Penzijní systém v ČR a nutnost jeho reformování

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Penzijní systém v ČR a nutnost jeho reformování Diplomová práce Autor: Bc. Michaela Ocetková Finance Vedoucí práce: Ing. Petr Musil, Ph.D. Praha Duben, 2014

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne Bc. Michaela Ocetková

3 Poděkování Ráda bych poděkovala všem, kteří mi pomohli při vzniku této práce. Mé poděkování patří především Ing. Petru Musilovi, PhD., za jeho cenné rady při psaní diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala svému otci za názory a podporu.

4 Anotace Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu penzijního systému v České republice a prokázání nezbytnosti jeho reforem. V první kapitole je popsán historický vývoj penzijního systému. Druhá kapitola pojednává o důvodech, cílech a způsobech řešení penzijní reformy. V třetí kapitole je již podrobně popsán současný penzijní systém, který je tvořen třemi pilíři a dále SWOT analýza. Poslední čtvrtá kapitola je zaměřena na praktické výpočty důchodů podle různě zadaných parametrů včetně jejich komparace z hlediska výhodnosti pro různé skupiny obyvatel. V závěru práce jsou nastíněny předpokládané změny již zreformovaného systému a vlastní náměty ke změnám. Klíčová slova: důchodové spoření, fondy, penzijní připojištění, penzijní reforma, pilíře, průběžný systém. Annotation This diploma thesis focuses on the analysis of the pension system in the Czech Republic and demonstrates the need for its reform. The first chapter describes the historical development of the pension system. In the second chapter reasons, objectives and ways of solving the Pension funds are discussed. The current pension system consisting of three pillars and SWOT analysis is described in depth in the chapter number three. The fourth chapter focuses on the practical calculations of pensions according to various parameters including the comparison in terms of profitability for different groups of population. In conclusion, the thesis outlines the expected changes in already reformed system and personal proposals for change. Key words: pension savings, funds, pension, pension reform, pillars, a running system.

5 Obsah Úvod... 7 Zvolené metody zpracování Historický vývoj penzijního systému Začátky penzijního systému Bezděkova komise Penzijní systém před reformou Penzijní reforma Důvody penzijní reformy Cíle penzijní reformy Způsoby řešení penzijní reformy Malá reforma Velká reforma Současný penzijní systém I. pilíř Charakteristika a základní principy Druhy důchodů Valorizace II. pilíř Charakteristika a základní principy Druhy fondů Zákon o důchodovém spoření Formy výplaty naspořených prostředků Druhy rizik III. pilíř Charakteristika a základní principy Penzijní připojištění

6 Transformované fondy Účastnické fondy Předdůchod SWOT analýza Praktická aplikace penzijní reformy na vybraných příkladech Parametry pro stanovení výše starobního důchodu Základní výměra Procentní výměra Průměrná mzda Rozhodné období Prodlužování věku odchodu do důchodu Stanovení výše starobního důchodu z I. pilíře Výpočet standardního starobního důchodu Výpočet předčasného důchodu Výpočet starobního důchodu v případě přesluhování Srovnání výše důchodů z I. pilíře a při variantě I. + II. pilíře Navýšení důchodu prostřednictvím spoření ve III. pilíři Závěr Seznam použité literatury Seznam použitých tabulek, obrázků a grafů Seznam příloh

7 Úvod V současné době patří mezi nejvíce diskutovaná témata zabezpečení občanů na stáří. Z důvodu prodlužování lidského věku a současně klesající porodnosti je zřejmé, že stávající průběžný systém je z dlouhodobého hlediska neudržitelný. Objem prostředků vyplácených na starobní důchody neustále roste, a tím se stále více prohlubuje deficit státního rozpočtu. Je proto nezbytné stávající důchodový systém reformovat tak, aby bylo zabezpečeno důstojné stáří, jak pro současné, tak i budoucí seniory. Základním zdrojem finančních prostředků pro občany ve stáří, bude i nadále představovat příjem v podobě státního důchodu, jehož výše však bude v budoucnu postupně klesat. Z toho vyplývá potřeba hledat další finanční zdroje, aby nedošlo ještě k většímu poklesu životní úrovně obyvatel. Určité řešení měla nabídnout od roku 2013 penzijní reforma prostřednictvím nově vzniklého druhého pilíře a modifikovaného penzijního připojištění. Cílem práce je analyzovat penzijní systém v ČR a prokázat nezbytnost jeho reforem. K dosažení daného cíle je nutné se zabývat danou problematikou v širším kontextu. Práce je rozčleněna do čtyř kapitol. První kapitola popisuje, jak se vyvíjel penzijní systém od svých počátků, až do zahájení současné penzijní reformy. Její základní principy byly popsány Bezděkovou komisí v dokumentu Závěrečná zpráva z roku Následně ustanovený Poradní expertní sbor tyto principy v roce 2010 aktualizoval. V rámci této kapitoly je dále popsán penzijní systém před reformou V druhé kapitole je provedena analýza nezbytnosti penzijní reformy, stanovení jejích cílů a následné popsání způsobů, které povedou k jejich naplnění. Důchodová reforma probíhala ve dvou fázích. Malá reforma zahrnovala nález Ústavního soudu ČR, který řešil nerovnost mezi různými skupinami pojištěnců a také stanovila některé parametrické změny. Velká důchodová reforma v sobě zahrnuje vytvoření zcela nového druhého pilíře a současně modifikaci penzijního připojištění pod názvem doplňkové penzijní spoření. 7

8 Třetí kapitola již pojednává detailně o současném penzijním systému. Jsou zde popsány jednotlivé tři pilíře z hlediska jejich charakteristik, základních principů a jejich komparace. U prvního pilíře jsou jednotlivě popsány druhy důchodů včetně jejich valorizace. V rámci druhého pilíře jsou zmíněny jednotlivé druhy fondů s jejich předpokládanými výnosy a riziky. Dále jsou zde popsány formy výplat všech naspořených prostředků. U třetího pilíře je provedeno srovnání původního penzijního připojištění, nového doplňkového penzijního spoření a jako alternativní forma předčasného důchodu je zde popsán tzv. předdůchod. V závěru této kapitoly je uvedena SWOT analýza, která názorně popisuje rozdíly mezi průběžným a fondovým systémem. V poslední, čtvrté kapitole jsou provedeny výpočty důchodů v jednotlivých pilířích. V prvním pilíři je porovnán standardní starobní důchod, předčasný důchod a starobní důchod při přesluhování. U druhého pilíře byly porovnávány varianty podle zvolené strategie investování, délky spoření a výše hrubé mzdy. Cílem bylo posoudit, při jaké kombinaci je výhodné do druhého pilíře vstoupit a kdy ne. Ve třetím pilíři bylo posuzováno, jak velké částky lze naspořit při různých kombinacích výše vlastního příspěvku, příspěvku od státu a od zaměstnavatele. 8

9 Zvolené metody zpracování Práce je rozdělena na teoretickou část, obsahující literární rešerši a praktickou část, ve které jsou provedeny vzorové výpočty. Teoretické poznatky literární rešerše byly čerpány ze zdrojů, které jsou uvedeny v závěru diplomové práce. Jelikož při psaní této práce byla důchodová reforma v prvním roce své existence, nebyl k dispozici dostatek aktuálních knižních publikací, a proto musely být ve větší míře využity také webové stránky. Nejvíce bylo čerpáno z oficiálních stránek ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Výpočty uvedené v praktické části byly provedeny s pomocí důchodových kalkulaček zveřejněných na portále MPSV, základních vzorců z finanční matematiky a programu Microsoft Excel

10 1 Historický vývoj penzijního systému 1.1. Začátky penzijního systému Důchodové 1 pojištění má v České republice dlouhou tradici. Řadí se historicky mezi nejstarší součásti sociálního pojištění. Základní předpisy upravující penzijní pojištění byly přijaty již ve 20. letech 20. století. Jednalo se o dva zákony, které upravovaly důchodové pojištění dělníků a soukromých zaměstnanců, tzn. osob v zaměstnaneckém poměru. Prvním byl zákon č. 221/1924 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Druhým byl zákon č. 26/1929 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách. Osoby samostatně výdělečně činné však byly pojištěny až od roku 1948, a to na základě zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění. V roce 1948 byla stanovena hranice pro nárok na starobní důchod pro muže na 60 let a u bezdětných žen na 58 let. U žen, které měly děti se důchodový věk zkracoval o 1 rok za každé dítě, při maximálním odečtu 5 let. Pro všechny současně platila podmínka minimální doby pojištění v délce 20 let. 2 Zásadní úprava důchodového pojištění se datuje od 1. ledna 1996, kdy vstoupil v platnost zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Tento zákon nahradil do té doby platnou právní úpravu důchodového zabezpečení, která byla obsažena v zákoně č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. Zákon č. 155/1995 Sb. byl mnohokrát novelizován, nicméně v pozměněné podobě platí dodnes. Zvlášť významné jsou novely z roku 1997 (zákon č. 289/1997 Sb.), z roku 2003 (zákon č. 425/2003 Sb.), z roku 2008 (zákon č. 306/2008 Sb.) a z roku 2011 (zákon č. 220/2011 Sb.). Tyto novely přinesly podstatné parametrické změny původního zákona o důchodovém pojištění, o kterých se zmiňuji v následující podkapitole č Na zákon o důchodovém pojištění samozřejmě navazují četné prováděcí předpisy, v podobě jednotlivých nařízení vlády a vyhlášek. 3 Vývoj penzijního připojištění můžeme rozdělit na dvě etapy. První etapa začala zavedením penzijního připojištění v roce 1994 a trvala až do roku Druhá etapa začala účinností 1 Pojmy důchod, penze včetně výrazů od nich odvozených budou v celém textu používána jako synonyma. 2 SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod. Zorientujte se v důchodové reformě. 22 s. 3 CHVÁTALOVÁ, Iva et al. Právo sociálního zabezpečení v České republice a Evropské unii s. 10

11 zákona č. 170/1999 Sb., který zavedl do penzijního připojištění kvalitativní změny. Tyto změny se týkaly úpravy postavení penzijních fondů, zvýšení pravomocí státních orgánů, podmínek nároků na dávky, zvýšení státního příspěvku a daňového zvýhodnění. Hlavním cílem zákona bylo zvýšit stabilitu a bezpečnost tohoto systému a rovněž podpořit jeho další rozvoj. Smlouvy o penzijním připojištění můžeme rozdělit na tzv. staré, uzavřené podle zákona 42/1994 Sb. a tzv. nové, které byly sjednány dle zákona č. 170/1999 Sb. U nových smluv přinesl zákon na jedné straně zvýhodnění ve formě vyššího státního příspěvku, na straně druhé však zpřísnění podmínek nároku. Zejména se jednalo o zvýšení věku pro vznik nároku na starobní penzi a stanovení minimální doby pojištění Bezděkova komise Za stěžejní dokument lze považovat studii vytvořenou tzv. Bezděkovou komisí s názvem Závěrečná zpráva z roku Tým vedený Ing. Vladimírem Bezděkem již v této zprávě popsal neudržitelnost stávajícího penzijního systému a současně upozornil na skutečnost, že reformu, která sníží zatížení státu, není možné provést bez ekonomického dopadu na některou ze skupin občanů. 5 V lednu 2010 byl ministrem financí a ministrem práce a sociálních věcí založen Poradní expertní sbor (PES). Jeho úkolem bylo provést aktualizaci dokumentu Zpráva z roku 2005 s cílem nalezení optimálního řešení nastavení důchodového systému. PES opět pod vedením Ing. Vladimíra Bezděka vycházel z metodických postupů stanovených v letech s tím, že v této studii již byly zohledněny dopady novelizace zákonů a nařízení vlády z roku Tyto legislativní změny přinesly úpravy v důchodovém systému s účinností od roku 2009 v oblasti stanovení výpočtového základu prostřednictvím nastavení redukčních hranic osobního vyměřovacího základu a dále pak v úpravě zápočtu náhradní doby pojištění. 4 SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod. Zorientujte se v důchodové reformě. 122 s. 5 Závěrečná zpráva 2005 zdroj:

12 Mnohem významnější dopady pak měly změny, které nabyly účinnosti k 1. lednu Mezi nejdůležitější změny upravené Zákonem č. 306/2008 Sb. můžeme zařadit: prodloužení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod z 25 na 35 let, další omezení zápočtu náhradních dob pojištění, pokračování v postupném zvyšování důchodového věku, zavedení tří stupňů invalidity a další. Výše uvedené změny sice měly pozitivní dopad na snížení salda důchodového účtu 6, ale v důsledku ekonomické recese, která začala koncem roku 2008, došlo opět ke zhoršení makroekonomických ukazatelů, na kterých byla postavena původní metodika z let Po analýze vstupních dat dospěl tým expertů z PES k závěrům zpracovaných v dokumentu Závěrečná zpráva. 7 PES ve své zprávě navrhl řadu konkrétních kroků vedoucích ke stabilizaci důchodového systému. Dále doporučil provést parametrické úpravy nastavené novelou zákona z roku 2008 a rozšířit je také do daňové oblasti. Mezi další doporučení patřilo zavedení fondového pilíře, který by byl financován částečně vyvedením části pojistného ze stávajícího systému, s podmínkou hrazení stejné částky účastníkem, tzv. opt-out 8. V oblasti stávajícího penzijního připojištění se většinový názor přiklonil k zachování stávajícího systému penzijního připojištění se státním příspěvkem. PES rovněž spolupracoval s dalším orgánem, Národní ekonomickou radou vlády (NERV), který na konci roku 2010 došel k podobným závěrům jako PES. Zmíněné dokumenty se staly podkladovým materiálem pro jednání Porady ekonomických ministrů na přelomu let 2010 a 2011, kdy vznikla dohoda upravující základní kroky v procesu důchodové reformy. Důchodový systém v ČR prodělal před reformou ještě jednu zásadní úpravu, a to díky nálezu Ústavního soudu ČR, o kterém se zmiňuji podobněji v podkapitole Je jedním z makroekonomických ukazatelů. 7 Závěrečná zpráva rok 2010: Opt out částečné vyvázání ze státního pojištění směrem k pojištění soukromému. 12

13 1.3. Penzijní systém před reformou 2013 Do tohoto data zahrnoval penzijní systém v ČR pouze průběžný systém a penzijní připojištění. Průběžný systém byl ze zákona povinný, zatímco penzijní připojištění se státním příspěvkem bylo dobrovolné. Průběžný sytém upravuje několik právních předpisů. Jedná se o zákon 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, který upravuje nároky pro případ stáří, invalidity a úmrtí. Zákon byl přijat v červnu 1995 s datem účinnosti od 1. ledna Novelizován byl až zákonem č. 382/2008 Sb. Legislativní základy pro tuto novelu tvořily dále zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a také zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Penzijní připojištění bylo upraveno zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Vláda si již v roce 1994 uvědomovala, jaký bude mít demografický vývoj v budoucnu negativní dopad na ekonomickou situaci státu. Začalo být zřejmé, že průběžný systém financování důchodů nebude do budoucna dostačující. Novelizovaný zákon o penzijním připojištění tak byl prvním krokem k připravované reformě. Jeho hlavním cílem bylo přesvědčit obyvatele, že je nezbytné, aby si začali sami spořit na dobu, kdy již nebudou schopni vykonávat práci a budou závislí na důchodu od státu. Motivací pro účast v penzijním připojištění byl státní příspěvek. Dalším krokem bylo zavedení zvýhodnění pro zaměstnavatele, kteří budou přispívat svým zaměstnancům. Ministerstvo financí ČR udělilo na přelomu let celkem 44 penzijním fondům licenci. Postupně však docházelo k zpřísňování podmínek pro činnost těchto fondů, které měly za cíl zabránit krachům těchto společností. Například do roku 1998 nebyl penzijní fond povinen vracet státní příspěvky, i když klient smlouvu následně vypověděl a bylo mu vyplaceno tzv. odbytné. Také bylo možné žádat o státní příspěvek i za platbu zaměstnavatele. Obě výše uvedené možnosti byly zrušeny novelou zákona ze srpna V roce 2006 byly kompetence regulátora převedeny z ministerstva financí ČR na Českou národní banku (ČNB) s výjimkou dohledu nad výplatou a správou státních příspěvků. 13

14 2 Penzijní reforma Penzijní systém v České republice prochází již od roku 1995 rozsáhlými změnami. Hlavním důvodem k provedení důchodové reformy je nepříznivý demografický vývoj české populace, který je charakterizován dvěma faktory. Prvním faktorem je postupné prodlužování střední délky života a tím druhým je klesající porodnost. Penzijní reforma v sobě zahrnuje soubor mnoha opatření, která zásadním způsobem mění penzijní systém. V rámci této reformy dochází ke změnám, jak samotného systému, tak i některých jeho parametrů. O nutnosti těchto změn se vede diskuse již od 90. let minulého století, a to především z důvodu dlouhodobě nepříznivého vývoje naší populace Důvody penzijní reformy Hlavním důvodem je nepříznivý demografický vývoj, který je dán především klesající porodností a prodlužováním průměrného věku dožití. Pokles porodnosti vede současně k úbytku ekonomicky aktivních obyvatel, a tedy plátců pojistného důchodového pojištění. Vyšší nezaměstnanost způsobená hospodářskou recesí, pak tento problém dále prohlubuje. Z toho vyplývá pokles odvodů na důchodové pojištění a tím dochází k nárůstu schodku důchodového účtu, který musí být kryt ze státního rozpočtu. V posledních letech došlo k výraznému nárůstu důchodového salda. Zatímco v roce 2010 byl deficit důchodového účtu 29,3 miliardy Kč, v roce 2011 již 39,5 miliardy Kč a v roce 2012 dokonce 49,4 miliardy Kč. V loňském roce dosáhl deficit výše 49,7 miliardy Kč a pro letošní rok MPSV počítá se schodkem vyšším než 50 miliard Kč. Jeho snížení je nutné realizovat formou vydání dalších státních dluhopisů, které má za následek vytěsňování soukromých investic. Tzn., že veřejnost investuje své volné finanční prostředky do těchto státních dluhopisů na místo toho, aby investovala do soukromého sektoru. Tento nepříznivý vývoj lze nejlépe znázornit na tzv. stromu života, neboli vývoji věkové skladby obyvatelstva viz obrázek č

15 Obrázek č. 1: Věková skladba obyvatelstva Zdroj: Z obrázku je na první pohled patrné, které generace jsou dominantní. Jedná se například o silné ročníky tzv. Husákových dětí, kterým je dnes mezi lety a v roce 2040 se dostanou do důchodového věku, nebo těsně před něj. V roce 2040 se zřetelně projeví pokles v počtu pracujících v produktivním věku. Jako další negativní trend lze uvést klesající počet dětí. To je podle mého názoru způsobeno zejména politikou předešlých vlád, které zavedly úsporná opatření a některá z nich se dotkla i rodin s dětmi. Došlo tím ke snížení rodičovského příspěvku a ponechání porodného pouze na první dítě ve snížené výši. Všechna tato opatření byla demotivující, jak pro mladé lidi plánující rodinu, tak i pro rodiny pouze s jedním dítětem. Není tedy překvapením, že po zavedení těchto úsporných opatření nedošlo ke zvýšení porodnosti, ale spíše naopak. Z malého počtu narozených dětí pak bude malý počet budoucích pracujících, zatímco z velkého počtu současných pracujících bude velký počet budoucích důchodců. Tento problém ještě zvyšuje prodlužující se střední délka života. Dnes není mnoho lidí, kteří se dožívají vyššího věku než 90 let, ale za 30 let jich bude s velkou pravděpodobností více. Důvodů, proč se lidé dožívají stále vyššího věku, je hned několik. Mezi nejdůležitější bych zařadila úspěchy lékařských výzkumů v podobě nových léčebných metod a účinnějších léků. 15

16 Dále bych zmínila pozitivní změnu v myšlení lidí ve smyslu, že si začínají více uvědomovat nutnost preventivních lékařských prohlídek, díky kterým je nemoc diagnostikována již v počátečním stádiu, kdy je výrazně vyšší pravděpodobnost její úspěšné léčby. 9 V důsledku prodlužování střední délky života tak bude pravděpodobně docházet k poklesu počtu pracujících na jednoho důchodce. Zatímco nyní připadá na jednoho důchodce 1,8 plátce, Bezděkova komise předpokládá podle demografické prognózy, že tento poměr klesne v roce 2050 na 1,2. Samozřejmě za předpokladu, že se nezmění nastavení parametrů systému z roku 2005, viz kapitola historický vývoj. 10 Jelikož populace postupně stárne, mění se tím věková struktura obyvatelstva, jejíž prognóza je znázorněna na grafu č. 1. Graf č. 1: Prognóza populačního vývoje ČR Zdroj: SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod. Zorientujte se v důchodové reformě. 19 s. Graf znázorňuje, jak za 50 let vzroste podíl obyvatelstva nad 65 let z dnešních 16 % na 31 % z celkové populace. Stejný problém jako ČR bude mít i celá Evropa a většina vyspělého světa (např. Japonsko a USA). Evropská komise proto doporučuje postupné zvyšování věku odchodu do důchodu až na 70 let. 9 SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod. Zorientujte se v důchodové reformě s. 10 PIKORA Vladimír a Markéta ŠICHTAŘOVÁ. Všechno je jinak aneb co nám neřekli o důchodech, euru a budoucnosti. 20 s. 16

17 Mezi další důvody penzijní reformy lze zařadit nízké zhodnocení úspor v rámci penzijního připojištění, které je způsobeno konzervativním investováním do nejbezpečnějších cenných papírů. Sice je zde garantováno nezáporné zhodnocení našich úspor, ale za cenu nízkého výnosu, který mnohdy nepokryje ani inflaci. Velký problém představoval také neoddělený majetek penzijního fondu od úspor jeho klientů a rovněž chybějící regulace nákladů na správu. Management fondu používal k úhradě svých provozních nákladů výnosy z naspořených prostředků klienta. Za další nedostatky penzijního připojištění lze považovat možnost jednorázového výběru veškerých naspořených prostředků při dosažení věku 60 let a také využití výsluhové penze, tzn. výběr 50 % naspořených prostředků po 15 letech spoření. Na základě provedených průzkumů se potvrdilo, že většina účastníků naspořené prostředky nepoužije na dorovnání svých snížených příjmů v důchodu, ale raději peníze použije na řešení současných potřeb. Zároveň existuje vlivem značného přerozdělování mezi generacemi a také mezi skupinami obyvatel s různou úrovní příjmů jen velmi slabá vazba mezi výší odvedeného pojistného a výší vypláceného důchodu. To následně způsobuje, že lidé jsou méně ochotní platit pojistné. Systém v ČR je založen na vysoké míře solidarity, kdy výše důchodů jen málo zohledňuje výši příjmů. Důsledkem toho je zde nízká míra zásluhovosti a individuální odpovědnosti za své příjmy ve stáří. Navíc tím byly zcela potlačeny mezigenerační vazby v rodině. Není u nás zvykem, aby děti ve stáří významně finančně podporovali své rodiče, mnohdy je tomu spíše naopak Cíle penzijní reformy Z výše popsaných problémů současného penzijního systému vyplývají následující cíle důchodové reformy: - udržitelnost vývoje veřejných financí, které představují největší položku v rozpočtech všech evropských zemí, - snížení závislosti na průběžném systému vytvořením dalších zdrojů financování důchodů, a docílit tím nižšího zatížení státního rozpočtu - zvýšení zásluhovosti větší vazbou mezi výší důchodu a příjmů za období ekonomické aktivity, 17

18 - posílení mezigeneračních vazeb v rodině formou podpory rodičů ze strany svých dětí v produktivním věku. Dříve byl penzijní systém tvořen v podstatě dvěma pilíři ve formě průběžného systému a penzijního připojištění. Nyní k naplnění těchto cílů byly navrženy změny v konstrukci penzijního systému, který by se měl změnit na tří pilířový Způsoby řešení penzijní reformy Způsobů, jak lze docílit finanční udržitelnosti penzijního systému je více. Každý ze způsobů má však své nevýhody a rizika. Z toho důvodu se nelze plně spolehnout pouze na jeden z nich. Jedná se zejména o následující varianty řešení. 1. Zvyšování pojistného na důchodové pojištění je specifickou formou zdanění práce. V ČR jsou sazby pojistného v porovnání s vyspělými zeměmi poměrně vysoké. Z toho plynou vyšší náklady firem, které snižují jejich konkurenceschopnost. Ve svém důsledku to pak může vést ke zvyšování nezaměstnanosti, a tedy k dalšímu výpadku příjmů do průběžného systému. 2. Snižování průměrné výše důchodů je také řešení, které však může být uplatněno až u budoucích generací důchodců. Snižování nemůže být skokové, mělo by být postupné a rozloženo v delším časovém horizontu. Je nutné vytvořit časový prostor pro budoucí generace důchodců k naspoření vlastních finančních prostředků, které by vykryly výpadek způsobený snižováním důchodů z prvního pilíře. 3. Zvyšování míry individuálních úspor je dalším možným krokem, jak zabezpečit zachování životní úrovně. 4. Zvyšování věku odchodu do důchodu je dalším způsobem, který je však nutné limitovat, neboť jsou profese, které lze v pozdějším věku jen velmi obtížně vykonávat. Druhým důsledkem je snížená možnost uplatnění absolventů jak středních, tak vysokých škol na pracovním trhu, kteří by měli nahradit pracovníky odcházející do důchodu

19 5. Získávání nových zdrojů financování formou prodeje státních podílů v polostátních firmách, nepotřebného majetku jako jsou nevyužívané nemovitosti, výzbrojní technika a jiné. Nejvhodnějším řešením se proto ukazuje kombinace několika způsobů zároveň. Tím se eliminují nevýhody jednotlivých řešení v případě, že by byly použity samostatně Malá reforma Za malou reformu je považován nález Ústavního soudu (ÚS) ČR. Ten shledal ustanovení 15 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění za protiústavní. Tento paragraf určoval způsob stanovení výpočtového základu pro výpočet procentní výměry důchodu a tedy také redukčních hranic. Rozdíl ve výši vypočtených důchodů u lidí s vyššími příjmy oproti nízkopříjmové skupině obyvatelstva nebyl adekvátní rozdílu v odvodech na pojistném těchto dvou skupin. Podle názoru Ústavního soudu současná právní úprava v této věci ve svých důsledcích a v kombinaci s ostatními parametry a stávající konstrukcí důchodového systému dostatečně negarantuje ústavně zaručené právo na přiměřené hmotné zabezpečení podle čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vede k neakceptovatelné nerovnosti mezi různými skupinami pojištěnců. Toto ustanovení je podle nálezu US v rozporu s čl.1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, garantujícími rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem. 12 ÚS proto výše zmíněné ustanovení s účinností od 30. září 2011 zrušil. Nezbytnost vyhovět tomuto nálezu ÚS vedla k novele zákona č. 155/1995 Sb., a to formou přijetí zákona č. 220/2011 Sb. Tato novela řešila zejména úpravy nastavení parametrů redukčních hranic. V důsledku úpravy druhé redukční hranice v konstrukci výpočtu důchodů, se lidem s měsíčními příjmy zhruba nad Kč důchody zvýšily, zatímco střední příjmové skupině s platem mezi Kč měsíčně se důchody mírně snížily. Lidí s nejnižšími příjmy se tato opatření v podstatě nedotkla. Změna pravidel měla za následek vlnu odchodů do předčasné důchodu, protože se týkala pouze těch, kterým vznikl nárok na důchod po 30. září

20 Kromě výše uvedeného obsahuje další podstatné změny, které jsou uvedeny níže. - Pokračování ve zvyšování důchodového věku i nad hranici 65 let a urychlení sjednocení důchodového věku pro muže a ženy. Zatímco ženám se prodlužuje o 6 měsíců každý rok, tak u mužů je to pouze o 2 měsíce. - Vyšší sankce za předčasný odchod do důchodu v podobě rozšíření redukčních ze dvou na tři. - Zrušení možnosti vlády rozhodovat o výši a způsobu valorizování důchodů. To se nyní bude odvíjet od růstu indexu spotřebitelských cen (CPI) 13 a růstu reálných mezd. Z důvodu nepříznivé ekonomické situace a snaze o nezvyšování schodku státního rozpočtu je metodika výpočtu valorizace pozměněna. Penze se nyní valorizují pouze o třetinu růstu cen a o třetinu růstu reálných mezd Velká reforma Reforma zavádí nově druhý pilíř pod názvem důchodové spoření a rozšiřuje třetí pilíř o doplňkové penzijní spoření. Spořením v obou pilířích lze dosáhnout diverzifikace rizika a tím snížit omezení závislosti na státu. Ve druhém pilíři je umožněno vyvedení tří procentních bodů z odvodů na sociální pojištění do soukromého fondu. Podmínkou je, že si účastník musí přidat ze svého další dvě procenta. Je zde možnost investování do čtyř fondů, které se liší dle zvolené strategie. Třetí pilíř nyní nabízí možnost volby mezi starým penzijním připojištěním a novým doplňkovým penzijním spořením. Nové doplňkové spoření nabízí investování do čtyř fondů, stejně jako důchodové spoření v rámci druhého pilíře. Oproti původnímu penzijnímu připojištění je v těchto nových typech spoření umožněna volba rizikovějších forem investování s možností vyšších výnosů. Podrobněji je o obou pilířích pojednáno v následující kapitole. 13 CPI je zkratkou anglického názvu: Consumer price index, který vyjadřuje cenovou hladinu jako průměrnou úroveň cen souboru (spotřebního koše) výrobků a služeb, spotřebovávaných průměrnou domácností

21 3 Současný penzijní systém Současný penzijní systém v ČR se od ledna 2013 řídí zákonem č. 428/2011 Sb., ve kterém jsou obsaženy novelizované zákony, které platily do 31. prosince K tomuto zákonu přibyly dva nové zákony, a to zákon č. 42/2011 Sb., o důchodovém spoření a zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. Předpokladem pro realizaci penzijní reformy je tedy nutná nejprve transformace stávajících penzijních fondů do nových penzijních společností. Ta je popsána v zákoně č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření a jejím hlavním principem je oddělení majetku penzijní společnosti od majetku účastníků. Tato transformace byla již započata v roce 2012, kdy musely penzijní fondy požádat o novou licenci na provozování penzijní společnosti, kterou mohly obdržet pouze na základě splnění legislativních požadavků spojených s transformací penzijního připojištění na doplňkové penzijní spoření I. pilíř Charakteristika a základní principy Tento pilíř je povinný a tvoří rozhodující část důchodu. Ostatní dva pilíře jej pouze doplňují. Je charakterizován dvěma základními principy. Prvním principem je výplata formou pravidelných měsíčních dávek a druhým je průběžné financování, tzv. systém PAYG (pay as you go). Význam slova průběžný spočívá v tom, že přijaté peníze od dnešních pracujících, a to formou odvodů na důchodové pojištění ze své mzdy, nebo zisku jsou obratem použity na výplatu dávek současným důchodcům. Jedná se o tzv. princip solidarity, který je znázorněn na následujícím grafu. 21

22 Graf č. 2: Výše důchodu v závislosti na příjmu Zdroj: SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod. Zorientujte se v důchodové reformě, 83 s. Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že čím je vyšší příjem, tím vyšší je i důchod. Se stoupajícím příjmem však procentuální výše důchodu klesá. Výše důchodu není závislá pouze na výši příjmu, ale také na celkové době pojištění. To se projeví například v případě odchodu do předčasného důchodu, kdy je výše výplaty krácena z důvodu menšího počtu odpracovaných let, než při odchodu do důchodu v řádném termínu. 15 Tento systém funguje na základě zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění v aktuálním znění. Tato právní úprava obsahuje jednotná pravidla pro všechny pojištěnce, určité odchylky platí pouze pro speciální profese (vojáci, hasiči, policisté a další) Druhy důchodů Rozlišujeme důchody starobní (včetně předčasného starobního důchodu), invalidní a pozůstalostní. Pozůstalostní se dále dělí na vdovský, vdovecký a sirotčí. 15 SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod. Zorientujte se v důchodové reformě s

23 Starobní důchod V ČR má každý občan nárok na přiznání starobního důchodu, pokud dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Věk pro odchod do důchodu je rozdílný jak pro muže, tak pro ženy. U žen se snižuje v závislosti na počtu vychovaných dětí. Minimální doba pojištění pro odchod do starobního důchodu se od roku 2010 postupně prodlužuje až do maximální délky 35 let pro ty, kteří dosáhnou důchodového věku po roce Výše důchodu se skládá ze dvou složek. První složkou je základní výměra, jejíž výše je stanovena procentní sazbou, která činí 9 % průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení). Druhou složku tvoří procentní výměra, která činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu. Do doby pojištění se rovněž započítává i tzv. náhradní doba pojištění ( 5 zákona o důchodovém pojištění), pouze však v rozsahu 80 %. Jedná se o: - dobu studia (studium probíhající po 31. prosinci 2009 se však již za náhradní dobu pojištění nepovažuje), - dobu vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, jestliže náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a v rozsahu tří let také doba, kdy uvedené dávky nenáleží s tím, že před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku, - doby, po které jsou osoby se zdravotním postižením zařazené v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, - doba výkonu civilní služby a - doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (před 1. lednem 2010 doba pobírání plného invalidního důchodu). 17 Doby výkonu základní vojenské služby, péče o dítě do dosažení věku 4 let a péče o osobu závislou z důvodu nepříznivého zdravotního stavu na péči jiné osoby, se započítávají v plné výši. Specifickou formou starobního důchodu je tzv. předčasný důchod. Jeho výhodou je, že jej začínáme pobírat dříve, než nám vznikne nárok na řádný starobní důchod. Pojištěnec má nárok na předčasný důchod, jestliže:

24 1. získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl věku alespoň 60 let, 2. do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše 3 roky, pokud je jeho důchodový věk nižší než 63 let a nebo 5 roků, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let. Naopak nevýhodou je, že dochází k trvalému krácení procentní výměry. Z toho vyplývá, že důchod budeme sice pobírat delší dobu, avšak za cenu jeho trvalého snížení. Výše procentní výměry důchodu se stanoví tak, že tato výše se snižuje za každých i započatých 90 dnů chybějících ode dne jeho přiznání do dosažení důchodového věku o: a. 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů b. 1,2 % výpočtového základu za období od 361. do 720. kalendářního dne c. 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne," 18 Invalidní důchod Invalidní důchod může pobírat pouze občan, který je invalidní z důvodu snížené pracovní schopnosti 19. Do konce roku 2009 byly poskytovány plné nebo částečné invalidní důchody. Od roku 2010 je invalidita klasifikována ve třech stupních. Při invaliditě I. stupně odpovídá snížení pracovní schopnosti o %, při invaliditě II. stupně se jedná o snížení % a při III. stupni nejméně o 70 %. Současně však musí být splněna potřebná doba pojištění 20, která je stanovena dle věku pojištěnce následovně: - do 20 let méně než 1 rok, - od 20 do 22 let 1 rok, - od 22 let do 24 let 2 roky, - od 24 let do 26 let 3 roky, - od 26 let do 28 let 4 roky, - nad 28 let 5 let Nikoli např. při vrozeném postižení. 20 Podmínka potřebné doby pojištění se netýká invalidity vzniklé následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání)

25 Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity. Pokud se jedná o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti let před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího 38 let je podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod splněna i v případě, že byla tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity. Potřebná doba pojištění v tomto případě činí 10 let. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou dále tehdy, jestliže byla tato doba získána v kterémkoli období deseti let po vzniku invalidity. U pojištěnce mladšího 24 let přitom činí potřebná doba pojištění pouze dva roky. Pozůstalostní důchody (vdovský/vdovecký a sirotčí) Podmínky nároku na vdovský/vdovecký důchod ( 49 a 50 zákona o důchodovém pojištění) jsou: Vdova (vdovec) má nárok na vdovský (vdovecký) důchod po manželovi (manželce), který(á) byl(a) poživatelem(kou) starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnil(a) podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod nebo zemřel(a) následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). 22 Vdovský/vdovecký důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela (manželky). Po uplynutí této doby má vdova (vdovec) nárok na vdovský (vdovecký) důchod, jestliže: pečuje o nezaopatřené dítě, pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II až IV, pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II až IV, je invalidní ve třetím stupni, dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. 23 Nárok na vdovský (vdovecký) důchod vznikne znovu, jestliže se splní některá z uvedených podmínek do dvou let po zániku dřívějšího nároku na vdovský (vdovecký) důchod. Výše vdovského a vdoveckého důchodu ( 51 zákona o důchodovém pojištění) se skládá ze dvou složek, a to ze základní a procentní výměry. Základní výměra důchodu je stanovena ve výši 9 % z průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení) a výše procentní výměry důchodu

26 činí 50 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nárok zemřelý v době smrti. Podmínky nároku na sirotčí důchod ( 52 zákona o důchodovém pojištění) má nezaopatřené dítě, zemřel-li rodič (osvojitel), nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni bylo v době její smrti odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důvodů zajistit jeho rodiče, jestliže rodič (osvojitel) nebo osoba uvedená pod písmenem b) byli poživateli starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřeli následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). 24 V případě úmrtí obou rodičů dítěte, vzniká dítěti nárok na sirotčí důchod po každém ze zemřelých rodičů. Nárok na sirotčí důchod však nevzniká úmrtím pěstouna. Osvojením zaniká nárok na sirotčí důchod. Pokud dojde k jeho zrušení, nárok na sirotčí důchod se znovu obnoví. Výše sirotčího důchodu ( 53 zákona o důchodovém pojištění) se skládá stejně jako u ostatních důchodů ze dvou složek (základní a procentní výměra). Základní výměra důchodu je stanovena ve výši 9 % z průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení), která v případě oboustranného sirotka náleží pouze jednou. Výše procentní výměry důchodu činí 40 % procentní výměry důchodu, na který měl nárok zemřelý v době smrti. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního důchodu nebo invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu a na výplatu vdovského důchodu nebo vdoveckého důchodu anebo sirotčího důchodu, vyplácí se vyšší důchod v plné výši a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry, nestanoví-li zákon o důchodovém pojištění jinak. O nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení s výjimkou případů, kdy jsou příslušné k rozhodování orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti (v případě příslušníků ozbrojených sil a sborů)

27 Valorizace Zvyšování důchodu, tzv. valorizace je nezbytná proto, aby se vlivem růstu cen nesnižovala hodnota již přiznaných důchodů a aby nedošlo k velkému rozdílu mezi vývojem mezd a důchodů. Pro zvyšování důchodů jsou stanovena pravidla v 67 zákona o důchodovém pojištění, podle kterých se důchody zvyšují v pravidelném nebo v mimořádném termínu. Pravidelným termínem je vždy leden kalendářního roku, mimořádným termínem je pak pátý kalendářní měsíc následující po měsíci, ve kterém dosáhl růst cen za stanovené období minimálně 5 %. Při valorizaci důchodů dochází k zvýšení jak základní, tak i procentní výměry. 26 Například průměrná výše starobního důchodu v lednu 2014 vzrostla pouze o 45 Kč. Z porovnání s posledním nárůstem, který činil 137 Kč je zřejmé další zpomalení růstu důchodů. Průměrný důchodce tak pobírá měsíčně Kč, tj. přibližně o 0,5 % víc než v předešlém roce. Vzhledem k míře inflace, která se pohybuje okolo 2 %, tak dochází k dalšímu oslabení kupní síly důchodců. Z toho jednoznačně vyplývá nutnost nespoléhat se ve stáří pouze na stát, ale využít i další možnosti, které důchodová reforma nabízí II. pilíř Charakteristika a základní principy Druhý pilíř, takzvané důchodové spoření je fondový a účast v něm je na rozdíl od prvního pilíře dobrovolná, ale nelze z něj již vystoupit. Primárně je určen pro lidi mladší 35 let, s tím, že lidé nad 35 let měli možnost vstupu pouze do 30. června Tento věkový limit byl stanoven proto, že v tomto věku má většina lidí jasno o své kariéře a také proto, že u této věkové kategorie je nejvyšší riziko poklesu důchodů. Základním principem druhého pilíře je, že z 28 % odvodu z hrubé mzdy se 3 % neodvádí do průběžného systému, ale do fondů. K těmto 3 % si musí účastník přidat ze své mzdy další 2 %. Dohromady tedy odvedeme na náš soukromý účet v druhém pilíři 5 % z hrubé mzdy. Na rozdíl od prvního pilíře se těchto 5 % ihned nevyplatí na důchody, ale k výplatě dochází, 26 CHVÁTALOVÁ, Iva et al. Právo sociálního zabezpečení v České republice a Evropské unii s

28 až když odcházíme do důchodu. Jedná se tedy o osobní účet, ze kterého budeme financovat vlastní důchod. Pokud se tedy zúčastníme druhého pilíře, odvedeme do průběžného systému méně, a proto budeme z prvního pilíře také pobírat nižší důchod. Nelze ale opomenout, že budeme mít navíc prostředky z druhého pilíře, které se nám budou zhodnocovat dle námi zvolené investiční strategie. 28 Základní charakteristikou investiční strategie je rizikovost, která je přímo úměrná očekávanému výnosu. Penzijní společnosti budou nabízet klientům druhého pilíře čtyři důchodové fondy od nejvíce konzervativního po nejvíce rizikový, jejichž kombinací bude možné vytvořit individuální investiční strategii Druhy fondů Druhý pilíř nám nabízí možnost výběru ze čtyř fondů, které se liší strategií investování. Nejkonzervativnější je fond Státních dluhopisů, dále fond Konzervativní a kombinací konzervativního a dynamického přístupu je fond Vyvážený a jako poslední nejrizikovější je fond Dynamický. 1. Důchodový fond Státních dluhopisů Jedná se o nejvíce konzervativní fond, který investuje většinou do státních dluhopisů ČR, z menší části pak do dluhopisů OECD s průměrnou splatností 5 let. V tomto fondu je nulový podíl akciové složky a dále je zde zajištěno měnové riziko. Nejsou zde povoleny žádné investice do dalších fondů. Fixní poplatky jsou 0,3 % p. a. a nejsou zde žádné poplatky ze zisku. Odhadovaný výnos je 2 3 % p. a. 2. Konzervativní důchodový fond Patří do kategorie, která investuje zejména opět do státních dluhopisů, ale také do dluhopisů evropských institucí jako jsou Evropská centrální banka (ECB), Mezinárodní měnový fond (MMF) a podobně. Dále pak nakupuje korporátní dluhopisy s vysokým ratingem, ale neinvestuje do akcií. Opět je zde zajištěno měnové riziko a limit investic do fondů 28 SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod. Zorientujte se v důchodové reformě s. 28

29 je 30 %. Poplatky fixní tvoří 0,4 % a navíc je zde poplatek ze zisku ve výši 10 %. Odhadovaný výnos je 3 4 % p. a. 3. Vyvážený důchodový fond Tento fond je již mírně rizikový, neboť investuje jak do dluhopisů, tak do akcií, jejichž maximální podíl může být až 40 %. Měnové riziko je zajištěno v minimální výši 70 %. Investice do dalších fondů je povolena v maximální míře 35 %. Fixní poplatky jsou 0,5 % a poplatky ze zisku jsou ve výši 10 %. Odhadovaný výnos je zde 4 7 % p. a. 4. Dynamický důchodový fond Umožňuje nejvyšší podíl akciové složky, maximálně 80 %. Měnové riziko je u tohoto fondu zajištěno v minimální výši 50 %. Investice do fondů jsou povoleny v maximální míře 35 %. Poplatky fixní jsou 0,6 % a poplatky ze zisku jsou opět ve výši 10 %. Odhadovaný výnos je zde 5 7 % p. a. 29 Zvolenou strategii spoření můžeme v průběhu let kdykoliv změnit. Dynamický fond je vhodné zvolit spíše v mladším věku, zatímco s blížícím se věkem odchodu do důchodů bude vhodné jej změnit na Konzervativní fond Zákon o důchodovém spoření V Zákoně o důchodovém spoření jsou výslovně stanovena pravidla pro přesun prostředků účastníka z rizikových do méně rizikových fondů v přesně definovaném období před dosažením důchodového věku. Současně má penzijní společnost povinnost písemně informovat účastníka o převodu, a to nejpozději 60 dnů přede dnem převodu prostředků. Aby k tomuto převodu došlo, je nutný písemný souhlas účastníka. Účastník s touto změnou nemusí souhlasit, a v tomto případě musí písemně požádat o to, aby jeho prostředky nebyly umístěny jak doporučuje zákon pro jeho věkovou skupinu. Dále má možnost požádat, aby prostředky zůstaly ve stávajícím důchodovém fondu, nebo byly převedeny do jiného fondu, který si sám zvolí. Penzijní společnost je povinna jeho žádosti vyhovět. Rizika s tímto rozhodnutím spojená nese účastník sám. 29 SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod. Zorientujte se v důchodové reformě. 95 s. 29

30 Obdobně lze změnit také penzijní společnost, pokud s ní nejsme spokojeni. Musíme ale vypovědět smlouvu o důchodovém spoření u stávající společnosti a současně uzavřít novou smlouvu u nové penzijní společnosti. I tato nová smlouva o důchodovém spoření musí být zaregistrována v Centrálním registru smluv. 30 Obě tyto transakce jsou zatíženy poplatky, pokrývající administrativní náklady s tím spojené. Jejich výše je stanovena ze zákona maximálně na 500 Kč za změnu fondu a 800 Kč za změnu penzijní společnosti. U některých společností se můžeme setkat i s poplatky nižšími, nebo i s možností převodu mezi fondy 1x za rok zdarma Formy výplaty naspořených prostředků U druhého pilíře máme 3 varianty vyplácení důchodu. První je standardní forma tj. doživotní důchod, druhou variantou je doživotní důchod s pozůstalostní penzí na dobu 3 let a poslední variantou je důchod na dobu 20 let. Doživotní důchod se vypočítává přibližně podle průměrného věku dožití. Tato varianta je výhodná pro toho, kdo se dožije nadprůměrného věku. Naopak nevýhodná je pro toho, kdo se nedožije ani průměrného věku dle statistických údajů. V případě úmrtní v průběhu čerpání nedochází k dědění finančních prostředků. Doživotní důchod s pozůstalostní penzí na dobu 3 let je obdoba první varianty s rozdílem, že v případě úmrtí je vyplácená pozůstalostní penze po dobu 3 let. Výše vypláceného důchodu v této variantě je samozřejmě nižší, než v případě klasického doživotního důchodu. Je to z důvodu vyplácení následné pozůstalostní penze. Pro získání nejvyššího důchodu je vhodné zvolit variantu výplaty důchodu na dobu 20 let. V případě, že se účastník dožije více než 20 let od nástupu do důchodu, pak po dvaceti letech SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod. Zorientujte se v důchodové reformě. 105 s. 30

31 tato výplata skončí a budeme již pobírat důchod pouze z prvního pilíře. Pokud dojde k úmrtí dříve než za 20 let, bude zbytek peněz vyplacen dědicům. Výhodou oproti prvnímu pilíři je zde fakt, že pokud účastník zemře dříve, než u něho nastane řádný termín odchodu do důchodu, jsou veškeré naspořené prostředky ve druhém pilíři předmětem dědického řízení Druhy rizik Mezi hlavní rizika patří tržní, demografická a politická. U tržního rizika nelze dopředu určit hodnotu investice v době, kdy ji budeme čerpat. Finanční trhy jsou nestálé, hodnoty akcií kolísají. Tato rizika lze částečně eliminovat přechody mezi jednotlivými fondy podle aktuálního vývoje na finančních trzích. Tzn., že v případě poklesu cen akcií a výnosu z dluhopisů volíme fond dynamický, naopak pokud jsou ceny akcií a výnosy z dluhopisů vysoké, zůstáváme v konzervativním fondu. Demografické riziko je definováno tím, že dochází ke stárnutí populace, Lidé se dožívají stále vyššího věku, a na to reagují pojišťovny tím, že v případě varianty doživotního důchodu budou rozpočítávat důchod na delší dobu a tím vyplácet nižší důchod. Politické riziko spočívá v tom, že může dojít ke změně celého systému, jeho parametrů nebo k jeho úplnému zrušení. Kdyby byl u nás druhý pilíř zrušen, tak by došlo pravděpodobně k návratu do roku III. pilíř Charakteristika a základní principy Jinak nazýván Doplňkové penzijní spoření. Obsahuje i původní penzijní připojištění, které existuje již od roku 1994, kdy byl schválen zákon o penzijním připojištění. Třetí pilíř má následující dvě formy: transformované fondy a účastnické fondy. Peníze vložené do tohoto pilíře jsou podporované státním příspěvkem ve vazbě na výši námi vložených prostředků. Další podporou ze strany státu je možnost daňových úlev. 32 SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod. Zorientujte se v důchodové reformě. 108 s. 33 SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod. Zorientujte se v důchodové reformě s. 31