie byly vytvořeny a navíc se jejich obsah stal i součástí společného odborného slovníku. Koncem roku 2010 byly pořízeny společné identifikační karty záchranářů Euroregionu Nisa. Původním návrhem bylo, aby tyto karty slouţily jako identifikační průkaz dle platných mezinárodních dohod. Bohuţel, díky opoţděnosti legislativních podmínek a připravovaných mezinárodních smluv nemají stále tyto karty funkci sluţebních průkazů. Pořídili jsme jednotné označení sanitních vozů, tak aby sanitní vozy zdravotnických záchranných sluţeb Euroregionu Nisa byly jednoznačně odlišné od všech dalších přepravců. KONGRES ZDRAVOTNICKÝCH ZÁCHRANNÝCH SLUŢEB 2011 Zdravotnická záchranná sluţba Libereckého kraje ve spolupráci s nemocnicí ve Zhořelci a Záchrannou sluţbou v Jelení Hoře upořádaly ve dnech 28. a 29. dubna 2011 kongres zdravotnických záchranných sluţeb. Konal se v Mezinárodním centru duchovní obnovy v Hejnicích a byl součástí oslav 20. výročí zaloţení Euroregionu Nisa. Patronát nad kongresem převzali hejtman Libereckého kraje Mgr. Stanislav Eichlera a Maršálek Dolnoslezského vojvodství Rafał Jurkowlanec. Zvláštním hostem kongresu byl profesor. MUDr. Jiří Pokorný, DrSc., zakladatel oboru urgentní medicíny a medicíny katastrof v České republice. Kongres měl několik částí. Hlavním bodem programu byly odborné přednášky, kde vystoupili odborníci z různých medicinských oborů. V průběhu kongresu zároveň probíhaly v přilehlých prostorách workshopy. Velkému zájmu nejen účastníků kongresu, ale i obyvatel Hejnic se těšila přehlídka vybavení záchranných sluţeb, které bylo částečně pořízeno i z prostředků projektu. Zlatým hřebem praktických ukázek byl přílet vrtulníku LZZS Liberec, kdy Skupina speciálních zdravotnických činností předvedla výsledky své přípravy k ošetření a vyproštění zraněných za mimořádných podmínek. Současně se v rámci kongresu sešly i dvě expertní skupiny. První skupina vyhodnotila legislativní podmínky pro poskytování přeshraniční neodkladné péče. Konstatovala, ţe i přes opakované intervence a doporučení vyšším orgánům za dva roky existence projektu nebylo dosaţeno potřebných změn. Skupina zpracovala závěrečné hodnocení a doporučení, která budou předána jak místním zastupitelstvům, tak i vládám obou republik. Je to otázka natolik váţná, ţe je potřeba dále, i po ukončení tohoto projektu v této iniciativě pokračovat. Druhá expertní skupina se věnovala otázce vybudování společného informačního a koordinačního centra. I vznik společného koordinačního centra je limitován nedostatečnou legislativou. Při tvorbě projektu jsme předpokládali, ţe legislativa za dva roky postoupí dále, coţ se nestalo. Proto toto centrum nemůţe slouţit k předávání výzev o případnou pomoc na druhé straně hranice, byť takového zásahy by byly velkým profitem po obyvatele příhraničí. Bude vytvořena databáze, která bude sledovat počty výjezdů v příhraniční oblasti, bude sledovat případy, kdy zásah druhé strany by přinesl rychlejší pomoc postiţenému. V rámci této databáze budou i prostředky, které je schopna druhá strana poskytnout v případě mimořádné události dle platných mezinárodních dohod. Výstupy z této databáze by měly podpořit potřebné legislativní změny. Hlavním závěrem této konference je rozhodnutí všech účastníků, ţe vznik jednotné sítě zdravotnických záchranných sluţeb Euroregionu Nisa je základním přáním všech účastníků. Proto účastníci konference zplnomocňují své zástupce v EUREX ZZS, aby oslovili společným dopisem vlády Polské republiky, Spolkové republiky Německa a České republiky, aby v duchu výstupů společné komise pro řešení legislativních problémů vyzvaly vlády k urychlenému řešení, které povede ke konečnému řešení přeshraniční spolupráce, jak jest jiţ skutečností v jiných oblastech Evropské unie. DALŠÍ SPOLEČNÉ CVIČENÍ ZZS 2011 Dne 17. června 2011 se v Sienawce se uskutečnilo společné cvičení zdravotnických záchranných sluţeb Zhořelce, Jelení Hory a Liberce. Cvičení připravil Hasičský záchranný sbor z Bogatyně. Tématem cvičení 14

16 byl poţár a výbuch technických plynů v nemocnici v Sienawce. Cvičení se kromě zdravotnických záchranných sluţeb účastnily jednotky profesionálních a dobrovolných hasičů regionu a policie Polské republiky. Díky rozdílnému zajištění mimořádných událostí v obou zemích je zřejmé, ţe při podobných událostech v tomto regionu bude vţdy potřebná mezinárodní pomoc. Proto je nutno i nadále pořádat součinností cvičení a zvát kolegy z druhé strany hranice na cvičení a při nich si vyměňovat zkušenosti. ZÁVĚR Můţeme bez zaurdění konstatovat, ţe úkoly projektu byly splněny a přispěly ke zlepšení spolupráce mezi oběma zeměmi. Další spolupráce musí pokračovat, jak na fóru EUREX ZZS, tak i na neformálních stycích organizací a jednotlivců. Účastníci konstatovali, ţe jednotlivé aktivity projektu musí pokračovat i po s tím, ţe budou hledat zdroje k jejich financování. Je pravděpodobné, ţe se bude jednat o financování v rámci tak zvaných malých projektů. Zájem je, aby pokračovaly odborná setkání, semináře a konference. Dr. Furtan navrhl, aby se pokračovalo i v jazykovém vzdělávání s tím, ţe se musí najít nová forma jeho podoby. Expertní skupina EUREX ZZS bude nadále fungovat v rámci Euroregionu Nisa, který zajistí její financování. Další schůze skupiny je svolána do Jelení Hory na Konečným cílem našeho snaţení na společné hranici je vytvoření kooperativní sítě zdravotnických záchranných sluţeb v daném regionu vedoucí ke zlepšení dostupnosti přednemocniční neodkladné péče ku prospěchu obyvatel a ke zvýšení pocitu jejich bezpečnosti MUDr. Jiří Wachsmuth, MUDr. Arkadiusz Kawka, Dariusz Klos PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ZZS PK RD BRK OBERPFALZ/NIEDERBAYERN Na konferenci Dispečink srdce záchranky jsme měli možnost vyslechnout velice zajímavou a poutavě přednesenou přednášku o počátcích přeshraniční spolupráce ZZS Plzeňského kraje s jejich německými sousedy. Přestože Vám nemůžeme zprostředkovat příspěvek audiovizuální formou s hromadou doprovodných fotografií, požádali jsme jejího autora o příspěvek pro náš časopis a tímto naše téma přeshraniční spolupráce v ČR uzavřít. HISTORIE Přeshraniční spolupráce zdravotnických záchranných sluţeb v západním směru má poměrně krátkou historii. Jako pamětník musím vzpomenout situace v bývalém Západočeském kraji, kde ţelezná opona jako hráz míru a socialismu umoţňovala jen sporadický kontakt s bavorskými kolegy při předávání zraněných či nemocných občanů ČSSR, v našem případě na hlavním silničním přechodu té doby, v Rozvadově na tachovsku. Aktu předcházelo vţdy avizo pasovky, povinnost jmenovitého nahlášení členů výjezdové skupiny, monitor vševědoucí úřadovny StB. Předání probíhalo vţdy v prostoru před první ocelovou závorou, na českém území a za dozoru příslušníků Pohraniční stráţe se psy. Něco jako výměna špionů. 15

17 Prvním zlomovým bodem v historii byl rok 1989 a návazné stříhání drátů, otevírání nových hraničních přechodů. Na tachovsku to bylo spojeno s čepováním bavorského piva zdarma, čemuţ se přizpůsobilo a nepřizpůsobivé obyvatelstvo českého pohraničí a k zoufalství příslušníků Pohraniční stráţe, pendlovaly záchranky přes dosud střeţenou hranici oběma směry. To vše pod modře blikajícím obzorem z vozidel mobilizovaného bavorského integrovaného záchranného systému, která se nemohla ledovým korytem k místu nehody dostat. V poryvu českého furiantsví jsme dokonce určené zraněné dovezli do okresní nemocnice v Tirschenreuthu. Při návratu jsme měli pak moţnost vidět jiţ rozvinutý bavorský systém likvidace HN, coţ pro venkovskou záchranku byl tehdy ţivotní záţitek. To všechno bez pasů, bez legislativního rámce, bez Prezidentské smlouvy. Byla to pomoc partnerům v nouzi. Událost měla v Bavorsku rozsáhlou mediální odezvu, obě strany o ní referovaly na odborné konferenci v Regensburgu, obdrţeli jsme Čestné uznání od odborné společností RZR při universitě v Regensburgu. Začala etapa vzájemných návštěv delegací vedoucí pracovníků státní správy samosprávy, ZZS a HZS Plzeňského kraje a krajů Oberpfalz a Niederbayern. VZÁJEMNÁ SPOLUPRÁCE Byly to momenty radosti z volného pohybu přes dráty, prvního osobních kontaktů, navázaného přátelství, srovnávání organizačních principů, výstroje, personálií, vzájemných návštěv. PRVNÍ SPOLEČNÁ ZÁCHRANA OSOB Druhým zlomovým bodem byl v historii první výjezd západočeské záchranky do Bavorska v roce Autokarový zájezd bavorských důchodců do Mariánských Lázní dostal při návratu cca 1,5 km za státní hranicí, poblíţ obce Mahring, na lokálně vzniklém náledí smyk a převrátil se. Ţádost o pomoc jsme dostali od českých celníků, které poţádali bavorští. Kvalita vozovky bavorského příhraničí byla evidentně ideální pro usazení náledí, coţ na české straně nehrozilo a tak jsme třemi vozy dorazili na místo nehody, provedli třídění, ošetření a umístili určené zraněné do našich vyhřátých sanitních vozidel. Na místo jsme přivolali i české hasiče z Tachova, kteří efektivně spolupracovali při vyproštění jedné zaklíněné osoby. Navštívili jsme svoje zařízení, pivovary, výcvikový tábor Bavorského červeného kříţe (BRK), obdivovali aktivitu dobrovolných členů. V té době vznikl a jiţ devět let pouţíváme mezi KZOS Plzeň a ILS Weiden dvojjazyčný faxový formulář, zajišťující bezproblémovou komunikaci. Probíhají pracovní kontakty mezi oblastmi Domaţlice Furth im Wald, Klatovy Zwiesel, Tachov- Weiden. Máme za sebou společná cvičení, komunikujeme. V praxi poskytujeme neodkladnou přednemocniční péči státním příslušníkům SRN v západním příhraničí ČR a ty, jejichţ zdravotní stav to umoţňuje, předáváme přivolaným bavorským kolegům v prostorách bývalých hraničních přechodů k transportu do cílových zdravotnických zařízení v SRN. Je na místě přiznat, ţe převaha iniciativy k produktivním jednáním o spolupráci byla dosud na straně bavorských kolegů, kdyţ na té naší vládla pasivita, zdůvodňovaná deficitem legislativního rámce pro konkrétní dohodu o regionální spolupráci. Máme ale jistotu, ţe v případě mimořádné události si dokáţeme v příhraničí bezodkladně pomoci. 16

18 Třetím zlomovým bodem byla účast zástupců ZZS Plzeňského kraje (dále jen ZZS Pk ) na Regionální konferenci kooperace mezi regiony Plzeňský kraj - Horní Falcko - Dolní Bavorsko v květnu t.r. v Neustadtu. V komisi pro zdravotnictví jsme s kolegy diskutovali otázky odborné způsobilosti a další výchovy a vzdělávání pracovníků ZZS, zejména nelékařských zdravotnických pracovníků. Jsme v situaci, kdy obě strany máme stejnou náplň práce poskytování přednemocniční neodkladné péče, srovnatelné postupy při jejím zajištění, dnes jiţ identické přístrojové vybavení, vzdělané pracovníky a snahu, pomáhat si v blízkém příhraničí. V SRN je, stejně jako u nás, stále vyšší objem výkonů ZZS v paramedickém systému a ukázalo se, ţe v ČR máme u nelékařských zdravotnických pracovníků (Rettungsasistent zdravotnický záchranář), co do úrovně vzdělání a kompetencí k výkonu navrch. Zatím co v Bavorsku je nelékařským zdravotnickým pracovníkem absolvent dvouletého kurzu, v ČR jsou to vysokoškolští absolventi bakalářského studia s širokou škálou odborných kompetencí. DALŠÍ VÝVOJ VZÁJEMNÉ SPOLUPRÁCE Čekáme. Čekáme na pokrok v mezistátním jednání k formulaci Prezidentské smlouvy, vytvářející legislativní rámec pro vznik regionálních dohod o příhraniční spolupráci se sousedy v Schengenském prostoru. Ředitelem Zdravotnické záchranné sluţby Plzeňského kraje, MUDr. Romanem Svitákem, byl v projevu hodnotícím výsledky jednání podán návrh na vznik společného centra pro další výchovu a vzdělávání. Návrh byl s nadšením přijat plénem konference a ZZS Pk hodlá v příštím období podnikat kroky k jeho brzkému vzniku, kdyţ z existujícího systému výchovy a dalšího vzdělávání v ZZS Pk máme bohaté zkušenosti. MUDr. Karel Lysý vedoucí lékař, ZZS Plzeňského kraje, oblast Tachov PRVNÍ ČLÁNEK ZDRAVOTNICKÉHO ZÁCHRANNÉHO ŘETĚZCE A SYSTÉM VÝUKY PRVNÍ POMOCI V KRAJI VYSOČINA Informace od záchranářů a zdravotníků jsou alarmující: znalosti laické první pomoci jsou na velmi nízké úrovni. Na otázku Dokážete správně poskytnout první pomoc? odpovědělo záporně 67,8 % z téměř dvaceti tisíc dotazovaných (anketa internetového portálu novinky.cz). Na místě je otázka, zda ta část dotazovaných, která se domnívá, že první pomoc dovede poskytnout, toto skutečně efektivně dokáže. Potřeba znalostí laické první pomoci a schopnost a ochota ji poskytovat, je přitom trvale aktuální. 17

19 ÚVOD Příčiny, proč je malý zájem o tento druh znalostí a informací, jsou různé. Častý je názor, že je poskytování první pomoci je úkol pro záchranný systém, ţe bezprostředně ţádné velké nebezpečí nehrozí a tyto informace jsou vlastně zbytečné. I při vzniku velké mimořádné události, průmyslovými, přírodními nebo jinými vlivy způsobené katastrofy, se o vše postará stát. Tyto názory jsou však velmi nebezpečné. Právě při těchto rozsáhlých mimořádných událostech a krizových situacích, zejména v počátečních fázích, mohou být standardní síly záchranných systémů nedostatečné nebo můţe být problém je na dočasně nepřístupné místo dané události přesunout. Laická první pomoc a svépomoc jsou neoddělitelně spojené se záchranou lidského ţivota a jsou nezbytnou součástí záchranného řetězce. Znalost první pomoci má tedy kromě významu bezprostřední pomoci, další významný rozměr v kontextu řešení mimořádných událostí a krizových stavů. Ţivot v naší současné společnosti vedle tradičních hrozeb, spojených převáţně s přírodními vlivy, průmyslovou, stavební, dopravní aj. činností, přináší nová bezpečnostní rizika a výzvy. Stále častější jsou případy lokálních etnických či rasových konfliktů a rozmach trestné činnosti a extremismu. Společnost ohroţuje i nepředvídatelná brutální a stále sofistikovanější činnost různých teroristických skupin. Tyto události jsou součástí našeho ţivota a nelze si jich nevšímat. Je dobře, ţe se posilují bezpečnostní systémy státu a rovněţ zdravotnická krizová infrastruktura dokáţe v řadě případů vytvořit efektivní záchranný řetězec. Nelze však jen spoléhat na sloţky záchranných systémů. Prvním článkem zdravotnického záchranného řetězce zůstává jednotlivec a jeho znalosti, schopnosti a ochota poskytnout laickou první pomoc a svépomoc. Zranitelnost a odolnost obyvatelstva za mimořádné události a při krizových situacích je významně ovlivněna právě schopností jednotlivců poskytovat laickou první pomoc. První pomoc není soubor sloţitých pravidel se spoustou výjimek, jak bylo prezentováno dříve. Moderní rámec první pomoci zvládne každý, kdo má dvě ruce, umí počítat do třiceti a chce pomoci. Velmi důleţitá je rovněţ znalost čísel tísňového volání. Tyto vědomosti by měla získávat především mladá generace. Je prokázané, ţe vhodnou formou podané a vysvětlené informace o základech poskytování první pomoci, mohou dětem školního věku uţ navţdy zůstat v paměti. V Kraji Vysočina po vzniku samostatného regionu tyto myšlenky dostaly zelenou a laická zdravotnická první pomoc se tu od roku 2004 intenzivně vyučuje na základních a středních školách v projektu První pomoc do škol Jedná se o rozsáhlou systematickou výuku laické zdravotnické první pomoci mladých lidí na školách v celém kraji. Za osm ročníků tohoto projektu zde bylo vyškoleno téměř šedesát tisíc mladých lidí. Mottem projektu je: Znalost zdravotnické první pomoci se musí stát standardní a přirozenou součástí vzdělání všech mladých lidí. Určitě stojí za zmínku, ţe tento projekt je v rámci ČR jediný, který takto systematicky a v takovémto rozsahu vyučuje mladé lidi laické první pomoci. 1. HISTORIE PROJEKTU PRVNÍ POMOC DO ŠKOL V KRAJI VYSOČINA V roce 2004 připravil Krajský úřad Vysočina - odbor sociálních věcí a zdravotnictví ve spolupráci s odborem školství, mládeţe a sportu pilotní projekt První pomoc do škol. Impulzem pro tuto aktivitu byly alarmující informace od zdravotníků ale i veřejnosti, ţe znalost laické zdravotnické první pomoci, zejména u mládeţe, je na velmi nízké úrovni. Zásadním zadáním bylo vyučovat pouze minimum teorie a výuku směřovat k praktickým nácvikům a situacím, kdy je potřeba vyuţít improvizované pomůcky a provádět ţivot zachraňující zdravotnické úkony. Rozsah kurzu byl stanoven na deset hodin. Jako cílová skupina pro výuku byla zvolena kategorie čtrnáctiletých - tedy ţáci osmých tříd základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Jednoznačnými poţadavky bylo, ţe výuku musí provádět zkušení lektoři. Obsahově bude zaměřena na provádění ţivot zachraňujících úkonů, procvičení v modelových situacích a komunikaci s operátory tísňové linky. Výuka bude prováděna pro skupinu maximálně dětí, tedy pouze pro jednu třídu. Výuka bude pro školy zcela bezplatná, celé náklady bude hradit kraj. Základní osnova a obsah desetihodinové výuky byly vytvořeny po konzultacích s odborníky ze zdravotnické záchranné sluţby, Českého červeného kříţe a učiteli středních a vyšších zdravotnických škol. Z těchto organizací také byli vybráni první lektoři. Je nutné vysoce ocenit členy Rady Kraje Vysočina, ţe uvolněním potřebných finančních prostředků umoţnili a stále jiţ osm roků umoţňují tuto výuku provádět. 18

20 Tab. č. 1: Témata a časová dotace výuky 1. Úvodní část - význam a účel výuky 1. pomoci, oblasti vzniku úrazů a nejčastější úrazy, vyšetření poraněného, tísňová tel. čísla, jak hlásit úraz, komunikace s pracovníkem operačního střediska 1 hod. ZZS, trestní zákon, vybavení autolékárničky 2. Kardiopulmunální resuscitace (srdečně plicní oţivování) 2 hod. 3. První pomoc při krvácení, druhy obvazového materiálu, tlakový obvaz 1 hod. 4. První pomoc při zlomeninách, poraněních hlavy a páteře 1 hod. 5. První pomoc při poranění teplem a chladem, intoxikace 1 hod. 6. Modelové situace, závěrečný test 1 hod. 7. Ukázka zásahového vozidla ZZS, spolupráce se záchranáři, postup při hromadném neštěstí - pomoc při poranění tlakovou vlnou, zavalení, povodních apod., integrovaný záchranný systém Celkem 3 hod. 10 hod. V prvním roce se přihlásilo 76 škol ze 136 a výuku absolvovalo celkem 3321 ţáků. Pilotní projekt měl výborné výsledky, jednoznačně kladnou odezvu zúčastněných a veřejnosti a proto Rada kraje schválila pokračování projektu. Do dalšího ročníku, ve školním roce 2005/2006, se přihlásilo o čtvrtinu více účastníků, projekt byl podle připomínek účastníků časově a obsahově upraven, pro potřebu lektorů byl za pomoci Vyšší odborné zdravotnické školy Třebíč a záchranné sluţby kraje vytvořený jednotný manuál výuky. Postupně se zapojili další lektoři a sponzorsky významně začala pomáhat společnost Alfa-Helicopter. Výsledkem spolupráce této společnosti a Zdravotnické záchranné sluţby kraje Vysočina jsou mimo jiné dva krátké výukové filmy pro potřebu projektu s názvem Pomozme si pomáhat. Zejména druhý díl, na motivy úspěšného filmu Rafťáci, si získal značnou popularitu, protoţe se do hlavních rolí podařilo získat herecké idoly teeenegerů Vojtu Kotka a Jirku Mádla a děj se odehrává v reáliích kraje Vysočina. Odezva na druhý ročník byla opět jednoznačně kladná a tento projekt začal být známý i v jiných krajích. Ve třetím ročníku, ve školním roce 2006/2007, byl, po poradě lektorů a vedení zdravotnického odboru kraje, projekt rozšířený o navazující výuku další cílové skupiny studenty a ţáky druhých ročníků středních škol a učilišť věková skupina sedmnáctiletých. U nich probíhá výuka v tříhodinovém kurzu vedeném výhradně profesionálními záchranáři ze Zdravotnické záchranné sluţby kraje Vysočina, p.o. Obsahem je nácvik kardiopulmunální resuscitace a dalších ţivot zachraňujících úkonů a procvičení komunikace s operátorem ZZS. V prvním roce nabídku vyuţilo sedmnáct středních škol a učilišť a výuku absolvovalo 1897 mladých lidí. Ve třetím ročníku tak výuku v projektu První pomoc do škol absolvovalo jiţ více jak 80 % čtrnáctiletých a v kategorii sedmnáctiletých necelých 20 % v kraji. Význam této výuky potvrdila událost z června 2006, kdy ţáci Základní školy v Kalištích na Pelhřimovsku zachránili ţivot svému učiteli, kterého postihla náhlá srdeční příhoda. Při školním cyklistickém turistickém výletě ho v náročném terénu postihla náhlá nevolnost a spadl z kola. Ţáci zavolali záchranku, dokázali kvalifikovaně spolupracovat s dispečerkou a svého učitele asi dvacet minut oţivovali aţ do příjezdu lékaře záchranné sluţby. Ten potvrdil, ţe bez jejich kvalifikované první pomoci by se pana učitele zachránit nepodařilo. Hejtman kraje jejich duchapřítomnost, odvahu a znalosti odměnil věcným darem a v poděkování uvedl: Není zcela samozřejmé, ţe člověk v krajní situaci nepodlehne panice a zachová chladnou hlavu. Je třeba si uvědomit, ţe důleţitou roli při této konkrétní záchraně ţivota hrály i zkušenosti a znalosti, které ţáci získali v kurzech praktické zdravotní výchovy. Je to velká ţivotní zkušenost. Tato událost byla poměrně široce medializovaná a dále přispěla k rozvoji projektu. Ve čtvrtém ročníku projektu (2007/2008) se v obou kategoriích (čtrnáctiletí a sedmnáctiletí) účast zvýšila o cca 18 procent. Výuky se často zúčastňovali i pedagogové a někteří ředitelé škol si tuto výuku objednávají pro svůj pedagogický sbor. V tomto roce se podařilo navázat spolupráci s iniciativou Senátu ČR Ochrana obyvatel, která začala sponzorsky pomáhat dodávkami karet 112, kterou distribuujeme mezi účastníky kurzů. Od pátého ročníku projektu začala touto výukou procházet prakticky celá populace čtrnáctiletých a účast sedmnáctiletých se nadále zvyšovala aţ po současných cca 85 %. Školy, které do projektu První pomoc do škol nejsou zapojeny, mají výuku laické zdravotnické první pomoci zajištěnou jiným způsobem. Za celou dobu projektu získalo tyto někdy ţivotně důleţité znalosti téměř šedesát tisíc mladých lidí. Na základě těchto údajů je tedy moţné konstatovat, ţe základní myšlenku a motto projektu: Znalost zdravotnické první pomoci se musí stát standardní a přirozenou součástí vzdělání všech mladých lidí se v kraji Vysočina daří uskutečňovat. Všichni mladí lidé kraje dostávají moţnost získat kvalitní a ucelené znalosti laické zdravotnické první pomoci. 19