Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s.r.o. Čelákovice

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s.r.o. Čelákovice"

Transkript

1 Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s.r.o. Čelákovice Integrace a možnosti pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením Sociální práce Vedoucí práce: Mgr. Jana Kremlová Vypracovala: Alice Machatá Čelákovice 2012

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace, je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. V Provodíně,... Alice Machatá 1

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí práce paní Mgr. Janě Kremlové za její pomoc a metodické vedení, které mi poskytla při zpracování absolventské práce. Rovněž bych ráda poděkovala své rodině, která mě v období mého studia psychicky podporovala a svým kolegyním v zaměstnání. 2

4 Obsah ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ... 1 PODĚKOVÁNÍ... 2 OBSAH... 3 ÚVOD CÍL ABSOLVENTSKÉ PRÁCE TEORETICKÁ ČÁST ZDRAVOTNÍ POSTIŽENÍ Pobytová zařízení pro osoby se zdravotním postižením Historie a současnost ústavní péče Situace před rokem 1989 a po něm z pohledu společnosti Transformace ústavní péče OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A SPOLEČNOST Kvalita života INTEGRACE Integrace a inkluze ve vzdělávání jako příprava na budoucí pracovní uplatnění INTEGRACE POMOCÍ PRACOVNÍHO ZAŘAZENÍ Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Šance osob se zdravotním postižením na uplatnění na trhu práce Integrace klientů z domova pro osoby se zdravotním postižením Pracovní uplatnění osob s mentálním postižením PRAKTICKÁ ČÁST OBJEKTY PRŮZKUMU Zkoumané pobytové zařízení Klientky a pracovní zařazení TECHNIKA SBĚRU DAT OTÁZKY K ROZHOVORŮM Otázky pro zaměstnankyně Otázky pro klientky HYPOTÉZY VÝZKUMU ZPRACOVÁNÍ ROZHOVORŮ (ANALÝZA ZÍSKANÝCH DAT) Z pohledu zaměstnanců Z pohledu klientů POTVRZENÍ/VYVRÁCENÍ HYPOTÉZ DISKUZE ZÁVĚR РЕЗЮМЕ BIBLIOGRAFIE PŘÍLOHY

5 Úvod Zdravotně postižení a kvalita jejich života mě zajímají nejen jako zaměstnance domova pro osoby se zdravotním postižením, ale také jako občana této republiky a člověka vůbec. Lidé se zdravotním postižením byli vždy jablkem sváru ve společnosti. Bohužel ze své vlastní zkušenosti vím, že i v dnešní době se najdou lidé, kteří se ke spoluobčanům se zdravotním postižením točí zády, vysmívají se jim, či se jich dokonce štítí. Na druhou stranu je spousta těch, co předsudky už dávno netrpí. Jako zaměstnanec pobytového zařízení, který přichází s osobami se zdravotním postižením denně do styku, bych velmi ráda těmto lidem zkvalitnila život a myslím si tedy, že kvalita života klientů se může projevit i na jejich pracovním zařazení do společnosti majority. Ráda bych poukázala na možnosti integrace a také na to, do jaké míry se na integraci podílí sám poskytovatel služeb. Je samozřejmé, že společnost se zabývá tím, zda osoby se zdravotním postižením mají vůbec šanci se zapojit a uplatnit na trhu práce, a jestli vůbec mají zájem pracovat. A vede pracovní zařazení těchto osob ke zkvalitnění jejich života? A co jiného je ještě motivuje? Je pro ně hlavním finančním důvodem finanční ohodnocení, pochvala či prostě možnost strávit nějaký čas mimo obvyklé prostředí? Těchto a dalších témat bych se chtěla dotknout a zjistit tak, jestli opravdu můžeme pracovním zařazením pomoci lidem se zdravotním postižením zařadit se do společnosti a udělat jejich život lepším. 4

6 1 Cíl absolventské práce Zmapovat možnosti integrace klientů z domova pro osoby se zdravotním postižením pomocí zařazení do pracovního procesu a zjistit, jaký vliv má pracovní zařazení klienta na jeho kvalitu života. Cílem je rovněž zjistit, jak pracovní zařazení klienta vnímá poskytovatel služeb, konkrétně pracovníci sociálních služeb, kteří o klienty pečují, a především sám klient. Zda tento proces vnímá jako kladný a co mu přináší do života. Protože pracuji v domově pro osoby se zdravotním postižením, zaměřila bych se konkrétně na klienty tohoto domova. 5

7 2 Teoretická část 2.1 Zdravotní postižení Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti definuje osoby se zdravotním postižením jako fyzické osoby, kterým orgán sociálního zabezpečení uznal třetí, druhý nebo první stupeň invalidity. Osoby se zdravotním postižením jsou lidé s různorodými potřebami, problémy a zájmy. Zdravotní postižení je, zjednodušeně řečeno, stav trvalého snížení funkční schopnosti v důsledku úrazu, nemoci nebo vrozené vady. Definice dle Světové zdravotnické organizace: Vada: Jakákoliv ztráta nebo abnormálnost psychologické, fyziologické nebo anatomické funkce. Postižení: Jakékoliv omezení nebo ztráta schopnosti jednat a provádět činnosti v mezích, které se považují za normální. Znevýhodnění: Nevýhoda, která omezuje nebo znemožňuje, aby jedinec naplnil roli, která je pro něj normální (z hlediska věku, pohlaví, sociálních a činitelů). Rozlišujeme postižené: tělesně zrakově sluchově duševně nemocné osoby osoby postižené civilizačními chorobami mentálně postižené Některá postižení se mohou objevovat v kombinaci. Uvádí se, že v České republice je přibližně zdravotně postižených občanů. Z toho je asi lidí s vadami pohybového ústrojí, mentálně postižených, zrakově postižených, sluchově postižených, hluchoslepých, diabetiků, osob 6

8 po mozkových a cévních příhodách, epileptiků, lidí s duševními nemocemi, psoriatiků a lidí s poruchami řeči. [www.sons.cz,6] Mentální postižení Mentální postižení (někdy také označováno jako mentální retardace) není nemocí. Jedná se o trvalý stav (nikoliv však neměnný), který se vyznačuje omezením rozumových nebo adaptabilních schopností. Nízká úroveň rozumových schopností je u jedince charakteristická především nedostatečným rozvojem myšlení, omezenou schopností učit se a na základě toho pak obtížným přizpůsobováním běžným podmínkám. Příčinou mentálního postižení je organické poškození mozku, které je vrozené nebo časně získané (do 18 měsíců dítěte). [VÁGNEROVÁ, 2002] Dle Mezinárodní klasifikace nemocí se mentální retardace dělí do šesti kategorií, a to na mentální retardaci lehkou, středně těžkou, těžkou, hlubokou, jinou mentální retardaci a mentální retardaci nespecifikovanou. Jednotlivé kategorie jsou rozděleny zejména na základě dosaženého stupně inteligence jedince. K jeho diagnostice se nejčastěji používají inteligenční testy (testy IQ). [ŠVARCOVÁ, 2011] Základní testování IQ provádí společnost Mensa prostřednictvím mezinárodně uznávaného standardizovaného testu schváleného mezinárodním dozorčím psychologem společnosti. Test trvá 40 minut a lze jej opakovat maximálně třikrát s minimálně roční přestávkou mezi jednotlivými pokusy. Každý, kdo se zúčastní mensovního testu, dostane potvrzení o absolvování s udaným IQ. Toto potvrzení má mezinárodní platnost. Cvičný test si lze složit na [www.mensa.cz,9] Myšlení mentálně retardovaných závisí na stupni postižení, někdy se však nemusí rozvinout vůbec. Většinou nejsou schopni samostatného logického myšlení, hůře se orientují v běžném životě, svět je pro ně méně srozumitelný. Znají jen vlastní pocity a potřeby, od nichž nejsou schopni se odpoutat. Z těchto důvodů bývají ve větší či menší míře závislí na pomoci jiných lidí, jejich soběstačnost se však může rozvíjet. [VÁGNEROVÁ, 2002] 7

9 2.1.1 Pobytová zařízení pro osoby se zdravotním postižením Pobytová zařízení pro zdravotně postižené spadají do služeb sociální péče, které se řídí zákonem 108/2006 Sb., o sociálních službách. Do pobytových zařízení pro zdravotně postižené osoby patří domovy pro osoby se zdravotním postižením, týdenní stacionáře, domovy se zvláštním režimem a chráněné bydlení. Zřizovateli pobytových zařízení mohou být obce, kraje či Ministerstvo práce a sociálních věcí. Obce mohou zřizovat sociální služby jako vlastní organizace bez právní subjektivity nebo jako příspěvkové organizace, které mají samostatnou právní subjektivitu. Kraje mohou zřizovat, stejně tak jako obce, sociální služby vlastní nebo příspěvkové organizace. Kraje jsou zřizovateli většiny pobytových zařízení. Je tomu od roku 2002, do této doby je zřizovaly okresy. Ministerstvo práce a sociálních věcí většinou zřizuje specializované ústavy s celostátní působností. Zřizovatelem a poskytovatelem pobytových zařízení mohou být také neziskové organizace. Domovy pro osoby se zdravotním postižením Poskytují celoroční pobytové sociální služby a jsou určeny pro osoby, které jsou z důvodu zdravotního postižení odkázány na pomoc jiné osoby. Nevýhodou těchto zařízení je to, že se personál většinou věnuje větší skupině klientů, není možná maximální individuální péče. Klienti jsou na ústavu závislí, je zde brzděn rozvoj jejich schopností a dovedností, chybí jim soukromí. Provoz této služby by měl zajišťovat tyto základní činnosti a úkony: Poskytnutí ubytování Poskytnutí stravy Pomoc při zvládání běžných úkonů osobní péče Pomoc při osobní hygieně Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím Sociálně terapeutické činnosti Pomoc při uplatňování práv 8

10 Pomoc při obstarávání osobních záležitostí Týdenní stacionáře V tomto zařízení je zabezpečován pobyt pouze v době pracovních dnů. Jsou určené lidem se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení či chronického duševního onemocnění, kteří jsou odkázáni na pomoc jiné osoby. Některé stacionáře zajišťují i dopravu klienta ze zařízení domů a zpět. Stacionář může provozovat sociálně terapeutickou dílnu, která je určena lidem, kteří se nemohou uplatnit na volném trhu práce. Podporuje rozvoj pracovních návyků a dovedností klienta. Základními činnostmi a úkony týdenního stacionáře jsou: Poskytnutí ubytování Poskytnutí stravy Pomoc při zvládání běžných úkonů osobní péče Pomoc při osobní hygieně Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím Sociálně terapeutické činnosti Pomoc při uplatňování práv Pomoc při obstarávání osobních záležitostí Domovy se zvláštním režimem Domov se zvláštním režimem by měl umožnit svým klientům žít důstojným životem, za pomoci odborného personálu podporovat schopnosti, dovednosti a nejvyšší možnou samostatnost a soběstačnost klientů. Domovy se zvláštním režimem nabízejí také odbornou zdravotní péči a pobytové sociální služby osobám, které trpí duševní nemocí, jsou závislé na návykových látkách nebo trpí Alzheimerovou chorobou či demencí. Sociální služba domova se zvláštním režimem je uzpůsobena potřebám právě těchto osob. Základními činnostmi a úkony při provozu domova se zvláštním režimem jsou: Poskytnutí ubytování Poskytnutí stravy 9

11 Pomoc při zvládání běžných úkonů osobní péče Pomoc při osobní hygieně Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím Sociálně terapeutické činnosti Pomoc při uplatňování práv Pomoc při obstarávání osobních záležitostí Aktivizační činnosti Chráněné bydlení Sociální službu chráněné bydlení zpravidla provozují nestátní organizace. Služba nabízí klientům možnosti podobné životu jejich zdravých vrstevníků. Klienti chráněného bydlení mohou využívat i další sociální služby, např. centra denních služeb. Tato služba je určena pro osoby se zdravotním postižením, které jsou schopny žít téměř samostatně, ale jejich stav vyžaduje, byť v menší míře, pomoc jiné osoby. Má formu skupinového nebo individuálního bydlení a je poskytována v běžných bytech. Tato služba zajišťuje tyto činnosti a úkony: Poskytnutí ubytování Poskytnutí stravy nebo pomoc při jejím zajištění Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím Sociálně terapeutické činnosti Pomoc při uplatnění práv Pomoc při obstarávání osobních záležitostí Pomoc při zajištění chodu domácnosti [MERITUM, 2008] Historie a současnost ústavní péče Historie vzniku našich prvních novodobých ústavů spadá do doby vlády Marie Terezie a Josefa II., tedy do 18. století. Především Josef II. se snažil o přeměnu církevních zařízení na světská. Tato zařízení byla spravována ponejvíce státem a určenými úředníky. Zakládaly se obrovské ústavy pro postižené, kde žilo i několik stovek lidí. 10

12 Myšlení a pracovní návyky zaměstnanců těchto institucí, které vycházely z cílů rakouské absolutistické monarchie, přetrvaly až do konce 19. století. Po tomto období u nás vývoj ústavní péče ustrnul, neprošel reformami jako v cizině. Čerpalo se tedy ze stále stejných návyků až do doby tzv. reálného socialismu a vznikly stereotypy, kdy měl klient povinnost se podřídit předem daným normám a pravidlům. Klienti byli tedy neustále považováni za poddané, jako za vlády monarchy. Až konec 19. století přinesl změnu, ústavy přestaly sloužit k vyloučení a separaci zdravotně postižených ze společnosti a začaly se více zajímat o kvalitu života a přání klientů. Většina ústavů se však u nás zřizovala až v poválečné době, tj. po roce Politický systém, který byl aktuální po druhé světové válce, vycházel z německého fašismu, sovětského stalinismu, doznívající demokracie první republiky a ovlivnil samozřejmě i péči o postižené v ústavech. Mnoho zařízení bylo původně určeno k jiným účelům než pro poskytování sociální péče. Sídlily tedy v bývalých klášterech, zámcích, většinou v odlehlých oblastech, dál od lidí. Klienti byli v těchto ústavních zařízeních totálně izolováni od většinové společnosti, nebylo na ně nahlíženo jako na celé lidi, ale pouze dle jejich diagnózy. Před rokem 1989 se ústavy potýkaly s různými problémy, z nichž nejzávažnějším byla přetíženost. Běžně bylo v jednom pokoji i 15 až 20 postelí. Klienti měli k dispozici pouze jednoduché vybavení, které sestávalo většinou z postele a nočního stolku. Personál byl v absolutně nadřazené pozici vůči klientům (ti se museli řídit pevným denním řádem, který striktně určoval, kdy má klient vstávat, kdy jít spát, kdy se má koupat, účastnit se programů předem určených personálem, kdy mu zbývá čas pro sebe, apod.). Zařízení měla velké množství pravidel, která se musela dodržovat, práva, zájmy a přání klientů zůstávaly v pozadí. Nerespektovalo se soukromí klientů, personál neměl ve zvyku klepat na dveře pokojů, klienti se chodili hromadně koupat, někde dokonce chyběly dveře na toaletách. Jídelny bývaly velké, neosobní, holé místnosti přeplněné stoly a židlemi. V ústavech pro mentálně postižené se používaly tzv. izolační místnosti, do kterých se umisťovali klienti nebezpeční sobě či jiným klientům nebo ti, kteří neuposlechli 11

13 příkazům personálu a provinili se proti řádu zařízení. Například při svévolném opuštění ústavu, které bylo nepřípustné. [MATOUŠEK, 1999] Bylo trendem, že mentálně postiženým osobám stačí k životu střecha nad hlavou, postel a strava. Měli mnoho volného a nevyužitého času, který vedl k apatii, neklidu, nekázni, agresivitě. Tyto problémy se většinou řešily medikací tlumícími léky. [ŠVARCOVÁ, 2011] Ústavní péče se po dobu zhruba sedmdesáti let řídila tzv. medicínským modelem, kde se kladl důraz na odbornost personálu, kdy tento představuje lékaře a klient pacienta. Koncepce medicínského modelu jasně vytyčovala životní cestu klienta, negativně ovlivňovala jeho rozhodování, vzdělávání, seberealizaci. V 70. letech minulého století se od medicínského modelu ustoupilo a přistoupilo se na tzv. model sociální, který přispíval k odstraňování sociálních bariér a připouštěl, že také člověk s postižením může prožít spokojený život i bez péče, která je výhradně zaměřená na rehabilitaci nebo kompenzaci, jako tomu bylo u modelu medicínského. [ČERNÁ a kol., 2008] Po roce 1989 dochází v naší republice ke zlomu ve vývoji ústavní péče. Novým trendem se stalo zavádění různých aktivizačních programů, které by neměly vycházet pouze z představ personálu, ale především z přání a potřeb klientů. Na uskutečňování těchto programů by se měl personál podílet spolu s klienty a podporovat jejich individuální plány. Ústavy se ale dlouhodobě potýkají i s problémy, které jsou odkazem doby minulé a plynou především z malého počtu zaměstnanců v poměru k počtu klientů. V zájmu personálu je zvládnout co nejefektivněji celou skupinu, leckdy tak chybí možnost individuálního přístupu k potřebám klientů. Dalším problémem je, že klientům v ústavech chybí potřebné soukromí, navzájem si překážejí, a tak často dochází k hádkám a rozepřím. Lidem těžce postiženým se obvykle poskytuje péče pouze v oblasti fyziologických potřeb, lidem s menším postižením bývají naopak poskytovány 12

14 služby nadbytečné, což brzdí jejich osobní rozvoj. Klient není veden k samostatnosti, a tím se prohlubuje jeho závislost na ústavní péči. [MATOUŠEK a kol., 2007] Dnes je již známo, že velké, tradiční ústavy klientům neprospívají. Je v obecném zájmu měnit instituce k lepšímu, například změnou interiéru nebo snižováním počtu klientů, aby se jim žilo co možná nejlépe. Ústavy se tzv. polidšťují, struktura a program se mění, aby co nejlépe vyhovovaly klientům. Personál se také snaží o plnohodnotnou náplň dne pro své klienty, aby měli možnost si vybrat z různých možností a nabídek. V dnešní době v ústavech převládá přátelská atmosféra a vstřícnost personálu vůči potřebám a přáním klientů. Ve všech situacích, v nichž je to možné, mají být klienti definováni jako partneři personálu, nikoli jako osoby podřízené či nesvéprávné. [MATOUŠEK, 1999, s. 150] Zaměstnanci ústavů se snaží ve velké míře zprostředkovávat styk svých klientů se společenským prostředím, integrovat je do společnosti. To znamená, že klienti chodí mezi běžnou populaci na veřejné akce, do bazénů, jezdí hromadnými dopravními prostředky, apod. Rovněž se připravují na povolání, někteří se již dokonce uplatňují na běžném trhu práce. [MATOUŠEK, 1999] Nejvýraznějším trendem dnešní doby je tzv. deinstitucionalizace. Deinstitucionalizace je dlouhodobý, velmi obtížný a finančně náročný proces, který se snaží o postupné rušení velkých ústavů a nahrazení jinou péčí, která by klienty tolik neomezovala. Touto péčí se rozumí například ambulantní pomoc klientům, jednoduše řečeno, aby nemuseli žít v zařízeních s denním provozem, ale pouze za drobnou pomocí docházet. Není pochyb o tom, že v budoucnu bude ústavních zařízení ubývat a že se i jejich velikost bude zmenšovat. [MATOUŠEK a kol., 2007, str. 175] Klient by měl mít možnost si v budoucnu sám určovat rozsah poskytovaných služeb, šlo by o tzv. zákaznický model. Měl by mít tedy šanci využít pouze těch služeb, o kterých on sám bude přesvědčen, že je chce a potřebuje požívat. I tento způsob poskytování sociálních služeb má však svá úskalí a mohl by vést k odcizení pomáhajících profesí a klientů a v nejhorším případě také k tomu, že klient vůbec žádnou službu nevyhledá a bude sám chátrat. Významným činitelem tohoto nového přístupu je také využívání 13

15 dobrovolníků k činnostem, které nevyžadují nutně odborné vzdělání. Hlavním cílem stále zůstává kvalita života klientů. [MATOUŠEK a kol., 2007] Situace před rokem 1989 a po něm z pohledu společnosti Před rokem 1989 politický systém v Československu podporoval segregaci osob zdravotně postižených a byly v této době téměř vyčleněny ze společnosti. Společnost nebyla informována, všeobecně se nic nevědělo o právech a potřebách těchto lidí. Nedostačovalo množství technických pomůcek pro zdravotně postižené, minimální pozornost se věnovala bariérám, které osobám se zdravotním postižením výrazně znesnadňovaly a znepříjemňovaly život. Neexistovalo předškolní poradenství pro rodiče postižených dětí. Děti s těžšími postiženími byly automaticky vyřazeny ze školní výuky, osvobozovány od povinné školní docházky. Pro ostatní stát zřizoval speciální vzdělávací ústavy, kde se vzdělávaly pouze děti postižené a byly tak vyloučeny ze společnosti majority. Segregace zdravotně postižených vedla k prohlubování propasti mezi zdravými a postiženými lidmi. [www.svitani.cz,3] Počátkem devadesátých let dvacátého století se problematika zdravotně postižených dostávala do popředí zájmu. Začalo vznikat mnoho občanských sdružení, spolků a nadací, jejichž hlavním úkolem se stalo, pokud možno, zrovnoprávnit podmínky života zdravotně postižených osob. Snahou bylo vytvořit rovné příležitosti ve všech oblastech života, zpřístupnit životní šance pro zdravotně postižené. Důležitá je však i spolupráce zdravotně postiženého, aby se mohl aktivně podílet na svém životě. Začala se prosazovat integrace dětí s postižením do běžných škol, k čemuž přispěl nový školský zákon, který vešel v platnost v roce Tento zákon nepřipouští osvobození od povinné školní docházky ani pro těžce postižené děti. [www.svitani.cz,3] Situace se začala měnit též v ústavních zařízeních. O nejvýznamnější změnu v ústavní péči se postaral zákon 108/2006 Sb., O sociálních službách, který popsal a stanovil Standardy kvality sociálních služeb. Zaměstnanci by se měli velkou měrou podílet 14

16 na integraci obyvatel ústavu do většinové společnosti, pomáhat při plnění přání a cílů, které si klient sám nebo s pomocí personálu vytyčí ve svém individuálním plánu. Snahou zaměstnanců by mělo být, aby se život jejich klientů co možná nejvíce přiblížil životu jejich vrstevníků běžné populace. [MATOUŠEK, 2007] Transformace ústavní péče Obyvatelé ústavů jsou značně izolováni od okolní společnosti, zpravidla jsou závislí na poskytovaných službách, i když v mnohých případech jich většinu ani nepotřebují. Nemohou se samostatně rozhodovat o svém životě, prakticky se stále přizpůsobují většině. Všechny denní aktivity se odehrávají ve skupinách stravování, výlety, návštěvy kulturních akcí. Lidé žijící v ústavu se musí podřizovat daným pravidlům, například hygienickým normám. Toto vše omezuje jejich soukromí a osobní svobodu. [www.kvalitavpraxi.cz,2] Úkolem společnosti je poskytnout těmto osobám podporu a pomoc, aby mohli žít v tradičních domácnostech, aktivně se podílet na životě ve společnosti a vlastní životy tím zkvalitnit. Po odchodu z ústavu by osobám se zdravotním postižením měly být i nadále poskytovány sociální služby, které potřebují, aby nezůstaly izolovány. Nejpřirozenějším se zdá zajišťovat dané služby v běžném prostředí, aby i osoby se zdravotním postižením mohly využívat obyčejných veřejných služeb. Důležitou složkou je také podpora výstavby chráněných bytů v běžné zástavbě, kam by se dosavadní obyvatelé ústavů mohli přestěhovat. Zdraví lidé by si měli uvědomit, že i tito lidé jsou součástí naší společnosti, a mají právo na plnohodnotný život v podmínkách, které výrazně zlepšují kvalitu jejich života. Transformací se tedy myslí změna velkokapacitních ústavů pro osoby se zdravotním postižením na bydlení v běžném prostředí. Cílem transformace je přechod lidí se zdravotním postižením z ústavů do bytů či domů v obyčejné zástavbě, aby mohli prožít svůj život v podmínkách obvyklých u jejich zdravých spoluobčanů. Záměrem transformace je umožnit osobám se zdravotním postižením aktivní zapojení do 15

17 společnosti, vstup na trh práce a postupně rušit velká pobytová zařízení sociálních služeb. Úkolem procesu transformace dále je poskytovat informace jak uživatelům služeb, tak široké veřejnosti, zkvalitnit životní podmínky klientů stávajících pobytových zařízení, podpořit naplňování lidských práv a zajistit právo na plnohodnotný život, který je srovnatelný se životem vrstevníků bez zdravotního postižení. [www.kvalitavpraxi.cz,2] 2.2 Osoby se zdravotním postižením a společnost Problematika zdravotně postižených byla v České republice dlouhou dobu tabuizována. Že zdravotně postižení lidé existují, bylo všeobecně známé, ale o tom jak žijí, jaké mají problémy, možnosti nebo jaké jsou jejich zájmy, laická veřejnost nevěděla prakticky nic. Společnost nebyla seznamována s touto problematikou, nebyla vychovávána k soužití s postiženými občany. Neinformovanost samozřejmě vyvolává určité obavy, odlišnost od normálu v lidech vyvolává strach, který většinou přináší negativní reakce. Normou je myšlen optimální stav či ideál, jednoduše to, co je v běžné společnosti obvyklé. Normou je to, co společenská kritéria jako normální vymezují, obyčejně ve vztahu k tradici. [VÁGNEROVÁ, 2002, s. 20] Jako si společnost vytváří určité postoje k postiženým, stejně tak si postižení vytváří postoje ke společnosti. Postižený člověk je nucen ve společnosti žít a musí se vyrovnat s tím, jak na něj společnost pohlíží. Obvykle si vytváří vnitřní obranné mechanismy, které mu pomáhají přijmout sama sebe, zachovat si sebeúctu a vyrovnat se se svým defektem. Významnou roli v začlenění postiženého do společnosti hraje také to, jak postižený sám sebe vnímá a jak sám sebe posuzuje. [VÁGNEROVÁ, 2002] Různá postižení vyvolávají rozličné reakce společnosti, která může vůči postiženým zaujímat odmítavé postoje. Názor většinové společnosti na postižené spoluobčany bývá často rozpolcený. Zdravotně postižení mohou být přijímáni s rozpaky, společnost je nemusí brát jako rovnocenné partnery, dokonce mohou vzbuzovat i odpor. Na druhou stranu mohou zdravotně postižení u zdravých lidí vyvolávat lítost nebo soucit. Někdy jsou negativní 16

18 reakce spojeny s pozitivními. Tuto skutečnost lze vyjádřit typickým laickým výrokem On je chudák, ale já se na něj nemohu dívat. [VÁGNEROVÁ, 2002, s. 99] Pohled společnosti na zdravotně postižené většinou vychází z předsudků. Předsudek je sice nepřesným, emočně zkresleným a nesprávným hodnocením situace, ale pro laika je výhodný: nemusí se namáhat uvažováním o věcech, které dobře nezná. [VÁGNEROVÁ, 2002, s. 99] Předsudky přispívají ke vzniku obav a negativních postojů ke zdravotně postiženým, kterým tyto názory brání v integraci. Zdraví lidé si při styku s postiženými uvědomují vlastní zranitelnost a také to, že se postižení někdy může týkat i jich samotných. Většinou ze strachu a nevědomosti před postiženými zavírají oči a mají tendenci se jim vyhýbat. Někdy se jim zdraví lidé vyhýbají i proto, že neumějí správně komunikovat, nejsou ochotni měnit své postoje a zamýšlet se nad problémy. Zdraví lidé neumějí změnit svůj přístup. Důvodem bývá neznalost, neinformovanost, v mnoha případech chybí i respekt k možnostem zdravotně postižených lidí. [VÁGNEROVÁ, 2002] Diskriminace se v dnešní době řeší na politické úrovni, ale existuje i mnoho nevládních organizací, které se významně podílejí na integraci postižených do společnosti. Díky tomu se pohled na zdravotně postižené zlepšuje. Společnost se k nim přestává točit zády a začíná si například všímat bariér, které znepříjemňují postiženým život. V zájmu společnosti dnes již je odstraňovat překážky a přehodnocovat svůj postoj vůči postiženým. Je mnoho lidí, kteří dávno předsudky netrpí a nejsou vůči znevýhodněným osobám lhostejní. Snaží se sami sbírat informace a vzdělávat se v problematice této oblasti. O postižených se mluví, dostávají se do povědomí společnosti. Situace postiženého člověka tak přestala být považována za jeho osobní tragédii a za jeho problém a stala se zájmem společenským a politickým. [ČERNÁ a kol., 2008, s. 95] Kvalita života Každý jedinec má svůj vlastní žebříček hodnot, a proto je i jeho posuzování osobní kvality života jedinečné. Kvalita života člověka může být nahlížena z různých hledisek. Člověk si stanovuje různá přání a cíle a ty by mu mělo být umožněno naplnit. O kvalitě života rozhoduje prostředí, ve kterém žije, jaké vykonává zaměstnání nebo například 17

19 jeho sociální vazby na okolní společnost. Osoby se zdravotním postižením jsou však často odkázáni na pomoc druhých a ti by se měli o jejich kvalitní život postarat. V dnešní moderní a sociální společnosti naštěstí již převládá názor, že osoby se zdravotním postižením mají nárok na stejnou kvalitu života jako majorita. Kvalitou života zdravotně postižených myslíme to, aby se jedinec sám aktivně podílel na uplatnění ve společnosti, aby prožil plnohodnotný život. Obecně kvalitu života chápeme jako momentální stav, který lze posuzovat subjektivně, objektivně nebo kombinací obého. [ČERNÁ a kol., 2008, s. 76] Společnost by v tomto měla osobu podporovat, vytvořit fungující a kvalitní soustavu služeb. Stejně jako u většinové společnosti se o kvalitu života zdravotně postižených staráme již od útlého dětství. O to, aby se jim dařilo naplňovat potřeby a životní cíle, se starají učitelé ve škole a posléze sociální pracovníci. V dospělosti lze kvalitu života a uspokojování potřeb zvyšovat také prostřednictvím dalšího vzdělávání a pracovního uplatnění. Právě na vzdělávání by měl být kladen velký důraz, protože většinová společnost, stále ještě v mnohých případech svázána předsudky, přijme snadněji osoby se zdravotním postižením vyzbrojené znalostmi a dovednostmi. A vzdělání také pomůže osobám se zdravotním postižením lépe se uplatnit na trhu práce. [ČERNÁ a kol., 2008] U nás se o potřeby osob se zdravotním postižením zajímá a stará také mnoho neziskových organizací a občanských sdružení. Ty pomáhají například s právním poradenstvím, potíráním sociálních rozdílů a bariér ve vztahu k majoritě a v neposlední řadě také s pracovním uplatněním. Jsou jimi například: Diakonie Dílny tvořivosti Klub kolečko občanů se zdravotním postižením a jejich přátel Klub rodičů a přátel postižených dětí Orfeus Vlastní cestou 18

20 Rytmus D Sociální agentura SONS Dalším důležitým aspektem kvality života jsou i různé možnosti trávení volného času čili volnočasové aktivity. Těm se osoby se zdravotním postižením, využívající služeb různých pobytových zařízení, mohou věnovat právě díky těmto zařízením. Ale díky různým, již zmíněným, neziskovým organizacím a občanským sdružením se mohou setkat i s dalšími osobami se zdravotním postižením, například s nimi změřit své síly při sportovních kláních. Takové setkávání v nemalé míře rovněž napomáhá socializaci a integraci osob se zdravotním postižením do většinové společnosti, a tím tedy neustále zvyšuje nebo minimálně udržuje jejich kvalitu života. Osoby se zdravotním postižením mají právo na plnohodnotný život ve společnosti a nejvyšší možnou kvalitu života. [ČERNÁ a kol., 2008] 2.3 Integrace Integrace zdravotně postižených osob znamená začlenění či zapojení těchto lidí do většinové společnosti a patří k základním podmínkám rozvoje jejich osobnosti a utváření kvality života. Integrace se týká nejen zdravotně postižených, ale také celé společnosti. Měli bychom si uvědomit, že lidé se zdravotním postižením žijí mezi námi, patří k nám a nemůžeme je vytěsňovat na okraj společnosti. Stejně jako všichni ostatní chtějí vést samostatný život a společnost by jim měla pomáhat vytvářet k tomuto podmínky, a to za pomoci různých sociálních služeb, a poskytnout jim možnost přístupu ke stejným životním příležitostem jako lidem zdravým. Jako prostředky slouží například: sociální rehabilitace: činnosti, díky nimž se klienti mohou osamostatnit, být soběstační a nezávislí na většinové společnosti speciální výchova a vzdělávání: výchova a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími nároky 19

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Sociální služba denní stacionáře

Sociální služba denní stacionáře O nás Příspěvková organizace je zřízena obcí od 1. 1. 1993. Označení organizace Název: ŽIRAFA Integrované centrum Frýdek Místek, příspěvková organizace Právní forma: příspěvková organizace IČ: 00847011

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách 1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Obce mají základní povinnosti v oblasti sociální politiky vymezené zákonem o obcích, a to tak, že obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

Zkvalitňování životních podmínek Naplňování lidských práv Přeměna velkokapacitních služeb sociální péče Vytvořit koordinovanou síť služeb

Zkvalitňování životních podmínek Naplňování lidských práv Přeměna velkokapacitních služeb sociální péče Vytvořit koordinovanou síť služeb Proč transformujeme N E P L Á N U J E M E P O U Z E N O V É S O C I Á L N Í S L U Ž B Y, P L Á N U J E M E S P Í Š E T O, J A K C H C E Č L O V Ě K S P O S T I Ž E N Í M Ž Í T, B Y D L E T, P R A C O V

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Kulatý stůl na téma Uplatnitelnost lidí s mentálním postižením na trhu

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS BRNO 14. LISTOPADU 2013 DĚTSTVÍ Sociální služby > Raná péče Vzdělávání > Školní

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Zřizovatel: Právo na život IČ: 270 32 558 Zařízení: Domov Slunce, Francouzská 16, Brno, 602 00 Tel.: 545 213 641, 545 213 564 www.slunce.pravonazivot.cz CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB O NÁS

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA

Více

Informace. Sociální služby

Informace. Sociální služby Informace Sociální služby Sociální služby Sociální služby jsou služby, které nějakým způsobem pomáhají a poskytují podporu lidem se zdravotním postižením a jejich blízkým. Je to například osobní asistence,

Více

O R G A N I Z A Č N Í Ř Á D Služeb sociální péče TEREZA, PO Benešov u Semil 180, 512 06

O R G A N I Z A Č N Í Ř Á D Služeb sociální péče TEREZA, PO Benešov u Semil 180, 512 06 O R G A N I Z A Č N Í Ř Á D Služeb sociální péče TEREZA, PO Benešov u Semil 180, 512 06 Organizační řád Služeb sociálních péče TEREZA, PO, v Benešově u Semil, stanoví zásady činnosti a řízení organizace,

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany

Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Domovy pro osoby se zdravotním postižením Poslání sociální služby Motto: Domov je tam,

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Zpráva o činnosti a plnění úkolů organizace za rok 2010

Zpráva o činnosti a plnění úkolů organizace za rok 2010 Zpráva o činnosti a plnění úkolů organizace za rok 2010 Organizace: Sídlo: Právní forma: Pístina domov pro osoby se zdravotním postižením Pístina 59, 378 02 Stráž nad Nežárkou příspěvková organizace IČO:

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy

Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy ~ 1 ~ Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy Budeme se pohybovat v dimenzích Zákona o zaměstnanosti konkrétně mezi 4-62. Ihned v úvodu tj. 4 ZZ hovoří o účastnících právních vztahů,

Více

III. fáze profesního poradenství Řešení situace dlouhodobě nezaměstnaného

III. fáze profesního poradenství Řešení situace dlouhodobě nezaměstnaného 12. Profesní poradenství specifickému uživateli uživatel s mentálním postižením Nezaměstnaní lidé s mentálním postižením představují skupinu uživatelů, kteří se v okolním světě orientují obtížněji než

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Domov pro seniory Sokolnice, p. o. Zámecká 57, 664 52 Sokolnice tel.: 544 423 150, fax 544224438, e-mail: reditel@domovsokolnice.

Domov pro seniory Sokolnice, p. o. Zámecká 57, 664 52 Sokolnice tel.: 544 423 150, fax 544224438, e-mail: reditel@domovsokolnice. Domov pro seniory Sokolnice, p. o. Zámecká 57, 664 52 Sokolnice tel.: 544 423 150, fax 544224438, e-mail: reditel@domovsokolnice.cz STANDARD 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Domov pro seniory

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

Popis realizace sociální služby

Popis realizace sociální služby Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Pístina 59, 378 02 Stráž nad Nežárkou Popis realizace sociální služby Aktualizováno k 1. 7. 2013 organizace zřizovaná Jihočeským krajem Základní údaje Centrum

Více

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Příloha č. 1 Základní informace o zařízení Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Telefon: 606 635 113 E-mail:

Více

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Jana Janková Cíl výchovy a vzdělávání ZP Stejný jako u intaktních žáků tj. získání klíčových kompetencí a nácvik kompenzačních dovedností tak, aby se jedinec se ZP

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka O B Č A N S K É S D R U Ž E N Í Jasněnka, občanské sdružení IČO : 63729521 tel : 585 051 076 Jiráskova 772, Uničov 783 91 jasnenka-os@volny.cz www.jasnenka.cz Popis činností poskytované služby ve Stacionáři

Více

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Čtyřleté studium ukončené maturitní zkouškou Zahájení výuky na SZŠ ÚO 1. 9. 2010, 1 třída, 30 žáků Vznikl sloučením oboru 75-41-M/003 Sociální péče - pečovatelská

Více

O R G A N I Z A Č N Í Ř Á D

O R G A N I Z A Č N Í Ř Á D V souladu s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění a v návaznosti na Rozhodnutí o registraci poskytovatele sociálních služeb, zkvalitnění organizace řízení a za účelem

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561 Veřejný závazek OSP Poskytovatel sociální služby: Život bez bariér, z.ú. IČO: 26652561 DIČ: CZ 26652561 č.ú.: 78-8511550297/0100 u KB Nová Paka IBAN: CZ6001000000788511550297 SWIFT: KOMBCZPPXXX Internetové

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH CO JSOU SOCIÁLNÍ SLUŽBY? Sociální služby se tedy snaží: podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04. Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.0018 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a

Více

KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB

KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB Název školy: Základní škola, Liberec, Sokolovská 328, příspěvková organizace (dále jen ZŠ Sokolovská) Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68974639 I.

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na úřadech

Více

ETICKÝ KODEX DOMOVA PRO SENIORY DOBŘICHOVICE

ETICKÝ KODEX DOMOVA PRO SENIORY DOBŘICHOVICE ETICKÝ KODEX DOMOVA PRO SENIORY DOBŘICHOVICE Etický kodex stanoví základní standardy chování a přístupy zaměstnanců organizace k zájemcům o sociální službu, ke klientům služby i k jejich příbuzným, ke

Více

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Hana Potměšilová 7. února 2013 Zákonná úprava 2 Ústava Souběh invalidního důchodu s výdělečnou činností Zákon 435/2004 Sb. o zaměstnanosti ( ZoZ ) část III. 67-84

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY V CENTRU DENNÍCH SLUŽEB

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY V CENTRU DENNÍCH SLUŽEB V CENTRU DENNÍCH SLUŽEB uzavřená dle 91 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a Občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi těmito smluvními stranami:

Více

Monitoring plnění opatření z KP

Monitoring plnění opatření z KP Příloha A stav k 31. 8. 2014 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA ČESKÁ LÍPA Monitoring plnění opatření z KP ZJIŠTĚNÍ STAVU PLNĚNÍ číslo opatření název opatření plánované období realizace stav plnění

Více

Systém kolektivní péče o malé děti do 6 let v České republice. Kamila Svobodová Jana Barvíková

Systém kolektivní péče o malé děti do 6 let v České republice. Kamila Svobodová Jana Barvíková Systém kolektivní péče o malé děti do 6 let v České republice Kamila Svobodová Jana Barvíková Systém kolektivní péče o malé děti Tradiční formy péče - jesle - mateřské školy Ziskové (komerční) formy péče

Více

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Pracovní rehabilitace

Pracovní rehabilitace Novela zákona o zaměstnanosti, přijatá zákonem č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona

Více

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349 Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální pomoc (péče). Systém sociálního

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády

1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády 1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády 1. 1. V rámci své mediální politiky a s ohledem na průřezový charakter politiky rovných příležitostí žen a mužů zdůrazňovat tento

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti 1) Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání 2) Kompetence úřadů práce 3) Právo na zprostředkování

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Shrnutí Dotazníkového šetření se zúčastnilo 23 ze 36 oslovených poskytovatelů PZ (včetně jejich poboček) Poskytovatelé PZ zastoupeni ve 13

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb.

Více

k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce

k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce ZÁKON č.108/2006 Sb., o sociálních službách Tento zákon můžete najít v plném znění ZDE Tento zákon upravuje: - podmínky poskytování pomoci a podpory

Více

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 Základní škola a Mateřská škola Verneřice Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 e-mail: zsvernerice@volny.cz Číslo účtu:925864329/0800 Platnost od 1. 9. 2012 Platnost

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5

Více

Standard č. 1: Cíle a způsoby poskytování osobní asistence

Standard č. 1: Cíle a způsoby poskytování osobní asistence Platnost: od 1. 1. 2013 Směrnice č.: LX OA - 001 (R1) Standard č. 1: Cíle a způsoby poskytování osobní asistence Obsah směrnice: I. Veřejný závazek II. Ochrana před předsudky a možné negativní hodnocení

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Výroční zpráva. Občanské sdružení PROHANDICAP. Hlavní smysl v tomto životě je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžete pomoci, aspoň jim neubližujte.

Výroční zpráva. Občanské sdružení PROHANDICAP. Hlavní smysl v tomto životě je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžete pomoci, aspoň jim neubližujte. Výroční zpráva 2014 Hlavní smysl v tomto životě je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžete pomoci, aspoň jim neubližujte. Dalajláma Občanské sdružení PROHANDICAP Telefon: 474 653 502 U Dubu 1562 431 11 Jirkov

Více

denní centrum sociálních služeb pro nevidomé a slabozraké občany v Libereckém kraji Na Výšinách 451, 460 05 Liberec 5

denní centrum sociálních služeb pro nevidomé a slabozraké občany v Libereckém kraji Na Výšinách 451, 460 05 Liberec 5 Výroční zpráva - rok 2010 denní centrum sociálních služeb pro nevidomé a slabozraké občany v Libereckém kraji Na Výšinách 451, 460 05 Liberec 5 2010 VÝROČNÍ ZPRÁVA TyfloCentrum Liberec o. p. s. poskytuje

Více

Tyflo Vysočina Jihlava o.p.s., Havlíčkova 38, 586 01 Jihlava

Tyflo Vysočina Jihlava o.p.s., Havlíčkova 38, 586 01 Jihlava Tyflo Vysočina Jihlava o.p.s., Havlíčkova 38, 586 01 Jihlava IČO: 263 04 856 Telefon: 567 155 083, mobil: 608 805 838 e-mail: tyflo@tiscali.cz www.tyflovysocina.com VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 o činnosti a hospodaření

Více

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce výstup projektu Rozvoj sociální firmy Výroční konference CIP Equal Praha, 22.-23.4.2008 Ing. Markéta Würtherlová, Fokus Praha, o.s.

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso. Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

vypracovala Petra Štelclová

vypracovala Petra Štelclová Rodina a handicap vypracovala Petra Štelclová Lidé s handicapem (dle speciální pedagogiky): jedinci, u nichž se objevila vada či porucha Mezinárodní kvalifikace ICIDH definuje tyto pojmy: Vada, porucha

Více

Sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace Koncept ucelené rehabilitace - součást konceptu ucelené rehabilitace - pojem ucelená rehabilitace - překlad anglického termínu comprehensive rehabilitation comprehensive - úplný,

Více

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Obsah 1. Smysl dokumentu... 2 2. Seznámení zaměstnanců a klientů se Základním prohlášením... 2 3. Základní prohlášení Domova pro seniory Krč... 3 3.1. Poslání...

Více

ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKŮ Lata, o.s.

ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKŮ Lata, o.s. ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKŮ Lata, o.s. Etický kodex byl vytvořen s cílem stanovit základní pravidla jednání pracovníků organizace v oblastech vztahu s uživatelem sociální služby, vztahu k dobrovolníkovi, mezi

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Směrnice č. 23/2012. Standardy kvality sociální služby Domov se zvláštním režimem. Standard č. 1 Cíle a způsoby poskytování služeb

Směrnice č. 23/2012. Standardy kvality sociální služby Domov se zvláštním režimem. Standard č. 1 Cíle a způsoby poskytování služeb Domov pro seniory Dobětice, příspěvková organizace Šrámkova 38/A ; Ústí nad Labem, PSČ 400 11 TELEFON: 472 772 902 BANKOVNÍ SPOJENÍ: 3783800277 / 0100 FAX: 472 778 878 IČO: 44555407 e-mail: info@dd-dobetice.cz

Více

TRANSFORMAČNÍ PLÁN DOMOVA PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM HLIŇANY ZMĚNA Č.2

TRANSFORMAČNÍ PLÁN DOMOVA PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM HLIŇANY ZMĚNA Č.2 TRANSFORMAČNÍ PLÁN DOMOVA PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM HLIŇANY ZMĚNA Č.2 Řízená kopie elektronická Vydání: 1 Revize: 1 Strana 1 z 9 1. Základní údaje o zařízení 1.1 Identifikace zařízení Název organizace

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Příručka pro uživatele

STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Příručka pro uživatele STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Příručka pro uživatele www.mpsv.cz www.esfcr.cz Tato publikace vznikla v rámci projektu Ministerstva práce a sociálních věcí Systém kvality v sociálních službách" a

Více

Všichni zaměstnanci respektují zásady Listiny základních práv a svobod. Domov pro seniory Elišky Purkyňové, Cvičebná 2447/9 Praha 6 strana 1/5

Všichni zaměstnanci respektují zásady Listiny základních práv a svobod. Domov pro seniory Elišky Purkyňové, Cvičebná 2447/9 Praha 6 strana 1/5 Domov pro seniory Elišky Purkyňové Domov pro seniory Elišky Purkyňové, Cvičebná 2447/9, 160 00 Praha 6, ičo: 70875316 Zřizovací listina MHMP schválena usnesením ZHMP č. 6/25 ze dne 28.4.2011 Etický kodex

Více

Druhy sociálních služeb

Druhy sociálních služeb Druhy sociálních služeb V materiálu jsou souhrnně uvedeny jednotlivé druhy sociálních služeb podle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách (tj. část třetí zákona 37 až 70). U každé sociální služby

Více

Veřejný závazek sociální služby Osobní asistence

Veřejný závazek sociální služby Osobní asistence Oblastní spolek ČČK Hradec Králové Veřejný závazek sociální služby Osobní asistence (výtah z Vnitřních pravidel poskytované služby Osobní asistence Oblastního spolku Českého červeného kříže Hradec Králové)

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

I. Předmět smlouvy. II. Účel smlouvy

I. Předmět smlouvy. II. Účel smlouvy Smlouva o poskytování sociálních služeb (dále jen Smlouva ) dle ustanovení 48 a 91 zákona č.108/2006 Sb. o sociálních službách, v platném znění uzavřená níže uvedeného dne měsíce a roku mezi smluvními

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, ČÁST PRVNÍ

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, ČÁST PRVNÍ Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

Více