PSYCHOLOGIE V PRAXI - DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ORGANIZACÍ POSKYTUJÍCÍCH SOCIÁLNÍ SLUŽBY, CZ.1.07/3.2.13/ PhDr.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PSYCHOLOGIE V PRAXI - DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ORGANIZACÍ POSKYTUJÍCÍCH SOCIÁLNÍ SLUŽBY, CZ.1.07/3.2.13/01.0037. PhDr."

Transkript

1 PSYCHOLOGIE V PRAXI - DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ORGANIZACÍ POSKYTUJÍCÍCH SOCIÁLNÍ SLUŽBY, CZ.1.07/3.2.13/ DUŠEVNÍ HYGIENA NA PhDr. Stanislav Pelcák, elcák, Ph.D.

2 DUŠEVNÍ HYGIENA PhDr. Stanislav Pelcák, Ph.D. PSYCHOLOGIE V PRAXI - DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ORGANIZACÍ POSKYTUJÍCÍCH SOCIÁLNÍ SLUŽBY, CZ.1.07/3.2.13/

3 OBSAH 1 Člověk a stres Náročné životní situace a mikrostresory Psychosociální faktory pracovního prostředí 11 2 Stres - osobnost - zdraví Mechanismus stresové reakce Psychofyziologické reakce na zátěž Syndrom vyhoření 20 3 Salutoprotektivní faktory životního stylu a zvládání stresu Proaktivní zvládání zátěže a stresu Resilience Sociální opora Optimismus a pesimismus Vnímaná osobní účinnost (self - efficacy) Smysl života - vůle ke smyslu Pohybová aktivita, výživa a stres 38 4 Použité zdroje 43 2

4 1 ČLOVĚK A STRES Stres jako komplexní odezva organismu na fyzickou nebo psychickou zátěž zajišťuje optimální činnost všech funkcí organismu v nových podmínkách. Závažné, zejména psychosociální stresory ovlivňují imunitní systém a mohou spustit patofyziologický proces, který by bez přítomnosti stresu nevznikl, nebo by nenastal tak brzy. Pro individuální posuzování vzniku, rozvoje, udržování a ukončení složitějších lidských aktivit lze shodně s Vymětalem (2007) využít následující rovnici: R = fc (P-O-S) R = fc (P-O-S) R reakce (projev, odezva), fc funkce (interdependentní vztahy cirkulárně kauzální povahy), P podnět (skutečnost, kterou jedinec bezprostředně a selektivně vnímá a hodnotí), O člověk jako psychologický celek (povaha, osobnostní rysy a vlastnosti, schopnosti, konstituce), S situace (bezprostředně i dlouhodobě působící okolnosti, v rámci kterých se uplatňují ostatní proměnné). V pojetí řady autorů je život proměnlivý, dynamický a tím i implicitně stresogenní. Termín stres nemá ani v současnosti jednotný obsah (Smolík, 2002). Užívá se promiskue pro označení výrazně nepříjemných situací, fyziologických, behaviorálních a subjektivních odpovědí na ně, okolností zprostředkujících kontakt jedince se zátěží nebo všech výše uvedených možností jako systému. Kebza (2005) v této souvislosti upozorňuje na skutečnost, že pojem stres je nepřesně používán jako univerzální pojem sloužící k označení jakéhokoli požadavku, jemuž je potřeba vyhovět, případně kterákoli část stresové reakce od podnětů navozujících stresovou reakci přes působící stresory, iniciující navození, průběh a důsledky stresové reakce. Obdobně pojem zátěž implicitně vyjadřuje tři aspekty: podnět, subjektivní prožitek a reakci na podnět. Interakční model psychické zátěže a stresu postihuje složitosti intraindividuální a interindividuální variability reakcí a vzorců chování člověka v situačních kontextech na pomyslném kontinuu adaptace, růst a seberozvoj osobnosti na straně jedné a selhávání, desintegrace osobnosti na straně druhé. 3

5 1.1 NÁROČNÉ ŽIVOTNÍ SITUACE A MIKROSTRESORY Životní situace a události, nároky a činnosti, na které musí člověk v průběhu životní cesty reagovat a aktivně je řešit, netvoří homogenní skupinu. Van der Zanden (1990) rozlišuje tyto obecné kategorie událostí: události vztahující se k celospolečensky probíhajícím sociálním procesům, určující atmosféru doby, události intenzivně prožívané jednotlivcem, události spojené s vnitřním růstem, události jako důsledky pro skupinový život (válka, ekonomická krize), události vyplývající z náhod fyzikálního světa (povodně, zemětřesení), události mající silné vnitřní psychologické komponenty. V této souvislosti nelze opomenout dnes již tradiční koncepci životních událostí (Holmes a Rahe, 1967). Vychází z předpokladu, že každá životní změna nebo událost je spojena s určitou náročností ve smyslu kladených požadavků na aktivní adaptaci v čase. Tuto premisu v praxi ověřil teoretický konstrukt tzv. škály sociální readjustace (tabulka 1). Přednosti této metody podle Kebzy (2005) spočívají zejména v její vysoké obsahové validitě, vhodném systému kvantifikace, zařazení distresových a eustresových položek, možnosti výběru podle dvou verzí koeficientu retrospektivy. Závažné životní události jsou subjektivně výrazně negativně hodnocené, obvykle nepředvídatelné, jedincem obtížně kontrolovatelné a ovlivnitelné (Vymětal, 2003). Praško a Prašková (2003) definují životní událost jako cokoli, co se člověku stane a co ho přinutí změnit rutinní způsob života, zdůrazňují, že se nemusí jednat pouze o tragédie. Podle Bašteckého a Berana (2003) životní události představují pro subjekt změnu navyklého způsobu života a vyžadují nové, nezvyklé či zvýšené aktivity nebo přizpůsobení se nové situaci. Životní události ovlivňují dlouhodobou kvalitu života spojenou se směřováním, naplňováním životních cílů, uspokojováním potřeby rozvoje a růstu, uskutečňováním vnitřních možností, hledáním nového smyslu života (Frankl, 1994). Podle Vymětala (2003) mohou mít životní situace psychotraumatický ráz, dekompenzaci zdravotního stavu často předchází právě životní událost. Zvýšené riziko je spojeno zejména s událostmi, které přicházejí nečekaně, jsou nežádoucí, neovlivnitelné a jsou subjektivně ne- 4

6 gativně prožívány. Řada studií potvrzuje, že životní události jako jsou úmrtí životního partnera, rodiče nebo dítěte, rozvod, ztráta zaměstnání apod. mají negativní dopad na zdraví. Ztráta zdraví, statusu nebo blízké osoby mohou být spouštěcím mechanismem rozvoje afektivních poruch. Naopak přítomnost životních událostí lze podle některých autorů považovat za indikátor již existující psychické poruchy, jež ovlivňuje subjektivní hodnocení i proces zvládání životních situací. Ne všechny životní události se vyskytují ojediněle, řada z nich může generovat specifický řetězec změn, který má za následek radikální celkovou změnu životního stylu přesahující adaptabilitu jedince. Velmi často dochází k rozvoji potíží až po určité časové latenci. Spektrum životních situací je nezbytné rozšířit o tzv. denní události, které vyvolávají mrzutost, rozladu a drobné starosti. Jedná se o drobné, běžné, každodenní nepříjemnosti (daily hassles), které působí dlouhodobě a jejich účinek se může kumulovat. Mohou ovlivňovat zdraví a nemoc dvojím způsobem svou kumulativností nebo tím, že mohou vstupovat do relací mezi životními událostmi a nemocí jako facilitující činitel. Nejedná se však o prostý lineárněkauzální vztah. Interindividuální i intraindividuální variabilita odpovědí na uvedené situační kontexty je ovlivněna interakcí řady faktorů. U vulnerabilních jedinců jsou životní události rizikovým faktorem pro nástup organického onemocnění prostřednictvím neurohumorálních a patofyziologických reakcí charakteristických pro stres. Moderující roli sehrávají vedle hereditárních předpokladů (psychosomatická reaktivita, psychofyziologie temperamentu) zejména postoje, kognitivní styly osobnosti, předchozí příznivá nebo nepříznivá zkušenost s obdobnou situací, naučené způsoby vyrovnávání se se zátěží, zakotvenost ve světě a prožívaná smysluplnost života. Pravděpodobnost morbidity také souvisí s kvalitou a dostupností sociální opory. Poznámka: podrobněji se tzv. salutoprotektivními faktory životního stylu zabývá 3. kapitola. Přestože životní situace potenciálně představují rizikové faktory pro vznik a rozvoj poruch zdraví, jejich překonání a vyřešení posiluje osobnost jedince a akceleruje proces zrání (Vymětal, 2003). V průběhu biodromální životní cesty se psychická integrita osobnosti udržuje v závislosti na vnitřních předpokladech a vnějších podmínkách, vždy na nově dosažené interakční kvalitě. Interakce subjektu s vyhrocenými životními kontexty je aktivním procesem obnovování vnitřní integrity a rovnováhy s životním prostředím různé povahy, kvality a časového trvání (Mikšík, 2005). Končí obnovením rovnováhy či psychickým selháním s různorodými důsledky v psychice individua. Podstatu tohoto procesu vystihuje podle autora termín psychická zátěž. 5

7 Tabulka 1: Škála hodnocení sociální readjustace Pořadí Životní událost HS 1. Smrt partnera Rozvod Rozvrat manželství Výkon trestu Úmrtí blízkého člena rodiny Úraz nebo vážné onemocnění Sňatek Ztráta zaměstnání Usmíření nebo přebudování manželství Odchod do důchodu Změna zdravotního stavu člena rodiny Těhotenství Sexuální potíže Přírůstek nového člena rodiny Změna zaměstnání Změna finančního stavu Úmrtí blízkého přítele Přeřazení na jinou práci Závažné neshody s partnerem Půjčka vyšší než průměrný roční plat Splatnost půjčky Změny odpovědnosti v zaměstnání Syn nebo dcera opouští domov Problémy s příbuznými z partnerovy strany Výjimečný osobní čin nebo výkon Manžel/ka nastupuje či končí zaměstnání Začátek školy nebo její ukončení Změna životních podmínek Revize životních návyků Problémy a konflikty s nadřízenými 23 6

8 31. Změna pracovní doby či podmínek Změna bydliště Změna školy Změna spojená s dovolenou Změna církve nebo politické strany Změna sociálních aktivit Půjčka menší než průměrný roční plat Změna stravovacích, spánkových zvyklostí Dovolená Vánoce Přestupek a jeho projednávání 11 Štikar (2003) v souvislosti s psychickou zátěží zdůrazňuje homeostatický proces psychického zpracování a vyrovnávání se s požadavky a vlivy životního a pracovního prostředí. Při hodnocení zátěže autor rozlišuje tři kategorie jevů: požadavky kladené na činnost (zároveň podmínky, za kterých je činnost realizována), chování jedince při činnosti, jež se projevuje v objektivní a prožitkové sféře, nároky požadavků a podmínek na vlastnosti jednotlivce. Hladinu subjektivně prožívané psychické zátěže můžeme shodně s Mikšíkem (2003) členit do čtyř kategorií: 1) běžná zátěž představuje život v obvyklých, osvojených kontextech života, 2) optimální zátěž stimuluje a podmiňuje psychický rozvoj osobnosti, 3) hraniční zátěž představuje nároky, s nimiž se člověk vyrovnává s mimořádným vypětím psychických sil, člověk je schopen na subjektivně přijatelné úrovni integrovanosti zátěžovou situaci řešit, 4) extrémní psychická zátěž jedinec není s to rozvinout integrovanou interakci s prostředím, prosazují se rozmanité struktury a obsahy dezintegrace, maladaptivních projevů a psychického selhání. 7

9 Podle povahy vzájemných vztahů mezi potenciálními předpoklady jedince a situačními nároky na psychickou odolnost lze rozlišovat pět typů zátěžových situací (tabulka 2). Tabulka 2: Taxonomie zátěžových situací Kontext Nároky na činnost a výkonnost Problémové situace Překážky v dosažení cíle Konfliktogenní situace Stresogenní situace Stimulace rozvoje osobnosti zvyšování práceschopnosti, rozvoj dovedností, pracovních návyků, postupů, činností a interakcí, odolnosti vůči únavě a strategií zvládání rozvoj schopností vyrovnávat se s novými situacemi, s nároky na přizpůsobivost a kreativitu rozvíjení volních vlastností a schopností aktivně se vyrovnávat s překážkami na cestě k dosažení cíle rozvoj integrované struktury procesů rozhodování a jednání v ambivalentních podmínkách a situacích rozvoj odolnosti vůči bezprostředním účinkům nových okolností na realizaci osvojených aktivit Dezintegrující účinky rozvoj tendence resignovat, lhostejný vztah k životu, úkolům a povinnostem, pocity deprese, vyčerpání a nedostačivosti, snadná unavitelnost, nižší koncentrace na výkon neschopnost vpravit se do vzniklé reality, rozvoj maladaptivní interakční odezvy na řešený problém regrese cílesměrných aktivit, spontánní uvolňování tenzí spojených s frustrací a deprivací potřeb aktualizace subjektivně neřešitelných nároků na rozhodnutí přijmout jednu z neslučitelných variant jednání dezintegrace psychických struktur a osvojených činností, neobvyklostí a anticipací možných důsledků chybného kroku 8

10 Působení různých druhů zátěží může vyvolávat psychickou nerovnováhu, která má někdy částečný či dočasný charakter. Tato nerovnováha se může projevit změnami v prožívání, uvažování i chování, v extrémních případech může vyústit v dezintegraci psychiky. Zátěžové situace lze posuzovat také z hlediska závažnosti, možného přínosu pro rozvoj dalších kompetencí, případně celé osobnosti. Vágnerová (2008) shodně s jinými autory v této souvislosti rozlišuje frustraci, deprivaci a konflikt. Frustrace je spojena se situacemi, kdy jedinec nemůže odstoupit od cílového rozhodnutí a přitom jeho úsilí nevede k dosažení cílového stavu (Mikšík, 2009, 54). Zmaření na cestě k dosažení požadovaného cíle je provázeno rozvojem enormního psychického napětí. Jedinec usiluje o jeho redukci hledáním a nalézáním kompromisů. Zvolené způsoby jednání nevedou k žádoucímu efektu a dochází k nepřiměřeným reakcím na neuspokojení. Intenzita frustrace závisí na subjektivní významovosti dosažení vytyčeného cíle a na jeho zastupitelnosti jiným náhradním cílem. Intenzivní stavy frustrace zažívá člověk při blokování základních životních potřeb. Vzniklou situaci frustrace lze řešit podle Švancary (2003) několika možnými způsoby: submisivně (neschopnost k akci), aktivně (překonání překážky), obejitím překážky a hledáním náhradního cíle a stažením se ze situace (fyzicky nebo ve fantazii). Schopnost snášet frustraci souvisí také s frustrační tolerancí. Hošek (1997) uvádí faktory ovlivňující frustrační toleranci: dědičné vlivy specifika nervové soustavy, temperament typologické vlivy somatotyp, osobnostní rysy vyčerpání, oslabení, úraz, nemoc, zdravotní handicap věk frustrační tolerance stoupá s rostoucím věkem, nejnižší je u malých dětí a seniorů, frustrační tolerance se snižuje v některých kritických obdobích lidského života (puberta, klimakterium, odchod do důchodu aj.) nedodržování správné životosprávy (spánkový režim, nezdravá strava, nedostatek pohybu a nízká fyzická kondice) mentální deficit nižší schopnost se vyrovnávat s nároky prostředí, nereálnost aspirací výchova správná výchova vede k přiměřené adaptaci na neúspěchy a nezdary, hyperprotektivní výchova vede ke vzniku nižší frustrační tolerance 9

11 Deprivace je stav, kdy dochází k neuspokojování základních biologických či existenciálních potřeb nebo nejsou uspokojovány v dostatečné míře. Říčan (2011, 112) uvádí tyto existenciální potřeby formulované Frommem: 1) potřeba vztaženosti k druhým, v níž má být spojena blízkost a nezávislost, 2) potřeba transcendence (sebe přesahu), 3) potřeba zakořenění, 4) potřeba identity, 5) potřeba orientačního rámce a oddanosti. Oproti frustraci, kdy může člověk volit zástupné cíle a náhradní řešení, je v případě deprivace východiskem pouze vzpoura či rezignace (Mikšík, 2007). Podle oblasti strádání rozlišujeme tyto typy deprivací: deprivace v oblasti biologických potřeb (nedostatek jídla, spánku apod.), podnětová deprivace (nedostatek stimulace), kognitivní deprivace (nedostatek a zanedbání výchovy a výuky k potřebnému učení), citová deprivace (neuspokojení citového vztahu s matkou, či jinou významnou osobou), sociální deprivace (nedostatek přiměřených kontaktů s lidmi). Konflikt obecně označuje střet dvou a více rozporných tendencí či snah. V konfliktní situaci se člověk musí rozhodnout mezi dvěma či více rozpornými motivy, jejichž současné uspokojení se vylučuje. Pro vznik konfliktu jsou typické pocity nerozhodnosti, váhání či bezradnosti. Mikšík (2007, 219) na základě interakčního přístupu rozlišuje konflikty pramenící z rozporu mezi vnějšími požadavky na cílové jednání a vnitřní tendencí člověka rozhodnout se pro určitý obsah a směr aktivit, podle kterých by i jednal. Dále to může být i střet dvou protikladných tendencí v procesu rozhodování jak se v dané situaci zachovat a jednat. Častým zdrojem konfliktů jsou zvnitřnělé konflikty dvou vnějších protikladných požadavků na směřování rozhodování a jednání neboli způsob řešení vzniklého konfliktu. Psychická zátěž je důležitým faktorem, který ovlivňuje pracovní spokojenost, subjektivní pohodu a zdraví jedince i pracovních skupin. Pracovní rizikové faktory mohou přispívat k nespecifickým zdravotním důsledkům v somatické sféře. WHO zavádí v této souvis- 10

12 losti od roku 1988 pojem onemocnění mající vztah k práci 1. Štikar (2003) uvádí tyto základní zdroje psychické zátěže: proces práce, pracovní úkoly a jejich realizace, podmínky biologického a fyzikálního charakteru ovlivňující pracovní činnost a výkon, sociálně-psychologické podmínky vyplývající z interakcí a soužití lidí (zvýšená zodpovědnost, práce v izolovaných podmínkách, neustálý styk s lidmi, možnost vzniku konfliktů, frustrační situace, nevhodný způsob hodnocení výsledků práce, ztráta pracovních perspektiv). 1.2 PSYCHOSOCIÁLNÍ FAKTORY PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ Za rizikové faktory pracovní činnosti spojené se stresem a možnými zdravotními důsledky lze považovat zejména: přetížení a podtížení, kombinace vysoké náročnosti práce s nízkou mírou vlastní kontroly nad prací, časový stres a distrakční stres, monotónní a repetetivní pracovní úkoly, vnucené pracovní tempo, vědomí vysoké pracovní odpovědnosti, střídání denních a nočních směn, těžkou fyzickou práci (Štikar, Rymeš, 2000). Silné negativní emoce a stres může vyvolávat dlouhodobě absentující reciprocita mezi vysokým úsilím a nízkým ziskem v pracovní činnosti (Siegrist, 1996). Vysokou míru stresu představují zejména povolání kombinující vysokou psychickou náročnost a nízkou míru kontroly. Naopak vysoká psychická náročnost a vysoká míra kontroly jsou pro jedince spíše výzvami a příležitostí k růstu a seberozvoji. Karasek 2 (1979) v souvislosti s modelem pracovního stresu a pracovní spokojenosti používá pojem aktivní povolání. Uvedené aspekty pracovní činnosti podle autora snižují míru stresu, zvyšují pracovní motivaci a pracovní spokojenost, usnadňují rekuperaci fyzických i duševních sil jedince. 1 Psychiatrickými aspekty pracovního lékařství, včetně psychiatrických aspektů absentérství, adaptací na povolání, pracovní únavou a náchylností k úrazům, se zabývají nově vzniklé obory occupational mental health a occupational psychiatry (Boleloucký, 2007). 2 V rámci modelu jsou definovány dva teoretické konstrukty. Pracovní nároky (job demands): rychlé pracovní tempo, nedostatek času, mnoho úkolů, duševně náročná práce, vzájemně se vylučující různorodé pracovní požadavky. Kontrola (job control) představuje možnost jedince rozhodovat o tempu a postupech práce, o pořadí úkolů a možnosti osobního rozvoje a uplatnění schopností. Podle Karaska kombinace vysoké psychické náročnosti a nízké míry kontroly je zdrojem vysoké míry zátěže. Vysoká psychická náročnost v kombinaci s vysokou mírou kontroly představuje pro jedince spíše výzvy. 11

13 Řada studií podporuje hypotézu, že důležitou determinantou zdravotního stavu je psychosociální pracovní prostředí. Nepříznivé psychosociální pracovní prostředí pravděpodobně signifikantním způsobem přispívá k nerovné zdravotní zátěži (Marmot a kol., 2002; Schrijvers a kol., 1998). Jedná se zejména o intenzivní sociální interakce, konfliktní a nejednoznačné požadavky pracovních rolí, nízkou vnitroskupinovou soudržnost skupiny a rigidní organizační klima (Křivohlavý, 2001). Do ukazatelů nemocnosti a úmrtnosti se promítá také socioekonomický status (Šolcová, Kebza, 2002). Postavení člověka ve společenské hierarchii a s ním související materiální, behaviorální a psychosociální faktory mohou být zdrojem sociálně založené nerovnosti ve zdraví (Hodačová, Šmejkalová a kol., 2007). Sociální gradient zdraví v souvislosti s pracovní pozicí byl dokumentován v souvislosti s úmrtností na ischemickou chorobu srdeční (Kuiper, Hemingway, 2002), u psychiatrických poruch, zejména deprese (Stansfeld a kol., 1999). 12

14 2 STRES - OSOBNOST - ZDRAVÍ 2.1 MECHANISMUS STRESOVÉ REAKCE Epidemiologické studie životního stresu již tradičně ukazují na vzájemnou souvislost psychické zátěže, stresu a zdravotního stavu člověka. Štikar (2004) při souhrnné analýze vzájemného působení pracovní zátěže a zdravotních problémů zdůrazňuje, že pracovní zátěž je spojena s bezprostředními projevy v oblasti psychické, fyziologické a behaviorální. V psychické rovině uvádí krátkodobé stavy popisované jako rozlada, únava a únavě podobné stavy, emoční a náladové stavy dané obecnou energetickou aktivací. Zdravotní relevance těchto bezprostředních projevů není tak nápadná jako u stresu, avšak dlouhodobá akumulace může vést k důsledkům v psychické i somatické sféře. Rizikovým faktorem je v této souvislosti také zdravotně významné chování, jako je kouření, alkohol, nesprávné stravovací zvyklosti, nedostatek pohybu. Dalšími rizikovými faktory mohou být některé osobnostní vlastnosti, styl vyrovnávání se se stresem, potlačování emocí, přehnaná racionalita (Štikar a Rymeš, 2000). Současný pohled na mechanismus rozvoje stresu, naznačující možné souvislosti mezi stresem a zdravotním stavem, je syntézou nosných biologických stresových koncepcí a novějších psychologických konstruktů, které je dále rozpracovaly: Cannon prokázal zvýšenou aktivitu sympatoadrenálního systému při odpovědi na zátěž vnímanou jako výzvu, položil základy ke studiu katecholaminové odpovědi označované jako reakce útok útěk (fight-flight behavior), Selye v rámci koncepce obecného adaptačního syndromu popsal aktivaci osy hypotalamus hypofýza kůra nadledvinek v situacích, kdy není možné získat kontrolu nad chronicky působícím stresorem (behaviorálním projevem je ústup, rezignace, emocionální odezva je charakterizována smutkem, depresí a apatií), Lazarus (1966), Arnoldová (1967) potvrzují význam kognitivního hodnocení situačních nároků a zdrojů, které jsou k dispozici pro zvládnutí; poukazují na úlohu anticipace nepříjemné události při vzniku stresové reakce, modifikaci chování a neuroendokrinní složky stresové odpovědi, Mason (1971) ve své aktivační hypotéze poukázal na neuroendokrinní koreláty psychických stavů, dále rozpracoval vazbu mezi kognitivním hodnocením situace, zkušeností a psychickou reakcí na působení stresoru a neuroendokrinním doprovodem. 13

15 Stres představuje z fyziologického hlediska nespecifickou, stereotypně nastávající reakci organismu na vlivy narušující relativní rovnováhu organismu (fyzikální, psychické, sociální). Stresová reakce zajišťuje udržení homeostázy za mimořádných podmínek a směřuje k přežití organismu. Stresová reakce lidského organismu je v tomto kontextu tradičně členěna do tří fází: 1. poplachová reakce je charakteristická celkovou mobilizací energetických zdrojů organismu. Okamžitá aktivace SAS s vyplavením katecholaminů (zvýšení TK, glykogenolýza, lipolýza) zajišťuje metabolické substráty (glukóza, volné mastné kyseliny) nezbytné pro svalovou práci. Současně dochází k aktivaci systému CRH ACTH kortizol a zvyšuje se sekrece kortizolu. Aktivují se i ostatní složky POMC systému. Poplachová alarmová fáze stresové odpovědi podle Bartůňkové (2010) zahrnuje: rychlou mobilizaci energetických zdrojů (glukóza a mastné kyseliny ze svalů, jater a tukové tkáně) zvýšení funkce kardiorespiračního systému redistribuce krve k srdci a ke svalům končetin) zvýšení svalového napětí a svalové síly snížení pocitu bolesti zlepšení kognitivních a smyslových schopností, zlepšení paměti rozšíření zornic pro efektivnější orientaci v prostoru zkrácení koagulačního času (příprava na zranění) snížení obranyschopnosti k uchování energie pro krizový stav potlačení trávících pochodů (útlum peristaltiky a sekreční činnosti) při současné stimulaci činnosti tlustého střeva a močového měchýře zvýšené pocení snížení reprodukčních mechanismů 2. adaptační fáze (resistence) je spojena s relativním zklidněním, zajišťuje další zdroje pro mobilizaci energie. Je charakterizována další aktivací systému POMC a CRH ACTH kortizol, který svým glukoneogenetickým a lipolytickým účinkem (uvolnění mastných kyselin a glycerolu) zajišťuje substrát pro energetické reakce. Další účinky kortizolu (proteokatabolický, imunosupresivní, demineralizace kostí) nastávají jen při jeho velkém nadbytku. V této fázi je schopnost organismu odolávat stresu maximální. Pokud není adaptace dostatečně účinná, zůstává organismus v trvalém napětí. Neschopnost jedince vyrovnat se s chronickým charakterem stresu může vyústit v tzv. psychosomatická onemocnění. 14

16 3. fáze vyčerpání (exhausce) získaná resistence je nedostačující, případně klesá. Pokud je stres příliš velký nebo trvá příliš dlouho nebo je sekrece kortizolu narušena (poškození kůry nadledvinek) a organismus stresu podléhá (hypotenze, šok, srdeční selhání aj.). Podle autora této koncepce (Generální adaptační syndrom GAS) Selyeho má na vytváření odolnosti vůči účinkům stresu vliv činnost endokrinní a nervové soustavy. Organizmus se snaží dosáhnout stavu homeostázy, rovnováhy. Selye poukazuje na to, že bez stresu by bylo málo pozitivních změn a konstruktivních činností, protože stres je ve své podstatě aktivačním činitelem (Selye, 1966, 17). Zdravý organismus se vrací po zvládnutí stresu do stavu rovnováhy, adaptací na zvládnuté stresy se ale rozvíjí. Stres jako komplexní odezva organismu na fyzickou nebo psychickou zátěž zajišťuje optimální činnost všech funkcí organismu v nových podmínkách. Může být vyvolán jakýmkoli traumatem, bolestí, infekcí, intenzivním chladem nebo teplem, injekcí noradrenalinu nebo jiných sympatikomimetických látek, chirurgickými zákroky, injekcí nekrotizujících látek do kůže, imobilizací, psychickou zátěží (Křikava a kol., 2007). Závažné, zejména psychosociální stresory, ovlivňují imunitní systém a mohou spustit patofyziologický proces, který by bez přítomnosti stresu, jenž posloužil jako katalyzátor, nevznikl nebo by nenastal tak brzy (Kebza, Šolcová, 1996). Evans a kol. (1997) přicházejí s hypotézou o rozdílném fungování imunitního systému v reakci na akutní a chronický stresor. Akutní stres doprovázený aktivní snahou o zvládnutí situace zvyšuje aktivitu imunitního systému. Oproti tomu chronický stres kombinovaný se ztrátou kontroly nad situací naopak aktivitu a funkčnost imunitního systému snižuje. Význam časové dimenze pro průběh a výsledek stresové reakce potvrzuje Křikava a kol. (2007). Při stresu se uplatňují dvě časově odlišné osy. Rychlé zvládání je zajišťováno odpovědí katecholaminů v důsledku aktivace sympato - adrenomedulárního systému. Pomalejší obrana před stresem souvisí s aktivací hypotalamo hypofýzo adrenální osy, zajišťované zejména kortizolem, který plní funkci zpětné vazby a koriguje adekvátnost stresové odpovědi. Baštecký a Beran (2003) na základě aktivační hypotézy stresu předpokládají existenci čtyř úrovní stresové odpovědi (obr. 1): 1) úroveň: situace, událost v životě jedince představují specifickou informaci, jedná se o podněty biologické, psychologické a sociální povahy. 2) úroveň: informace je zachycena centrálním nervovým systémem, dochází k aktivaci kognitivních funkcí. Prostřednictvím retikulárního aktivačního systému dochází k aktivaci mozkové kůry, která vyvolává vědomé a nevědomé asociace. Nová zkušenost je konfrontována s dřívějšími zkušenostmi s podob- 15

17 nými nebo identickými podněty, s celkovým zaměřením osobnosti a současným stavem organismu. Současná aktivace limbického systému a hypotalamu vede k emoční odpovědi (včetně vegetativní odezvy organismu). 3) úroveň: dochází k diferencovanému přenosu zpracované informace zprostředkujícími neurovegetativními, neuroendokrinními a neuroimunitními mechanismy, podíl aktivace těchto mechanismů je interindividuálně a intraindividuálně variabilní. 4) úroveň: v případě úspěšného boje s noxou dochází k adaptaci na novou situaci. V případě selhání vzrůstá náchylnost k funkční a posléze organické poruše cílového orgánu nebo orgánového systému. Významnou roli v otázce volby orgánu hrají roli kvalita noxy a osobnostní charakteristiky jedince (schéma 1). Obr. 1: Úrovně stresové odpovědi Ve vztahu k předpokládané škodlivosti fyziologické reakce na stres je důležité subjektivní hodnocení v kombinaci s anticipací budoucnosti v dimenzi otevřenost uzavřenost, související s beznadějí nebo nadějí v příznivý obrat a další vývoj (Vymětal, 2003). V této souvislosti se v současnosti diskutuje o tzv. modulaci obranného chování. Obranné 16

18 chování spočívá podle le Douxe (1987) in Baštecký a Beran (2003) v centrálním systému emocí a stresu. Základním modulátorem obranného chování je jeho výsledek. Vede-li obrana k úspěšnému zvládání situace či poskytuje-li situace alespoň naději na takový průběh, je chování aktivní a v hormonální odpovědi dominuje zvýšení hladin noradrenalinu, gonadotropinů, testosteronu a oxytocinu. Při vyšších nárocích situace se přidává zvýšení adrenalinu, prolaktinu, reninu a beta endorfinů. Ztráta kontroly nad situací bývá spojena s pasivními formami chování, zvýšením hladiny ACTH, kortikosteronu, endorfinů, pepsinu nebo poklesem gonadotropinů a testosteronu. ACTH pravděpodobně zvyšuje schopnost učení v nové situaci, kortikoidy naopak zhoršují učení a vyvolávají inhibici až depresi, při dlouhodobé zátěži, často s postupnou somatoformní odpovědí (Irmiš, 2007). Vysvětlivky k předchozímu textu: adrenalin (epinefrin) - hormon ze skupiny katecholaminů, který se tvoří v dřeni nadledvin. Působí na adrenergní receptory (α i β). Má podobný účinek jako sympatický nervový systém (zrychlení a posílení srdeční činnosti, zvýšení krevního tlaku, štěpení zásob energie aj.), jeho uvolnění je součástí poplachové reakce (stresu). ACTH - adrenokortikotropní hormon je hormon produkovaný v adenohypofýze. Stimuluje růst kůry nadledvinek a tím i produkci glukokortikoidů, zejména kortizolu katecholaminy - skupina důležitých látek organismu, k nimž patří adrenalin, noradrenalin a dopamin. Mají význam jako neurotransmitery v nervovém systému (vegetativním, ale i v mozku), jako hormony tvořené dření nadledvin osa hypotalamus-hypofýza-kůra nadledvin (HPA) je seskupení reakcí na stres v mozku, hypofýze a nadledvinkách. Hypothalamus (centrální část mozku) uvolňuje kortikotropin, který cestuje do hypofýzy. V hypofýze se spouští uvolňování hormonů adrenokortikotropním hormonem (ACTH). ACTH způsobuje v kůře nadledvin uvolňování stresových hormonů, zejména kortizolu. Kortizol zvyšuje dostupnost uhlohydrátů a glukózy energetické zdroje poplachové reakce na stres. POMC systém - základní hormonální reakcí při stresu je aktivace sympatoadrenálního systému s vyplavením adrenalinu a noradrenalinu a aktivace systému proopiomelanocortin (POMC) - CRH - ACTH kortizol Proteokatabolický účinek kortizolu - částečná nebo úplná degradace proteinů na menší proteiny, příp. peptidy či jednotlivé aminokyseliny 17

19 2.2 PSYCHOFYZIOLOGICKÉ REAKCE NA ZÁTĚŽ V reakci na psychosociální stres se završuje fylogenetický vývoj stresové reaktivity, ztrácí se stereotypie a automatičnost, objevují se typické individuální vzorce chování a reagování, organismické proměnné se stávají stále více významnějšími modulátory stresové odezvy. Psychické reakce na expozici stresovými situacemi zahrnují širokou varietu reakcí, od normální, adaptivní psychické reakce spojené s celkovou aktivací lidského organismu až po dezintegraci osobnosti. Vzájemné cirkulární interakce rizikových a protektivních faktorů u exponovaných subjektů mají synergický účinek a specificky ovlivňují pravděpodobnost vzniku tzv. psychosomatického onemocnění. Pojem psychosomatický lze používat v případech, kdy je psychosociální podíl při vzniku a průběhu poruchy zdraví průkazný. Pracovní činnost hraje významnou úlohu ve vztahu ke zdraví a pocitu pohody. Souhrnné poznatky z epidemiologického studia vztahů mezi psychickou pracovní zátěží a zdravotními problémy předkládají Štikar, Rymeš a kol. (2000): v psychické oblasti jde o krátkodobé stavy popisované jako rozlada, únava a únavě podobné stavy, emoční a náladové stavy dané obecnou energetickou aktivací, ve fyziologické oblasti jde o pocity tělesného diskomfortu, lokální potíže a bolesti, fyziologické přípravné či reaktivní stavy projevující se v oběhové či endokrinní soustavě, behaviorální reakce charakterizují projevy funkčního stavu CNS v pracovní výkonnosti (poruchy kognitivních funkcí, výpadky pozornosti, chybovost, pokles pracovního výkonu). Akutní a chronický stres tedy ovlivňuje celý organismus člověka (bio-psycho-sociální rovina). Tabulka 3 zjednodušeně ilustruje jeho možné důsledky. 18

20 Tabulka 3: Úrovně stresové odpovědi Fyziologické Psychické Behaviorální bušení srdce výkyvy nálady nerozhodnost svíravá bolest na prsou nechutenství a plynatost křečovité břišní bolesti průjem časté nucení k močení impotence snížení libida menstruační poruchy napětí v končetinách napětí a bolesti páteře starost o nedůležité věci neschopnost empatie starosti o tělesné zdraví nadměrné denní snění omezení sociálního kontaktu pocity únavy poruchy pozornosti zvýšená podrážděnost úzkostnost výbušnost neopodstatněné nářky zvýšená absence nemocnost pomalé uzdravování zvýšená nehodovost zhoršený pracovní výkon vyhýbání se úkolům zvýšený abusus alkoholu zvýšená spotřeba cigaret zneužívání léků na spaní bolesti hlavy agresivita nechutenství migrény smutek přejídání vyrážky na kůži apatie změny životního rytmu nepříjemné krční pocity lhostejnost promiskuita dvojité vidění deprese zneužívání drog Jsme-li vystaveni expozici stresu po delší dobu (chronický stres + kumulace mikrostresorů), dochází k vyčerpání energetických rezerv organismu, funkční změny přecházejí ve změny organické (nemoc). Pohybujeme se tedy v začarovaném kruhu psychosomatických a somatopsychických jevů. Uvědomění si těchto souvislostí umožňuje efektivnější zvládání stresu. 19

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Název SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Mgr. Olga Čadilová SYNDROM VYHOŘENÍ Burn - out Syndrom vyhoření vyhoření

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Psychologie osobnosti

Psychologie osobnosti Psychologie osobnosti Typologie osobnosti Využívá především temperamentu Typ = specifické seskupení několika znaků se značnou pravděpodobností jejich společného výskytu Snaha o obecnou platnost =) využívá

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha Emoční zátěž ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha EMOČNÍ ZÁTĚŽ Je způsobena situacemi, které vyvolávají afektivní citovou odezvu tvoří: Pocity Přístupy

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 STRES FRUSTRACE DEPRIVACE KONFLIKT 1) STRES zátěž, kdy je organismus nucen mobilizovat

Více

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace Zátěžové situace frustrace, stres, deprivace Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Stres na pracovišti a jeho důsledky. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti

Stres na pracovišti a jeho důsledky. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti Stres na pracovišti a jeho důsledky Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti Stres je individuální, stresová reakce je obecná Stresová

Více

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho Civilizační onemocnění Stres a syndrom vyhoření SOŠ InterDACT s.r.o. Most Bc. Jana Macho Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Jana Macho III/2_Inovace a

Více

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT Psychologická služba HZS ČR CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT (posttraumatická péče) 1 CRITICAL INCIDENT Při záchranných akcích se hasiči setkávají s běžnými situacemi, ale také s těmi, které vyvolávají

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel).

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel). Otázka: Náročné životní situace Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kriss Náročné životní situace (stres,frustrace,deprivace) = situace, které brání nebo stěžují člověku dosažení cíle Např: neúspěch

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba. MUDr. Zdeňka Vyhnánková

Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba. MUDr. Zdeňka Vyhnánková Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba MUDr. Zdeňka Vyhnánková Hormonální změny během menstruačního cyklu do ovulace stoupá hladina estrogenů 10x, hladina progesteronu je nulová v druhé polovině

Více

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Termín vyjadřující náročné životní situace a stavy organismu. V běžném jazyce:

Více

Název materiálu: Náročné životní situace Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 5. 2. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Náročné životní situace Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 5. 2. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Obecně lze říci, že jde o takové situace, které vyžadují něco navíc, vyšší úsilí, které není standardní.

Obecně lze říci, že jde o takové situace, které vyžadují něco navíc, vyšší úsilí, které není standardní. STRES & Zátěžové situace Zátěžové situace Obecně lze říci, že jde o takové situace, které vyžadují něco navíc, vyšší úsilí, které není standardní. Jsou to tedy situace, při nichž člověk nevystačí s navyklým

Více

Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D IVA 2014FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu

Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D IVA 2014FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu Patofyziologie stresu Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D IVA 2014FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu Stres - pojmy Stres zátěž organismu

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, zná projevy reakcí na frustraci, dokáže definovat pojem stres

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, zná projevy reakcí na frustraci, dokáže definovat pojem stres Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

PSYCHOPATOLOGIE. Zapamatuj si! Vyřeš! Pochop! Zeptej se vyučujícího! OBECNÁ SPECIÁLNÍ. Normalita osobnosti. Poruchy osobnosti.

PSYCHOPATOLOGIE. Zapamatuj si! Vyřeš! Pochop! Zeptej se vyučujícího! OBECNÁ SPECIÁLNÍ. Normalita osobnosti. Poruchy osobnosti. Slovo úvodem Předložené studijní materiály slouží jako podpora pro kontaktní výuku. Jejich cílem je předložit ucelený pohled na obsah předmětu a také vám trošku usnadnit učení. Proto se snažím, aby byly

Více

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS14660ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Jana Šeblová. Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011

Jana Šeblová. Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011 Jana Šeblová Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011 PSYCHOLOGICKÁ RIZIKA ARS PTSP Po vystavení kritické události Záchranáři odolnější než běžná populace Profesní expozice význam vzdělávání, nácviku dovedností,

Více

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Callista Roy Adaptační model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *14.10.1939 Los Angeles Základní ošetřovatelské vzdělání Sestra, staniční sestra pediatrie 1963 bc., 1966

Více

Výtvarná soutěž STRAŠÁK STRES

Výtvarná soutěž STRAŠÁK STRES Příloha 3 Výtvarná soutěž STRAŠÁK STRES Instruktážní materiál Pracovní stres: příčiny a projevy 2015 PŘÍČINY STRESU nadměrné pracovní vytížení a trvalý tlak (velké množství úkolů, nepřiměřená pracovní

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Kondiční příprava. Rozvoj PSch je determinován především faktory:

Kondiční příprava. Rozvoj PSch je determinován především faktory: Kondiční příprava (dříve tělesná) nebo-li kondiční trénink je zaměřen na vyvolání adaptačních změn v organismu sportovce a to především na rozvoj pohybových schopností (PSch). Rozvoj PSch je determinován

Více

STRES. PhDr. Andrea Mikotová, Ph.D.

STRES. PhDr. Andrea Mikotová, Ph.D. STRES PhDr. Andrea Mikotová, Ph.D. a.mikotova@post.jamu.cz CO JE TO STRES stres - z latinského stringo, stringere, strinxi = utahovat, stahovat, zadrhovat Cítit se napjatě; mít pocit, že mi napětím prasknou

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských věd

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 7. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Září, říjen, listopad respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Legální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ Legální drogy Alkohol Léky Tabák Těkavé

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Životní způsob (1) Relativně stabilní forma života člověka, konkrétní; se svým historickým vývojem Činnost,

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová jedná se o poruchy chování, které se významně odchylují od normy většiny

Více

Informace pro lidi zasažené mimořádnou událostí (psychoedukace)

Informace pro lidi zasažené mimořádnou událostí (psychoedukace) Evropská vodítka psychosociální následné péče zaměřené na cílové skupiny implementace Informace pro lidi zasažené mimořádnou událostí (psychoedukace) Autoři: G. Zurek, C. Schedlich & R. Bering Česká adaptace:

Více

TÉMA 4 Změna a zátěž jako přirozené aspekty profesního prostředí.

TÉMA 4 Změna a zátěž jako přirozené aspekty profesního prostředí. Leadership II TÉMA 4 Změna a zátěž jako přirozené aspekty profesního prostředí. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Únava a stres. Duševní hygiena a relaxační techniky. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Délka nočního spánku a jeho kvalita se výrazně podílí na zdravotním stavu obyvatel i kvalitě jejich života.

Délka nočního spánku a jeho kvalita se výrazně podílí na zdravotním stavu obyvatel i kvalitě jejich života. Březen 1 Spánek je nezbytný nejen pro regeneraci duševních a fyzických sil, pro vytváření paměťových stop a tedy pro kognitivní funkce, ale i pro celou řadu metabolických pochodů. Kvalita nočního spánku

Více

FJFI. Emoce a jak je zvládat

FJFI. Emoce a jak je zvládat FJFI Emoce a jak je zvládat Emoce jsou když emoce (e-motio, pohnutí) jsou psychicky a sociálně konstruované procesy zahrnují subjektivní zážitky libosti a nelibosti, provázené: fyziologickými změnami (změna

Více

TEORETICKÉ OTÁZKY BEZPEČNOSTI

TEORETICKÉ OTÁZKY BEZPEČNOSTI TEORETICKÉ OTÁZKY STAV v konkrétních podmínkách umožňuje plnění stanovených funkcí a jejich rozvoj v zájmu člověka a společnosti párové termíny STAV NEBEZPEČÍ protikladný stav SYSTÉM společenský, přírodní,

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby

Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby Ing. Iva Merhautová, MBA Násilí na pracovištích Násilí na pracovištích se stalo stejným rizikem jako

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické

Více

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén

Více

STRES STRES ZÁTĚŽ, TÍSEŇ, TLAK, ÚZKOST BÝT VYSTAVEN VNĚJŠÍM SILÁM, TLAKŮM NEJBĚŽNĚJŠÍ PŘEDSTAVA: STRES JE SÍLA, KTERÁ ZPŮSOBUJE TĚLESNÉ NEBO PSYCHICKÉ VYČERPÁNÍ A UTRPENÍ STRES PROŽÍVÁ ČLOVĚK, KTERÝ JE

Více

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13 OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

Psychosomatika v gynekologii. Mgr.Kateřina Ratislavová ratislav@kos.zcu.cz

Psychosomatika v gynekologii. Mgr.Kateřina Ratislavová ratislav@kos.zcu.cz Psychosomatika v gynekologii Mgr.Kateřina Ratislavová ratislav@kos.zcu.cz Psychosomatická medicína Z řečtiny: psyché (duše) a soma (tělo) Hledá souvislosti mezi: Tělem, tělesnem Psychikou, duší, vědomými

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

13.1.2015. Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF)

13.1.2015. Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF) PF MU Brno 2014 Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) International Classification of Diseases and Related Health Problems (ICD) Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF) International

Více

Lactium a jeho pozoruhodné protistresové

Lactium a jeho pozoruhodné protistresové Lactium a jeho pozoruhodné protistresové a uklidňující účinky MUDr. Miloš Rýc psychiatr Centrum nutriterapie a nutriprevence,praha ŽIVOT VE STRESU DEFINICE STRESU Stav organismu, kdy je jeho integrita

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

íselný kód NANDA - I název ošet ovatelské diagnózy

íselný kód NANDA - I název ošet ovatelské diagnózy Tabulka 3 Číselné řazení ošetřovatelských diagnóz (RALPH, S., S. et al. Nursing Diagnoses: Definitions & Classification 2005 2006. Philadelphia: NANDA, 2005. 291 s. ISBN 0-9637042-4-9) číselný kód NANDA

Více

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A,

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A, Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace L U D M I L A K O Ž E N Á, V L A D I M Í R K E B Z A, S T Á T N Í Z D R A V O T N Í Ú S T A V, P

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Mgr. Vendula Kolářová

Mgr. Vendula Kolářová Mgr. Vendula Kolářová Snižování vlivu psycho-sociálních handicapů směřující k posílení zaměstnatelnosti občanů Libereckého kraje CZ.1.04/3.1.02/86.00035 Emoce patří mezi významné řídící a regulační mechanismy

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském

Více

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Nelegální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ "Jakákoliv závislost je špatná,

Více

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie 7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie Obecné cíle výuky Psychologie Předmět a výuka Psychologie je koncipována tak, aby žáky vedla k utváření realistického

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomické determinanty zdraví MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomická nerovnost ve zdraví na začátku 21.století ve všech zemích EU nárůst v posledních desetiletích Lidé s nižším sociálně-ekonomickým

Více

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS)

Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 12. přednáška Únava a stres. Duševní hygiena a relaxační techniky. Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie

Více

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina První psychická pomoc Podpora osobám zasaženým mimořádnou událostí, často poskytovaná bezprostředně po jejím vzniku Na

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura

Více