Interakce mezi buňkami a okolím

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Interakce mezi buňkami a okolím"

Transkript

1 Interakce mezi buňkami a okolím Struktury mezibuněčného prostoru: buněčný plášť ( glycocalyx ) mimobuněčná matrix ( extracellular matrix )

2 Buněčný plášť ( glycocalyx ) Struktura: uhlovodíkové řetězce složek plazmatické membrány, které směřují mimo buňku materiál vyprodukovaný buňkou a vyloučený ven z buňky Funkce: zajištění mezibuněčných interakcí a interakcí buňka - substrát mechanická ochrana buňky

3 Mimobuněčná matrix Struktura: síťovina buňkou vyloučených proteinů a polysacharidů, která se vyskytuje mimo bezprostřední okolí buňky spojení proteinů a polysacharidů může být velmi volné a nezřetelné (volná konektivní tkáň) nebo přesně vymezené (matrix chondrocytů) Funkce: mechanická ochrana buňky určuje tvar a aktivitu buněk

4 Experiment: 1. enzymatické rozložení mimobuněčné matrix kolem chrupavkových buněk nebo epiteliálních buněk mléčné žlázy pěstovaných v kultuře: snížení syntetických a sekrečních aktivit buňky 2. Přidání mimobuněčné matrix zpět: obnovení schopnosti buněk tvořit a vylučovat své běžné produkty

5 Experimentální určení tloušťky mimobuněčné matrix

6 Typy matrix: reflektují funkci, kterou musí plnit: pevnost šlachy filtrace ledviny pevnost a pružnost - hladké svalstvo obklopující cévy různé vlastnosti plynou z kombinací jejich základních strukturních složek vláknitého proteinu kolagenu, kyseliny hyaluronové a proteoglykanů (=komplexů polysacharidů s proteiny) vlastnosti matrix spoluurčují rovněž různé další proteiny, které se na matrix napojují svými receptory

7 Různé tkáně obsahují různé typy matrix - epiteliální nebo svalové buňky jsou prostřednictvím povrchových receptorů ukotveny do tenké matrix zvané bazální lamina (hlavní složkou je kolagen uspořádaný do síťoviny) - jiným typem matrix je volná konektivní tkáň vytváří prostředí pro malé žlázy a krevní kapiláry (hlavní složkou jsou vláknité kolageny a pružné elastiny), obsahuje mnoho buněk (fibroblasty, lymfocyty), zajišťuje difúzi O 2 a živin do buněk epitelií a žlaz - pevná konektivní tkáň hlavní složka orgánů zajišťujících pevnost a pružnost - kosti, chrupavky, šlachy. Skládá se výhradně z vláknitých složek (hustě uspořádané vláknité kolageny, proteoglykany, elastiny), obsahuje velmi málo buněk

8 Bazální lamina vrstva o tloušťce nm obklopující svalové a tukové buňky a poskytující podklad epiteliálním tkáním (kůže, výstelka trávicího a dýchacího ústrojí a krevních vlásečnic) Funkce: určení polarity buněk a jejich pohybu oddělování sousedních tkání (kompartmentalizace) překážka průchodu makromolekul (krevní systém, ledviny) překážka průchodu rakovinných buněk

9

10 Matrix konektivních tkání: chrupavka, kost, šlacha, rohovka buňky produkující matrix tvoří jen malou část tkáně matrix a nikoliv produkční buňky udílejí tkáni specifické vlastnosti

11 Kolageny rodina nerozpustných vláknitých glykoproteinů (dosud popsáno 15 typů, specifická lokalizace každého z nich) nejhojnější protein v živočišných tkáních (více než 25% všech lidských proteinů) hlavní strukturní protein mimobuněčné matrix produkován fibroblasty a epiteliálními buňkami tkáním poskytuje odolnost proti natažení

12 Struktura kolagenu trojšroubovice tvořená třemi řetězci α, které mohou (ale nemusí vždy) být identické na jednu otáčku trojšroubovice připadají 3 aminokyseliny každou třetí aminokyselinou je glycin kolageny jsou bohaté na zbytku prolinu a hydroxyprolinu vodíkové vazby mezi skupinami NH glycinů a karbonylovými skupinami CO sousedních polypeptidů trojšroubovici stabilizují

13 Trojšroubovice kolagenu typu I

14 Šroubovice kolagenu se skládají do struktur vyššího řádu

15 Kovalentní vazby mezi N-koncem jedné molekuly a C-koncem druhé molekuly stabilizují strukturu vláken kolagenu Křížové vazby mezi molekulami vlákna kolagenu zpevňují a způsobují nerozpustnost purifikovaného kolagenu ve vodě.

16 Tvorba kolagenové šroubovice 1. tvorba delších prekurzorů prokolagenů prokolagen typu I tvoří trojšroubovici, která obsahuje 150 přídatných AA na N-konci a 250 na C-konci (tzv. propeptid) u zralého kolagenu I nejsou disulfidické můstky, ale u koncových propeptidů ano tvorba disulfidických můstků u C-koncových propeptidů napomáhá správnému sestavení řetězců během jejich tvorby a následnému rychlému uzavření trojšroubovice 2. proces sestavování vlákem kolagenu začíná v ER, pokračuje v Golgiho aparátu a je dokončen vně buňky

17 Modifikace před dokončením tvorby trojšroubovice kolagenu - odštěpení signálních sekvencí - hydroxylace zbytků prolinu a lysinu - prokolagen I se dostává mimo buňku exocytózou - během exocytózy dochází k proteolytickému štěpení, kterým se odstraňují N- a C- koncové propeptidy. Molekuly kolagenu polymerují a tvoří vlákna až v mimobuněčném prostředí.

18

19

20 Poruchy struktury kolagenu Hydroxylace kolagenu zajišťují prolyl-hydroxylázy a lysyl-hydroxylázy Kofaktorem hydroxyláz je kyselina askorbová (vitamin C) Nedostatek vitaminu C: nedostatečná hydroxylace kolagenu křehkost krevních vlásečnic, šlach, kůže (kurděje)

21 Elastin -hlavní složkou extracelulární matrix u tkání, které vyžadují pevnost i pružnost -vysoce hydrofobní protein, 830 AA zbytků -velmi bohatý na prolin a glycin, na rozdíl od kolagenu málo hydoxyprolinu a žádný hydroxylysin -molekly elastinu se sekretují do mimobuněčného prostředí tvorba vzájemně propojených filament a struktur vyššího řádu vznik hustých sítí -molekuly elastinu oscilují mezi mnoha náhodnými konformačními variantami -proměnlivost konformace elastinu a přítomnost mezimolekulárních spojek odolnost vůči natažení a stlačení -vlákna kolagenu pronikají do elastinové sítě omezení možnosti -natažení ochrana tkáně před roztržením

22

23 Kyselina hyaluronová hlavní složka extracelulární matrix, která obklopuje migrující a aktivně proliferující buňky zvláště embryonálních tkání poskytuje měkkost a mazlavost konektivním tkáním, např. kloubům jedna molekula HA se skládá až z opakování disacharidu kyseliny glukoronové a β(1-3) N-acetylglukosaminu častý výskyt intrařetězcových vodíkových můstků a hydrofilních zbytků HA váže mnoho molekul vody i při nízkých koncentracích tvoří viskózní hydratovaný gel snaha zaujmout velký objem odtlačuje buňky od sebe vytváření turgoru, který konektivním tkáním přináší schopnost odolávat vnějšímu tlaku

24 Kyselina hyaluronová se váže na povrch migrujících buněk, usnadňuje jejich pohyb a proliferaci (zastavení buněk koreluje se snížením obsahu povrchových molekul vážoucích HA a se zvýšením obsahu hyaluronidázy - enzymu, který HA degraduje)

25 Kyselina hyaluronová se uplatňuje při diferenciaci svalových buněk - obaluje myoblasty a brání jejich předčasné fúzi - degradace kyseliny hyaluronové je signálem pro zahájení fúze myoblastů a tvorbu zralých mnohojaderných svalových buněk

26 Proteoglykany - výskyt v různých typech matrix - složené z proteinového jádra s kovalentně připojenými polysacharidy (glukosaminoglykany = lineární polymery specifických disacharidů) - častý výskyt negativních nábojů, přitahování H 2 O - pozoruhodná rozmanitost: daná matrix může obsahovat několik typů proteinových jader, na každé z nich mohu být navázány různé oligosacharidové řetězce různých délek a různého složení - nacházejí se na povrchu mnoha buněčných typů podíl na uchycení buněk do matrix - chrupavkový proteoglykan jedna z největších známých makromolekul (4 µm více než celá bakteriální buňka) zajišťuje pevnost chrupavek

27 Struktura proteoglykanů matrix chrupavky

28 Kolageny a proteoglykany poskytují chrupavkovým a dalším tkáním sílu a odolnost k deformacím tvoří základ mimobuněčné matrix kostí, která je navíc posílena solemi fosforečnanu vápenatého

29 Rodina proteoglykanů obsahujících heparan sulfát strukturní složka mimobuněčné matrix a zároveň funkce na buněčném povrchu proteinové jádro proniká plazmatickou membránou glukozaminoglykany jsou připojeny k mimobuněčné doméně proteinu cytoplazmatická doména proteinu interaguje s buněčným cytoskeletonem mimobuněčná doména proteinu interaguje s řadou proteinů mimobuněčné matrix - ukotvení buňky, vazba enzymů, růstových faktorů

30 Schema struktury syndekanu - proteoglykanu obsahujícího heparan sulfát

31 Další složky mimobuněčné matrix: laminin fibronektin vážou se na kolageny a proteoglykany vážou se na specifické buněčné receptory regulují: - ukotvení buněk do matrix - pohyb buněk - tvar buněk

32 Laminin - hlavní složka bazální laminy - glykoprotein, jehož základ tvoří tři polypeptidy uspořádané do tvaru kříže - obsahuje vazebná místa s vysokou afinitou pro složky bazální laminy a zároveň místa pro vazbu povrchových receptorů účast na ukotvení buněk do matrix -účast na vývoji nervových buněk

33 Struktura lamininu

34 Fibronektin - matrixový glykoprotein zajišťující dotyk buněk k různým typům extracelulární matrix - účast na určení tvaru buněk a organizaci cytoskeletonu - podílí se na regulaci migrace a diferenciace buněk během embryogeneze - myši postrádající funkční gen kódující fibronektin nepřežívají ranou embryogenezi - účast na procesech hojení (usnadňuje migraci makrofágů a dalších buněk imunitního systému do oblasti poranění, podíl na iniciaci srážení krve)

35 Struktura a funkce fibronektinu - dimer dvou podobných peptidů - popsáno alespoň 20 různých řetězců fibronektinu, tvorba alternativním sestřihem transkriptu jediného genu - obsahuje vazebná místa pro buněčné povrchové receptory, kolagen, fibrin, proteoglykany - prostřednictvím spojovacích proteinů (vinkulin, talin) spojen s nitrobuněčným cytoskeletonem umožňuje adherenci buněk pěstovaných in vitro na dno kultivačních misek

36 Fibronektin: spojení matrix s cytoskeletonem

37 - zprostředkovávají: Mezibuněčné interakce stálou vzájemnou adhezi buněk téhož typu přechodnou adhezi např. mezi leukocyty a endoteliálními buňkami krevních kapilár - zajištěny čtyřmi typy transmembránových proteinů: selektiny integriny ICAM = mezibuněčné adhezivní molekuly typu imunoglobulinů kadheriny Selektiny, integriny a kadheriny vyžadují přítomnost iontů Ca 2+ nebo Mg 2+.

38 Selektiny Struktura: membránové glykoproteiny rozeznávají a vážou určité uhlovodíkové řetězce, které vyčnívají z povrchu jiných buněk tvořeny malou cytoplazmatickou doménou, transmembránovou doménou a rozsáhlou mimobuněčnou oblastí, kterou tvoří několik domén

39 Selektiny Funkce: zajišťují přechodné interakce mezi leukocyty a stěnami krevních kapilár v místech zánětu a srážení krve vazba selektinů k uhlovodíkovým řetězcům je závislá na iontech vápníku

40 Integriny - povrchové receptory zodpovídající vazbu buněk na extracelulární matrix - transmembránové proteiny tvořené podjednotkami α a β - je známo asi 20 různých integrinů (kombinace 14 podjednotek α a 8 podjednotek β - vážou se na krátké sekvence AA, které nesou různé složky extracelulární matrix (kolagen, fibronektin, laminin) - fixují cytoskeleton buňky přímé napojení na extracelulární matrix

41 Schema struktury integrinů

42 Selektiny, integriny a proteiny typu imunoglobulinů zajišťují přechodnou adhezi buněk Např. interakce mezi leukocyty a endoteliálními buňkami během migrace leukocytů z krevního řečiště do místa poranění: selektiny rozeznají určité uhlovodíky na povrchu endoteliálních buněk a zajistí prvotní kontakt tvoří se stabilnější dotyk, zajištěný vazbou povrchových integrinů s mezibuněčnými adhezivními molekulami ICAM, které jsou vystaveny na povrchu endoteliálních buněk pevně připojené leukocyty mohou proniknout stěnou krevní kapiláry

43 Interakce selektinů a integrinů s mimobuněčnými proteiny při průniku leukocytů z krevní vlásečnice

44 Neural cell adhesion molecule (N-CAM) - vyýskyt na povrchu nervových a gliových buněk -zajišťuje jejich vzájemnou afinitu - podstatou vazby buněk je spojení dvou molekul N-CAM na povrchu interagujících buněk (homotypická interakce) -zajišťuje mezibuněčné interakce, které jsou důležité především pro vývoj centrálního nervového systému - podíl na vývoji i jiných než nervových tkání -různé formy N-CAM se tvoří alternativním sestřihem transkriptu jediného genu - struktura vykazuje určitou homologii s imunoglobuliny

45 Schéma molekul NCAM

46 NCAM patří do rodiny molekul typu imunoglobulinů obdobná doménová struktura jako u Ig zprostředkování mezibuněčných interakcí nezávisle na přítomnosti iontech vápníku nalezeny u bezobratlých, kde není klasický imunitní systém - funkce v mezibuněčné adhezi byla u těchto proteinů původní, později efektory v systému imunitním

47 Kadheriny: - glykoproteiny tvořící součást plazmatické membrány - zajišťují mezibuněčné interakce důležité pro strukturu a diferenciaci tkání - rozdělují se do 3 podskupin kadheriny E, P a N - každý typ má tkáňově specifickou distribuci - během diferencice se množství a typ kadherinů mění vliv na adhezi a migraci buněk

48 Schéma mezibuněčného kontaktu zajištěného kadheriny

49 Vzájemné vazby buněk v tkáních adherentní vazby ( adherens junction ) mezerové vazby ( gap junctions ) těsné vazby ( tight junctions ) desmosomy

50 Typy mezibuněčných interakcí

51 Adherentní vazby - velmi běžné v epiteliálních tkáních - zajišťují vzájemné vazby sousedních buněk - mezibuněčný prostor přemosťují kadheriny svými extracelulárními doménami - napojení kadherinů na buněčný cytoskeleton zajišťují kateniny

52 Adherentní vazby

53 Desmosomy časté u buněk vystavených mechanickému tlaku (epitel, kůže) prostor mezi buňkami je v oblasti desmosomu vyplněn viskózní látkou ( lepidlem ), kterým pronikají kadheriny cytoplazmatické strana membrány v oblasti desmosomu slouží pro ukotvení intermediárních filament, které pronikají cytoplazmou napříč celou buňkou.

54 Desmosom

55 Těsné vazby ( tight junctions ) - spojení membrán sousedních buněk prostřednictvím integrálních membránových proteinů - integrální membránový protein occludin byl nedávno purifikován - řada membránových proteinů těsných vazeb obklopuje buňku po celém obvodu - omezení pohybu molekul mezi spojenými buňkami - těsnost spojení se zvyšuje s počtem řetězců zapojených do tvorby těsných vazeb - buňky imunitního systému dokážou proniknout těsnými vazbami do místa poranění prostřednictvím specifických signálů - malé ionty a molekuly vody určitými typy těsných vazeb neprojdou

56 Těsné vazby

57 Těsné vazby

58 Mezerové vazby ( gap junctions ) - spojení mezi buňkami specializované na mezibuněčnou signalizaci - zajišťují propojení cytoplazem sousedních buněk prostřednictvím společných transmembránových kanálků - strukturní základ mezerových vazeb tvoří membránový protein konexin - konexiny se v membráně seskupují do mnohopodjednotkové struktury zvané konexon, která prochází napříč membránou - spojení buněk mezerovými vazbami umožňuje přechod nízkomolekulárních látek např. fluoresceinu z jedné buňky do druhé - důležitá úloha při přenosu excitačních signálů mezi svalovými buňkami

59 Mezerové vazby

60 Typy stabilních spojení mezi buněčným cytoskeletonem a mimobuněčnou matrix adhezivní plaky ( focal adhesions ) hemidesmosomy oba typy vazeb jsou zprostředkovány integriny odlišnost obou typů spočívá v typu cytoskeletonových vláken, která jsou na integriny napojena: vlákna aktinu u adhezivních plaků intermediární filamenta u hemidesmosomů

61

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_413 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání

Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání http://web.natur.cuni.cz/~zdenap/zdenateachingnf.html CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY BUŇKA: 99 % C, H, N,

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

Aminokyseliny, proteiny, enzymologie

Aminokyseliny, proteiny, enzymologie Aminokyseliny, proteiny, enzymologie Aminokyseliny Co to je? Organické látky karboxylové kyseliny, které mají na sousedním uhlíku navázanou aminoskupinu Jak to vypadá? K čemu je to dobré? AK jsou stavební

Více

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto

Více

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana

Více

BÍLKOVINY A SACHARIDY

BÍLKOVINY A SACHARIDY BÍLKOVINY A SACHARIDY Pro přednášku v Trenérské škole Svazu kulturistiky a fitness České republiky a Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy více na www.skfcr.cz/treneri Mgr. Petr Jebas Bílkoviny

Více

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Anatomie I přednáška 2 Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny Bílkoviny harakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny 1) harakteristika a význam Makromolekulární látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků V tkáních

Více

Bílkoviny příručka pro učitele. Obecné informace:

Bílkoviny příručka pro učitele. Obecné informace: Obecné informace: Bílkoviny příručka pro učitele Téma Bílkoviny přesáhne rámec jedné vyučovací hodiny. Vyučující rozdělí téma na 2 vyučovací hodiny, zadá klasifikaci bílkovin jako samostatnou práci popř.

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE!

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE! Pot je dobrý. Pot je společníkem dříčů, pro které není první krůpěj důvodem přestat, ale důkazem, že jsme ze sebe něco vydali a blahodárným povzbuzením. Povzbuzením, jenž se stalo tělesnou rozkoší, která

Více

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ Tkáně lidského těla Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ buněčná složka mezibuněčná složka 1typ buněk nositel funkce extracelulární matrix Tkáně Složené ze souborů (populací) buněk, které mají

Více

Potravinářské aplikace

Potravinářské aplikace Potravinářské aplikace Nanodisperze a nanokapsle Funkční složky (např. léky, vitaminy, antimikrobiální prostředky, antioxidanty, aromatizující látky, barviva a konzervační prostředky) jsou základními složkami

Více

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor Složení potravy Bílkoviny 15% denní dávky = 1-1,5 g/24 hod. Význam - obnova a tvorba vlastních bílkovin - obranyschopnost organizmu Jsou nenahraditelné nelze je vytvořit z cukrů ani tuků. Plnohodnotné

Více

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie. Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:11 Obecná stavba cév tunica intima tunica

Více

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty bílé krvinky = leukocyty o bezbarvé buňky o mají jádro tvar nepravidelný, proměnlivý výskyt krev, tkáňový mok, míza význam fagocytóza - většina, tvorba protilátek některé ( lymfocyty) délka života různá:

Více

Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru

Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241

Více

CHEMIE. Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny. Mgr. Lenka Horutová

CHEMIE. Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny. Mgr. Lenka Horutová www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny Lektor: Mgr. Lenka Horutová Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie: Název proteiny

Více

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Eva Benešová. Dýchací řetězec Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ

Více

koncentrát přírodních oligopeptidů a aminokyselin

koncentrát přírodních oligopeptidů a aminokyselin Tomagel HG je vodný roztok hydrolyzovaného kolagenu, hnědožluté až hnědé barvy, alkalické reakce. Je dobře mísitelný s vodou. Účinnou složkou jsou vodorozpustné nízkomolekulární peptidy a aminokyseliny.

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

Didaktické testy z biochemie 1

Didaktické testy z biochemie 1 Didaktické testy z biochemie 1 Trávení Milada Roštejnská elena Klímová Trávení br. 1. Trávicí soustava Rubrika A Z pěti možných odpovědí (alternativ) vyberte tu nejsprávnější. A B D E 1 Mezi monosacharidy

Více

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

ÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny

ÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny BIOCHEMIE 1 ÚVOD DO BIOCHEMIE BCH zabývá se chemickými procesy v organismu a chemickým složením živých organismů Biologie: bios = život + logos = nauka Biochemie: bios = život + chemie Dělení : Chemie

Více

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů

Více

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 10 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 26.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Procesy následující bezprostředně po transkripci.

Více

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Jitka Fuchsová MÍZA (lymfa) Krevní kapiláry mají propustné stěny

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P ř írodově decká fakulta. Fyziologie živočichů. Petr Kočárek

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P ř írodově decká fakulta. Fyziologie živočichů. Petr Kočárek OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P ř írodově decká fakulta Fyziologie živočichů Petr Kočárek OSTRAVA 2005 Recenzenti: RNDr. Jan Kantorek, CSc. - katedra biologie a ekologie PřF OU, Ostrava RNDr. Aleš Dolný, Ph.D.

Více

Mezenchymální nádory. Angiomyolipom Medulární fibrom Reninom (nádor z juxtaglomerulárních buněk)

Mezenchymální nádory. Angiomyolipom Medulární fibrom Reninom (nádor z juxtaglomerulárních buněk) Nádory ledvin Mezenchymální nádory Angiomyolipom Medulární fibrom Reninom (nádor z juxtaglomerulárních buněk) Angiomyolipom Nejčastější mezenchymální nádor ledviny Vznik z perivaskulárních vřetenitých

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Endotoxiny u krav Podceňova né riziko?

Endotoxiny u krav Podceňova né riziko? Endotoxiny u krav Podceňova né riziko? Simone Schaumberger Produktový manažer pro mykotoxiny Nicole Reisinger Projektový vedoucí pro endotoxiny Endotoxiny u krav Podceňova 2 Science & Solutions červen

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Bílkoviny, tuky prezentace

Bílkoviny, tuky prezentace Bílkoviny, tuky prezentace VY_52_Inovace_243 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Bílkoviny

Více

Rybí tuk s rakytníkem řešetlákovým a vitamínem E. Omega-3. Exkluzivní složení založené na spojení. moderní technologie

Rybí tuk s rakytníkem řešetlákovým a vitamínem E. Omega-3. Exkluzivní složení založené na spojení. moderní technologie Rybí tuk s rakytníkem řešetlákovým a vitamínem E Exkluzivní složení založené na spojení starověkých čínských poznatků a moderní technologie Proč jsou mastné kyseliny důležité? mastné kyseliny patří do

Více

cílem mnoha terapií je dostatečně zvýšit hladinu dystrofinu a změnit DMD fenotyp na BMD

cílem mnoha terapií je dostatečně zvýšit hladinu dystrofinu a změnit DMD fenotyp na BMD Shrnutí webináře Dystrofin 101: vše, co jste kdy chtěli vědět o dystrofinu (a nebáli jste se zeptat) Francesco Muntoni (University College of London), John Porter (PPMD) Dystrofinopatie: DMD versus BMD

Více

Funkce jater 7. Játra stavba, struktura jaterní buňky, žluč. Metabolismus základních živin v játrech. Metabolismus bilirubinu.

Funkce jater 7. Játra stavba, struktura jaterní buňky, žluč. Metabolismus základních živin v játrech. Metabolismus bilirubinu. Funkce jater 7 Játra stavba, struktura jaterní buňky, žluč. Metabolismus základních živin v játrech. Metabolismus bilirubinu. Játra centrální orgán v metabolismu živin a xenobiotik 1. Charakterizujte strukturu

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč je strava tolik důležitá? Dostatečný příjem kvalitní stravy je jednou ze základních podmínek života Výživa ovlivňuje

Více

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18. POHYBOVÉ ÚSTROJÍ - rozlišujeme ho podle složení buněk : HLADKÉ(útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ ( kosterní) SRDEČNÍ - tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: - vypracované svalstvo bylo

Více

7 (7) OBĚHOVÁ SOUSTAVA A SRDCE

7 (7) OBĚHOVÁ SOUSTAVA A SRDCE 7 (7) OBĚHOVÁ SOUSTAVA A SRDCE Oběhová soustava prostřednictvím tělních tekutin zabezpečuje: Transport živin, hormonů, vitamínů, iontů a O 2 do tkání. Odvod zplodin látkového metabolismu (hlavně CO 2 )

Více

extrakt ženšenu extrakt zeleného čaje multivitamin obsahující vyvážené množství 12 druhů vitamínů a 9 minerálů

extrakt ženšenu extrakt zeleného čaje multivitamin obsahující vyvážené množství 12 druhů vitamínů a 9 minerálů Gerifit Doplněk stravy Energie plná zdraví na celý den! Kvalitní produkt z Dánska spojující: extrakt ženšenu extrakt zeleného čaje multivitamin obsahující vyvážené množství 12 druhů vitamínů a 9 minerálů

Více

PEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143

PEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 PEPTIDY, BÍLKOVINY Definice: Bílkoviny (proteiny) jsou makromolekulární látky, které vznikají spojením sto a více molekul různých aminokyselin peptidickou vazbou. Obsahují atomy uhlíku (50 až 55%), vodíku

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Typy svalů, složení

Více

Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet

Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet Přípravný kurz z biologie Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet 5. 11. 2011 Mgr. Kateřina Caltová Mitochondrie Mitochondrie semiautonomní organely vlastní mtdna, vlastní proteosyntetický aparát a

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

CADASIL. H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder

CADASIL. H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder CADASIL analýza mutací v genu NOTCH3 H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder Ústav dědičných metabolických poruch 1. LF UK a VFN Oddělení patologie a nár. ref.

Více

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 21.9. 2009 Mgr. Radka Benešová Obecné zásady řízení a regulací: V organismu rozlišujeme dva základní

Více

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok OBĚHOV HOVÁ SOUSTAVA Srdce a cévy, srdeční činnost Oběhová soustava srdce cévy tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok Tepny, žíly, vláse sečnice Průchod krve vláse

Více

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne: ; Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_03 Název materiálu: Vitamíny. Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Vitamíny. Očekávaný

Více

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_11_BI1 TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY KREVNÍ BUŇKY ČERVENÉ KRVINKY (ERYTROCYTY) Bikonkávní, bezjaderné buňky Zvýšený počet:

Více

Vitamíny. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 6. 12. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Vitamíny. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 6. 12. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Vitamíny Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 6. 12. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si připomenou přehled, rozdělení a zdroje vitamínů. VITAMÍNY - jsou nízkomolekulární

Více

Trpíte defekty artikulární chrupavky? My máme řešení. ChondroFiller. Informace pro pacienty

Trpíte defekty artikulární chrupavky? My máme řešení. ChondroFiller. Informace pro pacienty Trpíte defekty artikulární chrupavky? My máme řešení. ChondroFiller Informace pro pacienty Vážený paciente, trpíte bolestmi kolenního, hlezenního nebo ramenního kloubu máte diagnostikovaný defekt kloubní

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám egistrační číslo projektu: Z.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INVAE_164 Jméno autora: Ing. Kateřina Lisníková Třída/ročník:

Více

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku) / přeměna látek spočívá v těchto dějích: 1. z jednoduchých látek - látky tělu vlastní vznik stavebních součástí buněk a tkání 2. vytváření látek biologického významu hormony, enzymy, krevní barvivo. 3.

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto SUBSTITUČNÍ DERIVÁTY KARBOXYLOVÝCH O KYSELIN R C O X karboxylových kyselin - substituce na vedlejším uhlovodíkovém řetězci aminokyseliny - hydroxykyseliny

Více

ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. ZÍSKÁVÁNÍ a PŘENOS ENERGIE BUŇKOU 1. termodynamická věta - různé formy energie se mohou navzájem přeměňovat 2. termodynamická věta

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí Stárnutí organismu Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí poklesy funkcí se liší mezi orgánovými systémy Některé projevy stárnutí ovlivňuje výživa Diagnostické metody odlišují

Více

Tkáňové inženýrství a testování biokompatibility polymerů. B. Dvořánková

Tkáňové inženýrství a testování biokompatibility polymerů. B. Dvořánková Tkáňové inženýrství a testování biokompatibility polymerů. B. Dvořánková Historie transplantací 2. st. př.n.l. Čína transplantace orgánů a štěpů Indie autologní kožní štěpy 3. st.n.l. Kosmos a Damián

Více

LC v epidermis jsou nezral

LC v epidermis jsou nezral P.Barták Praha LC v epidermis jsou nezral LC jsou v epidermis nezralé po setkání s Ag přesun do lymfatik během cesty v lymfatických kapilárách dozrávají v uzlinách prezentují Ag Dendritické buňky v kožním

Více

Použití lymfodrenáže - lymfatické masáže :

Použití lymfodrenáže - lymfatické masáže : Hlavní přednosti lymfodrenáže: V čem vyniká lymfodrenáž: - lymfodrenáž podpora krev. oběhu a lymf. systému v oslabených, namáhaných částech rukou a nohou - aktivní vzduchová lymfodrenáž čtyřkomorovým systémem

Více

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény) Oběhová soustava - Zajišťuje stálý tělní oběh v uzavřeném cévním systému - motorem je srdce Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) - pevné (krev proudí

Více

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

Signalizace a rakovina

Signalizace a rakovina Přednáška kurzu Základy molekulární biologie 2013/2014, PřF MU Signalizace a rakovina Jan Šmarda Ústav experimentální biologie PřF MU Šmarda_2011 1 Signalizace povrchovými receptory signální kaskády 1.

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

EUNIKÉ SILVER Doplněk stravy 60 tobolek High duality, účinnost zvýšena mikronizací

EUNIKÉ SILVER Doplněk stravy 60 tobolek High duality, účinnost zvýšena mikronizací EUNIKÉ SILVER Výrobek EUNIKÉ SILVER je kombinací mikronizované sladkovodní řasy česká chlorela SP (Chlorella sp.) a extraktu léčivé rostliny šišáku bajkalského (Scutellaria baicalensis). Obě složky jsou

Více

TEST (Aminokyseliny) 9. Kolik je esenciálních aminokyselin a kdo je neumí syntetizovat?

TEST (Aminokyseliny) 9. Kolik je esenciálních aminokyselin a kdo je neumí syntetizovat? TEST (Aminokyseliny) A 1. Definuj deriváty uhlovodíků 2. Napiš obecný vzorec karboxylové kyseliny 3. Napiš vzorec ß - aminakyseliny 5. Doplň: větu: Oligopeptid je... 6. Doplňte větu: Silon vznikl... 7.

Více

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.

Více

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Složky výživy - sacharidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Sacharidy 1 Nejdůležitější a rychlý zdroj energie 50-60% Dostatečný přísun šetří rezervy tělesných tuků a bílkovin Složeny z C, H2,

Více

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal. Chemická vazba Volné atomy v přírodě jen zcela výjimečně (vzácné plyny). Atomy prvků mají snahu se navzájem slučovat a vytvářet molekuly prvků nebo sloučenin. Atomy jsou v molekulách k sobě poutány chemickou

Více

Název: Zdravý životní styl 2

Název: Zdravý životní styl 2 Název: Zdravý životní styl 2 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího

Více

Další z přípravků od firmy ENERGY, který má příznivý vliv na ledviny a řadu dalších funkcí spojených s ledvinami je Renol

Další z přípravků od firmy ENERGY, který má příznivý vliv na ledviny a řadu dalších funkcí spojených s ledvinami je Renol Renol Další z přípravků od firmy ENERGY, který má příznivý vliv na ledviny a řadu dalších funkcí spojených s ledvinami je Renol Bioinformační přípravek Renol je určený především k regeneraci ledvin, močového

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301, Číslo a název

Více

Faktory ovlivňující výživu

Faktory ovlivňující výživu Faktory ovlivňující výživu Dříve než setra vyhodnotí stav pacientovi výživy měla by se obeznámit s faktory, které mohou ovlivnit individuální stravovací návyky a dalšími faktory, které mohou ovlivnit přijímání

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

MLÉKO A MLEZIVO HLAVNÍ ROZDÍLY A NUTRIČNÍ VÝZNAM MLÉKA VE VÝŽIVĚ MVDr. Vladimír Kopřiva, Ph.D. DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL KÓD AKTIVITY 2110/4-4up

MLÉKO A MLEZIVO HLAVNÍ ROZDÍLY A NUTRIČNÍ VÝZNAM MLÉKA VE VÝŽIVĚ MVDr. Vladimír Kopřiva, Ph.D. DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL KÓD AKTIVITY 2110/4-4up MLÉKO A MLEZIVO HLAVNÍ ROZDÍLY A NUTRIČNÍ VÝZNAM MLÉKA VE VÝŽIVĚ MVDr. Vladimír Kopřiva, Ph.D. DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL KÓD AKTIVITY 2110/4-4up Základními složkami mléka jsou voda, bílkoviny, tuky,

Více

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i 1. Fixace N 2 v širším kontextu Biologická fixace vzdušného dusíku představuje z hlediska globální bilance N 2 důležitý proces jímž je plynný dusík asimilován do živé biomasy. Z povahy vazby mezi atomy

Více

VY_32_INOVACE_02.06 1/6 3.2.02.6 Viry a bakterie Viry život bez buňky

VY_32_INOVACE_02.06 1/6 3.2.02.6 Viry a bakterie Viry život bez buňky 1/6 3.2.02.6 Viry život bez buňky cíl - popsat stavbu těla viru a jeho rozmnožování - vyjmenovat příklady virových onemocnění - chápat význam hygieny a prevence - malé, pozorovatelné pouze elektronickým

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

SOUSTAVA SMYSLOVÁ UCHO (sluchový orgán)

SOUSTAVA SMYSLOVÁ UCHO (sluchový orgán) a) Stavba ucha Smyslové buňky vnímají zvukové podněty Zvuk = mechanické vlnění Ucho se skládá ze tří částí: 1. Vnější ucho (boltec a zevní zvukovod) 2. Střední ucho (středoušní dutina se středoušními kůstkami

Více

Výcvikové centrum a kynologická poradna

Výcvikové centrum a kynologická poradna Stránka 1 Svalová soustava Povrchová svalovina trupu - pohled zleva 1 - kápový sval 2 - vzpřimovač hlavy a krku 3 - deltový sval 4 - trojhlavý sval 5 - nejširší zádový sval 6 - prsní svaly 7 - zevní šikmý

Více

TEST + ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010

TEST + ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010 30 otázek maximum: 60 bodů TEST + ŘEŠEÍ PÍSEMÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKUŠKY Z CEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010 1. apište názvy anorganických sloučenin: (4 body) 4 BaCr 4 kyselina peroxodusičná

Více

Léčebné využití rašeliny

Léčebné využití rašeliny Léčebné využití rašeliny Velmi často se stává, že náš zrak je při hledání upřen k obzoru, aniž bychom si uvědomovali, že to, co hledáme, leží u našich nohou. Dr. D. Bastra, M.D. Royal College of Surgeons

Více

EXTRACELULÁRNÍ MATRIX

EXTRACELULÁRNÍ MATRIX EXTRACELULÁRNÍ MATRIX Patobiochemie a molekulová patologie J. MASOPUST Ústav klinické biochemie a patobiochemie 2. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze Extracelulární matrix (mimobuněčná základní

Více

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin 10. cvičení Cíl cvičení práce s fluorescenčním mikroskopem detekce vybraných rostlinných surovin Princip nepřímé dvojstupňové IHC s použitím fluorochromu Fluorescenční

Více

Smyslové orgány (čidla)

Smyslové orgány (čidla) Smyslové orgány (čidla) - Zisk informací o vnějším prostředí Receptory (smyslové receptorové buňky) - mají vysokou citlivost vůči některým podnětům - převádějí energii podnětů z vnějšího prostředí v nervovou

Více

PŘÍLOHA I. Page 1 of 5

PŘÍLOHA I. Page 1 of 5 PŘÍLOHA I SEZNAM NÁZVŮ, LÉKOVÁ FORMA, KONCENTRACE VETERINÁRNÍHO LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU, ŽIVOČIŠNÉ DRUHY, ZPŮSOB(Y) PODÁNÍ, DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI V ČLENSKÝCH STÁTECH Page 1 of 5 Členský stát Žadatel

Více

Největší orgán lidského těla Průměr 1,7 m2 Dvě hlavní vrstvy epidermis a dermis Léčba rozsáhlých kožních ztrát představuje závažný lékařský problém

Největší orgán lidského těla Průměr 1,7 m2 Dvě hlavní vrstvy epidermis a dermis Léčba rozsáhlých kožních ztrát představuje závažný lékařský problém Kůže Největší orgán lidského těla Průměr 1,7 m2 Dvě hlavní vrstvy epidermis a dermis Léčba rozsáhlých kožních ztrát představuje závažný lékařský problém Anatomia del corpo humano Juan Valverde de Amusco

Více

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy:

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy: VÝZNAM VYŠETŘENÍ REPRODUKČNÍ IMUNITY PRO IVF-ET Jindřich Madar pracoviště reprodukční imunologie Ústavu pro péči o matku a dítě Praha Podolí Metoda mimotělního oplození s následným přenosem embrya do dělohy

Více

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Příbram I, Jiráskovy sady 113 POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Předmět: ANATOMIE A FYZIOLOGIE Obor vzdělání: DIPLOMOVANÝ ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ

Více

X-Wave. Estetická rázová vlna

X-Wave. Estetická rázová vlna X-Wave Estetická rázová vlna BTL zdravotnická technika, a. s. Šantrochova 16, 162 00 Praha 6 tel.: +420 270 002 411 fax: +420 235 361 392 mobil: +420 777 759 204 Ing. Ondřej Sojka +420 773 920 299 Pavel

Více