Ekonomicko-správní fakulta. Studijní obor: Finance ZAJIŠTĚNÍ NA STÁŘÍ. Provision for retirement. Bakalářská práce. Vedoucí bakalářské práce:

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance ZAJIŠTĚNÍ NA STÁŘÍ Provision for retirement Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Peter MOKRIČKA Autor: Vladana KALINOVÁ Brno, 2013

2

3 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2012/2013 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: KALINOVÁ Vladana Finance ZAJIŠTĚNÍ NA STÁŘÍ Provision for retirement Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í : Cíl práce: Posouzení důchodové reformy, možností zajištění na stáří a formulace doporučení pro budoucí důchodce. Postup práce a použité metody: 1. Vymezení důchodového systému 2. Analýza různých možností zajištění se na stáří 3. Analýza aktuální úrovně zajištění se na stáří, příp. dotazníkové šetření 4. Posouzení a zhodnocení důchodové reformy a možností zajištění na stáří 5. Formulace doporučení pro budoucí důchodce Doporučené metody: deskripce, analýza, dotazníkové šetření, syntéza.

4

5 Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh: stran Seznam odborné literatury: ŠULC, Jaroslav. Alternativy reformy penzijního systému v České republice. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, s. ISBN Finanční příprava na život v důchodu: informovanost, postoje a hodnoty. Edited by Milan Šlapák. 1. vyd. Praha: VÚPSV, , 8 s. ISBN SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod :zorientujte se v důchodové reformě. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance :řízení financí pro každého. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN ŠULC, Jaroslav. Penzijní připojištění. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, s. ISBN Vedoucí bakalářské práce: Ing. Peter Mokrička Datum zadání bakalářské práce: Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

6

7 Jméno a příjmení autora: Vladana Kalinová Název bakalářské práce: Zajištění na stáří Název práce v angličtině: Provision for retirement Katedra: Financí Vedoucí bakalářské práce: Ing. Peter Mokrička Rok obhajoby: 2013 Anotace Předmětem bakalářské práce Zajištění na stáří je popis a zhodnocení stávajícího systému důchodového zabezpečení a penzijní reformy a posouzení dalších možností zajištění se pro důchodový věk. První kapitola je věnována demografickému vývoji a důsledkům, které tento vývoj má na naše důchodové zabezpečení. Druhá kapitola se zabývá historií českého důchodového systému a metodami financování důchodových systémů obecně. Je v ní také podrobně rozebrán současný stav a fungování důchodového pojištění jako I. pilíře českého důchodového systému. Kapitoly tři, čtyři a pět jsou věnovány dalším možnostem zajištění se na stáří. Konkrétně se jedná o produkty životního pojištění, o doplňkové penzijní spoření a o nově fungující systém důchodového spoření. V rámci poslední, šesté kapitoly jsou zpracovány výsledky provedeného dotazníkového šetření. Annotation The goal of the Provision for retirement thesis is the description and the evaluation of the current retirement insurance and the pension reform, and the assessment of the other options of ensuring for retirement. The first chapter is concerned with the demographic trends and their influence on the retirement insurance in the Czech Republic. The second chapter deals with the history of the Czech pension system and the methods of the funding of pension systems in general. There is also the detailed analysis of the current state and the workings of the retirement insurance as the First Column of the Czech pension system. The chapters three, four and five study the other options for the retirement insurance. The chapters specifically concern the products of the life insurance, additional pension saving and the new retirement saving system. In the last, sixth chapter the results of the questionnaire survey are evaluated. Klíčová slova důchodový systém, důchodové pojištění, penzijní reforma, životní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, důchodové spoření Keywords retirement system, retirement insurance, pension reform, life insurance, pension insurance with the state contribution, additional pension saving, retirement saving

8

9 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Zajištění na stáří vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petera Mokričky a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

10

11 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Peteru Mokričkovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

12

13 Obsah: ÚVOD DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A JEHO DŮSLEDKY Stárnutí obyvatelstva Prognóza demografického vývoje DŮCHODOVÝ SYSTÉM Metody financování důchodových systémů obecně Historie českého důchodového systému Důchodové pojištění Legislativní vymezení a principy fungování důchodového pojištění Starobní důchod z veřejného důchodového pojištění Modelový příklad výpočtu starobního důchodu Reforma důchodového systému ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Charakteristika a členění životního pojištění Vybrané produkty životního pojištění vhodné k zajištění na stáří Investiční životní pojištění Kapitálové životní pojištění Důchodové životní pojištění Výhody a nevýhody životního pojištění PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ SE STÁTNÍM PŘÍSPĚVKEM alias DOPLŇKOVÉ PENZIJNÍ SPOŘENÍ Penzijní připojištění se státním příspěvkem Charakteristika penzijního připojištění a jeho legislativní vymezení Výše státního příspěvku a další výhody penzijního připojištění Doplňkové penzijní spoření Co je doplňkové penzijní spoření Výhody pro rok Od kdy spořit a jakou používat strategii Předdůchod... 49

14 5 DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ ANEB II. PILÍŘ DŮCHODOVÉ REFORMY Charakteristika důchodového spoření a jeho právní úprava Pro koho je vhodný tento způsob zabezpečení Co nás čeká, pokud se rozhodneme vstoupit Aktuální vývoj v oblasti důchodového spoření SOUČASNÁ ÚROVEŇ ZABEZPEČENÍ A MOŽNÝ VÝVOJ Jak se připravit na důchod Analýza výsledků dotazníkového šetření Zhodnocení jednotlivých možností zajištění na stáří ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ MONOGRAFIE SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ OSTATNÍ SEZNAM GRAFŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH... 77

15 ÚVOD Problematika, které jsem se rozhodla věnovat v rámci své bakalářské práce, se dotýká nás všech. V mládí si málokdo z nás připouští skutečnost, že jednou zestárne. Považujeme za samozřejmé, že nás nejprve živí rodiče, posléze máme vlastní příjmy, kterými uspokojujeme své potřeby. A právě v době, kdy máme dostatečné vlastní příjmy, bychom se měli začít zabývat otázkou, jak se zabezpečit pro důchodový věk. Naše finanční potřeby v důchodu se mohou samozřejmě lišit. Záleží zejména na tom, na jakou životní úroveň jsme byli zvyklí dříve, ale i na tom, jak hodláme využívat nově nabytý volný čas. Jiné finanční nároky bude mít člověk, který se rozhodne trávit svůj čas doma, případně na chalupě, a jiné člověk, který se v důchodu rozhodne více cestovat. Výše důchodu je závislá hlavně na výši našeho příjmu v produktivním období, přičemž platí, že čím vyšší máme plat, tím menší procento ze mzdy bude představovat náš důchod. Řeč je samozřejmě o tzv. státním důchodu z veřejného důchodového pojištění, a to za podmínek, jaké platí dnes. Za současného stavu bude například zaměstnanec s hrubou mzdou ,- Kč pobírat důchod ve výši 98 % čisté mzdy, zatímco zaměstnanec s hrubou mzdou ,- Kč bude pobírat důchodu již jen ve výši 56 % čisté mzdy. (Výpočet čisté mzdy je proveden pro pracovníka uplatňujícího jen základní slevu na poplatníka, k dalším slevám ani zvýhodněním není přihlíženo.) 1) Jak je vidět z předchozího příkladu, důchod z veřejného důchodového pojištění nám zřejmě na plnohodnotný život v důchodovém věku stačit nebude. Domnívám se, že je třeba hledat alternativní způsoby, jak se zajistit na stáří, protože spoléhat se pouze na důchod od státu by bylo až lehkomyslné. Zejména u skupiny obyvatel s vyššími příjmy v produktivním věku by propad příjmů po odchodu do důchodu byl velmi znatelný. Cílem mé bakalářské práce proto je zhodnocení stávajícího systému důchodového zabezpečení a rovněž tak důchodové reformy, posouzení dalších možností zajištění se na stáří a formulace doporučení budoucím důchodcům. Obsahem první kapitoly je zhodnocení demografického vývoje v České republice. V první části poukazuji na stárnutí obyvatelstva a na možné důsledky, které z této skutečnosti vyplývají. V další části se zabývám prognózou demografického vývoje naší populace, která není příliš optimistická. Druhá kapitola je věnována důchodovým systémům, a to od obecného vymezení důchodových systémů, přes metody jejich financování, historii českého důchodového systému, až po současný stav. Zabývám se principem fungování důchodového pojištění a na závěr kapitoly je uveden modelový příklad výpočtu starobního důchodu z veřejného důchodového pojištění. Ve třetí kapitole jsem se zaměřila na jeden z produktů, kterým se lze zajistit na důchodový 1) SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod: zorientujte se v důchodové reformě. Vyd. 1. Praha: GRADA Publishing, a.s., s. ISBN Str

16 věk, a sice na životní pojištění. Věnuji se jak obecnému vymezení životního pojištění, tak jednotlivým vybraných produktům. Penzijní připojištění se státním příspěvkem, respektive doplňkové penzijní spoření je dalším z produktů, který nabízí náš trh, a zabývám se jím ve čtvrté kapitole bakalářské práce. Pokusila jsem se porovnat stav před 1. lednem 2013 a po něm a shrnout výhody tohoto způsobu zajištění. Samostatný oddíl je věnován také předdůchodům, které je nově možné čerpat z doplňkového penzijního spoření. Nejaktuálnější novince je věnována kapitola pátá. Jedná se o důchodové spoření, neboli II. pilíř našeho důchodového systému, který byl spuštěn od 1. ledna 2013 v rámci penzijní reformy. Poslední, šestá kapitola shrnuje poznatky o jednotlivých produktech a o možnostech zabezpečení se na stáří. V rámci praktické části jsem provedla dotazníkové šetření, jehož výsledky jsou rovněž zpracovány v této kapitole. Při zpracování práce jsem čerpala informace z různých zdrojů: z monografií, internetových článků, zákonů či z časopiseckých článků. Přitom jsem využila metody deskripce, analýzy, dotazníkového šetření nebo syntézy. Metodu deskripce, neboli metodu popisu daného jevu či skutečnosti, jsem použila například v kapitole číslo dvě při popisu stávajícího důchodového systému. Metodu analýzy a dotazníkového šetření jsem využila v rámci kapitoly šesté, při sběru dat od respondentů a jejich následném rozboru a zpracování. Metoda syntézy, ve smyslu hledání nejvhodnější kombinace jednotlivých prvků, je využita v závěrečné části práce. 16

17 1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A JEHO DŮSLEDKY Demografií nazýváme vědní obor, který se zabývá zkoumáním reprodukce lidské populace. Stěžejními oblastmi demografie jsou změny počtu obyvatel a populační přírůstky. První práce s demografickou tematikou začaly v naší zemi vznikat již v průběhu 18. století, první moderní sčítání lidu pak proběhlo v roce Mezi kategorie, které demografie zkoumá, patří např. porodnost, úmrtnost, potratovost, sňatečnost, rozvodovost nebo migrace 2). Sledováním těchto ukazatelů se v současné době zabývá Český statistický úřad. 1.1 Stárnutí obyvatelstva Je obecně známou skutečností, že v České republice se lidé dožívají stále vyššího věku. Za posledních dvacet let se naděje dožití při narození zvýšila u žen o více než pět let, u mužů dokonce o necelých sedm let 3). Tabulka č. 1 Naděje dožití při narození (v letech) k Muži 67,6 68,5 69,5 70,4 71,1 71,6 72,1 72,5 73,4 74,0 74,4 Ženy 75,4 76,1 76,6 77,3 78,1 78,3 78,5 79,0 79,7 80,1 80,6 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z Českého statistického úřadu 3) Spolu s poklesem porodnosti to nutně znamená, že průměrný věk obyvatel se zvyšuje. Od roku 1990 do roku 2010 se průměrný věk obyvatel v České republice zvýšil celkem o čtyři a půl roku 3). Ve vyšších věkových skupinách převládají ženy, které obvykle mívají nižší příjmy než muži, a tak je na ně v rámci jedné domácnosti přerozdělována část příjmů. Když žena zůstane po smrti partnera sama, k tomuto přerozdělování nedochází a je třeba hledat prostředky z jiných zdrojů 4). Problém stárnutí populace ovlivňuje celé národní hospodářství. Nejvýznamnějším se však jeví z hlediska vlivu na výši vládních výdajů. Jedná se jak o vyplácené důchody, tak o výdaje na zdravotní péči, kterou starší občané potřebují více než ostatní. Kromě zvyšování průměrného věku se také stále zvyšuje počet chronických a degenerativních nemocí, což způsobuje zvýšení invalidizace a následně zvýšení počtu vyplácených invalidních důchodů 4). Tím vším je neúměrně zatěžován státní rozpočet a je třeba přemýšlet o nezbytných změnách, které by tento stav zvrátily. 2) Demografie [online] [cit ]. O demografii obecně. Dostupné na WWW: < 3) Český statistický úřad [online] [cit ]. Vybrané demografické údaje v České republice. Dostupné na WWW: < 4) KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. Vyd. 3. Praha: ASPI, a.s., s. ISBN Str

18 1.2 Prognóza demografického vývoje Demografické stárnutí společnosti postihuje ve větší nebo menší míře všechny země a stává se tedy v současné době celosvětovým problémem 5). Lidé, kteří žijí na území určitého státu, jsou charakterizováni některými vlastnostmi. Jednou z nejdůležitějších charakteristik z hlediska demografie je věk jedince. Podle dlouhodobé prognózy z roku 2007, která je zpracovaná jako výhled do roku ), celkový počet obyvatel České republiky v budoucnu pravděpodobně poklesne a obyvatelstvo jako celek bude zcela jistě stárnout, tzn., že podíl seniorů na celkovém počtu obyvatel se bude stále zvyšovat. To všechno bude mít vliv na ekonomický potenciál, takže zdroj pracovních sil bude slábnout. Hlavní výsledky se týkají změn věkové struktury obyvatelstva. Podle výsledů se dá očekávat, že průměrný věk obyvatel se z hodnoty 41,1 roku v roce 2010 zvýší na 47,7 roku v roce Podíl obyvatel v předproduktivním věku během příštích let poklesne, počet obyvatel starších 75 let bude naopak několikanásobně vyšší, než je v současnosti. Graf č. 1 Vývoj struktury obyvatelstva podle věkových skupin (v %) Do 14 let let 65 a více let Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z Českého statistického úřadu 7) Tabulka č. 2 Vývoj struktury obyvatelstva podle věkových skupin (v %) Rok do 14 let 16,6% 16,2% 15,9% 15,6% 15,3% 14,9% 14,6% 14,2% 14,1% 14,2% 14,4% 14,7% let 69,6% 69,9% 70,2% 70,5% 70,8% 71,0% 71,1% 71,2% 71,0% 70,6% 70,0% 69,1% nad 65 let 13,8% 13,9% 13,9% 13,9% 13,9% 14,0% 14,2% 14,6% 14,9% 15,2% 15,6% 16,2% Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z Českého statistického úřadu 7) 5) Demografie [online] [cit ]. Stárnutí. Dostupné na WWW: < 6) Demografie [online] [cit ]. Prognózy a projekce. Dostupné na WWW: < 7) Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < 18

19 Pro zajímavost je výše uveden graf, který zobrazuje, jak se vyvíjela struktura obyvatelstva podle věkových skupin v uplynulých dvanácti letech. Protože rozdíly mezi jednotlivými lety nejsou příliš výrazné, je pro větší názornost graf doplněn ještě tabulkou. Ve věkové skupině let se podíl počtu obyvatel nejprve zvyšoval a od roku 2008 začal klesat. Co se týká věkové skupiny do 14 let, podíl počtu obyvatel do roku 2008 klesal, poté se začal zvyšovat. Oproti tomu v kategorii obyvatel starších 65 let se prognóza skutečně začíná naplňovat, neboť podíl počtu seniorů od roku 2000 stále roste. Rovněž musíme vzít v úvahu, že ne všichni obyvatelé v produktivním věku pracují, takže zatímco v roce 2007 připadlo na 100 pracujících obyvatel zhruba 30 důchodců, v roce 2065 by tento poměr měl dosáhnout výše až 50 důchodců na 100 pracujících obyvatel 8). To by znamenalo značné ekonomické zatížení obyvatel v produktivním věku. Současným vládním trendem je prodlužování věku odchodu do důchodu. Do roku 1996 se odcházelo do důchodu v 60 letech, od tohoto roku se důchodový věk stále prodlužuje, takže například ten komu je dnes 35 let, má plánovaný odchod do důchodu v 67 letech 9). Tento trend je prosazován v rámci snahy o změnu nepříznivého poměru osob v produktivním věku a starobních důchodců. Já osobně se domnívám, že tyto snahy nepovedou ke kýženému výsledku. Stále starší lidé budou nuceni pracovat, přestože už mnozí na práci nebudou fyzicky ani duševně stačit, zatímco mladým lidem, zejména absolventům škol nebo maminkám po mateřské dovolené, se nepodaří sehnat práci. Možná se na první pohled zlepší poměr osob ekonomicky aktivních a poživatelů starobního důchodu, nicméně si myslím, že důležitější je poměr lidí, kteří skutečně pracují a tím pádem přispívají do důchodového systému, vůči těm, kteří fakticky nepracují, ať už se jedná o důchodce, nezaměstnané nebo další skupiny obyvatel. A tento poměr se podle mého názoru uvedeným opatřením příliš nezmění. Nicméně souhlasím s tím, že fungování důchodového systému založeného jen na průběžném způsobu financování nelze za těchto okolností dlouhodobě zajistit. Variant, jak si zajistit přísun dodatečných finančních prostředků, je mnoho. Já se v dalších kapitolách zaměřím na některé z nich. 8) Demografie [online] [cit ]. Prognózy a projekce. Dostupné na WWW: < 9) SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod: zorientujte se v důchodové reformě. Vyd. 1. Praha: GRADA Publishing, a.s., s. ISBN Str

20 20

21 2 DŮCHODOVÝ SYSTÉM Důchodový systém v České republice je v současnosti postaven na třech pilířích. První pilíř základní důchodové pojištění funguje na principu průběžného financování. Druhý pilíř, jehož fungování bylo spuštěno od 1. ledna 2013, nazýváme důchodové spoření. A konečně třetí pilíř důchodového systému, který jsme dosud znali pod pojmem penzijní připojištění, se od 1. ledna 2013 nově nazývá doplňkové penzijní spoření 10). Zatímco základní důchodové pojištění, které bude podrobněji zmíněno v následujících oddílech a pododdílech, je koncipováno jako povinné, zbývající dva pilíře důchodové spoření a doplňkové penzijní spoření v současné době povinné nejsou. 2.1 Metody financování důchodových systémů obecně V úplně nejobecnější rovině lze říci, že důchodové systémy lze financovat dvojím základním způsobem, a to ze státního rozpočtu anebo ze zdrojů vytvořených z přímých účelově určených plateb stanovených subjektů (pojistného). 11) V případě, že je důchodový systém financován přímo ze státního rozpočtu, hovoříme o tzv. důchodovém zabezpečení. Jedinec, který je účastníkem tohoto systému, se sám přímo nepodílí na tvorbě zdrojů pro vyplácené dávky, neboť není povinen platit pojistné. Prostředky pro výplatu dávek vytváří stát, a to cestou přerozdělování státního rozpočtu. Tento způsob financování navenek působí tak, že stát celý systém financuje ze svých prostředků. Ve skutečnosti tomu tak není, protože příjmy státního rozpočtu, které jsou následně přerozděleny ve prospěch důchodového systému, musí být nějakým způsobem vytvořeny. Jedná se zejména o platby organizací (důchodová daň), ale i o platby jedinců (daň ze mzdy) a další příjmy. Systém důchodového zabezpečení se v České republice používal do roku Jednalo se o systém značně nepřehledný, který současně potlačoval odpovědnost jedince, protože nebyla patrná přímá vazba mezi jeho současným úsilím a jeho budoucími dávkami. 11) Druhým způsobem financování je tzv. důchodové pojištění, o kterém hovoříme v případě, že je systém financován z přímých účelově určených plateb od pojištěnců. V rámci důchodového pojištění můžeme ještě rozlišit další dva způsoby financování průběžné a kapitálové (fondové) financování. 11) Průběžné financování, označované rovněž jako PAYG 12), je založeno na principu, že dávky se v daném období vyplácejí přímo z příspěvků, které byly v tomto období vybrány. Nutně to tedy znamená, že fungování tohoto způsobu financování je silně závislé na demografickém vývoji země, zejména na poměru mezi počtem pojištěnců, kteří do systému momentálně 10) ŠICHTAŘOVÁ, Markéta a Vladimír PIKORA. Nahá pravda aneb co nám neřekli o našich penězích a budoucnosti. Vyd. 1. Praha: NF Distribuce s.r.o., s. ISBN Str ) GREGOROVÁ, Zdeňka. Důchodové systémy. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN Str ) označení PAYG pochází z anglického pay-as-you-go, neboli průběžně vyplácený 21

22 přispívají a mezi aktuálním počtem příjemců dávek. Dojde-li ke změně poměru, vyvolá tato skutečnost změny buď ve výši příspěvků, nebo ve výši vyplácených dávek, což můžeme považovat za nevýhodu průběžného financování. Výhodou je naopak to, že systém je schopen fungovat okamžitě. Není třeba časového odkladu k vytvoření dostatečných zdrojů a dávky lze začít vyplácet ihned. Průběžný systém financování se rovněž vyznačuje tím, že je v něm zpravidla výrazně zastoupena mezigenerační solidarita. 13) Pro kapitálové, neboli fondové financování je charakteristické, že odsouvá do pozadí zmíněnou mezigenerační solidaritu. Tato metoda předpokládá existenci určitých kapitálových rezerv, které by měly pokrýt nejen náklady na výplatu právě poskytovaných dávek, ale také dávek, na které vznikne nárok v budoucnu. Systém financovaný kapitálově tak potřebuje poměrně dlouhou dobu k tomu, aby mohl začít plnit svou funkci. Výhodnou této metody financování je zohlednění individuálních potřeb a preferencí každého účastníka a každý účastník rovněž může očekávat, že v budoucnu obdrží zpět minimálně to, co formou příspěvků do systému zaplatil. Zde se však současně dostáváme k nevýhodám fondového způsobu financování. Správu svěřených prostředků vykonává zvolený fond, a tak může nastat situace, že v důsledku špatných investic dojde ke snížení zdrojů, případně až k insolvenci celého systému. Tento systém rovněž nedokáže ochránit své účastníky před důsledky inflace, což vyplývá ze skutečnosti, že dávky jsou odvozovány od příspěvků placených v minulosti bez ohledu na míru inflace a růst životní úrovně. 13) Ještě bych zmínila jedno kritérium, podle něhož můžeme třídit důchodové systémy. Jedná se o to, zda je systém definovaný dávkově nebo příspěvkově. Zatímco průběžně financovaný systém může být definovaný jak dávkově, tak příspěvkově, fondově financované systémy bývají definované pouze příspěvkově. V příspěvkově definovaném systému je předem dána výše příspěvku a na ní potom závisí výše vyplácené dávky. Jedná se systém plně zásluhový, ale s velmi malou mírou solidarity. Oproti tomu dávkově definované systémy se vyznačují vysokou mírou mezigenerační solidarity a umožňují tak ochránit nejohroženější skupiny obyvatelstva. Riziko však představují negativní dopady na trhu práce. U tohoto typu systému je naopak stanovena výše dávek, které budou účastníkovi vypláceny a od nich se pak odvozuje výše příspěvků, které je do systému třeba vybrat. 14) 2.2 Historie českého důchodového systému Počátky českého systému sociálního zabezpečení bychom mohli datovat do období první republiky, tedy do dvacátých let 20. století. Již tehdy byly přijaty právní předpisy, které do důchodového pojištění zahrnuly prakticky všechny osoby v zaměstnaneckých vztazích. V období před 2. světovou válkou pak byl celý důchodový systém zajišťován veřejnoprávním sociálním pojištěním. To bylo po organizační stránce velmi roztříštěné a diferencované podle 13) GREGOROVÁ, Zdeňka. Důchodové systémy. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN Str ) Finance.cz [online] [cit ]. Příspěvkově a dávkově definované systémy. Dostupné na WWW: < 22

23 sociálních skupin, sociálních rizik a podle profesí. Náklady sociálního pojištění byly hrazeny pojistným, výnosem ze jmění nositele pojištění a částečně také příspěvkem státu. V roce 1948 došlo ke zřízení Ústřední národní pojišťovny, která byla veřejnoprávní korporací a hospodařila podle sociálně pojišťovacích principů. Jednotný systém národního pojištění zahrnoval nemocenské pojištění pracovníků a jejich rodinných příslušníků, důchodové pojištění zaměstnanců a nově také všech samostatně hospodařících osob. V roce 1952 byly tzv. věcné dávky národního pojištění zahrnuty mezi zdravotnické služby a spolu s celým zdravotnictvím byly financovány přímo ze státního rozpočtu. Nemocenské pojištění bylo organizačně odděleno od důchodového, oba systémy se staly ekonomicky nesamostatnými, přičemž jmění Ústřední národní pojišťovny bylo převedeno na stát. Zcela se změnil i princip placení pojistného. Od přímé úhrady formou pojistného se přešlo na úhradu nepřímou, formou daně ze mzdy. Jak bylo zmíněno již v předchozím oddíle, tento způsob financování československého a posléze i českého důchodového systému přetrvával až do roku ) 2.3 Důchodové pojištění v České republice V následujících částech této kapitoly budu hovořit o základním důchodovém pojištění, neboli o I. pilíři současného českého důchodového systému. Tato část důchodového systému bývá označována také jako veřejné důchodové pojištění Legislativní vymezení a principy fungování důchodového pojištění Základní důchodové pojištění v současnosti funguje jako průběžně financované a dávkově definované pojištění. Důchodové pojištění vychází z různých principů, přičemž za základní principy můžeme označit například povinnou účast prakticky všech ekonomicky aktivních osob na tomto pojištění, princip jednotné úpravy, princip obligatornosti dávek nebo princip zajištění soudní ochrany. Povinná účast na důchodovém pojištění znamená, že se při splnění určitých podmínek nelze z tohoto systému žádným způsobem vyvázat. Princip jednotné úpravy je založen na skutečnosti, že pro jednotlivé skupiny pojištěnců platí jednotné nároky na důchody a na jejich výpočet. Stejné podmínky jsou tak nastaveny pro zaměstnance v pracovním poměru, pro osoby ve služebním poměru, pro členy družstev nebo pro osoby samostatně výdělečně činné. Od roku 1992 se již také neuplatňují zvýhodnění některých profesí. Pouze v oblasti organizačního a administrativního zabezpečení bychom našli určité odchylky pro tzv. silové resorty (vojáci, policisté, hasiči, celníci). Při splnění daných podmínek vzniká na důchod z důchodového pojištění právní nárok, což je dáno obligatorností dávek. 16) Dalším důležitým principem, který se uplatňuje v důchodovém pojištění, je princip solidarity. Solidarita pojištěnců, kteří mají vyšší příjmy, s pojištěnci s nižšími příjmy spočívá v tom, 15) GREGOROVÁ, Zdeňka. Důchodové systémy. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN Str ) TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení. Vyd. 5. Praha: C. H. Beck, s. ISBN Str

24 že od určité výše se základ pro výpočet důchodu nezohledňuje plně, ale dochází k jeho redukci. Dále zde funguje solidarita ekonomicky aktivních osob s osobami, které již pobírají nějaký důchod, protože vybrané pojistné je použito k výplatě těchto důchodů. 17) V rámci důchodového pojištění jsou zabezpečovány případy dlouhodobého ohrožení jedince následkem sociální události, při níž dochází ke ztrátě výdělku a ke ztrátě schopnosti si zdroj obživy zajistit. Rozlišujeme několik sociálních situací, které jsou zabezpečeny dávkami stáří, invalidita, ovdovění a osiření. 18) Základním hmotněprávním předpisem, který upravuje nárok na důchody z veřejného důchodového pojištění, je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Na tento zákon pak dále navazují prováděcí předpisy, které podrobněji upravují podmínky a výši dávek poskytovaných z důchodového pojištění. Každoročně je například vydáváno nařízení vlády, kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu, nebo nařízení vlády o zvýšení důchodů v konkrétním roce. Správou důchodového pojištění je pověřena, tzn., že o nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje, Česká správa sociálního zabezpečení. Výjimkou jsou případy, kdy jsou k rozhodování příslušné orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra nebo spravedlnosti. 19) Kromě základního, výše uvedeného legislativního předpisu se problematikou důchodového pojištění zabývá také zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Důchody, které jsou poskytovány z důchodového pojištění, jsou garantovány státem. Je tomu tak z toho důvodu, že nelze ponechat jedince bez důchodu, na kterém mohou být existenčně závislí. Přestože v současné době důchodové pojištění provádějí státní orgány, byla by z výše uvedeného důvodu tato garance zřejmě zachována i v případě, že by jejím prováděním byla pověřena jiná veřejnoprávní instituce. 17) Podle zákona o důchodovém pojištění 20) je účast na pojištění povinná pro fyzické osoby vyjmenované v zákoně. Jedná se například o zaměstnance v pracovním poměru, příslušníky Policie České republiky, členy družstev, osoby samostatně výdělečně činné, členy zastupitelstev územních samosprávných celků, poslance a senátory, osoby ve výkonu trestu, studenty nebo osoby vedené v evidenci úřadu práce. Účastníkem důchodového pojištění se rovněž může stát osoba, pro kterou účast na pojištění není povinná, ale rozhodla se dobrovolně podat přihlášku k účasti na pojištění. Na důchodové pojištění je nutné platit pojistné, které aktuálně činí 28 % z vyměřovacího základu. Osoby samostatně výdělečně 17) PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik. Vyd. 13. Praha: GRADA Publishing, a.s., s. ISBN Str ) KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. Vyd. 3. Praha: ASPI, a.s., s. ISBN Str ) Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit ]. Důchodové pojištění. Dostupné na WWW: < 20) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 2, 5. 24

25 činné a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění hradí celých 28 % z vlastních prostředků, zatímco u osob v pracovním poměru se sazba pojistného rozdělí mezi zaměstnance a zaměstnavatele. Zaměstnavatel hradí 21,5 %, zaměstnanec pak zbývajících 6,5 %. Od roku 2013 se v zákoně objevila ještě další diferenciace sazeb pojistného, a to v závislosti na tom, zda je účastník důchodového pojištění současně také účastníkem důchodového spoření. Pokud je zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná účastníkem důchodového spoření, snižuje se sazba pojistného o 3 %, tzn., že zaměstnanec hradí pouze 3,5 % a osoba samostatně výdělečně činná 25 % z vyměřovacího základu. Na první pohled zvláštní se může zdát diferenciace sazeb pojistného u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění. Pro osobu, která není v rozhodném období účastníkem důchodového spoření, platí sazba pojistného ve výši 28 %, zatímco pro ty, jež jsou v rozhodném období účastníky důchodového spoření, je stanoveno pojistné ve výši 30 % z vyměřovacího základu. 21) Tyto rozdíly vycházejí z fungování systému důchodového spoření. Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění odvádějí na důchodové spoření 2 % navíc ze svých příjmů České správě sociálního zabezpečení v rámci pojistného na důchodové pojištění, zatímco ostatní účastníci důchodového spoření, např. zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné, hradí pojistné finančnímu úřadu. Podrobněji je systém důchodového spoření vysvětlen v 5. kapitole. V souvislosti s pojistným jsem zmínila také rozhodné období a vyměřovací základ. Vyměřovací základ je částka, ze které se danou sazbou vypočítá pojistné a je stanoven odlišně pro jednotlivé skupiny účastníků a poplatníků důchodového pojištění. Vyměřovacím základem pro zaměstnance je úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem. Některé druhy příjmů, jako například náhrada škody podle zákoníku práce, odstupné nebo věrnostní přídavek horníků, se ale do vyměřovacího základu nezahrnují. Vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří jsou účastni důchodového pojištění. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je částka, kterou si určí, ta však nesmí být menší než 50 % daňového základu. A konečně vyměřovacím základem osob dobrovolně účastných důchodového pojištění je částka, kterou si sami určí, nejméně však ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné platí. Vyměřovací základ se vždy stanovuje za rozhodné období. Rozhodným obdobím u osob samostatně výdělečně činných je kalendářní rok, za který se pojistné platí, u ostatních kategorií osob je to kalendářní měsíc. 21) Starobní důchod z veřejného důchodového pojištění Mezi základní dávky důchodového pojištění patří důchody starobní, invalidní a důchody pozůstalostní (vdovský, vdovecký a sirotčí). Důchody starobní a invalidní řadíme mezi důchody přímé, pozůstalostní důchody patří do skupiny důchodů odvozených. 22) Vzhledem k zaměření bakalářské práce se dále soustředím zejména na důchody starobní. 21) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů ) PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik. Vyd. 13. Praha: GRADA Publishing, a.s., s. ISBN Str

26 Základním pojmem, se kterým se setkáme u podmínek nároku na starobní důchod, je důchodový věk, tzn. věk potřebný pro vznik nároku na tento důchod. Z hlediska důchodového věku tak rozlišujeme obecný starobní důchod, na který vzniká nárok nejdříve dosažením důchodového věku, a předčasný starobní důchod, na který vzniká nárok již před dosažením důchodového věku. Další podmínkou, kterou je třeba vždy splnit pro přiznání nároku na starobní důchod, je dosažení potřebné doby pojištění. Zde rozlišujeme dva pojmy, a to dobu pojištění (ve vlastním slova smyslu) a náhradní dobu pojištění. Za dobu pojištění platí účastník pojistné na důchodové pojištění, zatímco za náhradní dobu pojištění pojistné neplatí, avšak pro vznik nároku na důchod se obojí, až na výjimky, započítává stejně. Mezi typické doby pojištění můžeme zařadit například pracovní poměr podle zákoníku práce, služební poměr vojáků z povolání, příslušníků Policie České republiky nebo příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky a dále třeba činnost osob samostatně výdělečně činných, pokud je tato konána jako hlavní. Jako náhradní doba pojištění je posuzována zejména doba nezaměstnanosti, péče o dítě do věku čtyř let nebo období pobírání nemocenských dávek. 23) Neméně důležitým prvkem, který ovlivňuje výpočet starobního důchodu, je výpočtový základ, protože z něho se danou procentní sazbou důchody vyměřují. Výpočtový základ se odvozuje z osobního vyměřovacího základu pojištěnce. Ten se zjišťuje jako určitý průměr z dosažených výdělků za rozhodné období, případně z dřívějšího osobního vyměřovacího základu, pokud pojištěnec již dříve pobíral nebo pobírá některý z přímých důchodů. 23) I zde se setkáváme s pojmem rozhodné období. Na rozdíl od rozhodného období pro účely placení pojistného na důchodové pojištění se za rozhodné období pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu považuje období, které začíná kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku, a končí kalendářním rokem, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu. Až na některé specifické případy se do rozhodného období nezahrnují kalendářní roky před rokem ) Osobní vyměřovací základ se do výpočtového základu nepočítá vždy v plné výši. Plně se započítává pouze v případě, že nepřevyšuje tzv. první redukční hranici. Pokud tuto hranici převýší, dochází k redukci, neboli k omezenému zápočtu osobního vyměřovacího základu. V roce 2013 pro redukci vyměřovacího základu platí, že do částky první redukční hranice se započítává celých 100 % osobního vyměřovacího základu, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 27 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 19 % a z částky nad třetí redukční hranici se započítává již jen 6 % osobního vyměřovacího základu. 23) Redukční hranice jsou pro období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 stanoveny jako 44 % průměrné mzdy pro první redukční hranici, 116 % průměrné mzdy pro druhou redukční hranici a 400 % průměrné mzdy pro třetí redukční hranici. Za průměrnou mzdu je pro tyto 23) PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik. Vyd. 13. Praha: GRADA Publishing, a.s., s. ISBN Str. 14, 18, ) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 16,

27 účely považována částka vypočtená jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Všeobecný vyměřovací základ i přepočítací koeficient je každoročně stanoven vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí. Dále platí obecná zásada, že při stanovení výpočtového základu se použijí redukční hranice, které jsou platné v roce přiznání důchodu. 25) Starobní důchod se skládá ze dvou částí ze základní výměry a z procentní výměry. Výše základní výměry je pro všechny poživatele starobního důchodu jednotná a pro rok 2013 činí 2.330,- Kč měsíčně. 26) Výše procentní výměry se určuje stanovenou procentní sazbou z výpočtového základu, a to podle získané doby pojištění Modelový příklad výpočtu starobního důchodu Výpočet starobního důchodu z veřejného důchodového pojištění je poměrně složitou záležitostí. Nejprve je nutné stanovit důchodový věk pojištěnce a také den, od kterého má být důchod přiznán. Rovněž musíme ověřit, že jsou splněny všechny podmínky pro přiznání nároku na důchod. Dalším krokem je určení rozhodného období, zjištění počtu vyloučených dob spadajících do rozhodného období a zjištění výdělků za jednotlivé kalendářní roky rozhodného období. Takto zjištěné výdělky se vynásobí koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, čímž dostaneme tzv. indexované výdělky, neboli roční vyměřovací základy. Pomocí součtu ročních vyměřovacích základů a součtu vyloučených dob provedeme výpočet osobního vyměřovacího základu a následnou redukcí zjistíme výpočtový základ. 25) Já jsem pro výpočty v tomto modelovém příkladu použila Důchodovou kalkulačku, která je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. 27) Pro následné porovnání a ilustraci některých skutečností jsem zvolila výpočet pro dva pojištěnce zaměstnance (pojištěnec A a pojištěnec B). Oběma vznikl nárok na přiznání starobního důchodu v roce 2013, oba dosáhli ke dni přiznání nároku na důchod 39 celých let doby pojištění. Rovněž tak mají stejný počet dnů vyloučených dob, tzn. dnů, které se odečítají od celkového počtu dnů v rozhodném období při výpočtu osobního vyměřovacího základu, protože v nich pojištěnec zpravidla nedosahoval žádných příjmů. Rozdíl mezi oběma pojištěnci je ve výši dosahovaných výdělků v průběhu rozhodného období. Zatímco pojištěnec B dosahoval během své ekonomické aktivity spíše podprůměrných výdělků, příjmy pojištěnce A byly spíše nadprůměrné. 25) PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik. Vyd. 13. Praha: GRADA Publishing, a.s., s. ISBN Str , ) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 324/2012 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2013 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2013 a o zvýšení důchodů v roce ) Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit ]. Důchodové pojištění - Důchodová kalkulačka. Dostupné na WWW: < 27

28 U obou pojištěnců jsem spočítala výši důchodu pro dvě varianty, a to, že pojištěnec začal pobírat starobní důchod ode dne jeho přiznání a dále již nepracoval a pojištěnec po vzniku nároku na starobní důchod ještě další dva roky pracoval a důchod vůbec nepobíral. Dále jsem spočítala jednu variantu pro případ, že by pojištěnci požádali o předčasný starobní důchod ještě před dosažením důchodového věku. Procentní výměra obecného starobního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění do okamžiku vzniku nároku na důchod 1,5 % z výpočtového základu, přičemž celým rokem doby pojištění se rozumí 365 kalendářních dní. 28) V případě našich dvou pojištěnců, kteří dosáhli 39 celých let doby pojištění, tak procentní sazba pro stanovení procentní výměry důchodu činí 58,5 % z výpočtového základu. Pojištěnec A dosáhl za rozhodné období úhrnu ročních vyměřovacích základů (po přepočtu koeficientem nárůstu) ve výši ,- Kč. Následným výpočtem pomocí počtu dnů v rozhodném období a za použití redukčních hranic platných pro rok 2013 jsme dostali výpočtový základ ,- Kč. Procentní výměra důchodu ve výši 58,5 % z výpočtového základu tak činí ,- Kč. K tomu přičteme základní výměru důchodu 2.330,- Kč a dostaneme celkovou výši starobního důchodu ,- Kč (příloha č. 1). U pojištěnce B jsme obdobným způsobem z úhrnu ročních vyměřovacích základů ve výši ,- Kč vypočítali výpočtový základ ,- Kč. Procentní výměra důchodu činí 8.573,- Kč, úhrnná výše starobního důchodu pak činí ,- Kč (příloha č. 3). V absolutním vyjádření má pojištěnec s podprůměrnými příjmy téměř o čtyři a půl tisíce menší důchod. Pokud bychom však porovnali výši důchodu například s příjmem dosahovaným v posledním roce pojištění, zjistíme, že v relativním vyjádření není propad příjmů u obou stejný, ale je daleko vyšší u pojištěnce s nadprůměrnými příjmy. To odpovídá skutečnosti, která byla zmíněna hned v úvodu, že čím vyšší máme plat, tím menší procento ze mzdy bude představovat náš důchod, což je zapříčiněno zejména existencí redukčních hranic. V následující tabulce je pro porovnání uvedena výše mezd a důchodů obou pojištěnců. Výpočet čisté mzdy je proveden v příloze č. 7. Tabulka č. 3 Porovnání výše starobního důchodu jako procenta z čisté mzdy Čistá mzda v roce 2012 Výše starobního důchodu 28 Výše důchodu jako procento z čisté mzdy Pojištěnec A Kč Kč 47,08% Pojištěnec B Kč Kč 75,99% Zdroj: vlastní zpracování 28) PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik. Vyd. 13. Praha: GRADA Publishing, a.s., s. ISBN Str. 73.

29 Výše starobního důchodu vypočtená v předchozím textu se týkala varianty, kdy pojištěnec začal pobírat starobní důchod ode dne jeho přiznání a dále již nepracoval. Zde se nám však nabízí možnost, jak můžeme dosáhnout vyšší procentní výměry starobního důchodu. A to tak, že budeme pracovat i po dosažení důchodového věku a přitom budeme pobírat starobní důchod v plné výši, ve výši jedné poloviny nebo ho nebudeme pobírat vůbec. Pokud pojištěnec vykonává výdělečnou činnost i po vzniku nároku na starobní důchod (a nepobírá současně invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně) má tedy celkem tři možnosti, jak zvýšit procentní výměru svého starobního důchodu: 29) 1) nepobírá starobní důchod vůbec procentní výměra se zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti, 2) pobírá starobní důchod ve výši jedné poloviny, přičemž polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry procentní výměra se zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů výdělečné činnosti, 3) pobírá starobní důchod v plné výši procentní výměra se zvyšuje o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Pro naše dva modelové pojištěnce tato možnost znamená, že pokud budou ještě další dva roky (8krát 90 dní) pracovat a nebudou současně pobírat starobní důchod, zvýší se jim procentní sazba pro stanovení procentní výměry důchodu o 12 %, tedy na celkových 70,5 %. Po ukončení výdělečné činnosti by tak pojištěnec A pobíral starobní důchod ve výši ,- Kč a pojištěnec B ve výši ,- Kč, což představuje již celkem znatelný nárůst oproti původní výši (příloha č. 2 a 4). Ačkoliv možnost dosáhnout vyšší procentní výměry starobního důchodu zní lákavě, otázkou zůstává, zda v souvislosti se stále se zvyšujícím věkem pro odchod do důchodu budeme vůbec schopni v takto vysokém věku ještě dále pracovat. Méně pozitivní variantou, kterou však v současné době využívá stále více lidí, je předčasný starobní důchod. Zde se naopak procentní výměra snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání předčasného starobního důchodu do dosažení důchodového věku. Od roku 2012 toto snížení činí 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 dnů, 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne a 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne. Doba od přiznání předčasného starobního důchodu až do dosažení potřebného důchodového věku se jako doba pojištění nehodnotí, tzn. nedopočítává se. 29) Pokud by tedy naši pojištěnci A a B v roce 2013 požádali o přiznání předčasného starobního důchodu, a to necelé dva roky (720 dní) před dosažením důchodového věku, došlo by u nich ke snížení procentní výměry důchodu o 8,4 %. Při zachování celkové doby pojištění 39 let 29) PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik. Vyd. 13. Praha: GRADA Publishing, a.s., s. ISBN Str. 74,

30 a celkových dosažených výdělků by starobní důchod pojištěnce A činil ,- Kč, pojištěnec B by pobíral starobní důchod ve výši 9.673,- Kč (příloha č. 5 a 6). I přes výše uvedené negativní dopady řeší předčasným důchodem svou životní situaci stále více občanů, a to zejména v případech, kdy v předdůchodovém věku přijdou o práci. Ze všech poživatelů starobního důchodu jich na předčasné důchodce připadá celých 22 %. Pro přiznání předčasného starobního důchodu je třeba splnit dvě podmínky. První podmínkou je získání potřebné doby pojištění stanovené pro řádný starobní důchod. Druhou podmínkou je dosažení zákonem stanoveného věku. Až o tři roky dříve mohou požádat o starobní důchod lidé, jejichž důchodový věk je nižší než 63 let a až o pět let dříve mohou odejít do předčasného důchodu ti, jejichž důchodový věk je alespoň 63 let a současně dosáhnou minimálně věku 60 let. 30) Na závěr bych ještě uvedla, že dochází nejen ke zvyšování důchodového věku, ale také ke zvyšování potřebné doby pojištění, což se může stát problémem právě v případě žádosti o předčasný starobní důchod. Potřebná doba pojištění, které je třeba dosáhnout pro přiznání nároku na starobní důchod, je uvedena v následující tabulce, aktuálně platný důchodový věk, kterého je třeba dosáhnou pro přiznání řádného starobního důchodu je uveden v příloze č. 8. Tabulka č. 4 Potřebná doba pojištění pro kalendářní rok, ve kterém je dosaženo důchodového věku po roce let 27 let 28 let 29 let 30 let 31 let 32 let 33 let 34 let 35 let Zdroj: zpracováno dle 30) 2.4 Reforma důchodového systému Dnem 1. ledna 2013 byla spuštěna historicky největší reforma penzijního systému v České republice od roku Jak bylo zmíněno již v úvodu této kapitoly, nově se důchodový systém skládá ze tří základních pilířů důchodového pojištění, důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření. Hlavním cílem důchodové reformy je zajištění dlouhodobého a udržitelného vývoje celého důchodového systému pro budoucí generace. Není žádoucí pouze uspořit na důchodech vyplácených z průběžného systému, ale rozložit rizika a umožnit lepší zhodnocení prostředků spořených na důchod. Soustava s více pilíři by měla účelně kombinovat solidární pojetí důchodů s kapitálovými prvky spoření. 31) Neméně důležitým úkolem, který si klade za cíl penzijní reforma, je zastavení růstu deficitu veřejných prostředků na důchodovém účtu. Schodek důchodového účtu v současnosti činí asi 30) idnes.cz [online] [cit ]. V předčasné penzi je již přes půl milionu lidí. Dostupné na WWW:< penze.aspx?c=a130404_104148_penze_sov> 31) Důchodová reforma [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < 30

31 40 miliard korun ročně. Penze tak musí být dotovány z výnosu jiných daní nebo si na ně stát musí půjčovat a tak zadlužovat budoucí generace. Pro roky 2013 až 2015 došlo k mimořádnému opatření v souvislosti s valorizací důchodů, které by mělo vést ke snížení deficitu státního rozpočtu. Důchody budou v těchto letech valorizovány o třetinu nárůstu spotřebitelských cen a o třetinu růstu průměrné mzdy. V dalších letech se vše navrátí k původnímu stavu, kdy valorizace důchodů bude odpovídat růstu indexu spotřebitelských cen a jedné třetině růstu reálných mezd. 32) I nadále zůstává základem současného důchodového systému průběžně financovaný I. pilíř, jehož fungování bylo podrobně rozebráno v této kapitole. Právě z něho totiž pochází téměř 95 % příjmů současných důchodců. Protože však ubývá lidí ekonomicky aktivních, kteří přispívají do systému důchodového pojištění, je nutné rovněž pokračovat v postupných parametrických úpravách průběžně financovaného veřejného důchodového pojištění. Teoreticky to lze řešit například zvyšováním pojistného na důchodové pojištění, snižováním průměrné výše důchodů nebo zvyšováním věku pro odchod do starobního důchodu. 32) Prozatím dochází ke zvyšování důchodového věku, ale je velmi pravděpodobné, že v budoucnu dojde také ke snížení výše důchodů, protože průběžný systém je velmi silně závislý na věkové struktuře obyvatelstva. Další možností jak zajistit fungování důchodového systému je hledání nových zdrojů pro jeho financování a zejména zvyšování míry individuálních úspor. 32) Od roku 2013 došlo k výrazným změnám v systému penzijního připojištění, resp. doplňkového penzijního spoření a nově bylo přistoupeno k vytvoření tzv. II. pilíře, který má státní důchod doplnit o důchod ze spořícího fondově financovaného systému. Systém doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření bude obsahem dalších kapitol. 32) Důchodová reforma [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < 31