ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V OSTRAVĚ podrobné hodnocení lokality Rýmařov. 1

Transkript

1 1

2 OBSAH 1. Úvod 3 2. Vzorkování imisí 4 3. Emisní inventura Modelové výpočty pro stanovení původců znečištění Závěr Přílohy 22 2

3 1. Úvod Kvalita ovzduší, nejen v Moravskoslezském kraji, je již několik let ostře diskutovaným tématem. Dle mnoha názorů se stav ovzduší nelepší, nebo změna k lepšímu probíhá moc pomalu. Panuje také názor, že kvalitu ovzduší ovlivňují pouze velké zdroje znečištění, velké průmyslové podniky, přitom mnohé studie a měření jasně ukazují, že lví podíl na vypouštěných emisích do ovzduší mají také lokální topeniště, doprava, resuspenze a další. Velkou otázkou tedy zůstává, jaký podíl mají jednotlivé skupiny zdrojů v konkrétních místech, který z nich je dominantní. Projekt Aktualizace a digitalizace databáze emisí REZZO I-IV za účelem zjištění podílu jednotlivých zdrojů na imisní situaci v Moravskoslezském kraji se pokusil na tuto otázku odpovědět. Pomocí sofistikovaných a nejmodernějších vzorkovacích a analytických metod a modelování, doplněných literárními údaji o emisích z dopravy, byly podíly jednotlivých zdrojů vyčísleny. Projekt byl realizován z Operačního programu životní prostředí. Na řešení projektu se podílely týmy ze Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě, firmy E-expert spol. s r.o., České geologické služby a Vysoké školy Báňské Technické univerzity Ostrava, centra ENET. Obsahem předkládané zprávy jsou veškeré informace, které byly zjištěny v rámci projektu na lokalitě s označením č.33 umístěné ve městě Rýmařově na ul. 8.května. Na vypracování zprávy spolupracovali: Ing. Lucie Hellebrandová ZÚ Ostrava Ing. Vladimír Lollek E-expert spol. s r.o. Ing. Jiří Výtisk E-expert spol. s r.o. 3

4 2. Vzorkování imisí Vzorkování imisí probíhalo na celkem 40 místech, byly využity lokality, které jsou proměřovány v rámci projektu Informační monitorovací systém průmyslového znečištění v Moravskoslezském kraji ( Odběry všech vzorků trvaly vždy 24 hodin za současného sledování meteosituace. Samotné měření a vzorkování proběhlo ve čtyřech etapách v rozmezí od listopadu 2013 do prosince 2014 a bylo rozděleno do 4 etap 2 topných, 1 přechodné a 1 netopné. Odběry vzorků zajišťovali pracovníci Oddělení ovzduší Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě, kteří vzorky následně předávali k analýzám do akreditovaných laboratoří. Odběry vzorků a následné analýzy byly zaměřeny na stanovení: - vybraných těžkých kovů (V, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, As, Sr, Cd, Sb, Ba, Tl, Pb) - vybraných polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v PM10 (naphtalen, acenaphtylen, acenaphten, fluoren, phenanthren, anthracen, fluoranthen, pyren,benzo[a]anthracen,chrysen,benzo[b]fluoranthen,benzo[k]fluoranthen, benzo[a]pyren,indeno[1,2,3cd]pyren,dibenzo[a,h]anthracen,benzo[g,h,i]peryln, benzo[e]pyren,coronen,3-methylphenanthren,2-methylphenanthren,9- methylphenanthren,4+1-methylphenanthrenes Monitorovací místo bylo v Rýmařově umístěno na ul. 8.května vedle správní budovy, kde sídlí např. Městská policie nebo Živnostenský úřad a další. Jedná se o místo, které je zatížené dopravou, nachází se na počátku průmyslového areálu a nedaleko je také rezidenční oblast. Místo bylo vybráno na počátku projektu IMS MSK ve spolupráci s pracovníky odboru životního prostředí. 4

5 Obrázek č.1 ilustrační fotografie odběrového místa Obrázek č.2 ilustrační fotografie vzorkovacího systému Obrázek č.3 lokalita měření 5

6 Meteorologické podmínky v době odběru vzorků imisí Trajektorie proudění vzduchu v době imisních odběrů Pro každý měřicí den byly stanoveny zpětné 24h trajektorie proudění vzdušné masy v modelovém prostředí HYSPLIT - Hybrid Single Particle Lagrangian Integrated Trajectory Model. Zpětné trajektorie byly konstruovány pro 3 časové úseky každého 24h odběru a pro 3 výšky nad terénem a dávají základní představu o pohybu vzdušné masy (znečištění) v globálním měřítku. Následující obrázky zobrazují zpětné 24h trajektorie proudění vzdušné masy ve výšce 100m nad povrchem v době odběrů imisí v jednotlivých etapách s krokem 8h. Obrázek č.4 - zpětné trajektorie 1.etapa (zimní) - vertikálně ustálené proudění. Směr větru se v průběhu měření měnil od východního po severovýchodní. 2.etapa (letní) - ustálené proudění vzduchu přicházejícího ze severního až severovýchodního směru. 6

7 3.etapa (přechodná) - vertikálně mírně zvlněné proudění převážně západního směru, které v závěru přešlo do jižního proudění. 4.etapa (zimní) - po celou dobu měření převažovalo západní proudění vzduchu. 7

8 Lokálně sledované meteorologické podmínky Součástí imisního monitoringu bylo sledování meteorologických podmínek přímo v místě odběru vzorků. Na rozdíl od výše uváděných globálních charakteristik se jedná o data reprezentující místní specifické podmínky. Například proudění vzduchu měřené ve výšce do 5m nad zemí je výrazně ovlivněno okolní zástavbou. Zejména v letní etapě se ovlivnění terénem výrazně projevilo. Přesto tato data poskytují cenné informace o lokální situaci v době imisních odběrů. Obrázek č.5 - teploty vzduchu v době imisních odběrů Po celou dobu odběru vzorků v rámci 1. etapy (zimní) byla teplota vzduchu pod bodem mrazu. Lze tedy předpokládat, že docházelo ke zvýšeným emisím ze spalovacích zdrojů pro vytápění soukromých i veřejných budov. Naopak v průběhu vzorkování 2. etapy byla teplota vzduchu od 15 C do 25 C a jednalo se tedy o typické letní období. Třetí etapa odpovídala běžným podmínkám přechodných období (jaro, podzim), kdy noční teploty vyžadují občasné přitápění a přes den dochází k útlumu spalovacích zařízení. 8

9 Ve 4. etapě (zimní) se teplota vzduchu pohybovala okolo 5 C. Obrázek č.6 - větrné růžice v době měření imisí Větrné růžice stanovené měřidlem rychlosti a směru větru umístěným v monitorovacím bodě odpovídají pro 1., 3. a 4. etapu informacím o dálkovém transportu vzdušné masy z modelu HYSPLIT. V první etapě převažovalo severovýchodní proudění s rychlostmi do 2,5 m/s. Ve 3. etapě se jednalo opět o nízké rychlosti proudění, avšak ze západního až severozápadního směru. Ve 4. etapě převažovalo západní proudění rychlostí nad 2,5 m/s. Informace z 2. etapy se od modelových výpočtů poměrně zásadně liší. Pravděpodobně zde došlo k lokálnímu ovlivnění měřidla nějakou terénní překážkou. 9

10 Změřené imisní koncentrace Průměrné 24h imisní koncentrace sledovaných kovů v jednotlivých etapách Tabulka č.1 - imisní koncentrace těžkých kovů Datum V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Etapa odběru ng/m 3 ng/m 3 ng/m 3 ng/m 3 ng/m 3 ng/m 3 ng/m 3 ng/m Tabulka č.2 - imisní koncentrace těžkých kovů - pokračování Datum As Sr Cd Sb Ba Tl Pb Etapa odběru ng/m 3 ng/m 3 ng/m 3 ng/m 3 ng/m 3 ng/m 3 ng/m Poznámka: V 1. a 2. etapě byly zaznamenány zvýšené koncentrace kovů spojovaných s hutním průmyslem. V této době bylo znečištění přinášeno z oblastí severovýchodně od Rýmařova. 10

11 Průměrné 24h imisní koncentrace sledovaných PAU v jednotlivých etapách Tabulka č.3 - imisní koncentrace PAU Eta pa Datum odběru Naphtalen Acenaphtylen Acenaphten Fluoren Phenanthren Anthracen Fluoranthen ng/m 3 ng/m 3 ng/m 3 ng/m 3 ng/m 3 ng/m 3 ng/m < 2,22 < 0,09 < 0,22 <0,22 < 1,48 < 0,15 < 0, < 0.40 < < Tabulka č.4 - imisní koncentrace PAU - pokračování Eta pa Datum odběru Pyrene Benzo[a] anthracen Chrysen Benzo[b] fluoranthen Benzo[k]fl uoranthen Benzo[ a]pyren Indeno[1,2,3- cd]pyren ng/m 3 ng/m 3 ng/m 3 ng/m 3 ng/m 3 ng/m 3 ng/m < 0,

12 Tabulka č.5 - imisní koncentrace PAU - pokračování Eta pa Datum odběru Diben zo[a,h] anthra cen Benzo[ g,h,i]pe rylen Benz o[e] pyren 3- Methyl phena nthren 2- Methyl phena nthren 9- Methyl phena nthren Coronen 4+1- Methyl phenan threnes ng/m 3 ng/m 3 ng/m 3 ng/m 3 ng/m 3 ng/m 3 ng/m 3 ng/m < 0,15 < 0,15 < 0,15 < 0,

13 3. Emisní inventura V rámci projektu byla provedena řada specializovaných emisních měření na širokém spektru zdrojů znečišťování ovzduší od lokálních topenišť po velké průmyslové podniky. Empiricky zjištěné hodnoty byly navíc doplněny o emise vykazované v Registru emisí a zdrojů znečištění ovzduší (REZZO) spravovaném Českým hydrometeorologickým ústavem. Informace o zahraničních zdrojích byly převzaty z projektu Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko-Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu (AIR SILESIA). Zdroje s potenciálem ovlivnit kvalitu ovzduší na území Rýmařova Hutnictví Pod pojem hutnictví byly zařazeny stacionární zdroje charakterizující hutní výrobu v MSK. Jedná se technologie výroby železa, vysoké pece, ocelárny a také koksovny. Jedná se o zdroje nacházející se ve velké vzdálenosti především podniky ArcelorMittal Ostrava a.s. a TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s. Tyto zdroje jsou vzhledem k obci Rýmařov poměrně značně vzdálené, nicméně jsou emisně významné. Velká energetika Pod pojem velká energetika jsou zařazeny spalovací zdroje produkující tepelnou nebo elektrickou energii do distribuční sítě. Jedná se především o elektrárny a teplárny na území MSK. V obci Rýmařov se nachází podnik Teplo Rýmařov s.r.o. - CV Rýmařov na hnědé uhlí. Tento zdroj produkoval v roce 2013 emise PM 10 na úrovni 0,671 tun/rok. Ostatní zdroje z této kategorie se nacházejí v poměrně velké vzdálenosti. Dalším nejbližším zdrojem z této kategorie je až teplárna v Krnov. Další významné spalovací zdroje Pod pojem další významné spalovací zdroje jsou zařazeny spalovací zdroje, které produkují tepelnou energii především pro vlastní spotřebu technologii nebo vytápění vlastních výrobních objektů. Nejedná se o klasické dodavatele tepla nebo elektrické energie do distribuční sítě, ale o zdroje, jejichž výroba tepla směřuje dále do vlastní technologie výroby. Nejbližším z těchto zdrojů je provozovna KATR a.s. - Dopravně-mechanizační středisko a PDV Janovice jedná se o kotelnu na dřevní hmotu. V roce

14 vyprodukovala tato kotelna emise PM 10 na úrovni cca 2,200 tun. Další zdroje této kategorie se nacházejí až mimo okres Bruntál. Další významné průmyslové zdroje Pod pojem další významné průmyslové zdroje jsou zařazeny výhradně nespalovací zdroje, které jsou součástmi technologií u průmyslových výrob. Jedná se například o odprášení některých technologických uzlů (např. slévárny) nebo také kamenolomy a další podobné zdroje emisí prachu. Pro obec Rýmařov je nejvýznamnějším z těchto zdrojů podnik AL INVEST Břidličná, a.s. s ročními emisemi PM 10 na úrovni 4,216 tun v roce Tato provozovna se nachází ve vzdálenosti cca 8 km vzdušnou čarou od centra Rýmařova. Dalším zdrojem v okolí Rýmařova je potom provozovna KAMENOLOMY ČR s.r.o. - kamenolom Bílčice s ročními emisemi PM10 na úrovni 1,085 tun v roce Tento lom se nachází ve vzdálenosti cca 22 km vzdušnou čarou od Rýmařova. Méně významné zdroje Pod pojem méně významné zdroje jsou zařazeny všechny další zdroje emisí PM 10, jejichž emise jsou méně významné a nedosahují ani 0,5 tun/rok. Vezmeme-li v úvahu všechny výše uvedené kategorie zdrojů, pak v nich je započteno cca 95% všech emisí PM 10 ze zdrojů kategorie REZZO Na kategorii méně významné zdroje pak zbývá posledních cca 5 % emisí PM 10 z celého kraje. Celkově bylo do výpočtu v této kategorii zahrnuto zdrojů s celkovými emisemi PM 10 na úrovni 86,051 tun/rok. Pro obec Rýmařov je nejvýznamnějším z těchto zdrojů pravděpodobně podnik KATR a.s. - Pila Stará Ves s ročními emisemi PM 10 na úrovni 0,583 tun v roce Tato provozovna se nachází ve vzdálenosti cca 3,7 km vzdušnou čarou od centra Rýmařova. Dalším blízkým zdrojem spadajícím do kategorie méně významných zdrojů je pak KATR a.s. - Dopravně-mechanizační středisko a PDV Janovice a jeho nespalovací, technologické zdroje emisí. Lokální topeniště MSK (česká strana) Spalovací stacionární zdroje určené pro individuální vytápění prostorů pro bydlení (byty, rodinné domy) nazýváme lokálními topeništi. Tyto zdroje mohou být pro kvalitu ovzduší poměrně významné, a to především díky svému množství a umístění přímo v oblastech s hustou obytnou zástavbou. Zdroje mají obvykle také nízké komíny a velmi často se v nich používají méně ušlechtilá tuhá paliva, což v kombinaci s méně kvalitním spalovacím zařízením může přinášet do okolí poměrně významnou imisní zátěž v topném období. 14

15 Na základě hustoty obytné zástavby, předaných údajů z ČSÚ (sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011) o způsobu vytápění objektů a dělení těchto údajů do ZSJ (základních sídelních jednotek) byla stanovena vždy emise PM 10 odpovídající určitě ploše ZSJ a v ní umístěných bytů a domů, které jsou individuálně vytápěny. Na základě takovéhoto přístupu pak bylo možné modelovat imisní zátěž způsobenou lokálními topeništi v celém MSK. Emise z lokálních topenišť byly vypočteny na základě metodiky ČHMÚ pro stanovení množství emisí z vytápění malými zdroji. Do rozptylového modelu vstupovala tedy celá řada zdrojů v jednotlivých okresech v Moravskoslezském kraji. Následující přehledná tabulka pak uvádí celkové roční emise PM10 v jednotlivých okresech MSK. Tabulka č.6 - emise z lokálního vytápění v jednotlivých okresech Okres Emise PM 10 (tun/rok) Bruntál z toho Rýmařov 162,4 11,1 Nový Jičín 134,4 Frýdek-Místek 329,4 Karviná 183,2 Ostrava 49,0 Opava 157,5 CELKEM 1 016,0 Kvalita ovzduší v obci Rýmařov může být v menší míře ovlivňována také vytápěním v okolních obcích jako například Stará Ves, Horní Město apod. Doprava mobilní zdroje Do výpočtu rozptylového modelu byl zahrnut také vliv mobilních zdrojů dopravy. Výpočet emisí z dopravy byl zpracován ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu, v.v.i. dle jejich metodiky. Používaný modelový výpočet využívá podkladů dopravních statistik, údajů o prodeji pohonných hmot, o skladbě vozového parku a odhadech ročních proběhů jednotlivých kategorií vozidel. Emise jsou stanoveny pomocí vypočítaného podílu na spotřebě pohonných hmot jednotlivých kategorií vozidel a příslušných emisních faktorů. V tomto přehledném vyčíslení emisí schází tzv. resuspenze, což je jev, který představuje zpětné reemise prašných částic usazených na povrchu vozovky do ovzduší pohybem projíždějících vozidel. Emise částic z resuspenzhe byla proto doplněna dle metodiky MŽP v programu MEFA

16 Tabulka č.7 - emise z dopravy v jednotlivých okresech (včetně resuspenze) Okres Emise PM 10 (tun/rok) Bruntál z toho Rýmařov 79,4 6,1 Nový Jičín 154,5 Frýdek-Místek 182,9 Karviná 114,8 Ostrava 218,8 Opava 105,5 Významné polské zdroje Pro zahrnutí emisí PM 10 z významných polských zdrojů (spalovacích i průmyslových) se vycházelo z údajů projektu AIR SILESIA. Na stránkách projektu jsou uvedeny polské zdroje emisí v podobě tabulek obsahujících údaje použitelné v rozptylovém modelu. Není zde možné identifikovat jednotlivé zdroje s jejich názvy, nicméně emisní parametry potřebné pro model jsou zřejmé. Jedná se údaje z roku Následující přehledná tabulka pak uvádí celkové roční emise PM 10 v jednotlivých polských vojvodstvích. Tabulka č.8 - emise z významných polských zdrojů Vojvodství Emise PM 10 (tun/rok) Opolské 1 530,5 Slezské ,4 Malopolské 700,1 CELKEM ,0 Lokální vytápění v Polsku Pro zahrnutí lokálního vytápění na polské straně do rozptylového modelu se vycházelo opět z údajů projektu AIR SILESIA. Na stránkách projektu jsou uvedeny polské zdroje emisí v podobě tabulek s údaji využitelnými pro výpočet rozptylového modelu. Emisní parametry potřebné pro výpočet modelu jsou z těchto dat zřejmé. Jedná se údaje z roku V rámci modelu jsou pak hodnoceny zdroje nacházející se ve vzdálenosti do 5 km od hranic s Moravskoslezským krajem. Takto bylo do výpočtu modelu zahrnuto celkem dalších 1 525,4 tun emisí PM 10 z polského individuálního vytápění domácností. 16

17 4. Modelové výpočty pro stanovení původců znečištění Receptorový model Chemical Mass Balance Receptorové modelování je stěžejním nástrojem pro stanovení korelací mezi signaturami emisních a imisních vzorků. V rámci projektu byl použit model Chemical Mass Balance (CMB) ve verzi 8.2. CMB model kvality ovzduší je jedním z několika nejčastěji používaných receptorových modelů. Tyto modely využívají chemické a fyzikální vlastnosti plynů a částic měřených u zdrojů a receptorů k identifikaci a kvantifikaci podílu zdroje. US EPA doporučuje model CMB jako nástroj pro řízení kvality ovzduší. CMB model je kompatibilní s modelem Speciate, ze kterého byly čerpány dodatečné informace o zdrojových profilech. Tabulka č.9 - odhad podílů zdrojů dle kombinace organických sloučenin v imisích a zdrojových profilech 1. etapa 2. etapa 3. etapa 4. etapa Průměr Doprava 22% 10% 6% 0% 10% Průmysl 44% 34% 42% 17% 34% Lokální vytápění 15% Nest. * 19% 55% 30% Velká energetika 0% 3% 4% 1% 2% Neurčeno 19% 11% 29% 27% 22% * Měření vyřazeno z důvodů ovlivnění nahodilým místním zdrojem. Např. pálení trávy apod. Gaussovský disperzní model SYMOS 97 Pro globální pohled na modelované území byl použit výpočet doplňkové imisní zátěže hodnocených zdrojů znečišťování matematickým modelem dle metodiky SYMOS 97, která byla vydána v červnu 1998 Českým hydrometeorologickým ústavem Praha pod názvem "Systém modelování stacionárních zdrojů". Jedná se o klasický Gaussovský disperzní model, který vhodně doplnil informace o emisně imisních vztazích získané receptorovým modelem CMB. Kombinace obou modelových nástrojů umožňuje eliminovat známé nejistoty obou metod. SYMOS 97 je referenční metodikou pro modelování rozptylu znečišťujících látek v atmosféře v ČR. 17

18 Základní zvolená síť referenčních bodů Pro výpočet rozptylového modelu po ploše Moravskoslezského kraje bylo zvoleno celkem 6615 referenčních bodů umístěných v pravoúhlé souřadnicové síti, která pokrývá celý kraj. Konstrukce sítě byla zvolena tak, aby v hustě obydlených lokalitách větších měst byla hustší (referenční body jsou umístěny ve vzdálenosti 500 metrů od sebe) a mimo obydlené oblasti byla řidší (referenční body jsou umístěny ve vzdálenosti 1000 metrů od sebe). Výška každého z výše uvedených referenčních bodů byla přitom zvolena na úrovni 1 metr nad terénem v místě referenčního bodu. Z této sítě pakl byly pro tuto zprávu vybrány pouze body, které leží na území obce Rýmařov (83 referenčních bodů). Z výsledků rozptylového modelu v těchto referenčních bodech je zpracováno následující vyhodnocení. Metodika výpočtu Pro výpočet modelu a imisní zátěže vyvolané jednotlivými typy zdrojů byl použit matematický model dle metodiky SYMOS 97, která byla vydána v červnu 1998 Českým hydrometeorologickým ústavem Praha pod názvem "Systém modelování stacionárních zdrojů". Pro vlastní výpočet byla použita aktualizovaná verze programu Symos97 v.2013 zahrnující postupné změny metodiky výpočtu dle nejnovějších dostupných poznatků získaných domácím i zahraničním výzkumem. Jedním ze vstupů do matematického modelu rozptylu škodlivin je stabilitní větrná růžice. Jedná se o soubor statistických dat, které charakterizují lokalitu z pohledu směrů a rychlosti proudění větrů a také z pohledu tříd stability. Tato data jsou zpracovávána ČHMÚ. Protože zájmové území bylo v původním projektu rozsáhlé a zahrnovalo celý Moravskoslezský kraj, bylo zapotřebí použít více větrných růžic a to v závislosti na umístění zdrojů znečišťování ovzduší. Pro oblast Rýmařovska byla použita větrná růžice pro lokalitu Bruntál. Z dlouhodobé větrné růžice lze odvodit, že nejčastěji v roce se v lokalitě vyskytuje jihozápadní směr proudění větrů a to ve 29,5% roku tj. 108 dní ročně. Nejčastěji se vyskytující stabilitní vrstvou atmosféry je III. třída stability (izotermní) s četností 62,5%, což je přibližně 228 dnů v roce. Jedná se o stav s výskytem slabých inverzí, který je charakteristický izotermií nebo malým kladným teplotním gradientem. V tomto stavu se často vyskytují mírně zhoršené rozptylové podmínky. Z hlediska rozptylu škodlivin je nejméně příznivá I. třída stability atmosféry charakterizovaná častou tvorbou inverzních stavů. I. třída stability se v posuzované oblasti vyskytuje průměrně 2-3 dny ročně. 18

19 Obrázek č.7 stabilitní větrná růžice pro lokalitu Bruntál Výsledky modelování Po analýze všech vstupních dat a jejich zadání do rozptylového modelu získáme soubor hodnot vyvolané imisní zátěže v jednotlivých referenčních bodech. V každém referenčním bodě dokážeme podíl zkoumaných skupin zdrojů na průměrné roční koncentraci v tomto bodě. Tabulka č.10 - podíl skupin zdrojů znečišťování na průměrné roční koncentraci PM10 v Rýmařově Skupina zdrojů Minimální vypočtená hodnota Maximální vypočtená hodnota Průměrná vypočtená hodnota (%) (%) (%) Hutnictví 1,0 4,0 2,5 Velká energetika 0,5 3,3 1,5 Další spalovací zdroje Další průmyslové zdroje Méně významné zdroje 0,6 22,9 3,6 0,4 2,4 1,1 1,1 22,0 2,8 Lokální vytápění 13,6 49,0 32,3 19

20 Doprava 12,0 70,1 30,6 Významné polské zdroje 9,3 35,0 21,5 Lokální vytápění PL 1,7 6,5 4,1 Z tabulky je zřejmá velká nehomogenita podílů původců znečištění na území Rýmařova. Například vliv dopravy může být velmi významný v blízkosti frekventovaných komunikací (až 70%), zatímco v částech bez výrazného provozu vozidel bude podíl dopravy na průměrných ročních koncentracích PM 10 jen 12%. Obdobné je to například u lokálního vytápění, kde navíc existuje výrazná sezónní variabilita jak ukazuje Tabulka v kapitole Receptorový model Chemical Mass Balance. Odhad podílů jednotlivých skupin znečišťovatelů na průměrné roční koncentraci PM 10 na území města Rýmařov je názorně vykreslen v kartogramech uvedených v příloze. 20

21 5. Závěr Kvalita ovzduší na území Rýmařova je významně ovlivňována zejména lokálními topeništi, jejichž podíl na imisních koncentracích PM 10 může v zimním období přesahovat 55%. Naopak v letním období je významným původcem znečištění automobilová doprava a to zejména v blízkosti frekventovaných komunikací. Nezanedbatelný je rovněž dálkový přenos škodlivin z průmyslových oblastí Slezské pánve, který se projevuje zejména při východním až severovýchodním proudění vzduchu, tedy přibližně 33 dnů v roce. V následujícím grafu jsou seřazeny sledované skupiny znečišťovatelů podle jejich podílu na průměrných ročních koncentracích PM 10 na území města Rýmařova. Obrázek č.8 - odhad podílů skupin znečišťovatelů na průměrné roční koncentraci PM10 v Rýmařově 21

22 6. Přílohy 1. Mapa podílu hutního průmyslu na průměrných ročních koncentracích PM Mapa podílu velké energetiky na průměrných ročních koncentracích PM Mapa podílu dalších významných spalovacích zdrojů na průměrných ročních koncentracích PM Mapa podílu dalších významných průmyslových zdrojů na průměrných ročních koncentracích PM Mapa podílu méně významných zdrojů na průměrných ročních koncentracích PM Mapa podílu lokálního vytápění na ploše MSK na průměrných ročních koncentracích PM Mapa podílu významných polských zdrojů na průměrných ročních koncentracích PM Mapa podílu lokálního vytápění v Polsku na průměrných ročních koncentracích PM 10 22

23 23

24 24

25 25

26 26

27 27

28 28

29 29

30 30

31 31