Počítání času aneb stačí mi to podání poslat poštou v pondělí?

Transkript

1 MZDOVÁ ÚČETNÍ 7 8/2014 Počítání času aneb stačí mi to podání poslat poštou v pondělí? Běh času hraje v právu významnou roli. Časem většina práv, nejsou-li uplatněna, oslabuje a stává se nevymahatelnými, nebo přímo zaniká; jiná práva naopak mohou plynutím času vzniknout. Z tohoto důvodu je klíčové umět čas správně počítat, neboť, jak praví jedna ze starořímských právních zásad, vigilantibus iura scripta sunt, neboli bdělým patří práva. Jinými slovy, marné uplynutí určité lhůty nelze omlouvat jejím nesprávným pochopením. Následující strany budou proto věnovány tématu počítání času v právu. Počítání času je zdánlivě jednoduché. Pokud při běžném hovoru někomu sdělíte, ať něco udělá do týdne, obě strany vědí, dokdy má být úkol splněn. V právu se tato otázka bohužel komplikuje, a to zejména ze dvou důvodů. Jednak právo rozlišuje lhůty a doby, přičemž pro počítání času nemusí u lhůt a dob platit stejná pravidla, a jednak počítání času není upraveno v jednom právním předpise pro celý právní řád, ale řada předpisů obsahuje svá zvláštní pravidla. Pro použití správných pravidel je tedy nutné odpovědět na otázku, jakým předpisem se vůbec běh dané lhůty či doby řídí. Přehled nejčastěji citovaných právních předpisů a jejich zkratek Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce nebo ZP) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník nebo NOZ) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zaměstnanosti nebo ZoZ) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský soudní řád nebo OSŘ) Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo ZOPSZ) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo ZPSZ) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o nemocenském pojištění nebo ZNP) Zákon č. 592/1996 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění nebo ZPVZP) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád nebo DŘ) lhůty a doby Věnujme nejprve pozornost otázce lhůt a dob. Dobou se rozumí časový úsek, jehož uplynutím zaniká právo nebo povinnost bez dalšího, aniž je pro vyvolání tohoto právního následku potřeba zvláště projevit vůli. 1) Dobou je tak například zkušební doba ( 35 ZP), 1) Viz 603 NOZ, v literatuře srov. BEZOUŠKA, P. in HŮRKA, P. a kol. Zákoník práce a související ustanovení občanského zákoníku s podrobným komentářem k aktualizované a rozšířené vydání. Olomouc: ANAG, 2014; s. 657, nebo Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku (konsolidovaná verze) [cit ]. Dostupný z www: < s

2 Počítání času aneb stačí mi to podání poslat poštou v pondělí? doba trvání pracovního poměru ( 39 ZP) či výpovědní doba ( 51 ZP). Lhůtou se pak rozumí časový úsek stanovený k uplatnění práva u druhé strany, popř. u jiné osoby, anebo u soudu nebo jiného příslušného orgánu. 2) Lhůtou je tak například lhůta k uplatnění neplatnosti rozvázání pracovního poměru ( 72 ZP) nebo promlčecí lhůta ( 609 a násl. NOZ). počítání času v občanském zákoníku Základním právním předpisem upravujícím počítání času je občanský zákoník. Pravidla v něm obsažená se podpůrně použijí i pro zákoník práce, pokud tento neobsahuje vlastní úpravu (k tomu viz níže). Můžeme identifikovat následujících 5 pravidel: 1. pravidlo Lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek ( 605 odst. 1 NOZ). Příklad 1 Právo zaměstnance na mzdu za měsíc únor 2014 bylo splatné v pondělí 31. března Promlčecí lhůta počíná běžet dnem následujícím, tedy prvním dnem lhůty je úterý 1. dubna pravidlo Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce ( 605 odst. 2 NOZ). Příklad 2 Skutečnosti jako v příkladu 1. Promlčecí lhůta činí 3 roky. Posledním dnem této lhůty je tedy pátek 31. března 2017, protože jde o den, který se číslem shoduje se dnem rozhodným pro počátek běhu lhůty. Příklad 3 Zaměstnanec se dopustil porušení svých povinností a zaměstnavatel se o tomto porušení dozví ve čtvrtek 31. července Dvouměsíční subjektivní lhůta podle 58 odst. 1 ZP by měla skončit 31. září Protože září má jen 30 dní, připadne konec lhůty na poslední den měsíce, tedy na úterý 30. září pravidlo Polovinou měsíce se rozumí patnáct dnů a středem měsíce jeho patnáctý den. Je-li lhůta nebo doba určena na jeden nebo více měsíců a část měsíce, počítá se část měsíce naposled ( 606 NOZ). Příklad 4 K uvedenému ustanovení neexistují v pracovním právu praktické příklady. Modelově lze uvést, že pokud by existovala lhůta v délce 1 a půl měsíce a rozhodným dnem pro počátek lhůty by bylo pondělí 12. května 2014, pak by tato lhůta skončila v pátek 27. června Ke 12. květnu 2014 by se totiž nejprve připočetl celý měsíc (12. června 2014) a nakonec polovina měsíce, tedy 15 dní (27. června 2014). 2) Viz opět BEZOUŠKA, P. in HŮRKA, P. a kol. Zákoník práce a související ustanovení občanského zákoníku s podrobným komentářem k aktualizované a rozšířené vydání. Olomouc: ANAG, 2014, s. 658, nebo Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku (konsolidovaná verze) [cit ]. Dostupný z www: < -zprava-noz-konsolidovana-verze.pdf>, s

3 MZDOVÁ ÚČETNÍ 7 8/ pravidlo Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující ( 607 NOZ). Pozor: Toto pravidlo jako jediné z uvedených dopadá jen na lhůty, nikoliv na doby! Uvedené pravidlo navíc nelze vykládat tak, že se nepracovní dny do běhu lhůty nepočítají. Právě naopak, nepracovní dny se do běhu lhůty počítají stejně jako pracovní. 3) Zákon pouze stanoví, že v nepracovní den běh lhůty nemůže skončit, a proto v tomto případě dochází k posunu posledního dne lhůty na následující pracovní den. Příklad 5 Pracovní poměr zaměstnance skončil výpovědí ze strany zaměstnavatele ke dni 31. března Zaměstnanec se může domáhat určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru ve dvouměsíční prekluzivní lhůtě podle 72 ZP, tedy nejpozději do 31. května Protože 31. května 2014 je sobota, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den, tedy pondělí 2. června Příklad 6 Zaměstnanec dal zaměstnavateli výpověď v pátek 28. března Výpovědní doba začíná podle speciálního pravidla v 51 odst. 2 ZP běžet v úterý 1. dubna 2014 a končí v sobotu 31. května Přestože je posledním dnem doby sobota, neposouvá se konec pracovního poměru na následující pracovní den, protože se nejedná o lhůtu. 5. pravidlo Lhůta nebo doba určená v kratších časových jednotkách, než jsou dny, se počítá od okamžiku, kdy začne, do okamžiku, kdy skončí ( 608 NOZ). Pro aplikaci tohoto pravidla je rozhodující časová jednotka, nikoliv délka lhůty. Lhůta v délce 96 hodin se tak řídí tímto pravidlem a nelze ji vyjádřit jako 4 dny a postupovat podle pravidel 1 a 2. Příklad 7 Ani zde nenajdeme praktický příklad, který by se v pracovním právu uplatnil. Modelově si lze představit lhůtu v délce 48 hodin. Pokud k rozhodné skutečnosti dojde v pondělí 11. května 2014 ve 13:00, pak lhůta skončí ve středu 13. května 2014 ve 13:00. Protože lhůty upravené občanským zákoníkem jsou lhůtami hmotněprávními, je nezbytné, aby bylo v dané lhůtě určité jednání doručeno druhé straně, soudu či jinému orgánu. 4) Samotné podání zásilky na poštu k doručení tedy nestačí. U dob podobné pravidlo z povahy věci nepřichází v úvahu, protože doba (jak bylo vysvětleno výše) není stanovena pro to, aby osoba učinila určité jednání. počítání času v zákoníku práce Pokud jde o zákoník práce, ten vlastní úpravu počítání času u lhůt neobsahuje. Běh lhůt se tedy plně řídí výše uvedenými pěti pravidly. Také lhůty upravené zákoníkem práce jsou lhůtami hmotněprávními, a je tedy nezbytné, aby bylo v dané lhůtě příslušné jednání doručeno druhé straně, soudu či jinému orgánu. 5) 3) Ledaže by v konkrétním případě byla délka lhůty stanovena v pracovních dnech, a nikoliv jen v kalendářních dnech. 4) Srov. podle starého občanského zákoníku ŠVESTKA, J. in ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK, M. a kol.: Občanský zákoník I, II. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s ) Viz PUTNA, M. in BĚLINA, M. a kol. Zákoník práce. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s

4 Počítání času aneb stačí mi to podání poslat poštou v pondělí? Zvláštní pravidlo však zákoník práce obsahuje pro doby: pravidlo Doba počíná prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané doby; to platí také v případě, kdy je uplynutím doby podmíněn vznik nebo zánik práva ( 333 ZP). Jedná se o odchylku od 1. pravidla podle občanského zákoníku, podle něhož se den, kdy nastala rozhodná skutečnost, do běhu doby nepočítá, a také od 2. pravidla podle občanského zákoníku, podle něhož konec doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se doba počítá. Příklad 8 Zkušební doba je sjednána ode dne nástupu do práce, kterým je pondělí 19. května 2014, na dobu 2 měsíců. Prvním dnem běhu doby je tedy již pondělí 19. května 2014 a posledním dnem doby je proto již pátek 18. července Upozornit je třeba ještě na dílčí pravidla počítání času v zákoníku práce, zejména na: pravidlo 35 odst. 4 ZP, podle něhož se zkušební doba prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené; Příklad 9 Skutečnosti jako v příkladu 8. Zaměstnanec však v době od 2. června 2014 do 6. června 2014 čerpal dovolenou a od 3. července 2014 do 4. července 2014 byl v pracovní neschopnosti. Zkušební dobu je třeba prodloužit o 7 dní a posledním dnem doby je proto pátek 25. července pravidlo 51 odst. 2 ZP, podle něhož výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z 51a, 53 odst. 2, 54 písm. c) a 63 ZP. První výjimka dopadá na výpověď danou zaměstnancem, zbylé na výpověď danou zaměstnavatelem. Příklad 10 Zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď z důvodu organizačních změn podle 52 písm. c) ZP, a to dne 28. března Výpovědní doba počala běžet dne 1. dubna Zaměstnanec byl následně v dočasné pracovní neschopnosti, a to od 6. května 2014 do 21. května 2014 a znovu od 29. května 2014 do 9. června První pracovní neschopnost skončila ještě před skončením výpovědní doby a nemá tedy na její běh vliv. Druhá pracovní neschopnost však způsobí, že pracovní poměr skončí až ve čtvrtek 12. června Zaměstnanec totiž byl v pracovní neschopnosti poslední 3 dny trvání pracovního poměru a o tyto 3 dny je třeba po skončení pracovní neschopnosti výpovědní dobu prodloužit. 6) Ve zbytku lze i pro počítání dob použít výše uvedená pravidla podle občanského zákoníku. počítání času v zákoně o zaměstnanosti V zákoně o zaměstnanosti lze pravidlo pro počítání času nalézt v 144, který odkazuje na starý zákoník práce; tento odkaz je třeba považovat za nahrazený novým zákoníkem práce. Pro počítání času podle zákona o zaměstnanosti tedy platí výše uvedená 6) Obdobně srov. DRÁPAL, L. in BĚLINA, M. a kol. Zákoník práce. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s

5 MZDOVÁ ÚČETNÍ 7 8/2014 pravidla počítání času v zákoníku práce a občanském zákoníku, s následující výjimkou: v případě, že pro splnění podmínky vzniku nároku podle tohoto zákona je nutné jednotlivé dny sčítat, považuje se za měsíc 30 kalendářních dnů ( 144 ZoZ). Počítání času v občanském soudním řádu a souvisejících procesních předpisech Zvláštní úpravu počítání času nalezneme dále v občanském soudním řádu. Tento základní procesní předpis, kterým je třeba se řídit při vedení soudního řízení, reguluje z povahy věci jen lhůty, a to následujícím způsobem: 1. pravidlo Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin ( 57 odst. 1 OSŘ). Příklad 11 Zaměstnavateli je v pondělí 12. května 2014 doručena žaloba zaměstnance na neplatnost rozvázání pracovního poměru spolu s výzvou soudu, aby se do 15 dnů od doručení žaloby k této žalobě písemně vyjádřil. Prvním dnem lhůty je úterý 13. května 2014 a posledním dnem lhůty úterý 27. května pravidlo Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce ( 57 odst. 2 OSŘ). Příklad 12 Zaměstnavateli je v pondělí 31. března 2014 doručeno vyjádření zaměstnance k žalobě na neplatnost rozvázání pracovního poměru spolu s výzvou soudu, aby se do 1 měsíce od doručení k tomuto vyjádření taktéž písemně vyjádřil. Lhůta by měla skončit dne 31. dubna 2014, ale protože duben má pouze 30 dní, je posledním dnem lhůty středa 30. dubna pravidlo Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den ( 57 odst. 2 OSŘ). Příklad 13 Skutečnosti jako v příkladu 11, ale žaloba je zaměstnavateli doručena v pátek 16. května Posledním dnem lhůty by měla být sobota 31. května 2014, ale lhůta se podle uvedeného pravidla prodlužuje do pondělí 2. června pravidlo Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty ( 57 odst. 2 OSŘ). Příklad 14 Pokud by zaměstnavateli soud uložil splnit určitou povinnost do 72 hodin a příslušné usnesení bylo zaměstnavateli doručeno v pondělí 26. května 2014 ve 14:00, je třeba tuto povinnost splnit do čtvrtka 29. května 2014 do 14: pravidlo Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit ( 57 odst. 3 OSŘ). Příklad 15 Skutečnosti jako v příkladu 13. Zaměstnavateli stačí, pokud v pondělí 2. června 2014 vyjádření k žalobě vloží do obálky a odešle poštou na adresu soudu. 38

6 Počítání času aneb stačí mi to podání poslat poštou v pondělí? Pravidla uvedená v občanském soudním řádu platí i pro případy řízení vedených podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, protože tyto předpisy zvláštní úpravu počítání běhu lhůt neobsahují a naopak odkazují na podpůrné použití občanského soudního řádu. 7) Mgr. Michal Vrajík Počítání času v předpisech práva sociálního zabezpečení V sociálním zabezpečení je počítání času upraveno obdobně jako například v občanském zákoníku či občanském soudním řádu. V souladu se zákonem o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákonem o nemocenském pojištění platí pro počítání času v sociálním zabezpečení následující pravidla: pravidlo Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek ( 123c odst. 1 ZOPSZ, 23 odst. 1 ZPSZ, 164 odst. 1 ZNP). Příklad 16 Zaměstnavatel je povinen oznámit okresní správě sociálního zabezpečení den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu do zaměstnání. Pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání například dne 1. července 2014, nezapočítává se tento den do běhu lhůty, a lhůta začíná běžet od 2. července Zaměstnavatel tedy musí předepsaný tiskopis předložit nejpozději 9. července pravidlo Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci ( 123c odst. 2 ZOPSZ, 23 odst. 2 ZPSZ, 164 odst. 2 ZNP). Příklad 17 Při úmrtí občana je zaměstnavatel povinen předložit jeho evidenční list důchodového pojištění do 3 měsíců od úmrtí. V případě, že zaměstnanec zemřel například 20. května 2014, je nutné předložit evidenční list důchodového pojištění nejpozději dne 20. srpna Příklad 18 Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení je povinna vrátit plátci pojistného přeplatek na pojistném do 1 měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. V případě, že OSSZ zjistila přeplatek například dne 31. března 2014, měla by jej vrátit do 31. dubna Vzhledem k tomu, že měsíc duben má pouze 30 dnů, je posledním dnem lhůty pro vrácení přeplatku 30. duben pravidlo Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den ( 123c odst. 3 ZOPSZ, 23 odst. 3 ZPSZ, 164 odst. 3 ZNP). Příklad 19 Pojistné (záloha na pojistné) za měsíc červen 2014 je splatné od 1. července 2014 do 20. července Vzhledem k tomu, že poslední den splatnosti připadá na neděli, může zaměstnavatel (OSVČ) odvést platbu tak, aby byla připsána na účet příslušné OSSZ až dne 21. července ) Viz 7 insolvenčního zákona, 1 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních. 39