Katedra ekonomických studií

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Sociální politika ČR ve vztahu k seniorům a problematika výše důchodů této skupiny ve vztahu k životní úrovni Bakalářská práce Autor: Eva Vnenčáková Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2010

2 Anotace Předkládaná práce se zabývá výdaji ze státního rozpočtu do oblasti důchodů a také životní úrovní seniorů. Práce má analyzovat stávající situaci v oblasti politické, ekonomické, demografické a výdaje státního rozpočtu do oblasti starobních důchodů. Klíčová slova Sociální politika Vládní výdaje do oblasti důchodů Životní úroveň Politická situace Demografický vývoj Annotation This work deals with the expenditures from the state budget to the areas of pensions and with the status of seniors. The work analyzes the current situation in the political, economic, and demographic area and expenditures of the state budgets in the sphere of old age pensions. Key words Social policy Government spending in the area of pensions Status Political situation Demographic trend

3 Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala paní Ing.Věře Nečadové, vedoucí práce, za její trpělivost, odbornou pomoc a cenné rady vedoucí ke zlepšení kvality mé bakalářské práce.

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne. podpis

5 Obsah Úvod Teoretická část práce Podstata, subjekty a objekty sociální politiky Základní principy sociální politiky Sociální zabezpečení, determinanty sociálního zabezpečení Cíle, charakter, funkce a nástroje sociální politiky Sociální zabezpečení, nárok na důchod Český důchodový systém Souběh nároku na více důchodů Praktická část práce Výdaje státního rozpočtu do oblasti důchodů Výše výdajů a příjmů státního rozpočtu do oblasti důchodů pro rok 2009, srovnání s minulými roky, vliv inflace Valorizace důchodů Politická situace Důchodová reforma ČR Demografie Prognóza do budoucna Možnost řešení nepříznivého demografického vývoje Životní úroveň seniorů Životní minimum, příspěvek na bydlení Zvýšení životní úrovně Možný vývoj do budoucna Shrnutí praktické části...44 Závěr...48 Seznam použité literatury...50 Seznam obrázků a tabulek

6 Úvod Téma výdajů státního rozpočtu do oblasti důchodů a životní úrovně seniorů je, myslím, v současné situaci aktuální, a to nejen pro současné seniory pobírající starobní důchod nebo občany pobírající invalidní důchod (plný či částečný), ale také pro ty, kteří požádali nebo se chystají požádat o dočasně snížený předčasný starobní důchodů, trvale snížený předčasný starobní důchod nebo řádný starobní důchod. Stejně tak je toto téma významné pro dnešní třicátníky či čtyřicátníky, kteří mají do důchodu dále, ale právě oni jsou skupinou lidí, kteří by neměli spoléhat na zajištění státem. Do poproduktivního věku jednou dospějeme všichni, tudíž nelze přehlížet situaci, která v naší zemi nastala a která zatím nemá jasné řešení. Toto řešení je také těžko, podle mého názoru, očekávat v blízké budoucnosti, neboť momentálně se nacházíme v období krize a máme přechodnou vládu. Nezbytné bude řešit situaci v oblasti důchodů, a to zřejmě reformou této oblasti, s tím souvisí jednotlivé etapy důchodové reformy. Současná vláda se zabývá opatřeními, která mají zajistit udržení schodku v určité výši. Vzhledem k vysokému vládnímu schodku, který máme, nebude snížení sociálních dávek a zmražení důchodu, zcela jistě přijímáno s nadšením. Mnoho lidí si stále neuvědomuje zodpovědnost, kterou mají sami k sobě a stále spoléhají na systém, který je zabezpečí do budoucnosti, a to ať jde o důchody či podpory v nezaměstnanosti. Někdo by snad mohl poznamenat, že dříve stát měl peníze na výplaty důchodů a dalších dávek, ovšem také právě v této době došlo ke značnému zadlužení a situace se stala neúnosnou. Proto je důležité si uvědomit, že některé kroky, které vláda pravděpodobně podnikne, jsou nutné a nezbytné, neboť by naše země upadala do stále většího zadlužení. To je důvodem pro změnu systému financování důchodů a přenechání zodpovědnosti občanům. Podle některých studií jsou senioři, vnímáni jako ekonomicky velmi zajímavá skupina lidí, která právě v tomto důchodovém věku utrácí své úspory. Nutné je, aby lidé získali důvěru v penzijní fondy, které by měly jistým způsobem nahradit stát. Lidé by si tak na důchod měli spořit sami a přebrat zodpovědnost za svoji budoucnost. I když v ČR (Česká republika) jsou lidé k těmto institucím, jako jsou také penzijní fondy, stále dost nedůvěřiví, i přesto, že podmínky, za kterých lze instituci 7

7 nabízející toto připojištění založit, jsou velmi přísné a tyto instituce jsou neustále pod dohledem státu a centrální banky, která na ně dohlíží a systematicky je kontroluje. Věnovat se problematice seniorů a současné situaci stavu vládních výdajů do oblasti starobních důchodů a životní úrovni důchodců v ČR je pro mne velice zajímavým tématem, neboť jak už jsem zmínila, tato životní etapa čeká každého a jistě každý z nás si přeje ji prožít důstojně a v přijatelných podmínkách. Je proto nutné už teď myslet na budoucnost, i přesto se někdy může stát, že ačkoliv máme sebelepší úmysl, zůstaneme závislými na systému, z jehož dávek budeme živi. Zároveň hraje významnou roli politická, ekonomická a demografická situace, která má vliv na řešení problému financování důchodů a právě nepříznivý vývoj např. v demografické oblasti tlačí stát k tomu, aby co nejdříve řešil situaci v oblasti důchodů. Cílem mé bakalářské práce je analyzovat situaci v oblasti sociální politiky ČR ve vztahu k seniorům a zaměřit se na výdaje státního rozpočtu v souvislosti s velikostí důchodů a životní úrovní seniorů, když nutno vzít v úvahu řadu aspektů, které na tuto oblast působí a současnou situaci ekonomickou, politickou i možnosti státního rozpočtu. V bakalářské práci se zaměřím na výdaje ze státního rozpočtu. Především tedy na oblast mandatorních výdajů, do které spadají právě důchody. Budu se tedy zaměřovat jednak na důchody obecně, poté rozeberu podrobněji vládní transfery, zejména bych chtěla porovnat vývoj transferů v minulých letech a současnosti. Důležitým bodem je také valorizace, tedy navyšování důchodů, které ovlivňují výši důchodů a také životní úroveň seniorů. Zabývat se budu tím, jakým způsobem k valorizaci dochází a jaká valorizace se plánuje v následujícím roce, případně, jaké valorizace proběhly v roce minulém. Tuto skutečnost ovlivňují jednak stanovené podmínky pro valorizaci, ale také současná vláda. Právě ta je dalším z témat v mé práci. Vláda tvoří politické prostředí a právě ona je v současnosti velice aktuálním tématem. Důležitou součástí naši politické scény se stala také dočasná vláda premiéra Fischera, neopomenu zmínit tzv. Janotův balíček, který bude významně ovlivňovat důchody. Součástí je také dokončení reformy důchodového systému ČR, která byla započata a čeká na své dokončení. Rozeberu jednotlivé etapy reformy. Dalším důležitým tématem je také demografické hledisko, které do budoucna významně ovlivní výdaje státního rozpočtu a je jedním z hlavních faktorů proč je třeba přikročit 8

8 k reformě důchodového systému. Zaměřím se na vývoj počtu důchodců v minulých letech a také na prognózou do budoucnosti. V této souvislosti se pokusím nastínit možná řešení nepříznivé demografické situace do budoucna. Také se nabízí otázka jak ovlivní krize a zda vůbec ovlivní demografický vývoj. Další kapitolou bude popis životní úrovně seniorů, příp. možného zvýšení životní úrovně. Zde bych uvedla průměrnou a minimální výši starobního důchodu. V případě minimální výše zmíním příspěvek na bydlení a v této souvislosti uvedu příklad na konkrétním výpočtu. Pokusím se vytvořit model, ve kterém budu vycházet z průměrů vývoje počtu starobních důchodců a výše vládních výdajů do oblasti starobních důchodů z minulých let. Výsledkem by měl být lineární model výše výdajů a počtu důchodců do roku Předpokládám, že na tomto modelu bude vidět přírůstek důchodců a také zvyšování vládních výdajů do této oblasti. Domnívám se, že výsledky konečné výše obyvatel pobírajících v roce 2050 starobní důchod budou v mém modelu mnohem optimističtější než prognózy demografického vývoje do budoucích let. Zároveň bych chtěla porovnat výsledek zvyšování vládních výdajů do oblasti starobních důchodů s nějakou odbornou studií či prognózou do budoucích let. 9

9 1 Teoretická část práce 1.1 Podstata, subjekty a objekty sociální politiky Sociální politiku lze jen těžko přesně definovat, protože na ni můžeme nahlížet z mnoha hledisek. Především je ale součástí určitého společenského celku. V sociální politice se lze zabývat mnoha aspekty, vlastním pojetím sociální politiky, myšlenkovými principy a koncepty, na nichž je sociální politika založena, sledovat cíle a charakter sociální politiky. Jednou z odpovědí na otázku, co je vlastně sociální politika, je podle Ing. Krebse to, že sociální politiku je nutno a v jistém slova smyslu především vnímat jako celek, jako určitý systém s četnými komplikovanými vnitřními vazbami i s vazbami na ostatní prvky společenského systému. Sociální politika je tedy úzce vázána i na své společenské okolí. Je tedy vždy specifická v každé zemi a době, ale zároveň vlastní i určité společné znaky. (KREBS, 2007, str. 20). Sociální politiku lze vymezit či chápat jako soubor aktivit směřujících jednak ke zlepšení životních podmínek a jednak k zabezpečení sociálního bezpečí v rámci hospodářských a společenských možností státu. Jde přímo o člověka, každého jednoho občana státu, ale také o stát samotný a jeho postavení. Např. Ing. Krebs a kol. ve své učebnici Sociální politiky (KREBS, 2007) uvádějí, že v ČR lze rozlišit dva přístupy: První přístup se zabývá širším pojetím sociální politiky, lze jej označit také jako politiku státu a různé přístupy, které jsou v ní užívány, váže se k životním podmínkám lidí. Je zde také důležitá vazba na společenské okolí, to naznačuje, že se jedná o složité postupy, které se vyvíjejí postupně. Druhý přístup je založen na užším pojetí sociální politiky, zabývá se především sociálními riziky a odstraňuje sociální tvrdosti. Důležitou oblastí jsou především sociální zabezpečení a zaměstnanost. Sociální politika je značně heterogenní, jedná se především o její obsahovou a věcnou stránku. V tomto případě lze hovořit o aktivní (perspektivní) nebo pasivní (retrospektivní) sociální politice. 10

10 Aktivní sociální politika se zabývá především prevencí, tzn. snaží se problémům předcházet. Aby se dařilo předcházet problémům, jsou přijímána systémová opatření upravující sociální systém a především pravidla jeho fungování. Přijímána jsou také opatření, která vytváří předpoklady pro řešení následků vzniklých problémů. Touto problematikou se zabývá intervencionistická sociální politika 1. Pasivní sociální politika se zabývá již vzniklými sociálními problémy, její charakter je vždy intervencionistický. Mezi objekty řadíme všechny, pro níž jsou opatření sociální politiky určena. Jedná se tedy o občany jako jednotlivce nebo skupiny. Subjekty sociální politiky pak rozumíme ty, kteří iniciují opatření sociální politiky, sociální politiku jako celek. Těmito subjekty jsou stát a jeho orgány (zodpovídá za legislativu a uskutečňování sociální politiky v daném čase a v konkrétní podobě), zaměstnavatelé a firmy, zaměstnanecké a odborové orgány, regiony, místní komunity, obce, jejich orgány a instituce, občanské organizace, církve, občany,rodiny, domácnosti. V současné době je kladen velký důraz na existenci a činnost nestáních a netržních subjektů.(krebs, 2007). 1.2 Základní principy sociální politiky Sociální politika směřuje k ovlivňování sociálního systému, musí ale respektovat základní myšlenkové principy (KREBS, 2007), jedná se o sociálněpolitické doktríny. Liberalismus staví především na svobodě a odpovědnosti každého člověka, zdůrazňuje, že blahobyt závisí na každém jedinci, na jeho ochotě nést rizika. Z toho plyne, že nepodporuje solidaritu státu a redistribuční procesy kvůli tomu, aby nedošlo k útlumu ekonomických podnětů a aktivit. Zdůrazňuje také regulační schopnosti tržního mechanismu. Křesťanské sociální učení vychází z křesťanské filosofie, zastává názor, že jedinec není v úplné míře zodpovědný sám za sebe, protože je ovlivňován společenským systémem, který do jisté míry udává směr jeho chování. Pro tuto filosofii je určující odstranění 1 Intervencionismus = pojem, který zahrnuje všechny druhy zásahů (intervence) států do hospodářství. Tyto zásahy vznikají především jako snaha po zlepšení nefungujícího nebo neracionálně fungujícího tržního mechanismu volné konkurence. Stát zasahuje do průběhu reprodukčního procesu tím, že ovlivňuje zejména investiční činnost, tempo růstu ekonomiky, rozsah zaměstnanosti, úroveň mezd, mění odvětvovou strukturu národního hospodářství, usiluje o optimální mezinárodní ekonomické vztahy. 11

11 bídy, a proto zdůrazňuje význam sociálních transferů a dobročinných a charitativních aktivit. Zdůrazňuje fakt, že individuální svoboda musí být podřízena i obecnému prospěchu a dobru. (KREBS, 2007, str. 27). Demokratický socialismus vychází z existence určitých pravidel, která zajistí každému jedinci důstojný život. Důležitými pravidly jsou silný veřejný sektor, převzetí značné míry sociální odpovědnosti státem, přerozdělování a solidarismus. Z těchto učení vyplývají principy, které jsou v sociální politice obecně přijímány. Prvním principem je princip sociální spravedlnosti, který má klíčovou úlohu v sociální politice. Je však těžké subjektivně zhodnotit, co je sociálně spravedlivé a co ne. Tento princip nabývá mnoha hledisek a způsobů jak na něj pohlížet. Lze vycházet z tvrzení, že sociální spravedlnost lze vymezit pravidly, podle nichž jsou ve společnosti rozdělovány příjmy a bohatství a také životní příležitosti a předpoklady (např. vzdělávat se, uplatnit se na trhu práce apod.) mezi jednotlivé občany, případně sociální skupiny. (NEČADOVÁ, 2007, str.8). Druhý princip je princip sociální solidarity. Tato solidarita souvisí především s utvářením a přerozdělováním životních podmínek a prostředků jedinců a sociálních skupin, nutná je také harmonická spolupráce mezi lidmi. Na solidaritu je nahlíženo z hlediska organizátora solidarity, lze hovořit o solidaritě mezinárodní - jedná se o aktivity mezinárodních organizací, celostátní - celospolečenská solidarita organizovaná státem, místní či regionální - v rámci užších sociálních skupin, církví, charit apod.. V neposlední řadě se jedná o solidaritu rodin a jednotlivců. Lze hovořit o solidaritě mezigenerační apod.. Třetím principem je princip subsidiarity. 2 Vybízí každého jedince k sebezodpovědnosti. Jde o princip spojující osobní odpovědnost se solidaritou. Tento princip vlastně překládá více zodpovědnosti na občana a snímá část odpovědnosti ze státu. Čtvrtým principem je princip participace. Podstatou tohoto principu je možnost občana podílet se na sociální politice, tedy toho, co ovlivňuje jeho život. Tento princip se stává 2 Subsidiarita= znamená, že nadřazená společenská jednotka, např. stát, má sice podřízenou jednotku, např. rodinu, v jejích vnitřních záležitostech podle možnosti podporovat, je-li tato podpora nutná, avšak nemá si osobovat vůči ní žádné dalekosáhlé pravomoci. Iencyklopedie [online]. c2007 [cit ]. Dostupný z WWW: < 12

12 čím dál důležitějším. Zásadní je uvědomění si nejen práv, ale také zodpovědnosti občana. 1.3 Sociální zabezpečení, determinanty sociálního zabezpečení Sociální politika využívá také dalších principů, které s týkají koncepce sociálního zabezpečení. Jsou jimi: princip univerzality (všeobecnosti), komplexnosti (rovnosti), adekvátnosti, sociální garance. Sociální zabezpečení a jeho rozvoj souvisí především se sociálními riziky, které je třeba odstraňovat. Jde zejména o překonání určité zhoršené životní situace, která je právem známá. Sociální zabezpečení se nyní definuje jako soubor institucí, které poskytují občanům ochranu ve všech oblastech (služby, azyl, dávky apod.) k zajištění jejich sociálních potřeb. K zajišťování těchto potřeb slouží tři typy institucí. Jsou jimi sociální pojištění, jedná se o důchodové pojištění a nemocenské pojištění, popř. penzijního připojištění. Platí se v přesně stanovených lhůtách a je výrazem zodpovědnosti za sebe samého. Další institucí je státní sociální podpora, jedná se o systém dávek, které jsou vypláceny občanům, kteří se dostali do takové sociální situace, jež je obecně považována za zřetele hodné, např. narození dítěte, podpora rodiny apod. Posledním typem je sociální pomoc, ta je určena občanům v sociální nouzi, zde je výrazně uplatněn princip solidarity. Sociální zabezpečení je dáno determinanty ekonomickými, společensko-politickými, demografickými. Ekonomický faktor je dán jednak ekonomickým růstem, jelikož velikost a dynamika vytvořených zdrojů ovlivňuje sociální politiku, či schopností sociální politiky reagovat na cenovou, mzdovou politiku a vývoj nezaměstnanosti. Je zde patrná souvislost mezi hospodářskou a sociální politikou. Společensko-politické faktory týkající se situace v ČR, ale také situace na politické, či společenské scéně jiných států. Po vstupu ČR do Evropské unie nabyl tento faktor na důležitosti, neboť je nutné hledat společná řešení v rámci všech států v problematice sociální politiky. Dalším důležitým rozměrem jsou konkrétní sociální zabezpečení, bezpečnost a ochrana obyvatel, rovnost příležitostí apod.. Demografický faktor zásadně ovlivňuje soustavu sociálního zabezpečení, neboť se nacházíme v situaci, kdy populace stárne a tento proces stárnutí populace bude zcela 13

13 jistě pokračovat. Jedním z důvodu, který hovoří pro tento fakt, je prodlužování střední délky života, pokles úmrtnosti a stále menší porodnost. Vzhledem k této situaci se musí najít dlouhodobé řešení tohoto problému.(nečadová, 2007). 1.4 Cíle, charakter, funkce a nástroje sociální politiky Cíle společenské politiky by měly sledovat zákonitosti společenského vývoje, zobrazovat možnosti budoucího rozvoje a měly by být podrobnější z hlediska času, formy, řešení problémů apod. Základním cílem sociální politiky musí být vytvoření lidsky důstojných podmínek života a zajištění rovných příležitostí všem. Prosazení rovných příležitostí znamená zejména zajistit rovný přístup ke vzdělání a zdravotní péči, a to na dostatečné kvalitní úrovni, která je přiměřená možnostem zdrojů, zajistit rovná přístup k pracovním příležitostem, zajistit možnost získat přiměřené bydlení, zajistit a garantovat dostatečný minimální příjem, který by odpovídal lidsky důstojným podmínkám. (NEČADOVÁ, 2007, str. 12). K tomu, abychom mohli jasně formulovat cíle, je třeba znát daný sociální jev, také mít poznatky o představách příslušných subjektů o užitečnosti daného sociálního jevu či systému v budoucnosti. Mezi funkce sociální politiky řadíme funkci ochranou. Mírní či odstraňuje důsledky již vzniklých sociálních situací. Přerozdělovací a rozdělovací funkce patří mezi nejvýznamnější funkce, je určován podíl jednotlivců na výsledku ekonomické činnosti a na společenském bohatství. (NEČADOVÁ, 2007, str. 22). Homogenizační funkce je velmi úzce spojena s rozdělovací a přerozdělovací funkcí, jde v podstatě o dorovnání příjmů těm skupinám obyvatel, které na to mají nárok a vytvoří se tím společensky uznávaný standard. Stimulační funkce podporuje žádoucí sociální jednání jak jednotlivců, tak sociálních skupin nejen v ekonomické oblasti. Poslední funkcí je prevence. Snahou je zabránit vzniku nežádoucích jevů v sociální oblasti. V poslední době je na prevenci kladen čím dál větší důraz. 1.5 Sociální zabezpečení, nárok na důchod Do této kategorie patří mimo jiné také zabezpečení na stáří (PETKOVÁ, PILNÝ, JETMAR, 2005). Patří sem starobní důchod, invalidní a částečně invalidní důchod, vdovský a vdovecký důchod, sirotčí důchod. Vzhledem k zhoršující se demografické 14

14 situaci je stále obtížnější financování těchto důchodů. Tato situace má několik řešení a to, zvýšení hranice pro odchod do důchodu a tím snížit podíl lidí v důchodovém věku, zvýšení celkových příjmů systému zvýšením příslušných odvodů, snížení výdajů systému snížením vyměřovaných důchodů, dotovat schodek systému z jiných příjmů státního rozpočtu, což však znamená jeho neproduktivní spotřebu. (PETKOVÁ A KOL., 2005, STR. 334). Důchodový věk je dle předpisů platných před 1. lednem 1996 u mužů 60 let, u žen 53 let, pokud vychovaly aspoň 5 dětí, 54 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 děti, 55 let, pokud vychovaly 2 děti, 56 let, pokud vychovaly 1 dítě, nebo 57 let, pokud nevychovaly žádné dítě. Po roce 1995 se obecný důchodový věk určuje tak, že v kolikátém roce účinnosti zákona o důchodovém pojištění (tato účinnost nastala dnem ) bude dosažena zmíněná věková hranice, tolikrát se k ní přičtou u mužů dva a u žen čtyři měsíce. (VOŘÍŠEK, 2007, str. 61). V současné době je věk odchodu do důchodu nejpozději v 63 letech. U žen se odchod do důchodu odvíjí podle počtu vychovaných dětí. Návrh reformy připravuje další postupné zvyšování minimálního věku odchodu do důchodu až na 65 let pro všechny. Konečné hranice by mělo být dosaženo v roce K tomu, abychom mohli mít nárok na řádný starobní důchod, musíme dosáhnout již zmíněného důchodového věku. Další podmínkou je získání doby pojištění nejméně 25 let nebo 15 let. Kromě řádného starobního důchodu stanovuje zákon o důchodovém pojištění také podmínky pro předčasný dočasně krácený starobní důchod. Podmínky jsou následující, jestliže získal dobu pojištění nejméně 25 let a ke dni, od něhož má být důchod přiznán, je poživatelem částečného invalidního důchodu (příp. se mu tento důchod nevyplácí pro výši příjmů), pokud mu do dosažení důchodového věku chybí nejvýše dva roky, pobíral plný invalidní důchod nepřetržitě aspoň po dobu pěti let, pokud nárok na tento důchod zanikl a ke dni jeho odnětí do dosažení důchodového věku chybí nejvýše pět let. Nárok na předčasný dočasně krácený starobní důchod vzniká, pokud se uvedené podmínky splní do 31. prosince Zákon o důchodovém pojištění upravuje také předčasný trvale krácený starobní důchod. Pojištěnec má nárok na předčasný trvale krácený starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně 3 Odbor 32. Mpsv.cz [online]. Praha : MPSV, [cit ]. Dostupný z WWW: < 15

15 25 let, a do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše tři roky. Přiznání tohoto důchodu vylučuje nárok na normální starobní důchod. 4 Zákonem přesně vymezené profese mají jiné podmínky odchodu do důchodu. 1.6 Český důchodový systém Český důchodový systém se skládá ze dvou pilířů. 5 Jsou jimi povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované (DB) a průběžně financované (PAYGO). Je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, existuje právní úprava, která je jednotná pro všechny pojištěnce. Pouze v oblasti organizačního a administrativního zabezpečení platí určité možné výjimky pro tzv. silové resorty (např. vojáci, policisté, celníci, hasiči). Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším, než je věková hranice pro nárok na starobní důchod. Vedle toho je také možnost dobrovolného doplňkového, příspěvkově definovaného (DC), kapitálově financovaného penzijního připojištění se státním příspěvkem. Jsou to i produkty komerčních pojišťoven, zejména životního pojištění Základním hmotněprávním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro jejich výplatu, je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna Souběh nároku na více důchodů Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší; to však neplatí, jde-li o nárok na sirotčí důchody podle 52 odst. 2. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu ve stejné výši, vyplácí se 4 Odbor 32. Mpsv.cz [online]. Praha : MPSV, [cit ]. Dostupný z WWW: < 5 Odbor 32. Mpsv.cz [online]. Praha : MPSV, [cit ]. Dostupný z WWW: < 16

16 důchod, který si pojištěnec zvolil. Dnem úpravy výplat důchodů pro souběh zanikají nároky na důchody, které se nevyplácejí. 6 Souběh nároku na starobní a pozůstalostní důchod, kdy pozůstalostním důchodem se rozumí vdovský a vdovecký důchod. V tomto případě náleží pojištěnci vyšší důchod v plné výši a z nižšího polovina procentní výměry. Poživatel dočasně sníženého předčasného starobního důchodu dosáhne důchodového věku a požádá o řádný starobní důchod. Vyplácený důchod je vyšší než nově přiznávaný důchod. V tom případě bude žádost zamítnuta a vyplácený důchod ponechán. Pokud bude vyplácený důchod nižší než nově přiznávaný, bude přiznán nový důchod (a odejmut starý ). Při shodě náhod, že oba typy budou činit stejnou výši, si žadatel může zvolit, který z typů má být vyplácen. Další možností je souběh nároku na starobní a částečný invalidní důchod. Pokud pobíráme částečný invalidní důchod a máme nárok na řádný starobní důchod, pak v případě, že o něj nepožádáme, k žádné změně nedojde. Lze tedy pokračovat v zaměstnání. Vznik nároku na výplatu starobního důchodu poživatele plného invalidního důchodu. Opět náleží důchod, který je vyšší, v případě, že jsou oba důchody stejně vysoké, vybere si občan sám, který chce vyplácet. Vznik na výplatu plného invalidního důchodu poživatele starobního důchodu. K tomuto dochází pokud vznikla invalidita jako následek pracovního úrazu či nemoci z povolání nebo z obecných příčin, jestliže občan pobírá dočasně snížený předčasný invalidní důchod a před dosažením důchodového věku mu vznikne nárok na plný invalidní důchod. Nárok mu vznikne v případě, že splňuje podmínku doby pojištění. V případě, že jde o nemoc z povolání, nezjišťuje se doba důchodového pojištění potřebná pro vznik nároku na tento důchod. Výše důchodu budou porovnány a vyšší náleží.(voříšek, 2007). 6 Podnikatel.cz [online]. Internet info s.r.o., [cit ]. Dostupný z WWW: < ISSN

17 2 Praktická část práce 2.1 Výdaje státního rozpočtu do oblasti důchodů Velkou část mandatorních 7 výdajů státního rozpočtu tvoří transfery pro obyvatelstvo. Jedná se o veřejné výdaje, které jsou nenávratné. Vzhledem k nastalé situaci, a to zvyšování průměrného věku obyvatelstva a demografickým údajům, které jsou k dispozici, stejně jako nepříliš příznivé prognózy do budoucna, je už nyní zřejmé, že budou chybět peníze na výplatu těchto dávek. Řešení nastalé situace, v podobě Janotova balíčků, je popsáno v kapitole Politická situace. Dle údajů zjištěných na ČSÚ (Český statistický úřad) 8, např. v roce 1995 činil podíl mandatorních výdajů na příjmech SR (Státní rozpočet) 44 %. V roce 2003 už tento podíl na příjmech dosáhl 61 %, na výdajích se tak podílely z asi 53 %. Rok 2006 zaznamenal opětovné zvýšení růstu podílů na 57 % příjmů a 53 % výdajů. Toto má samozřejmě souvislost se zvyšujícím se počtem obyvatel v důchodovém věku, jelikož nejvíce z těchto transferů jde právě na důchody. v mld. Kč Celkem mandatorní v ýdaje vy plývající ze zákona Lineární (Celkem mandatorní v ýdaje vy plývající ze zákona) Obrázek 1: Vývoj zákonných mandatorních výdajů (Zdroj: Czso [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 7 mandatorní výdaje státního rozpočtu jsou výdaje stanovené zákonem, které stát nemůže měnit bez toho, že by změnila příslušné zákony 8 Mandatorní výdaje státu jako riziko vnitřní nerovnováhy ČR [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 18

18 Na uvedeném Obrázku 1 je patrný vývoj zákonných mandatorních výdajů, kam spadají také důchody. Na vodorovné ose jsou značeny roky a na svislé ose zákonné mandatorní výdaje v miliardách Kč. V letech 1995 až 2005 se jedná o skutečné údaje, v dalších dvou letech jde o návrh rozpočtu. Je patrný prudký nárůst těchto výdajů, to je samozřejmě neblahá situace a výrazně zasahuje do výdajů státního rozpočtu. Právě toto zvyšování zejména mandatorních výdajů vede k nutnosti úpravy systému důchodového pojištění, protože příjmová stránka státního rozpočtu zdaleka neroste takovým tempem jako výdajová strana státního rozpočtu. Neudržitelná se stala také situace v oblasti zvyšování státního dluhu. Jak jsem již psala v úvodu, situace v oblasti mandatorních výdajů se stává neudržitelnou a je nutné řešení v podobě důchodové reformy, která již začala, ale je třeba v ní pokračovat, a to co nejdříve. částky v tis. Kč Výdaje na důchody Z toho podíl starobních důchodů roky Obrázek 2: Vývoj výdajů na důchody od r 1996 (Zdroj: Graf vlastní, údaje z tabulky na Cssz [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < ) Obrázek 2 se týká výdajů státního rozpočtu do oblasti důchodů celkem a také starobních důchodů. Modrý sloupec v Obrázku 2 zobrazuje výdaje na důchody, kam spadají nejen řádné a předčasné starobní důchody, plné či částečné invalidní důchody, ale také vdovské i vdovecké důchody a důchod sirotčí. Vínový sloupec značí podíl starobních důchodů na výplatě celkových důchodů. Souvisí to samozřejmě s demografickým vývojem. 19

19 Výdaje na starobní důchody vzrostly o ,00 Kč od roku 1996 do roku Uvedené údaje pocházejí ze Statistických ročenek 2008 ČSSZ (Česká správa sociálního zabezpečení). Toto navýšení je alarmující a v kapitole Demografie je popsán jednak stávající stav, ale také prognóza do budoucna, která tento stav vládních výdajů zásadním způsobem ovlivňuje Výše výdajů a příjmů státního rozpočtu do oblasti důchodů pro rok 2009, srovnání s minulými roky, vliv inflace Vážnost situace v oblasti výdajů na starobní důchody a dávky nemocenského pojištění dokazuje také fakt, že dochází k velkému navyšování výdajů oproti původním plánům. Pro porovnání uvedu také částky v předchozích letech. Na pojistném na důchodovém zabezpečení stát vybral do září ,9 miliard Kč, současně v této době bylo vyplaceno na důchodové dávky do září 2009 celkem 246,4 miliard korun. Přitom příjmy na důchodové pojištění se v roce 2007 pohybovaly v částce 192,5 miliard Kč, o rok později se zvýšily o 14,4 miliard Kč. Z dosavadních dostupných údajů ČSSZ (Statistická ročenka 2008, 2007) se snížili oproti roku 2008 o 0,1 miliard Kč. Na výdajové straně důchodů docházelo také ke zvyšování. Rok 2007 se na výdajové straně pohyboval v částce 188,3 miliard Kč, následující rok stouply výdaje o 10,7 miliard Kč a pro tento rok (do září 2009) stouply výdaje oproti loňskému roku o 18,5 miliard Kč. Situace se stále zhoršuje, jak je patrné z uvedených údajů, součet výdajů ke konci letošního roku bude zcela jistě vyšší. Prozatím jsou k dispozici údaje z , počet důchodců se zvýšil roku 2009 na , počet vzrostl oproti loňskému roku o důchodců, a to není ještě konec roku. Počet vyplácených důchodů stoupl na Z tohoto čísla tvoří starobních důchodů, invalidních důchodů a pozůstalostních důchodů. Nejsou zde započítány výplaty do ciziny, jedná se o důchodů. ČR vyplácí důchody do 64 států. Nejvíce důchodů je vypláceno do zemí: Slovenska, Polska, Německa, Švýcarska a Kanady. Pokud se nejedná o stát Evropské unie, je důležité, aby byla mezi naší zemí a daným státem uzavřená smlouva. Například 1.června roku 2009 vstoupila v platnost smlouva s Japonskem. Také vstoupila v platnost 1.ledna roku 2009 smlouva o sociálním zabezpečení s USA. 20

20 Koncem srpna roku 2009, dle údajů z ČSSZ, bylo na důchody a dávky nemocenského pojištění vydáno o 11 miliard Kč více, než se původně plánovalo. V loňském roce byl však zaznamenán přebytek 17,5 miliard Kč. Podle nových informací 9 stát vydal během třetího čtvrtletí roku 2009 už o 23 miliard Kč více. Státu budou pravděpodobně chybět peníze na výplatu důchodů už k prosinci roku Koncem roku 2009 bude rozdíl mezi tím, co vláda vybere a co vydá 33 miliard Kč. Vzhledem k nastalé situaci si bude muset půjčit zřejmě na světových trzích. K této situaci významně přispěl fakt, že stále více lidí je bez práce a nezaměstnanost stále roste, a to v důsledku krize. Občané tak odvádějí do systému méně, pobírají státní podporu v nezaměstnanosti nebo mají nižší mzdy, mnoho firem se totiž z úsporných důvodů uchýlilo ke zkracování pracovní doby a odebrání prémií svým zaměstnancům. Začátkem listopadu bylo schváleno zvýšení rozpočtového schodku o 14 miliard Kč, výše schodku by pak byla 52,5 miliard Kč. Celkový schodek bude reálně činit 165 miliard Kč. Z těchto schválených 14 miliard Kč by mělo jít 2,485 miliard Kč na důchody, 1,972 miliard Kč na podpory v nezaměstnanosti, kraje by měly dostat 2,558 miliard Kč na sociální služby. Zbytek peněz má jít na zaplacení úroku státního dluhu a poplatky spojené s jeho obsluhou. 11 Podle prognóz Evropské komise ale může být ještě hůř, protože v dnešní době je poměr lidí v produktivním věku k lidem nad 65 let 4:1, za 50 let se tento poměr změní na 2:1. V prvním čtvrtletí roku 2009 prudce kleslo HDP (Hrubý domácí produkt) a zvýšil se počet vyplácených důchodů. Možné vývoje důchodového systému stanovovala také před čtyřmi lety tzv. Bezděkova komise. Došla k závěru, že v roce 2065 by měl být důchodový systém zadlužen ve výši 110 % HDP, v případě, že počítala s růstem HDP 3,5 %. Současný trend HDP je ale 9 Novinky.cz [online]. c , [cit ]. Dostupný z WWW: < 10 TOMAN, Karel. Krize přidusí důchody, musejí se změnit [online] , [cit ]. Dostupný z WWW: < 11 Idnes.cz : Poslanci schválili zvýšení letošního deficitu, aby bylo na důchody [online] c , [cit ]. Dostupný z WWW: < schvalili-zvyseni-letosniho-deficitu-aby-bylo-na-duchody-1dc- /ekonomika.asp?c=a091113_150524_ekonomika_vem>. 21

21 uváděn v 4,5%. I přesto se jeden z členů této komise domnívá, že situace v budoucnu bude hodně podobná variantě, kterou komise předpověděla. 12 Dle schválených závěrů pro rok 2009 je určen podíl jednotlivých sociálních dávek na celkových sociálních dávkách. Důchody tvoří z pomyslného koláče asi 78,66 %, zbylá 21,34 % tvoří zbylé dávky, a to dávky státní sociální podpory, dávky nemocenského pojištění, podpory v nezaměstnanosti a ostatní dávky. Důležitým faktorem ovlivňující vládní výdaje, je také míra inflace, která je mimo jiné jedním z hlavních faktorů pro posouzení zda valorizovat důchody či ne. Dochází ke změnám cenové hladiny, která je vyjádřená právě mírou inflace. Rok ,1 8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 6,3 Tabulka 1 Míra inflace (Zdroj: Český statistický úřad [online]. 2009, [cit ]. Dostupný z WWW: < Tabulka 1 znázorňuje míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen, je dána změnou procentní hladiny cen během daného a předchozího roku. Čím nižší míra inflace, tím je to příznivější pro obyvatele, naopak zvyšující se míra inflace má za následek pokles kupní síly obyvatel a zvýší se růst cenové hladiny (Soukup a kol., 2008). V údajích pro rok 2009 je vyjádřena míra inflace přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku. Jedná se o změnu procentní cenové hladiny v určitém měsíci, ke stejnému měsíci minulého roku. Je vyloučena sezónnost. Dle údajů pro rok 2009 se míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku pohybovala v lednu 2009, oproti lednu 2008 v 2,2 %, k září roku 2009 se už míra inflace proti stejnému měsíci minulého roku pohybovala okolo 2,1 %. Pro výpočet valorizací je vhodné porovnání tohoto druhu inflace ke stavovým veličinám, které měří změnu stavu mezi začátkem a koncem období bez ohledu na průběh vývoje během tohoto období. V případě tohoto srovnání se míra inflace pohybovala začátkem roku 2008 kolem 7,5 % a v září roku 2009 dosáhla inflace 0,0 %. To je jeden z důvodů, které vedly k tomu, že nedojde k valorizaci 12 Připravte se, důchody budou nižší. MF Dnes , roč. XX, č. 272, s. A-D. Dostupný z WWW: < 22

22 důchodů v lednu roku 2010 (podmínky pro valorizaci jsou uvedeny v následující kapitole) Valorizace důchodů Valorizace je vlastně navýšení důchodů o určitou částku, zvyšuje se základní a procentní výměra, zvyšovat se mohou současně či pouze jedna z nich. Existují základní pravidla pro valorizaci daná zákonem 13 (přesné znění podmínek uvedeno v zákoně). Dle zákona se vyplácené důchody zvyšují v závislosti na růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti v určitém období, kdy prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc, který následuje po posledním kalendářním měsíci období, které bylo použito pro zjištění růstu cen použitého při předchozím zvyšováním důchodů, a posledním měsícem tohoto období je období při zvýšení důchodů, v pravidelném termínu či mimořádném termínu kalendářní měsíc, v němž růst cen dosáhl alespoň 5 %. Dalším faktorem pro zvýšení důchodů je růst indexu reálné mzdy, kdy prvním rokem tohoto období je kalendářní rok, který následuje po posledním kalendářním roce období pro zjišťování růstu reálné mzdy, který byl použit při předchozím zvýšení důchodů, bylo také přihlédnuto k růstu reálné mzdy a posledním rokem tohoto období je kalendářní rok předcházející o dva roky kalendářnímu roku, do kterého spadá termín zvýšení důchodů. Důchody se zvyšují od splátky důchodu splatné v lednu, pokud zvýšení stanovené tak, aby u průměrného starobního důchodu činilo částku odpovídající nejméně 100 % růstu cen v daném období a také částku minimálně 1/3 růstu reálné mzdy v daném období činí alespoň 2 %. Důchody se zvyšují mimo pravidelná termín v případě, že růst cen dosáhl ve stanoveném období 5 %. Zvýšení důchodů stanovuje vláda svým nařízením, v případě pravidelného termínu do 30. září kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá pravidelná termín zvýšení důchodů, v případě zvyšování důchodů v mimořádném 13 Zákon 155/1995 Sb.platný od [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 23

23 termínu vláda do 50dnů od posledního dne kalendářního měsíce, kdy růst cen dosáhl alespoň 5 % stanoví zvýšení důchodů. V loňském roce, tedy roce 2008 proběhly dvě valorizace důchodů, které schválila tehdejší vláda Mirka Topolánka. Díky těmto dvěma valorizacím vzrostly výdaje na důchody o 10 %. V lednu daného roku vzrostla procentní výměra o 3 % a základní výměra o 130,00 Kč. Od srpna roku 2008 byly zvýšeny všechny důchody, a to řádné i předčasné důchody starobní, plné i částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. Základní výměra se zvýšila o 470,00 Kč, tedy na 2 170,00 Kč. Procentní výměra zůstala nezměněna. Současný ministr Šimerka zamýšlel valorizaci důchodů 14 od roku Mělo se jednat o valorizaci důchodů starobních, invalidních i pozůstalostních. Důchody se měly zvýšit o asi 200,00 Kč. Původní plán se týkal navýšení základní výměry o 50,00 Kč a procentní výměry o 2 %, toto zvýšení by mělo za následek nárůst starobních důchodů o již zmíněných 200,00 Kč. Tento návrh měl být projednán do 30.září letošního roku. Ministr Janota s tím nesouhlasil, jelikož nebyly splněny podmínky pro valorizaci a bylo usneseno, že valorizace důchodů nebudou. A to i přesto, že i on sám valorizaci plánoval a to o 300,00 Kč. Vzhledem k neblahým makroekonomickým prognózám to ale nebylo možné uskutečnit. Pokud by k navrhovanému zvyšování důchodů došlo, znamenalo by to zvýšení nákladů státního rozpočtu o 7,1 miliard Kč. Dle dostupných údajů ale zvyšování není nutné, protože k tomu, aby valorizace byla povinná, musela by být splněna podmínka zvýšení inflace. Jelikož byla ale v loňském roce inflace na nízké úrovni, nebyla splněna podmínka pro nutnou valorizaci. Růst mezd a cen mezi srpnem 2008 a červencem roku 2009 nedosáhly součtu 2 %. V současné době tvoří průměrný důchod 41,9 % průměrné mzdy. Nyní bude moci dojít k valorizaci zřejmě až v roce 2011, protože v roce 2010 pravděpodobně nebudou splněny podmínky pro mimořádnou valorizaci, kterou je 5% růst cen. Pozitivní zprávou je, že byl schválen zvláštní příspěvek k důchodu, možnost zvýšení je v případě, že úhrnný index cen v pravidelné veřejné hromadné vnitrostátní železniční a 14 Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 24

24 autobusové dopravě, za vnitrostátní telefonní služby a za tuzemské lázeňské nebo rekreační pobyty vzroste aspoň o 5 %. Ukazatel dosáhl růstu 6,6 % Politická situace Vzhledem k politické nestabilitě a pádu vlády v březnu roku 2009 bylo nutné zahájit diskusi o předčasných volbách. Na přechodnou dobu byla stanovena tzv. úřednická vláda, která měla mandát na půl roku. Od této vlády se nepředpokládala žádná velká rozhodnutí, ovšem nastaly problémy a celá situace se zkomplikovala. Termín voleb byl odložen. To znamená, že Fischerova vláda řeší rozpočet a také dopady ekonomické krize. Fischerova vláda musela předložit nový program a stanovit si nové cíle a priority. Snad prozatím největším počinem byl tzv. Janotův balíček, který vyvolal na politické scéně rozporuplné názory. Podmínkou bylo, aby byl snížen schodek státního rozpočtu. Těžko se jen domnívat, zdali by toto dokázala prosadit kterákoliv vládnoucí strana. Schodek se dostal na 162,8 miliard Kč, to je o 68,2 miliard Kč méně, něž se původně plánovalo. Dle ekonomů dopadnou následky balíčku nejhůře na důchodce. A to v důsledku zmrazení valorizace důchodů, která státu uspoří 9,8 miliard Kč. Zároveň se dotkne životní úrovně obyvatel zvýšení DPH (Daň z přidané hodnoty) na 10 % a 20 % a zvýšení spotřební daně. V balíčku je samozřejmě mnoho dalších opatření, kterými se snižuje schodek státního rozpočtu. I když je zvyšování nákladů pro obyvatele vždy nepříjemné, je nutné ho podpořit a uvědomit si, že bez těchto opatření by se dluh stále prohluboval a život na státní dluh nelze mít donekonečna. Vyskytl se i názor, že tento balíček je pouze záplata a nikoliv řešení, že bude mít určitý efekt, ačkoliv dočasný. K této situaci nemuselo dojít, kdybychom nežili v období ekonomického růstu na dluh. Je ale nutné si uvědomit, že takový dluh není zadarmo a neustálé zvyšování podpor a důchodů nad úroveň danou zákony, snižování daní apod. vedlo ke zvyšování státního dluhu. Z tohoto vládního dluhu se platí také úroky, které tvoří nemalou částku. Dle údajů z Mladé Fronty Dnes (MF Dnes) 16 se na konci roku 2005 pohyboval vládní dluh ve výši 889 miliard Kč, z toho byl úrok ve výši 15 Od ledna 2010 se zvýší zvláštní příspěvek k důchodu [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 16 ŠTICKÝ, Jiří. Život nad poměry končí. Čím dřív, tím líp. Mladá fronta DNES , XX, č. 215, s. B3. Dostupný z WWW: <idnes.cz>. 25

25 34,4 miliard Kč. O tři roky později, opět údaj z konce roku, činil dluh miliard Kč a dluh z této částky činil 39,8 miliard Kč. Jak je patrné výše úroku není v žádném případě zanedbatelné číslo. Na zákonech zpracovávaných Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem financí se podílí také Rada seniorů České republiky, o.s.. Jedním z jejich návrhů, uvedených v ročence z roku 2008, bylo v tomto roce například jednorázové vyrovnání skokového růstu životních nákladů seniorů. Návrhem byla částka 6 000,00 Kč, to však neprošlo sněmovnou o dva hlasy. Lze konstatovat, že důvěra v politiky u nás klesá. Jako příklad uvedu MF Dnes 17, která si nechala udělat průzkum od společnosti Median na 510 dotazovaných o důvěře politikům. Z výzkumu vyplynulo, že pouhá 1,8 % občanů z dotázaných věří slibům politických stran. Asi 46,9 % občanů jim věří jen částečně (berou je s rezervou) a zbylých 51,3 % občanů jim nevěří vůbec. Téměř všechny politické strany se zaměřují na témata, která jsou dlouhodobým problémem. Jsou jimi zejména důchody. Čím dřív si lidé zvyknou na zapojení se do důchodového systému (opt-out), tím dříve se podaří zhoršující se situaci utišit. 2.3 Důchodová reforma ČR Důchodová reforma vznikla jako reakce na neúnosnou situaci v oblasti důchodů a zhoršující se demografickou situaci, zvyšující se počet důchodců, prodlužující se střední délky života, která se za posledních 15 let prodloužila o 4 roky a poklesu ekonomicky aktivních obyvatel vzhledem k počtu důchodců. Pokles by měl být v budoucnu ještě významnější. Reforma by se měla odehrávat ve třech etapách a byla zveřejněna v roce Dne byl schválen Parlamentem zákon č. 306/2008 Sb., který obsahuje změny základního důchodového pojištění. Jde o zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon 17 ŠťASTNÝ, Ondřej, VLKOVÁ, Jitka. Politikům už nikdo nevěří. Mladá fronta DNES , roč. XX, č. 215, s. úvodní. Dostupný z WWW: <idnes.cz>. 26

26 č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 18 Nejdůležitější změny, které byly schváleny v první etapě důchodové reformy, se týkaly v postupném zvyšování věku odchodu do důchodu na 65 let u mužů a žen, které jsou bezdětné či vychovali jedno dítě. V případě vyššího počtu vychovaných dětí je možný odchod do důchodu v 62 či 64 letech. Také se prodlužuje doba pojištění, která je potřebná pro odchod do důchodu, a to z 25 let na 35 let včetně náhradních dob pojištění nebo na 30 roků bez náhradních dob pojištění. Doba studia získaná po se nebude započítávat do náhradní doby pojištění pro nárok na starobní důchod. Byla zavedena třístupňová invalidita s trvalou ochranou výše dosavadních částečných invalidních důchodů v případě změny invalidity ze II. stupně invalidity na I. stupeň. Dojde ke zvýšení procentní výměry starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod při souběžném pobírání tohoto důchodu v plné výši, a to o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů, nebo při pobírání tohoto důchodu v poloviční výši, a to o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů. Zavedení zvláštního výpočtu důchodu pro osoby, které aspoň 15 let pečovaly o bezmocnou nebo závislou osobu, čímž bude zohledněna tato péče ve výši důchodových nároků pečujících osob. Postupné prodloužení období pro předčasný odchod do starobního důchodu ze 3 na 5 let. Je zde ošetřena také situace, kdy si občan získá nárok na starobní důchod a zároveň vykonává výdělečnou činnost. V této situaci je možné vyplácet polovinu starobního důchodu, přičemž polovina starobního důchodu se vyplácí na základě žádosti pojištěnce. Polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry. Poté dochází k přepočítání důchodu. Dle analýzy MPSV (Ministerstvo práce a sociálních věcí) mělo zavedení první etapy důchodové reformy za následek zvyšování věkové hranice důchodový systém by měl být stabilizován na dobu 30 let. Například v posledních pěti letech zvýšilo věkovou hranici pro odchod do důchodu hned osm zemí (Austrálie, Česko, Dánsko, Maďarsko, Německo, Řecko, Turecko, Velká Británie). Druhá etapa důchodové reformy se týká důchodového pojištění a soukromých důchodů. Jde zejména o přeměnu důchodových fondů na důchodové společnosti. To by pro občany znamenalo lepší možnosti při výběru společnosti. Zároveň by měli podporu 18 Bussines.center [online]. Havit, s.r.o., [cit ]. Dostupný z WWW: < ISSN

27 státu, ale nesli by větší riziko a to v nižší záruce ročního minimálního zhodnocení vkladů. V oblasti soukromých důchodů dojde k oddělení klientů a akcionářů. To znamená jasně oddělit majetek účastníků a majetek společnosti, důsledkem tohoto kroku má být zprůhlednění hospodaření a z toho vyplývá také větší bezpečnost vložených prostředků účastníků. Měly by existovat tři způsoby vyplácení důchodů. První možností je jednorázové vyrovnání. Druhá možnost výplaty se týká penzí, které se doposud vyplácely pouze doživotně, ty se nyní budou moci, dle stanovených návrhů, vyplácet na dobu určitou, přitom jak horní, tak dolní hranice by byla určena zákonem. Také zůstane jednou z možností doživotní penze. 19 Je tedy garantován minimální příjem starobním důchodcům ve výši životního minima. Třetí etapa stojí na případném vytvoření dalšího dobrovolného spořícího pilíře důchodového systému, založené na možnosti opt-out. Jedná se o převod části prostředků ze státní do komerční sféry. Zapojení do tohoto systému by bylo zcela dobrovolné. Občan odvádí na důchodové pojištění 6,5 %. Při možnosti využití systému opt-out, který je zcela dobrovolný, si klient může 4 % převést do soukromých institucí a 2 % si sám doplatí. Tento systém se může stát nevýhodným, v případě inflace. Kdyby byla inflace např. 4 %, pak za 10 let je inflační koeficient 1,44. V praxi to znamená, že 1 Kč bude mít hodnotu 0,69 Kč. Systém zatím nevychází moc výhodně, protože zisk z penzijních fondů je malý a jediný příjem navíc znamená pro klienta státní příspěvek, který se ovšem také znehodnocuje inflací. Hlavní snahou a důvodem, které vedou k tomuto řešení, je neudržitelná situace v oblasti výdajů ze SR (Státní rozpočet) do oblasti důchodů. Systém opt-outu bude ale pravděpodobně nepříliš zajímavý pro občany z nízko příjmových skupin a občanů v předdůchodovém věku. Dle některých názorů 20 se bude deficit postupně snižovat o částku ušetřenou na výplaty důchodů, tak jak je známe nyní. Tato situace by nastala zhruba po 5 letech od zavedení tohoto systému. Prozatím se odvádí 28 % z hrubého příjmu, pokud by chtěl občan dobrovolně spořit, pak by dohromady odváděl 30 % a stát by převedl 6 % do penzijního systému KOKEŠ, Jaroslav. Investujeme [online] Praha : Fincentrum Media s.r.o., , [cit ]. Dostupný z WWW: < ISSN