Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav základního zpracování dřeva

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva Obnova roubené stavby Diplomová práce 2015/2016 Bc. Eva Kobzová

2

3 Prohlašuji, že jsem práci: Obnova roubené stavby zpracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 21/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně, dne... Eva Kobzová

4 PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucí, Ing. Veronice Hunkové, Ph.D., za odborné rady a praktické připomínky, které mi pomohli ve zpravování závěrečné práce. Dále bych chtěla poděkovat zaměstnancům SEMACZ, s. r. o, kteří mne zaškolili v software SEMA, za jejich ochotu a čas, který mi věnovali. Díky patří také pamětníkovi z obce Žulová, panu Heidovi, který poskytl informace o obci v historii a věnoval mi ochotu a čas.

5 Bc. Eva Kobzová Návrh obnovy roubené stavby (Log house renovation) ABSTRAKT Práce pojednává o návrhu obnovy roubené stavby v Jeseníkách. Konkrétně se jedná o stavbu v obci Žulová. Součástí práce je nashromáždění dostupných informací týkajících se stavebních úprav v průběhu užívání objektu. Objekt byl zaměřen a byla vypracována výkresová dokumentace. Pro práci je stěžejní celkové posouzení současného stavu dřevěných prvků stavby včetně popisu poruch a posouzení jejich rozsahu. Zjištěné skutečnosti byly graficky vyznačeny do výkresové dokumentace a doplněny fotodokumentací. Všechny zmíněné činnosti vedou k výslednému cíli práce, tedy k vypracování návrhu obnovy objektu v souladu s požadavky zástupců Národního památkového ústavu. Klíčová slova: Dřevostavba, Žulová, lidová architektura, stavebně technický průzkum, obnova, roubená stavba

6 ABSTRACT The thesis is focused on the project of the renovation of the log house, which is situated in Jeseniky Mountains, exactly in the village of Zulova. A first part of the thesis is a collection of all the available information about structural modifications, which were conducted during the use of the building. The object was gauged and the drawing documentation was drawn up also. Next sub-target of the thesis is the recognition of present condition of wooden elements, including their description and characterization of their range. All the detected facts were outlined into the drawing documentation and complemented with photos of real form. All the previous sub-targets of the thesis lead onward to the main target, which is to create the concept of the log house renovation, that will be conformed with requirements of The National Heritage Institute. Keywords: timber structure, Zulova, folk architecture, technical survey of construction, reconstruction, log house

7 Obsah 1 ÚVOD STRUČNÁ HISTORIE OBCE ŽULOVÁ OBEC ŽULOVÁ V SOUČASNOSTI CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČR PRVNÍ ČÍSLOVÁNÍ DOMŮ LIDOVÁ ARCHITEKTURA NA MORAVĚ A VE SLEZSKU JESENICKÝ DŮM MATERIÁL A METODIKA VÝSLEDKY POPIS OBJEKTU STAVEBNĚ TECHNICKÝ PRŮZKUM SVISLÉ KONSTRUKCE KROV STROPNÍ KONSTRUKCE PODLAHA STAVEBNĚ TRUHLÁŘSKÉ VÝROBKY NÁVRH OBNOVY HISTORICKY VĚRNÁ VARIANTA OBNOVY VARIANTA NOVODOBÉ KONSTRUKCE KOMPROMISNÍ VARIANTA STANOVENÍ VÝSLEDNÉ VARIANTY DISKUSE ZÁVĚR SUMMARY... 89

8 9 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM INTERNETOVÝCH PODKLADŮ SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘIPOJENÝCH PŘÍLOH PŘÍLOHY PPŘÍLOHA 20: LISTINA MĚSTSKÝCH PRÁV... 97

9 1 ÚVOD 1 ÚVOD Roubená stavba, o které práce pojednává, se nachází v obci Žulová a byla vystavěna pravděpodobně na konci 18. století, kdy obec zažívala největší rozmach, jako obydlí prvních kameníků. 1.1 STRUČNÁ HISTORIE OBCE ŽULOVÁ Založení obce Žulová bylo velmi úzce spojeno s výstavbou hradu Friedeberg. Tento hrad byl postaven v raném středověku zřejmě jako obranný bod. Tuto teorii podporuje také umístění hradu. První obyvatelé Žulové byli žoldnéři, kteří tvořili družinu rytíře při tažení do dalekého Slezska. Část obyvatel byli také nevolníci. Ti se starali o pole a dělali těžké práce. V první polovině 14. století jsou uvedeni mezi majiteli hradu Friedeberg bratři Hynko a Wenzel von Haugwitz, kteří loupili a stávali se tak obávanými především mezi poddanými biskupství vratislavského. Roku 1341 nastoupil na biskupský stolec Preczlaw von Pogarell. Aby nastal klid, nechal si biskupské statky přidělit od českého krále Jana. Na přání biskupa poměrů se rozhodli bratři hrad prodat. Stejně se zachovali i další, protože v opačném případě by proti nim bylo zakročeno méně shovívavým způsobem. Od roku 1358 byla osada pravděpodobně oceněna titulem města, nicméně písemné prameny se z této doby nezachovaly. (Kronika Žulové) V průběhu staletí bylo území dnešní Žulové pustošeno válkami, požáry i morem. Tyto živly se negativně odrazily na vývoji obce. V roce 1428 tudy prošli husité, a v Friedebergu byl zničen výsledek mnohaleté neúnavné práce a z obce zůstala suť a trosky, bylo strašně rabováno a vražděno. Rozkvět byl na dlouhou dobu zastaven. Během třicetileté války obyvatelstvo trpělo při průchodu císařských vojsk a také vojenských jednotek Švédů a Sasů. Zanedlouho po obnovení míru zničil město požár. To bylo v roce 1657 a od té doby již nebyl hrad obnoven. (Kronika Žulové) Od roku 1793 byl Friedeberg oficiálně městem a dostal se tak na úroveň ostatních měst. Listina potvrzující městská práva viz. příloha. 1

10 1 ÚVOD a patří k farnosti Gurschdorf. V roce 1805 má město 714 obyvatel. Jejich řečí je veskrze němčina Tabulka 1: Osidlování obce Žulová (vlastní) Rok obyvatel domů lánů lánů poddaných Jak vyplývá z tabulky 1, největší osídlování město zažilo mezi roky 1721 až Tento bleskový rozmach obce souvisí se znovuobnovením městského práva i začátkem kamenického průmyslu v Žulové. Od roku 1805 až do roku 2001 se počet obyvatel nějak rapidně neměnil až na poválečné období. Velký pokles obyvatelstva jde vidět hlavně v letech Zatím co před rokem 1947 žilo v obci 1614 obyvatel, v roce 1947 to byla bezmála polovina (přesně 892 obyvatel). Tuto skutečnost zapříčinil odsun německého obyvatelstva v roce

11 1 ÚVOD 1.2 OBEC ŽULOVÁ V SOUČASNOSTI Obec Žulová se nachází severozápadním směrem od města Jeseník a v oblasti nazývané Žulovská pahorkatina. Obcí prochází silniční tah spojující města Javorník a Jeseník. Součástí obce Žulová je osada Tomíkovice, navazující na severní okraj obce. Žulová má společně s připojenou osadou 1344 obyvatel. Obec se rozkládá u soutoku Stříbrného potoka a říčky Vidnávky. (Žulová) V obci jsou evidovány 2 částí obcí, 13 ulic, 334 adres. K trvalému pobytu je tu přihlášeno obyvatel, z toho je 564 mužů nad 15 let, 93 chlapců do 15 let, 570 žen nad 15 let, 110 dívek do 15 let. Obr. 1: Obec Žulová ( Obec Žulová se rozkládá na úrovni šestého lesního vegetačního stupně. V tomto stupni roste smíšený les, tvořený bukem, jedlí a smrkem, tzv. Hercynská směs (Lesy jako ekosystém, 3

12 1 ÚVOD Žulová Obr. 2: Mapa 6 vegetačního stupně (is.muni, Biogeografie) 4

13 2 CÍL PRÁCE 2 CÍL PRÁCE Cílem práce je zdokumentování stavu roubeného domu v obci Žulová na Jesenicku a poté navrhnutí její obnovy na základě provedení vlastního stavebně technického průzkumu. Při stavebně technickém průzkumu bude podrobně popsán druh a rozsah poškození jednotlivých konstrukcí. K jednotlivým konstrukcím bude co možná nejpodrobněji zaznamenán jejich historický vývoj ve smyslu rozličných rekonstrukcí a změn jejich funkčních, popřípadě estetických vlastností. Práce bude obsahovat základní výkresovou dokumentaci stávajícího objektu, která je založena na zaměření stávajícího stavu. 5

14 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČR Lidovou architekturou je myšlen soubor stavebních objektů nebo projevů, který byl vytvořen lidskými činiteli v duchu představ, názorů a požadavků. Mimo funkčnost stavby, na kterou byl kladen zvláštní důraz, lze pozorovat i estetický záměr. Mezi charakteristiky lidového stavitelství se řadí hlavně použití místních materiálů. Od 18 a 19. stol. se mezi charakteristiku řadí také regionální zvláštnosti. Tyto regionální zvláštnosti spočívají hlavně v architektonických a výtvarných detailech, zformovaných tradicí. V lidové architektuře se prolínají prvky individuální povahy s projevy kolektivního charakteru. Každá oblast v České republice má své jedinečné rysy. Tyto rysy se projevují hlavně v konstrukčních prvcích stavby. (Vařeka, Frolec, 2007) Lidovou architekturu můžeme rozdělit podle použitého materiálu na oblast domu roubeného, oblast domu hrázděného, oblast domu hliněného a oblast zděného domu. S roubenou stavbou se setkáváme hlavně ve výše položených oblastech, zatím, co hliněnou a zděnou stavbu potkáme v nížinách PRVNÍ ČÍSLOVÁNÍ DOMŮ "Důležitou součástí tereziánských a josefínských reforem, provedená v letech , pro vesnice závažná tím, že (na rozdíl od měst) ve většině z nich nebylo číslování později měněno, a tvoří tudíž často kostru pro orientační přehled o vývoji zástavby přinejmenším ve dvou posledních staletích. - (Škabrada, 1999) Očíslované byly všechny majetkově samostatné obytné budovy v plynulém a logickém pořadí. Číslování mělo vždy začínat u významného domu (např. farnost) nebo na přirozeném okraji osady a pokračovalo uzavřeným okruhem po směru hodinových ručiček směrem ke středu osady. Dochovaný uzavřený okruh prvního číslování lze považovat za věrohodnou informaci o sídelním stavu obce v roce Nově postavené budovy po roce 1771 měla přidělená čísla postupně. 6

15 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED LIDOVÁ ARCHITEKTURA NA MORAVĚ A VE SLEZSKU PŮDORYSNÉ USPOŘÁDÁNÍ DOMU Nejjednodušší forma obydlí byla dvojdílného typu. Ten se skládal ze síně a jizby. Tato obydlí se vyskytovala hlavně v jižní části Slezska a také na východní Moravě. Tvar trojdílného domu je symetrický charakter: vstupní síň je uprostřed domu a po jejich stranách leží na jedné straně jizba, na druhé straně prostor hospodářského charakteru. Tento typ půdorysu byl znám po celé Moravě i Slezsku. Na severní Moravě, Šumpersku a Zábřežsku se prolínaly trojdílné domy se složitějším půdorysným řešením. Trojdílný půdorys se tak dále vyvíjel členěním místností nebo přiřazováním dalších prostor k výchozí trojdílné kombinaci. V oblasti Moravy a Slezska docházelo ke změně v půdorysech od 18. století. (Frolec,1973) Tyto typy půdorysů se již v podstatě nezměnily, pouze se rozšiřovaly o nové prostory, nebo se stávající síně členily STAVEBNÍ MATERIÁL Používání stavebních materiálů lze vypozorovat z písemných pramenů z prvního desetiletí devatenáctého století. Dřevo jako stavební materiál se v této době vyskytoval v hojné míře. Stavění stěn ze dřeva bylo obvyklé hlavně na Moravě v okolí Šumperku, Moravského Berouna nebo v oblasti severovýchodně od Olomouce. Dřevo bylo základní stavební materiál ve všech horských krajinách na východní i severní Moravě a ve Slezsku. Na Hané, Prostějovsku, Přerovsku, Kroměřížsku a Vyškovsku, v části Brna i na jižní Moravě se vyskytují dva stavební materiály- hlína a stavební dřevo. Ještě v 18. století tu však byly rozšířené hlavně roubené stavby. Přesun materiálu se uskutečnil i na Hané, která se dnes jeví jako velice významný region hliněného stavitelství. Písemné prameny z 18. století uvádějí, že se zde vyskytovaly dřevěné domy. V průběhu času se pásmo ryze dřevěných staveb zúžilo jen na Východní Moravu a východní polovinu Slezska. V západní části Moravy se zúžilo pásmo s ryze dřevěnými stavbami jen na pár krajů, jako je například Drahanská vrchovina. Do ostatních části Moravy a Slezska, zejména západ a jihozápad Moravy, s původním 7

16 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED výhradním výskytem dřevěných staveb, pronikly už v první polovině 19. století zděné konstrukce. Počátkem 19. století lze pozorovat na západě Slezska a ve střední Moravě první výskyty obydlí z kamene. V této době se také začínají objevovat pálené cihly a to zejména v oblasti hliněných staveb. Na Moravě lze také pozorovat použití dřeva spolu s kameny a hlínou- nepálené cihly. (Frolec,1973) OKNA A DVEŘE Na Moravě a ve Slezsku bývaly domovní dveře dřevěné a z pravidla jednokřídlové. Dveře se zavíraly na petlici nebo různými formami dřevěných zámků. Dveře dvoukřídlové pocházejí většinou z druhé poloviny 19. století. Jejich výrobou se zabývali vesničtí truhláři. (Frolec,1973) Okna prodělávala vývoj jak v konstrukci, tak v rozměrech. Nejstarší dochované okenní otvory vyřezané v trámech bez dalšího konstrukčního řešení byly v karpatské části Moravy a Slezska. Tyto otvory byly o rozměrech přibližně 200 x 200 mm. Malá jednokřídlová okna se vyskytovala také u hliněných staveb. Tyto otvory byly nezasklené, pouze potažené blánou-měchuřinou. Od 16. století se i na vesnici začalo zasklívat. Nejprve se ovšem zasklení vyskytovalo pouze u zámožných usedlostí. Okno bylo ve většině případů neotvírané a sloužilo pouze k prosvětlení prostoru. Od 18. století se začínají vyskytovat okenní křídla s otáčivým kovovým závěsem. Od 19. století se okna lakovala, nejčastěji na hnědo nebo zeleno. Nejstarší rám oken jsou malé, čtvercové, křížem rozdělené ve čtyři tabulky. Od první třetiny 18. století se začínají vyskytovat okna dvojitá. Vnější okenní křídla se otevírají ven, vnitřní směrem do interiéru. Přes léto se vnitřní křídla vysadila a uskladnila na půdě. Okna se zajišťovala proti vloupání okenicemi. (Vařeka, Frolec, 2007) STROPY A PODLAHY Vývoj stropu je úzce spjat se systémem vytápění domu. Spojitost s druhem topeniště je zřejmé zejména z jeho vyvýšené polohy nad podlahou. V nejstarších staveních byl strop v jizbě umístěn až o jeden metr výše než v síni a komoře. V novějších obydlích, kde bylo topeniště v síni, je strop v celém objektu ve stejné úrovni. První stropy byly primitivní konstrukce z neotesaných kuláčů, položených na příčných stropních trámech. Mladší formou jsou stropy prkenné. Prkna jsou kladeny na sraz, jsou ručně opracované nebo v pozdějších dobách tesařsky 8

17 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED opracované. V pozdější době převládají stropy s tmavými hranatými trámy s prkenným záklopem. Jejich barevného odstínu je dosáhnuto ošetřením dřeva dobytčí krví. Tento typ stropu převládal hlavně koncem 19. století na celém území Moravy i Slezska. Proměna konstrukce stropů probíhala pozvolna a nelze ji časově ani geograficky vymezit. (Frolec,1973) Podlaha byla nahrazena ve většině případů ještě počátkem 20. století ubitou zeminou smíšenou s plevami. V oblasti Jeseníků se používaly k vydláždění síně kameny. Prkna a jiný materiál se začaly uplatňovat až koncem 19. století. Podlaha byla v celém domě ve stejné úrovni STŘECHY Vývoj střešní konstrukce postupoval na Moravě a ve Slezsku velice rychle. Na přelomu 19. a 20. století zachycujeme na celém území obecné rozšíření mladší krovové konstrukce. Nejstarší konstrukcí, která se používala až do raného středověku, byla konstrukce sochová. Tato konstrukce, při níž se přenáší tíha střechy přes hřebenovou vaznici na dřevěné sloupky, je doložená na území Moravy. Tato konstrukce byla hojně rozšířená po celé Evropě. (Frolec,1973) V lidové architektuře lze krovovou soustavu rozdělit do dvou základních typů. První je typ krokvový, ten je tvořen určitým počtem proti sobě vzepřenými a v hřebeni do sebe začepovanými trámy. Tento typ konstrukce je mladší a vyspělejší. Je to například krov hambálkový, krokvový nebo vaznicový. Uplatňoval se hlavně u domů s pevnou konstrukcí stěn. Druhý typ krovové konstrukce je krov s hřebenovou vaznicí. Používal se hlavně u stavby s lehčí konstrukcí stěn. Byl používán hlavně v jižnějších krajích. Konstrukce je nejjednodušší a je do rozpětí 5 m. Skládá se z krokví spojených ve vrcholu plátem a osazených u okapu do podélných trámů vaznicového věnce nebo zapuštěných do zhlaví stropnic. Na krokve jsou přibité latě nesoucí krytinu. Ve vrcholu jsou krokve spojeny hřebenovými kleštinami. U hambálkové soustavy (obr. 3), která pochází původem z Německa, jsou krokve osazeny v podélných trámech vaznicového věnce a svými konci se opírají o okapovou vaznici, nebo je zapuštěn do vaznice. Každý pár krokví je zhruba v jedné třetině výšky od hřebenu střechy rozepřen hambálkem. Ten se spojen s krokvemi přeplátováním. Tato konstrukce je v lidovém stavitelství naší země rozšířená přibližně od konce 15. století a zhotovuje se do rozpětí až 10 metrů. Soustava vaznicová 9

18 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED je vylepšená verze soustavy hambálkové. U této konstrukce jsou spojené krokve mezi sebou kleštinami a osedlány vaznicí. Vaznice je vrcholová, nebo středová. Vazný trám je oddělený od krokví spočívajících na pozednicích. Krokve mají rozteč cca 1 m od sebe. Asi 4 metry od sebe jsou plné vazby- nosné vazby. (Vařeka, Frolec, 2007) Obr. 3: Hambálkový krov (Vařeka, 2007) JESENICKÝ DŮM Lidový dům s lokální dobovou formou. Vyskytuje se v okolí Jeseníku, Bruntálu, Šumperku, Rýmařova, Moravského Berouna, Fulneku a Nového Jičína. Starší varianta domu je přízemní roubený dům se sedlovou střechou, krytou šindelem. Složitý půdorys chlévního typu s pecí ve světnici, ohniště a topeniště v síni. Jesenické domy mají převážně štítovou zástavbu s jedním oknem ve štítu nebo dvěma symetricky rozmístěnými okny. Stavby mají typický sklon střechy až 60, zvláštní formu okapové stříšky, středovou římsu a kabřinec s jednoduchým bedněním štítu. Jesenický dům má typické řešení průčelí se třemi okny. Pro tuto oblast je typické soustředění hospodářských i obytných prostor pod společnou střechu. 10

19 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Mladší část stavení tvoří zděná část z cihel nebo kamene. Dům má světnici v půdním prostoru se sedlovou střechou krytou břidlicí nebo taškami. Stavení je charakterizováno složitým půdorysem chlévního typu a topeniště ve světnici. Osobité prvky mladší vrstvy jsou zděný štít a vnitřní spojovací chodbou. Obr. 4: Jesenický dům (Vařeka, 2007) 11

20 4 MATERIÁL A METODIKA 4 MATERIÁL A METODIKA Pro vypracování práce budou využity zdroje různého typu. Základním pramenem potřebným ke správnému zpracování diplomové práce bude literatura popisující lidové stavby a jejich konstrukci. Využitá bude také kronika obce, která napomůže k ucelení informací. Nemalou měrou pomohou ve sběru materiálů i pamětníci. Praktická část práce začne samotným zaměřením stavby. K zaměření bude použit laserový metr a svinovací metr. Data budou v terénu zapsány do náčrtků a budou sloužit jako podklad k vytvoření výkresové dokumentace. Výkresová dokumentace bude provedena dle Národního památkového ústavu a dle ČSN Část výkresové dokumentace bude použita ke grafickému znázornění poškození objektu. V práci je stěžejní provedení stavebně technického průzkumu. Stavebně technický průzkum poskytne informace o stávajícím objektu a jeho vazbách na okolí. Podle těchto informací budou navrženy varianty obnovy. Rozsah STP je dán jeho účelem, pro který se průzkum provádí. Dále je závislý na stavu objektu a míře přístupnosti. Na STP budeme potřebovat metr, tabulky na zaznamenání poškození, legendu značek poškození a grafické znázornění poškození. Samotné posouzení poškození je určováno pomocí smyslových metod tedy hlavně pomocí zraku a čichu. Stanovení míry poškození dřevěných dílců bude porovnání jejich stavu zjištěného smyslovými metodami. Bude narýsovaná dokumentace a budou graficky znázorněná místa a míra poškození dřevěných prvků. Legendu značek znázorňuje tabulka 2. Stupeň poškození bude určovat číslo od 0 do 4, kdy 0 znamená žádné poškození a číslo 4 totální destrukci prvku. Druh poškození prvku bude určen při zaměření objektu. Sanace bude určena v závislosti na typu a stupni poškození. Velikost a typ poškození bude zaznamenáno v tabulkách u jednotlivých konstrukcí. Stupeň poškození bude graficky znázorněn. K tomuto nám dopomůže výkresová dokumentace stávajícího stavu objektu. 12

21 4 MATERIÁL A METODIKA Tabulka 2: Legenda značek pro posouzení poškození prvků (vlastní) STUPEŇ POŠKOZENÍ 0 ŽÁDNÉ POŠKOZENÍ 1 SLABĚ POŠKOZENÝ PRVEK 2 STŘEDNĚ POŠKOZENÝ PRVEK 3 SILNÉ POŠKOZENÍ 4 TOTÁLNÍ DESTRUKCE PRVKU DRUH POŠKOZENÍ T Č TESAŘÍK KROVOVÝ ČERVOTOČ PROUŽKOVANÝ H NAPADENÍ HOUBOU SANACE/OPATŘENÍ CH CHEMICKÉ OŠETŘENÍ VČ VC ČÁST PRVKU URČENÁ K VÝMĚNĚ CELÝ PRVEK URČENÝ K VÝMĚNĚ BAREVNÉ OZNAČENÍ NEPOŠKOZENÝ PRVEK NAPADENÉ PRVKY URČENÉ K SANACI NAPADENÉ PRVKY URČENÉ K ČÁSTEČNÉ VÝMĚNĚ NAPADENÉ PRVKY URČENÉ K VÝMĚNĚ 13

22 4 MATERIÁL A METODIKA V práci budou zpracovány tři varianty obnovy. První je historicky věrná varianta konstrukce, která bude dbát na zachování původních konstrukcí. Druhou variantou bude návrh obnovy na novodobou konstrukci určenou k rekreaci. Třetí a poslední variantou je kompromis mezi první a druhou variantou. Novodobá a kompromisní varianta bude dbát spíše na komfort a funkčnost stavby a historiká hodnota objektu bude zbehodnocena novodobími konstrukcemi a materiály. Ke každé variantě jsou propočteny orientační náklady na materiál. Pro všechny varianty platí tabulky prvků určených k výměně. Přítomnost těchto prvků totiž ohrožuje stabilitu celé stavby. Obnovy budou řešeny v souladu s platnou normou ČSN Obytné budovy, ČSN Tepelná ochrana budov. Dále se návrh obnovy řídí požadavky Národního památkového úřadu a požadavků majitelů objektu. V práci se vyskytují tyto výrazy (Vařeka, 2007): Lidová architektura: Pojmem lidová architektura představuje soubor stavebních projevů, nebo jednotlivý stavební objekt, který byl vytvořen lidskými staviteli v duchu představ, názorů, potřeb a tradic lidu. Zvláštní důraz byl kladen na funkčnost stavby. Roubená konstrukce: Stěny z trámů, které jsou vodorovně kladeny na sebe a spojeny v nároží přeplátováním. Dům s hrázděnou konstrukcí: Hrázděnou konstrukcí se rozumí konstrukce, která má trámovou kostru vyplněnou tyčkami, výpletem nebo kamenem (v pozdější době i cihlami). Konstrukce hrázděné stěny je tvořena sloupky, které jsou dole začepované do prahu a do vaznice. Práh je posazen na podezdívku. Vyplněná pole v hrázděné konstrukci se vymazávala. Do Čech tato konstrukce pronikla z Německa. Dům hliněný: Základním stavebním materiálem u těchto domů je hlína. Ta byla zpracovaná různými způsoby a technikami. Hliněné stěny byly většinou kombinovány s dřevem nebo jiným typem materiálu. Dům zděný: Stavba vystavěná z hlíny, cihel, kamene nebo z jiného tvrdého materiálu. 14

23 4 MATERIÁL A METODIKA Dvojdílný typ domu: Jednoduchá forma dvojdílného domu se skládá ze dvou místností a to ze světnice a vstupní síně. Později se tato dispozice upravovala dělením vnitřních prostor. Trojdílný typ domu: Skládá se ze tří hlavních částí - vstupní síně, světnice a hospodářských prostor. Vstupní síň je uprostřed dispozice domu a u jedné strany se vchází do světnice. Z druhé strany síně je hospodářský prostor. Představuje základní formu tradičního lidového domu v České republice i na Slovensku. Síň: Síň je vstupní prostor domu. Původně neměla topeniště, sloužila tedy především k hospodářským a komunikačním účelům. Její vybavenosti jsou jednoduché. Později se v síni budovaly černé kuchyně. Jizba: Jizbou se nazývá základní obytná místnost s ohništěm a pecí. Jedná se o nejstarší část českého lidového domu. Jizba zastávala důležitou společenskou funkci, byla jádrem domu, kde se scházela celá rodina, scházela se zde čeleď při jídle, při obřadních příležitostech se zde vařilo i peklo. Jizba sloužila také k odpočinku. Sochový krov: Je tvořen zpravidla dvěma sochami umístěnými u kratších vnějších stěn stavby. Spočívá na nich slémě tvořící hřeben střechy. Tíha střechy je přenesena přes slémě na sochy- tím se odlehčují stěny stavby. Používá se hlavně u staveb s menší nosností stěn - tedy u staveb s hliněnými nebo pletenými stěnami. Hambálek: Vodorovný trám spojující krokve střechy. Používá se u hambálkové soustavy. Páry krokví zpevňuje v horní třetině jejich výšky kratší vodorovný trám - hambálek. Vaznicový věnec: Zakončení dřevěné stavby věncem trámů. Na ně se příčně kladou stropní trámy a osazují se konce krokví. Přeplátování: Kolmé spojení trámů v jejich křížení či styku v jedné rovině. Trámy jsou vzájemně zasunuté do dlabů a zasahují nejvýše s poloviny jejich výšky. Půdorys chlévního typu: Trojdílné obydlí, u něhož třetí, hospodářská část sloužila jako chlév. Vcházelo se do něj dveřmi ze síně. Základní schéma vypadalo tak, že středem domu probíhala síň, z jedné strany byla jizba a z druhé chlévy. 15

24 4 MATERIÁL A METODIKA Smíšený komoro-chlévní dům: Dům, pro něhož je charakteristické víceprostorové vnitřní členění. Pod společnou střechou se nachází obytná i hospodářská část. Ze vstupní síně jsou přístupné světnice, kuchyně komora i hospodářské prostory. Vyskytuje se hlavně v horských oblastech. Kabřinec: Jedna menší nebo větší stříška u vrcholu štítu. Je předsazen před štít, ale nezkracuje čelní krokev nesoucí štít. Ze spodu bývá uzavřen záklopkou. Jejich výskyt je předpokládán od 16. století. Rybina: Rybinou se nazývá spojení dvou trámů v jedné rovině pomocí rybinového (lichoběžníkového) plátu, čepu, zapuštěného do vybrané plochy druhého prvku. Obecně rozšířená je u roubených staveb, kde se používá na spojení nároží. Trhanice: Převzatý název z lidového prostředí k označení mohutných, štípaných desek z dubových trámů. Z těchto trámů se nejpozději v 16. století roubily objekty v oblasti Polabí. 16

25 5 VÝSLEDKY 5.1 POPIS OBJEKTU Objekt je umístěn ve strmém svahu ve městě Žulová na pozemku o celkové výměře 293 m 2, označeném v katastru nemovitostí jako pozemek číslo 480. Roubená stavba má číslo popisné 124 a je ve vlastnictví manželů Staňkových. Pod objektem protéká potok jménem Stříbrný potok. Obr. 5: Zobrazení objektu na katastrální mapě Žulové (Katastr nemovitostí ČR) Objekt byl vystavěn pravděpodobně v největším rozmachu města Žulové koncem 18. století. Původně sloužil jako příbytek kameníků, kteří rubali v nedalekém lomu, kde se těžila žula. Stavba má číslo popisné 124. Podle tabulky 1 bylo v roce 1836 přesně 133 domů. Objekt tedy musel být vystavěn před rokem Tyto fakta se shodují s literaturou Škabrada Samotný objekt je nepodsklepená roubená stavba, která prošla za dobu své existence menšími i většími přestavbami, které ovšem nezasahují do charakteru stavby samotné a stavba si tak zachovala své kouzlo a ráz. V současné době je stavba neudržovaná, její stav lze označit za nepřijatelný. Tomu stavu přispěl také fakt, že je stavba již delší dobu neobydlená. 17

26 Obr. 6: Pohled na jižní stranu objektu (vlastní) Sedlová střecha stavby a jednoduše pobité štíty přesně zapadají do lidové architektury Jesenicka, stejně jako menší dvoukřídlé okna spojené středovým srazem. Starší část stavby je roubená o třech světnicích a síni s černou kuchyní. Mladší část stavby je kamenná a sloužila jako hospodářské prostory. Tedy prostory, které sloužily k uskladnění potravin a k chovu hospodářských zvířat. Půdorys stavby nám prozrazuje, že se jedná o smíšený komoro-chlévní dům. To znamená, že pod společnou střechou najdeme vstupní síň, z níž jsou přístupné světnice, kuchyně i chlév. Chlév je přístupný přímo ze síně, ve které je zároveň i černá kuchyně. Komín je klenutý a prochází střechou u hřebene, což je pro oblast Jesenicka typické. Tento typ půdorysu se ztotožňuje s literaturou Vařeka, Roubená stavba byla původně zcela určitě bez hospodářské části. Ta byla dostavěna později, jak původní majitelé měnili životní styl nebo zaměstnání. Tyto stavby původně sloužily jako přístřeší kameníků z nedalekého lomu, lze tedy předpokládat, že nehospodařili a hospodářská zvířata si pořídili, až když v kamenolomu přestali pracovat. Vzhledem k tomu, že je stavba ve svahu, je chlév již pod úrovní prvního podlaží. Výškový rozdíl překonávají jednoduché, žebříkové schody. V objektu jsou celkem tři světnice, z nichž dvě jsou přístupné přímo ze síně. Třetí světnice je přístupná přes východní světnici. Roubená část stavby stojí na podezdívce z lomového kamene, který je zcela určitě z místních zdrojů. Trámy použité na starší část stavby jsou štípané spojené v nároží tesařským spojem na rybinu. Jsou to tlusté fošny zvané trhanice, které se hojně používaly od 16. století v oblasti Polabí a bývaly z tvrdého, listnatého dřeva. Na 18

27 Jesenicku nejsou trhanice obvyklé, jejich použití je v tomto kraji spíše raritou. Na Hané, jejíž vzdálenost není velká, se ovšem hojně používaly na podlahy a stropy a také se jimi vyplňují volné prostory u pilířových stodol. Průčelí domu má tři stejně velká okna, která vedou do obytných prostor a udává tak osobitý a typický tvar jesenického domu. Výplně otvorů v obytné části stavby jsou deštěná okna dvoukřídlá spojená středovým srazem. Hospodářská část stavby je opatřena pouze jednoduchými okny s mříží. Stavba je ze smrkové dřeviny, což zapadá do šestého vegetačního stupně, kde se smrkový porost vyskytuje spolu s jedlovým a bukovým porostem. 5.2 STAVEBNĚ TECHNICKÝ PRŮZKUM V objektu byl proveden stavebně technický průzkum a zaměření stavby dne Tento průzkum zajistil informace o objektu, které jsou stěžejní pro vyhodnocení současného stavu a k dosažení cíle této práce, který spočívá ve stanovení řešení obnovy objektu SVISLÉ KONSTRUKCE SVISLÉ OBVODOVÉ KONSTRUKCE Obvodové konstrukce stavby jsou roubené z polohraněných trámů, které mají na jižní a východní straně v průměru 100 mm a na západní straně cca 200 mm. Trámy jsou ze smrkového dřeva, což je způsobené lokální dostupností dřeviny v blízkosti obce. Spojení nárožní je realizováno na tzv. rybinu s přesahem zhlaví. Napojení podélných prvků u obvodové konstrukce je provedeno jednoduchým přeplátováním. Současný stav svislých konstrukcí je špatný. Vápenná kaše, kterou byla původně konstrukce chráněná je již nenávratně pryč a na prvcích stěn se podepsala aktivita biotických činitelů. Spáry mezi jednotlivými trámy byly původně vymazány hlínou nebo vyplněny mechem, nyní spáry vyplněny nejsou. Jižní a západní strana objektu je vychýlená a roubení ve spodní části obvodové konstrukce je silně napadeno hmyzem, hnilobou a je vybočené. Podezdívka se pod roubením sype a již nemůže plnit svoji funkci, proto se taktéž vyklání z původní 19

28 polohy a tak negativně působí na celkovou stabilitu objektu. Tento fakt způsobuje, že se celá stavba naklání na jižní levou stranu (Obr. 7). Z východní strany jde vidět jistý pokus o opravu roubení. Poškozený trám, který vlivem snížených mechanických vlastností nebyl schopen nést zatížení, je vyspravený heraklitovým obložením, které bylo přibité k opravovanému trámu. Pokus o zpevnění základů byl také neúspěšný. Majitelé zde vyzdili cihly, které časem vybočily a minuly se účinkem. Poškozený prvek je tedy nepodepřen( Obr. 17). Obr. 7: Pohled na spodní část roubení na jižní levé straně objektu (vlastní) Severní strana objektu je kamenná s dřevěnými přístavky, lze se tedy domnívat, že zde byla dostavěna v pozdější době. Prostory na severní straně stavby sloužily jako sklepy a prostory pro uskladnění sena, nebo jiných komodit. 20

29 Obr. 8: Severní strana objektu (vlastní) Ze strany interiéru je roubení, téměř ve většině místností, skryto za vápennou kaší nebo tapetami, proto nelze s jistotou určit v jakém stavu je konstrukce v interiéru. Interiérové roubení příčky mají tloušťku v průměru asi 150 mm. V podkrovní části jsou dvě svislé konstrukce, které oddělují podkroví na tři části. Část se štítem na východní straně, část se štítem na západní straně a střední část půdy. Dělící konstrukce je vytvořená palubkami, které jsou přibité k nosným sloupkům. Konstrukce je opatřena jednoduchými dveřmi, které nejsou původní. Obr. 9: Napadení konstrukce tesaříkem krovovým (vlastní) 21

30 Napadení objektu dřevokazným hmyzem (obr. 9) a houbami je patrné na všech stěnách s roubením. Nekrytá obvodová konstrukce je napadená povětšinou tesaříkem krovovým ( Hylotrubes bajulus ). Stěny opatřeny vápennou kaší a tapetami nebyly podrobně zkoumány, majitelé nesouhlasili s destruktivními zásahy do konstrukce. Východní strana obvodové konstrukce také nemohla být prozkoumána dopodrobna, je totiž z větší části prorostlá popínavou rostlinou (obr. 10). Nelze ovšem považovat skrytou konstrukci za nepoškozenou. Naopak lze předpokládat, že i skryté konstrukce jsou napadeny škůdci. Obr. 10: Pohled na severní a východní stranu objektu (vlastní) 22

31 Napadení jednotlivých prvků svislé konstrukce je znázorněno v tabulce níže. Pro přehlednost a rychlou orientaci jsou prvky zobrazeny ve schématu s legendou. Obr. 11: Schéma poškození prvků na jižní straně (vlastní) 23

32 ČÍSLO PRVKŮ PRVEK OBJEM PRVKU (m 3 ) TYP POŠKOZENÍ STUPEŇ POŠKOZENÍ SANACE FOTO 5 VÝSLEDKY Tabulka 3: Poškození prvků na jižní straně (vlastní) 1 0,176 T, Č, H 4 VC OBR ,267 T, Č, H 3 VC OBR ,042 T, Č 3 CH, VČ OBR ,042 T, Č 3 CH, VČ 5 0,025 T, Č 2 CH 6 0,067 T, Č 1 CH 7 0,046 T, Č 3 CH, VČ OBR ,045 T, Č 3 CH 9 0,027 T, Č 2 CH 10 0,059 T, Č 3 CH, VČ OBR ,059 T, Č 3 CH, VČ 12 0,036 T, Č 2 CH 13 0,062 T 3 CH, VČ 14 0,123 T, Č, H 4 VC OBR ,111 T, Č 3 VC OBR ,095 T, Č 3 CH, VČ OBR ,069 T, Č 2 CH, VČ OBR ,043 T, Č 2 CH OBR

33 19 0,096 T 1 CH OBR ,204 T 1 CH OBR ,094 T, Č, H 4 VC OBR ,276 T, Č 4 VC OBR ,278 T, Č 3 CH, VČ OBR ,259 T, Č 3 CH, VČ OBR ,074 T, Č 3 CH, VČ OBR ,074 T 2 CH, VČ OBR ,465 T 2 CH, VČ OBR ,143 T, Č 3 CH, VČ OBR ,046 T, Č 2 CH OBR ,061 T, Č 2 CH Obr. 12: Detail poškození prvku 1,2,3,7,10 (vlastní) 25

34 Obr. 13: Trám 21 až 27 (vlastní) Obr. 14: Poškození prvku a 29 (vlastní) 26

35 Obr. 15: Schéma poškození západní strany (vlastní) 27

36 ; ČÍSLO PRVKŮ PRVEK OBJEM PRVKU (m 3 ) TYP POŠKOZENÍ STUPEŇ POŠKOZENÍ SANACE FOTO 5 VÝSLEDKY Tabulka 4: Poškození západní strany (vlastní) 31 0,244 T, Č, H 4 VC OBR ,244 T, Č, H 4 VC OBR ,045 T, Č, H 4 VC OBR ,252 T, Č 2 CH OBR ,137 T, Č 3 CH, VČ OBR ,177 T, Č, H 4 VC OBR ,055 T, Č, H 4 VC OBR ,055 T, Č, H 3 CH, VČ OBR ,091 T, Č, H 3 CH, VČ 40 0,040 T, Č 3 CH, VČ 41 0,043 T, Č 2 CH, VČ 42 0,047 T, Č 2 CH, VČ 43 0,039 T, Č 2 CH, VČ 44 0,039 T, Č 2 CH, VČ 28

37 Obr. 16: Poškození prvku 33 a 34 (vlastní) Obr. 17: Poškození prvku 31,32 a 33 (vlastní) 29

38 Obr. 18: Poškození prvku 35 až39 (vlastní) 30

39 Obr. 19: Schéma východní strany objektu (vlaství) 31

40 ČÍSLO PRVKŮ PRVEK OBJEM PRVKU (m 3 ) TYP POŠKOZENÍ STUPEŇ POŠKOZENÍ SANACE FOTO 5 VÝSLEDKY Tabulka 5: Poškození východní strany objektu (vlastní) 45 0,161 T, Č, H 4 VC 46 0,204 T, Č 3 VC 47 0,195 T, Č 3 CH, VČ 48 0,189 T, Č, H 3 CH, VČ 49 0,050 T, Č, H 3 CH,VČ 50 0,054 T, Č, H 2 CH, VČ 51 0,191 T, Č, H 2 VC OBR ,138 T, Č 2 CH OBR ,141 T 2 CH OBR ,041 T, Č, H 3 CH, VČ OBR ,038 T, Č, H 3 CH, VČ OBR

41 Obr. 20: Detail poškození prvku 51 (vlastní) Obr. 21: Poškození prvku 51 až 55 (vlastní) 33

42 Obr. 22: Schéma poškození přesahů stropních trámů na jižní straně (vlastní) 34

43 ČÍSLO PRVKŮ PRVEK OBJEM PRVKU (m 3 ) TYP POŠKOZENÍ STUPEŇ POŠKOZENÍ SANACE FOTO 5 VÝSLEDKY Tabulka 6: Poškození přesahů stropních trámů na jižní straně (vlastní) STROPNÍ STROPNÍ STROPNÍ STROPNÍ STROPNÍ STROPNÍ STROPNÍ STROPNÍ STROPNÍ STROPNÍ STROPNÍ STROPNÍ 0,007 T 1 CH 0,010 0,012 0,035 0,008 T 0,010 0,012 T 1 CH 0,010 0,010 0,008 0,009 T 1 CH 0,009 T 1 CH 35

44 SVISLÉ VNITŘNÍ KONSTRUKCE Vnitřní svislé konstrukce se skládají ze zděné části a roubené části. Zděné konstrukce se vyskytují v oblasti černé kuchyně a komína. Obr. 23: Vnitřní svislé konstrukce, 1: Zděná konstrukce, 2: Roubená konstrukce Vnitřní konstrukce jsou ve všech případech zakryty tapetami nebo vápennou kaší. Nebyl u nich proveden stavebnětechnický průzkum, protože majitelé nesouhlasili s destruktivním zásahem do konstrukce, který by průzkum doprovázel. Nelze však předpokládat, že by nebyla konstrukce poškozená. Naopak, vzhledem ke značnému poškození vnější obvodové konstrukce, lze předpokládat, že i vnitřní konstrukce jsou napadené biologickými škůdci. 36

45 Obr. 24: Roubení zakryto tapetou (vlastní) Obr. 25: Poškození roubené stěny z pohledu interiéru (vlastní) Obr. 26: Schéma vnitřní konstrukce stěny v chodbě (vlastní) 37

46 ČÍSLO PRVKŮ PRVEK OBJEM PRVKU (m 3 ) TYP POŠKOZENÍ STUPEŇ POŠKOZENÍ SANACE FOTO 5 VÝSLEDKY Tabulka 7: Poškození vnitřní konstrukce stěny v chodbě (vlastní) 68 0,130 H 2 VC OBR ,130 H,T 3 VC OBR ,070 H,T 2 VC OBR ,070 H 2 VC 72 0,070 H 2 VC 73 0,070 H 3 VC 74 0,070 H 3 VC Obr. 27: Poškození prvků 68 až 71 (vlastní) 38

47 SCHEMA Č. 11 ; PRVEK ČÍSLO SCHÉMATU S PRVKEM OBJEM PRVKU (m 3 ) MATERIÁL PRVKU TYP VÝMĚNY 5 VÝSLEDKY VÝSLEDEK STP SVISLÝCH KONSTRUKCÍ Tabulka 8: Tabulka prvků svislých konstrukcí určených k výměně (vlastní) 1,000 2,000 3,000 4,000 7,000 10,000 11,000 13,000 14,000 15,000 21,000 22,000 23,000 24,000 25,000 26,000 27,000 0,176 SMRK VC 0,267 SMRK VC 0,042 SMRK VC 0,018 SMRK VČ 0,037 SMRK VČ 0,018 SMRK VČ 0,018 SMRK VČ 0,018 SMRK VČ 0,123 SMRK VC 0,111 SMRK VC 0,094 SMRK VC 0,276 SMRK VC 0,102 SMRK VČ 0,102 SMRK VČ 0,019 SMRK VČ 0,019 SMRK VČ 0,047 SMRK VČ 39

48 SCHEMA Č. 19 SCHEMA Č VÝSLEDKY 28,000 31,000 32,000 33,000 35,000 36,000 37,000 38,000 39,000 40,000 41,000 42,000 43,000 44,000 45,000 46,000 47,000 48,000 49,000 50,000 51,000 0,033 SMRK VC 0,244 SMRK VC 0,244 SMRK VC 0,045 SMRK VČ 0,041 SMRK VC 0,177 SMRK VC 0,055 SMRK VČ 0,014 SMRK VČ 0,032 SMRK VČ 0,013 SMRK VČ 0,016 SMRK VČ 0,016 SMRK VČ 0,024 SMRK VČ 0,024 SMRK VC 0,161 SMRK VC 0,204 SMRK VČ 0,122 SMRK VČ 0,118 SMRK VČ 0,015 SMRK VČ 0,016 SMRK VČ 0,191 SMRK VČ 40

49 SCHÉMA Č VÝSLEDKY 54,000 0,022 SMRK VČ 55,000 0,023 SMRK VČ 68,000 0,130 SMRK VC 69,000 0,130 SMRK VC 70,000 0,070 SMRK VC 71,000 0,070 SMRK VC 72,000 0,070 SMRK VC 73,000 0,070 SMRK VC 74,000 0,070 SMRK VC PRVKŮ 47 KS CELKOVÝ OBJEM 3,946 m 3 Stavba je již na první pohled zanedbaná a po prozkoumání konstrukce se potvrdil alarmující stav. Rozsah poškození jednotlivých prvků je různorodý, ale všechny prvky konstrukce by bylo vhodné chemicky ošetřit, aby se předešlo dalšímu nežádoucímu šíření napadení. Pro znovuobnovení využívání stavby je potřeba nahradit 3,946 m 3 dřevěných prvků. K výměně je tedy určeno 55,38% svislé konstrukce. Toto číslo by se pravděpodobně zvyšovalo po strhání tapet a odstranění hliněné omítky, kde se průzkum neprováděl. Do tohoto objemu není započítaný materiál. Který bude potřeba na obnovu krovové konstrukce. Část hospodářskách prostor jsou se stropní konstrukcí, která je vyzděná vepřovicí. Strop je překlenutý dvěmi klenbami(obr.50). Mezi klenbami je konstrukce porušena a ve stropě vznikla trhlina. Vznik této poruchy se může přisoudit špatně zpevněnému svahu. Stěny sklepních prostor se sunou spolu se svahem a tím dochází k poruše.při obnově bude tato porucha odstraněna KROV Stavba je krytá sedlovou střechou, která má sklon od 31 do 48. Lehkou eternitovou krytinu nese hambálkový krov, který přechází v západní polovině stavby na 41

50 klasický vaznicový krov s vrcholovou vaznicí, do které jsou osedlány jednotlivé krokve. Jednotlivé prvky krovové konstrukce jsou ze smrkového dřeva. Hambálek u hambálkové konstrukce je na obou koncích opatřen rybinovým plátem. Celá krovová soustava je vynesena na pozednici, která leží na stropních trámech. Krovová konstrukce je ošetřena vápennou směsí, nelze tedy určit celé poškození prvků. V části konstrukce s hambálkem lze pozorovat starší krytinu střechy a to šindele, které byly později překryty krytinou z eternitu. Část konstrukce střechy se vyznačuje novějšími spoji. Jejich provedení naznačuje, že střecha je zrekonstruovaná a i dřevěné prvky nejsou poškozené v takové míře jako obvodová konstrukce. Podle STP je část krovu nad obytnou částí starší, než část druhá, nicméně nelze s určitostí říct, že by byl krov původní. Krov byl rekonstruován v době, kdy byla dostavovaná hospodářská část. Z toho důvodu jsou nad hlavní částí stavby dva typy krovové konstrukce to je konstrukce vaznicová a hambálková. Krokve jsou osedlány do pozednice, která leží na stropních trámech. Tento typ konstrukce je na 18. století neobvyklý, z toho lze usuzovat, že se celý krov upravoval v době užívání stavby. V části s hambálkovou konstrukcí krovu lze pozorovat dřevěný šindel, což je zřejmě původní krytina stavby. Proto usuzujeme, že i hambálkový krov pod šindeli je původní. Druhá polovina střechy se rekonstruovala při dostavbě sklepů a šindel se pod krytinou již nevyskytuje. Obr. 28: Krovová konstrukce ve 3D (vlastní) 42

51 ČÍSLO PRVKŮ PRVEK OBJEM PRVKU (m 3 ) TYP POŠKOZENÍ STUPEŇ POŠKOZENÍ SANACE FOTO 5 VÝSLEDKY Obr. 29: Schéma poškození krovu 1 (vlastní) Tabulka 9: Poškození prvků krovu 1 (vlastní) 1 HAMBÁLEK 0,018 T, Č, H 3 VC 2 KROKEV 0,071 T 1 CH 3 POZEDNICE 0,394 T 1 CH 4 KROKEV 0,071 T, H 3 VC FOTO 30 FOTO 30 FOTO 30 FOTO 30 5 POZEDNICE 0,394 T 1 CH 6 KROKEV 0,082 T, H 4 VC 7 POZEDNICE 0,154 T, H 4 VC 43

52 Obr. 30: Foto poškození krovu 1 (vlastní) 44

53 ČÍSLO PRVKŮ PRVEK OBJEM PRVKU (m 3 ) TYP POŠKOZENÍ STUPEŇ POŠKOZENÍ SANACE FOTO 5 VÝSLEDKY Obr. 31: Schéma poškození krovu 2 (vlastní) Tabulka 10: Poškození prvků u krovu 2 (vlastní) 1 HAMBÁLEK 0,018 T 1 CH 2 KROKEV 0,071 T 2 CH, VČ 3 POZEDNICE 0,394 T, CH 3 CH 4 KROKEV 0,071 T, H 3 CH, VČ 5 POZEDNICE 0,394 T 1 CH 6 KROKEV 0,082 T, H 4 VC 7 POZEDNICE 0,154 T, H 4 VC 45

54 ČÍSLO PRVKŮ PRVEK OBJEM PRVKU (m 3 ) TYP POŠKOZENÍ STUPEŇ POŠKOZENÍ SANACE FOTO 5 VÝSLEDKY Obr. 32: Schéma poškození krovu 3, 4 a 5 (vlastní) Tabulka 11: Poškození krovu 3, 4 a 5 (vlastní) 1 HAMBÁLEK 0,018 T 1 CH 2 KROKEV 0,071 T 2 CH 3 POZEDNICE 0,394 T, CH 3 CH 4 KROKEV 0,071 T, H 3 CH 5 POZEDNICE 0,394 T 1 CH 6 KROKEV 0,082 T, H 3 CH,VČ 7 POZEDNICE 0,154 T, H 3 VC 8 KROKEV 0,025 T, H 4 VC 9 POZEDNICE 0,024 T, H 4 VC 46

55 ČÍSLO PRVKŮ PRVEK OBJEM PRVKU (m 3 ) TYP POŠKOZENÍ STUPEŇ POŠKOZENÍ SANACE FOTO 5 VÝSLEDKY Obr. 33: Schéma poškození krovu 6 (vlastní) Tabulka 12: Poškození prvku 6 (vlastní) 1 HAMBÁLEK 0,018 T 1 CH 2 KROKEV 0,071 T 2 CH 3 POZEDNICE 0,394 T, H 2 CH 4 KROKEV 0,071 T, H 2 CH 5 POZEDNICE 0,394 T 1 CH 47

56 ČÍSLO PRVKŮ PRVEK OBJEM PRVKU (m 3 ) TYP POŠKOZENÍ STUPEŇ POŠKOZENÍ SANACE FOTO 5 VÝSLEDKY Obr. 34: Schéma poškození prvků krovu 7 a 8 (vlastní) Tabulka 13: Poškození prvků krovu 7 a 8 (vlastní) 2 KROKEV 0,071 T 2 CH 3 POZEDNICE 0,394 T, H 2 CH 10 VAZNICE 0, KROKEV 0,200 T, H 3 CH,VČ 12 POZEDNICE 0,154 T, H 2 CH 48

57 ČÍSLO PRVKŮ PRVEK OBJEM PRVKU (m 3 ) TYP POŠKOZENÍ STUPEŇ POŠKOZENÍ SANACE FOTO 5 VÝSLEDKY Obr. 35: Schéma prvků krovu 9 (vlastní) Tabulka 14: Poškození prvků krovu 9 (vlastní) 2 KROKEV 0,071 T 2 CH 3 POZEDNICE 0,394 T, H 2 CH 5 POZEDNICE 0,394 T 1 CH 10 VAZNICE 0, KROKEV 0,200 T, H 3 CH,VČ 12 POZEDNICE 0,154 T, H 2 CH 49

58 ČÍSLO PRVKŮ PRVEK ČÍSLO SCHÉMATU S PRVKEM OBJEM PRVKU (m 3 ) MATERIÁL PRVKU TYP VÝMĚNY 5 VÝSLEDKY Tabulka 15: Tabulka prvků krovové konstrukce určených k výměně (vlastní) 1 HAMBÁLEK 0,018 SMRK VC 4 KROKEV SCHÉMA Č. 0,071 SMRK VC 29 6 KROKEV 0,082 SMRK VC 7 POZEDNICE 0,154 SMRK VC 2 KROKEV 0,020 SMRK VČ 4 KROKEV SCHÉMA Č. 31 0,057 SMRK VČ 6 KROKEV 0,082 SMRK VC 6 KROKEV 0,058 SMRK VČ 8 KROKEV SCHÉMA Č. 32 0,075 SMRK VC 9 POZEDNICE 0,073 SMRK VC 11 KROKEV 11 KROKEV PRVKŮ 12 KS SCHÉMA Č. 33 SCHÉMA Č. 34 CELKOVÝ OBJEM 0,038 SMRK VČ 0,019 SMRK VČ 0,747 m 3 Krov nad roubenou částí stavby je napadený hmyzem, ale v menší míře než dřevěné prvky v roubení. Je to hlavně z důvodu toho, že byl krov rekonstruovaný. Velkou roly také hraje nátěr, kterým je opatřen krov a který tak částečně omezuje činnost hmyzu ve dřevě v západní polovině stavby. Východní strana objektu je bez ošetření. 50

59 Největší poškození lze pozorovat na prvním a druhém krovu ze západní strany, kde se projevuje velká vlhkost a dřevěné prvky jsou napadeny hnilobou a dřevokazným hmyzem. Větší vlhkost je v konstrukci hlavně kvůli popínavé rostlině, která roste po západní straně objektu a je prorostlá až do krovové konstrukce. Negativní důsledky vlhkosti lze pozorovat na celé západní stěně stavby. Čím více se vzdalujeme od západní strany stavby, tím méně jsou krovy nad roubenou částí objektu poškozeny. Z východní strany objektu je potřeba vyměnit pouze část krokví, kde jsou ve styku s dřevěným přístavkem nad hospodářskou částí. Dřevěné prvky jsou tady vystavené větší vlhkosti a dřevo tak degradovalo rychleji a je napadené plísní. Poškození těchto krokví bohužel nelze zjistit téměř v polovině jejich délky, jsou totiž nepřístupné. Pozednice pod těmito krokvemi je potřeba nahradit. Střešní konstrukce nad hospodářskou částí stavby je ve většině případů ve velice špatném stavu. Prvky jsou již na první pohled napadeny hnilobou a dřevokazným hmyzem. Lze to přičíst zvýšené vlhkosti a menší dimenzi prvků. Prakticky většina prvků nad touto částí stavby je potřeba vyměnit nebo alespoň částečně nahradit. Vzhledem ke konstrukci prvku lze předpokládat, že krov je jednou z nejnovějších částí stavby. Hambálková konstrukce na západní straně stavení je nejstarší. Prvky konstrukce jsou ošetřeny vápnem. Pod eternitovou střešní krytinou je vidět starší pokrývka střechy- dřevěné šindele. Šindele jsou již ve velice špatném stavu a jsou napadeny hnilobou (obr. 53). Krokve jsou spojeny plátováním a celému systému dodává funkčnost hambálek, který je připojen ke krokvím pomocí plátu se zámkem. Naopak, vaznicová soustava ve východní polovině objektu je novější a lze předpokládat, že se krov rekonstruoval v době, kdy se dostavovala hospodářská část. Krov zastřešuje hlavní i hospodářskou část objektu a chybí zde pozůstatky dřívější krytiny, která jde vidět v druhé polovině stavby. Krov má vrcholovou vaznici a krokve průběžné až do hospodářské části jsou osedlány do roubené stěny. Vrcholovou vaznici nesou z obou stran štítové prvky. Ve štítu na západní straně lze pozorovat hambálek plátovaný do soustavy krokví, to je jediný pozůstatek starší konstrukce v této části střechy. Do konstrukce je pomocí plátu připojena třetí krokev, která zastřešuje sklep. 51

60 Obr. 36: Konstrukce střechy ze západní strany (vlastní) STROPNÍ KONSTRUKCE Stropy v celém objektu jsou trámové. V západním pokoji je trámový strop s viditelnými trámy a záklopem. Trámy jsou natřeny hnědou barvou (obr. 37). V samotné místnosti nebyla zpozorována činnost hmyzu, ale vzhledem k lokálnímu napadení jednotlivých zhlaví trámů, lze předpokládat, že i v interiéru budou prvky pod nátěrem napadeny. V tomto názoru mne utvrzuje fakt, že nátěr je na některých částech trámů porušen a lze tak pozorovat lokální činnost hmyzu. Ve východním a na něj navazujícím severním pokoji je taktéž trámový strop, nicméně, tentokrát je zakrytý podbitím z rákosové omítky. Vzhledem k tomu, že jsou dřevěné prvky skryty za podbitím, nebyl proveden jejich průzkum, ale lze předpokládat, že je trámový strop napadený hmyzem. Podbití je již narušeno. Celý strop v obou pokojích je nakloněný, což je způsobeno nakloněním jižní stěny. (obr. 38) Při obnově objektu bude potřeba jednotlivé stropní konstrukce rozebrat a poškozené části prvků nahradit. 52

61 Obr. 37: Trámový strop s viditelnými trámy (vlastní) Obr. 38: Trámový strop s podbitím (vlastní) 53

62 5.2.4 PODLAHA V celém objektu je stejný druh podlahy a to tesařská- prkenná. Jednotlivá prkna různých šířek jsou zde natupo přiražená k sobě a přibitá do polštářů pod nimi. Podlaha v západní světnici je celkem zachovalá. Nevykazuje žádné napadení hnilobou ani dřevokazným hmyzem. Po dobu let, kdy se stavba užívala, se pravděpodobně nerekonstruovala, pouze se odstranily poruchy. Ve východním a severním pokoji je podlaha překrytá kobercem. Ve východním pokoji je podlaha ve značně poškozeném stavu. U jižní strany je dokonce zborcená. Je zde jasně viditelné napadení dřevokaznými škůdci. Tomuto stavu napomohlo i zborcení jižní strany roubené stěny. Podlahy ve východním a severním pokoji nemohly být prozkoumány celé, slouží totiž jako skladiště věcí a byly zastavěné. Práci znemožnil také koberec položený na prkenné podlaze. Podlaha v předsíni s kuchyní je hliněná, bez jakékoliv úpravy. Taktéž hospodářská část stavby je s hliněnou podlahou bez úprav STAVEBNĚ TRUHLÁŘSKÉ VÝROBKY V objektu není příliš mnoho stavebně truhlářských výrobků. Většina výrobků je původních a jsou značně zdevastovaném stavu. Jako nejlépe zachované se jeví schody, které nejsou původní OKNA Okna jsou v roubené části stavby ve většině případů deštěná, dvoukřídlá. Na jižní straně stavby jsou tři téměř totožná okna. Všechna tři okna jsou ve špatném stavu. Na jejich dnešní podobě se podílelo více faktorů. Povětrnostní podmínky, vyšší vlhkost a degradace materiálu škůdci se na oknech podepsala, a tak je potřeba všechny výplně otvorů na jižní straně vyměnit. Na oknech lze i pozorovat mechanické poruchy vlivem neustálého zatížení již porušeným roubením. Tlak na okna byl takový, že se stlačila a skleněná výplň z nich vypadala. Většina oken ve stavbě tak nemůže plnit svoji původní funkci. 54

63 Obr. 39: Okno na jižní straně stavby (vlastní) Okna na jižní straně jsou ve špatném stavu také vlivem nakloněním stavby. Dřevěné prvky oken jsou popraskané a většinou bez výplně. Okna byla natřená na zeleno, ale nátěr lze pozorovat již pouze lokálně. Třetí okno na jižní straně je již bez exteriérových křídel (Obr. 40). Okno je natřeno bílou barvou, která je již popraskaná a lokálně chybí úplně. Obr. 40: Okno na jižní straně stavby (vlastní) 55