Vzorové maturitní otázky z fyziky. PaedDr. Jiří Wojnar

Transkript

1 I N E S I C E D O R O Z O J E Z DĚL Á Á N Í zoroé auriní oázky z fyziky PaedDr. Jiří Wojnar Součási ohoo projeku je soubor 5 auriních okruhů i s příkady a zorci, keré pořebujee zná při řešení fyzikáních úoh. Někeré ypy příkadů jsou jako ukázka řešené. Saozřejě, že žáci ají při ýpočech příkadů zná eorii z hodin fyziky. eorie a znění fyzikáních zákonů zde nejsou rozpracoány, proože předpokádá, že žáci eorii již znají z hodin fyziky a u auranů se yo znaosi a doednosi předpokádají. Doufá, že yo zoroé oázky poohou žáků při sudiu k auriní zkoušce z fyziky. Jiří Wojnar

2 Škoa: řída: Zkoušející: Škoní rok: Přísedící: Mauriní oázky z fyziky pro obor echnické yceu. Kineaika Definuje pojy: zažná sousaa, reainos pohybu, Gaieů princip reaiiy. Rozdě pohyby pode aru rajekorie a zěn rychosi. Pohyb ronoěrný příočarý, ronoěrně zrychený a zpoaený, oný pád, ronoěrný pohyb po kružnici. Nakresi grafické záisosi (f), s(f), a(f) pro šechny druhy pohybů, napiš zorce pro rychos, dráhu, čas, zrychení, periodu, frekenci, obodoou rychos, úhoou rychos. Ueďe příkad skádání pohybů. ypočěe z příkadů k. oázce: a) Auoobi jede konsanní rychosí 6k h. Za jak douho ujede dráhu 5 k. Čas určee hodinách, inuách, sekundách. [,5 h;5 in; 9 s] b) Z ísa A yeěo eado rychosí k. h -. Za hodiny po saru. eada z ísa A yeěo e sejné sěru. eado rychosí 3 k.h -. Za jakou dobu po saru. eada a jaké zdáenosi od ísa A se eada sekaa. Řeše počeně a pooci grafu s(f). [ 6 h; s k] c) ak začíná brzdi s počáeční rychosi 7 k.h - se zrychení.s -. Určee dobu brždění a déku brzdné dráhy. Zakresee grafickou záisos (f). [ s; s ]. Dynaika Definuje pojy: zájené působení ěes, Newonoy pohyboé zákony, ipus síy hybnos ěesa, zákon zachoání hybnosi. Jaké síy působí na ěeso při ronoěrné pohybu po kružnici? Napiše zorce pro Newonoy pohyboé zákony, hybnos ěesa a zákon zachoání hybnosi a ueďe na pojy příkady z praxe. ypočěe z příkadů k. oázce: a) Jakou siou při ýkopu působí brankář na íč o honosi 4 g, jesiže na íč působí po dobu, s a rychos íče je pak 9 k.h -. [ N ] b) S jak eký zrychení se rozjíždí ak s honosi jesiže ažná sía okooi je N. [ a.s - ] c) agón o honosi 5, kerý je rychosí 4 k.h - narazi do agónu o honosi 3, kerý sá. Po náraze se agóny spojiy. Určee ýsednou rychos sousay. [ 5 k.h - ] 3. Práce, ýkon, energie Definuje pojy: Mechanická práce, ýkon, příkon, energie a zákon zachoání energie. yo pojy yjádřee zorci a ueďe příkady z praxe.

3 ypočěe z příkadů k 3.oázce: a) Paice o honosi,5 kg dopadne na hřebík rychosí 3.s -. Jak ekou siou paice působí na hřebík, kerý se zaboři do aeriáu do houbky,5 c. [ 5 N ] b) ýah o honosi 5 kg ysoupí z 3. para do 5. Jak se zěší jeho poenciání energie jesiže ýškoý rozdí ezi pary jsou 4. [ E 4 J ] c) rakor se pohybuje při orbě konsanní rychosí,88 k.h - při ýkonu kw. Jak ekou siou áhne puh? [ 37 5 N] P 4. Graiační poe Definuje pojy: Graiační poe hoogenní a nehoogenní, graiační sía,inenzia gr. poe, graiační zrychení, práce graiační poi, graiační poenciá. K ěo pojů ueď i přísušné zorce. Proč je graiační sía ěřiená pouze u ěes s ekou honosí? Definuje pojy: rh sisý, odoroný, šiký. Maxiání ýška rhu, axiání dáka rhu, eeační úhe. Pohyby družic..,. a 3. kosická rychos. Keperoy zákony. Suneční sousaa. Pro rhy ueďe zorce pořebné k ýpočů. ypočěe z příkadů ke 4. oázce: a) Jak se zění graiační sía ezi Zeí a Měsíce, jesiže by se zdáenos ezi nii x zenšia [Graiační sía by bya x ěší] b) Určee ýpoče za pooci M- abuek graiační zrychení na porchu Zeě a jeho - - hodnou poroneje s inenziou graiačního poe. [ a 9,83 s, K 9,83 N kg ] c) Určee axiání ýšku sisého rhu zhůru a dobu ýsupu do axiání ýšky. ěeso ěo počáeční rychos 44 k. h -. [ h ax 8 ; 4 s ] g 5. Mechanika uhého ěesa Definuje pojy:moen síy zhede k ose oáčení, oenoá ěa,oen dojice si, oen seračnosi.kde se projeuje oen seračnosi praxi?jednoduché sroje. Podínky ronosi oenů si.ěžišě ěes, druhy ronoážné poohy, sabiia ěesa. ypočěe z příkadů k 5. oázce: a) Na konci nosníku o déce 6 působí sía 4 N a na druhé konci působí sía N. Určee déku raen si a eikos ýsednice si, jesiže síy působí sejný sěre a jsou ronoběžné. [ r ; r 4 ] b) Dokaže aeaicky na nakoněné roině panos zaého praida echaniky,že práce ažení ěesa po nakoněné roině je sejně eká jako práce ěesa při jeho zedání koo k zei.

4 c) Na houpačce sedí díě o honosi 5 kg e zdáenosi 3 od osy oáčení. Do jaké zdáenosi od osy oáčení si usí sednou čoěk o honosi kg, aby se houpačka nepřeažoaa ani na jednu sranu. Dokaže ýpoče. [ r,5 ] 6. Mechanika ekuin Definuje pojy: Hydrosaika, Archiédů zákon, zakoá sía, Pascaů zákon, ak, hydrosaický a aosférický, hydrosaický paradox, hydrodynaika, ronice koninuiy, Bernouiho ronice, hydrodynaický paradox, ainární a urbuenní proudění. K ěo pojů ueďe přísušné zorce a apikace na prakické yužií. ypočěe z příkadů k 6. oázce: a) Koue o honosi 5,67 kg je zcea ponořena do ody a napíná ano siou 5,7 N. Z aeriáu o jaké husoě je koue yrobena? ( g.s - -3 ). [ ρ 9 45kg ] b) Rychos ody porubí o poše průřezu je.s -. Určee, jakou hodnou bude í rychos oda porubí o průřezu,5. [ 4 s ] c) Určee rychos ody. čási porubí při hydrosaické aku 75 Pa, jesiže á oda. čási porubí rychos 5.s - při aku Pa. [ 8,66 s ] 7. Zákadní poznaky oekuoé fyziky a niřní energie sousay Definuje pojy:kineická eorie áek, Brownů pohyb, erodynaická sousaa a její ronoážný sa. epoa a jednoky C, K. epo a jednoka J.. erodynaický zákon a zěny niřní energie. Ueďe přeodní zah ezi C a K a ezi K a C, zorec pro epo a ysěee z kineické eorie áek co ěříe, když ěříe epou a epo. Jaký ěříe epou a epo.co je epená kapacia sousay(ěesa), šíření epa, kaorierická ronice,. erodynaický zákon. ypočěe z příkadů k oázce č. 7 a) Přeeďe na Keiny : 5 C, - C, 5 C Přeeďe na C : 5 K, K, K definuje K b) Určee zěnu niřní energie áky, kerá přije z okoí epo 5 MJ a odezdá epo 5 MJ. Co se běhe ohoo děje sane s epoou áky? c) ěeso o honosi 5 g, ěrné epené kapaciě 9 J.kg -. K - a epoě 5 C ožíe do ody o ěrné epené kapaciě 4 J.kg -. K -, honosi g a epoy 8 C. Jaká je ýsedná epoa sousay ěeso oda? [ 79, C ]

5 8. epené děje pynech Definuje pojy:izoerický, izochorický, izobarický, adiabaický. Děje popiše zorci. Saoá ronice, Boyů Marioů zákon, Charesů zákon, Gay- Lussaců zákon, Poissonů zákon. Ke še dějů ueďe šechny ožné grafické záisosi eičin a.erodynaický zákon pro epené děje a popiše u kerých dějů pyn koná práci. Jak funguje zážehoý a zněoý čyřdobý oor. ypočěe z příkadů k oázce č. 8 a) Určee ak pynu, kerý á na konci děje obje, 3, epou 5 K a na počáku děje epou K, ak kpa a obje,5 3. [ p 5 Pa ] b) Počáeční ak pynu při konsanní objeu je kpa při epoě C. Na jakou hodnou se zění ak, jesiže epoa soupne na C? [ p 7,9 Pa] c) Pyn á při konsanní aku počáeční obje,5 3 a epou K. Určee jaká je konečná epoa pynu e C, jesiže konečný obje pynu je? [ 6,85 C] 9. Srukura a asnosi pených áek a kapain Definuje pojy: Krysaické a aorfní áky, druhy deforací, deforace pode sěru působící síy. Hooků zákon, deforační křika.eponí rozažnos pených áek praxi. Ueďe příkady a zorce. Objasněe pojy: Porchoá rsa kapainy, porchoá sía, porchoé napěí, energie, iskozia kapain,kapiární eeace a deprese a jejich ýsky praxi,zorce.eponí obje. Rozažnos kapain, zorce a ýsky jeu praxi. ypočěe z příkadů k oázce č. 9 a) Oceoý drá á déku 6, obsah příčného řezu dráe je 3. Modu pružnosi aeriáu je GPa a prodoužení působení síy je 5. Určee eikos síy. [ 5 N ] b) Odoďe jednoku součiniee eponí rozažnosi pených áek. [ K - ] c) Do jaké ýšky ysoupí oda kapiáře o pooěru,5, jesiže porchoé napěí ody je přibižně 7 N. -? [ h,8 ]. Zěny skupensí áek Definuje pojy:ání, uhnuí,ypařoání,kondenzace,subiace,desubiace,ar.zěny skupensí ysěee na grafické záisosi (f) Q na, popiše fázoý diagra. ysěee kaorierickou ronici fázoých přeěn a definuje skupenské epo a ěrné skupenské epo. ysěee jak souisí fázoé přeěny s aosférický a obecně nější ake. ypočěe z příkadů k oázce č. a) Zakresee na grafu (f) Q fázoou přeěnu edu o epoě C na odu o epoě C.

6 b) Určee cekoé epo pořebné k přeěně edu o epoě C, ěrné epené kapaciě J. kg -. K - a honosi kg na odu o epoě C a ěrné epené kapaciě 4 J. kg -. K -. ázoá přeěna se děje za noráního aosférického aku. Měrné skupenské epo ání edu je 334 J. kg -. [ Q 397 J ] c) Určee co se sane s ede o počáeční epoě C a ěrné epené kapaciě sejné jako příkadu (b), kerý á i sejné ěrné skupenské epo, jesiže přije z okoí epo 5 J? Dokaže ýpoče. [ na odu o epoě C se přeění,6 kg edu ]. Eekrosaika Definuje pojy:asnosi eekrických nábojů a eekricky nabiých ěes. Proon,neuron a eekron z hediska eekrického. Couobů zákon,inenzia eekr. poe, práce e. poi, eekrický poenciá,eekrické napěí.odiče,izoany.eekrosaická indukce a poarizace. Kapacia odiče. Kondenzáory. Sérioé a paraení zapojení kondenzáorů. K pojů přiřaďe zorce a graficky znázorněe radiání e. poe a poe ezi deskai kondenzáoru. ysěee poje eekrická siočára. ypočěe z příkadů k oázce č. a) Určee eikos eekrosaické síy ezi děa ěesy, kerá obě ají náboj +,5 µ C a jsou od sebe zdáena 5. Určee roněž, zda je sía přiažiá nebo odpudiá. [ e 8 N ; odpudiá ] b) Určee eikos inenziy eekrického poe okoí ěesa s náboje µc, jesiže na ěeso působí eekrosaická sía N. [ E 5 ] c) Jaká je kapacia deskoého kondenzáoru, jehož obdéníkoé desky o rozěrech c a 3 c jsou e zdáenosi 6 Mezi deskai je zduch ; ε 8,854. [C88,54p]. Eekrický proud koech Definuje pojy: Sejnosěrný eekrický proud, podínky průchodu eekrického proudu obode, zdroje sejnosěrného napěí, spořebič. Ohů zákon, eekrický odpor. Prní a druhý Kirchhoffů zákon, sérioé a paraení zapojení rezisorů. Práce, ýkon, příkon, účinnos eekrického zařízení. K pojů napiše zorce a použií praxi. ypočěe z příkadů k oázce č. a) Určee čas pořebný k průchodu e. náboje µc odiče, jesiže odiče prochází e. proud 5 A. [,4 s] b) Určee déku odičů z ědi a hiníku, jejichž odpor je Ω, pocha průřezu je,5 a ρ, 78µ Ω, ρ, 85µ Ω. [ 8,9; 75,4] Cu A Cu A c) Da rezisory o odporech R 5 Ω a R 5 Ω jsou zapojeny do série na cekoé napěí. Určee napěí na jednoiých rezisorech, cekoý proud a proud I a I a cekoý odpor. [ U 5 ; U 75 ; I C I I,5A]

7 3. Eekrický proud kapainách Definuje pojy: Eekroyická disociace, eekroy, eekroýza, kaion, anion, kaoda, anoda.ueďe zorce pro aradayoy zákony eekroýzy a popiše ýzna eičin.popiše ýzna eekroýzy praxi a popiše činnos gaanických čánků. ypočěe z příkadů k oázce č. a) Určee, koik g ědi se youčí při eekroýze na kaodě, jesiže rozoke CuSO4 eče e. proud 5 A po dobu hodin. K určení eekrocheického ekiaenu ědi použije M- abuek. [ Cu 59,6 g] b) Napiše zorec pro eekrocheický ekiaen z. aradayoa zákona a z hodno pro ěď eekrocheický ekiaen ědi určee ýpoče. [ A Cu, g. C -.] c) ysěee činnos ooěného akuuáoru. 4. Eekrický proud e akuu a pynech Definuje pojy: eroeise, ionizace,saosaný a nesaosaný eekrický ýboj pynu. Dounaý, oboukoý, jiskroý ýboj, koróna. ysěee, jaký je rozdí ezi žárokou, zářikou a ýbojkou a kde se yo zdroje sěa použíají praxi.ysěee kde se ješě ůžee praxi seka s oboukoý, jiskroý a dounaý ýboje. ypočěe z příkadů k oázce č.4 nebo odpoěze na probéoou oázku. a) Napěí ezi eekrodai je 3. Jakou rychosí je eioán eekron z kaody při sudené eisi. Honos eekronu je 9,. -3 kg a náboj eekronu je,6. -9 C. [,9. 7.s - ] b) Jaký je rozdí ezi sudenou eisí a eroeisí eekronu. Napiše k ou zorce a pak ysěee. Použije M- abuky. c) ysěee, jaký je rozdí ezi edení eekrického proudu kapainách a pynech? Deonsruje ionizaci pynu. 5. Eekrický proud pooodičích Definuje pojy: pooodič a odič, pooodič s asní a s příěsoou odiosí, děroá a eekronoá odios,dioda,ranzisor a jejich použií praxi.-a charakerisika diody, přeodní charakerisika ranzisoru, zesioací činie ranzisoru, ysěení činnosi diody na jednoduché e.obodu (dioda sérii s žárokou připojenou na sejnosěrný zdroj napěí.) ypočěe z příkadů k oázce č.5 nebo odpoěze na probéoou oázku a) Keré údaje usíe zí úahu před použií diody? [Oeírací napěí propusné sěru, axiání proud propusné sěru a axiání napěí záěrné sěru] Zdůodněe, proč při sejné napěťoé zdroji propusné a záěrné sěru je propusné sěru na oeru naěřeno aé napěí a záěrné sěru ěší.

8 b) Zakresee schéa zapojení ranzisoru NPN pode kerého byse oděřii přeodní charakerisiku ranzisoru ( z naěřených hodno ypočei zesioací proudoý činie ranzisoru. c) Určee ýpoče proudoý zesioací činie ranzisoru a ysoe podínku zahu, jesiže I C A a I B A. [ β při konsanní napěí ezi koekore a ediore] 6. Sacionární agneické poe Definuje pojy: sacionární a nesacionární agneické poe, agneické poe sáých agneů, agneický indukční čára, agneický indukční ok, agneický oen, ag. indukce, agneická sía, Apérů zákon, Apéroo praido praé ruky, eingoo praido eé ruky, Magneická indukce příého odiče s proude, agneická indukce cíky. Láky agneické poi, agneická hysereze.zapiše a ysěee přísušné zorce ypočěe z příkadů k oázce č. 6 a) ysoe přísušné praido k obrázků I b) Určee eikos eekrického proudu, kerý proéká odiče poi o agneické indukci 4,5, akiní déka odiče je 5 a na odič působí agneická sía N. odič je koý k indukční čará. [ I,8 A ] c) Mezi děa ronoběžnýi odiči sinoproudého edení, jejíchž zájená zdáenos je,, působí sía 6 N na každý er déky odičů. Reainí pereabiia prosředí je. Určee eikos proudu e edení. [ I 4 A ]

9 7. Nesacionární agneické poe Definuje pojy: Sacionární a nesacionární agneické poe, agneický indukční ok, agneický oen, aradayů zákon eekroagneické indukce, asní a zájená indukce, Lenzů zákon. znik sřídaého napěí a proudu, časoý a fázoroý diagra. zorce pro aradayů zákon eekroagneické indukce, okažiou hodnou sřídaého napěí a proudu., ransforační ronici. ysěee poje ransforáor a princip jeho činnosi, rozod eekrické energie z eekráren do doácnosí a podniků. Ueďe zorce pro ýkon sřídaého proudu činný, zdániý a jaoý. ypočěe z příkadů k oázce č. 7 a) Příý odič o déce, sírá s agneickýi indukčníi čarai hoogenního ag. poe sáe úhe 45. Určee eikos indukoaného napěí e odiči, kerý se pohybuje e sěru koé na odič i indukční čáry rychosí o eikosi. s -.Magneická indukce á eikos. [ U i, 4 ] b) Proud cíce se ronoěrně zenši o,8 A za dobu, s. Jaká bya indukčnos cíky, jesiže se při o indukoao napěí 45? [U i 5 H ] c) Na obrázku znázorňující ransforáor určee poče a poěr záiů a ypočíeje napěí a proud na sekundární cíce, jesiže na priární cíce byo napěí a cíkou proéka proud A. [ U 5, I 4 A ] 8. Obody sřídaého proudu Definuje pojy: Rezisor, odpor, cíka, indukčnos, indukance (indukiní reakance), kondenzáor, kapacia, kapaciance (kapaciní reakance), ipedance. Ueďe zorce pro okažié hodnoy i a u obodech s ideání rezisore, cíkou a kondenzáore. Nakresee jejich ekoroé diagray. A oéž napiše a zakresee pro jeden osciační obod a ysěee hosonoy zahy. ypočěe z příkadů k oázce č. 8

10 a) ysěi obrázky a napiš k ni zorce. Diagray paí pro kerý ideání prek zapojený na sřídaý zdroj napěí a proudu? b) Sanoe proud procházející ideání cíkou, kerá á 6 záiů, déku c, průřez jádra 5 c, µ 64. Cíka je připojena na napěí 5 s frekencí 5 Hz. [ I, A] r c) Určee rezonanční frekenci obodu,kde cíka á indukčnos,5 H a kondenzáor kapaciu µ. [ f 59,4 Hz ] 9. Kiání a nění Definuje pojy:kiání, nění, druhy kiání a nění, okažiá ýchyka kiaého pohybu a ronice ny, kyado, kiání na pružině, doba kiu a kyu, rezonance. Poronej echanické kiání a nění s eekrický kiání a nění. K pojů zapiše a ysěee přísušné zorce. ypočěe z příkadů k oázce č. 9 a) Určee déku kyada, jehož doba kyu je s. [ ] b) Určee apiudu kiaého pohybu, úhoou rychos, periodu a frekenci, jesiže je - kiaý pohyb určen ronicí y,5 sin 68 () [ y,5 ; ω 68 rad s ;, s; f Hz] c) Určee apiudu ny, úhoou rychos, periodu, frekenci, rychos a noou déku ny, kerá je určena ronicí y,5 sin 56 ( - 5x) () [ y,5 ; f Hz;,5 s; f Hz; λ, ; 4.s - ]

11 . noé asnosi sěa Definuje pojy: Sěo je eekroagneické nění, idiené sěo, infračerené sěo, urafiaoé, rengenoé záření. Zákoniosi odrazu a ou na roinné poše a roinné rozhraní. Sneů zákon ou, ohyb na šěrbině a řížce, inerference a poarizace sěa. Kde se s ěio jey ůžee seka praxi a přiřaďe k ěo pojů přísušné zorce. ypočěe z příkadů k oázce č. a) Sěo dopadá na sko o indexu ou,5 pod úhe 45. Určee rychos sěa e ske a úhe ou. [β ; k.s - ] b) Určee, jakou noou déku sěa uidíe pro. axiu na řížce, kerá á řížkoou konsanu n -, axiu pozorujee pod úhe 3. [λ 5 n] c) Jakou oušťku usí í sko o indexu ou,5, abycho odražené sěe iděi. iniu pro sěo o noé déce 555 n.[ d 85 n). Zobrazení zrcade a čočkai Definuje pojy: Zobrazení roinný a kuoý zrcade, oko jako opická sousaa, zobrazení spojkou a rozpykou, zobrazoací ronice, ronice pro příčné zěšení. Opické přísroje upa, ikroskop, brýe, daekohedy, foografický přísroj, eoar,... Ronice pro úhoé zěšení opických přísrojů. ypočěe z příkadů k oázce č. a) Před duý zrcade o pooěru křiosi 6 c je uísěn předě o eikosi c e zdáenosi 6 c před zrcade. Určee obrazoou zdáenos, eikos obrazu, příčné zěšení. [ a 6 c; y c; Z - ] b) Určee grafickou eodou poohu obou obrazů předěů. c) Určee úhoé zěšení ikroskopu, je-i jeho opický inera c, ohniskoá zd. Objekiu je c a ohniskoá zdáenos okuáru 5 c. [ γ ]

12 . Kanoá fyzika, fooerie ysěee pojy: nější fooeekrický je, Coponů pokus, duaisus na čásice. ooerické a radioerické eičiny a jejich jednoky. Zářiá energie, zářiý ok, zářios, inenzia yzařoání, sěený ok,síios, osěení. Záření černého ěesa, Wienů posunoací zákon K ěo pojů napiše zorce a přiřaďe jednoky. ypočěe z příkadů k oázce č. a) Určee síios zdroje, kerý yzařuje sěený ok do prosoroého úhu sr. [ I cd ] b) Jaké osěení bude přío pod zdroje na desce sou zdáené od zdroje sěa,5, jesiže síios zdroje je 65 cd. [ E x] c) Určee noou déku sěa, jehož zdroj á epou 6 C.( b,9. -3.K) [ λ 46 n] 3. yzika aooého jádra a obau Definuje pojy:jádro a oba aou,čásice jádru a obau a jejich asnosi, honosní úbyek B(schodek). Modey aou, supkoý ode. Jaderné přeěny. Radioakiia, přirozená a uěá. Zářeníα, β, γ. Posunoací praida.yužií radionukidů praxi. Jaderné šěpení a synéza.bioogické účinky jaderného záření a ochrana před ní. Jaderný reakor. ypočěe z příkadů k oázce č. 3 a) Určee eikos energie uoněné spáení kg uhíku, jesiže honosní schodek je 3,6. - kg. [ E 3,. 7 J] b) Určee energii aou odíku zákadní sau, když n. [ E -, J - 3,6 e] c) ysěee rozpad α, β, β +, γ a napiše přísušné obecné ronice Dopiše ronici do spráného aru. beryiu + α --- uhík +? 4. Druhy si e fyzice, eeenární čásice, zákadní poznaky speciání eorie reaiiy Definuje pojy: Druhy si e fyzice a kde působí, dosah sioého působení a jejich eikos. Eeenární čásice e fyzice a jejich asnosi. Karky, ěžké a ehké čásice, foon. Heisenbergů princip neurčiosi. Definuje pojy: Inerciání a neinerciání sousaa,. a. posuá reaiiy, konrakce déek, diaace času, paradox dojča, skádání reaiisických rychosí, reaiisická honos, ekiaence přírůsku honosi a energie. Ueďe zorce, keré pojy popisují a jeden prakický důkaz panosi SR.

13 ypočěe z příkadů k oázce č. 4 a) Kidoá déka yče je 5, jakou déku naěří pozoroae, kerý eí koe rakeě rychosí,9c.[,7 ] b) Jaký čas upyne na Zei, jesiže pozoroae rakeě, kerá se pohybuje rychosí,95c naěří na hodinkách e.[ na Zei je 3 e ] c) Z rakey, kerá se pohybuje rychosí sěa čoěk sříí asere po eřeci. Co bude o rychosi aseroého paprsku soudi nější pozoroae Newon a co Einsein? [ Newon rdí, že paprsek se pohybuje rychosí c, Einsein rdí, že rychos paprsku je c] 5. Zákadní poznaky asronoie a asrofyziky Definuje pojy:kosické ey, hězdářský daekohed,ýoj Suneční sousay, hězd. znik a zánik esíru. Herzsprungů Russeů diagra, bíý rpasík, neuronoá hězda, černá díra, graiační rudý posu, ysěee rozdí ezi paneou a hězdou, zákadní inforace o sunci, Zei a zeské Měsíci. Co udáá Hubeoa konsana. ypočěe z příkadů k oázce č. 5 a) Jakou rychosí se pohybuje Zeě koe Sunce? Honos Zeě je 6. 4 kg, Honos Sunce je. 3 kg a zdáenos Zeě od Sunce je AU. [ 3 k.s - ] b) Objasni pooci obrázku zdáenos parsek a ypočíej ji. c) Urči dobu oběhu Jupiera koe Sunce. zdáenos Jupiera od Sunce je 5,57 AU. [,86 e]

14 a) Mechanika zorce, keré pořebujee při ýpočech U zorců neuádí jednoky, proože předpokádá, že je auran zná. Husoa ρ Ronoěrný pohyb rychos s, dráha s, čas s Průěrná rychos neronoěrného pohybu s P Ronoěrně zrychený příočarý pohyb: podínka počáeční rychos. Zrychení a kons., rychos a a s, dráha a Jesiže a s, pak + a, s s + +. a s. Ronoěrně zpoaený pohyb - rychos Ronoěrný pohyb po kružnici a, dráha a s. s α π Obodoá rychos, úhoá rychos ω π f, perioda, f frekence f, zah ezi obodoou a úhoou rychosí ω r. Dosředié zrychení je a d ω r. r oný pád - íhoé zrychení g 9,8 s ; g s. g Rychos g, dráha s. pro ýpočy se ůže použía hodnoa Sisý rh zhůru je sožen z pohybu ronoěrného příočarého sěre nahoru a oného pádu sěre doů, a proo na odození ýsedných zorců pro rychos, dobu ýsupu a ýšku rhu použíáe zorců z ěcho pohybů. g Rychos g, ýška rhu h, za předpokadu, že axiání ýšce je ýsedná rychos nuoá, ychází pro dobu ýsupu

15 a když uo dobu ýsupu dosadíe do zorce pro ýšku rhu h, dosanee zorec g pro axiání ýšku rhu H. Doba dopadu je pak. g odoroný rh je pohyb sožený z pohybu ronoěrného příočarého ronoběžně se zeí a z oného pádu. Rychos + (g, dáka rhu ) s. g d Šiký rh zhůru je sožen z pohybu ronoěrného příočarého pod eeační úhe α a oného pádu. Pro ýsednou rychos a ýšku rhu proíáe eno pohyb do osy y jako sisý rh zhůru s počáeční rychosí Y a dáku rhu proíáe do osy x jako pohyb ronoěrný příočarý s rychosí X. Y X sin α, cosα. ýsedná rychos Y g sin α g, za předpokadu, že nejyšší bodě dráhy je ýsedná rychos nuoá, pak doba ýsupu je sin α. g Pro ýšku rhu h paí h s s, kde s je dráha sisého rhu zhůru s počáeční rychosí Y a s je dráha oného pádu. g h sin α, když za dosadíe dobu ýsupu, pak dosanee zah pro sin α axiání ýšku H. Doba dopadu D. g sin α sin α Pro dáku šikého rhu zhůru pak paí d X d coa. g g Z ohoo zahu pak ypýá, že dáka rhu záisí na eikosi počáeční rychosi a na úhu rhu. Nejěší dáka rhu je při úhu 45. Hybnos ěesa p, ipus síy I.. Newonů pohyboý zákon (zákon síy) íhoá sía G g. p ( ) a.

16 Dosřediá sía Moen síy D ω r. r M r, oenoá ěa M + M + M. N Moenoá ěa pro dě ronoběžné síy souhasného sěru r r. Moen dojice si D d. Mechanická práce W s cosα, jesiže je sěr síy souhasný se sěre dráhy, pak W s W P P ýkon P, účinnos η nebo η P P Energie kineická (pohyboá) Energie poenciání (poohoá) E K E P g h P P Zákon zachoání echanické energie E E K + E P kons. Moen seračnosi ěesa k ose pro honý bod Kineická energie roujícího ěesa řecí sía u sykoého ření I r I ω E K f ξ řecí sía u aiého ření (aiý odpor) n r Jednoduché sroje: páka a b ; pená kadka ; oná kadka ; koo na hřídei R r ; nakoněná roina g sinα g h, h ; kín z h ; šroub π r h. Graiační sía ( Newonů graiační zákon ) g G, píseno G je íso písena r kappa (κ)a yjadřuje graiační konsanu 6,67 N..kg -. Inenzia graiačního poe Zeě je číseně rona graiačníu zrychení N G K g a g M κ R ZE ZE M ZE Inenzia e ýšce h nad porche K κ (R + h) ZE Práce hoogenní graiační poi energii. W K h je číseně rona graiační poenciání

17 Graiační poenciá Kruhoá rychos ěesa e ýšce h nad porche paney kde κ je graiační konsana ( 6,67 N kg ) a při porchu paney ϕ E P g κ M K, R + h K κ M R Oběžná doba družice π (R + h) K 3 a řeí Keperů zákon 3 a b)hydroechanika ak Hydrauický is p S S S Hydrosaický ak p h h ρ g Hydrosaická zakoá sía (Archiédů zákon) Z ρ g Ronice koninuiy (spojiosi) proudící ekuiny (zákon zachoání honosi proudící ekuiny) S S kons. Bernouioa ronice (zákon zachoání energie pro jednokoý obje proudící ekuiny) p h + ρ p h + ρ kons. Rychos yékané kapainy houbce h oore nádobě h g Newonů zorec pro eikos odporoé síy c) Moekuoá fyzika a erodynaika epená kapacia ěesa Měrná epená kapacia ěesa C ρ S Q C Q c

18 Kaorierická ronice c ( ) c ( ). erodynaický zákon U W + Q Sřední kadraická rychos oeku 3k ak ideáního pynu Saoá ronice ideáního pynu N p 3 p n k n R p p kons. Izoerický děj kons., p kons. p p p Izochorický děj kons., kons. Izobarický děj p kons., kons. Adiabaický děj Q, p χ kons. Poissonoa konsana Práce pynu při izobarické ději c χ c P W p Účinnos kruhoého děje η W Q Q Q Účinnos epeného ooru η η MAX Hooků zákon σ n ε E, E S eponí dékoá rozažnos pených áek (+ α ) Pro objeoá rozažnos pených áek (+ β ), β 3α a kapain je zorec sejný

19

20 Inenzia zuku Rychos šíření zuku e zduchu P I S [ 33,8 +,6{}] s Hadina hasiosi e) Eekřina a agneisus Q Q Couobů zákon e, k 4π ε r B B 4π ε og e Q Inenzia e. poe E ; E k Q r 9 I I (db) 9 N C Práce e. poi W e s Q E s Eekrický poenciá ϕ W Q E ; d d s Eekrické napěí U ϕ ϕ Kapacia odiče Kapacia deskoého kondenzáoru Sérioé zapojení kondenzáorů Paraení zapojení kondenzáorů Energie nabiého kondenzáoru Q C U ε S C (n ), n je poče desek d Q kons., U U + U + U, + + C N C C C N + Q + Q N, C C + C C N U kons., Q Q + E W Q U C U Ohů zákon Eekrický proud U I R Q I U ρ Eekrický odpor R, R, R R ( + α ) I S Záisos ěrného e. odporu na epoě ρ ρ (+ α ) Eekrooorické napěí (napěí naprázdno) U e U (R Z + R ) I i

21 Sérioé spojení rezisorů Paraení zapojení rezisorů I kons., U U U U N, R R R R N U kons., + +, Σ I N O. K.z. R R R R N. Kirchhoffů zákon Σ U e Σ R N I N Práce eekrického proudu W U I ýkon e. obodu se sejnosěrný proude, kerý funguje jako rezisor Proudoý zesioací činie ranzisoru β I I C B U CE kons. W P aradayoy zákony eekroýzy A I M I ν Sudená a epená eise eekronu z kaody Q U 3 k Sía působící na příý odič s proude ag. poi Sía působící na čásici s náboje ag. poi B I sin α B Q sin α Magneická indukce příého odiče B µ π I d - e sředu kruhoého záiu - ácoé cíky Moen dojice si působící na zái ag. poi Inenzia ag. poe Magneický indukční ok B µ I r N I B µ M B I S sin α B H µ Φ B S cosα aradayů zákon eekroagneické indukce Indukčnos cíky U i Φ Φ L I L I

22

23 Hraniční úhe (ezní) Zobrazoací ronice duého zrcada a spojné čočky Obrazoá zdáenos pro dué zrcado a spojnou čočku Zobrazoací ronice pro ypuké zrcado a rozpyku Obrazoá zdáenos pro ypuké zrcado a rozpyku n sin α n + a a f a f a a f + a a f a ( f) a a + f y a a f Ronice pro zěšení Z y a f U ypukého zrcada a rozpyky usíe zí úahu, že ohnisko je záporné! f a f Pro opickou ohunos enké čočky paí ϕ f n n + r r Úhoé zěšení upy Úhoé zěšení ikroskopu kde d je konenční zrakoá zdáenos 5 c. Úhoé zěšení daekohedu Inerferenční axiu odražené sěe Inerferenční iniu odražené sěe Maxia sěa při ohybu na opické řížce Síios d γ f d nebo a d γ f, f γ f OK f OB OB OK nd + λ λ nd + k λ (k + ) b sin α k λ Φ I Ω λ Osěení Wienů posunoací zákon E Φ S λ b I r cosα Sefanů-Bozanů zákon M e σ 4

24 g) Speciání eorie reaiiy - Diaace času Konrakce déek Skádání reaiisických ronoběžných rychosí Reaiisická honos Cekoá energie ěesa Kidoá energie c c u + u u + c c E c E c h) Kanoá fyzika, fyzika eekronoého obau a jádra aou Energie foonu h c E h f λ Honos foonu h f c Einseinoa ronice fooefeku h f W + De Brogieho noá déka čásice h λ h R E h n E n Kineická energie eekronu e sacionární zahu E ; n n 8 L 5 R 3,9 Hz Rydbergoa konsana Honosní schodek jádra nukidu B Z + (A Z) azebná energie jádra azebná energie nukeonu jádře Zákon radioakiní přeěny α : A X Z X α + Y, A Z 4 A 4 Z + A A : X Z β + + YZ β. Při přeěně γ se pooha prku abuce neění. λ N N e n, λ Rychos zdaoání gaaxií konsany. P E ε J J B c E J A β β, A A : X Z + YZ + H r, sáří esíru je přerácená hodnoa Hubbeoy N J

25 Řešené příkady, keré jsou podobné příkadů oázkách. a) Auoobi jede konsanní rychosí 8k h. Za jak douho ujede dráhu k. Čas pohybu určee hodinách, inuách, sekundách. 8 k h s k? (h, in, s) s,5h 5 in 9 s 8 Auoobi ujede dráhu k při rychosi 8 k h za dobu,5 h, 5 i., 9 s. c) ak začíná brzdi s počáeční rychosi 44 k.h - se zrychení 4.s -. Určee dobu brždění a déku brzdné dráhy. Zakresee grafickou záisos (f). a 4.s - B? (s) s B? () 44 k h 4 s 4 a B 4 s, s B B 4. a 4 B ak brzdí s na dráze. Sejný ýsedek yjde použií upraené ronice s B a.. b) S jak eký zrychení se rozjíždí ak s honosi 5 jesiže ažná sía okooi je N. 5 5 kg N a? ( s ) a 5 s ak se zrychení s. c) agón o honosi 4, kerý je rychosí 36 k.h - narazi do agónu o honosi,76 kerý sá. Po náraze se agóny spojiy. Určee ýsednou rychos sousay.

26 4, 36 k h? ( k h ),76,,, + + ( + ) ( + ) k h 5,76. Po nárazu jea soupraa agónů rychosí 5 k h. 3. a) Paice o honosi kg dopadne na hřebík rychosí 6.s -. Jak ekou siou paice působí na hřebík, kerý se zaboři do aeriáu do houbky c. kg 6 s h s c,? (N) s Paice působí na hřebík siou 5 N. s 6 5 N, b) ýah o honosi kg ysoupí z. para do 5. Jak se zěší jeho poenciání energie, jesiže ýškoý rozdí ezi pary jsou 4 ( g s ). kg h E? ( J ) P E P g h J Poenciání energie ýahu se zěší o J. 4. a) Jak se zění graiační sía ezi Zeí a Měsíce, jesiže by se zdáenos ezi nii 5x zenšia. eno ýpoče se dá apikoa na kerákoi ěesa. g κ, g r κ r 5 5 κ r Graiační sía se 5x zěší.

27 c) Určee axiání ýšku sisého rhu zhůru a dobu ýsupu do axiání ýšky. ěeso ěo počáeční rychos 88 k. h -. h M 88 k h? (), 8 s? (s) 8 g 8 s, h M 3 g ěeso bude do axiání ýšky 3 soupa 8s. 5. a) Na konci nosníku o déce 5 působí sía 3 N a na druhé konci působí sía N. Určee déku raen si a eikos ýsednice si, jesiže síy působí sejný sěre a jsou ronoběžné. 5 3 N N, r? () r? (N) r + r; r r (5 r ) r r 3 (5 r ) r 5 3 r 5 5 r r r 5 3, r N Déky raen jsou 3 a a ýsedná sía á eikos 5 N. b) Dokaže aeaicky na nakoněné roině panos zaého praida echaniky,že práce ažení ěesa po nakoněné roině je sejně eká jako práce ěesa při jeho zedání koo k zei. G íhoá sía

28 h g sinα g h W W G h g h g Je zřejé, že práce ykonaná siou při pohybu ěesa na dráze je sejná jako při zedání ěesa do ýšky h. 6. b) Rychos ody porubí o poše průřezu,5 je.s -. Určee, jakou hodnou bude í rychos oda porubí o průřezu,5.,5 S,5 S s? s s,5,5 S S S S. průřezu proudí oda rychosí s. c) Určee rychos ody. čási porubí při hydrosaické aku 5 Pa, jesiže á oda. čási porubí rychos 5.s - při aku Pa. ) s? ( 5 Pa p s 5 Pa p h h h h p ρ p ρ + + / + ρ ) p (p ρ h h,8 s. čási porubí eče oda rychosí,8 s.

29 7. b) Určee zěnu niřní energie áky, kerá přije z okoí epo 55 MJ a ykoná práci 5 MJ. Co se běhe ohoo děje sane s epoou áky? Q 55 MJ W 5 MJ U? MJ U W + Q MJ niřní energie áky se zěší o 5 MJ a í se zěší i epoa áky. c) ěeso o honosi 5 g, ěrné epené kapaciě 9 J.kg -. K - a epoě 5 C ožíe do ody o ěrné epené kapaciě 4 J.kg -. K -, honosi g a epoy 8 C. Jaká je ýsedná epoa sousay ěeso oda? c c 9 J kg 5 8? 5 g,5 kg g, kg 4 J kg ( C C C) K K c ( ) c ( ( c + c ) c + c ) c ( c + c + c ), 4 8 +, , C,5 9 +, 4 86,5 ýsední epoa sousay ěeso- oda bude ronoážné sau 79, C. 8. a) Určee ak pynu, kerý á na konci děje obje, 3, epou 8 K a na počáku děje epou K, ak kpa a obje,5 3. p Pa,5 K, 8 K p? (Pa) 3 3 p p p,5 8 p Pa MPa, Konečný ak pynu je MPa.

30 c) Pyn á při konsanní aku počáeční obje,5 3 a epou K. Určee jaká je konečná epoa pynu e C, jesiže konečný obje pynu je?,5 K, 3? (K),? ( 3 C) kons. Konečná epoa pynu je 4 K. 4 K 9. a) Oceoý drá á déku 5, obsah příčného řezu dráe je. Modu pružnosi aeriáu je GPa a prodoužení působení síy je 4. Určee eikos síy. 5 S E GPa 4 4? (N) 6 3 Pa σ ε E S E 3 6 E S 4, 3 N 5 Oceoý drá je naahoán siou 3 N. c) Do jaké ýšky ysoupí oda kapiáře o pooěru,, jesiže porchoé napěí ody je přibižně 73 N. -? r, σ,73 N h? () 4 σ h ρ g r σ,73 h 3 r ρ g 4 oda kapiáře ysoupí do ýšky,73.,73

31 . a) Zakresee na grafu Q (f) fázoou přeěnu edu o epoě C na odu o epoě C. b) Určee cekoé epo pořebné k přeěně edu o epoě C, ěrné epené kapaciě J. kg -. K - a honosi kg na odu o epoě 5 C a ěrné epené kapaciě 4 J. kg -. K -. ázoá přeěna se děje za noráního aosférického aku. Měrné skupenské epo ání edu je 334 J. kg -. c c Q J kg kg kg 4 J kg 334 J K C 5 C C? (J) C K K Q C c ( ) + + c ( ) [ ( ) ] (5 ) 878 J Q C Cekoé epo á hodnou 878 J.

32 . a) Určee eikos eekrosaické síy ezi děa ěesy, kerá obě ají náboj +,5 µ C a jsou od sebe zdáena 5. Určee roněž, zda je sía přiažiá nebo odpudiá. Q Q r e,5,5 5,5? (N) 6 6 C C 6 Q Q 9.5,5 k 9 r,5 6 e Sía je odpudiá a á eikos 5 N. 5 N b) Určee eikos inenziy eekrického poe okoí ěesa s náboje 5 µc, jesiže na ěeso působí eekrosaická sía N. Q 5µ C 5 e N E? ( - ) 4 C E e Q Eekrické poe á innenziu 4.. a) Určee čas pořebný k průchodu e. náboje 4 µc odiče, jesiže odiče prochází e. proud A. Q 4 µ C 4 6 I A,A? (s) C Q I 4, 6,4 s odiče projde náboj za čas,4 s.

33 b) Určee déku odičů z ědi a hiníku, jejichž odpor je Ω, pocha průřezu je,5 a ρ, 78µ Ω, ρ A,85 µ Ω. Cu S,5 R Ω ρ ρ Cu A Cu A,78µ Ω,85 µ Ω? ()? () Cu R S,5 8,9 ρ,78 A,5 7,54,85 Déka ěděného odiče je 8,9 a déka hiníkoého odiče je 7, a) Určee, koik g ědi se youčí při eekroýze na kaodě, jesiže rozoke CuSO4 eče e. proud A po dobu 5 hodin. K určení eekrocheického ekiaenu ědi použije M- abuek. I A A 5 h 8 Cu? (g),39 s 3 g C A I, , g Při eekroýze se z rozoku síranu ěďnaého proude a za dobu 5 hodin youčí na kaodě 59, g ědi. b) Napiše zorec pro eekrocheický ekiaen z. aradayoa zákona a z hodno pro ěď eekrocheický ekiaen ědi určee ýpoče. A M υ 63,54,39 g C 96 5 Eekrocheický ekiaen ědi á eikos,39 g C.

34 4. a) Napěí ezi eekrodai je 5. Jakou rychosí je eioán eekron z kaody při sudené eisi. Honos eekronu je 9,. -3 kg a náboj eekronu je,6. -9 C. U 5 e 9,? s 3 Q,6 9 kg C Q U Q U e,6 9, , s b) Jaký je rozdí ezi sudenou eisí a eroeisí eekronu. Napiše k ou zorce a pak ysěee. Použije M- abuky. Při sudené eisi paí ronice z předchozího příkadu a při eponí eisi ze žhaené kaody paí ronice 3 k e Q U, kde 3 k je Bozanoa konsana,38 J K, je erodynaická epoa keinech (K) Určee rychos eioání eekronu při epoě kaody C. 3 k e 3,5 s,5 k s 5. a) Keré údaje usíe zí úahu před použií diody? [Oeírací napěí propusné sěru, axiání proud propusné sěru a axiání napěí záěrné sěru] Zdůodněe, proč při sejné napěťoé zdroji propusné a záěrné sěru je propusné sěru na oeru naěřeno aé napěí a záěrné sěru ěší. c) Určee ýpoče proudoý zesioací činie ranzisoru a ysoe podínku zahu, jesiže I C 5 A a I B A. I β I C B 5, 5 Proudoý zesioací činie ranzisoru je 5.

35 6. b) Určee eikos eekrického proudu, kerý proéká odiče poi o agneické 4 indukci,4,akiní déka odiče je,5 a na odič působí agneická sía 5 N. odič je koý k indukční čará. 5,5 B,4 I? (A) 4 N B I sin α 4 5 I,5 A 4 B I 4,5 Proud,kerý prochází odiče á eikos,5 A. c) Mezi děa ronoběžnýi odiči sinoproudého edení, jejíchž zájená zdáenos je,5, působí sía 5 N na každý er déky odičů. Reainí pereabiia prosředí je. Určee eikos proudu e edení. d,5,5 I 5 N? (A) µ π I I d I d 7 5,5 7 5 A Proud e edení je 5 A. 7. a) Příý odič o déce,5 sírá s agneickýi indukčníi čarai hoogenního ag. poe sáe úhe 9. Určee eikos indukoaného napěí e odiči, kerý se pohybuje e sěru koé na odič a agneické indukční čáry rychosí o eikosi 5. s -. Magneická indukce á eikos 5.,5 5 s B 5 U i? () Φ U i B cos α B 5 5,5,5 Noráa (koice k poše, kerou yáří pohybe odič sírá oo případě s ag. indukčníi čarai úhe ).

36 b) Proud cíce se ronoěrně zenši o 5 A za dobu, s. Jaká bya indukčnos cíky, jesiže se při o indukoao napěí 5? I 5 A, s U i 5,5 L? (H) Cíka á indukčnos H. I U i L U i,5, L, H H I 5 8. b) Sanoe proud procházející ideání cíkou, kerá á 8 záiů, déku c, průřez jádra c, µ 64. Cíka je připojena na napěí s frekencí 5 Hz. N 8z, S, µ 64 r U f 5 Hz I? (A) L µ µ r N S 4π 8, 64, 7 r 5,4 H X L L ω L π f 5,4 6,8 5 5, Ω I U X L 64,6 A Cíkou prochází proud,6 A. c) Určee rezonanční frekenci obodu,kde cíka á indukčnos, H a kondenzáor kapaciu 5 µ. L, H C 5µ 5 f? (Hz) 6 f π L C 6,8, , Hz Rezonanční frekence je 59, Hz.

37 9. a) Určee déku kyada, jehož doba kyu je s. s? () g 4 9,8 3,94 π π Déka kyada je 3,94. b) Určee apiudu kiaého pohybu, úhoou rychos, periodu a frekenci, jesiže je kiaý pohyb určen ronicí y,5 sin,56 () y y y f sin ω π ω, ω π,5 Hz (),5, ω 56 rad s,56 6,8, s Apiuda kiaého pohybu je,5, úhoá rychos je,56 pohybu je s a frekence je,5 Hz. rad s, perioda. a) Sěo dopadá ze zduchu na sko o indexu ou,5 pod úhe 3. Určee rychos sěa e ske a úhe ou. n α 3,5 3 k s? ( s β? ) sin α sin β n n n 3 k s n,5 sin 3,5 sin β,333, β 9 8 6,5,5 Rychos sěa e ske je k β 9. s a úhe ou je 8 6

38 b) Určee, jakou noou déku sěa uidíe a pro keré axiu na řížce, kerá á řížkoou konsanu n -, axiu pozorujee pod úhe 45. b n k α 45 λ? n b sin α k λ,77 λ,77 λ 44 n 77 n neuidíe Uidíe. axiu sěa s noou dékou 77 n.. a) Před duý zrcade o pooěru křiosi 8 c je uísěn předě o eikosi c e zdáenosi 8 c před zrcade. Určee obrazoou zdáenos, eikos obrazu, příčné zěšení. r 8 c a 8 c f 4 c y c a? (c) y? (c) Z? a f a 8 c, a f Z a 8 a 8, y Z y c. Obraz je e zdáenosi 8 c před zrcade,á eikos c a zěšení je. c) Určee úhoé zěšení ikroskopu, je-i jeho opický inera 4 c, ohniskoá zdáenos objekiu je,5 c a ohniskoá zdáenos okuáru 4 c. 4 c f f OB OK γ?,5 c 4 c d γ f f OK OB ,5 Úhoé zěěšeikroskopu je75.

39 . b) Jaké osěení bude přío pod zdroje na desce sou zdáené od zdroje sěa, jesiže síios zdroje je 5 cd. I 5 cd r E? (x) I cosα 5 E 5 x r 4 Osěení sou přío pod žárokou je ze zdáenosi 5 x. c) Určee noou déku sěa, jehož zdroj á epou C.( b,9. -3.K) 73,5 K b,9 λ λ λ C 3? (;n) b b K 3,9 8 73,5 9 8 n Maxiáně yzařoaná noá déka sěa je 8 n oo sěo bycho oke neiděi. 3. b) Určee energii aou odíku excioané sau, když n. h R E E n n n 5 R 3,9 Hz 34 6,65 3,9 5 5,45 9 J 3,4 e c) ysěee rozpad α, β, β +, γ a napiše přísušné obecné ronice α : X, A Z 4 A 4 α + YZ β, A A : X Z β + YZ+ + β A A : X Z β+ + YZ Uran 38 U 9 yzáří čásici 38 4 U9 α + 4 α 34 h 9 4. a) Kidoá déka yče je, jakou déku naěří pozoroae, kerý eí koe rakeě rychosí,8c.

40 ,8 c? () (,8c),64c c c c Pozoroae naěří déku 6. 6 b) Jaký čas upyne na Zei, jesiže pozoroae rakeě, kerá se pohybuje rychosí,95c naěří na hodinkách e. e? e c (,95c) c 64 e Na Zei upyne 64 e. 5. b) Objasni pooci obrázku zdáenos parsek a ypočíej ji. Jeden parsek je 3,86 3 AU k 3 g, r 3,86 k 6 r g 4,848 k. c) Urči dobu oběhu Marsu koe Sunce. zdáenos Marsu od Sunce je,5369 AU. a a Z M Z M rok?roků AU,5369 AU 3 3 a a, M Z,5369 M 3,88 roku a a M Z 3 M 3 Z Doba oběhu Marsu koe Sunce je,88 roku. Z řeinu příkadů pro zoroé ýpočy jse již necha na ás, aby aše přípraa k auriě z fyziky nebya příiš jednoduchá. Roněž doporučuji se nauči kresi grafické záisosi fyzikáních eičin. Přeji noho úspěchů u auriních zkoušek. Jiří Wojnar