Vliv hospodářské krize na trh práce v Karlovarském kraji

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví a pojišťovnictví Vliv hospodářské krize na trh práce v Karlovarském kraji Diplomová práce Autor: Bc. Petr Červený Finance Vedoucí práce: Mgr. Ashot Tsharakyan, M.A., Ph.D. Praha Duben, 2012

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl/a veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Sokolově, dne Bc. Petr Červený

3 Poděkování Tímto bych rád poděkoval Mgr. Ashot Tsharakyan, M.A., Ph.D. za jeho ochotu, pomoc, konzultace, cenné rady, připomínky, návrhy a metodické vedení při zpracování diplomové práce.

4 Anotace Tématem mé diplomové práce je analýza vývoje trhu práce v rámci Karlovarského kraje v období finanční a hospodářské krize v letech V práci analyzuji a vyhodnocuji, jaký vliv měla finanční a hospodářská krize na vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Sleduji a posuzuji celkový vývoj trhu práce v Karlovarském kraji, ve srovnání se stavem v celé České republice. Zaměřuji se přitom na nejvíce ohrožené, tedy rizikové skupiny trhu práce. Ve zvláštní kapitole analyzuji kroky v rámci státní politiky zaměstnanosti a věnuji se též finančním dopadům politiky zaměstnanosti na veřejné finance. Klíčová slova: trh práce, nezaměstnanost, rizikové skupiny trhu práce, Karlovarský kraj Annotation The topic of my thesis is the analysis of labour market developments in the region of Karlovy Vary during the financial and economic crisis in In the paper I analyze and evaluate the impact the financial and economic crisis had on the development of employment and unemployment. I monitor and assess the overall labour market developments in the Karlovy Vary region compared with the situation in the whole Czech Republic. I focus on the most vulnerable or risk groups of the labour market. In a special chapter I analyze the steps within the state employment policy and I also deal with the financial effects of employment policies on public finances. Key words: labour market, unemployment, labour market risk groups, Karlovy Vary Region

5 Obsah: Úvod Základní teoretické souvislosti trhu práce Charakteristika trhu práce Nabídka práce Poptávka po práci Nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti Typy nezaměstnanosti Vývoj trhu práce v období Vývoj zaměstnanosti Vývoj míry nezaměstnanosti Vývoj počtu volných pracovních míst (VPM) Struktura uchazečů o zaměstnání Věková struktura uchazečů o zaměstnání Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání Vliv hospodářské krize na trh práce v Karlovarském kraji Celková charakteristika kraje Úvodní specifikace kraje Ekonomická, sociální a demografická situace Silné stránky kraje Slabé stránky kraje Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zaměstnavatelů Analýza vývoje míry nezaměstnanosti v Karlovarském kraji se zaměřením na rizikové skupiny trhu práce Vývoj míry nezaměstnanosti Volná pracovní místa (VPM) Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence Věková struktura uchazečů o zaměstnání... 49

6 Nezaměstnanost osob starších 50-ti let Nezaměstnanost absolventů a mladistvých Osoby se zdravotním postižením Uchazeči společensky nepřizpůsobiví Finanční dopady na veřejné finance Státní politika zaměstnanosti Výdaje na politiku zaměstnanosti Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti v Karlovarském kraji Rekvalifikace a poradenská činnost Rekvalifikace Poradenská činnost Zkušenosti s realizovanými projekty ESF Závěr... 81

7 Úvod Pro svoji diplomovou práci jsem si vybral téma: Vliv hospodářské krize na trh práce v Karlovarském kraji. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. V rámci zkoumání trhu práce se ekonomie snaží co nejlépe porozumět nezaměstnanosti. Nezaměstnanost v životě člověka patří rozhodně k nejvýznamnějším problémům dnešní moderní společnosti. Vysoká míra nezaměstnanosti zhoršuje hospodářskou situaci státu, nepříznivě ovlivňuje celkové společenské klima, spokojenost a zdraví lidí. V době, kdy jsem se rozhodl pro toto téma diplomové práce, měl svět kolem nás jedno velké téma: Světová finanční a hospodářská krize. Dle Českého statistického úřadu se v listopadu 2008 meziročně snížila průmyslová produkce v ČR o 17,4 % a hodnota nových zakázek klesla o 30,2 %. V České republice evidovaly úřady práce od prosince 2008 do prosince 2010 o osob bez práce víc. Cílem mojí diplomové práce je snaha o co nejobjektivnější analýzu nezaměstnanosti v Karlovarském kraji v letech , tedy právě v období světové finanční a hospodářské krize. Mým hlavním cílem bylo zjistit, jak moc se světová finanční a hospodářská krize projevila na trhu práce v České Republice a zejména pak právě v Karlovarském kraji. Významnou kapitolu bych také rád věnoval dopadům zvýšené míry nezaměstnanosti na veřejné finance a pak také projektům, které si kladou za cíl eliminovat dopady světové finanční a hospodářské krize na trh práce v Karlovarském kraji. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole diplomové práce se budu věnovat obecnému náhledu na trh práce a na pojem nezaměstnanost, její definici a rozdělení na základní typy. Ve druhé kapitole se budu snažit podrobněji definovat celorepublikový dopad finanční a hospodářské krize na trh práce v České Republice. Zaměřím se na vývoj nezaměstnanosti ve sledovaném období, podrobněji zanalyzuji, jaký vliv měla finanční a hospodářská krize na počet volných pracovních míst a velice podrobně se zaměřím na strukturu uchazečů o zaměstnání z hlediska rizikových faktorů, jako jsou věk, vzdělání, a jak velký mají tyto faktory vliv na délku evidence uchazečů o zaměstnání. 7

8 Ve třetí kapitole budu charakterizovat situaci na trhu práce v Karlovarském kraji a pokusím se zachytit co nejvěrohodněji změny, které se projevily na trhu práce v období světové hospodářské krize. Na základě dotazů na personálních odděleních jsem analyzoval vliv krize a poklesu poptávky na personální politiku u největších zaměstnavatelů v regionu, dále pak ve spolupráci s ÚP v Karlovarském kraji bych se chtěl věnovat dopadům na trh práce v tomto regionu. Opět bych chtěl klást důraz na to, jaký vliv měla světová finanční a hospodářská krize na trh práce v Karlovarském kraji z pohledu rizikových skupin uchazečů. Dalším velkým tématem dnešní doby je stav veřejných financí. Proto jsem se ve čtvrté kapitole zaměřil na státní politiku zaměstnanosti. Prostřednictvím této kapitoly bych rád analyzoval, jak velký měla světová finanční a hospodářská krize dopad na státní rozpočet, potažmo na veřejné finance. Ministerstvo práce a sociálních věcí bylo nuceno reagovat na rostoucí nezaměstnanost, proto se velice aktuálním stalo téma aktivní politiky nezaměstnanosti. V roce 2009 a 2010 vznikly na lokální úrovni programy snažící se zmírnit dopady světové finanční a hospodářské krize na uchazeče o zaměstnání. Proto bych rád zanalyzoval přínos těchto programů na zaměstnanost v regionu Karlovarského kraje. V první kapitole diplomové práce jsem čerpal z pramenů uvedených v seznamu použité literatury. Pro údaje uvedené ve druhé, třetí a čtvrté kapitole jsem použil statistické informace Českého statistického úřadu, ÚP pro Karlovarský kraj a údaje získané na základě vlastního dotazníkového průzkumu. Vzhledem k rozsahu a zaměření práce bude uplatněna metoda popisná, analytická a komparativní. 8

9 1. Základní teoretické souvislosti trhu práce 1.1. Charakteristika trhu práce Práce patří mezi výrobní faktory. Na trhu v roli poptávajícího vystupují firmy a v roli nabízejícího domácnosti. Pro většinu domácností představují odměny za práci jediný významný zdroj příjmu. Proto se klade na rozbor trhu velký důraz, a to jak v ekonomických, tak v sociálních souvislostech. Domácnosti za svoji práci dostávají mzdu a cenou práce je tedy mzdová sazba. I v případě tohoto výrobního faktoru se firmy snaží maximalizovat zisk (budou tedy najímat práci do okamžiku, kdy se příjmy získané pomocí poslední jednotky práce vyrovnají nákladům na nájem práce) a domácnosti maximalizují užitek. Trh práce je spojen s tržní ekonomikou, ve které je, stejně jako služby a výrobky, prodávána a kupována i práce. Vývoj tržního hospodářství je historický proces, v jehož průběhu byl do tržní ekonomiky vtahován stále větší rozsah ekonomických činností. Trh práce představuje v průmyslové tržní ekonomice její hlavní distribuční mechanismus. Trh práce je institucí řešící problém dvojí alokace, protože: V systému produkce musí být nabídnuta pracovní síla v pracovní struktuře, což znamená, že jedinci musí být rozmístěni podle konkrétních výrobních činností a procesů; pracovní síla musí být zaopatřena peněžními a sociálními prostředky existence. Navíc musí být životními prostředky zaopatřeny i osoby legitimně mimo zaměstnání. Trh práce bývá též popisován jako aréna, v níž lidé soupeří o zaměstnání v nějakém procesu produkce. S tím koresponduje definice trhu práce formulovaná z opačného hlediska, jako mechanismus, ve kterém naopak jednotlivá pracovní místa v nějakém produkčním procesu soupeří o pracovníky. Jinými slovy, tak jako zaměstnanci usilují získání zaměstnání, tak usilují zaměstnavatelé o získání kvalitních zaměstnanců. Rozdíly mezi nimi jsou dány perspektivou pohledu. Z hlediska jedince zaměstnavatelé soupeří o jeho služby, z hlediska 9

10 zaměstnavatele soutěží jedinci o pracovní místa. Oba trhy jsou tak součástí distribuce osob na pracovní místa. 1 Trh práce rozdělujeme podle jednotlivých segmentů: primární a sekundární trh práce, formální a neformální trh práce, externí a interní trh práce. Primární trhy jsou značně nezávislé na soutěživých silách širšího trhu. Z velké části jsou primární pracovní trhy reprezentovány interními trhy firem, vyznačují se vysokou úrovní technologie, vysokou kvalifikovaností práce, dobrými pracovními podmínkami i legislativní a odborovou ochranou pracovních kontraktů, a proto i jejich trvalostí. Sekundární trh práce je charakterizován pracovními místy s nižší prestiží a nižší mzdovou úrovní. Pracovní kariéra je zde málo výhodná, popřípadě se o kariéře nedá vůbec hovořit. Navíc je to trh méně stabilních pracovních příležitostí a pracovní kariéra osob, které se na tomto trhu pohybují, je periodicky přerušována obdobími kratší či delší nezaměstnanosti. Formální trh práce je trh oficiálních pracovních příležitostí kontrolovaný společenskými institucemi sloužícím k jeho regulaci. Neformální trh je naproti tomu většinou mimo kontrolu těchto institucí a vedle aktivit řazených obvykle do tzv. šedé či dokonce černé ekonomiky se týká i samozásobování a domácích prací. Pod tento pojem se zahrnují i různé formy sousedské a rodinné výpomoci. Oba trhy jsou propojeny a lepší možností na neformálním trhu jsou většinou dány lepším postavením na trhu formálním. Interní trh práce uvnitř jednotlivých podniků není trhem v pravém slova smyslu, neboť na něm dochází k rozmisťování pracovníků za pomoci souboru administrativních pravidel a mechanismů směřujících k více či méně jasně definovaným cílům. Interní trhy omezují mobilitu pracovníků. 1 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 6. svazek ISBN

11 Externím trhem práce je takový trh, kde mobilita pracovníků je jedním z určujících podmínek pohybu mezd a vůbec jeho fungování. Mzdy jsou zde často nižší než na interním trhu práce Nabídka práce Nabídka práce je na trhu zastoupena domácnostmi a i v tomto případě platí, že ochota pracovat je výrazem poznání, že efekt, který z konání práce plyne, je větší než oběť, která je spojena s jejím konáním. Efektem vynakládání práce je mzda, peněžní ocenění vynaložené práce, respektive jejího mezního produktu. Východiskem porovnání, o které se opírá rozhodnutí o tom, zda práce bude nabídnuta, není suma peněžních prostředků, ale tzv. reálná mzda. Ta vyjadřuje koupěschopnost nominální mzdy, kolik zboží a služeb si může její příjemce nakoupit. Tyto okolnosti ovlivňují tvar nabídkové křivky (S), který je znázorněn v grafu č. 1. Graf. č. 1 Zdroj: MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Jestliže w je reálná mzda a L množství práce na trhu, potom průběh nabídkové křivky ukazuje, že s rostoucí reálnou mzdou roste i množství nabízené práce. Tento vývoj je zastaven 11

12 při určité výši reálné mzdy (WA), dochází ke zlomu a rostoucí reálná mzda způsobuje omezování nabídky práce Poptávka po práci Poptávka po práci (D) je určena jako u každého výrobního faktoru mezním produktem, tedy mezním produktem práce. Podnikatel je ochoten a má zájem najímat práci, jestliže příjem z mezního produktu bude větší než náklady na její získání. Dojde-li k nerovnosti, nemá zájem o dodatečné jednotky práce. Poptávka se utváří v závislosti na množství ostatních výrobních faktorů a jejich vzájemných poměrech. Graf č.2 Zdroj: Hořejší, Soukupová, Macáková a Soukup (2008) 2 FUCHS K.; TULEJA P.; Základy ekonomie, 2. vydání, 2005, ISBN:

13 1.4. Nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti Podle definice Eurostatu se za nezaměstnané považují všechny osoby patnáctileté a starší (bez horní věkové hranice), které ve sledovaném období souběžně splňovali dále uvedené tři základní podmínky: 1. Byly bez práce, to znamená, že nebyly ani v placeném zaměstnání ani nebyly sebezaměstnané; 2. hledaly aktivní práci. Formou aktivního hledání práce se rozumí registrace na úřadu práce nebo u soukromé zprostředkovatelny práce, dále hledání práce přímo v podnicích, využívání inzerce, podnikání kroků pro založení vlastní firmy, podání žádosti o pracovní povolení a licence nebo hledání zaměstnání jiným způsobem 3. byly připraveny k nástupu do práce, tj. během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání, nebo sebezaměstnání. Pokud osoby nesplňují alespoň jednu z těchto tří podmínek, jsou klasifikovány, jako osoby zaměstnané, nebo ekonomicky neaktivní. Plná zaměstnanost je chápána jako stav, kdy ten, kdo chce pracovat a akceptovat přitom mzdu, kterou mu zaměstnavatelé za daných podmínek mohou nabídnout, zaměstnání vždy najde (převážná část nezaměstnanosti je v této situaci brána jako frikční, respektive dobrovolná). Za míru odpovídající plné zaměstnanosti je považována přibližně 2-4% úroveň. Překročení této hranice, jak směrem nahoru, tak i směrem dolů bývá většinou považováno za nežádoucí. Často také mluvíme o přirozené míře nezaměstnanosti, což je taková úroveň, která reflektuje strukturální charakteristiky trhu práce a zboží, náklady spojené se shromažďováním informací o volných pracovních místech a pracovních možnostech a náklady na mobilitu pracovních sil. K měření nezaměstnanosti se používá především míry nezaměstnanosti, která je podílem nezaměstnaných, ke všem osobám schopných pracovat. Existují v zásadě dva základní postupy zjišťování míry nezaměstnanosti. 13

14 V prvním z nich se vychází z počtu žadatelů registrovaných na úřadech práce. Ve druhém jsou podkladem výběrová šetření, prováděná pravidelně v populaci. V zemích Evropské unie, včetně České republiky, se vychází z registrace uchazečů na úřadech práce Typy nezaměstnanosti Podle příčin ke které vedou ke vzniku nezaměstnanosti a také podle jejích projevů v reálné ekonomice rozlišujeme 3 základní typy nezaměstnanosti: 1. Frikční nezaměstnanost - vzniká působením životního cyklu obyvatelstva. je spojená s pohybem lidí z oblasti do oblasti, s hledání prvního zaměstnání po absolvování školy, případně s hledáním nového, lépe vyhovujícího pracovního uplatnění, s následováním životního partnera do jeho místa bydliště apod. takto nezaměstnanost má většinou krátkodobý charakter a ekonomice je spíše prospěšná, nemá výrazné negativní důsledky. Lidé se totiž při hledání odpovídajícího zaměstnání snaží o optimální alokace své pracovní síly. Tato snaha (jeli úspěšná) pomáhá zvyšovat společenskou efektivnost. 2. Strukturální nezaměstnanost Vedle běžné změny, která je jádrem frikční nezaměstnanosti, ztrácí řada pracovníků své zaměstnání i díky rozpadu neefektivních podniků a institucí a díky eliminaci celých starých odvětví (zároveň může náhle a definitivně mizet řada povolání s nimi spojených) a díky likvidaci umělé přezaměstnanosti. Lidé, kteří se takto stávají nezaměstnanými, se vyznačují určitou, kvalifikací, věkem, dovednostmi, zkušenostmi a mají své bydliště. Jak se odvětvově i územně mění struktura ekonomiky, nemusí charakteristiky propouštěných osob odpovídat požadavkům nových pracovních míst. Požadovány jsou nové profese, dovednosti i jiná územní distribuce práce. Tak se mění struktura poptávky po práci, které se struktura její nabídky jen těžko přizpůsobuje. Pak se hovoří o nezaměstnanosti strukturální jako o výsledku nerovnováhy mezi pracovní silou pohotovou po práci a požadavky zaměstnavatelů po určitém typu práce. Projevuje se v přetrvávající disproporci mezi kvalifikační strukturou nabídky práce a kvalifikační strukturou poptávky po ní na pracovním trhu. Především pak vyšší nezaměstnaností osob s určitou kvalifikací, která není na trhu práce dostatečně nabízena. 14

15 Část strukturální nezaměstnanosti je dána pohybem pracovních míst mezi odvětvími, kterým se musí struktura pracovních míst přizpůsobovat (částečně se překrývá s frikční nezaměstnaností, pokud je rozsah pohybu malý, či při rychlém obratu pracovní síly mezi odvětvími). Pokud jsou rušena pracovní místa v některém odvětví, přechází část pracovní síly do nových a dynamičtěji se rozvíjejících odvětví. Není to však jednoduché. Jednak mohou být tato odvětví dislokována mimo oblast útlumových odvětví, jednak mohou mít rozdílné požadavky na kvalifikaci pracovníků. Přesun práce z odvětví do odvětví je dán především poklesem poptávky po určitém zboží a tím i po množství osob toto zboží vyrábějících. Jinou část strukturální nezaměstnanosti tvoří osoby ztrácející zaměstnání v důsledku rušení pracovních míst a nahrazení živé práce technikou (někdy se tato nezaměstnanost nazývá technologická). Je dána poklesem poptávky po pracovnících v důsledku technologického a technického vývoje. Paradoxem strukturální nezaměstnanosti je, že do ní mohou, i dlouhodobě, upadnout i vysoce kvalifikovaní pracovníci, jejichž kvalifikace v důsledku změn výroby ztrácí na trhu práce smysl a není nadále potřebná Cyklická nezaměstnanost za příčinu je považován cyklický pohyb ekonomiky, a to znamená změna tempa růstu reálného HDP. Roste-li HDP rychleji, hovoříme o ekonomické expanzi, dochází-li k poklesu HDP, jedná se o ekonomickou recesi. V recesi se obvykle cyklická nezaměstnanost zvyšuje, zatímco ve fázi expanze klesá. Délka jejího trvání je proměnlivá a řídí se délkou aktuálního ekonomického cyklu. Někdy se cyklická nezaměstnanost vykazuje jako odchylka skutečné nezaměstnanosti a od přirozené míry nezaměstnanosti. Negativní důsledky cyklické nezaměstnanosti jsou umocněny tím, že postihuje celou ekonomiku plošně, přes všechny sektory národního hospodářství (na rozdíl od strukturální nezaměstnanosti). 4 3 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 6. svazek ISBN JUREČKA, Václav. Makroekonomie ISBN

16 2. Vývoj trhu práce v období Vývoj zaměstnanosti V roce 2008 dosáhla zaměstnanost svého vrcholu, kdy ve 4. čtvrtletí 2008 počet dosáhl 5033,4 tis. osob. Od té doby zaměstnanost (meziročně i mezi čtvrtletně) klesala. V průběhu roku 2009, kdy se naplno projevily na českém trhu práce dopady celosvětové ekonomické krize, se pokles zaměstnanosti postupně prohluboval až na 106,1 tis. osob ve 4. čtvrtletí. V roce 2010 bylo patrné zmírnění meziročního poklesu a od 2. čtvrtletí již i mírný mezičtvrtletní nárůst. Proti roku 2008 je úroveň zaměstnanosti v roce 2010 nižší o 117,3 tis. osob. Graf č. 3 Zdroj: MPSV V letech se pokles zaměstnanosti neprojevil ve všech skupinách produktivního věku stejně. Viditelný byl především v mladších a starších věkových skupinách. U skupiny do 34 let poklesla zaměstnanost o 139,3 tis., nejvíce ve věku

17 let, což souviselo s menším zájmem zaměstnavatelů o mladé lidi, zejména nové absolventy škol. U starších věkových skupin nad 50 let, poklesla zaměstnanost o 75,3 tis., nejvýznamnější pokles zaznamenala skupina let. Ze skupiny 50+ se meziročně mírně zvýšil pouze počet zaměstnaných žen, a to v rozmezí let (ve věku o 4,8 tis. a ve věku let o 1,0 tis.), Navýšení souvisí s postupně se zvyšující hranicí pro odchod do důchodu a tím i delším setrváním v zaměstnání (v roce 2010 se věk odchodu žen do důchodu pohyboval v závislosti na počtu dětí na přelomu těchto dvou věkových skupin). Nejvýrazněji vzrostla zaměstnanost osob ve věku let (o 74,5 tis.), což je věková skupina, do níž se postupně dostávají osoby silných populačních ročníků ze 70. let minulého století. Graf č.4 Zdroj MPSV Pro zodpovězení otázky, co vlastně táhlo zaměstnanost ke dnu je potřeba podívat se na strukturu zaměstnanosti v jednotlivých sektorech a odvětvích. 17

18 V primárním sektoru zaměstnanost klesá dlouhodobě, proto není překvapením, že podíl sektoru na celkové zaměstnanosti se v době celosvětové hospodářské krize snížil. Zajímavější je situace v sekundárním sektoru, do něhož patří průmysl, včetně stavebnictví. Zatímco v roce 2008 vzrostla meziročně zaměstnanost na 2 028,5 tisíc osob, tak v letech zaznamenala výrazný pokles o 171,5 tis. osob na 1855,7 tis. Nejvýraznější pokles zaznamenala v roce Zatímco v roce 2009 zaznamenal největší pokles průmysl o 140,1 tis. (nejvíce přispěl především zpracovatelský průmysl, který poklesl o 135,8 tis. osob), v roce 2010 naopak ke snížení zaměstnanosti v sekundárním sektoru přispělo především stavebnictví propadem zaměstnanosti o 31,8 tis. na 464,9 tis. osob a jeho podíl na celkové zaměstnanosti se snížil na 9,5%. Naopak nárůst v počtu zaměstnaných zaznamenal terciární sektor, a to o 0,9 tis. na 2878,3 tis. osob, ale jedním dechem je nutno dodat, že oproti meziročnímu nárůstu v roce 2009, kdy jeho zaměstnanost vzrostla o 60,9 tis., se jednalo o nárůst téměř minimální. Podíl terciárního sektoru na celkové zaměstnanosti vzrostl díky značnému propadu sekundárního sektoru na 58,9 %. Tab.č.1 Sektorová struktura zaměstnanosti Zdroj: MPSV Souběžně s absolutním poklesem zaměstnanosti, klesala i míra zaměstnanosti (MZ). Míra zaměstnanosti obyvatelstva ve věku let se snížila o 0,4 p.b. na 65,0 %, u žen o 0,4 p.b. na 56,3 % a u mužů o 0,3 p.b. na 73,5 %. Míra zaměstnanosti starších u skupiny let poklesla o 0,3 p.b. na 46,5 %. 18

19 Zatímco v roce 2009 poklesla zaměstnanost meziročně ve všech krajích kromě Prahy a kraje Středočeského, v roce 2010 jsme zaznamenali meziroční nárůst zaměstnanosti v krajích Karlovarském, Středočeském, Jihomoravském a Libereckém (v tomto kraji byl nárůst nejvyšší). V roce 2010 mělo míru zaměstnanosti vyšší než je průměrná míra zaměstnanosti za ČR pět krajů, nejvyšší byla v Hlavním městě Praze (71,5 %), nejnižší potom v kraji Ústeckém (60,4 %). Velké regionální rozdíly se dají přičíst různé odvětvové struktuře zaměstnanosti a počtu a struktuře pracovních příležitostí. Česká republika měla nejblíže k naplnění cílů EU v mírách zaměstnanosti do roku 2010 podle revidované Lisabonské strategie z roku 2005, která stanovila celkovou míru zaměstnanosti osob let alespoň 70 %, míru zaměstnanosti žen alespoň 60 %, míru zaměstnanosti starších pracovníků let alespoň 50 %, v roce 2008, kdy celková MZ činila 66,6 %, MZ žen 57,6 %, MZ starších pracovníků let 47,6 %. V letech 2009 a 2010 již vinou celosvětové finanční a hospodářské krize ukazatele míry zaměstnanosti pouze klesaly. V roce 2010, v návaznosti na hlavní cíle Strategie Evropa 2020, která nahradila Lisabonskou strategii, schválila vláda České republiky usnesením č. 434 ze dne 7. června 2010 do roku 2020 v oblasti zaměstnanosti následující cíle: národní cíl zvýšení celkové míry zaměstnanosti ve věkové skupině let na 75 %, národní dílčí cíle zvýšení MZ žen v této věkové skupině na 65 % míru zaměstnanosti starších pracovníků (55 64 let) na 55 %. 5 5 Ministerstvo zahraničních věcí, dostupné z WWW: 19

20 2.2. Vývoj míry nezaměstnanosti Na konci roku 2008 se pohybovala průměrná míra nezaměstnanosti ještě na 5,4 %. Míra nezaměstnanosti v květnu a v červnu dokonce na 5,0 %, což bylo nejníže od roku Ve druhé polovině roku už ovšem začala reagovat na začínající problémy ve světové ekonomice. K tak dosáhla 6,0 %. Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci ÚP byl na konci roku 2008, 352,3 tisíc. v 1. pololetí roku byl zaznamenán pomalejší úbytek počtu nezaměstnaných, který, podle mého názoru, souvisel především se strukturálním charakterem nezaměstnanosti a dále s posilováním koruny, jenž se projevoval poklesem poptávky po českém zboží zejména v západní Evropě. Zaměstnavatelé byli opatrnější při přijímání zaměstnanců a rozšiřování výroby, případy propouštění zaměstnanců byly spíše ojedinělé. Světová finanční a ekonomická krize se plně projevila až v úplném závěru roku a výrazně ovlivnila počet nezaměstnaných až v roce V roce 2009 byla situace na trhu práce v České republice zejména z důvodu převážně exportně orientované ekonomiky zcela ovlivněna celosvětovou hospodářskou krizí. Z důvodu ztráty odbytových trhů propouštěli nejdřív zaměstnavatelé v automobilovém průmyslu i jejich subdodavatelé a podnikatelské subjekty ze sklářského průmyslu, později i zaměstnavatelé z dalších odvětví, především z průmyslu zpracovatelského. Míra nezaměstnanosti (MN) a počty uchazečů o zaměstnání v evidenci ÚP oproti minulým letům rostly po celý rok, s výjimkou minimálního poklesu v říjnu. Důsledky krize nezmírnily ani obvyklé pozitivní vlivy v jarních a podzimních měsících. K vzrostla míra nezaměstnanosti na 9,2 % (meziročně o 3,2 p.b.). Průměrná míra nezaměstnanosti za rok 2009 se zvýšila na 8,0 %, což je proti předchozímu roku 2008 zvýšení o 2,6%. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání vzrostl o 141,0 tis. na 465,6 tis. Ke konci roku 2009 bylo v evidenci úřadů práce již 539,1 tis. uchazečů o zaměstnání, což je meziroční nárůst o 186,9 tis.!! Vliv krize se přenesl i do roku V lednu vzrostla míra registrované nezaměstnanosti z prosincových 9,2 % na 9,8 %, v únoru dosáhla hodnoty 9,9 %, což byly od roku 2004 nejvyšší hodnoty. V lednu a únoru 2004 dosáhla doposud historicky nejvyšších hodnot - 9,7%, v platné metodice. Působení sezónních faktorů a mírné oživení ovlivnilo trh práce 20

21 v jarních měsících, tehdy nezaměstnanost výrazně klesala až na 8,5 %, tj. 500,5 tis. uchazečů o zaměstnání v červnu. Ve druhém pololetí se po mírném nárůstu v důsledku příchodu čerstvých absolventů škol mírně zvýšila a na podzim se udržovala na stabilní úrovni. K výraznému nárůstu došlo až v prosinci, kdy se k obvyklým sezónním vlivům přidaly i změny v legislativní oblasti platné od Vzhledem k tomu, že tyto změny zpřísnily podmínky nároku na podporu v nezaměstnanosti (snížení výše podpory v nezaměstnanosti uchazečům, kteří sami bez vážného důvodu nebo na základě dohody se zaměstnavatelem ukončí pracovní poměr, zrušení možnosti souběhu pobírání podpory v nezaměstnanosti s výkonem tzv. Nekolidujícího zaměstnání a rovněž pobírání podpory až po době, kdy uchazeči přísluší zákonné odstupné či odchodné), mnozí nezaměstnaní se přihlásili do evidence úřadů práce ještě v závěru roku 2010 (obvyklý lednový nárůst byl pak minimální). K míra nezaměstnanosti představovala 9,6 % a vzhledem k příznivějšímu vývoji v průběhu roku byla meziročně vyšší již pouze o 0,4 p.b. Vzhledem k vysokým hodnotám z počátku roku se ale průměrná míra nezaměstnanosti za rok 2010 meziročně zvýšila z 8,0 % v roce 2009 na 9,0 %. Graf č.5 Zdroj MPSV 2.3. Vývoj počtu volných pracovních míst (VPM) Světová hospodářská krize se samozřejmě projevila i na počtu volných pracovních míst. Zatímco v průběhu roku 2008 nahlásili na ÚP 432,5 tisíc volných nových nebo uvolněných míst (tj. o 12,7 tisíc méně než v roce 2007), naopak z nahlášených míst bylo obsazeno 21

22 uchazeči o zaměstnání nebo zrušeno 482,4 tisíc, v průběhu roku 2009 zaměstnavatelé nahlásili na ÚP už pouze 218,7 tis. Volných nových nebo uvolněných míst, tj. o 213,8 tis. méně než v roce 2008, obsazeno uchazeči o zaměstnání nebo pak 278,9 tis. (meziročně o 203,4 tis. méně). V průběhu roku 2010 nahlásili zaměstnavatelé na úřadech práce již jen 206,8 tis. nových nebo uvolněných míst, což je o 11,9 tis. méně než v roce Z volných pracovních míst evidovaných na úřadech práce bylo zrušeno nebo obsazeno uchazeči o zaměstnání 207,0 tis. (meziročně o 72,0 tis. méně). Graf č.6 Zdroj MPSV V prosinci roku 2010 byl počet uchazečů o zaměstnání připadajících na 1 volné pracovní místo 18,2. Pokud tento údaj porovnáme s prosincovým údajem z roku 2008 (3,9 uchazeče na 1 volné pracovní místo), nebo rokem 2007 (2,5 uchazeče na 1 volné pracovní místo) můžeme konstatovat, že vzhledem k nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání a k poklesu počtu volných pracovních míst se výrazně zhoršil nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. 22

23 Graf č.7 Zdroj MPSV Zanalyzujme si nyní, jak se dotkla hospodářská krize struktury volných pracovních míst. Ve struktuře volných pracovních míst k výrazně převažovala místa určená pro dělnické profese, především pro řemeslníky a kvalifikované výrobce, zpracovatele, opraváře, obsluhu strojů a zařízení (KZAM 6-8). Jejich podíl byl 45,5 %, poklesly zejména počty volných míst pro dělníky a obsluhu montážních linek, mechaniky, seřizovače, opraváře elektrických a elektronických zařízení a přístrojů, kováře, nástrojaře a zámečníky, formíře a svářeče, přadláky, ruční tkalce a pletače. V průběhu roku 2009 nejvíce poklesla volná pracovní místa ve zpracovatelském průmyslu (o 17,5 tis.), dále ve stavebnictví (o 9,6 tis.) a v odvětví velkoobchod a maloobchod, oprava motorových vozidel (o 6,8 tis.). Největší pokles zaznamenala právě místa určená pro kvalifikované dělnické profese, především pro řemeslníky a výrobce, zpracovatele, opraváře, obsluhu strojů a zařízení (KZAM 6-8), která se na poklesu celkového počtu míst podílela více než polovinou (pokles o 32,3 tis.). Jejich podíl se proti konci roku 2008 snížil ze 45,5% na 29,6%. Rok 2010 se vyznačoval opětovným nárůstem. V roce 2010 se počty volných pracovních míst pro kvalifikované dělnické profese, především pro řemeslníky a výrobce, zpracovatele opraváře, obsluhu strojů a zařízení (KZAM 6-8) zvýšily o 2,2 tis., jejich podíl na celkovém počtu volných pracovních míst vzrostl ze všech sledovaných kategorií nejvíce (z 29,6% na 36,7%). Jednalo se zejména o volná místa pro svářeče, zámečníky, mechaniky, pro kováře, seřizovače a opraváře elektrických zařízení, nástrojaře, pro řidiče a montážní dělníky, formíře, obsluhu strojů na výrobu textilních výrobků. 23

24 Zcela jiný vývoj zaznamenala volná pracovní místa pro administrativní, technické, zdravotnické, pedagogické pracovníky a pracovníky ve vědě a výzkumu, vyžadující maturitu nebo vysokoškolské vzdělání (KZAM 1-4). Zatímco v roce 2008 se na celkovém podílu volných pracovních míst podílel 20,5%, v roce 2009, díky tomu, že hospodářská krize se projevila zejména v průmyslu a stavebnictví, vzrostl podíl v nabídce volných míst z 20,5 % na 35,4%. Přesto v tomto roce došlo v této kategorii meziročně k absolutnímu poklesu (o 7,7 tis.). V roce 2010 představoval dokonce podíl míst určených pro administrativní, technické, zdravotnické, pedagogické pracovníky a pracovníky ve vědě a výzkumu, vyžadující maturitu nebo vysokoškolské vzdělání 39,4%. Nárůst byl zaznamenán u míst pro techniky ve fyzikálních oborech, pro techniky a odborníky v oblasti výpočetní techniky, pro zprostředkovatele finančních a obchodních transakcí, pro obsluhu optických a elektronických zařízení. V této kategorii však také pro některé profese VPM poklesla. Jedná se o místa pro ostatní pedagogy, pro zdravotnické asistenty, optiky a rehabilitační pracovníky, pro odborné ošetřovatele a sestry. Volná pracovní místa pro pomocné a nekvalifikované dělníky (KZAM 9) představovala 24,3 %, už koncem roku 2008 poklesly zejména počty volných míst pro pomocné dělníky v průmyslu, v lomech, dolech a ve stavebnictví, pro pomocníky a uklízeče. V roce 2009 se počty volných míst pro pomocné a nekvalifikované dělníky (KZAM 9) se snížily o 13,9 tis., jejich podíl na celkovém počtu VPM však díky velkému propadu VPM pro kvalifikované dělníky, mírně vzrostl z 24,3 % na 26,7 %. V průběhu roku 2010 poklesl pouze o 3,9 tis., pokles zaznamenal i jejich podíl na celkovém počtu VPM z 26,7 % na 14,2 %. Nejvíce se snížily počty míst pro pomocné a nekvalifikované dělníky v lomech, dolech, ve stavebnictví, pro uklízeče, pradláky a pomocníky a pro pomocné a nekvalifikované dělníky v zemědělství, průmyslu a lesnictví. Stabilní vývoj, o se týče podílu ne VPM zaznamenala místa pro provozní pracovníky ve službách a obchodů (KZAM 5). V roce 2008 tvořila 9,6%, nejvíce se snížily počty míst pro provozní pracovníky, prodavače v obchodech a ve stravování. V roce 2009 místa pro provozní pracovníky ve službách a obchodě (KZAM 5) poklesla o 6,2 tis. a podíl z 9,6% na 8,3%, nejvíce se snížily počty míst pro prodavače v obchodech a předváděče zboží, pracovníky ochrany a ostrahy, provozní pracovníky ve stravování pro pečovatele a pomocné ošetřovatele. V roce 2010 vzrostla místa VPM o 0,4 tis. a jejich podíl na VPM se vrátil z 8,3% zpět na 24

25 9,6%. Z této skupiny se nejvíce zvýšily počty míst pro pracovníky ochrany a ostrahy a pro prodavače v obchodech Struktura uchazečů o zaměstnání Věková struktura uchazečů o zaměstnání Přestože v roce 2008 došlo k meziročnímu poklesu celkového počtu nezaměstnaných jen o 2,6 tisíc, projevily se už i zde změny v jednotlivých věkových skupinách. Graf č.8 Zdroj MPSV Po dlouhodobém poklesu počtu uchazečů o zaměstnání ve věku do 25 let byl nárůst počtu mladých uchazečů o zaměstnání v září výraznější než v minulých letech. Na konci roku 2008 byl počet těchto uchazečů meziročně vyšší o 5,9 tisíc, tj. o 10,7 %, z toho mladých ve věku let činil 4,4 tisíc, tj. nárůst o 11,5 %, tedy nejvyšší meziroční nárůst v rámci jednotlivých věkových skupin. Podíl uchazečů mladších 25 let na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání 25

26 meziročně vzrostl (z 15,5 % v prosinci 2007) na 17,2 % ke konci roku, čímž se hodnota tohoto ukazatele dostala přibližně zpět na úroveň z konce roku Nervózní trhy a krachující bankovní sektor v USA vyvolal na konci roku 2008 nejistotu, která se výrazně projevila i v personálních strategiích jednotlivých firem. V roce 2008 na tuto situaci doplatili právě zejména čerství absolventi škol, kteří v druhé polovině roku výrazně rozšířili počet uchazečů na ÚP. V roce 2009 vývoj nezaměstnanosti, s výjimkou právě mladých lidí, výrazněji neovlivnil situaci znevýhodněných skupin na trhu práce. Nejvíce se meziročně zvýšil počet nezaměstnaných ve věkové kategorii do 25 let, naopak u věkové skupiny let a nad 65 let byl zaznamenán nejpomalejší nárůst. Počet uchazečů o zaměstnání ve věku do 25 let meziročně vzrostl o 37,0 tis. na 97,7 tis., tj. o 61,0 %. Z toho nárůst mladých ve věku let činil 29,4 tis., tj. 69,3 %, což je nejvyšší meziroční nárůst v rámci všech pětiletých věkových skupin. Počet nezaměstnaných ve věku do 20 let, tedy uchazečů patřících do skupiny, které ÚP podle zákona o zaměstnanosti věnují zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, vzrostl o 7,6 tis, tj. o 41,8 %. Podíl uchazečů mladších 25 let na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání ke konci roku 2009 meziročně vzrostl z 17,2 % na 18,1 %. Významná změna nastala u této věkové kategorie v roce Zatímco v roce 2009 i v 1. pololetí roku 2010 došlo k výraznému nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání, ve věku do 25 let, zejména pak v kategorii let. Celkový počet uchazečů o zaměstnání do 25 let se proti roku 2009 snížil o 2,8 tis. na 94,9 tis. a podíl klesl o 1,2% z 18,1 % na 16,9 %. Ve srovnání s rokem 2008 ovšem stále mluvíme o zvýšení o 34,2 tis. uchazečů. Počet uchazečů o zaměstnání ve věku let se snížil na 71,0 tis. a uchazečů do 20 let, kterým ÚP podle zákona o zaměstnanosti věnují zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, z 25,9 na 23,9 tis. Opačný vývoj zaznamenala další věková kategorie, které ve smyslu zákona o zaměstnanosti věnují ÚP zvýšenou pozornost při zprostředkování zaměstnání, a to uchazeči ve věku nad 50 let. Jejich počet v evidenci ÚP k byl o 5,7 tisíc nižší než ve stejném období roku Na poklesu počtu nezaměstnaných této věkové kategorie se nejvíce podíleli uchazeči ve věku let (nejvyšší meziroční úbytek v rámci věkových 26

27 kategorií - o 4,5 tisíc). K meziročnímu nárůstu počtu uchazečů došlo u věkových skupin nad 60 let. V roce 2009 byl počet uchazečů ve věku nad 50 let o 41,5 tisíc vyšší než ve stejném období roku 2008, jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání se ovšem snížil. (v důsledku nárůstu uchazečů do 25 let) Uvnitř této věkové kategorie uchazečů se nejvíce zvýšil počet uchazečů u nejpočetnější skupiny ve věku let, v relativním vyjádření též u početně slabší viny let. Naopak u věkové skupiny let a nad 65 let byl zaznamenán nejpomalejší nárůst. Změna struktury uvnitř této skupiny souvisí s prodlužující se věkovou hranicí pro odchod do důchodu, a dále s tím, že se jedná o silné poválečné ročníky. Pomalejší nárůst počtu věkově starších potvrdil domněnku, že zaměstnavatelé dávají ve zhoršené ekonomické situaci přednost starším pracovníkům s dlouhodobou praxí a zkušenostmi před přijímáním mladých lidí bez praxe. Podíl počtu osob ve věku nad 50 let se v prosinci 2010 meziročně mírně snížil z 30,6% na 29,3%. U věkové skupiny let, která vykazovala v posledních dvou letech nejvyšší podíl na celkovém počtu uchazečů, byl vykázán nejvyšší meziroční pokles. Podíl počtu uchazečů ve věku let po jejich dlouhodobém nárůstu (i přes pozvolný pokles jejich počtu v evidenci) se na konci roku meziročně snížil o 0,3 p.b. na 12,6 %. U věkových kategorií nad 60 let nárůst podílu mírně pokračoval. Četnost věkové kategorie nad 50 let a změna struktury uvnitř této skupiny souvisí též s každoroční se prodlužující věkovou hranicí pro odchod do důchodu. Pokud shrneme vývoj počtu uchazečů v jednotlivých problémových skupinách, můžeme konstatovat, že hospodářská krize přinesla i určitý výkyv pokud jde o nezaměstnanost v kategoriích osob do 25 let a v kategorii osob nad 50 let. V roce 2009 se nejvíce zvýšil počet nezaměstnaných ve věkové kategorii do 25 let, naopak u věkové skupiny let a nad 65 let byl zaznamenán nejpomalejší nárůst. Tento vývoj znamenal změnu trendu ve srovnání s předchozími roky a dokumentoval fakt, že první vlna propouštění se ve významné míře týkala i mladších ročníků. Skupina do 25 let reagovala na celosvětovou finanční a hospodářskou krizi nejhůře a prakticky okamžitě. Jak již bylo zmíněno, bylo to zejména tím, že jejich zařazení v září roku 2008 provázela opatrnost v personálních politikách jednotlivých firem s ohledem na vyvíjející se situaci na světových trzích. Tato situace pokračovala i v roce 2009 a byla jasným důkazem toho, že firmy upřednostňovali starší a zkušené zaměstnance 27

28 před náborem mladých a nezkušených. V průběhu roku 2010 se struktura nezaměstnanosti podle věku vrací ke své předkrizové podobě, kdy se opět relativně zvyšuje podíl starších věkových skupin Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence Dlouhodobá nezaměstnanost je nejčastěji definována jako nezaměstnanost trvající déle než 1 rok. Podle jiné metodiky jsou za dlouhodobě nezaměstnané považování už ty osoby, které jsou nezaměstnané déle než 6 měsíců. Podle platného znění zákona o zaměstnanosti jsou jako skupina, jíž mají úřady práce věnovat zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, definováni uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci déle než 5 měsíců. Vliv finanční a hospodářské krize se velmi výrazně podepsal na délce evidence uchazečů o zaměstnání. V roce 2008 bylo evidováno na ÚP 352,3 tis. uchazečů. Nárůst nově hlášených uchazečů ke konci roku 2008 meziročně výrazně zvýšil počet i podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci ÚP méně než 6 měsíců. V průběhu roku 2008 proti tomu pokračoval pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných, tj. evidovaných déle než 12 měsíců, popř. déle než 6 měsíců, který je patrný již od roku Ovšem i přes dlouhodobý pokles počtu osob patřících do této problémové skupiny nezaměstnaných byl jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných stále vysoký. Podíl osob nezaměstnaných déle než 12 měsíců k činil 28,8% a 43,0% všech nezaměstnaných bylo evidováno na ÚP déle než 6 měsíců. Trend nárůstu počtu nově hlášených uchazečů z konce roku 2008 pokračoval i v prvních měsících roku 2009, čímž se v průběhu 1. pololetí meziročně výrazně zvýšil počet i podíl krátkodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání. Vzhledem ke zhoršené situaci na trhu práce spojené s nedostatkem pracovních míst se doba setrvání v evidenci ÚP opět prodlužovala. K se meziročně výrazně zvýšil celkový počet uchazečů o 53,1% z 352,3 tis. uchazečů na 539,1 tis. uchazečů. Výrazně vyšší počet uchazečů byl evidován u evidovaných více než 6 měsíců. Počet evidovaných 6 9 měsíců vzrostl v roce 2009 o 40,5 tis. na 70,8 tis. (o 133,8 %), evidovaných 9 12 měsíců o 33,7 tis. na 53,5 tis. (o 170,5 %). Počet dlouhodobě 28

29 nezaměstnaných (nad 12 měsíců) se meziročně zvýšil o 22,3 tis. osob. Jejich celkový počet (123,9 tis.) se v prosinci 2009 (po dlouhodobém poklesu v letech 2007 a 2008 v důsledku účinnosti zákonů v sociální oblasti a příznivé ekonomické situace) vrátil přibližně na úroveň března Jejich podíl na celkové nezaměstnanosti se přesto v porovnání s koncem roku 2008 meziročně snížil o 5,8 p.b. z 28,8% na 23,0%. Podle novely zákona o zaměstnanosti věnují ÚP od zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání, kteří jsou v evidenci déle než 5 měsíců. V prosinci 2009 jich bylo evidováno 276,3 tis. a jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných činil 51,2 %. K úbytku dlouhodobě nezaměstnaných došlo pouze u kategorie nad 24 měsíců, jejich počet se meziročně snížil o 5,4 tis. V roce 2010 se díky přetrvávajícímu nízkému počtu pracovních míst délka setrvání v evidenci ÚP opět prodloužila. Celkový počet uchazečů o zaměstnání se zvýšil již pouze o 4,2% na 561,6 tis. Počet uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců se však k meziročně zvýšil o 54,6 tis. na 178,5 tis. a jejich podíl na celkové zaměstnanosti vzrostl z 23,0% na 31,8% (o 8,8, p.b.). Po výrazném poklesu v letech v důsledku účinnosti zákonů v sociální oblasti se jejich počet vrátil přibližně na úroveň z prvních měsíců roku Nejvýrazněji vzrostl počet uchazečů evidovaných měsíců, a to o 37,7 tis. na 99,2 tis. což je o 61,4%. Evidovaných nad 24 měsíců pak vzrostl o 16,9 tis. na 79,3 tis. (o 27,1 %). V důsledku značného nárůstu počtu nově hlášených uchazečů o zaměstnání vzrostl koncem roku 2010 i počet uchazečů evidovaných do 3 měsíců, a to o 19,0 tis na 190,2 tis., což činilo 11,1 %. V souladu s novelou zákona o zaměstnanosti věnovali ÚP od zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání, kteří byli v evidenci déle než 5 měsíců. Na konci prosince roku 2010 bylo těchto uchazečů evidováno 291,5 tis., to znamená nárůst proti roku 2009 o 15,2 tis. osob. Na celkovém počtu nezaměstnaných činil jejich podíl 51,9 %. 29

30 Graf č.9 Zdroj MPSV Pojďme se v analýze podívat na délku evidence uchazečů o zaměstnání v jednotlivých letech. Průměrnou délku evidence uchazečů, kteří byli k registrovaní na ÚP (tzv. délka průběžné evidence), výrazně ovlivnil příchod nových uchazečů o zaměstnání do evidence ÚP a pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných. Zatímco ve 4. čtvrtletí 2007 činila 659 dní, ve 4. čtvrtletí 2008 se zkrátila o 120 dní na 539 dní. Průměrná délka evidence uchazečů, kteří byli vyřazeni z evidence ve 4. čtvrtletí (tzv. délka ukončené evidence), představovala 248 dní a v porovnání se stejným obdobím roku 2007 se zkrátila o 55 dní. Průměrnou délku evidence uchazečů, kteří byli k registrovaní na ÚP (tzv. délka průběžné evidence), výrazně ovlivnil příchod velkého počtu nových uchazečů o zaměstnání do evidence ÚP a rostoucí počet evidovaných do jednoho roku. Zatímco ve 4. čtvrtletí 2008 činila 539 dní, ve 4. čtvrtletí 2009 se zkrátila o 126 dní na 413 dní. Průměrná délka evidence uchazečů, kteří byli vyřazeni z evidence ve 4. čtvrtletí (tzv. délka ukončené evidence), představovala 215 dní a v porovnání se stejným obdobím roku 2008 se zkrátila o 33 dní. Nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných se projevil v průměrné délce evidence. Průměrná délka průběžné evidence (tj. délka evidence uchazečů o zaměstnání, kteří byli k registrovaní na ÚP) se prodloužila z 413 dní na konci roku 2009 na 446 dní, tj. o 33 dní. Průměrná délka ukončené evidence (tj. délka evidence uchazečů o zaměstnání, kteří 30

31 byli v průběhu 4. čtvrtletí 2010 vyřazeni z evidence), představovala 239 dní a v porovnání se stejným obdobím roku 2009 (215 dní) se prodloužila o 24 dní. Tab. č. 2: Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti Zdroj: MPSV Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání Struktura uchazečů o zaměstnání podle dosaženého stupně vzdělání se měnila pouze nepatrně. Zatím co v roce 2008 ještě v neprospěch vyššího vzdělání, v roce 2009 byl zaznamenán významný meziroční nárůst vyučených uchazečů a v roce 2010 pak u vyučených uchazečů o zaměstnání a u uchazečů o zaměstnání s úplným středním odborným vzděláním s maturitou. Nejpočetnější skupinou uchazečů o zaměstnání přesto stále zůstávají vyučení a osoby s neukončeným a základním vzděláním. 31

32 Tab. č. 3: Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání Zdroj: MPSV Úroveň specifické míry nezaměstnanosti (SMN) uchazečů o zaměstnání podle dosaženého vzdělání potvrzují, že nezaměstnaností byli nejvíce ohroženi lidé bez vzdělání nebo s minimálním vzděláním. U těchto vzdělanostních skupin byla ve všech námi sledovaných letech zaznamenána nadprůměrná specifická míra nezaměstnanosti. V kategorii uchazečů bez vzdělání nebo se základním vzděláním byla více než čtyřnásobně vyšší než činil celorepublikový průměr. V letech 2008 i 2009 došlo kromě kategorie bez vzdělání nebo se základním vzděláním meziročně k nárůstu SMN ve všech vzdělanostních kategoriích. Rozdíly mezi kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání a kvalifikačními požadavky zaměstnavatelů vyjádřené počtem uchazečů na 1 volné pracovní místo podle vzdělání se vlivem nárůstu počtu uchazečů a úbytku volných míst meziročně prohloubily. V roce 2008 nebyly tyto rozdíly ještě tak zřejmé, v roce 2009 ovšem bylo prohloubení velice výrazné. Souviselo to samozřejmě s úbytkem volných pracovních míst a nárůstem počtu uchazečů o zaměstnání. V roce 2010 se rozdíly mezi kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání a kvalifikačními požadavky zaměstnavatelů vyjádřené počtem uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo podle vzdělání se vlivem mírného oživení a stabilizace situace na trhu práce u většiny kategorií vzdělání meziročně zmenšily. Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou 32

33 na trhu práce se oproti prosinci 2009 nejvíce zmírnil u kategorie SOŠ bez maturity, nadále, jak jsem se již zmínil, se situace zhoršila u kategorie základní vzdělání. Nejvyšší poměr počtu uchazečů o zaměstnání k počtu volných míst byl zaznamenán u kategorie úplné střední všeobecné gymnázium (23,4). Naopak nejpříznivější byl poměr mezi počtem uchazečů o zaměstnání a volnými místy pro uchazeče o zaměstnání bez vzdělání (3,4) a pro uchazeče o zaměstnání s vysokoškolským vzděláním (10,5). Potřeba snížení vysoké míry nezaměstnanosti některých skupin obyvatel se odrazila i ve stanovení národních cílů České republiky v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s hlavními cíli Strategie Evropa 2020 (viz str. 19). Konkrétně se jedná o snížení míry nezaměstnanosti mladých osob (15-24 let) o třetinu a míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací (stupeň ISCED 0 2 mezinárodní klasifikace vzdělání) o čtvrtinu proti roku

34 3. Vliv hospodářské krize na trh práce v Karlovarském kraji 3.1. Celková charakteristika kraje Úvodní specifikace kraje Karlovarský kraj se nachází na západě území České republiky a vznikl rozdělením kraje Západočeského na Plzeňský a Karlovarský. Na severu a západě uzavírá území republiky státní hranicí s Německem, na východě sousedí s Ústeckým krajem a na jihu s Plzeňským krajem. Karlovarský kraj je svou rozlohou km 2 po Praze a Libereckém kraji třetím nejmenším krajem v republice (zaujímá 4,25% plochy ČR). Je specifický mimo jiné tím, že svou zalesněnou plochou o rozloze km 2 určuje podíl zalesnění vůči celkové rozloze na 43,1%, což je téměř 1,3 násobek průměru ČR. Je to tedy jediný kraj v České republice, kde je méně zemědělské půdy než lesů. Karlovarský kraj, s krajem Ústeckým tvoří oblast soudružnosti Severozápad, tzv. NUTS 2. Přes území těchto dvou krajů, podél státní hranice, se rozprostírají Krušné hory. Jejich nejvyšší bod Klínovec (1 244 m n.m.) a nejnižší bod (320 m n.m.), který se nachází na řece Ohři na hranici kraje leží v okrese Karlovy Vary. Karlovarský kraj je dle ČSÚ krajem s nejmenším počtem obyvatel - počet obyvatel v roce 2010 činil Kraj tvoří 3 okresy chebský, karlovarský a sokolovský - jedná se tedy o nejnižší počet okresů v kraji v celé České republice. Celkem se zde nachází 132 obcí, které jsou dále členěny do 519 částí. Karlovarský kraj zaujímá pouze 4,2% území ČR a tudíž se svou rozlohou řadí k těm nejmenším. Největší z okresů je karlovarský (49% rozlohy kraje) s největším počtem obcí (55) a největším podílem žijících obyvatel v kraji (39,7%). Okresy Sokolov a Cheb jsou, co do počtu obcí a rozlohy, srovnatelné. Sídelní struktura regionu je poměrně heterogenní. Pro větší část území je spíš typický vyšší počet menších obcí, v oblasti pánve se pak nacházejí i relativně velká města. V kraji je celkem 30 měst, nejvíce na území karlovarského okresu, 34