Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta. Bakalářská práce Andrea Střílková

Transkript

1 Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Bakalářská práce 2017 Andrea Střílková

2 Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra pedagogiky a psychologie Problematika zneužívání návykových látek u středoškolské mládeže Bakalářská práce Autor: Andrea Střílková Studijní program: B 7507 specializace v pedagogice Studijní obor: Učitelství praktického vyučování Vedoucí práce: Mgr. Loudová Irena, Ph.D. Hradec Králové 2017

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala (pod vedením vedoucího bakalářské práce) samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu. V Hradci Králové dne

4 Poděkování Ráda bych upřímně poděkovala všem, kteří přispěli ke vzniku této práce. Za laskavost, vstřícnost a cenné připomínky děkuji hlavně vedoucí své bakalářské práce, paní Mgr. Ireně Loudové, Ph.D., dále své rodině a přátelům za podporu a trpělivost.

5 Anotace STŘÍLKOVÁ, Andrea. Problematika zneužívání návykových látek u středoškolské mládeže. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, x s. Bakalářská práce. Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou zneužívání návykových látek u mladistvých a také prevencí užívání návykových látek. Součástí bakalářské práce je analýza výzkumu prováděného u žáků v odborném učilišti a u studentů na gymnáziu. Školy, ve kterých probíhalo šetření, se nachází v pardubickém kraji. Výsledky praktického šetření shrnují získané informace o zkušenostech mladistvých s návykovými látkami a o jejich znalostech týkajících se škodlivosti užívání drog. K získání dat je použito kvantitativní šetření pomocí vytvořeného anonymního dotazníku škálového typu. Výsledky praktické šetření jsou shrnuty a interpretovány. Klíčová slova: návyková látka, závislost, mládež, prevence

6 Annotation STŘÍLKOVÁ, Andrea. The isme of addictive drugs abuse among high school students. Hradec Králové: Pedagogic faculty of the Univerzity Hradec Králové, Bachelor thesis. This bachelor thesis deals with problems of substance abuse among teenagers and also with the prevention of using drugs. It also includes an analysis of a research carried out at secondary school students of Gymnasium and an apprentice school. The schools concerned are situated in Pardubice region. The results of practical investigation summarize gained information about experience of juveniles with substance abuse and their knowledge regarding harmful effects of using drugs. To get the data, quantitative research was used; by means of an anonymous scale type questionnaire. The results of the practical investigation are summarized and interpreted. Keywords: drugs, addiction, youth, prevention

7 Prohlášení Prohlašuji, že bakalářská práce je uložena v souladu s rektorským výnosem č. 1/2013 (Řád pro nakládání se školními a některými jinými autorskými díly na UHK). Datum: Podpis studenta:

8 Osnova Úvod I TEORETICKÁ ČÁST 1 Historický vývoj vztahu společnosti k návykovým látkám Drogy a jejich účinky na organismus Droga Stimulancia Konopné drogy Amfetaminy Halucinogeny Kokain Sedativa Opiáty Benzodiazepiny Barbituráty Inhalanty Společností tolerované návykové látky Alkohol Nikotin Drogová závislost a její léčba Závislost Fáze drogové závislosti Abstinenční syndrome Léčba drogové závislosti Faktory ovlivňující drogovou závislost Osobnost jedince Prostředí Prevence Typy prevence Minimální preventivní program Adiktologie... 47

9 II PRAKTICKÁ ČÁST 6 Problematika zneužívání návykových látek u středoškolské mládeže Cíle a metodika výzkumu Stanovení výzkumných otázek Popis místa šetření Sběr a zpracování dat Popis a interpretace výsledků Vyhodnocení výzkumných otázek Diskuse Závěr.. 80 Seznam použité literatury Seznam použitých internetových zdrojů Zdroje obrázků Seznam obrázků, tabulek a grafů.. 85 Seznam příloh Přílohy

10 Úvod Drogy nejsou jen vymožeností moderní doby, protože jejich užívání sahá hluboko do minulosti. Původně se jednalo o drogy ryze přírodního charakteru. Své uplatnění měly například při šamanských rituálech a náboženských obřadech. Uplatnění našly i v léčitelství jako přírodní narkotika, přípravky k obkladům, hojení ran i v podobě léčivých tinktur. Léčivé účinky některých drog se potvrzují i dnes. S rozvojem společnosti a rozvojem chemického a farmaceutického průmyslu začaly vznikat z přírodních drog jejich deriváty, neboli polysyntetické a syntetické drogy, přičemž ani jejich rituální použití nezůstalo zachováno. Vzniklo tak mnoho nových a podstatně nebezpečnějších drog, jejich užívání je v současné společnosti především rekreační. Přestože se společnost snaží o nepřetržitou osvětu a prevenci pomocí mediálních prostředků, vzdělávacích institucí atd., je užívání drog mladistvými stále aktuální téma. Jak vyplývá z mezinárodní zprávy Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD 2015) "V roce 2015 pokračoval pokles zkušeností mládeže s nelegálními drogami, který byl zjištěn již mezi roky 2007 a Pokles zkušeností byl zaznamenán u všech sledovaných nelegálních drog včetně konopných látek. V roce 2015 pokračoval nárůst průměrného věku první zkušenosti s cigaretou a alkoholem pozorovaný již mezi roky 2007 a Konzumace návykových látek se tak posouvá do vyššího věku, a to i u konopných drog." (ESPAD 2015 [on-line], 2017) Zpráva dále uvádí, že mezi roky 2011 a 2015 došlo k výraznému poklesu uváděné konzumace alkoholu, a to k poklesu jak u zkušeností s konzumací alkoholu, tak u rizikové konzumace alkoholu. Rozsah užívání návykových látek se nadále liší s ohledem na typ studované školy, vyšší výskyt užívání legálních i nelegálních drog vykazují školy nižšího typu. Autorka bakalářské práce se setkává s mládeží v různých situacích pedagogických i nepedagogických velmi často. Téma pro svoji práci zvolila, protože drogová problematika mladistvých je stále aktuální téma a zároveň mladiství jsou nejrizikovější skupinou v užívání drog a závislosti na nich. Bakalářská práce se zabývá zastoupením drog u mladistvých ve vztahu k typu školy, kterou studují. V práci budou porovnány výsledky 10

11 praktického šetření u žáků odborného učiliště a u studentů gymnázia. Dalším úkolem práce je, zjistit zkušenosti mladistvých s drogami, zjistit míru informovanosti mladistvých o škodlivosti užívání návykových látek. Práce se zaměřuje i na riziko vzniku toxikomanie s ohledem na přítomnost volnočasové aktivity. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy této problematiky. Je zde popsán historický vývoj společnosti v oblasti návykových látek, vysvětlení pojmu droga a také rozdělení a přehled drog včetně jejich účinku. Teoretická část dále popisuje drogovou závislost a její léčbu i faktory ovlivňující drogovou závislost. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena na prevenci v oblasti návykových látek. V praktické části je popsán výzkumný vzorek, cíle, metodika šetření a stanoveny výzkumné otázky. Největší část textu praktické části je věnována vyhodnocení výsledků šetření, které bylo provedeno na základě vytvořeného dotazníku. Téma bakalářské práce vidí autorka jako velice podnětné. Celková zjištění mohou být přínosem, jak pro odborné učiliště, tak pro gymnázium, ve kterém byl výzkum prováděn, tak i pro ostatní odborníky, například pro preventisty v obou šetřených školách. 11

12 I. TEORETICKÁ ČÁST 1 Historický vývoj vztahu společnosti k návykovým látkám Drogy vstoupily do lidského života v bohatém množství forem a nejrozmanitějšími cestami. Odpradávna lidstvu drogy prospívaly jako lék, ale také mu způsobovaly i různé problémy. Historie užívání látek, které způsobují psychotropní stavy, sahá do prehistorie. Antropologové, kteří studovali domorodé kultury v různých částech světa, popisují, že látky s psychotropním účinkem byly a jsou používány pro své narkotické účinky k věštění, k šamanským rituálům, pro náboženské účely, ale také k lékařským účelům. Tyto látky byly ryze přírodního původu. První zmínky o látkách s narkotickým účinkem pochází již z mladší doby kamenné. První doklady o pěstování konopí jako posvátné rostliny jsou datovány okolo let př. Kr. Konopí bylo poprvé pěstováno v Asii a odtud se postupně rozšířilo do celého světa. Například v indické literatuře se konopí uvádí jak medicína na celou řadu nemocí zejména psychosomatické povahy. První doklady o pěstování máku pro jeho narkotické účinky jsou staré let, přičemž maková šťáva - opium je do dnes nejužívanější drogou. Jeho domovem je říše Sumerů, odkud se přes Egypt dostalo do dalších částí světa. Do Evropy se konopí rozšířilo až v 19. století. Zmínky o užívání rostliny koka jsou z období let př. n. l. z Peru, žvýkáním kokových listů se užívalo při rituálních obřadech, rostlina byla považována za "dar bohů". Významným mezníkem v historii přírodních látek s narkotickým účinkem byl vznik Hippokratovy školy. Řecký lékař Hippokratés začal předepisovat opium jako univerzální lék, a tak se drogy sloužící do té doby hlavně ke spojení s bohy, začaly využívat v lékařství. Dnes velmi rozšířený alkohol, jako společností tolerovaná droga provází člověka stejně tak dlouho jako konopí. Alkohol například v podobě vína z datlí a fíků byl populární při různých příležitostech již ve starém Řecku a Římě. S objevením Ameriky nebyly přivezeny do Evropy pouze brambory a kakao, ale také tabák. Z jedné z plaveb, které Kryštof Kolumbus učinil, v roce 1492, přivezl suché listy tabáku, a ještě tentýž rok dorazil tabák do Evropy. Dodnes je tabák jedna z nejrozšířenějších drog. 12

13 Přelom 16. a 17. století znamenal pokrok ne jen ve vědě a technice, ale i v oblasti léčivých přípravků. V 19. století bylo izolováno mnoho aktivních složek z různých psychoaktivních rostlin. V roce 1804 byl izolován morfin, což znamenalo velký objev pro léčbu bolesti, protože se jednalo o silné anestetikum. Dalším objevem byl kokain, který byl izolován z listů koky v roce 1858, jehož původní využití bylo při méně závažných operacích jako lokální narkóza. V roce 1874 byl syntetizován heroin, látka, která měla být používána k léčbě závislosti na morfinu. Později přicházely další a stéle nebezpečnější drogy, byly to amfetaminy, benzodiazepiny a barbituráty. Jak uvádí Vágnerová: "V každé době a oblasti bývala jistá droga preferována a postupně v dané kultuře získala své místo." (Vágnerová, 1999, s. 288) 2 Drogy a jejich účinky na organismus 2.1 Droga V povědomí laické veřejnosti jsou drogy látky chemické nebo přírodní, které mění tělesný nebo duševní stav člověka, a mají tak špatný dopad na zdraví lidského organismu. Většina lidí považuje za drogu například kokain, pervitin, heroin, extázi apod., které bývají nejčastěji zneužívány. K drogám jsou však řazeny i alkohol a tabák. Užívání alkoholu a tabáku je ošetřeno zákonem a povolené je od dovršení 18 let věku jedince. Výraz droga (z francouzského drogue) pochází ze 14. století, představovala sušené, rostlinné či živočišné suroviny. S historickým vývojem slovo droga měnilo svůj význam. V současnosti drogy nepředstavují pouze léčivé rostliny, jako v minulosti, ale psychoaktivní přirozené, polysyntetické nebo syntetické látky s vysokým rizikem závislosti. Dělení drog u nás vychází z legislativy České republiky o omamných a psychotropních látkách, tedy ze zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, na drogy měkké a tvrdé, neboli na drogy lehké a těžké. Také na společností tolerované a českými zákony zakázané, tedy legální a nelegální. V České republice mezi legální drogy patří pouze alkohol a tabákové výrobky. Mezi ilegální drogy patří marihuana, pervitin, heroin a další. Ty lze dále dělit podle psychotropní substance, kterou obsahují, na opiáty (např. heroin, kodein), cannabioidy (např. marihuana, hašiš), stimulancia 13

14 (např. pervitin, extáze) a halucinogeny (např. LSD, lysohlávky). Zneužíván však může být toluen, aceton a rajský plyn, ty jsou řazeny do skupiny inhalantů, dále také anabolika. Další dělení drog podle účinku na lidský organismus uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO), a to na drogy aktivní a sedativní. Aktivní drogy tzv. stimulancia, organismus povzbuzují, zrychlují tepovou frekvenci a zvyšují krevní tlak. Působí u člověka uvolněnost a ztrátu zábran. Do této skupiny patří např. konopné drogy, extáze, halucinogeny (LSD), kokain, amfetaminy a jejich deriváty. Sedativa mají na člověka v oblasti působení zklidňující účinek, snižují srdeční frekvenci, snižují krevní tlak. Patří sem opiáty, heroin, benzodiazepiny, barbituráty, ale také alkohol. Drogy je možné dělit také podle chemického složení, tedy podle účinné látky na lidský organismus, například opiáty obsahují morfin, u konopných drog je touto látkou THC. (Kalina a kolektiv, 2003) Obr. 1: Přehled drog z hlediska závislosti (Psychoaktivní droga [on-line], 2017) 2.2 Stimulancia Psychostimulancia obecně jsou látky s nefyziologickým budivým efektem na centrální nervový systém, zvyšují psychomotorické tempo, bdělost, urychlují myšlení, zkvalitňují paměť, potlačují spánek, zahánějí únavu. Vyvolávají euforii, příjemný pocit duševní i tělesné síly a energie, také snižují chuť k jídlu. Typickým zástupcem je pervitin, amfetamin, kokain, méně typickým zástupcem 14

15 je extáze. Stimulancia mají na první pohled řadu výhod v oblasti účinku. Jejich užívání je však také doprovázeno celou řadou vedlejších negativních příznaků, které jsou uvedeny v analýze jednotlivých drog. (Kalina a kolektiv, 2003) Konopné drogy Konopí seté (lat. Cannabis sativa), je dvoudomá rostlina, která obsahuje psychoaktivní látky. Původním domovem rostliny konopí je pravděpodobně centrální část Asie, odkud se rozšířila po celém světě. První pokusy o pěstování konopí jsou datovány z doby okolo let př. Kr. Nejstarším písemným dokladem o užívání konopí je farmakologické pojednání čínského císaře Šen-nunga, datované do období okolo roku let př. Kr. (Kalina a kolektiv, 2003) Cannabis byla původně nejrozšířenější průmyslová plodina, pěstovaná pro výrobu kotevních lan, nákladních a rybářských sítí, papíru, potravin, olejů, plachtoví, a jiných tkanin. (Debnár, 2005) Pěstovat lze dnes jak v evropských podmínkách, ale i v České republice. O určité "revoluci" na černém trhu lze hovořit ve spojitosti s rozvojem technologií, které umožňují pěstování konopí při umělém osvětlení (tzv. "indoor"). (Kalina a kolektiv, 2003) Rostlina vylučuje ze svých květenství lepkavou pryskyřici, která se od nepaměti, přinejmenším od pozdní doby kamenné, pojídá, pije nebo kouří jako omamná látka. Po celém východě, od Egypta až do Indie se tato pryskyřice tradičně připravovala a podávala ve formě tyčinek z hašiše překypujícího pylem, sladké pochutiny "majounu" nebo rozpustné pasty "dawamesc". Termín hašiš spojoval konopnou rostlinu s legendami, ve kterých jsou popisovány účinky drogy v podobě rozkoše a zhýralosti při náboženských a sociálních rituálech, což lze považovat za počátky užívání konopí jako narkotika. Všeobecně THC (tetrahydrocannabinol) přítomné v konopných drogách působí u člověka euforii a uvolnění. Psychoaktivní účinky rostliny konopí byly poprvé popsány ve 13. století n. l. (Jay, 2011) Zanedlouho poté se začaly objevovat také první zákazy jejího užívání. Mimo další možná využití se od poloviny 19. století ukázalo konopí vhodným při léčbě (zmírňování bolestí) řady nemocí, ne všude to však legislativa umožňuje. Rostlina konopí měla v minulosti mnohostranné využití, v současné 15

16 době je však známá po celém světě, především pro její psychotropní účinky. Český statistický úřad ve své zprávě z roku odhaduje počet dlouhodobých pravidelných uživatelů konopných drog na 250 až 350 tisíc. Na černém trhu se vyskytují a jsou zneužívány dvě základní formy drogy, a to marihuana (tráva, zelí, hulení, mařka, gandža) a hašiš (haš, čokoláda). Marihuana představuje název pro sušené květenství a horní listy ze samičí rostliny konopí, hašiš je pryskyřice z kvetoucího konopí. Rozdíl mezi hašišem a marihuanou je také v koncentraci THC. THC je účinná látka v droze konopí, přičemž obsah této účinné látky v hašiši může být až desetinásobně vyšší než v marihuaně. Konopné drogy jsou užívány především kouřením v podobě "jointu". Jde o ručně balenou cigaretu ze směsi tabáku a marihuany. Nástup účinku drogy je velmi rychlý, již po 10 sekundách, doba účinku je 3 až 6 hodin. V menším měřítku se objevuje také perorální užití, obvykle jako součást pokrmů či nápojů nejrůznějšího druhu. Projevy po užití drogy mohou být různé. Uživatel má bezprostředně po užití zarudlé oči, je euforický, dostavuje se zkreslené vnímání času, prostoru a barev, zhoršení koordinace, sucho v ústech a následně pocit hladu. Droga se z těla vylučuje jen velmi pomalu, má tendenci se ukládat v tukové tkáni. V moči je prokazatelné užití drogy až 3 měsíce. Při pravidelném užívání se droga hromadí v těle, což má nepříznivé účinky na zdraví člověka, především psychickou závislost. Rizikem pravidelného dlouhodobého užívání marihuany jdou deprese, poruchy kognitivních funkcí v oblasti krátkodobé paměti a schopnosti soustředění. Také však dýchací potíže v podobě zánětu dýchacích cest. V krajních případech vede užívání drogy ke vzniku psychóz a halucinací. (Kalina a kolektiv, 2003) Amfetaminy Amfetaminy patří do skupiny budivých aminů, které mají stovky zástupců, například léky proti narkolepsii, přípravky na hubnutí, narkotika jako jsou pervitin a MDMA neboli extáze. Jak popisuje ve své knize Kalina, amfetaminy byly objeveny a připraveny k použití poměrně pozdě, první zástupce amfetamin byl syntetizován až v roce Jeho působení bylo prozkoumáno až počátkem 20. století a ještě v roce 1939 byl považován návyk za vyloučený. Za necelý rok však již popsali zneužívání amfetaminu v USA. V roce

17 povolila AMA užívání amfetaminů ve farmaceutickém průmyslu. Amfetaminy mají bohatou historii jako léky proti únavě, narkolepsii, nadměrné chuti k jídlu. Předepisovaly se také k léčbě schizofrenie a závislosti na nikotinu. Byly také zneužívány armádou pro vyšší výkon bojových jednotek, například za 2. světové války. (Kalina a kolektiv, 2003) Amfetaminy jsou synteticky vyrobené látky sloužící ke stimulaci CNS, aplikují se buď ústy, nitrožilně, nosní sliznicí neboli "šňupáním". Při nitrožilní aplikaci hrozí riziko přenosu onemocnění HIV nebo žloutenky, při dlouhodobé aplikaci prostřednictvím nosní sliznice hrozí ztráta čichu, chronická rýma, dokonce až perforace nosní přepážky. Mezi účinky amfetaminů patří uvolnění zásob energie v těle a tím zvýšený výkon celého organismu, nízká potřeba spánku, snížení únavy a omezená chuť k jídlu, také otupení organismu uživatele ve vnímání bolesti. Míra těchto účinků je úměrná dávce a způsobu požití drogy. Amfetaminy působí psychickou závislost a rychlý vzestup tolerance drogy. Při absenci drogy má uživatel pocity opačné, cítí se unavený a vyčerpaný, přichází nezvladatelná chuť k jídlu, neklid, deprese až sebevražedné tendence. Dalším rizikem užití amfetaminů je přehřátí organismu a dehydratace. Užívání amfetaminů u mužů může dokonce snižovat schopnost erekce a oddaluje ejakulaci. (Kalina a kolektiv, 2003) Pervitin Pervitin (perník, péčko, piko, peří) odborným názvem metamfetamin, též metylamfetamin je syntetické stimulancium, nejznámější z řady amfetaminů. Poprvé byl připraven v roce 1887 v Japonsku, kde tehdy probíhal výzkum tradiční čínské drogy Ma Huang (ephedra sinica, chvojník čínský), ze které byl izolován efedrin. V roce 1893 se podařilo chemikovi Nagai Nagayoshimu poprvé syntetizovat látku metamfetamin. V roce 1919 farmakolog Akira Nogata redukoval efedrin kyselinou jodovodíkovou a fosforem, čímž dal vzniknout krystalickému metamfetamin hydrochloridu. V Německu byl (S)-metamfetamin prvně zkoumán až po roce V roce 1937 byl na německý trh uveden přípravek Pervitin Tabletten (tablety po 3 mg), později přibyla injekční galenika a ampule po 2 ml/15 mg účinné látky. Tak se stal Pervitin prvním komerčním preparátem 17

18 dextrometamfetaminu na Západě. Pervitinové tablety podávala během 2. světové války vojákům i německá armáda, "zázračná pilulka" sloužila ke zvýšení výkonu vojáků a pro jejich mimořádnou odvahu. V Japonsku byl pervitin vyráběn pod názvem Philopon a byl podáván i továrním dělníkům. Po válce se rekreační užívání Philoponu z rodného Japonska rozšířilo až do Spojených států. V Čechách se pervitin nelegálně v improvizovaných podmínkách vyrábí od 70. let. Z nelegálních drog s vysokým potenciálem pro závislost je pervitin v České republice nejrozšířenější, užívají jej dvě třetiny všech konzumentů drog. Čistý pervitin má formu bílého prášku, bez zápachu a hořké chuti. Na černém trhu je často zabarven do žluta či do fialova, protože obsahuje zbytky látek používaných při domácí výrobě neboli "varu", což snižuje jeho kvalitu. Výchozí látkou pro výrobu je efedrin. Nejčastější aplikace pervitinu bývala, díky jeho rozpustnosti ve vodě, nitrožilní, lze ho také aplikovat v podobě perorálních tablet nebo kouřit. V dnešní době je nejoblíbenější aplikace šňupáním. Intenzita a délka působení drogy je závislá na velikosti dávky a způsobu aplikace. Například při nitrožilní aplikaci působí droga ihned, u šňupání (sniffingu) se dostaví účinek do 5 až 10 minut. Celkové působení drogy je v rozmezí 8 až 24 hodin. Z těla se pervitin vylučuje močí, jeho přítomnost lze zjistit v moči již po 20 minutách po aplikaci, laboratorními metodami do 14 dní. Účinnost pervitinu se rozděluje do dvou fází, první fáze se projevuje zvýšeným psychomotorickým tempem, stereotypním chováním. Pervitin urychluje tok myšlenek, zvyšuje pozornost a soustředěnost, nastupuje euforie, pocit sebejistoty a rozhodnosti. Intoxikovaný nemá potřebu spánku. Po odeznění účinku přichází druhá fáze. Dostavuje se deprese, úzkost, únava, pocity vyčerpání a celková skleslost (dojezd) a přichází i nutkání opakovat dávku. Časové úseky mezi jednotlivými dávkami se postupně zkracují, dostavuje se potřeba navyšovat dávkování. Objevují se i sklony ke zvláštnímu chování, paranoie a úzkosti. Užívané dávky mohou být i mnohonásobně vyšší než dávky počáteční, látka vyvolává akutní chronické otravy, při kterých se objevují gastrointestinální poruchy, bušení srdce, arytmie, vzestup krevního tlaku, neklid, nespavost, myšlenkový trysk, dráždivost, kolaps, jež může vést až ke smrti. 18

19 Nebezpečnost pervitinu spočívá v jeho složení a také v kombinování s jinými drogami. Mezi možná rizika způsobená pervitinem je celková sešlost, vyhublost, selhávání krevního oběhu. Po stránce psychické je to strach, neklid, halucinace, deprese, až vznik toxické psychózy. V oblasti motoriky dochází ke stereotypním a mimovolním pohybům, tzv. vykroucenosti. (Říčan, Krejčířová a kol., 2006) Extáze Extáze (ecstasy, MDMA) je synteticky vyrobená droga, která byla patentována v roce 1912 firmou Merck jako lék na hubnutí. Nikdy však nebyla komerčně vyráběna a používána v této indikaci, protože vyvolávala nečekané vedlejší účinky. V 50. letech 20. století látku testovala americká armáda jako případnou chemickou zbraň, ale látka účelu nevyhovovala. Přibližně o 10 let později tuto látku resyntetizoval Alexandr Shulgin a v následných letech proběhly pokusy o její využití v psychoterapii. Výsledky využití byly vesměs pozitivní, ale prokázáním neurotoxicity MDMA bylo její další legální používání většinou zakázáno. Rekreační užívání MDMA se začalo objevovat v 70. letech v USA a odtud se přes Velkou Británii rozšířilo do ostatních států Evropy. Extáze zvaná také "taneční droga" je v posledních několika desítkách let známá jako nejoblíbenější droga mezi mladými lidmi v tanečních klubech, na "parties" ve stylu techno a house, kdy po požití této drogy se člověk nachází ve stavu "extáze", nevnímá okolí a prožívá pocit psychické blaženosti. Uživatel extáze většinou intenzivně tančí, někdy až do úplného vyčerpání, protože přes příjemné prožitky způsobené drogou nepociťuje vyčerpanost. Extáze jako zástupce amfetaminů spadá svým účinkem mezi stimulancia a částečně mezi halucinogeny. Všechny medikamenty na českém trhu, které obsahují amfetamin, jsou pouze na lékařský předpis, z důvodu zneužitelnosti pro výrobu extáze. MDMA v čisté formě je bílá, krystalická, silně hořká látka, na trhu je obyčejně dostupná ve formě tablet nebo kapslí, nejčastěji kulatého tvaru s reliéfním obrázkem na jedné straně, mající různou barvu. Extáze, u uživatelů známá jako éčko se užívá perorálně, účinek přichází do 1 hodiny a odeznívá za 5 až 7 hodin. Přítomnost drogy v těle je možné zjistit v moči ještě několik dní po požití tabletky. 19

20 Extáze ovlivňuje psychiku (CNS), ale také somatické funkce. Droga je mezi uživateli oblíbená, protože zvyšuje psychický a fyzický výkon, potlačuje tedy únavu a také posiluje sebevědomí. Člověk pod vlivem extáze ztrácí sexuální zábrany, užitím nastupují pocity empatie, lásky, potřeba dotýkat se druhého, komunikovat, proto je také extáze někdy nazývaná "pilulkou lásky". Druhý den po požití přichází zhoršení nálady, únava, bolest kloubů a svalů. Nebezpečí extáze spočívá v přehřátí organismu a v dehydrataci vlivem zvýšené tělesné aktivity. Rizikem při užívání extáze je, že různé tablety obsahují různé množství MDMA a také složení tablet nebývá standardní. Mohou obsahovat příměsi dalších látek, jako je kofein, efedrin atd. Další nebezpečí spočívá v kombinování extáze s jinými drogami, léky či alkoholem, pro dosažení silnějšího efektu. Dlouhodobé užívání může vést k poškození srdce a cév, uživatel je vystaven riziku mozkového krvácení a poškození imunitního systému. Dlouhodobé užívání vede k narušení osobnosti narkomana, v krajním případě až k sebevraždě. (Říčan, Krejčířová a kol., 2006) Halucinogeny "Do této skupiny patří drogy, které mění vnímání okolního světa i vnitřních prožitků. Bývá doprovázeno halucinacemi nebo novými fantaziemi. Tyto drogy mají ze všech uváděných drog rozhodně největší podíl účinků vedoucích k prožitkům, které odvádějí pozornost od reálného světa." (Hajný, 2001, s. 20) Halucinogenní drogy jsou jednou z nejvíce vědecky zkoumaných skupin drog pro svoje velmi neobvyklé účinky na psychiku člověka, právě pro tyto halucinogenní účinky byly halucinogeny využívány lidskou kulturou od nepaměti. Tyto látky mají dlouhou historii užití v lékařství a náboženství po celém světě. Jsou do dnes užívány v šamanistických metodách léčení a věštění, v iniciačních a náboženských rituálech. Celé minulé století probíhaly rozsáhlé výzkumy účinků halucinogenů v psychoterapii, jak ve světě, tak i v České republice. 20

21 Halucinogeny v literatuře také nazývané delirogeny, psychedelika nebo fantastika, patří do skupiny psychoaktivních drog. Lze je rozdělit podle původu do tří základních skupin: přírodní halucinogenní drogy rostlinného původu a z hub (např. mezkalin, durman, psilocybin atd.); přírodní halucinogenní drogy živočišného původu (např. bufetenin); semisyntetické a syntetické halucinogenní drogy (např. LSD, PCP "andělský prach"). (Kalina a kolektiv, 2003) LSD (chemický názvem diethylamid kyseliny lysergové) Kyselina lysergová se v přírodě vyskytuje v námelu (Paličkovici nachové), což je houba, která parazituje na ječmeni a žitě. Samotná kyselina lysergová byla poprvé syntetizována Dr. Albertem Hofmannem v laboratořích švýcarské farmaceutické firmy Sandoz v Basileji již v roce Tato firma uvedla LSD na trh pod názvem Delisid. Bylo úspěšně používáno jako psychoterapeutická pomůcka v léčení depresí, schizofrenie, drogové závislosti a alkoholismu. Oblibu získalo i u umělců k posílení kreativity, stalo se populární i mezi veřejností, např. mezi příslušníky hnutí Hippies. Podávání bez odborného dohledu vedlo v roce 1967 prakticky k celosvětovému zákazu LSD i ostatních psychedelik. LSD se na našem černém trhu vyskytuje ve formě tzv. tripů, což jsou malé papírové čtverečky s nakapaným LSD s potiskem zobrazujícím různé symboly. Dále pak v podobě krystalů, v tomto případě jde o malé granulky většinou tmavomodré nebo zelené barvy. Obě formy LSD se užívají perorálně, postupným rozpouštěním pod jazykem. Podle technologického zpracování se na černém trhu lze setkat s tripy s různými kvalitativními a kvantitativními výkyvy. Účinek LSD nastupuje 30 až 60 minut po požití a trvá v rozmezí 6 až 12 hodin. V této době dochází k výraznému ovlivnění CNS, dostavují pseudohalucinace, iluze, vize, změna vnímání reality, odlišné a zintenzivněnější prociťování emocí a času. Dochází ke změněnému vnímání barev a zvuků, uživatelé udávají pocit "slyšet barvy a vidět hudbu" apod. Tento stav se označuje jako psycholytický. Při vyšších dávkách dochází také k dočasnému, ale úplnému odpoutání uvědomění od těla a ega. 21

22 Osoby pod vlivem LSD však mají sníženou schopnost komunikace, koncentrace, dochází i k narušení spánku. Halucinace během působení LSD mohou vést k záměrnému či nezáměrnému sebepoškození. LSD u člověka nevyvolává závislost, tak jako jiné drogy, nebezpečné je však nepředvídatelným celkovým rázem a průběhem intoxikace. Účinek LSD závisí na osobnosti uživatele, aktuálním rozpoložení, očekávání, únavě a jiných okolnostech. Rizikem dlouhodobého zneužívání drogy může být zmatenost, dezorientace, poruchy myšlení, emocí atd. Vyskytnou se mohou i po delší době "flashbacky", což jsou krátké záblesky z prožitých halucinogenních tripů, kdy se navrací halucinační prožitek, aniž by byla droga požita. Lysohlávky Lysohlávka (Psilocybe) je rod stopkovýtrusných hub s celosvětovým výskytem, slangově jsou označovány jako "houbičky". V těchto houbách rodu Lysohlávek je obsažena psychicky velmi aktivní látka Psilocybin, která způsobuje halucinogenní účinky. Lysohlávky se běžně vyskytují na velké části území České republiky. Tato historicky velmi stará droga patří u nás k nejrozšířenějším přírodním halucinogenním látkám. Lysohlávky jako "čarodějné houby" byly používány v Jižní Americe při duchovních obřadech a to již před lety. První kdo koncem 50. let minulého století z hub izoloval psilocybin i psilocin, určil jejich chemickou strukturu a také je uměle syntetizoval, byl švýcarský chemik Albert Hofmann, objevitel LSD. Sám na sobě vyzkoušel psychotropní účinky těchto látek. Na trh je pod názvem Indocyn uvedla farmaceutická firma Sandoz. Látka se používala při psychoterapeutické léčbě. Už od 60. let minulého století téměř všichni rekreační uživatelé znají účinky této látky pouze prostřednictvím hub, které ji obsahují. Na černém trhu se většinou objevují sušené části houby, většinou klobouky. Dostupnost houby je poměrně snadná díky jednoduchému sběru a sušení. Užívají se perorálně, máčené v medu pro potlačení nepříjemné chuti. Konzumace houby s sebou nese velké riziko spojené s kontrolou intoxikace, protože množství aktivní látky v houbě nelze odhadnout. Účinek lysohlávek přichází většinou za hodinu po konzumaci. Účinky lysohlávek jsou vysoce nepředvídatelné a variabilní a jako u ostatních halucinogenů velmi 22

23 závisejí na dávce i na momentálním psychickém stavu uživatele. Lysohlávky způsobují dezorientaci, letargii, ale také euforii. Ovlivňují také smyslové vnímání, a to zesílení nebo zkreslení barev, iluze geometrických tvarů, pseudohalucinace. Uživatelé mají pocit, že čas plyne pomaleji. Konzumace vyšších dávek lysohlávek může navodit halucinatorní stav, konzumentem velmi negativně vnímaný, označovaný slangově jako "špatný trip" (bad trip). Tak jakou u LSD i u lysohlávek je riziko konzumace spojené s poruchou rovnováhy, s halucinacemi, rozvinout se mohou i psychózy a deprese. (Kalina a kolektiv, 2003) Kokain Kokain je alkaloid, získává se z listů jihoamerického keře Erythroxilon coca LAM (koka pravá), patří mezi tropanové alkaloidy. Jeho historie sahá hluboko do minulosti. V říši Inků byla droga užívána k rituálním obřadům, a to formou žvýkání listů koky nebo pitím kokového čaje. Pověst praví, že rostlina byla darem bohů v době špatné úrody a měla "pokleslé na duchu vzpružit, vyčerpaným přinést nové síly a hladové nasytit". (Kalina a kolektiv, 2003, s. 85) Později žvýkání koky sloužilo k přežití zejména nejchudším obyvatelům pro anorektický účinek koky, k potlačení hladu. Koka u jihoamerických Indiánů byla a místy je ještě do dnes součástí každodenního života například při náboženských rituálech. Do Evropy se tato rostlina rozšířila díky španělské expanzi přes americký kontinent a to v 16. století. Teprve v roce 1858 se chemiku Albertu Neimannovi podařilo izolovat z kokových listů kokain, poté v roce 1862 německá firma Merck zahájila jeho komerční výrobu. Kokain byl používán v medicíně k místní anestezii při drobnějších operacích. Mimo lékařské využití byla koka rozšířena jako součást některých šumivých či vinných nápojů, rovněž tvořila příměs nápoje Coca-Cola. V 90. letech 19. století s ním experimentoval i slavný psychoterapeut Sigmund Freud, sám byl nadšeným uživatelem kokainu. V roce 1878 začal Bentley léčit kokainem závislost na morfinu, a tím přispěl k rozšíření kokainismu. Kokain se stal populární i v 1. světové válce a po ní. Droga se stala oblíbenou mezi intelektuály, spisovateli, skladateli a ve velkoměstském podsvětí. Zjištěním negativních dopadů užívání kokainu byla výroba, držení a nelegální prodej velmi přísně trestán 23

24 a to ve většině zemí světa. Zneužívání kokainu je problémem především v USA a Velké Británii, ve střední Evropě a v České republice je kokain drogou okrajovou. V současné době je největším producentem koky Kolumbie. Koka pravá je keř původně pěstovaný na svazích And, dnes jsou jejím největším pěstitelem státy Jižní Ameriky, například Kolumbie, Venezuela a Peru, ale také na ostrovy Indonesie. První sklizeň listů z keře koky je možná již po roce a půl od vysazení rostliny, u tříleté rostliny lze sklízet listy až 4 x do roka. Na výrobu 1 kg čistého kokainu se spotřebuje 200 až 400 kg suchých listů koky, spotřeba koky závisí na obsahu kokainu v listech a na použité technologii výroby. Kokain, mezi uživately známý jako "koks", jsou bílé, lesklé krystalky, bez zápachu, nahořklé chuti. Svým vzhledem se kokain podobá sněhu. Účinky kokainu se odvíjí od způsobu užití. Žvýkání kokových listů má svoji tradici, ale nejčastější způsob užití je šňupáním, injekční aplikace je méně častá. Podle statistiky Ministerstva vnitra ČR se při pouličním prodeji cena za 1 gram tohoto narkotika pohybovala v roce 2015 v rozmezí až Kč. Kokain je droga s krátkodobým účinkem, rychlost nástupu účinku závisí na způsobu aplikace, účinky ustupují již po 30 minutách a zcela mizí do 1, 5 hodiny. V moči lze kokain zachytit do 6 hodin po aplikaci. Nástup účinku se projeví nejprve vzestupem krevního tlaku, zrychlením pulsu, může se dostavit i pocení, bledost a nevolnost. Poté přichází euforie, dostavují se halucinace příjemného obsahu, touha po pohybu. Uživatel má nápadný přebytek energie, vymizí zábrany, také dochází k vystupňování sexuálního pudu. Při prvním požití drogy nemusí být příznaky vždy příjemné, může se dostavit srdeční slabost, třes rukou atd. I přesto většina uživatelů podstoupí další užití znovu. Ke kouření kokainu bývá používána jeho volná báze zvaná crack, Jedná se o vysoce koncentrovaný kokain, vzniká smícháním kokainu se zásaditou substancí, nejčastěji se sodou. Účinek je rychlejší než u šňupání, a také vznik závislosti je podstatně vyšší. Kokain nevyvolává somatickou závislost, o to však silnější je závislost psychická. Příznakem pravidelných uživatelů kokainu je hyperaktivita a rozšířené zorničky. Při dlouhodobém užívání je typická viditelně nezdravá hubenost. Objevují se toxické psychózy, tělové halucinace, ty však mohou vést 24

25 k agresivitě, až k sebevražedným sklonům. Častou příčinou smrti příznivců kokainu bývá selhání krevního oběhu. (Kalina a kolektiv, 20003) 2.3 Sedativa Sedativa jsou látky, které mají všeobecně zklidňující účinek. Způsobují uvolnění, spavost, zpomalené dýchání, zhoršené vnímání a zpomalení reflexů. Do skupiny sedativ patří opiáty, benzodiazepiny, barbituráty, hypnotika a inhalanty. Stejně jako stimulancia mohou mít sedativa nepříznivý vliv na zdraví člověka, protože jejich dlouhodobé užívání způsobuje psychickou, ale i somatickou závislost Opiáty Opiáty jsou látky, které ovlivňují prostřednictvím opioidních receptorů v celém CNS, ve smyslu potlačení bolesti v organismu. Látky s vysokým účinkem (např. morfin, heroin) jsou velmi rizikové pro vznik závislosti psychické, ale především závislosti somatické. Nebezpečné jsou také vzestupem tolerance a velkou možností předávkování. Opioidy se v medicíně používají jako nejsilnější léky proti bolesti a léky proti kašli, protože potlačují kašlací reflex. Termín opiát označuje alkaloidy obsažené v opiu, extraktu z nezralých makovic máku setého (Papaver somniferum). Tradičně se jím též označují přírodní a polosyntetické deriváty opiových alkaloidů. Mák setý je rostlina známá již od nepaměti. Původně pochází z oblasti kolem Středozemního moře, ale brzy se rozšířil po celém Středním východě a Řecku. Řekové dali makové šťávě název opium, z řeckého slova opós, což znamená "šťáva". Opium je lepivá tekutina, která vytéká z řezů vytvořených do makovic. Opium bylo označováno jako "rostlina radosti" nebo "rostlina štěstí". Opium proslulo jako elixír, který dodával odvahu, bylo využíváno také k léčení, jako prostředek proti bolesti a k navození spánku. Opium mělo také euforické a afrodiziakální účinky. Z Řecka se opium dostalo do Persie, Indie a Číny. V Číně se masově rozšířilo. V 16. století došlo v Číně k zásadnímu objevu, a to že opium lze také kouřit pro potěšení. Rozvinuly se rituály kolem kouření a používání opia. Opium bylo přimícháno k tabáku a kouřeno v tabákových dýmkách. "Číňané tomu říkají "ta jen" neboli "Velký kouř". Po 300 let 25

26 se charakteristická hořkosladká vůně opiových vývarů vznášela vzduchem elegantních salónů a zatuchlých uliček po celé Číně." (Lee, 2008, s. 9) Významný řecký lékař Hippokratés předepisoval opium jako univerzální lék. Například středověký švýcarský lékař Paracelsus používal ke svému léčení opiové tinktury extrahované v alkoholu, které nazýval "Landanum a Arkanum" jako všelék. Této tinktury se hojně využívalo v Anglii v 19. století, holdovali jí i někteří spisovatelé a básníci. V 19. století se opium rozšířilo do Evropy a hojně se používalo. V neškodnost opia se věřilo ještě na začátku 19. století. V opiu je obsažený alkaloid morfinanového typu morfin, který tvoří asi 10 % hmotnosti surového opia. Účinnou látka morfin v čisté podobě jako první izoloval lékárník Friedrich Sertürner roku 1804, který mu dal jméno morphium podle řeckého boha spánku Morphea. Název morfium byl později změněn na morfin. Od roku 1827 zahájila farmaceutická firma Merk produkci morfinu. Morfin se začal hojně používat k léčbě bolesti a v anesteziologii. V dnešní době se opium nejběžněji pojídá např. ve formě tablet, pije v roztocích, oblíbené zůstává i jeho kouření z dýmky. Uživatel je vlivem opiátů ospalý, klidný až apatický, klesá jeho fyzická aktivita a schopnost soustředit se. Viditelným příznakem jsou zúžené zornice. Opiáty, mimo jiné, utlumují dýchací centrum, vyvolávají zvracení, mohou způsobovat zácpu. Dlouhodobé užívání opiátů vede k psychické i somatické závislosti, k degradaci uživatele. Člověk závislý na opiátech trpí halucinacemi, nespavostí, únavou, je extrémně vyhublý, má sníženou potřebu sexu a oslabenou imunitu. (Kalina a kolektiv, 2003) Kromě morfinu patří mezi nejznámější opiáty také heroin, braun (kodein) a metadon. Jejich účinky a rizika spojená s užíváním jsou popsány v následujícím textu. Heroin Heroin byl poprvé syntetizován v roce 1874 C. R. Alderem Wrightem, v roce 1898 jej začala vyrábět a prodávat německá firma Bayer pod jménem heroisch, což v překladu znamená "silný". Léta byl heroin považován za účinný lék pro závislost na morfinu. Byl prodáván jako nenávyková náhražka morfinu a jako dětská medicína proti kašli. Zpočátku byl považován za lék s nulovým rizikem vzniku závislosti, do té doby než se zjistilo, že je silně návykový 26

27 a jeho dlouhodobé užívání způsobuje poměrně velkou toleranci v porovnání s jinými látkami. Heroin je řadu desetiletí celosvětově nejrozšířenější drogou této skupiny. V České republice se do roku 1994 vyskytoval sporadicky, v posledních letech však jeho užívání mnohonásobně vzrostlo. Heroin (diacetylmorfin) je polosyntetický opioid, derivát alkaloidu morfinu, je rozpustný v tucích. Nejčastější a nejrizikovější je aplikace nitrožilní, méně rizikový způsob je šňupání, kouření a inhalace. Hnědý heroin je určen ke kouření a inhalaci, heroin bílé barvy je určen k nitrožilní aplikaci. Při nitrožilní aplikaci je rychlý a silný nástup účinku drogy, tzv. flash, jde o prožitek podobný orgasmu. Heroin vyvolává silnou euforii a pocit zvýšeného tělesného tepla. Doba účinku drogy je 3 až 5 hodin. Typická pro heroin je rychle vznikající závislost jak psychická, tak somatická. Dlouhodobé užívání drogy vede ke zvyšující se toleranci ke konzumaci, to znamená, že k dosažení stejného účinku je zapotřebí většího množství drogy, i intervaly mezi jednotlivými dávkami se postupně zkracují. Snadno pak může dojít k předávkování s následkem smrti. Velké riziko spočívá v nitrožilní aplikaci, hrozí přenos nákazy virem HIV, nákazy viry hepatitidy A či B., vlivem používání společně sdílených jehel. Závislost vede k sociální degradaci, příznakem dlouhodobého užívání je úzkost, špatná nálada, nespavost, bolesti břicha, třes, poruchy řeči. Oslaben je i imunitní systém, nenávratně jsou poškozeny játra a ledviny. (Kalina a kolektiv, 2003) Braun Braun je směs derivátů kodeinu (z řeckého kodeia makovice), patří mezi polosyntetické opioidy, podle struktury se řadí mezi fenantrenové alkaloidy, stejně jako heroin, morfin a kodein. Poprvé jako účinná látka byla izolována v roce 1830 francouzským chemikem J. P. Robiquetem. V pozdějších letech se zjistilo, že se dá vyrobit i uměle, metylací morfinu. V současné době je Braun specificky česká droga, vyráběná v domácích laboratořích z kofeinu. Výsledným produktem je tinktura hnědé barvy, užívá se pouze nitrožilně. Nástup účinku a doba působení je obdobná jako u heroinu, působí tedy do 5 minut, účinek trvá asi 3 až 6 hodin. Braun má poněkud nižší potenciál pro vznik závislosti než heroin, prožitky a bohužel i důsledky užívání má podobné jako heroin a opioidy obecně. 27

28 Braun přezdívaný také "heroin ulice" slouží jako náhradní droga při výkyvech heroinového trhu. (Kalina a kolektiv, 2003) Metadon Metadon je syntetický opioid v lékařství užívaný jako analgetikum, také však pro léčbu závislosti na narkotikách. Po chemické stránce je metadon nejjednodušším opioidem. Metadon poprvé syntetizovali v roce 1937 němečtí vědci Max Bockmühl a Gustav Ehrhart v IG Farben, když se snažili nalézt analgetikum, které by bylo snadněji použitelné během operací a bylo by méně návykové. V září 1937 jej nechali patentovat a nazvali Hoechst nebo polamidon, struktura této látky nebyla podobná morfinu nebo opioidovým alkaloidům. V USA byl metadon uveden na trh v roce 1947 společností Eli Lilly and Company jako analgetikum, pod obchodním názvem Dolophine (odvozené z latinského dolor - bolest a phine - konec). Od té doby je znám především pro své použití při léčbě závislosti na narkotikách. Aplikuje se nejčastěji perorálně. Používá se rovněž při chronických bolestech díky svému dlouhodobému působení v organizmu. Metadon vyvolává příjemný stav spojený s klidnou otupělostí, v organismu účinkuje déle než morfinové drogy. Doba jeho účinku je 24 až 48 hodin. Tak jako u jiných opiátů, způsobuje metadon vedlejší účinky a riziko silné závislosti. V současné době se metadon vyrábí pouze legálně pro medicínské účely, například k léčbě závislosti na opioidech. (Kalina a kolektiv, 2003) Benzodiazepiny Benzodiazepiny jsou psychoaktivní látky, jejichž chemická struktura je založena na spojení benzenového a diazepinového kruhu. První benzodiazepin byl náhodně objeven Leem Sternbachem v roce 1955, na trh ho uvedla v roce 1960 švýcarská firma Hoffmann La Roche pod obchodní značkou Librium. Prostředek měl sedativní a myorelaxační účinky. V roce 1963 tatáž firma začala vyrábět a distribuovat do dnes známý a používaný diazepam pod značkou Valium. V 70. letech 20. století se benzodiazepiny v lékařství používaly hojně, neboť ještě nebylo známo riziko vzniku závislosti. Benzodiazepiny mají sedativní, hypnotické, myorelaxační a amnestické účinky, jsou používány například při závislosti na alkoholu, 28

29 křečích, úzkosti, panické poruše nebo nespavosti. Mají krátkodobý nebo dlouhodobý účinek. Nejčastěji se podávají ústy, mohou se však podávat i nitrožilně, nitrosvalově nebo konečníkem. Rizikem užívání benzodiazepinů je možnost vzniku tolerance a také riziko vzniku závislosti. Při vysazení léčby, tak jako u ostatních drog se může objevit abstinenční syndrom. Nebezpečí, které může uživatele při dlouhodobém užívání postihnout je úzkost, deprese, poruchy spánku, zhoršení kognitivních funkcí atd. Benzodiazepiny jsou také nebezpečné v kombinaci s alkoholem. Přestože jsou všechna rizika spojená s užíváním lékařské veřejnosti známá, jsou benzodiazepiny jako lék používány. Jsou volně dostupné nebo na lékařský předpis. Zákonu o návykových látkách nepodléhají. V praxi se lze setkat s přípravkem Rohypnol, což je derivát benzodiazepinu. Je také výrobkem firmy Hoffmann La Roche od 70. let 20. století. Tento přípravek je silné hypnotikum sloužící k léčbě nespavosti. Od roku 1975 se prodával v evropských lékárnách, 5 let poté již byl znám po celém světě. Českým výrobcem Rohypnolu je farmaceutická společnost Zentiva, a.s. V lékárnách je dostupný pouze na lékařský předpis, ve formě tablet pro domácí použití, v nemocnicích se při anestezii používá ve formě roztoku. Přípravek Rohypnol je bohužel zneužíván i k nelékařským účelům, mezi uživateli drog se rozdrcené tablety Rohypnolu užívají ke šňupání či ve směsi s marihuanou ke kouření, nadrcené tablety rozpuštěné ve vodě se velmi často používají k nitrožilní aplikaci. Samozřejmě zneužívaná dávka je až 10 x vyšší než dávka u zdravého člověka při nespavosti. Nástup účinku Rohypnolu je poměrně rychlý, trvá zhruba 8 hodin. Rohypnol se stal oblíbenou snadno dostupnou rekreační drogou. Rohypnol je velmi nebezpečná látka, má za následek celkový útlum, avšak i útlum dechového centra. Dále snížení krevního tlaku, což může vést k zástavě srdce. Při dlouhodobém užívání se objevuje zmatenost, neklid, porucha pohybové koordinace, závratě. Obzvlášť nebezpečná je kombinace Rohypnolu s alkoholem, to má za následek narušení krátkodobé paměti. (Říčan, Krejčířová a kol., 2006) 29

30 2.3.3 Barbituráty Barbituráty jsou deriváty kyseliny barbiturové. Mají vysoký tlumící účinek na centrální nervovou soustavu. Kyselina barbiturová byla objevena v roce 1863 německým vědcem Adolfem von Baeyerem, pozdější nositel Nobelovy ceny za chemii. Brzy byly objeveny jeho sedativní účinky na pacienty. Roku 1903 se barbital začal prodávat pod názvem Veronal a používal se k léčbě nespavosti. Jako druhý následoval poměrně brzy fenobarbital s názvem Luminal. Zhruba do poloviny 20. století byly hojně využívány jako léky na spaní. Později byly pro své nežádoucí vedlejší účinky nahrazeny relativně bezpečnějšími benzodiazepiny. V roce 1970 byly barbituráty postaveny mimo zákon. Používají se především jako sedativa a anestetika na operačním sále, v některých případech jako antiepileptika, již méně často jako hypnotika. Užívání barbiturátů má podobné účinky jako užívání alkoholu. Šedesátá léta 20. století byla proslulá experimentováním mladé generace v té době se snadno dostupnými barbituráty. Barbituráty jsou účinné také jako protijedy DDT, strychninu apod. V některých zemích se v kombinaci s dalšími léky používají k popravám injekcí nebo k euthanasii. Barbituráty jsou často voleny sebevrahy jako prostředek k odchodu ze světa. Délka působení barbiturátů je různá, například dlouhodobě působící barbituráty působí až 48 hodin. Na barbituráty si lze v poměrně krátké době vypěstovat silnou fyzickou a psychickou závislost, která může vést až k předávkování a smrti. (Říčan, Krejčířová a kol., 2006) Inhalanty Již ve starém Egyptě, Babylonii i na Dálném východě se při rituálních obřadech pravděpodobně praktikovalo vdechování par z vonných olejů či pryskyřic. Inhalanty (inhalační drogy) jsou těkavé látky kapalného i plynného skupenství. Patří mezi ně rozpustidla, ředidla, lepidla, plynné látky (éter) a rajský plyn. V domácnosti to mohou být čisticí prostředky, odlakovače na nehty atd. Prudký rozvoj inhalování těkavých látek byl zaznamenán v 50. letech v USA, právě pro snadnější cenovou dostupnost ve srovnání s alkoholem. V Čechách se stává inhalování těkavých látek populární na konci 30

31 60. let 20. století., v 80. letech 20. století patřily inhalanty mezi nejužívanější drogy především v Anglii. Nejběžnější užití těkavých látek je vdechováním tzv. sniffingem. Dýchacími cestami se účinná látka dostává do krevního oběhu a rychle účinkuje. Pro zvýšení účinku někteří uživatelé používají igelitový sáček, pod kterým inhalují. Společným znakem inhalantů je, že ovlivňují CNS, projevují se euforií, ale i útlumem a zrakovými a sluchovými halucinacemi, následně spánkem až poruchou vědomí. Tomuto může předcházet bolest hlavy a nevolnost. Účinek trvá zpravidla 2 až 4 hodiny, závisí na množství a druhu vdechované látky, na věku a fyzické kondici uživatele. Dlouhodobé užívání inhalantů vede k tělesnému a mentálnímu poškození uživatele. Inhalanty jako všechny návykové látky mohou způsobit psychickou závislost. Pro uživatele, obzvláště nezkušené, je velmi těžké odhadnout bezpečnou dávku výparů, hrozí tak riziko úmrtí. V současné době je u nás nejrozšířenější inhalační drogou Toluen. Toluen je bezbarvá kapalina, užívá se jako rozpouštědlo a ředidlo. Je běžně prodejný a cenově dostupný, inhaluje buď přímo z lahve, nebo z napuštěné tkaniny. Toluen vyvolává silnou psychickou závislost. Účinky a rizika jsou popsány v předchozím textu. Bohužel legislativní opatření jsou v České republice nedostatečná, zákonné opatření k užívání Toluenu neexistuje, přestože se vlastně jedná o velmi nebezpečnou "legální drogu". Další těkavou látkou, která díky svým účinům patří mezi inhalační drogy, je oxid dusný tzv. Rajský plyn, jde o bezbarvý plyn nasládlé vůně, který krátce po vdechnutí vyvolává opojný bezbolestný stav. Oxid dusný pozoroval poprvé John Mayowv roce 1669 a později v roce 1772 Joseph Priestley. O dvacet let později Humphry Davy stanovil jeho složení a testoval ho na sobě a přátelích. Výsledkem těchto testů bylo objevení narkotických vlastností oxidu dusného, což vedlo k jeho používání v medicíně. Poprvé byl použit v roce 1880 v Rusku, k většímu rozšíření užívání došlo až po roce Používá se ke krátkodobým narkózám. Našel své uplatnění i mimo medicínu, a to v potravinářství a autotuningu. V oblasti zneužívání se jedná o vdechování rajského plynu z tlakových lahviček pro výrobu šlehačka nebo z nafukovacích balónků. Nástup jeho účinku je rychlý a krátkodobý, 31

32 pouze 1 až 4 minuty. Přestože jeho účinek je velmi krátký, působí povznesenou náladu, až veselost, zároveň narušuje smyslové vnímání a emocionální reakce. Při dlouhodobém užívání se objevují příznaky, jako je nevolnost, bolesti hlavy, křeče. Rajský plyn narušuje proces krvetvorby, má také negativní dopad na jeden ze smyslů, a to hmat. Tak jako u Toluenu i zde při dlouhodobém nebo intenzivním vdechování může dojít k zástavě srdeční činnosti s následkem smrti. (Kalina a kolektiv, 2003) 2.4 Společností tolerované návykové látky V České republice jsou hlavními zástupci společností tolerovaných drog alkohol a nikotin. Někdy se může zdát, že alkohol i tabák nejsou drogy v pravém slova smyslu, jsou přece dostupné téměř v každém obchodě, pouze s omezením prodeje od 18. roku věku spotřebitele. V praxi to znamená, že se ví o jejich nebezpečnosti, psychické i fyzické závislosti, která na ně vzniká, avšak ve společnosti jsou tak běžné, že se nedá jejich konzumace zakázat. Mnoho lidí si toto zjištění ani neuvědomuje nebo nechce uvědomit Alkohol Alkohol, chemicky etylalkohol, zvaný také etanol, vzniká chemickým procesem kvašení cukrů obsažených v ovoci. Vyšší koncentrace se dosahuje destilací. Jedná se o bezbarvou kapalinu, je snadno zápalná, spadá do 1. třídy hořlavin. Alkohol patří mezi psychoaktivní látky, protože ovlivňuje CNS. Je základem alkoholických nápojů, např. piva, vína, koncentrátů, destilátů. Alkohol a jeho účinky znali lidé již ve starověku, ve formě vína je znám lidstvu více než let. Alkoholické nápoje té doby měly obsah alkoholu 14 %. Čistý alkohol byl poprvé získán procesem destilace až v 11. století na jihu Itálie, dostal název "alkuhul", což je arabský výraz pro "něco lepšího". V prvopočátku alkohol lidem pomáhal, zpříjemňoval jim život. Byl využíván k náboženským a rituálním obřadům, ale i v lékařství v podobě vinných obkladů k hojení ran, k léčení různých nemocí, k přípravě bylinných tinktur. Konzumace alkoholu vedla ke zmírnění bolesti. Účinky alkoholu byly vítány, protože ovlivňovaly psychické vlastnosti konzumenta, alkohol činil lidem život příjemnější, byli veselejší, měli lepší náladu. (Šedivý, Válková, 1988) 32

33 Naopak opilství bylo velmi přísně trestáno, například za vlády Břetislava I. byly stanoveny přísné tresty pro opilce a pro krčmáře, kteří jim nalévali. V dnešní společnosti je alkohol oproti dobám minulým určen k perorálnímu užití. Účinek a pocity, které vyvolá v konzumentovi alkoholický nápoj, závisí na množství alkoholického nápoje, obsahu alkoholu a způsobu požití, ale také na tělesné hmotnosti konzumenta. Svoji roli hraje také osobní dispozice, například dispozice k přijímání a absorbování alkoholu, ale také k následné detoxikaci. Dále hraje svoji roli zdravotní stav a nepochybně prostředí. Alkohol v organismu konzumenta působí na CNS a tím dochází k ovlivnění psychických funkcí. Akutní intoxikace se nazývá opilost, odborně ebrieta (lat. ebrietas simplex). Projevuje se euforií, zvýšeným sebevědomím, ztrátou zábran, ale i agresivitou. Při vyšších dávkách alkoholu dochází k útlumu, únavě, somnolenci až ke spánku. U velkých dávek alkoholu může dojít k bezvědomí až smrti. Reakce člověka pod vlivem alkoholu jsou zpomalené, vnímání je omezené, dochází ke ztrátě koordinace pohybu a racionálního úsudku. Během konzumace alkoholu, ale především při střízlivění se často dostavuje nevolnost až zvracení. Podle hladiny alkoholu v krvi jsou v zásadě rozlišována 4 stadia opilosti: 1. stadium excitační, vede k lehké opilosti; 2. stadium hypnotické, korelující s opilostí středního stupně; 3. stadium narkotické, s výraznými známkami opilosti; 4. stadium těžká alkoholová intoxikace, s rizikem bezvědomí, zástavy dechu a krevního oběhu. (Kalina a kolektiv, 2003) Je vědecky prokázané, že menší dávky alkoholu jsou i zdraví prospěšné, větší a pravidelné dávky zdraví velmi nebezpečné, protože dochází k vážnému poškození zdraví. Jedná se o poškození CNS, trávicího traktu, k jaterní cirhóze. Alkohol může způsobit poruchu krvetvorby, také riziko vzniku rakoviny je vyšší než u ostatní populace. U mužů alkoholiků dochází k poruchám sexuální funkce a k impotenci, u těhotných žen k poškození plodu. Obzvláště nebezpečná je konzumace alkoholu mladistvými. To je dáno menší tělesnou hmotností, ale také játra dětí a mladistvých nejsou schopná odbourávat alkohol v takové míře jako u dospělých. Navíc návyk na alkohol se u mladistvých vytváří podstatně 33

34 rychleji. Alkohol sice v České republice nepodléhá zákonu o návykových látkách, ale z důvodu výše uvedené nebezpečnosti pro mladistvé je jeho prodej zákonem povolen pouze od 18. roku věku spotřebitele. Tím je alespoň částečně ztížena dostupnost alkoholu mladistvým. (Nešpor, Csémy, 1992) Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách, provedená v roce 2011 zjistila v řadách mladistvých nárůst pravidelné konzumace alkoholických nápojů u obou pohlaví. Česká republika patří dlouhodobě v celosvětovém žebříčku mezi státy s nejvyšší spotřebou alkoholických nápojů. Ve vyspělých zemích představují lidé závislí na alkoholu 30 až 40 % celkového počtu pacientů psychiatrických léčeben. Konzumace alkoholických nápojů, jak je zřejmé, vede k závislosti, jak psychické, tak somatické. Sklon k závislosti je ovlivněn několika faktory, jsou to faktory biologické, osobnostní a sociální. Svoji roli na vzniku závislosti hraje i dostupnost (expozice), lákavá chuť a příjemné projevy konzumace alkoholu. Vývoj závislosti na alkoholu je poměrně nenápadný, jde o postupné zvyšování tolerance vůči alkoholu, bažení (craving), ztrátě kontroly nad užíváním a v neposlední řadě k abstinenčnímu syndromu. Nadměrná konzumace alkoholu se nazývá "alkoholismus". Vývoj závislosti na alkoholu popsal E. M. Jellinek v roce 1952 a rozdělil jej do 4 stádií. V počátečním stádiu je alkohol konzumován v umírněné míře, například při společenských příležitostech. Dochází k postupnému zvyšování frekvence pití a stoupají dávky alkoholu. Druhé stádium zvané prodromální neboli varovné je typické tajným pitím, člověk pije více a častěji, potřebu alkoholu bere jako varování. Třetí stádium se nazývá kritické, probouzí se závislost. Člověk ztrácí kontrolu nad svým pitím, bez alkoholu se neobejde. Objevují se alkoholické amnézie. Typické pro toto stádium je popírání problémů s alkoholem. Čtvrté stádium je terminální, zde se již objevují psychické a somatické poruchy podmíněné dlouhodobým abúzem alkoholu. Alkoholik si uvědomuje svoji neschopnost zvládnout závislost na alkoholu. Má potíže, když pije, i když nepije. To vede k tělesnému i psychickému chátrání a úpadku v sociální oblasti. (Vágnerová, 1999) 34

35 E. M. Jellinek je také autorem klasifikace závislosti na alkoholu tzv. abusu, rozlišuje 5 typů alkoholové závislosti. typ alfa - "problémové pití", konzument se snaží si pitím zlepšit náladu, často tak činí o samotě, problém abstinovat zatím nemá; typ beta - "společenské pití", časté a nepravidelné nadměrné pití alkoholu ve společnosti; typ gama - konzument ztrácí kontrolu nad svým pitím, zvyšování tolerance k alkoholu, začíná se objevovat psychická závislost, konzument je ještě schopen abstinovat avšak s rizikem abstinenčního syndromu; typ delta - jedná se o denní konzumaci alkoholu, tzv. trvalé udržování "hladinky", výrazně se projevuje somatická závislost; typ epsilon - "kvartální pijáctví", jedná se o epizodický abusus, tento typ není příliš častý, střídají se období pití, se ztrátou kontroly a období abstinence. (Kalina a kolektiv, 2003) Podobně jako narkoman není schopen zvládnout svoji závislost sám, i alkoholik, pokud chce překonat svoji závislost, musí vyhledat odbornou pomoc. Na rozdíl od jiných návykových látek, při kterých existuje možnost substituční léčby, u závislosti na alkoholu není možno dosáhnout kontrolovaného pití alkoholu. Abstinence je základní podmínkou léčby, protože u závislosti na alkohol dochází nenávratně ke ztrátě schopnosti kontrolovaně pít alkohol. Léčbou je tedy doživotní abstinence. Léčba závislosti je dobrovolná, založená na skupinové psychoterapii. Odvykání alkoholu je nelehké, většinou provázené abstinenčním syndromem, mezi jehož projevy patří úzkost, neklid, depresivní nálada, pocení, třes, bolesti hlavy. V horším případě se mohou objevit halucinace, křeče, alkoholické psychózy, poruchy a demence. Abstinenční syndrom může být provázený deliriem tremens (z lat. - "šílenství s třesem"). Jedná se o život ohrožující stav, který vzniká u alkoholiků při náhlém přerušení užívání alkoholu, je nejtěžším stadiem abstinenčního syndromu, trvá několik desítek hodin a ne zřídka může končit smrtí. (Vágnerová, 1999) 35

36 2.4.2 Nikotin Nikotin je rostlinný pyridinový alkaloid tabákového kouře s významným psychotropním účinkem, vlivem kterého vzniká závislost na tabáku. Je jedinou návykovou látkou z mnoha dalších složek tabákového kouře či tabáku jako takovém. Je to bezbarvá substance, bez chuti a zápachu. Tabák pěstovali již Indiáni před několika tisíci lety. V dochovaných památkách starých Mayů jsou doklady o tom, jak Indiáni, "kteří při rozdmýchávání "svatých" ohňů vdechovali aromatický kouř z tabákových listů. Pozvolna si na něj zvykali, až se jim stal požitkem". (Kozák, 1993, s. 7) Indiáni z palmových listů vytvářeli jakési kornouty, plnili je rozmělněným suchým tabákovým listím, kornouty zapalovali a sáli dým. Kouření nezpracovaných tabákových listů vyvolávalo stav opojení. Kouření vonných listů, vonného koření a drog je původu daleko staršího. Tabák do Evropy přivezli námořníci na lodích Kryštofa Kolumba v roce 1492, Evropa do té doby kouření tabáku neznala. V roce 1512 byl tabák přivezen do Portugalska, 44 let poté byl přivezen do Francie a Brazílie, pak do Španělska. Kolem roku 1565 se tabák z Portugalska a Francie dostal do Anglie. Během 17. století se kouření rozšířilo po celé Evropě a stalo se společenským rituálem. Kouření v našich zemích se ujalo za vlády císaře Rudolfa II., za třicetileté války se stal tabák nezbytným průvodcem bojujících vojáků. Kolem roku 1605 byl tabák dovezen také do Ruska. V prvopočátcích byly tabáku připisovány nadpřirozené a léčivé účinky. Kouření mělo i své odpůrce, například anglický král Jakub I. kuřáky stíhal a trestal. I přesto se tabák stal nejrozšířenější tolerovanou drogou. Kouření z dýmek, žvýkání a šňupání tabáku se stalo zlozvykem. První cigarety vznikly v roce 1830, nejprve ručně, později strojově balené a začaly vytlačovat ostatní způsoby aplikace tabáku. Po 1. světové válce se rozšířilo kouření i mezi ženské pohlaví, po 2. světové válce se stalo kouření doslova moderní. Tabák a tabákové výrobky se rozšířily po celé planetě. Teprve po roce 1950 vyšel najevo zničující dopad kouření na zdraví. (Novák, 1980) Známy jsou dva druhy tabáku, a to bezdýmý, který je určen ke šňupání a žvýkání a tabák dýmající, který se používá do doutníků, cigaret a dýmek. 36

37 Nikotin obsažený v tabákovém kouři působí na organismus nejprve stimulačně, v druhé fázi přichází mírný útlum. Při kouření cigaret je asi 10 až 15 % nikotinu z organismu vylučováno v nezměněné podobě, avšak 70 % nikotinu je v organismu kuřáka transformováno na kotinin. Ten je v současné době pokládán za nejlepší dostupný biologický marker expozice tabákovému kouři. V tabákovém kouři jsou obsaženy škodliviny, které se dělí na toxické látky (neúčinnější je nikotin), látky dráždící oči a dýchací systém, karcinogeny, kokarcinogeny, látky reproduktivně-toxické, mutageny atd. (Novák, 1980) Akutní intoxikace nikotinem je provázena podrážděním sliznic, pocitem na zvracení, bolestí hlavy, průjmem. Začínající kuřák však tyto problémy velmi rychle překoná, později už se neobjevují. Tolerance na nikotin totiž vzniká velmi rychle. Kouření je provázeno dalšími projevy, zjevnými na venek. Typický u kuřáka je jeho kuřácký dech, zažloutlé prsty a zuby, oblečení je cítit kouřem. Kouření velmi vážně poškozuje organismus, kuřák se vystavuje riziku vzniku řady chronických onemocnění, například nemocí dýchacího ústrojí, trávicího traktu, srdce a cév, vzniku zhoubných nádorů. Kouření snižuje plodnost, i kůže kuřáka stárne rychleji. Kuřáky lze řadit do skupin podle frekvence kouření. Velmi přehledná se jeví klasifikace Schmidta, která se v různých obměnách objevuje již od roku 1982 v publikacích různých autorů, například Králíkové (2003), Nováka (1980), Kozáka (1993) atd. Typologie kuřáků: Příležitostný kuřák kouří občas na základě svých kuřáckých zvyklostí; necítí potřebu, pokud se objeví, uspokojí ji; pokud nekouří, nezpůsobí mu to žádné komplikace. Návykový kuřák kouří ze zvyku ve vleku kuřáckých zvyklostí a napodobení; psychodynamické procesy nejsou tak fixovány, aby se mohla vyvinout psychická závislost. 37

38 Kuřák s psychickou závislostí do této skupiny patří kuřák z požitku; v popředí stojí vůně, chuť a kuřácký rituál; lze sem řadit i ty, kteří jsou motivováni prožívaným uvolněním, uklidněním a odstraněním pocitu prázdnoty. Kuřák s psychickou i fyzickou závislostí do popředí vystupují farmakodynamické účinky nikotinu, které kuřák vyhledává pro emoční i tělesné prožitky; na tělesnou závislost upozorňuje bušení srdce, návaly pocení, třes a neklid po absenci kouření. (Králíková, 2003) U kuřáka při dlouhodobém užívání se dostavuje psychická i somatická závislost. Přičemž psychická závislost není tak nebezpečná, ovšem daleko nebezpečnější je pro kouření somatická závislost. Statistiky říkají, že kuřák zemře s pravděpodobností 1:1 v důsledku užívání tabáku průměrně asi o 10 let dříve než nekuřák. Celosvětově umírají ročně 4 miliony lidí každý rok v důsledku nemocí způsobených tabákem. V České republice to činí 23 tisíc. Nikotin zlepšuje náladu, v opačném případě při abstinenci kouření se dostavuj špatná nálada, deprese, nesoustředěnost, úzkost, strach, neklid, nespavost atd. tento stav se nazývá abstinenční nikotinový syndrom a vzniká při úplném nebo částečném omezení nikotinu. Stav může trvat 3 týdny až 3 měsíce. Úspěch v léčbě závislosti na nikotinu znamená pevnou vůli překonat nepříjemné pocity abstinenčního syndromu a stát se doživotním abstinentem v kouření. Protože lidé, kteří byli na nikotinu závislí, a po určitém období abstinence sáhnou znovu po cigaretě, riziko stejně jako u alkoholu se vrací. Tabákové výrobky mohou být v České republice prodávány osobám starším 18 let, protože prodej tabákových výrobků podléhá zákonným opatřením. Ovšem i tak podle statistik podíl neplnoletých kuřáků stále roste. Na druhou stranu uvědomělý dospělý člověk by měl vědět, že moderní je nekouřit. (Kalina a kolektiv, 2003) 38

39 3 Drogová závislost a její léčba "Lidé se vždy snažili najít možnost uniknout z aktuální situace, dosáhnout pocitů štěstí, pohody, síly a mimořádných schopností, fantastických zážitků, inspirace. Psychoaktivní látky, nejprve přírodní a později i uměle syntetizované jim žádoucí pocity poskytovaly a poskytují. Po určitou dobu zbavují starostí, strachů, nejistoty, zlepšují sebehodnocení. Přestože se ví o nepříznivých důsledcích užívání psychoaktivních látek po určité době si začne droga víc brát, než člověku dává lidé se jich nikdy zcela nedokázali zříci, protože přinášejí rychlé a snadné uspokojení." (Vágnerová, 1999, s. 288) V následujících kapitolách jsou vysvětleny pojmy závislost, fáze drogové závislosti, abstinenční syndrom a léčba závislosti na drogách. 3.1 Závislost Jak je již podrobně popsáno v předchozí kapitole, drogy všeobecně při opakovaném používání způsobují v organismu uživatele závislost. Na přelomu 20. století již začaly vyvstávat první problémy se závislostmi a dalšími jevy provázejícími závislost na drogách. Závislostí jako komplikací užívání drog se začali vědci zabývat až ve 20. století a s tím souvisí i vznik různých definic závislosti na drogách. Například Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje drogovou závislost jako: "Psychický někdy i fyzický stav charakterizovaný změnami chování a dalšími reakcemi, které vždy zahrnují nutkání užívat drogu opakovaně (ustavičně nebo intermitentně) pro její psychické účinky a dále také proto, aby se zabránilo vzniku nepříjemných stavů vznikajících při nepřítomnosti drogy v organismu." (Drogová závislost [on-line], 2017) V Mezinárodní klasifikaci nemocí a přidružených problémů 10. revize je závislost na návykových látkách zařazena do kapitoly Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek, je kódována jako F10.2. až F Syndrom závislosti na návykových látkách je pak definován takto: "Soubor fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha brát 39

40 psychoaktivní látky, alkohol nebo tabák. Návrat k používání látky po období abstinence často vede k rychlejšímu znovuobjevení jiných rysů syndromu, než je tomu u jedinců, u nichž se závislost nevyskytuje." (Nešpor, 2000, s. 14) Vývoj závislosti je podmíněn typem užívané drogy, množstvím a délkou užívání. Závislost představuje životní styl zaměřený na drogu. Závislost se může vytvořit jak na úrovni biologické, tak na úrovni psychické. Projevuje se příznaky, které musí přetrvávat po určitou dobu. Podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) je za závislého považován ten, kdo splňuje alespoň 3 z následujících příznaků v období 12 měsíců: silná touha nebo pocit puzení požít látku; potíže v kontrole užívání látky; somatický odvykací stav; průkaz tolerance; postupné zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů; pokračování v užívání přes jasný důkaz škodlivých následků. (Říčan, Krejčířová a kol., 2006) Kritéria k hodnocení závislosti Americké psychiatrické asociace (DSM-IV) jsou velmi podobná. Biologická (somatická) závislost je stav adaptace organismu na drogu doprovázený zvyšující se tolerancí (člověk k dosažení stejného efektu potřebuje stále větší a větší dávku), při vynechání drogy se dostavuje abstinenční syndrom. Psychická závislost znamená potřebu užívat opakovaně nebo trvale drogu k vyvolání příjemných prožitků a uspokojení, odstraňuje tak prožitky nepříjemné. (Vágnerová, 1999) Typ závislosti může být také stanoven podle druhu návykové látky, tak jak to rozlišuje Světová zdravotnická organizace (WHO). 3.2 Fáze drogové závislosti Drogová závislost vzniká postupně, ale například mnohem kratší dobu než závislost na alkoholu. Proces vývoje závislosti lze dělit do 4 etap: 1. fáze experimentování droga navozuje uživateli příjemné prožitky, může se jednat o experimentování s drogou, svoji roli hraje sociální 40

41 model, potřeba uniknout od problémů, spouštěcí mechanizmus může být také osobní nouze; 2. fáze příležitostného užívání droga složí jako pomocník v situaci nouze nebo nudy, není užívána pravidelně, uživatel konzumaci tají, je si vědom, že droga je špatné řešení; 3. fáze pravidelného užívání člověk užívá drogu čím dál častěji, popírá rizika s tím spojená; 4. fáze návykového užívání člověk už se bez drogy neobejde, neskrývá už svůj návyk, ztrácí motivaci, nezáleží mu na mínění druhých lidí, je nespolehlivý a bezohledný, rozbíjí vztahy s přáteli, ztrácí svoji profesní roli. Poslední fáze uzavírá bludný kruh, kdy člověk buď akceptuje drogu jako trvalou součást svého života, nebo naopak se jí chce zbavit, protože se děsí dalšího propadu své osobnosti. (Vágnerová, 1999) 3.3 Abstinenční syndrom Abstinence je stav, který vzniká při úplném nebo relativním vysazení návykové látky po tom, co byla látka opakovaně, dlouhodobě užívána nebo užívána ve vysokých dávkách. Dochází k detoxikaci organismu uživatele od návykové látky, která mu přinášela požitek, a byl na ni závislý. Abstinenční příznaky, které se v důsledku absence drogy projevují, jsou psychického i somatického charakteru. V oblasti psychické jsou to podrážděnost, nervozita, úzkost, špatná nálada atd. V oblasti somatické jde o bolest, nevolnost, pocení, křeče, třes atd. Odborníky je soubor těchto příznaků nazýván abstinenční syndrom. Průběh odvykacího stavu závisí na typu drogové závislosti, míře postižení a především na osobnosti jedince. (Kalina a kolektiv, 2003) 3.4 Léčba drogové závislosti Cílem léčby je pokud možno úplné odstranění závislosti. Odstranění závislosti se však nedá dosáhnout najednou, léčba musí probíhat postupně, protože při příliš rychlém vysazení drogy by mohly vzniknout zdravotní komplikace, nebo by se léčba mohla minout účinkem. Celá léčba je velice komplexní proces - jedinec, který má vytvořenou drogovou závislost 41

42 není postižen jen somaticky, ale i psychicky a je naprosto vytržen se svého dosavadního sociálního postavení. Jak je uvedeno v Přehledu účinnosti protidrogové léčby v Evropě (2008) "Léčba v členských zemích EU zahrnuje všechny strukturované intervence v komunitě se specifickými medicínskými nebo psychosociálními technikami, které jsou zaměřeny na snižování míry užívání nelegálních drog nebo abstinenci od nich." Tato definice léčby vychází z klasifikace podle EMCDDA (2002). Drogově specifická léčba zavedená v Evropě je dělena do několika léčebných přístupů: ambulantní psychosociální intervence včetně intervencí sahajících od poradenství, motivační terapie, krátkodobých intervencí, vedení případu až po denní péči a následnou péči; ústavní psychosociální intervence včetně intervencí sahajících od pobytové léčby až po terapeutické komunity; substituční/udržovací léčba včetně farmakologických intervencí s psychologickou péčí/podporou nebo bez ní; detoxikace včetně intervencí k detoxikaci obvykle poskytovaných ve specializovaných medicínských centrech. Léčba většinou spočívá v kombinaci více typů léčby, například detoxikace a psychologická rehabilitace atd. V léčbě jsou tedy využívány jak léčba pomocí psychosociálních technik, tak léčba farmakologická a další strukturované intervence. Cílem protidrogové léčby není pouze léčba závislosti od nelegálních a legálních drog, ale i dosažení kontrolovaného, neproblémového užívání drog bez závislosti, snížení rizikových vzorců chování, snížení psychosociálních, sociálních a jiných problémů souvisejících s užíváním drog. Úspěšnost samotné léčby závislosti ovlivňuje mnoho faktorů, například osobnost jedince, motivace, jeho vůle, v některých případech i víra. (Kolektiv autorů, 2008) 42

43 4 Faktory ovlivňující drogovou závislost Na vznik každé závislosti ať už na drogách nebo alkoholu mají vliv základní faktory. Je to osobnost jedince (potencionálního uživatele), například vlastnosti jeho organismu, genetické dispozice atd., vlivy vnějšího prostředí, ve kterém jedinec žije a také vlastní droga. Vlivy vnějšího prostředí lze rozdělit na vlivy obecné, sociokulturní, působení menších sociálních skupina a situační podněty. Podle síly a vzájemné interakce jednotlivých faktorů se dá usuzovat pravděpodobnost vzniku závislosti na návykových látkách. (Vágnerová, 1999) 4.1 Osobnost jedince Co obecně vede mladé lidi k tomu, aby užívali drogy? Motivace k užívání návykových látek může být různá. Může to být prostá zvědavost, vzrušení nad něčím novým a neznámým, dodání si odvahy, posílení sebevědomí. Za užívání drog se může skrývat snaha řešit svoje problémy, útěk nebo smíření se s realitou, která třeba právě není pro jedince příznivá. Spouštěcím mechanismem v užívání drog může být i nuda, únik ze stereotypu. Další důvod užívání je potřeba dosažení uspokojení a v neposlední řadě i užívání z důvodu uchování sociálních vztahů ve skupině, v níž užívání drogy patří k standardu chování. Výzkumy prováděné v minulosti v České republice ukazují, že právě mladí lidé - adolescenti jsou nejrizikovější skupinou v oblasti možného zneužívání návykových látek. Období adolescence neboli mládí je časově ohraničené 15. až 20. (22.) rokem věku jedince. Základním vývojovým úkolem tohoto období je vyjasnění vztahu k sobě a hledání vlastní identity. V průběhu tohoto období se ukončuje tělesný růst, reprodukční zralost je dokončena. V oblasti psychosociální dochází k dosažení osobní autonomie, v oblasti sociologické je důležitá role skoro dospělého, a v oblasti pedagogické dochází k ukončení vzdělávání a získání kvalifikace. V tomto období vlastně jedinec hledá svoji identitu, hledá své postavení v rodině, kolektivu, ve vrstevnických skupinách. Typickým jevem u adolescentů je, že velkou váhu přikládají tomu co je teď, tedy přítomnosti, ohrožení a výstrahy z toho co bude, nepřikládají velký význam. Mnohdy mají tendenci riskovat, protože jim chybí zkušenost a náhled na vlastní zranitelnost. Odmítají styl a hodnoty dospělých, 43

44 což mnohdy vede k experimentování právě s drogami. Mladistvý je v tomto období nejistý, hledá vlastní identitu. To je samo o sobě náročné a právě prostřednictvím drogy může získat pocit euforie, uvolnění a hlavně sebejistotu. Svoji roli hraje nepochybně i dědičná dispozice jedince. (Kalina a kolektiv, 2003) Všeobecně je známo, že faktorem, který zvyšuje pravděpodobnost vzniku drogové závislosti bez ohledu na věkovou skupinu, jsou psychické vlastnosti jedince. Vojtík a Břicháček (1981) na základě výsledků svého výzkumu, ve kterém zjišťovali, které psychické vlastnosti jsou rizikové pro vznik drogové závislosti, zjistili a zařadili rizikové psychické vlastnosti do několika oblastí: emoční prožívání - nedostatek vnitřní pohody, podrážděnost, psychické napětí, labilita, úzkost, sklony k depresím, frustrace; rozumové hodnocení - sklony ke špatné orientaci v situaci, neschopnost vyhodnotit realitu, nedostatek sebedůvěry, nízké sebehodnocení; odchylky v oblasti autoregulace - slabá vůle, nedostatek sebekontoly, impulzivita, nezdrženlivost, touha po vzrušení; rigidita reagování - používání stejných neodpovídajících vzorců chování, nepoučitelnost z předchozí zkušenosti a z toho plynoucí neúspěchy a zátěže. Jedinci s těmito dispozicemi pociťují celkovou nepohodu, nejistotu, špatně se orientují, jsou nejistí, labilní a tím pádem neschopní zvládat problémy, častěji se dostávají do stresu. Ohrožení drogovou závislostí u jedinců vykazujících tyto vlastnosti spočívá v zátěži, kterou pro ně představují i běžné situace, droga pak může být snadným řešením. (Vágnerová, 1999) 4.2 Prostředí Vlivy vnějšího prostředí, jak je popsáno v úvodu této kapitoly, lze rozdělit na vlivy obecné, sociokulturní, působení menších sociálních skupin a situační podněty. Prostředím se rozumí společnost a okolí jedince, které se velkou měrou podílí na formování osobnosti jedince. Dále sem patří rodina, škola, přátelé, parta, média atd. Ti všichni přímo či nepřímo mohou ovlivnit postoj jedince k návykovým látkám a jejich užívání. Mezi sociální rizikové faktory tedy patří například městské prostředí, kde je větší pravděpodobnost nabídky drogy. Drogy i přes legislativu 44

45 České republiky jsou mládeži snadno dostupné všude, na ulici, na diskotéce, ve škole, mezi kamarády. Ani jejich cena není taková, aby se nedaly opatřit. Dalším faktorem může být porucha funkce rodiny. Rodina je základní funkční jednotkou společnosti, ale také základem pro jedince. Rodina poskytuje jedinci v první řadě zázemí, dále sociální vzory chování. Jedinec přejímá hodnoty rodičů nebo si na základě hodnot rodičů vytváří své vlastní hodnoty. Pokud rodina z nějakého důvodu nefunguje, v rodině jsou disharmonické vztahy, rodiče se nezajímají o dítě, dítě je nevhodně vychováváno, vyrůstá ve špatných životních podmínkách, sociální situace rodiny je slabá, může být vážně ovlivněn vývoj jedince s rizikem uchýlení se k drogám. Rodiče, kteří sami užívají návykové látky nebo alkohol, neposkytují jedinci vhodný vzor. Je prokázané, že i stupeň vzdělání ovlivňuje postoj jedince ke zdravému životnímu stylu a také postoj k návykovým látkám. Děti kuřáků jsou daleko častěji také kuřáky, než děti nekuřáků. Od kouření se pak mohou uchýlit k užívání dalších drog. V období adolescence má na jedince zvýšený vliv parta a kamarádi. Parta má své vlastní hodnoty a normy a jedinec se nechá snadno strhnout ke konzumaci drog, aby vyhověl normě party. Jedná se o tzv. "konzumaci drog v partě". (Vágnerová, 1999) Posledním zde zmíněným faktorem je škola a školní kolektiv. Úkolem školy je jedince vzdělávat, ale také vychovávat. Každá školní instituce má vytvořený minimální preventivní program školy, který je popsán v následující kapitole Prevence. Prostřednictvím preventivního programu se škola snaží poskytovat mladistvým informace o škodlivosti návykových látek, vyhledávat ohrožené jedince a pomáhat jim. Neúspěch jedince ve škole, atmosféra ve škole, postavení jedince ve školním kolektivu nebo vztahy mezi žáky mohou být také spouštěcím mechanismem pro užívání drog. 5 Prevence Prevence (z lat. praevenire, předcházet) znamená předcházet něčemu neboli soubor opatření, která mají předcházet například nějakému nežádoucímu jevu, nemocem atd. Taková opatření jsou nazývána preventivní. V tomto případě se jedná o prevenci vzniku drogové závislosti. Odborníci, veřejní činitelé, pedagogové, lékaři a jiní lidé v České republice i ve světě se snaží šířit protidrogovou osvětu, vést veřejnost k postoji, že drogy do 45

46 života zdravého člověka nepatří. Samozřejmě, že výchova ke zdravému životnímu stylu spočívá především v rodině jako základní jednotce, ve které dítě vyrůstá. Je na rodičích, aby se zajímali o to, co dítě dělá ve volném čase, poskytnout dítěti dostatečné a vhodné informace o škodlivosti drog a v neposlední řadě být dítěti vzorem. (Švarcová, 2009) 5.1 Typy prevence Prevenci sociálně patologických jevů mládeže, ke kterým užívání návykových látek patří, lze dělit z hlediska času, ve kterém je realizována, nebo také z hlediska vývojového stadia patologického jevu. primární prevence jejím úkolem je působit na celou populaci bez výjimky, lze ji považovat za celospolečenský úkol, na jehož plnění by měl participovat stát svou politikou sociální, školskou a zdravotnickou, na vlastní realizaci by měli spolupracovat ekonomové, politici, pedagogové, psychologové, lékaři, legislativci apod., úkolem primární prevence je zabezpečovat optimální podmínky tělesného a duševního zdraví a předcházet vzniku nepřiměřených projevů a poruch, z pohledu záměrného či bezděčného působení na daný objekt se primární prevence dále dělí na nespecifickou primární prevenci prováděnou rodiči a učiteli, například výchovou ke zdravému životnímu stylu, dále specifickou primární prevenci realizovanou školskými úřady, pedagogy, pedagogicko-psychologickými poradci atd. formou besed a akcí zaměřených přímo na téma návykové látky; sekundární prevence jejím úkolem je zachytit poruchy fyzického, psychického a sociálního vývoje v počátečním stadiu, učinit potřebná opatření pro ohroženého jedince a zabránit dalšímu šíření poruchy mezi další jedince, jedná se o činnost na úrovni výchovných institucí, rodičů, psychologické, sociální a zdravotnické služby; terciární prevence jedná se o činnost na úrovni specializovaných odborníků, úkolem je předcházet zhoršení stavu drogově závislých, recidivám a eliminovat důsledky sociálně patologických jevů. (Švarcová, 2009) 46

47 5.2 Minimální preventivní program Školská legislativa ukládá každé výchovné a vzdělávací instituci povinnost vypracovat pro dané zařízení Minimální preventivní program (MPP). MPP vychází z legislativy, především z Metodického pokynu ministerstva školství, mládeže a TV k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže a ze zákona č. 561/2004 Sb., O předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, a dále pak ze zákonů, vyhlášek či metodických pokynů zabývajících se jednotlivými patologickými jevy. Za jeho realizaci zodpovídá školní metodik prevence, který koordinuje práci jednotlivých učitelů a externích spolupracovníků. MPP má stanoveny dlouhodobé a krátkodobé cíle. Mezi dlouhodobé cíle patří zaměření výchovy ke zdravému životnímu stylu, vytváření kvalitních podmínek třídním kolektivům, zvyšování sociálních kompetencí atd. Krátkodobé cíle jsou zaměřeny především na pedagogy, jejich vzdělávání pro práci s kolektivem, například sociometrické šetření třídy. Dále se pak MPP zabývá nespecifickou a specifickou prevencí ve výuce, spoluprácí školy s rodinou, spoluprácí s odborníky a dalšími organizacemi. V návaznosti na MPP vzniká i krizový plán školy, který je návodem k tomu, jak postupovat v případě, že se u žáka objeví některý z patologických jevů, jako je například zneužívání návykových látek včetně alkoholu a jejich přechovávání či distribuce, konzumace alkoholu ve škole, užívání tabákových výrobků na půdě školy v návaznosti na zákon č. 379/2005 Sb., O konzumaci omamných a psychotropních látek. 5.3 Adiktologie Adiktologie (z lat. addictus, závislá osoba) je interdisciplinární lékařská věda, zabývající se závislostmi na návykových látkách. Zkoumá také příčiny a původ vzniku závislostí, věnuje se jejich léčbě a prevenci. Poskytuje i různá poradenství v oblasti návykových látek. Zabývá se také rozborem rizikových forem chování za účelem poskytnou veřejnosti užitečné varující informace o škodlivosti drog. 47

48 II PRAKTICKÁ ČÁST 6 Problematika zneužívání návykových látek u středoškolské mládeže Téma drogové problematiky mládeže je velmi aktuální, protože právě mladiství jsou považováni za nejrizikovější skupinu v oblasti zneužívání návykových látek, ale také z důvodu celkového vývoje stavu zneužívání nelegálních a legálních drog mladistvými. 6.1 Cíle a metodika výzkumu Cílem praktického šetření bakalářské práce je komparace zkušeností žáků a studentů v oblasti užíváním návykových látek, s ohledem na typ vzdělávací instituce, kterou navštěvují. Dalším úkolem je zjistit jaké mají žáci a studenti znalosti týkající se škodlivosti užívání návykových látek. Šetření je zaměřeno i na zjištění, zdali volnočasová aktivita u mladistvých ovlivňuje riziko užívání návykových látek. Jako výzkumnou metodu pro praktickou část bakalářské práce je zvolena metoda dotazníku. Tato metoda se jeví jako nejlépe vyhovující požadavkům, za pomocí kterých bude možné získat odpovědi na otázky týkající se daného tématu. Metodu výzkumu za pomoci dotazníku lze zařadit do metod kvantitativního výzkumu - tedy výzkumu, který analyzuje informace získané z jednoznačných odpovědí na dané otázky. Metoda dotazníku je specifickou metodou, používá se zejména tam, kde je nutné získat relativně v krátkém čase větší počet údajů od většího počtu dotazovaných. Pozitivním faktorem je ekonomická stránka a časová nenáročnost realizace. Další výhodou je zaručení anonymity, a tím i objektivity získaných informací. Nevýhodou je možná nepravdivost získaných informací. Dotazník obsahuje otázky různého typu, a to otázky otevřené, polootevřené a uzavřené. Je rozdělen na 3 části, první skupina otázek se soustřeďuje na vlastní osobnost respondenta, další skupina otázek má za úkol zjistit, jaké zkušenosti s drogou má respondent a poslední skupina otázek je zaměřena na zjištění míry informovanosti respondenta o škodlivosti užívání drog. Dotazník je souborem 20 otázek, z čehož v otázce č. 6, 13 a 14 mohl respondent volit více odpovědí. U otázky č. 6, 10, 13, 14 a 19 byla dána 48

49 respondentům možnost vyjádřit se volně mimo nabízené možnosti odpovědí, než které nabízel dotazník. (Příloha č. 1 - dotazník) Výzkumný soubor tvořilo 113 respondentů ze dvou vybraných středních škol s různým typem vzdělávání. Do šetření byli zařazeni respondenti - žáci vybraného odborného učiliště v počtu 57, což byla první část výzkumného souboru. Jednalo se o všechny žáky (chlapce a děvčata) třetích ročníků odborného učiliště. Druhou část výzkumného souboru činili všichni studenti čtvrtých ročníků čtyřletého gymnázia, jednalo se o 56 respondentů (chlapce a děvčata). K šetření byl použit tzv. dostupný výběr, do šetření byli zařazeni respondenti studijně nejstarší, protože bylo snahou zachytit informace z co nejdelšího časového úseku respondentova studia. 6.2 Stanovení výzkumných otázek Na základě cíle výzkumu byly pro praktické šetření stanoveny následující výzkumné otázky: Otázka č. 1: Existují mezi dospívajícími, kteří studují na různých typech škol rozdíly v užívání návykových látek? Otázka č. 2: Souvisí experimentování studentů s drogami a s typem studované školy? Otázka č. 3: Snižuje přítomnost volnočasové aktivity riziko vzniku toxikomanie? Otázka č. 4 : Mají studenti dostatek informací o škodlivosti drog? 49

50 6.3 Popis místa šetření Jako místo pro výzkumné šetření zvolila autorka dvě vzdělávací instituce, a to odborné učiliště a gymnázium. Obě školy se nachází v blízkém okolí bydliště autorky, tedy v okolí Chrudimě a mají letitou tradici. Školy jsou příspěvkové organizace, zřizovatelem je Pardubický kraj. Učiliště patří do sítě středních škol v České republice. Příprava žáků probíhá podle školních vzdělávacích programů, s využitím speciálně pedagogických metod. Studium v učilišti je tříleté, absolventi všech oborů po úspěšném vykonání závěrečných zkoušek získávají výuční list. Studenti gymnázia se vzdělávají podle školního vzdělávacího programu pro gymnázia a po absolvování čtyř roků studia ukončují své vzdělávání maturitní zkouškou. 6.4 Sběr a zpracování dat Časový harmonogram: Říjen únor 2016 Přípravná fáze bakalářské práce, stanovení cíle, shromažďování literatury. Březen - červen 2016 Studium odborné literatury a vypracování teoretické části bakalářské práce. Červenec - listopad 2016 Příprava výzkumu, sestavení dotazníku, následně sběr dat. Prosinec - březen 2016/17 Záznam a analýza dat, zpracování a interpretace výsledků. 50

51 6.5. Popis a interpretace výsledků V následujících tabulkách je uveden souhrn výsledků získaných dotazníkovým šetřením v rámci bakalářské práce. Výsledky jsou graficky znázorněné, doplněné slovním komentářem. Znak Respondenti (n= 113) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Odborné učiliště 57 51, 00 Gymnázium 56 49, 00 Tab. 1: Zastoupení respondentů v souboru podle typu školy. Tabulka předkládá informace o počtu respondentů v šetřeném souboru. Výzkumný soubor tvořilo 113 respondentů, dotazníkového šetření se zúčastnilo 57 (51 %) žáků vybraného odborného učiliště a 56 (49 %) studentů vybraného gymnázia. Lze tedy říci, že výzkumný soubor byl co do počtu respondentů poměrně vyvážený. Znak Respondenti (n= 113) Odborné učiliště (n= 57) Gymnázium (n= 56) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) 17let 3 5, , let 22 38, , let 10 17, , a více let 22 38, , 00 Tab. 2: Věková struktura respondentů v souboru. V této tabulce je uveden přehled rozložení respondentů podle věku. Věk respondentů zúčastněných dotazníkového šetření se pohyboval v rozmezí 18 až 22 let. V odborném učilišti výzkumný soubor tvořily především dvě početné skupiny žáků a to v počtu 22 (39 %) žáků ve věku 18 let a ve stejném počtu skupina žáků podstatně starších ve věku 22 a více let, kteří pravděpodobně absolvují v šetřeném učilišti druhý učební obor. 51

52 Vzorek studentů v gymnáziu byl po stránce věkové velice jednoduchý, nejčetnější skupinou respondentů gymnázia byla skupina studentů v počtu 33 (59 %) ve věku 19 let a dále skupina 23 (41 %) studentů ve věku 18 let. Celkově lze říci, že věk respondentů dotazníkového šetření vyplývá z typu studované školy, tedy tříletého oboru odborného učiliště a čtyřletého gymnázia. Z právního hlediska dosáhli respondenti dotazníkového šetření zletilosti, proto lze předpokládat zvýšenou míru zodpovědnosti. Znak Respondenti (n= 113) Odborné učiliště (n= 57) Gymnázium (n= 56) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Děvčata 28 49, , 00 Chlapci 29 50, , 00 Tab. 3. Struktura respondentů podle pohlaví. Tabulka přináší informace o rozložení respondentů v souboru podle pohlaví. Z celkového vzorku respondentů vyplývá, že jiné rozložení respondentů podle pohlaví je v odborném učilišti a jiné v gymnáziu. V odborném učilišti je výzkumný soubor rozdělen podle pohlaví prakticky 1 : 1 na 28 (49 %) děvčat a 29 (51 %) chlapců. Vyrovnaný počet děvčat a chlapců si lze vysvětlit tak, že v odborném učilišti je možné studovat několik jak dívčích, tak chlapeckých učebních oborů. V gymnáziu je poměr studujících děvčat k počtu chlapců v poměru 3 : 1, tedy 42 (75 %) děvčat a 14 (25 %) chlapců. Fakt, že v gymnáziu studuje více děvčat, než chlapců vyplývá pravděpodobně z toho, že chlapci volí jako přípravu na budoucí povolání přímo technické obory na jiných středních školách. 52

53 Odpověď Respondenti (n= 113) Odborné učiliště (n= 57) Gymnázium (n= 56) Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost (%) četnost četnost (%) Ano 44 77, , 40 Ne 13 22, , 60 Tab. 4. Přítomnost volnočasové aktivity respondentů v souboru. Zde je zobrazen přehled existence volnočasových aktivit respondentů v souboru. V odborném učilišti koná volnočasové aktivity 44 (77 %) žáků a v gymnáziu vysokých 96 %, tedy 54 studentů. Ze zpracovaných výsledků je evidentní, že respondenti gymnázia mají podstatně více volnočasových aktivit než respondenti odborného učiliště. Podstatně nižší přítomnost volnočasové aktivity v odborném učilišti může být způsobena celkovým uvědoměním, přístupem k životu, ke studiu, rozložením volného času. To, že studenti gymnázia tráví aktivně svůj volný čas, teoreticky snižuje riziko setkání s návykovými látkami v jakékoli podobě. Přítomnost volnočasové aktivity všeobecně posiluje jeden z projektivních faktorů prevence zneužívání drog. Celkově lze říci, že dle výsledků dotazníkového šetření je přítomnost volnočasové aktivity u žáků a studentů úměrná vyššímu typu školy, studenti gymnázia tráví v tomto případě aktivněji svůj volný čas než žáci odborného učiliště. 53

54 Chlapci Dívky Chlapci Dívky Chlapci Dívky Chlapci Dívky Odpověď Respondenti (n= 113) Odborné učiliště (n= 57) Gymnázium (n= 56) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano, , 00 15, , 60 7, 10 jednou Ano, 0 0 0, 00 0, , 40 34, 00 občas Ano, , 80 21, , 20 34, 00 užívám pravidelně Ne, nikdy , 00 12, ,80 0, 00 Tab. 5. Struktura respondentů v souboru podle zkušeností s drogou. Tato tabulka předkládá informace o struktuře respondentů v souboru podle zkušeností s drogou. Dle výsledků dotazníkového šetřené v odborném učilišti 38 (67 %) žáků má zkušenost s užíváním drog, z toho 17 (30 %) žáků má zkušenost pouze s jedním užitím drogy, 21 (37 %) žáků užívá drogu pravidelně. Oproti tomu 19 (33 %) žáků užití drogy nikdy nevyzkoušelo. Rozložení užívání drog podle pohlaví je v odborném učilišti poměrně vyvážené. V gymnáziu vysoký počet 55 (98 %) studentů účinky drogy vyzkoušelo, z toho 27 (48 %) studentů užívá drogu pravidelně, 22 (39 %) studentů užívá drogu občas a 6 (11 %) studentů vyzkoušelo drogu pouze jednou. Užívání drog "občas" a "pravidelně" je u děvčat v gymnáziu rovnoměrně rozložené na počet 19 (34 %) děvčat z celkového počtu respondentů gymnázia. Ze 14 chlapců v celkovém soboru respondentů gymnázia je 8 (14 %) chlapců, kteří užívají návykovou látku pravidelně. Z celkového vzorku respondentů má gymnázium vyšší počet studentů, kteří mají zkušenost s drogou a to počtem 55 (49 %) studentů než je tomu u žáků odborného učiliště. Zkušenost s drogou v odborném učilišti potvrdilo 38 (34 %) žáků. 54

55 Chlapci Dívky Chlapci Dívky Chlapci Dívky Chlapci Dívky Znak Respondenti (n= 113) Odborné učiliště (n= 57) Gymnázium (n= 56) Absolutn í četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Alkohol , 30 38, , 40 75, 00 Marihuana, , 30 24, , 00 34, 00 hašiš LSD, 3 3 5, 30 5, , 00 1, 80 "houbičky", trip a jiné halucinogeny Pervitin 1 1 1, 80 1, , 00 0, 00 Kokain 1 0 1, 80 0, , 00 0, 00 Heroin , , 00 0, 00 Jiné opiáty 1 0 1, 80 0, , 00 0, 00 (kodein, braun, morfin) Extáze 1 4 1, 80 7, , 00 0, 00 (diskotékové drogy) Těkavé látky 1 0 1, 80 0, , 00 1, 80 (toluen, ředidla) Barbituráty, 1 0 1, 80 0, , 00 3, 60 sedativa Jiná látka , 30 7, , 80 8, 90 výše neuvedená (cigarety) Tab. 6. Zastoupení drog v souboru respondentů. 55

56 Tato tabulka předkládá informace o tom, kterou z uvedených drog respondenti v souboru vyzkoušeli. U respondentů v odborném učilišti je nejčastěji vyzkoušená droga alkohol a to u 37 (65 %) respondentů, druhou nejčastěji vyzkoušenou drogou je marihuana, jejíž účinky poznalo 21 (37 %) respondentů, 11 (19 %) respondentů potvrdilo, jako vyzkoušenou drogu cigarety a 6 (11 %) respondentů vyzkoušelo také LSD, "houbičky", trip a jiné halucinogeny, ostatní drogy uvedené v možnostech vyplnění v dotazníku jsou nevýznamné. V gymnáziu je respondenty nejvíce vyzkoušenou drogou stejně jako v odborném učilišti alkohol, jeho účinky vyzkoušelo vysokých 54 (96 %) studentů, 28 (50 %) šetřených studentů vyzkoušelo marihuanu, jako třetí nejčetnější droga vyzkoušená studenty v gymnáziu jsou cigarety u 6 (11 %) studentů. V oblasti poznávání a experimentování s drogami vychází jako akčnější respondenti gymnázia jak co se týká zkušenosti s alkoholem, tak s marihuanou. V oblasti zkušeností s účinky tabáku převažují respondenti odborného učiliště. Po zjištění, že žáci i studenti užívají nějakou drogu ať už občas nebo pravidelně, jsou zjištěné výsledky v podstatě pozitivní. Přestože užívání návykových látek není dobré, k experimentování s tvrdými drogami se jak žáci odborného učiliště, tak studenti gymnázia zatím neuchýlili. Z odpovědí žáků i studentů je zřejmé, že v návykových látkách jednoznačně vede alkohol a marihuana. Může to být dáno nízkou cenou a dostupností těchto látek. 56

57 Chlapci Dívky Chlapci Dívky Chlapci Dívky Chlapci Dívky Znak Respondenti (n= 113) Odborné učiliště (n= 57) Gymnázium (n= 56) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Alkohol , 30 24, , 40 75, 00 Marihuana, 3 5 5, 30 8, , 00 0, 00 hašiš Jiná látka výše neuvedená (cigarety) , 30 5, , 80 0, 00 Tab. 7. Typ prvně užité drogy u respondentů v souboru. Tabulka č. 7 udává výsledky, kterou drogu jak žáci odborného učiliště, tak studenti gymnázia užili jako první. Z látek, které vyvolávají návykové chování, je u žáků odborného učiliště nejčetnější látkou alkohol. Toto potvrdilo 21 (37 %) žáků, další nejčastěji prvně vyzkoušenou drogou jsou cigarety u 10 (18 %) žáků a marihuana u 8 (14 %). V gymnáziu vysokým počtem 54 (95 %) odpovědí převažuje jako prvně vyzkoušená droga alkohol, pouze 1 (2 %) student přiznal jako prvně vyzkoušenou drogu cigarety. Přestože výsledky šetření v odborném učilišti jsou rozložené do jednotlivých možností odpovědí, v prvním užití drogy převažuje alkohol stejně tak jako v gymnáziu, kde jsou výsledky naprosto jednoznačné, svědčící pro první užití alkoholu. 57

58 Chlapci Dívky Chlapci Dívky Chlapci Dívky Chlapci Dívky Odpověď Respondenti (n= 113) Odborné učiliště (n= 57) Gymnázium (n= 56) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Nikdy , 10 5, , 90 25, 00 Pouze jsem , 30 12, , 70 39, 30 to zkusila Jsem 2 5 3, 50 8, , 60 10, 70 příležitostný kuřák Jsem pravidelný kuřák (denní kouření) , 10 22, , 80 0, 00 Tab. 8. Struktura respondentů v souboru podle frekvence kouření. Tabulka předkládá výsledky toho, zdali respondenti v souboru kouří a v jaké frekvenci. V odborném učilišti ve vybraném vzorku respondentů přiznává pravidelné kouření 21 (37 %) žáků, 7 (12 %) žáků kouří příležitostně, 18 (32 %) žáků kouření někdy vyzkoušelo a 11 (19 %) žáků jsou nekuřáci. V šetřeném vzorku studentů gymnázia jsou prakticky pouze příležitostní kuřáci a to počtem 8 (14 %), nejpočetnější skupina jsou ti, kteří kouření pouze vyzkoušeli, to je 28 (50 %) studentů a nekuřáckou zkušenost vykázalo 19 (34 %) studentů. Lze říci, že ve vybraném odborném učilišti mají čtyři pětiny žáků a v gymnáziu dvě třetiny studentů nějakou zkušenost s kouřením. Také lze říci, že pravidelnými kuřáky jsou především žáci odborného učiliště, studenti gymnázia velkou měrou kouření pouze vyzkoušeli. 58

59 Chlapci Dívky Chlapci Dívky Chlapci Dívky Chlapci Dívky Znak Respondenti (n= 113) Odborné učiliště (n= 57) Gymnázium (n= 56) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Méně než , 50 0, , 00 1, let let , 30 17, , 90 14, let , 30 17, , 80 28, 60 Více než 5 5 8, 80 8, , 40 5, let Dosud jsem nikdy nekouřil/a , 10 5, , 90 25, 00 Tab. 9. Věk první kuřácké zkušenosti respondentů v souboru. Pro mladého člověka je zvídavost a zájem o nové věci a často o věci zakázané nebo tabu, naprosto přirozená. O tom svědčí i výsledky v této tabulce, získané v dotazníkovém šetření. Jak je vidět první zkušenost s kouřením učinili jak žáci odborného učiliště, tak studenti gymnázia především v závěru studia na základní škole a na začátku studia střední školy a to v obou případech. Ve věku let to bylo 13 (23 %) žáků i studentů, ve věku let 17 (30 %) žáků a studentů vyzkoušelo kouření. Pouze 6 (10 %) chlapců odborného učiliště v šetření přiznalo, že se s cigaretou setkalo dříve než v 10 letech. Pozitivní je, že v odborném učilišti 11 (19 %) žáků a v gymnáziu 19 (34 %) studentů experimentování s kouřením nezlákalo. 59

60 Chlapci Dívky Chlapci Dívky Chlapci Dívky Chlapci Dívky Odpověď Respondenti (n= 113) Odborné učiliště (n= 57) Gymnázium (n= 56) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Se starším 3 2 5, 30 3, , 00 5, 40 sourozencem Se spolužáky , 10 19, , 50 10, 70 S kamarády, , 10 17, , 80 32, 10 kteří nejsou ze školy S rodiči 1 1 1, 80 1, , 00 0, 00 Jiná možnost (sám/a) 0 0 0, 00 0, , 80 1, 80 Tab. 10. Osoba, s níž respondenti vykouřili první cigaretu. Tabulka č. 10 udává informace o tom, s kým prvně respondenti dotazníkového šetření kouřili. Z přehledu v tabulce vyplývá, že jak v případě žáků odborného učiliště, tak v případě studentů gymnázia lidé, se kterými respondenti dotazníkového šetření poprvé kouřili, tvoří dvě nejčetnější skupiny. První skupina respondentů udává první kouření ve společnosti spolužáků, a to v odborném učilišti 33 % odpovědí, v gymnáziu 23 %. Druhá skupina respondentů poprvé kouřila ve společnosti kamarádů, a to v odborném učilišti 22 % odpovědí a v gymnáziu 34 % odpovědí. Je naprosto zřetelné, že nejvíce dotázaných v obou školách odpovědělo, že poprvé kouřili ve společnosti svých vrstevníků. Domácí prostředí nebo samotu pro první kouření nevyužil prakticky nikdo. 60

61 Chlapci Dívky Chlapci Dívky Chlapci Dívky Chlapci Dívky Odpověď Respondenti (n= 113) Odborné učiliště (n= 57) Gymnázium (n= 56) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Neužívám , 30 17, , 40 8, 90 1 x 5 5 8, 80 8, , 20 50, 00 měsíčně 1 x týdně , 50 3, , 50 17, 90 Téměř , 30 19, , 00 0, 00 každý den Tab. 11. Frekvence užívání drogy u respondentů v souboru v současné době. Výsledky v této tabulce, zobrazující frekvenci užívání drog u respondentů v souboru, jsou velice zajímavé. V odborném učilišti je sice 21 (37 %) žáků, kteří drogy neužívají, ale naproti tomu je 18 (32 %) žáků, kteří potvrzují denní užívání návykových látek. Respondenti gymnázia vykazují v denním užívání návykových látek nulové hodnoty, avšak 1 x týdně udává návykové látky 17 (30 %) studentů a dokonce užívání 1 x měsíčně potvrzuje 32 (57 %) studentů. V odpovědích v odborném učilišti a v gymnáziu je patrný rozdíl. V odborném učilišti je 37 % užívajících návykové látky denně a gymnázium vykazuje nulové hodnoty. U respondentů v gymnáziu užití návykových látek 1 x měsíčně dosahuje 57 %, v odborném učilišti je užívání 1 x měsíčně a 1 x týdně zastoupeno jen několika respondenty. Vysoký počet užívání návykových látek pouze 1 x měsíčně u respondentů v gymnáziu zřejmě ovlivňuje prakticky 100 % přítomnost volnočasové aktivity respondentů. 61

62 1 x měsíčně 1 x týdně denně 1 x měsíčně 1 x týdně denně 1 x měsíčně 1 x týdně denně 1 x měsíčně 1 x týdně denně Znak Respondenti odborného učiliště (n= 57) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Alkohol , 80 8, 80 1, 80 Marihuana, hašiš Jiná látka výše neuvedená (cigarety) , 00 0, 00 10, , 00 7, 00 24, 60 Tab. 12. Zastoupení drog v souboru respondentů odborného učiliště podle frekvence. Tabulka č. 12 zobrazuje zastoupení drog v souboru respondentů odborného učiliště v závislosti na frekvenci. V odborném učilišti je dominující návykovou látkou kouření cigaret, a to u 14 (25 %) respondentů, i marihuanu užívá denně 6 (11 %) žáků. Hodnoty návykových látek ve frekvenci 1 x týdně a 1 x měsíčně dle tabulky nejsou tak významné. Pozitivní je, že v denním užívání u žáků odborného učiliště se vyskytují cigarety a částečně marihuana, nikoli tvrdé drogy. Znak Respondenti gymnázia (n= 56) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Alkohol , 60 17, 90 0, 00 Marihuana, hašiš , 80 0, 00 0, 00 Jiná látka výše , 60 3, 60 0, 00 neuvedená (cigarety) Tab. 13. Zastoupení drog v souboru respondentů gymnázia podle frekvence. 62

63 Tab. 13. ukazuje zastoupení drog v souboru respondentů gymnázia v závislosti na frekvenci. Zastoupení drog v souboru respondentů gymnázia z hlediska časového je naprosto jiné než v odborném učilišti. V gymnáziu je nejčetnější skupinou odpovědí konzumace alkoholu 1 x měsíčně u 25 (45 %) studentů, konzumaci alkoholu 1 x týdně vykazuje 10 (18 %) studentů. Třetí užívanou návykovou látkou s ohledem na denní frekvenci je kouření cigaret u 4 (7 %) studentů. Pozitivní je, že dotazovaní studenti gymnázia konzumují nejčastěji návykové látky 1 x měsíčně a dominující návykovou látkou v užívání 1 x měsíčně je alkohol, nikoli tvrdé drogy. Ostatní hodnoty užívání návykových látek z hlediska časového jsou zanedbatelné. Odpověď Respondenti (n= 113) Odborné učiliště Gymnázium (n= 57) (n= 56) Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost (%) (%) Kvůli kamarádům 9 15, , 90 Jen tak, chci 11 19, , 60 Často se nudím, hledám 3 5, , 30 zpestření, zábavu Jsem k tomu nucen/a 0 0, , 00 Útěk z reality 9 15, , 20 Jiný důvod (dělá mi to 3 5, , 00 dobře) Jiný důvod (oslavy, 0 0, 0 5 8, 90 párty, akce) Tab. 14. Důvody, které vedou respondenty (uživatele drog) v souboru k užívání drog. V této tabulce jsou uvedeny výsledky šetření z oblasti důvodů, které vedou respondenty v souboru k užívání návykových látek. Výsledky v odborném učilišti a gymnáziu jsou rozdílné. Žáci odborného učiliště udávají jako důvod užívání návykových látek útěk z reality a vliv kamarádů 63

64 stejným počtem odpovědí, tedy 9 (16 %) žáky, 11 (19 %) žáků udává, že užívá návykové látky, protože prostě je chce užívat. V gymnáziu jsou odpovědi studentů naprosto jiné, 39 (70 %) studentů udává, že je v užívání návykových látek nikdo neovlivňuje, ale prostě jen tak chtějí je užívat. Také 8 (14 %) studentů užívá návykové látky, protože se nudí, hledají zábavu a zpestření. Ostatní odpovědi respondentů gymnázia nejsou příliš významné. Vážnější zjištění představují výsledky v gymnáziu, kde 70 % studentů užívá návykové látky, protože jen tak chce. Pozitivní na tom je, že jak je známo z výsledků v předchozích tabulkách, jedná se především o alkohol. Odpověď Respondenti (n= 113) Odborné učiliště (n= 57) Gymnázium (n= 56) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Pocit uvolnění 26 45, , 00 Pocit zvýšeného 9 15, , 40 sebevědomí Radost ze života 17 29, , 60 Pocity strachu, deprese 2 3, , 80 a úzkosti Jiné pocity 0 0, , 00 Tab. 15. Zastoupení respondentů v souboru podle pocitů navozených drogou. Účelem této tabulky je zobrazit výsledky, jaké pocity a prožitky přináší respondentům (uživatelům drog) návyková látka. V odborném učilišti 45 % a v gymnáziu 84 % je hlavním pocitem, který přináší dotazovaným uživatelům návykové látky, pocit uvolnění, na druhém místě v obou šetřených školách je to radost ze života, v odborném učilišti 30 % a v gymnáziu 45 %. Poslední četný pocit je pocit zvýšeného sebevědomí, zastoupený v odborném učilišti 16 % a v gymnáziu 30 %. 64

65 Chlapci Dívky Chlapci Dívky Chlapci Dívky Chlapci Dívky Pocity, které přináší užívání drogy dotazovaným spotřebitelům, jsou z valné části ve svém důsledku pozitivní, uživatelé se cítí uvolnění a šťastní, jsou si sami sebou jistější. Odpovědi, ve kterých uživatelé udávají negativní pocity navozované drogou, jsou bohužel zanedbatelné. Odpověď Respondenti (n= 113) Odborné učiliště (n= 57) Gymnázium (n= 56) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano , 60 35, , 00 62, 50 Ne , 30 14, , 00 12, 50 Tab. 16. Rozdělení respondentů v souboru podle znalostí měkkých a tvrdých drog. Tato tabulka předkládá informace o tom, kolik respondentů v souboru udává znalosti o tom, co jsou měkké a tvrdé drogy. V odborném učilišti 42 (74 %) žáků odpovědělo, že ví, co to jsou tzv. měkké a tvrdé drogy, v gymnáziu je to 49 (88 %) studentů. Odpovědi Respondenti (n= 113) Odborné učiliště Absolutní četnost (n= 57) Relativní četnost (%) Absolutní četnost Gymnázium (n= 56) Relativní četnost Dovedou konkretizovat 28 49, , 70 Nedovedou konkretizovat (%) 29 50, , 30 Tab. 17. Přehled odpovědí, zda respondenti v souboru dovedou konkretizovat, co jsou měkké a tvrdé drogy. 65

66 Tabulka předkládá přehled rozdělení respondentů podle znalostí měkkých a tvrdých drog. V dotazníku měli rozdělení drog blíže konkretizovat. Rozdělit drogy na měkké a tvrdé ve vybraném odborném učilišti dovedlo 28 (49 %) dotazovaných žáků, v gymnáziu byl počet studentů, kteří konkretizovali, co jsou měkké a tvrdé drogy 48 (86 %). Ve společnosti se návykové látky dělí na měkké a tvrdé podle rizika vzniku závislosti na nich. Tedy heroin, pervitin a kokain jsou řazeny do kategorie "tvrdých" drog, kdežto marihuana, tabák a alkohol mezi "měkké" drogy. Lze říci, že studenti gymnázia jsou v dělení návykových látek výrazně znalejší než žáci odborného učiliště. Odpověď Respondenti (n= 113) Odborné učiliště (n= 57) Gymnázium (n= 56) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Léčebná poradna 3 5, , 00 pro matky s dětmi Léčebná poradna 8 14, , 00 pro mentálně postižené Léčebná poradna pro drogově závislé 46 80, , 00 Tab. 18. Struktura respondentů v souboru podle znalostí odborné péče. Tabulka č. 18 předkládá výsledky šetření znalostí respondentů v oblasti odborné péče drogově závislým. Výsledky v obou šetřených školách jsou velice uspokojivé. V odborném učilišti 46 (81 %) žáků ví, která instituce se zabývá drogovou problematikou a pomocí závislým, v gymnáziu je to 56 studentů, tedy celých 100 % respondentů. Toto zjištění je velice příznivé a lze předpokládat, že respondenti by v případě problémů s návykovými látkami věděli, kde hledat odbornou pomoc. 66

67 Odpověď Respondenti (n= 113) Odborné učiliště Absolutní četnost (n= 57) Relativní četnost (%) Absolutní četnost Gymnázium (n= 56) Relativní četnost Žloutenka, rakovina 19 33, , 80 AIDS, žloutenka 15 26, , 60 Rakovina, AIDS 23 40, , 60 Tab. 19. Struktura respondentů v souboru podle znalostí zdravotních rizik užívání nelegálních drog. Jak uvádí tabulka č. 19, ne všichni žáci znají, jaká zdravotní rizika přináší užívání nelegálních drog. Pouze 15 (26 %) žáků vybraného učiliště odpovědělo správně, že zdravotní riziko spočívá v nebezpečí infekce AIDS a žloutenky intravenózní aplikací drog. V gymnáziu je znalost rizik užívání nelegálních drog na velmi dobré úrovni, 53 (95 %) studentů zná tyto rizika. Infekce je přenášena prostřednictvím sdíleného používání injekčních jehel uživateli. (%) Odpověď Respondenti (n= 113) Ano, mám dostatek informací Odborné učiliště Absolutní četnost (n= 57) 67 Relativní četnost (%) Absolutní četnost Gymnázium (n= 56) Relativní četnost (%) 39 68, , 50 Částečně ano 13 22, , 50 Ne 5 8, , 00 Tab. 20. Přehled informovanosti respondentů v souboru o nebezpečí spojovaném s užíváním drog. Tato tabulka přináší přehled o tom, jak jsou respondenti dotazníkového šetření informování o nebezpečí spojovaném s užíváním drog. Výsledky šetření v obou vybraných školách jsou celkem uspokojivé.

68 V odborném učilišti 39 (68 %) žáků odpovědělo, že jsou dostatečně informování o tomto nebezpečí, 13 (23 %) žáků přiznává částečnou informovanost a 5 (9 %) žáků tvrdí, že o nebezpečí informováni nejsou. V gymnáziu 49 (88 %) studentů potvrzuje dostatečnou informovanost o nebezpečí spojeném s užíváním drog, 7 (13 %) studentů má za to, že jsou informováni pouze částečně, Neinformovanost v gymnáziu je nulová. Velká část žáků odborného učiliště i studentů gymnázia je informována o nebezpečí spojované s užíváním drog, valná většina dostatečně, menší část částečně, což lze považovat za pozitivní jev. Odpověď Respondenti (n= 113) Odborné učiliště Gymnázium (n= 57) (n= 56) Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost (%) (%) Doma, od rodičů 7 12, , 40 nebo sourozenců Ve škole 24 42, , 60 Od spolužáků 5 8, , 00 Mimo školu, z médií 7 12, , 50 Z přednášky odborníka 14 24, , 60 Tab. 21. Struktura respondentů v souboru podle zdroje získaných informací. Tabulka předkládá informace o tom, odkud pramení informovanost respondentů dotazníkového šetření o nebezpečnosti užívání drog. U respondentů v odborném učilišti se o nebezpečí, které s sebou nese užívání drog, nejvíce žáků dozvědělo ve škole a to 24 (42 %) žáků, 14 (25 %) žáků je informováno z přednášky odborníka, jen malý počet žáků získal dle odpovědí informace doma, mimo školu nebo od spolužáků. V gymnáziu je nejvíce studentů počtem 30 (54 %) informováno o nebezpečí, které přináší užívání drog, z přednášky odborníka, 16 (29 %) studentů má informace získané ze školy a jen malý počet studentů je informován z domu nebo z mimoškolního prostředí. 68

69 Z šetření vyplývá, že škola a odborníci v oblasti drogové problematiky jsou pro respondenty obou šetřených škol hlavním zdrojem informací v oblasti drogové problematiky. Je vidět, že obě školská zařízení, jejichž úkolem je vzdělávat a vychovávat plní správně svoji funkci. Rodina jako zdroj informovanosti v tomto ohledu u respondentů obou škol zaujímá nelichotivě poslední místo. 69

70 % % 6.6 Vyhodnocení výzkumných otázek Otázka č. 1: Existují mezi dospívajícími, kteří studují na různých typech škol rozdíly v užívání návykových látek? 30 Zastoupení drog v odborném učilišti Měsíčně Týdně Denně 5 0 Alkohol Marihuana Cigarety Graf 1: Zastoupení drog v souboru respondentů odborného učiliště v závislosti na frekvenci (n=57) Zastoupení drog v gymnáziu Alkohol Marihuana Cigarety Měsíčně Týdně Denně Graf 2: Zastoupení drog v souboru respondentů gymnázia v závislosti na frekvenci (n=56). 70

71 Na výzkumnou otázku z praktického šetření bakalářské práce č. 1, zdali existují mezi dospívajícími, kteří studují na různých typech škol rozdíly v užívání návykových látek, jsem hledala odpověď v dotazníkovém šetření, v otázce č. 11a č. 12. V dotazníku jsem se ptala respondentů, které návykové látky (včetně cigaret a alkoholu) a jak často v současné době užívají. V odborném učilišti jsou respondenty nejčastěji užívanou návykovou látkou cigarety 25 % a to v denním užívání, marihuana je denně užívána 11% žáků, návykové látky v ostatních frekvencích nejsou příliš významné. V gymnáziu je užívání drog respondenty s ohledem na frekvenci naprosto jiné. V denním užívání drog se jedná pouze o 4 % respondentů, kteří kouří cigarety, konzumace alkoholu 1 x týdně tvoří 18 % a 1 x měsíčně 45 %. Odpověď na výzkumnou otázku č. 1 tedy zní mezi dospívajícími, kteří studují na různých typech škol, jsou rozdíly v užívání návykových látek. V odborném učilišti jsou dominující drogou, a to v denní frekvenci užívání cigarety a marihuana. V gymnáziu je to alkohol, a to pouze ve frekvenci užívání 1 x měsíčně. Z šetření také vyplývá, že jak ve vybraném odborném učilišti, tak v gymnáziu nemají zastoupení "tvrdé" drog, což lze považovat za pozitivní zjištění. 71

72 % Otázka č. 2: Souvisí experimentování studentů s drogami a s typem studované školy? 120 Zkušenost respondentů s drogou Odborné učiliště Gymnázium Graf 3: Zastoupení respondentů v soboru podle zkušeností s drogou (n=113). Na výzkumnou otázku č. 2, zda souvisí první experimentování studentů s drogami a s typem studované školy, jsem hledala odpověď v dotazníku, a to v otázce č. 6, ve které měli respondenti odpovědět, kterou drogu již někdy v životě vyzkoušeli. V odborném učilišti je nejčastěji vyzkoušenou drogou alkohol, a to 65 %, 37 % marihuana, 19 % cigarety, 11 % halucinogeny, 9 % extáze a 4 % pervitin. Ostatní drogy vykazují prakticky nulové užití. V gymnáziu je nejběžněji vyzkoušenou návykovou látkou alkohol, a to 96 %, marihuana 50 %, cigarety 11 %, barbituráty 4 %. Ostatní návykové látky vykazují nulové užití. Lze tedy říci, že co se týká zkušenosti s drogou, co do výběru drogy, jsou aktivnější žáci odborného učiliště než studenti gymnázia. Co se týká počtu respondentů a typu drogy, jsou aktivnější studenti gymnázia. Jejich zkušenost v experimentování s drogami je zaměřena pouze na alkohol, marihuanu a cigarety. Odpověď na výzkumnou otázku č. 2, zda souvisí experimentování studentů s drogami a s typem studované školy zní experimentování studentů s drogami souvisí s typem studované školy. Co do počtu respondentů, 72

73 kteří mají zkušenost s nějakou drogou, jsou aktivnější studenti gymnázia, co do typu vyzkoušené návykové látky jsou aktivnější žáci odborného učiliště. Otázka č. 3: Snižuje přítomnost volnočasové aktivity riziko vzniku toxikomanie? 30 Užívání drog v závislosti na volnočasové aktivitě v odborném učilišti Droga 5 0 Ano (n=44) Volnočasová aktivita Ne (n=13) Graf 4: Přehled užívání drog v závislosti na přítomnosti volnočasové aktivity v odborném učilišti (n=57). 60 Užívání drog v závislosti na volnočasové aktivitě v gymnáziu Droga 10 0 Ano (n=54) Volnočasová aktivita Ne (n=2) Graf 5: Přehled užívání drog v závislosti na přítomnosti volnočasové aktivity v gymnáziu (n=56). 73

74 Odpověď na otázku č. 3, zda snižuje-li přítomnost volnočasové aktivity riziko vzniku toxikomanie, jsem hledala v materiálech získaných v dotazníkovém šetření. Jako odpověď posloužily odpovědi na otázku z dotazníku č. 4, ve které se respondenti vyjadřovali, zdali mají nějaké volnočasové aktivity. Dále pak otázka č. 12, kde se respondenti vyjadřovali k tomu, jakou návykovou látku v současnosti užívají. Dle výsledků dotazníkového šetření koná v odborném učilišti volnočasové aktivity 77 % a v gymnáziu 96 % dotazovaných. Dále bylo zjištěno, že v odborném učilišti z 44 respondentů konajících volnočasové aktivity je 26 respondentů, kteří v současnosti užívají návykové látky a ze 13 respondentů nekonajících volnočasové aktivity je 11 respondentů, kteří také přiznali užívání drogy. V gymnáziu z 54 respondentů, kteří konají volnočasové aktivity je 48 respondentů, kteří v současnosti užívají návykové látky a 2 respondenti, kteří se nevěnují volnočasovým aktivitám, ale také užívají návykové látky. Lze tedy říci, že studenti gymnázia vykazují vyšší přítomnost volnočasových aktivit než žáci odborného učiliště, což lze považovat za pozitivní jev pro prevenci užívání návykových látek. V případě tohoto šetření s ohledem na zastoupení návykových látek u respondentů konajících i nekonajících volnočasové aktivity, neovlivňuje přítomnost volnočasové aktivity užívání drog. Odpověď na výzkumnou otázku tedy zní - přítomnost volnočasové aktivity nesnižuje riziko vzniku toxikomanie. Pozitivní je, že jak vyplývá z dotazníkového šetření, frekvence užívání drog u studentů gymnázia je nižší než u žáků odborného učiliště. 74

75 % % Otázka č. 4: Mají studenti dostatek informací o škodlivosti drog? Znalost zdravotních rizik užívání nelegálních drog Odbornéučiliště Gymnázium Znalost zdravotních rizik Graf 6: Struktura respondentů v souboru podle znalostí zdravotních rizik užívání nelegálních drog (n=113). Znalost rozdělení drog Ano Znalost drog Ne Odborné učiliště Gymnázium Graf 7: Struktura respondentů v souboru podle znalostí rozdělení drog na měkké a tvrdé drogy (n=113). Odpověď na výzkumnou otázku č. 4, zda mají studenti dostatek informací o škodlivosti drog, jsem hledala v odpovědích respondentů v dotazníku. V otázce v dotazníku č. 18 se respondenti vyjadřovali k tomu, které z nemocí jsou nejčastěji spojovány s užíváním nelegálních drog. 75

76 Dále k zodpovězení výzkumné otázky posloužily odpovědi z dotazníku č. 16, ve které měli respondenti uvést, co jsou "měkké" a "tvrdé" drogy. Z šetření vyplývá, že v odborném učilišti ne všichni žáci znají, jaká zdravotní rizika jsou spojována s užíváním nelegálních drog. Pouze 26 % respondentů v odborném učilišti tato rizika zná. V gymnáziu je znalost zdravotních rizik na velmi dobré úrovni a to 95 %. Z odpovědí v dotazníku dále vyplývá, že v odborném učilišti 49 % a v gymnáziu 86 % respondentů ví, co jsou měkké a tvrdé drogy, s čímž lze předpokládat i znalost smyslu tohoto rozdělení a s ním spojenou nebezpečnost. Odpověď na výzkumnou otázku, zda mají studenti dostatek informací o škodlivosti drog, zní v odborném učilišti, jak vyplývá z výsledků praktického šetření, nemají žáci dostatek informací o škodlivosti drog a naopak v gymnáziu studenti mají dostatek informací o škodlivosti drog. 76

77 6.7 Diskuse Ke zpracování bakalářské práce jsem prostudovala řadu titulů odborné literatury a dalších zdrojů. Zároveň jsem se podrobně seznámila s problematikou užívání návykových látek, jak u žáků v odborném učilišti, tak u studentů v gymnáziu a navázala spolupráci s metodiky prevence, kteří působí v obou vybraných školách. Do závažné problematiky zneužívání návykových látek, v případě této bakalářské práce u středoškolské mládeže, jsem nahlédla mnohem hlouběji než kdy dříve a dozvěděla se mnoho zajímavých a důležitých informací, nejen pro vlastní zpracování bakalářské práce, ale i pro své obohacení. Prakticky všichni studenti gymnázia a dvě třetiny žáků odborného učiliště tráví svůj volný čas aktivně, což je velmi pozitivní poznatek. Dalo by se předpokládat, že více volného času svádí mladistvé ke kouření a drogové závislosti. Bohužel předpoklad se neshoduje se skutečností. Ve zkušenosti s návykovou látkou mají prvenství studenti gymnázia, kteří 98 % někdy vyzkoušeli návykovou látku. V odborném učilišti se jedná o 67 % žáků. Nejběžnější vyzkoušenou drogou je v obou šetřených školách alkohol, marihuana a cigarety. Lze konstatovat, že v porovnání s počtem respondentů není spektrum vyzkoušených drog příliš široké, především ne v gymnáziu. V pravidelném denním užívání návykových látek má prvenství odborné učiliště, v gymnáziu se jedná především o užívání ve frekvenci 1 x měsíčně. Nutno připomenout, že sice užívání návykových látek není dobré, ale k experimentování s tvrdými drogami se jak žáci odborného učiliště, tak studenti gymnázia dle šetření zatím neuchýlili. V počtu pravidelných kuřáků má prvenství odborné učiliště. Jak je vidět první zkušenost s kouřením respondenti odborného učiliště učinili okolo 15. roku života, a to především ve společnosti svých vrstevníků. V kouření jsou studenti gymnázia naprosto uvědomělejší. Přiznávají, že kouření někdy vyzkoušeli, ale dále již nekouří. Kouření dle mého názoru je věnováno méně pozornosti, než by si tato skutečnost zasloužila. Mnozí totiž vidí v kouření menší zlo než, než kdyby jejich dítě "bralo drogy". Možná si někteří ani neuvědomují, že následky kouření zpočátku sice nejsou tak patrné jako u užívání drog, přesto jsou ale závažné. 77

78 Důvod, proč respondenti zneužívají návykové látky, je u respondentů odborného učiliště vliv kamarádů a útěk z reality. Studenti gymnázia uvádějí, že je to především jejich vlastní rozhodnutí, že je v užívání návykových látek nikdo neovlivňuje, ale je prostě chtějí užívat. Naštěstí se jedná především o alkohol a ne o tvrdé drogy. Pocity, které návykové látky přináší dotazovaným spotřebitelům, jsou především pozitivní, uživatelé se cítí uvolnění, šťastní a sebejistí. Bohužel negativních pocitů, které by uživatele v užívání odradily, je jen málo. S potěšením lze konstatovat, že informovanost respondentů gymnázia v problematice drogových závislostí je na velmi dobré úrovni. Studenti znají nebezpečí, které užívání drog přináší, vědí, kde hledat odbornou pomoc. Informovanost respondentů odborného učiliště vychází v šetření podstatně nižší, tak jak lze vzhledem ke studovanému typu školy předpokládat. Není divu, že respondenti odborného učiliště denně užívají návykové látky, protože jak vyplývá z šetření, jejich znalost zdravotních rizik užívání nelegálních drog je velmi malá, pouze 26 % respondentů odborného učiliště tato rizika zná. V gymnáziu je znalost rizik vysokých 95 %. Z šetření také vyplývá, že škola a odborníci v oblasti drogové problematiky jsou pro respondenty obou šetřených škol hlavním zdrojem informací. Je vidět, že obě školská zařízení, jejichž úkolem je vzdělávat a vychovávat, plní správně svoji funkci a pracují na prevenci s mládeží například prostřednictvím besed a přednášek v oblasti drogové problematiky. Minimální preventivní program, který je povinným dokumentem školy a je vypracováván na každý školní rok metodikem prevence, stanovuje program, plány a cíle jak čelit problematice sociálně patologických jevů, která je například na typu školy, jako je odborné učiliště nezanedbatelná. Rodina jako zdroj informovanosti však v tomto ohledu u respondentů obou škol zaujímá nelichotivé poslední místo. Výsledky praktického šetření ukazují, že v oblasti užívání návykových látek se objevují rozdíly mezi studenty šetřeného gymnázia a žáky odborného učiliště. Podle Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách z roku 2015 se rozsah užívání návykových látek, tak jako v předchozí studii konané v roce 2011 nadále liší, s ohledem na typ studované školy. Vyšší výskyt užívání legálních i nelegálních drog, a to téměř dvojnásobně vyšší oproti studentům 78

79 ostatních typů škol, vykazovali studenti středních škol bez maturity a odborných učilišť. Výsledky získané v rámci praktického šetření této bakalářské práce zjištění Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách z roku 2015 potvrzují. 79

80 Závěr Bakalářská práce byla zaměřena na problematiku zneužívání návykových látek u středoškolské mládeže. Cílem práce bylo zjistit rozdíly v užívání návykových látek mezi středoškolskými studenty s ohledem na typ studované školy. Především zjistit zkušenosti mladistvých v užívání návykových látek, najít faktory, které vedou mladistvé k užívání drog, odhalit jejich pocity z užívání. Dalším úkolem bylo zjistit úroveň znalostí respondentů dotazníkového šetření v oblasti škodlivosti užívání drog a zmapovat míru informovanosti respondentů v oblasti odborné pomoci a prevence. Bylo zrealizováno výzkumné šetření, kterého se zúčastnili respondenti dvou vybraných středních škol, výzkumný soubor tvořilo 113 respondentů. Jednalo se o 57 žáků odborného učiliště, rozloženo na 28 děvčat a 29 chlapců Dále 56 studentů gymnázia, tedy 42 děvčat a 2 chlapce. Výzkumné šetření ukázalo, že mezi dospívajícími, kteří studují na různých typech škol, existují rozdíly v užívání návykových látek. V odborném učilišti jsou dominující návykovou látkou, a to v denní frekvenci užívání cigarety a marihuana. V gymnáziu je to alkohol, a to pouze ve frekvenci užívání 1 x měsíčně. Dalším zjištění, které přineslo výzkumné šetření je, že experimentování studentů s drogami souvisí s typem studované školy. V počtu respondentů, kteří mají nějakou zkušenost s drogou, jsou aktivnější studenti gymnázia, co do typu vyzkoušené návykové látky jsou aktivnější žáci odborného učiliště. Šetření prokázalo, že přítomnost volnočasové aktivity nesnižuje riziko vzniku toxikomanie. Pozitivní je zjištění, že frekvence užívání návykových látek u studentů gymnázia je nižší než u žáků odborného učiliště. Jak lze předpokládat z typu studované školy, žáci odborného učiliště nemají dostatek informací o škodlivosti drog oproti studentům gymnázia. Závěrem lze říci, že úkolem nás všech, jak pedagogů, tak všech dospělých je stále více prosazovat mezi mládeží názor, že moderní je žít zdravě, vyhýbat se všem látkám, které škodí lidskému organismu a způsobují závislost. Problematiku prevence sociálně patologických jevů, do které patří, beze sporu užívání návykových látek, je třeba zařazovat jako součást probíraných témat v jednotlivých vyučovacích předmětech, 80

81 diskutovat se studenty na toto téma, učit je schopnosti čelit sociálnímu tlaku svých vrstevníků k užívání návykových látek i prostřednictvím minimálního preventivního programu školy. Jak je známo, nebezpečí drog spočívá v jejich nevypočítatelnosti. Vždyť i při prvním zvědavém pokusu je přítomné riziko vzniku drogové závislosti. Důležitá je také spolupráce s rodiči studentů. Bakalářská práce, především výsledky dotazníkového šetření, přinesly mnoho cenných informací o stavu drogové problematiky v obou šetřených školách. Tyto výsledky mohou být použity jako zpětná vazba pro vedení škol a metodiky prevence, například při volbě strategie působení na studenty v oblasti prevence. 81

82 Seznam použité literatury 1. DEBNÁR, V. A. Konopí a marihuana. 1. vydání, Praha: VOLVOX GLOBATOR, ISBN GOSSOP, M. Léčba problémů spojených se zneužíváním drog: důkaz o účinnosti. 1. vydání v jazyce českém, Praha: Úřad vlády České republiky, ISBN HAJNÝ, M. O rodičích, dětech a drogách. 1. vydání, Praha: Grada, ISBN CHOMYNOVÁ, P., CSÉMY, L., GRULMUSOVÁ, L., SADÍLEK, P. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) Výsledky průzkumu v České republice v roce vydání, Praha: Úřad vlády České republiky, ISBN JAY, M. Císařové snů. 1. Vydání, Praha: Volvox Globator, ISBN KALINA, K. a kol. Drogové závislosti vydání, Praha: Úřad vlády České republiky, 2003 ISBN KALINA, K. a kol. Drogové závislosti vydání, Praha: Úřad vlády České republiky, 2003 ISBN KOUDELKOVÁ, A. Psychologické otázky delikvence. 1. vydání, Praha: VICTORIA PUBLISHING, ISDBN KOZÁK, J., T. a kolektiv. Rizikový faktor kouření. 1. vydání, Praha: KPK, ISBN X. 10. KRÁLÍKOVÁ, E. Tabák a závislost na tabáku in KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti. Praha: úřad vlády ČR, 1. vydání, ISBN LEE, P. Opiová kultura. 1. vydání, Olomouc: Fontána, ISBN MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 1. vydání, Praha: Portál, ISBN NEŠPOR, K., CSÉMY, L. Alkohol, drogy a vaše děti. Praha: Sportpropag a.s., NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost. 2. vydání, Praha: Portál, ISBN

83 15. NOVÁK, M. a kol. O kouření. 1. vydání, Praha: Avicenum, zdravotnické nakladatelství, ISBN PROFOUS, J. Průvodce alkoholovou závislostí. 1. vydání, Praha: Galén, ISBN ROTGERS, F. a kol. Léčba drogových závislostí. 1. vydání, Praha: Grada, ISBN ŘÍČAN, P., KREJČÍŘOVÁ, D. Dětská klinická psychologie. 4. přepracované a doplněné vydání, Praha: Grada, ISBN SCHULTE, B. a kol. Přehled účinnosti intervencí protidrogové léčby v Evropě. 1. vydání v jazyce českém, Praha: Úřad vlády České republiky, ISBN ŠEDIVÝ, V., VÁLKOVÁ, H. Lidé, alkohol, drogy. 1. vydání, Praha: Naše vojsko, ŠVARCOVÁ, E. Vybrané kapitoly z etopedie a sociální patologie. 1. vydání, Hradec Králové: GAUDEAMUS, ISBN VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 1. vydání, Praha: Portál, ISBN VOJTÍK, V., BŘICHÁČEK, V. K problematice zneužívání návykových látek adolescenty. Praha, Seznam použitých internetových zdrojů 1. ESPAD 2015 [on-line]. [cit ]. Dostupný z WWW: <drogy-info.cz/nms/vyzkum-nms/evropska-skolni-studie-o-alkoholu-a-jinychdrogach-espad-2015/>. 2. Drogová závislost [on-line]. [cit ]. Dostupný z WWW: < 83

84 Zdroje obrázků Obr. 1: Psychoaktivní droga - Dostupný z WWW: < Obr. 2: Rostlina konopí Dostupný z WWW: < pg>. Obr. 3: Marihuana - Dostupný z WWW: < Obr. 4: Pervitin Dostupný z WWW: < Obr. 5: Droga ecstasy Dostupný z WWW: < ogram.jpg>. Obr. 6: Droga LSD Dostupný z WWW: < ade_blotter_lsd_dumbo.jpg>. Obr. 7: Lysohlávky Dostupný z WWW: < sp.jpg>. Obr. 8: Kokain Dostupný z WWW: < JPG>. Obr. 9: Kokain Dostupný z WWW: < Obr. 10: Mák setý Dostupný z WWW: < omniferum_.jpg>. Obr. 11: Opium Dostupný z WWW: < Obr. 12: Heroin Dostupný z WWW: < 84

85 Obr. 13: Rohypnol Dostupný z WWW: < earch&go=go&uselang=cs&searchtoken=7iykrs2nbab5wvw1w1hvgmzq#/medi a/file:rohypnol2.jpg>. Obr. 14: Nicotiana Dostupný z WWW: < _Carl_E_Lewis.jpg>. Seznam obrázků, tabulek a grafů Seznam obrázků Obr. 1: Přehled drog z hlediska závislosti. Obr. 2: Kvetoucí samičí rostlina konopí setého. Obr. 3: Marihuana. Obr. 4: Pervitin. Obr. 5: Pilulky extáze. Obr. 6: Papírek namočený v LSD. Obr. 7: Lysohlávky. Obr. 8: Kokainovník pravý. Obr: 9: Kokain. Obr. 10: Mák setý. Obr. 11: Surové opium. Obr. 12: Heroin. Obr. 13: Rohypnol. Obr. 14: Tabák. 85

86 Seznam tabulek Tab. 1: Zastoupení respondentů v souboru podle typu školy. Tab. 2: Věková struktura respondentů v souboru. Tab. 3. Struktura respondentů podle pohlaví. Tab. 4. Přítomnost volnočasové aktivity respondentů v souboru. Tab. 5. Struktura respondentů v souboru podle zkušeností s drogou. Tab. 6. Zastoupení drog v souboru respondentů. Tab. 7. Typ prvně užité drogy u respondentů v souboru. Tab. 8. Struktura respondentů v souboru podle frekvence kouření. Tab. 9. Věk první kuřácké zkušenosti respondentů v souboru. Tab. 10. Osoba, s níž respondenti vykouřili první cigaretu. Tab. 11. Frekvence užívání drogy u respondentů v souboru v současné době. Tab. 12. Zastoupení drog v souboru respondentů odborného učiliště podle frekvence. Tab. 13. Zastoupení drog v souboru respondentů gymnázia podle frekvence. Tab. 14. Důvody, které vedou respondenty (uživatele drog) v souboru k užívání drog. Tab. 15. Zastoupení respondentů v souboru podle pocitů navozených drogou. Tab. 16. Rozdělení respondentů v souboru podle znalostí měkkých a tvrdých drog. Tab. 17. Přehled odpovědí, zda respondenti v souboru dovedou konkretizovat, co jsou měkké a tvrdé drogy. Tab. 18. Struktura respondentů v souboru podle znalostí odborné péče. Tab. 19. Struktura respondentů v souboru podle znalostí zdravotních rizik užívání nelegálních drog. Tab. 20. Přehled informovanosti respondentů v souboru o nebezpečí spojovaném s užíváním drog. Tab. 21. Struktura respondentů v souboru podle zdroje získaných informací. 86

87 Seznam grafů Graf 1: Zastoupení drog v souboru respondentů odborného učiliště v závislosti na frekvenci (n=57). Graf 2: Zastoupení drog v souboru respondentů gymnázia v závislosti na frekvenci (n=56). Graf 3: Zastoupení respondentů v soboru podle zkušeností s drogou (n=113). Graf 4: Přehled užívání drog v závislosti na přítomnosti volnočasové aktivity v odborném učilišti (n=57). Graf 5: Přehled užívání drog v závislosti na přítomnosti volnočasové aktivity v gymnáziu (n=56). Graf 6: Struktura respondentů v souboru podle znalostí zdravotních rizik užívání nelegálních drog (n=113). Graf 7: Struktura respondentů v souboru podle znalostí rozdělení drog na měkké a tvrdé drogy (n=113). Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník Příloha č. 2 Soubor obrázků č. 2 č

88 Příloha č. 1 Dotazník Milí žáci a studenti, jmenuji se Andrea Střílková a jsem studentkou Pedagogické fakulty Univerzity v Hradci Králové. Tento dotazník bude zpracován v rámci mé bakalářské práce za účelem porovnat a zjistit zkušenosti žáků a studentů s drogami na různých typech škol, konkrétně na gymnáziu a odborném učilišti. Tímto bych Vás chtěla požádat o jeho pečlivé vyplnění, jeho časová náročnost je maximálně 10 minut. Ujišťuji Vás, že Vaše odpovědi nebudou zneužity a bude zachována Vaše anonymita. Pokyny pro vyplňování: Dotazník je soubor 20 otázek, u většiny otázek je jedna odpověď, pouze u otázky č. 6, 13 a 14 je možné zaškrtnout více odpovědí. Vámi zvolenou odpověď, prosím, zaškrtněte ve volném políčku křížkem. Pokud se spletete, nebo chcete změnit svou odpověď, nevadí. Vodorovně přeškrtněte to, co neplatí, a správnou odpověď zaškrtněte křížkem ve volném políčku. Děkuji za spolupráci. 1) Studovaná škola gymnázium odborné učiliště 2) Váš věk: 3) Vaše pohlaví muž žena 4) Máte nějaké volnočasové aktivity? ano ne

89 5) Už jste někdy zkusil/a drogu? (Mezi drogy řadíme i alkohol a cigarety.) Pokud nemáte s drogami žádné zkušenosti, pokračujte otázkou č. 8 ano, jednou občas ano, užívám pravidelně ne, nikdy 6) Kterou z uvedených drog jste již někdy v životě vyzkoušel/a? Pokud nemáte s drogami žádné zkušenosti, pokračujte otázkou č. 8 alkohol marihuana, hašiš LSD, houbičky, trip a jiné halucinogeny pervitin ( perník, piko, péčko ) kokain heroin jiné opiáty (kodein, braun, morfin) extáze a jiné tzv. diskotékové drogy těkavé látky (toluen, ředidla) barbituráty, sedativa a jiné tišící prostředky bez doporučení lékaře jiná látka výše neuvedená (vypište její název): 7) Kterou jste zkusil/a jako první? Vypište: 8) Kolikrát v životě jste kouřil/a cigarety? nikdy pouze jsem to zkusil/a jsem příležitostný kuřák (víkendy, setkání s přáteli) jsem pravidelný kuřák, kouřím denně 9) Kolik Vám bylo let, když jste poprvé kouřil/a? Pokud jste nikdy nekouřil/a, pokračujte otázkou č. 11 méně než 10 let let let více než 16 let dosud jsem nikdy nekouřil/a

90 10) S kým jste cigarety poprvé kouřil/a? se starším sourozencem se spolužáky s kamarády, kteří nejsou ze školy s rodiči jiná možnost (uveďte): 11) Jak často v současné době užíváte drogu (včetně cigaret či alkoholu)? Pokud drogu neužíváte, pokračujte otázkou č. 15 neužívám asi jednou měsíčně asi jednou týdně téměř každý den 12) Uveďte, kterou drogu takto užíváte: 13) Užíváte-li drogu, jaký k tomu máte důvod? (Ti, kteří neužívají, nevyplňují.) kvůli kamarádům jen tak, chci často se nudím, hledám zpestření, zábavu jsem k tomu nucen/a (uveďte kým): útěk z reality jiný důvod (uveďte jaký): 14) Jaké pocity, prožitky Vám droga přinesla, či stále přináší? (Možno více odpovědí.) pocit uvolnění pocit zvýšeného sebevědomí radost ze života pocity strachu, deprese a úzkosti jiné pocity (prosím, vypište) : 15) Víte, co jsou měkké a tvrdé drogy? ano ne

91 16) Konkretizujte, co to podle Vás jsou měkké a tvrdé drogy? 17) Co je to DROP IN? léčebná poradna pro matky s dětmi léčebná poradna pro mentálně postižené léčebná poradna pro drogově závislé 18) Jaké nemoci jsou nejčastěji spojovány s užíváním nelegálních drog? žloutenka, rakovina AIDS, žloutenka rakovina, AIDS 19) Myslíte si, že jste o nebezpečí spojeném s užíváním drog dostatečně informováni? ano, mám dostatek informací částečně ano (jsem informovaný/á, ale nemyslím si, že je to dostatečné) ne (uveďte, jaké informace postrádáte): 20) Kde jste se nejvíce dozvěděl/a o nebezpečí drog? doma, od rodičů nebo sourozenců ve škole od spolužáků mimo školu, z médií (televize, literatura) z přednášky odborníka Mnohokrát Vám děkuji za spolupráci a trpělivost při vyplňování dotazníku. Andrea Střílková

92 Příloha č. 2 Soubor obrázků č. 2 č. 14 Obr. 2: Kvetoucí samičí rostlina konopí setého (Rostlina konopí [on-line], 2017) Obr. 3: Marihuana (Marihuana [on-line], 2017)

93 Obr. 4: Pervitin (Pervitin [on-line], 2017) Obr. 5: Pilulky extáze (Droga ecstasy [on-line], 2017) Obr.. 6: Papírek namočený v LSD (Droga LSD [on-line], 2017)

94 Obr. 7: Lysohlávky (Philocybe [on-line], 2017) Obr. 8: Kokainovník pravý (Rostlina koka [on-line], 2017) Obr: 9: Kokain (Kokain [on-line], 2017)

95 Obr. 10: Mák setý (Papaver somniferum [on-line], 2017) Obr. 11: Surové opium (Opium [on-line], 2017) Obr. 12: Heroin (Heroin [on-line], 2017)

96 Obr. 13: Rohypnol (Rohypnol [on-line], 2017) Obr. 14: Tabák (Nicotiana [on-line], 2017)