je věda zabývající se společenskou realitou (skutečností) zvanou ekonomika a zabývá se životem ve společnosti

Transkript

1 Otázka: Základní pojmy ekonomie Předmět: Ekonomie Přidal(a): Belllunka Ekonomie Věda, teoretická ekonomická teorie Ekonomika Obor, zabývající se ekonomii Ekonomie je věda zabývající se společenskou realitou (skutečností) zvanou ekonomika a zabývá se životem ve společnosti patří do společenských věd Ekonomie souvisí s dalšími společenskými vědami ü např. psychologie, demografie, sociologie marketing, management, politiku výsledky ekonomie jsou často dávány za vinu státu (daně) ü potřebuje i další vědy matematiku, statistiku Je potřeba umět pracovat s grafy a procenty správně je integrovat page 1 / 23

2 Př. (Firma A odebrala o 50% víc zboží, místo za kč za kč Firma B odebrala o 10% víc zboží, místo 10 mil za 11 mil) Ekonomie má 2 části: 1. mikroekonomie ü popisuje chování ekonomických subjektů na trzích ekonomické subjekty: domácnost, firma a stát, zisk podniku, náklady 2. makroekonomie ü popisuje chování ekonomie jako celku např. inflace, nezaměstnanost Trh je tvoře koupí a prodejem (poptávkou a nabídkou) ü dochází k: uspokojování potřeb, utváření ceny a obchodování (směně) Rozlišujeme následující trhy: 1) trh statků a služeb: ü firma nabízí statky a služby(pekař housky, škoda auto, kadeřnice ostříhá) ü firma nabízí výrobky a služby, domácnosti jim za to nabízejí peníze, domácnost poptává a firmy také poptávají statky a služby nezbytné pro svoji činnost 2) trh práce: page 2 / 23

3 ü Firma se poptává pracovní sílu a domácnost nabízí svoji pracovní sílu 3) trh finanční: ü oblast bankovnictví a pojišťovnictví Typy ekonomik Ekonomický systém umožňuje spojovat lidské síly a efektivně využívat dostupné zdroje celá historie lidstva hledá optimální ekonomický systém; není neměnný ü Dosud poznané systémy jsou: Zvykový, Příkazový, Tržní a Smíšený systém Každý systém odpovídá různě na základní ekonomické otázky Co a kolik se má ve společnosti vyrábět? ü Musí se brát ohled na potřeby lidí a jejich rozmanitost Pohledávka Jak vyrábět? ü Jakou technologií a jakými výrobními faktory, možnosti dané země Zdroje Jak se vyrobí to, co bylo vyrobeno? ü Podle potřeb a finančních možností všech subjektů trhu page 3 / 23

4 Zvyková ekonomika historicky nejstarší, byla založena na dělbě práce v uzavřené skupině (kmenu). Na otázky odpovídal náčelník, rada starších, apod. ekonomika fungovala na základě předchozích zkušeností a zvyklostí nepoužívají se technické novinky, nové vědecké poznatky apod. Příkazová ekonomika nazývá se také centrálně plánovaná, protože na všechny základní ekonomické otázky se odpovídá prostřednictvím centrálního plánu, který připravuje vláda tento způsob řízení ekonomiky je umožněn tím, že všechny zdroje, firmy a obchody jsou ve vlastnictví státu systém vychází z přesvědčení, že vláda dokáže lépe rozhodovat o ekonomických problémech než trh tento systém používali všechny země bývalého socialistického bloku ve východní Evropě, dnes např. na Kubě Tržní ekonomika odpovědi na základní tři otázky řeší trh. Funguje na základě nabídky a poptávky, podniky jsou motivovány ziskem, proto musí vyrábět to, co chce zákazník. tržní ekonomika funguje zcela bez zásahu státu. Tato extrémní podoba se prakticky nevyskytuje, k tržní ekonomice mají však nejblíže nejvyspělejší státy světa. Smíšená ekonomika mezi tržní a příkazovou ekonomikou existuje mnoho variant, většinou se jedná v podstatě o tržní ekonomiku se zásahy státu v některých oblastech tento systém je dnes nejvíce rozšířen, protože zásahy státu např. ve zdravotnictví, školství apod. je nutné státy se pak liší mírou státních zásahů v Japonsku stát zasahuje více, v USA méně page 4 / 23

5 u nás je také smíšená ekonomika, i když spíše můžeme mluvit o tržní ekonomice Potřeby (pocit, vědomí, že nám něco chybí) je požadavek, který si člověk uvědomí, pocítí ho jako nedostatek nebo nadbytek a snaží se ho uspokojit Maslowova pyramida potřeba realizace (rozvoj osobnosti) potřeba uznání (uznání v práci, prospěšnost) sociální (láska, přátelství) existenční jistoty (zaměstnání, stáří, nemoc) fyziologické (spát, dýchat, jíst, pít) Potřeby můžeme členit podle různých hledisek: jakým způsobem potřeby uspokojujeme ü hmotné vyjadřují požadavek mít věc ü nehmotné vyjadřují požadavek mít a užívat nějaké vědomosti, dovednost, jakou oblast lidské potřeby uspokojujeme ü biologické page 5 / 23

6 týkají se fyziologických potřeb (spát, jíst, ) ü kulturní týkají se sociálních potřeb koho se potřeby týkají ü individuální (jedince) ü Společenské (lidí) např. potřeba jíst je: hmotná, biologická, individuální, nezbytná a současná i budoucí jakou roli hrají v našem životě ü zbytné můžeme bez nich existovat (PC, mobil, TV, ) ü nezbytné nemůžeme bez nich existovat (jíst, pít, ) kdy budou potřeby uspokojovány ü součastné (vzdělávat se, ) ü budoucí (mít auto, ) Statky page 6 / 23

7 statek je produkt člověka nebo přírody, který slouží k uspokojování lidských potřeb Mohou se členit podle různých hledisek: podle podstaty ü hmotné užitečná věc k uspokojování potřeb (rohlík) ü nehmotné duševní výtvory člověka nebo přírody k uspokojení potřeb (vzduch) podle dostupnosti ü volné jsou produktem přírody, jsou neomezeně k dispozici (voda, vzduch, ) ü ekonomické jsou produktem výrobní činnosti (rohlíky, boty, auta, ) podle použití ü spotřební slouží bezprostředně ke konečné spotřebě (šampon, jídlo, ) ü kapitálové slouží k dalšímu podnikání (soustruh, nákladní auto, ) Služby jsou činnosti lidí, které slouží k uspokojování potřeb page 7 / 23

8 členíme je na: osobní ü činnosti konané na osobě (masáže, kadeřnice, ) věcné ü činnosti konané na věci (opraváři, dopravci, ) placené neplacené Výroba a výrobní faktory výroba je činnost, při které člověk přetváří přírodu, její předměty a síly v užitečné věci, tj. ve statky a služby výroba je závislá na spotřebě a spotřeba na výrobě ü poptávka výroba může spotřebu zvýšit dokonalejším výrobkem k výrobě jsou zapotřebí určité zdroje, tzv. výrobní faktory existují 3 velké skupiny výrobních faktorů: Přírodní zdroje, Práce a Kapitál Přírodní zdroje page 8 / 23

9 přírodní bohatství ü nerostné suroviny přírodní síly ü energetické zdroje (sluneční energie, vítr, voda) půda ü nejtypičtější přírodní zdroj využívá se k zemědělské výrobě i jako místo, na kterém se uskutečňuje jiná hospodářská činnost (stavebnictví, ) - množství půdy je omezené - vlastník půdy může půdu pronajímat či produkt, za to má určitý příjem - peněžní výnos plynoucí z vlastnictví půdy se nazývá pozemková renta - její výše závisí na ceně půdy (úrodnost, poloha) Práce práce je cílevědomá lidská činnost, která s použitím přírodních zdrojů v kapitálu vytváří statky a služby k uspokojování potřeb V podniku má práce podobu činnosti: řídící X výkonná šéf dělník page 9 / 23

10 produktivní X neproduktivní pekař uklízečka fyzická X duševní horník učitel mechanická X tvůrčí na pásu psycholog lehká X těžká učitel horník jednoduchá X složitá horník učitel odměna za vykonanou práci se nazývá mzda množství práce je omezeno limitováno: ü množstvím práceschopného obyvatelstva děti, důchodci ü intenzivní práce horníci ü délka pracovní doby časové omezení od pojmu práce musí odlišit pojem pracovní síla page 10 / 23

11 ü souhrn fyzických a duševních schopností člověka, který umožňuje konat práci ü schopnosti člověk získává tzv. kvalifikací kvalifikace zahrnuje určité složky: vědomosti, dovednosti a návyky a fyzické předpoklady člověka Každý člověk je specializován na něco jiného. Tím se stává zručnější a vytváří více statků a služeb specializace ü specializací se vytvoří více statků a služeb - je zaměření jednotlivců či skupin lidí na určitý druh práce či na určitě operace dělba práce ü rozdělení pracovních činností mezi jednotlivce či skupiny lidí a jejich vzájemnou spolupráci kooperace ü spolupráce v rámci dělby práce Druhy dělby práce: profesní podle jednotlivých profesí nebo povolání (kuchař, číšník, prodavač, ) technická uvnitř jednoho podniku dělba práce na jednotlivé operace mezi podniky výrobní dělba práce národohospodářská page 11 / 23

12 týká se délky práce v rámci národního hospodářství primární hospodářský sektor (zemědělství, ) sekundární hospodářský sektor (průmysl potravin, oděvní, ) terciární hospodářský sektor (obchod, služby dopravce, CR, ) kvartální hospodářský sektor (věda, výzkum, ) mezinárodní dělba práce délka práce mezi jednotlivými státy Kapitál 1) výrobní budovy, stroje, materiál, zařízení, PC, auta, 2) finanční peníze, cenné papíry, úvěry, Jedna podoba přechází v druhou, mluvíme o koloběhu, přeměně kapitálu. Znaky kapitálu: 1) je to odvozený, druhotný faktor, protože je výsledkem lidské práce, nebyl vyroben přímo pro spotřebu, ale pro použití v další výrobě (nákladní auto, soustruh, ) 2) jeho množství není přímo omezeno 3) aby přinesl výnos, musí být použit k podnikání 4) výnos z podnikání se nazývá zisk (z výrobního) nebo úrok (z finančního) page 12 / 23

13 Životní úroveň je stupeň uspokojování hmotných a duševních potřeb lidí a souhrn životních podmínek, za kterých jsou tyto potřeby uspokojovány a) osobní spotřeba obyvatelstva spotřeba předmětů zakoupených v obchodních sítí b) výrobní spotřeba spotřeba surovin c) společenská potřeba v organizacích, které poskytují služby d) úroveň bydlení e) délka volného času f) společenské spotřeba v oblasti bezpečnosti, obrany g) sociální jistota h) životní jistota Tržní mechanismus 1) Zboží moderní hospodářství je založeno na výrobě a nabídce zboží. Každý statek a služba však zbožím být nemusí zboží je statek nebo služba, které jsou určeny pro trh, tzn., že jsou určeny ke směně za peníze nebo výjimečně za jiný statek nebo službu page 13 / 23

14 Základní vlastnosti zboží na trhu UŽITEČNOST A CENA Užitečnost zboží spočívá v jeho schopnosti uspokojit lidské potřeby má subjektivní charakter, protože pro každého člověka je užitečné něco jiného. ü Zda je věc užitečná se pozná až na trhu. Věci se na trhu nedají směňovat na základě užitečnosti (jiný užitek mají potraviny a jiný auto ) zpravidla se směňují na základě peněz. ü Mají tedy směnnou hodnotu. Vyjádření směnné hodnoty v penězích představuje CENA ZBOŽÍ. Základem ceny je HODNOTA ZBOŽÍ, tehdy množství práce (kuchař), přírodních zdrojů (energie) a kapitálu (opotřebování strojů), která je ve zboží obsaženo. Ceny zboží se od své hodnoty odchylují na základě nabídky a poptávky 2) Poptávka množství jednotlivých druhů zboží kupující ochotni při určité ceně na trhu koupit Rozdělení poptávky Agrární ü souhrn všech zamýšlených koupí Individuální page 14 / 23

15 ü poptávka jednoho kupujícího Dílčí ü poptávka po jednom druhu zboží Reakce kupujících na situaci na trhu 1) při zvýšení ceny kupující kupují méně poptávka klesá 2) při snížení ceny kupující kupují více poptávka stoupá Platí zde ZÁKON KLESAJÍCÍ POPTÁVKY (poptávané zboží klesá při zvýšené ceně zboží) Faktory působící na poptávku cena úroveň důchodů ü čím větší jsou důchody, tím je větší poptávka (příjmy mzdy, mateřská, invalidní důchod) velikost trhu ü čím větší trh, tím větší poptávka změny preferencí ü dáváme něčemu jinému přednost, vidíme to v reklamě, módnost specifické faktory zvláštní faktory page 15 / 23

16 změny cen jiných zboží 2hl. skupiny A) SUBSTITUT zboží, které je vůči námi sledovanému náhradou (dojde ke zlevnění vepřového tak klesne poptávka po hovězím, hořká a mléčná čokoláda, broskve a ananas ) B) KOMPETENT Zboží, které doprovází spotřebu námi sledovaného zboží (zlevní se benzín větší poptávka po autech, propiska náplň ) 3) Nabídka množství zboží, které jsou prodávající ochotni za určitou cenu prodat Dělení: 1) Agrární souhrn všech zamýšlených prodejů 2) Individuální nabídka jednoho výrobce 3) Dílčí nabídka jednoho druhu zboží Reakce prodávajících na situaci na trhu page 16 / 23

17 1) S růstem ceny roste nabídka 2) S poklesem ceny klesá nabídka Platí zde ZÁKON STOUPAJÍCÍ NABÍDKY (nabízené zboží stoupá při zvýšené ceně zboží) nn Proč má křivka stoupající charakter? Do odvětví vstupují nový výrobci, ti kteří mají vyšší náklady a při nižší ceně nemohli daný výrobek vyrábět (Svetr se prodává za 200,-, my ho vyrobili za 220,- tak nejdeme s ním na trh, ale jakmile prodejní cena stoupne třeba na 300,. Tak na trh už jdeme.) Výrobci s určitými VF, které mají k dispozici, můžou měnit strukturu výroby vyrábějí jen ty výrobky, na kterých nejvíce vydělají (výrobce svetrů, ponožek a čepic bude vyrábět to, po čem je zrovna největší poptávka v zimě asi čepice apod.) Faktory působící na nabídku: cena změny vnějších podmínek různého druhu ü počasí, móda, katastrofy očekávání ü očekávají-li výrobci zvýšení ceny svých produktů, ponechávají je na skladě a na trh je dají až se cena zvedne ceny alternativních výrobků ü které může výrobce vyrábět s danými VF, které má k dispozici page 17 / 23

18 Působení N a P vzájemné působení N a P vychází z toho, že kupující a prodávající mají protichůdné zájmy A) PRODÁVAJÍCÍ ü na trhu jich bývá více - snaží se získat kupující tím, že jim nabízejí příznivější podmínky (cena, kvalita, servis, záruka, dodání) ü proti tomu stojí SNAHA O CO NEJVĚTŠÍ ZISK B) KUPUJÍCÍ velké množství ü mají možnost si vybírat ze zboží - přihlížejí ke všem podmínkám všech firem ü SNAHA NAKOUPIT NEJLEVNĚJI Velikost N a P se neustále mění, a tím se mění i cena při rovnovážné ceně není nedostatek ani přebytek ideální stav, ke kterému v realu nedojde v praxi dochází k nedostatku soutěží mezi sebou kupující, jsou ochotni zaplatit i větší cenu, dochází k tomu, že cena stoupá a poptávka klesá vzájemným působením N a P vzniká CENA Cena množství peněz, které musí být za zboží zaplaceno page 18 / 23

19 Konkurence kce Proces, při kterém dochází ke střetávání různých zájmů subjektů na trhu probíhá v různých podobách a na různých trzích 1) Dělení z hlediska TRHU 1) Kce napříč trhem 2) Kce na straně poptávky 3) Kce na straně nabídky ü cenová ü necenová Kce napříč trhem Mezi N a P výrobci chtějí prodat to, co vyrobili s co největším ziskem, spotřebitelé chtějí nakupovat co nejlevněji Střetávají se jejich zájmy, teoretické řešení je rovnovážná cena nevyskytuje se N=P Kce na straně poptávky každý spotřebitel chce nakoupit co nejvíce zboží a co nejlevněji i na úkor spotřebitelů vzniká v případě, kdy poptávka je větší než nabídka, je nedostatek zboží na trhu P>N Kce na straně nabídky výrobce chce maximalizovat svůj zisk, s tím souvisí další cíl oslabit pozici svých konkurentů, popřípadě je ze soutěže zcela vřadit vzniká v případě, kde N>P ü cenová konkurence = spočívá v dobrovolném snižování ceny zboží ze strany výrobců ve snaze ovládnut trh, přilákat spotřebitele právě k sobě. V případě že se jim to podaří, zničí tím konkurenty (odláká jim zákazníky) a v budoucnu si budou moci diktovat podmínky zlevnění page 19 / 23

20 ü necenová konkurence = cíl je stejný přilákat zákazníky, ale jinými metodami (růst kvality, reklama, servis, úvěry, doprava ) 2) Dělení z hlediska PODMÍNEK, které na trhu jsou a) Kce dokonalá Všichni nabízející zboží mají rovné podmínky přístupu na trh. Žádné výsadné postavení Stejný výrobek Kupující mají na trh stejný přístup, žádná značka u zboží, žádná reklama jediným kritériem, který rozhoduje o koupi, je cena je to ideální trh a v praxi se skoro nevyskytuje b) Kce nedokonalá 1) MONPOL podobá se dokonalé konkurenci ü mnoho výrobců vyrábí 1 výrobek ü na trh je volný vstup rozdíl: ü produkt je diferencovaný každý výrobce má ten stejný produkt trochu jinačí pasty na zuby, prášky na praní -> ale v podstatě je to stejné ü mizí anonymita výrobců zákazník si vybírá ü začíná boj o zákazníka (cenová a necenová kce) 2) OLIGOPOL na straně N existují 2 nebo jen několik málo velkých subjektů s dominantním postavením page 20 / 23

21 oligopolní firmy se mohou chovat dvojím způsobem firmy se domluví, pak jsou ceny vyšší a ze situace těží firma firmy vedou vzájemný boj o zákazníka, ceny klesají a těží zákazníci 3) ABSOLUTNÍ MONOPOL v odvětví zůstává jediný výrobce určitého výrobku ü (poskytovatel služby) má absolutní moc nad spotřebitelem je to protipól dokonalé kce, na rozdíl od ní je však reálný monopol udržuje uměle převahu P nad N, a tím diktuje cenu ü (spotřebitel za ně musí nakupovat) monopolní cena je nejvyšší růst cen je limitován jen koupěschopností spotřebitelů v případě monopolu musí často zasahovat stát KRITÉRIUM DOKONALÁ KCEMONOPOLNÍ KCE OLIGOPOL ABSOLUTNÍ MONOPOL POČET FIREM Velmi mnoho Mnoho Málo Jedna PRODUKT Homogenní Diferencovaný Diferencovaný Jedinečný BARIÉRY Žádné Žádné Určité Velké VSTUPU MOŽNOST OVLIVNIT CENU Žádná Omezená Značná Výrazná Hospodářská soutěž page 21 / 23

22 Tento pojem bychom mohli přirovnat k pojmu konkurence. Účastníci této soutěže jsou firmy, které chtějí svou činností pro sebe dosáhnout určitý prospěch, jsou však povinni dodržovat právně závazná pravidla. Na ochranu Hospodářské soutěže vydává stát protimonopolní zákon. Ten se týká nekalé soutěže a nedovoleného omezování hospodářské soutěže Nekalou soutěž upravuje obchodní zákoník. Jedná se o: klamnou reklamu ü prášek na praní klamavé označování zboží a služeb ü na obalu něco co vevnitř není vyvolávání nebezpečí záměny ü podplácení porušení obchodního tajemství Nedovolené omezování HS je upraveno zákonem o ochraně HS, který zakazuje: kartelové dohody omezující soutěž ü (dohody o cenách, tržní teritorium) dohody o sloučení podniků při riziku jejich zneužití ü (vedoucích k podílu na trhu větším než 30% - dominantní postavení) zneužití monopolního postavení Pokud dojde k problémům v této oblasti, může zasáhnout Úřad pro hospodářskou soutěž Selhání trhu page 22 / 23

23 Powered by TCPDF ( EXISTENCE MONOPOLU Samotný vznik monopolu trestná není, ale existuje řada monopolů, které dobře fungují např. výrobce Becherovky. Trestní je ale zneužití této situace především v oblasti cen. Tady stát vystupuje jako ochránce vydává zákony, kde specifikuje co je za této situace přípustné a co už je trestné. Navíc existuje antimonopolní úřad, který uděluje tresty (pokuty) za porušení zákonů. EXISTENCE tzv. VEŘEJNÝCH STATKŮ To jsou statky, u kterých není žádoucí, aby je zajišťoval soukromý sektor na základě zákonů trhů. Př. Školství, zdravotnictví, bezpečnost, obrana státu, sociální služby.externality TRHU vedlejší účinky na subjekty, které se daného tržního vztahu neúčastní a) NEGATIVNÍ EXTERNALITA ü špatný vliv výrobců na životní prostředí. Poškození jsou lidé, kteří nemají s výrobou nic společného. Náprava těchto vlivů často hradí stát ze svého, přestože je nezpůsobil. Jediná obrana je přijetí příslušných zákonů a při jejich neplnění udílet pokuty b) POZITIVNÍ EXTERNALITA ü podnikatelská činnost může někomu nezúčastněnému přinést i užitek. Např. Plynofikace, elektrifikace, dálnice (lepší kvalita bydlení, vyšší ceny pozemků v těchto oblastech) page 23 / 23