KONGRES s mezinárodní účastí Letovice Care

Transkript

1 KONGRES s mezinárodní účastí Letovice Care Kulturní dům MKS Letovice, Česká republika Pořadatelé akce: Petřivalského nadace, NMB Letovice, KPS ČCHS, ČAS, Fondazione Rosa Gallo. Organizátor akce: Petřivalského nadace, ve spolupráci s NMB Letovice. Odborný garant: prof. MUDr. Hana Kubešová, CSc., doc. MUDr. Tomáš Skřička, CSc. Všeobecná část Interdisciplinární následná a geriatrická péče. Chirurgická část Koloproktologie. Stomie a stomici.

2 Pátek :30 Zahájení. Program pro sál č. 1: Všeobecná část Předsedající: Matějovská - Kubešová H. (Brno), Souček M. (Brno), Královcová D. (Letovice) Matějovská - Kubešová H. (Brno): Optimalizace pitného režimu u seniorů Souček M. (Brno): Vliv hypertenze na poškození mozku Matějovská - Kubešová H. (Brno): Co ovlivňuje kognitivní funkce ve stáří? Bartušek D., Pánek J. (Brno): Zobrazovací metody u CMP. Diagnostika, intervence Svatoň R. (Brno): Onkochirurgie u geriatrických pacientů Kolmačková M. (Blansko): Efektivita mammárního screeningu ve vyšším věku Bousek R. (Boskovice): Fraktury předloktí u seniorů Eysseltová R. (Brno): Řešení inkontinence Přestávka na oběd. Předsedající: Hoch J. (Praha), Tóth Š. (Letovice), Eysseltová R. (Brno) Koudelková I. (Letovice): Dobrovolníci v nemocnici. Definice, požadavky, praktické zkušenosti Vedra P., Skřička T., Csatár E. (Brno, Budapest): Pruritus ani, dermatitis perianalis Sedláková J., Kuncová R. (Blansko): Společně krok za krokem Bačovský F. (Letovice): Duchovní služba v nemocnici Hoch J., Blaha M. (Praha): Kolorektální karcinom ve stáří Diskuse k odpolednímu bloku Ukončení odborné části Společenský večer: Agrocentrum Ohrada, Vísky u Letovic (doprava zajištěna). 2

3 Chirurgická část - koloproktologie Friday Programme for hall No. 2: Chairmen: Delaini GG. (Verona), Saladžinskas Ž. (Kaunas), Kala Z. (Brno) Kachlík D. (Praha): Pelvic floor anatomy Teléky B. (Wien): TME and high rectal cancer. What are the indications Prochotský A. (Bratislava): Diagnosis and Treatment of Colorectal Cancer Recurrence Saladžinskas Ž., Čěsna V. (Kaunas): Results of Colorectal Cancer Screening in Lithuania Bacchelli C. (Verona): Interdisciplinary management of FAP Creciun M. (Verona): Interdisciplinary management of IBD emergences in district hospital Mitáš L. (Brno): Colectomy for non IBD colitis Jucevičiüte R., Macas A., Saladžinskas Ž. (Kaunas): Central venous saturation as a goal in large bowel open surgery Corona D. (Verona): Rehabilitation in patients with IBD and FAP Round table discussion: Prochotský A., Delaini GG., Kala Z., Saladžinskas Ž., Breberina M. Moderator: Skřička T Lunch. Chairmen: Breberina M. (Sremska Kamenica), Örhalmi J. (Hr. Králové), Korček J. (Nitra) Grolich T., Kala Z., Skřička T., Robek O. (Brno): VAAFT our first experiences Sotona O. (Hr. Králové): Rectovaginal and rectourethral fistulas Robek O., Hrivnák R., Konečná D., Kala Z., Kysela P. (Brno): Sinus pilonidalis Breberina M., Petrovič T. (Novi Sad): Neoadjuvant therapy of locally advanced rectal cancer Radovanovič Z., Breberina M. (Novi Sad): Oncologic superiority of extralevator APR for low rectal cancer. 3

4 15.30 Gačič - Štotl M. (Ljubljana): Our experience with ultrasound in proktology Örhalmi J. (Hradec Králové): IBD - Crohn s disease - early vs. later surgery - timing Ducháč V., Roušalová V. (Praha): Obstipace a psychika Horák L. (Kosmonosy): Poranění konečníku Diskussion to afternoon block. Chirurgická část - stomie a stomici Sobota Předsedající: Surá Z. (Brno), Prochotský A. (Bratislava), Tellerová O. (Brno) Ředinová M. (Praha): Postavení stomika v české společnosti Prochotský G. (Bratislava): Stomické hnutí na Slovensku Bulková M. (Břeclav): Příprava pacienta ke stomii Antonová M. (Brno): Rána komplikovaná stomií Vozdecká J. (Brno): Využití parametrické dokumentace v péči o pacienty se stomií Jauerníková Z. (Prostějov): Stomik a psychika začlenění do společnosti Antonová M., Čapka O. (Brno): Když je sebepéče problém (stáří, slepota, osamělost, stomie) Örhalmi J. (Hr. Králové): Komplikace stomií, miniinvazívní řešení parastomální kýly Hradilová V. (Přerov): Chyby a omyly v ošetřování stomií Marková M. (Brno): Urostomie známá a neznámá Symerská M. (Hodonín): Práce stomasestry v malé nemocnici Bahníková E., Zdvořilá S. (Hr. Králové): Porucha hojení při stomii po akutní operaci Hemmelová B., Kala Z. (Brno): Protektivní stomie u LAR. Proč ano Korček J. (Nitra): TME without protective ileostomy Tellerová O. (Brno): Komplikace po úpravě ileostomie Diskuse Závěr kongresu. 4

5 Všeobecná část 5

6 Optimalizace pitného režimu u seniorů Matějovská - Kubešová H. Klinika interní, geriatrie praktického lékařství LF MU a FN Brno Sdělení podává přehled o distribuci tělesné vody a jejích změnách ve starším věku, je věnována pozornost pocitu žízně jako poměrně pozdnímu signálu deficitu tekutin. Z hlediska pitného režimu u seniorů je zdůrazněna individuální odlišnost a obecná tendence seniorské populace k nízkému obratu tekutin, což má za následek neadekvátní přetížení ledvin s nutností koncentrovat moč, dále vznik zahuštění s vyšší pravděpodobností rozvoje tromboembolické nemoci. Dále je poskytnut přehled druhů vod podle míry mineralizace a pozornost je věnována obsahu iontů v jednotlivých typech vod ve vztahu k nejčastěji se vyskytujícím patologickým stavům u seniorů. U dalších druhů tekutin jako jsou ochucené, sycené vody, mléko, káva jsou vysvětleny důvody jejich nevhodnosti k zajišťování pitného režimu. 6

7 Vliv hypertenze na poškození mozku Souček M. Brno Z doporučení ESH/ESC z roku 2007 vyplývá, že je třeba zhodnotit celkové kardiovaskulární (KV) riziko u každého pacienta s ohledem na možnosti jeho léčebného ovlivnění. Mezi kritéria, kterými hodnotíme celkové KV riziko, byla zařazena i subklinická orgánová poškození. Snahou je diagnostikovat asymptomatická, již počáteční stadia orgánových poškození. V doporučeních bylo také zdůrazněno, že léčba subklinických orgánových poškození ovlivňuje KV příhody a že je potřebné během léčby sledovat jejich vývoj. Orgánová poškození se dělí do několika podtypů na ta, která lze zjistit jednoduše a levně, kam patří např. elektrokardiogram, sérová hladina kreatininu, odhadovaná glomerulární filtrace (egfr), bílkovina v moči za 24 hod., mikroalbuminurie či proteinurie. Mohou být prováděny rutinně u všech hypertoniků. A dále na ta, která vyžadují mnohem složitější či dražší vybavení (echokardiogram, sonografie karotid, zhodnocení rychlosti pulzové vlny, magnetická rezonance, atd.). Nukleární magnetická rezonance je metoda, která může zachytit již subklinická orgánová poškození mozku u pacientů s vysokým krevním tlakem. Nejčastější typy mozkových lézí jsou hyperdenzity bílé hmoty (HBH), které můžeme s různým stupněm závažnosti najít téměř u všech starších osob s hypertenzí. Dále můžeme zachytit němé infarkty, jejichž četnost kolísá v jednotlivých studiích mezi 10-30%. Dalším typem mozkové léze, který byl popsán nedávno, jsou mozkové mikrohemoragie, které lze najít asi u 5% jedinců. Stejně jako HBH a němé infarkty se mikrohemoragie vyskytují častěji u osob s hypertenzí. Hypertenze je hlavním rizikovým faktorem subklinického poškození mozku. Několik studií prokázalo, že hypertenze nedostatečně léčena souvisí s větším 7

8 výskytem HBH. Svoji roli hraje nejspíš i výška TK, čím vyšší TK, tím větší HBH. Studie provedená na 142 hypertonicích bez zjevného kardiovaskulárního postižení využila NMR a ukázala, že subklinické cerebrovaskulární léze jsou mnohem častější (44%) než kardiální léze (21%) či poškození ledvin (26%) a často se vyskytují izolovaně. Tyto léze se stále více dávají do souvislosti s poruchou kognitivních funkcí, což je narůstající problém díky stárnutí populace. 8

9 Co ovlivňuje kognitivní funkce ve stáří? Matějovská - Kubešová H. Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno Sdělení podává přehled současné situace diagnostiky a terapie kognitivních poruch v seniorské populaci. V souvislosti se snahami o příznivé ovlivnění dalšího vývoje kognitivních poruch jsou zdůrazněny chronické choroby, jejichž důslednou terapií je možno zlepšit kognitivní stav nemocných. Dále je diskutován vliv různých lékových skupin, u nichž byl prokázán příznivý vztah ke kognitivnímu deficitu. Pozornost je věnována zvláště výživě a jejímu vlivu na vznik deficitu různých elementů, u nichž byl prokázán vztah k rozvoji kognitivních poruch zvláště vitaminů skupiny B, polynenasycených mastných kyselin apod. Další část sdělení je věnována významu fyzické a psychické aktivity pro zachování kognitivního výkonu a je diskutována deprese jako faktor významně potencující rozvoj demence. V závěru jsou předložena doporučení preventivních, profylaktických i diagnostických opatření, která by mohla vést ke zlepšení managementu kognitivních poruch v seniorské populaci. Opatření preventivní, s dlouhodobým efektem vhodná aplikovat od středního věku 1. Důsledná kompenzace doprovodných chronických chorob zvláště hypertenze, hyperlipidémie a diabetu mellitu. Přednostně využívat medikamenty s prokázaným příznivým vlivem na rozvoj kognitivních poruch. 2. Strava respektující doporučení zdravé výživy s dostatkem polynenasycených mastných kyselin, vitaminů skupiny B, zvláště B12, vitaminu D a antioxidantů. 3. Cílený kognitivní tréning počítání zpaměti, plánování a bilance denních aktivit, aktivní vybavování informací geografie, umění, historie. 4. Pravidelná fyzická aktivita s převahou aerobní zátěže 3-4x týdně minut. 9

10 Opatření preventivně profylaktická A. Pro seniory 1. Nebagatelizovat potíže ztěžující realizaci výše uvedených opatření nechutenství, biliární potíže, bolesti pocházející z pohybového systému, senzorické deficity, subjektivně pociťované poruchy paměti. 2. Cíleně vyhledávat pobyt venku, na slunci, s aerobní pohybovou aktivitou chůze, jízda na kole, plavání, běžky, tanec. 3. Cíleně vyhledávat sociální aktivity. B. Pro pečovatele a blízké 1. Zaměřit se na časné rozpoznání vznikajícího kognitivního deficitu, přikládat důležitost subjektivnímu kognitivnímu deficitu seniora, případně vyhodnotit míru rizika podle známých anamnestických dat a souběžně probíhajících chorob. 2. Zajistit odpovídající stravování seniora po stránce kvantity i kvality. 3. Podporovat fyzické aktivity, kognitivní trénink, sociální aktivity seniora. C. Pro systém zdravotní péče Zařadit testování na kognitivní funkce a depresi do komplexu vyšetření pravidelné preventivní prohlídky u seniorů nad 65 let věku. 10

11 Zobrazovací metody u CMP Diagnostika, intervence Pánek J., Bartušek D. Radiologická klinika FN Brno Bohunice Klíčová slova: CMP, CT, ischémie, trombolýza Úvod Cévní mozkové příhody zaujímají v České Republice nejvyšší pozice v četnosti mortality. K rizikovým faktorům patří obecně kardiovaskulární choroby, dále hypertenze i hypotenze, diabetes mellitus atd. Úspěšnost léčby CMP závisí zejména na časovém odstupu od začátku potíží. Toto klade velký důraz na časnou diagnostiku těchto stavů. Diagnostika cévních mozkových příhod se opírá o počítačovou tomografii a magnetickou rezonanci. Z těchto dvou metod je upřednostňováno CT, které je dostupnějším a časově kratším vyšetřením. Lze použít jednak nativní vyšetření mozku, eventuálně doplněné o CT angiografii mozkových tepen či perfúzní CT. CT obraz CMP závisí na časovém faktoru a etiologii příhody. Základní rozdělení je na příhody ischemické a hemoragické. Ischemické CMP tvoří % všech iktů. Zbytek představují krvácivé příhody, jejichž etiopatogeneze je rozličná. Úkolem radiologa je vyloučit nebo potvrdit známky mozkové příhody, popsat rozsah a charakter léze a detekovat možný cévní uzávěr. V nemocnicích s iktovými centry je k dispozici angiografický tým, který 24 hodin denně zajišťuje možnost provedení některého z intervenčních zákroků při ischemických příhodách. K těmto postupům patří lokální farmakologická trombolýza a mechanická trombolýza. Tedy snaha o rozpuštění trombu léčivem dodaným katetrem přímo do uzavřené tepny, nebo o odstranění trombu mechanickou cestou za použití speciálních instrumentů. 11

12 Závěr Provedení včasného diagnostického zobrazovacího vyšetření u pacientů s cévními mozkovými příhodami je nutné k rozhodnutí o další terapii. Radiologické intervenční zákroky u CMP výrazně zlepšují průběh choroby a její následky. Literatura Ferda, J., Novák, M., Kreuzberg, B.: Výpočetní tomografie. 1.vyd. Galén, ISBN Krajina, A., Peregrin, J. H.: Intervenční radiologie. 1. vyd., Olga Čermáková, ISBN Bauer, J.: Cévní mozkové příhody. Kapitoly z kardiologie pro praktické lékaře, Ročník 2, 4/2010,

13 Onkochirurgie u geriatrických pacientů Svatoň R., Kala Z., Dušek L.* Chirurgická klinika Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice Brno * Institut biostatistiky a analýz Masarykovy Univerzity Východiska Z důvodu stárnutí populace se v naší praxi stále častěji setkáváme s pacienty vyššího věku. Obecně lze konstatovat, že s narůstajícím věkem narůstá incidence solidních nádorů. U starších pacientů nacházíme častěji pokročilejší stádia nádorového onemocnění. S tím také souvisí častější potřeba provedení akutního chirurgického zákroku pro komplikaci onkologického onemocnění. U pacientů vyššího věku logicky stoupá počet komorbidit, které se podílejí na nárůstu pooperační morbidity a mortality. To je důvodem, proč se u starých pacientů někdy přikláníme k méně radikálnímu, často paliativnímu zákroku. V posledních letech narůstá prací zabývající se problematikou onkochirurgie u geriatrického pacienta. Vesměs se jedná o retrospektivní studie srovnávající pacienty dvou věkových skupin. Závěry studií zabývajících se touto problematikou se různí, nepřináší však podstatně lepší onkochirurgické výsledky ve skupině geriatrických pacientů ve srovnání s mladými pacienty. Cíl Základem úspěšné chirurgické léčby je provedení mutiparametrického předoperačního vyšetření. Kompenzace komorbidit, úprava nutričních parametrů a psychosociální příprava je dalším logickým krokem. Velkým problémem je akutní operace. Zde nejsme schopni realizovat adekvátní přípravu, s čím souvisí také podstatně vyšší výskyt pooperačních komplikací. Samotný postup provedení operačního výkonu u geriatrického pacienta se zásadě neliší od postupu u mladého pacienta, přičemž podmínkou úspěšnosti onkochirugického zákroku je R0 resekce. U geriatrických pacientů lze onkochirurgické výkony také s výhodou provádět miniinvazivně. 13

14 Závěr Věk pacienta jako takový není kontraindikací k provedení onkochirurgického výkonu. Na volbě správného terapeutického postupu se musí podílet multidisciplinární tým. Vždy vycházíme se stagingu onemocnění a celkového stavu pacienta. U geriatrického pacienta měla být obzvlášť zohledňována pooperační kvalita života. U pacientů vyššího věku nutno počítat s vyšším výskytem pooperačních komplikací, obzvláště pokud musíme provést operaci akutně. Přesto lze, po adekvátní předoperační přípravě a díky moderním operačním postupům, včetně pooperační péče i v této věkové skupiny pacientů provést radikální resekční výkon s akceptovatelným podílem mortality a morbidity. 14

15 Zlomeniny předloktí u seniorů Bousek R. Boskovice Zlomeniny předloktí a zápěstí patří mezi nejčastější zlomeniny v dospělém věku s převahou u seniorů, incidence 8-10/1000 rok. V přednášce jednak hodnotíme vývoj léčebných metod u těchto zlomenin na našem chirurgickém oddělení. Dále se podrobně zaměřujeme na operační léčbu těchto poranění v rozmezí let 2008 až Z celkového počtu 304 ošetřených pacientů v uvedeném období je k operaci indikováno 26 %. Hodnotíme věk pacientů, pohlaví a lateralizaci. V souboru téměř 80 odoperovaných pacientů, kdy průměrný věk v době úrazu je u žen 67 let a u mužů 55 let. Procentuelní zastoupení žen je více než 80. Snažíme se poukázat na výhody a nevýhody jak konzervativní tak operační léčby a na naše terapeutické úspěchy i neúspěchy. 15

16 Řešení inkontinence Eysseltová R. Brno Inkontinence je problém, který snižuje kvalitu života mnohým lidem v populaci. Má společenský, psychický i ekonomický dopad. Lidé se často za potíže s kontinencí moči nebo stolice stydí a problém neřeší. Starší lidé potíže s udržením moči nebo stolice přičítají věku. Přitom příčinou může být i závažné onemocnění. Inkontinence moči, obzvláště u žen, je alespoň v povědomí zdravotníků a také laické veřejnosti. O inkontinenci stolice bohužel mnoho publikovaných informací nezískáte. Příčinou močové inkontinence mohou být například neurologická onemocnění, ochabnutí svalů dna pánevního, operace v malé pánvi, užívání některých léků, záněty, vytažení katetru. Příčinou inkontinence stolice může být například ochabnutí svalů dna pánevního, ochabnutí svěračů, paraplegie, píštěle a jiná onemocnění oblasti anorekta. 16

17 Dobrovolníci v nemocnici Definice, požadavky, praktické zkušenosti Koudelková I. Letovice Dobrovolník je člověk, který je ochoten zasvětit své ruce, mysl a především srdce službě ostatním. Dobrovolnost a bezplatnost jsou klíčové pro udržení smyslu dobrovolnictví. Principem dobrovolnické činnosti je orientace na zdraví, přítomnost a činnost. Dobrovolnictví má přínos pro pacienta, nemocnici a rodinu pacienta. Dobrovolník nenahrazuje práci odborného personálu, ale doplňuje ji tam, kde je to vhodné a možné. Dobrovolník se nezabývá diagnosou, ale podporuje pacienta v činnostech, které může aktuálně zvládnout. Dobrovolník je ve zdravotnickém zařízení veden koordinátorem, který mu zprostředkovává kontakt s pacientem i personálem a pomáhá mu v orientaci ve všech situacích. Způsobilost dobrovolníka určuje akceptovatelnost nastavených pravidel programu - tzn. dodržení pravidel stanovených ve smlouvě. 17

18 Perianální dermatitida, pruritus ani Vedra P. (1), Skřička T. (1), Csatár E. (2) 1 - Proktologická poradna NCA Kephas, Brno 2 - Proktologická ambulance, Budapest Onemocnění kůže v okolí anusu nejsou jistě životu nebezpečná ani závažně zdraví poškozující, ale přinášejí velmi nepříjemné pocity a zhoršují kvalitu života zvláště u pacientů onkologických, polymorbidních či pacientů s poruchou hybnosti. Na našich pracovištích je ročně vyšetřeno nejméně 300 nových pacientů s příznaky perianální dermatitidy. Pečlivou anamnézou, klinickým a laboratorním vyšetřením lze většinu těchto stavů správně diagnostikovat a adekvátně léčit. V klinické praxi bohužel nejsou často tyto afekce léčeny vůbec. Setkáváme se téměř denně s tím, že pacienti používají samoléčitelství s pomocí rad svých známých, nebo narážíme na prvosignální schematičnost v terapii. V našem sdělení chceme nabídnout celou škálu klinických projevů a praktický, k dobrým výsledkům vedoucí přístup. 18

19 Krok za krokem spolu Sedláková J., Kuncová R. Blansko Domácí hospicová péče je poskytována prostřednictvím ošetřovatelské služby, která je dostupná na celém okrese Blansko. Službu si může sjednat sám klient, jeho rodina nebo ošetřující lékař. Většinou předává klienty do péče MOÚ Žlutý Kopec, kde probíhá dobrá spolupráce. Doprovázející, nejčastěji zdravotní sestra, monitoruje potřeby klientů a rodinných příslušníků a prostřednictvím svých kolegů či navazujících institucí potřeby naplňuje tak, aby klient mohl zůstat co nejdéle ve svém přirozeném prostředí. Návštěvy v rodině jsou zdarma, v případě provedení zdravotního výkonu se na úhradě podílí zdravotní pojišťovna. Pravidelně se konají akce pro pozůstalé, formou bohoslužeb nebo individuálního setkání. Nově zařazujeme do nabídky i profesionální vedení pozůstalých. K tomuto účelu prošlo úspěšně několik pracovníků výcvikem v koučinku, v současné době jsou prvky koučování uplatňovány při doprovázení pozůstalých společně s psychologickou pomocí. Při poskytování služby je nutné spolupracovat s více poskytovateli různých služeb, jak je z kazuistiky patrné, mnohdy se zapojuje nejen zdravotní a sociální služby, ale i škola, církev, veřejnost. Příklad kazuistiky klientky s CA mammy. Kontakty, kde je možné si sjednat službu: Charitní ošetřovatelská služba Blansko, Sadová 2, Blansko Vedoucí služby: Radka Kuncová Tel.: ,

20 Duchovní služba v nemocnici Bačovský F. Letovice Duchovní službou se rozumí pastorační péče o nemocné a trpící. V širším slova smyslu takové jednání s člověkem, ve kterém ho respektujeme v jeho jedinečnosti, přistupujeme k němu z pozice věřících křesťanů, doprovázíme ho v jeho nemoci, utrpení či umírání a pomáháme mu k lidsky důstojnému zvládnutí jeho životní situace, včetně smrti, a to na jemu dostupné úrovni víry. Na prvním místě jde o kontakt s nemocným, o jeho potřeby ke zvládnutí situace s vyvarováním se nebezpečí manipulace s nemocným, o posílení jeho vědomí, že není v nemoci sám. Na druhém místě se jedná o respektování jeho jedinečnosti a osobní důstojnosti, jeho svobody v rozhodování, společného obohacení a vzájemné pomoci při řešení palčivých otázek. Na třetím místě je pomoci nemocnému v jistotě, že je milován i v situaci pro něho bezvýchodné. Dále se nemocnému nabízí asistence při zvládání přijetí nové životní situace, v jeho často dlouhém boji s jejím vyrovnáním. Pomoc při zařazení pacientovy nemoci do jeho nynějšího stavu víry, jenž je nutno plně respektovat. Služba se tak stává službou člověka naslouchajícího a chápajícího, který nemusí znát na každou otázku hned odpověď. Člověka schopného doprovázení s upřímnou láskou a vírou. V praxi se velmi často jedná více o službu doprovázení a hledání odpovědí na otázky nemocného, které má na srdci, které ho trápí a málo to jsou otázky náboženské. Mnohokrát se jedná i o setkání s člověkem, který má o nemocného zájem, neboť péči zdravotního personálu bere pacient jako samozřejmost. 20

21 Kolorektální karcinom a stáří Hoch J., Blaha M. Chirurgická klinika 2.LF Univerzity Karlovy a FN Motol, Praha Institut biostatistiky a analýz, Masarykova Univerzita, Brno Ačkoli ze statistik je známo, jaký je průměrný věk nemocných s nově diagnostikovaný nádorem tlustého střeva a konečníku, podrobnější údaje o věkové distribuci nebyly v ČR dosud publikovány. Věk a související choroby přitom významně ovlivňují možnosti léčby a její výsledky. Cíl práce Ověřit, jaká je v České republice věková distribuce nemocných s nově diagnostikovaným kolorektálním karcinomem a jak se věk promítá do stadií choroby, vedení léčby a užití léčebných modalit. Metody Byla hodnocena sestava za pětileté údobí let Do sestavy byli zařazeni nemocní s nově diagnostikovaným kolorektálním karcinomem, jejichž anonymizovaná data byla soustředěna v databázi NOR a se souhlasem správce dat a jeho pomocí vyhodnocena. Byl zaznamenán věk nemocných, lokalizace nádoru, stadia onemocnění a operační a další léčba. Výsledky Během sledovaného údobí byly získány údaje o nemocných. Počet nemocných do 70 let a nad 70 let byl téměř identický. Významné rozdíly byly zaznamenány především ve vedení léčby, zejména v užití a využití více nebo všech léčebných modalit. Ve skupině nad 70 let je více než dvojnásobný počet nemocných, kteří nebyli vůbec léčeni. Závěr Nemocní ve věku nad 70 let jsou počtem polovinou všech pacientů s kolorektálním karcinomem. Jejich léčba se však liší od skupiny nemocných mladších než 70 let a vyžaduje proto zvláštní pozornost. 21

22 Chirurgická část koloproktologie 22

23 The clinical anatomy of pelvic and urogenital floor Kachlík D. Department of Anatomy, Third Faculty of Medicine, Charles University in Prague, Czech Republic Department of Health Care Studies, College of Polytechnics Jihlava, Czech Republic The lesser pelvis is caudally closed with the muscles of pelvic and urogenital floor. The diaphragma pelvis is composed of large m. levator ani, weak m. ischiococcygeus (situated internal to lig. sacrospinale) and circular m. sphincter ani externus. M. levator ani consists of m. iliococcygeus, extending from the arcus tendineus m. levatoris ani (crossing fascia obturatoria) as a thin and reduced muscular plate dorsocaudally to merge in the raphe anococcygea; of m. pubococcygeus, running dorsally and forming a sling behind the rectum; and of m. puborectalis, being caudal to the previous one and merging with the rectal muscle wall. The diaphragma urogenitale (or mm. perinei) is located in the ventral half of the aditus pelvis only (trigonum urogenitale). It is composed of membrana perinei, dense connective tissue containing smooth and striated muscle fibers (m. transversus perinei profundus), ventral circular fibers around the female urethra are called m. compressor urethrae and ventral longitudinal fibers m. sphincter urethrovaginalis. Dorsal transverse margin is caudally a bit thickened into m. transversus perinei superficialis (line of insertion of the fascia perinei superficialis Collesi). Caudally to the perineal membrane, two paired muscles (m. ischocavernosus and m. bulbospongiosus) are situated in the intimate relationship with the erectile tissue. Both diaphragms are innervated by n. pudendus and direct branches form the plexus sacralis (S3-S4). Between the diaphragms, recessus pubicus fossa ischioanalis is situated, filled with fat pad. 23

24 Diagnosis and Treatment of Colorectal Cancer Recurrence Prochotský A. 2-nd Department of Surgery of Commenius University and University Hospital Bratislava St. Cyril and Metodeus Hospital witlh Policlinics Bratislava, Slovak Republic Background. Five-year survival rate of patients with local recurrence of colorectal carcinoma (CRC) is generally only %. Therefore, early diagnosis of recurrence is equally important to the most effective management of treatment. The local recurrence (LR) means recurrence of tumor in the original field of operation, where curative surgical resection was performed. The field of operation in surgery of CRC covers: the tumor bed, anastomosis, mesenteric lymphatic system, and regional mesenterium, surgical scars and port site, perirectal fat (mesorectum), peritoneum and neighboring structures. Recurrence of CRC is most frequently presented by distant metastases in the liver (> 30 %) and lungs (20 30 %), and local recurrence (10 33 %). All intraabdominal forms of recurence of colorectal carcinoma, other than metastases in the liver, are considered locoregional failure of treatment. The probable mechanism of local recurrence of CRC include nonradical resection of tumor and lymphatic nodes, and implantation of tumor cells to the bed of the original tumor. Methodology. Maximum frequency of local recurrence of CRC occurs in the first two years following the initial potentially curative resection. Intensive follow-up in this period is therefore reasonable.it should be based on the perosonal history, the clinical examination (abdominal, vaginal, digital) end the examination of tumor markers (particulary CEA): The othe examinations (abdominal ultrasonography-usg, endorectal ultrasonography-erus, X-ray of chest, irigography, colonoscopy) are indicated only for patients with abnormal findings or during normal annual check-ups. CEA still remains to be the most important biologic serum tumor marker, and the rise thereof in a group of otherwise asymptomatic patients suggest the recurrence rate of %. 24

25 In the event of suspected recurrence of the CRC we do not hesitate to apply the available radiologic, endoscopic and also another diagnostic methods (transcutaneous USG, ERUS, CT, MRI, irigography, colonoscopy, and also FDG-PET and PET-CT) hoping to detect recurrence at the stage of resecability. All these examinations have their pros and cons. Results. Recurrence of colon cancer is less frequent than recurrence of the rectal cancer. The task and scope of surgical treatment have not been clearly determined until now. R0 resection of recurrence allows to achieve the best results in long-term survival of patients. The salvage sugery is less propable in cases of attacked mesenterial lymphatic nodes and numerous focuses of locoregional recurrence. Early diagnosis of asymptomatic recurrence of patients with colon cancer, usually based of follow-up, results in 5-yr survival rate of % patients who have undergone additional potentially curative resection. Local recurrence of rectal carcinoma is detected or suspected histologically confirmed or non-confirmed recurrence of carcinoma located in the pelvis. System recurrence (SR) of rectal carcinoma is extrapelvic recurrence. LR of rectal cancer is a great therapeutic dilemma. This applies particulary to young patients who are otherwise in a good physical condition and who have already received maximum biological dose of adjuvant radiotherapy. The non-treated patients with with local or locoregional rectal cancer recurrence have the median survival of 7 months. By applying solely the radiotherapy, this indicator is only slightly better and varies between months. Combined treatment including chemotherapy, radiotherapy,, and resection provided median survival of months. However, in the of event complete resection of recurrence may be made, the 5-year survival rate of patients may be achieved according to some authors level of almost 34 %. Conclusions. The slavage surgery for recurrence of CRC covers a large scale of surgical performances from limited local resections up to extensive surgery including pelvic exenteration and peritonectomy. However, the potentially curative resection (R0 and R1) of colorectal carcinoma is a sole confirmed factor which has direct positive influence on the overall survival of patients. 25

26 Results of Colorectal Cancer Screening in Lithuania Saladžinskas Ž., Čėsna V., Birutis J., Matukaitytė I. Lithuanian university of health sciences, Kaunas, Lithuania Introduction Colorectal cancer is the most common newly diagnosed malignant disease. It takes the second place considering mortality in the European Union (EU). Every year more than people in Europe are diagnosed with colorectal cancer and more than people die. Compared to other malignant diseases, colorectal cancer provides possibility of early screening. EU countries differentially administrate colorectal cancer (CRC) program. The biggest number of the countries use a Fecal occult blood test (FOBT) as a primary method. Such countries are: Sweden, United Kingdom, Lithuania etc. Other countries, like Germany, Slovak Republic choose colonoscopy or FOBT by themselves. Poland uses colonoscopy as a main screening method. The screening program of CRC in Lithuania was started in the year Its aim is to improve the detection of early CRC stages and to decrease mortality. CRC Screening Program in Lithuania The aim of the program is to detect the cause of the occult bleeding by using endoscopy, if the FOBT is positive. The second goal is to foster general practitioners to develop early diagnostic of CRC. The third goal is to foster application of up-to-date diagnostic methods for CRC. Members of the program are the people at age 50 to 74 (about people belong to this group). These people are examined every 2 years. If the FOBT is negative, the test is done 2 years later. If FOBT is positive, the patient is sent for a specialist physician s consultation with colonoscopy (biopsy if needed). The services of CRC screening program are paid from compulsory insurance fund. The screening program is a continuous one. During the year 2009 and 2010 over 16 thousand people were informed about CRC screening program this compiles 43% of the target group. In people, and in people were informed. According to the 26