PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT. Lékařská biologie 2005/2006
|
|
- Jakub Konečný
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT 1.
2 2.
3 3.
4 4.
5 Způsoby buněčné smrti: smrt v důsledku působení škodlivého vnějšího faktoru smrt jako indukovaná sebevražda katastrofická buněčná smrt fyziologická buněčná smrt apoptóza, autofagie, nekróza, onkóza 5.
6 NEPROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT: nekróza katastrofická smrt buňky v důsledku vnějších vlivů příčinou ireverzibilní poškození některé ze základních buněčných funkcí 6.
7 PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT (Programmed Cell Death, PCD) indukovaný, regulovaný a selektivní proces pro vyřazování určitých buněk Apoptóza (apoptosis, type I PCD) kaspázy, kalpainy, katepsiny, granzymy Autofagie (autophagy, type II II PCD) autofagozomy/autolysozomy (lysozomální proteázy) 7.
8 Bursch, W. W (Cell Death and and Differentiation 8, 8, ) 8.
9 Průběh apoptózy: normální buňka smršťování rozpad (fragmentace) apoptotická tělíska (apo-bodies) 9.
10 Proč buňky podléhají apoptóze? 1. Apoptóza je nezbytná pro řádný vývoj organismu: resorpce ocásku během metamorfózy pulce v žábu odstranění tkáně mezi prsty během embryogeneze odstranění nadbytečných neuronů při vytváření synapsí v mozku uvolňování endometria na počátku menstruace 10.
11 Proč buňky podléhají apoptóze? 2. Apoptóza je nezbytná pro likvidaci buněk, které představují ohrožení integrity organismu buňky infikované viry efektorové buňky imunitního systému po odeznění imunitní odpovědi buňky s poškozením DNA zvýšená produkce proteinu p53 (induktor apoptózy) nádorově transformované buňky 11.
12 12.
13 Jak se rozhoduje o apoptóze? Odstranění pozitivního signálu růstové faktory - neurony Interleukin 2 (IL-2) - lymfocyty Přijetí negativního signálu zvýšení hladiny oxidačních látek v buňce, ROS poškození DNA (volné radikály, UVR, gama záření, chemoterapeutika) molekuly (death ligands), které se se napojují na specifické receptory (death receptors) 13.
14 MORFOLOGICKÉ A BIOCHEMICKÉ PŘÍZNAKY APOPTÓZY 1. Zmenšení (smrštění) buňky 2. Porucha adherence 3. Poruchy permeability mitochondriální membrány a uvolnění cytochromu c 4. Blebbing plazmatické membrány 5. Změny v plazmatické membráně 6. Kolaps jádra (degradace chromatinu) 7. Zvýšená aktivita transglutaminázy 8. Aktivace kaspáz, proteolytické štěpení 9. Rozpad buňky na apoptotická tělíska 10. Fagocytóza apoptotických tělísek 14.
15 Poruchy adherence ztráta fokálních adhezí 15.
16 Změny v plazmatické membráně externalizace fosfatidylserinu ( eat me signal) 16.
17 Blebbing plazmatické membrány degradace kortikálního cytoskeletu (fodrin, aktin) 17.
18 Kolaps jádra (degradace chromatinu) kondenzace chromatinu na periferních oblastech jádra, později i v celém obsahu jádra internukleosomální štěpení DNA - žebříček (ladder) fragmentace jádra 400 bp 200 bp CAD caspase-activated DNase 18.
19 Kolaps jádra (degradace chromatinu) 19.
20 Detekce internukleosomálního štěpení DNA: TUNEL: TdT-mediated dutp nick end labelling TUNEL DAPI 20.
21 Aktivace kaspáz, proteolytické štěpení kaspázy cysteinové proteázy, štěpící na karboxyskupině kyseliny asparagové caspases = cysteinyl-aspartic-acid-proteases 14 druhů kaspáz: iniciační (2, 8, 8, 9 a 10) efektorové (3, 6 a 7) 7) inflamatorní (1, 4, 4, 5, 5, 11-14) 21.
22 Aktivace kaspáz, proteolytické štěpení prokaspáza kaspáza aktivní kaspáza 22.
23 Rozpad buňky na apoptotická tělíska aktinový kontraktilní aparát 23.
24 Fagocytóza apoptotických tělísek pohlcení apoptotických tělísek okolními buňkami (makrofágy, dendritické buňky) fagocytující buňky vylučují cytokiny, které zabraňují zánětu ve ve tkáni 24.
25 Mechanismy indukce apoptózy 25.
26 Mechanismy apoptózy APOPTÓZA VYVOLANÁ VNITŘNÍMI SIGNÁLY: zdravá buňka exprimuje na vnější membráně mitochondrií protein Bcl-2, vázaný k Apaf-1 při poškození buňky protein Bcl-2: uvolní Apaf-1 kanály se se uvolni cytochrom C z mitochondriích apoptosom: Apaf-1 Cytochrom C prokaspáza 9 (datp) aktivní kaspáza 9 (iniciační) - aktivuje prokaspázu 3 aktivní kaspáza 3 (efektorová) - štěpí proteiny 26.
27 27.
28 Mitochondrial pathway Bcl2 28.
29 29.
30 Mechanismy apoptózy APOPTÓZA VYVOLANÁ VNĚJŠÍMI SIGNÁLY: indukce cytotoxickými T-lymfocyty (granzym B): přímá aktivace kaspáz (3, 7, 7, 8, 8, 10) aktivační molekuly (death ligands) se se napojují na specifické receptory v plazmatické membráně: Tumor necrosis factor α (TNF-α) TNF receptor Lymphotoxin (TNF-β) TNF receptor Fas-ligand (FasL) Fas receptor (CD95) přenos signálu do cytoplasmy přes adaptorové molekuly (( TRADD, FADD) aktivace prokaspázy 8 aktivovaná kaspáza 8 štěpením dalších prokaspáz spouští proteolytickou kaskádu 30.
31 31.
32 Death receptor pathway Bcl2 28.
33 Some molecules are good guys, some are bad guys, and some become bad because they fail in their functions. The molecule p53 is a good guy when it it is functioning correctly. Editor-in-Chief: Daniel E. Koshland Jr.
34 p53 objeven původně - protoonkogen (mutatní forma) od 90. let funkce tumorového supresoru, udržování genomové stability ( guardian of of genome ), indukce apoptózy
35 aktivace p53 poruchou metabolismu způsobenou viry nebo poškozením DNA (záření, ROS aj.) buněčnou hypoxií nedostatkem ATP aktivací ankogenů
36 Nobelova cena za fyziologii a lékařství: Sydney Brenner John E. Sulston H. Robert Horvitz za výzkum genetické regulace vývoje orgánů a programované buněčné smrti 32.
37 Caenorhabditis elegans 1090 somatických buněk, z toho 131 podléhá apoptóze regulace apoptózy - 14 genů Ced: Ced-3 (kaspáza 1), Ced-4 (Apaf-1) - indukce Ced-9 (Bcl-2)- represe 33.
38 Dlamini et et al., al., 2004 (Pharmacology & Therapeutics 101, ) 15) 34.
39 Kerr, J.F.R., Wyllie, A.H., Currie, A.R. Apoptosis: A basic biological phenomenon with wide ranging implications in in tissue kinetics. British Journal of of Cancer (1972) 26,
40 Apoptóza a nádory Viry, inhibující apoptózu transformovaných buněk: Human papilloma virus (HPV): exprese proteinu E6 inaktivátor proteinu p53 Epstein-Barrové virus (EBV): produkuje protein, podobný proteinu Bcl-2 36.
41 Apoptóza a nádory Inhibice apoptózy nádorových buněk bez účasti virů: leukémie: exprese vysoké hladiny Bcl-2 (translokace) melanom: inhibovaná exprese genu pro Apaf-1 nádory plic a střeva: sekrece decoy molekuly, která se se váže na FasL a brání její vazbě na Fas (CTL buňku neusmrtí) sekrece FasL nádorovými buňkami indukuje apoptózu CTL 80% CA střeva mutace p53 37.
42 Apoptóza a imunitní systém Autoimunitní choroby: defekty v indukci apoptózy u CTL po odeznění imunitní odpovědi lupenka revmatoidní artritida AIDS: pokles CD4+ a CD8+ T-lymfocytů pouze část infikována HIV, většina umírá apoptózou nejasný mechanismus indukce apoptózy (HIV exprimuje geny Tat, Nef a Vpr které indukují vysokou hladinu Fas, FasL a změnu permeability mitochomdriální membrány) 38.
43 Apoptóza a degenerativní onemocnění Alzheimerova choroba Parkinsonova choroba Huntingtonova choroba nejasné mechanismy indukce apoptózy: volné radikály nedostatečná hladina nervových růstových faktorů vysoká hladina neurotransmiterů 39.
44 Metodické aspekty studia apoptózy 1. Co detekovat? morfologické příznaky (1972) blebbing membrány, kondenzace chromatinu, kolaps jádra, vznik apo-bodies fragmentace DNA (1987) fragmenty: ladder, zlomy v řetězcích: TUNEL aktivace proteolytické kaskády (1995) produkty proteolytického štěpení 40.
45 Metodické aspekty studia apoptózy 1. Co detekovat? změny plazmatické membrány (1997) externalizace fosfatidylserinu: annexin-v změny mitochondrií (1998) změny permeability mitochondriální membrány, detekce Cytochomu C a AIF 41.
46 Metodické aspekty studia apoptózy 2. Jak detekovat? Mikroskopie (světelná, fluorescenční, elektronová) ELISA (spektrofotometrické hodnocení) DNA-elektroforéza Flow cytometrie Western-blotting 42.
47 Lockshin, Zakeri Studzinski 43.
VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ
REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,
Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina
Apoptóza Onkogeny Srbová Martina Buněčný cyklus Regulace buněčného cyklu 1. Cyklin-dependentní kináza (Cdk) cyclin Regulace buněčného cyklu 2. Retinoblastomový protein (prb) E2F Regulace buněčného cyklu
Přehled regresivních změn
Přehled regresivních změn Regresivní změny Nekrózy Gangrény Apoptóza Atrofie Dystrofie Progresivní změny Hyperplasie Hypertrofie Regenerace Metaplasie Metalaxie Dysplasie Neoplasie Regresivní změny Nekrózy
ZÁNĚT osnova. ZÁNĚT: definice; vymezení pojmu. DRUHY ZÁNĚTU: podle průběhu
ZÁNĚT osnova Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obecná charakteristika zánětu Klasifikace zánětu podle průběhu podle příčiny podle patologicko-anatomického obrazu Odpověď
APOPTÓZA. MUDr. Jan Pláteník, PhD.
APOPTÓZA MUDr. Jan Pláteník, PhD. Etymologie Staří Řekové: apoptosis podzimní opadávání listů ze stromů John F.R. Kerr, A. Curie a A. Wylie, 1972: termín apoptosa poprvé použit pro přirozenou buněčnou
Přednáška RNDr. Alena Vaculová, Ph.D.
Apoptóza nádorových buněk tlustého střeva po působení TRAILu a metody její detekce Přednáška 6.12.2005 RNDr. Alena Vaculová, Ph.D. VÝZKUM APOPTÓZY Výzkum zabývající se problematikou apoptózy je stále aktuální
Apoptóza. Veronika Žižková. Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie
Apoptóza Veronika Žižková Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie Apoptóza Úvod Apoptóza vs nekróza Role apoptózy v organismu Mechanismus apoptózy Metody detekce Úvod -
rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv
Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový
APOPTÓZA. RNDr. Alena Vaculová, Ph.D. Laboratoř cytokinetiky Biofyzikální ústav AV ČR přednáška
APOPTÓZA RNDr. Alena Vaculová, Ph.D. Laboratoř cytokinetiky Biofyzikální ústav AV ČR přednáška 9.5.2006 Apoptóza - programovaná buněčná smrt - termín poprvé použil australský patolog J. F. Kerr v roce
APOPTÓ T ZA Z Bc. Hana Zmrzlá
APOPTÓZA Bc. Hana Zmrzlá Osnova přednášky buněčná smrt apoptóza vs. nekróza význam apoptózy obecné rysy apoptózy apoptotická dráha regulace apoptózy metody studia a detekce apoptózy Apoptóza programovaná
Protinádorová imunita. Jiří Jelínek
Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám
BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY
BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ TRANSFORMACE V MEDICÍNĚ Příklad: Buněčná transformace: postupná kumulace genetických změn Nádorové onemocnění: kolorektální karcinom 2 3 BUNĚČNÁ TRANSFORMACE
Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví
Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?
Intracelulární detekce Foxp3
Intracelulární detekce Foxp3 Ústav imunologie 2.LFUK a FN Motol Daniela Rožková, Jan Laštovička T regulační lymfocyty (Treg) Jsou definovány funkčně svou schopností potlačovat aktivaci a proliferaci CD4+
Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE
Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT KONTINUITA ŽIVOTA: R. R. Virchow: Virchow: buňka buňka z buňky, z buňky, živočich živočich z
Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu
Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády
Biologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE
Biologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT KONTINUITA ŽIVOTA: R. R. Virchow: Virchow: buňka buňka z buňky, z buňky, živočich
Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů GENETICKÝ
Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY PROTINÁDOROVÁ IMUNITA - HISTORIE 1891 W. Coley - otec imunoterapie 1957 F.M. Burnet hypotéza imunitního dozoru 1976 A.W. Bruce
Mitochondriální genom, úloha mitochondrií v buněčném metabolismu, signalizaci a apoptóze
Mitochondriální genom, úloha mitochondrií v buněčném metabolismu, signalizaci a apoptóze MUDr. Jan Pláteník, PhD březen 2007 Mitochondrie:... původně fagocytované/parazitující bakterie čtyři kompartmenty:
ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii
ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních
Autophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha
Autophagie a imunitní odpověd Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha Ostrava, 29. ledna 2019 Historie Nobel Prize 2016 Yoshinori Ōsumi https:p//nobeltpizrog/utplodss/2l018//06/ohsuiillchtul
Fyziologie AUTOFAGIE. MUDr. JAN VARADY KARIM FNO
Fyziologie AUTOFAGIE MUDr. JAN VARADY KARIM FNO 29.1.2019 Autofagie?? Autofagie Self-eating Regulovaný katabolický jev Degradace a recyklace buněčných cytoplasmatických komponent: malfunkční a staré proteiny,
Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta
Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta Igor Satinský Nemocnice Havířov Mezioborová JIP Colours of Sepsis, Ostrava, 28.1.2015 Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta Igor Satinský Nemocnice
Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky
NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Vztahy mezi imunitním
nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů Variabilita
Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí
Stárnutí organismu Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí poklesy funkcí se liší mezi orgánovými systémy Některé projevy stárnutí ovlivňuje výživa Diagnostické metody odlišují
Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha
Nespecifické složky buněčné imunity M.Průcha Nespecifická imunita Vzájemná provázanost nespecifické přirozené a adaptivní specifické imunity Lymfatické orgány a tkáně Imunokompetentní buňky Nespecifická
Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci
Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci Druhy imunitních reakcí NESPECIFICKÁ (vrozená) imunitní reakce SPECIFICKÁ (adaptivní, získaná) imunitní reakce infekce hodiny 0 6 12 1 3 dny 5 7 Prvotní
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE Základní funkce imunitního systému Chrání integritu organizmu proti škodlivinám zevního a vnitřního původu: chrání organizmus proti patogenním mikroorganizmům a jejich
Játra a imunitní systém
Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU, RECETOX, PřF Masarykovy univerzity, FN u sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno Játra a imunitní systém Vojtěch Thon vojtech.thon@fnusa.cz Výběr 5. Fórum
IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím
Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím Experimentální práce dokazují, že imunitní systém zároveň rozeznává a eliminuje nádorové buňky Dunn et al 2002; Dunn
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V/2 - inovace směřující k rozvoji odborných kompetencí Název materiálu: Buněčný cyklus
VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE
TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.
Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK
Komplementový systém a nespecifická imunita Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK IMUNITA = OBRANA 1. Rozpoznání vlastní a cizí 2. Specifičnost imunitní odpovědi 3. Paměť zachování specifických
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY
EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY 1 VÝZNAM EXTRACELULÁRNÍCH SIGNÁLNÍCH MOLEKUL V MEDICÍNĚ Příklad: Extracelulární signální molekula: NO Funkce: regulace vazodilatace (nitroglycerin, viagra) 2 3 EXTRACELULÁRNÍ
Typy a příčiny poškození buňky a tkání. Nekróza a apoptóza. Osud poškozené tkáně
Typy a příčiny poškození buňky a tkání Nekróza a apoptóza Osud poškozené tkáně Nobelova cena za medicínu 2016 Yoshinori Ohsumi autofagocytóza - embryonální vývoj - diferenciace buněk - imunitní systém
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI LÉKAŘSKÁ FAKULTA Ústav biologie DIZERTAČNÍ PRÁCE Mgr. Ivo Frydrych Olomouc 2009
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI LÉKAŘSKÁ FAKULTA Ústav biologie DIZERTAČNÍ PRÁCE Mgr. Ivo Frydrych Olomouc 2009 Prohlašuji, že jsem předloženou dizertační práci vypracoval samostatně a použil v ní pouze
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol
T lymfocyty RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol Klasifikace T lymfocytů Lymfocyty exprimující TCR nebo Lymfocyty exprimující koreceptory CD4 a CD8 Regulační T lymfocyty Intraepiteliální
METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY. Veřejné zdravotnictví
METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY Veřejné zdravotnictví METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY průtoková cytometrie metody stanovení funkční aktivity lymfocytů testy fagocytárních funkcí Průtoková cytometrie
Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět
Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět Jan Krejsek Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové ochrana zánět poškození exogenní signály nebezpečí
Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol
Systém HLA a prezentace antigenu Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Struktura a funkce HLA historie struktura HLA genů a molekul funkce HLA molekul nomenklatura HLA systému HLA asociace s nemocemi prezentace
STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL
STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL - INTEGRINY LIGANDY) - SELEKTINY (SACHARIDOVÉ LIGANDY) - ADHEZIVNÍ MOLEKULY IMUNOGLOBULINOVÉ SKUPINY - MUCINY (LIGANDY SELEKTIN - (CD5, CD44, SKUPINA TNF-R AJ.) AKTIVACE
Fyziologická regulační medicína
Fyziologická regulační medicína Otevírá nové obzory v medicíně! Pacienti hledající dlouhodobou léčbu bez nežádoucích účinků mohou být nyní uspokojeni! 1 FRM italská skupina Zakladatelé GUNY 2 GUNA-METODA
Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21
Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná
RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU Jana Novotná Co jsou to cytokiny? Skupina proteinů a peptidů (glykopeptidů( glykopeptidů), vylučovaných živočišnými buňkami a ovlivňujících buněčný růst (též růstové
Imunitní systém jako informační soustava. Cytokiny M.Průcha
Imunitní systém jako informační soustava Cytokiny M.Průcha Imunitní systém - úkoly Zachování homeostázy Zachování integrity makroorganismu Rozpoznání cizího a vlastního Imunitní systém - signální systém
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené
2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi
INFEKCE A IMUNITA 2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi 3) Normální rezistence k infekci Infekční onemocnění je nejčastější příčina smrti na světě 4) Faktory ovlivňující vážnost infekce 1. Patogenní faktory
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně
Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23
Obsah Seznam zkratek... 17 Předmluva k 6. vydání... 23 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 25 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 25 1.2 Antigeny... 25 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
Senescence v rozvoji a léčbě nádorů. Řezáčová Martina
Senescence v rozvoji a léčbě nádorů Řezáčová Martina Replikační senescence Alexis Carrel vs. Leonard Hayflick and Paul Moorhead Diferencované bb mohou prodělat pouze omezený počet dělení - Hayflickův limit
OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se
Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha
Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační
Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce
. Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce Exocytóza BUNĚČNÝ CYKLUS OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí systém regulace
KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM
KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM KOMPLEMENT humorální složka vrozené imunity evolučně starobylý systém primitivní živočichové disponují podobnými proteiny komplementový systém je tvořen desítkami složek (přítomny
Tělesná teplota Horečka
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D Prof. MUDr. PhDr. Jana Mačáková, CSc. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Tělesná teplota Horečka Normální teplota do 37 o C (Φ ve věku od 18 do 40 let 36,8 o C ± 0,4 o C) Nejnižší
Imunitní systém.
Imunitní systém Karel.Holada@LF1.cuni.cz Klíčová slova Imunitní systém Antigen, epitop Nespecifická, vrozená Specifická, adaptivní Buněčná a humorální Primární a sekundární lymfatické orgány Myeloidní
KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):
KOMPLEMENT Soustava ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE (humorálních, protilátkových): KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) ZÁKLADNÍ SLOŽKY SÉROVÉ C1 (q, r, s) C2 C3 C4 Faktor B Faktor D MBL C5 C6 C7 C8 C9
CYTOKINY, ADHESIVNÍ MOLEKULY - klíčové molekuly pro mezibuněčnou komunikaci, buněčná migrace a mezibuněčná signalizace. Ústav imunologie LF UP
CYTOKINY, ADHESIVNÍ MOLEKULY - klíčové molekuly pro mezibuněčnou komunikaci, buněčná migrace a mezibuněčná signalizace Ústav imunologie LF UP Mezibuněčná komunikace základ fungování organizmů K zajištění
Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
tky proti annexinu V Protilátky u trombofilních stavů u opakovaných těhotenských ztrát 2003 By Default! Slide 1
Slide 1 Protilátky tky proti annexinu V u systémových onemocnění pojiva u trombofilních stavů u opakovaných těhotenských ztrát VFN 24.4.2007 Slide 2 ANNEXINY Annexiny jsou proteiny, společnou vlastností
Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění
Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění Obranu proti infekci zajišťuje imunitní systém Při infekci dochází ke střetu dvou živých organismů mikroba a hostitele Mikroorganismy
Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,
Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie Vlas T., Vachová M., Panzner P., Mechanizmus SIT Specifická imunoterapie alergenem (SAIT), má potenciál ovlivnit imunitní reaktivitu
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí
(1 BUNĚČNÝ CYKLUS BUNĚČNÝ CYKLUS OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí systém regulace kontrolní body molekulární brzdy Jednobuněčné
(Vývojová biologie) Embryologie. Jiří Pacherník
(Vývojová biologie) Embryologie Jiří Pacherník jipa@sci.muni.cz Podpořeno projektem FRVŠ 524/2011 buňka -> tkáně -> orgány -> organismus / jedinec Základní procesy na buněčné úrovni dělení buněk proliferace
Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
Morfologie krvinek 607
Morfologie krvinek 607 Krev Objem krve přibližně 5,5 L Hematokrit - objem erytrocytů v procentech: 35 45% u žen, 40 50% u mužů 1% leukocyty a trombocyty (buffy coat) Zbytek plasma (voda, anorganické soli,
VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ
FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů
Metabolismus pentóz, glykogenu, fruktózy a galaktózy. Alice Skoumalová
Metabolismus pentóz, glykogenu, fruktózy a galaktózy Alice Skoumalová 1. Pentóza fosfátová dráha Přehledné schéma: Pentóza fosfátová dráha (PPP): Probíhá v cytozolu Všechny buňky Dvě části: 1) Oxidační
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace Alice Skoumalová Metabolismus glukózy - přehled: 1. Glykolýza Glukóza: Univerzální palivo pro buňky Zdroje: potrava (hlavní cukr v dietě) zásoby glykogenu krev (homeostáza
Helena Langhansová. 30. listopadu 2011
VYUŽIT ITÍ PRŮTOKOV TOKOVÉ CYTOMETRIE V IMUNOLOGII Helena Langhansová 30. listopadu 2011 Projekt Vytvoření a rozvoj týmu zaměřeného na výzkum a výuku v oblasti medicínské biologie, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/15.0361,
Biosyntéza a degradace proteinů. Bruno Sopko
Biosyntéza a degradace proteinů Bruno Sopko Obsah Proteosyntéza Post-translační modifikace Degradace proteinů Proteosyntéza Tvorba aminoacyl-trna Iniciace Elongace Terminace Tvorba aminoacyl-trna Aminokyselina
Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS
Imunitní systém člověka Historie oboru Terminologie Členění IS Principy fungování imunitního systému Orchestrace, tj. kooperace buněk imunitního systému (IS) Tolerance Redundance, tj. nadbytečnost, nahraditelnost
Genová etiologie nemocí
Genová etiologie nemocí 1. Obecná etiologie nemocí 1. Obecná etiologie nemocí 2. Mutace genů v germinativních a somatických buňkách 3. Molekulární fyziologie genu 4. Regulace aktivity genu (genové exprese)
Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění
Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění O. Topolčan,M.Pesta, J.Kinkorova, R. Fuchsová Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Plzeň CZ.1.07/2.3.00/20.0040 a IVMZČR Témata přednášky Přepdpoklady
Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím
Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících
Intracelulární Ca 2+ signalizace
Intracelulární Ca 2+ signalizace Vytášek 2009 Ca 2+ je universální intracelulární signalizační molekula (secondary messenger), která kontroluje řadu buměčných metabolických a vývojových cest intracelulární
Enzymy v diagnostice Enzymy v plazm Bun né enzymy a sekre ní enzymy iny zvýšené aktivity bun ných enzym v plazm asový pr h nár
Enzymy v diagnostice Enzymy v plazmě Enzymy nalézané v plazmě lze rozdělit do dvou typů. Jsou to jednak enzymy normálně přítomné v plazmě a mající zde svou úlohu (např. enzymy kaskády krevního srážení
Nové metody v průtokové cytometrii. Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P.
Nové metody v průtokové cytometrii Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P. Průtoková cytometrie Analytická metoda využívající interakce částic a záření. Technika se vyvinula z počítačů částic Počítače
Příspěvek k hodnocení prognostického potenciálu indexu proliferace a apoptózy plazmatických buněk u mnohočetného myelomu
Příspěvek k hodnocení prognostického potenciálu indexu proliferace a apoptózy plazmatických buněk u mnohočetného myelomu Minařík J., Ordeltová M., Ščudla V., Vytřasová, M., Bačovský J., Špidlová A. III.interní
Role hemoxygenasy a gangliosidů při estrogenové a obstrukční cholestáze
Role hemoxygenasy a gangliosidů při estrogenové a obstrukční cholestáze PETR T 1, ŠMÍD V 1, KUČEROVÁ V 1, ŠMÍDOVÁ J 2, VÁŇOVÁ K 1, VÍTEK L 1, ŠMÍD F 1, MUCHOVÁ L 1 1 Ústav klinické biochemie a laboratorní
Regulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
MUDr Zdeněk Pospíšil
MUDr Zdeněk Pospíšil Imunita Charakteristika-soubor buněk,molekul a humorálních faktorů majících schopnost rozlišit cizorodé látky a odstranit je /rozeznává vlastní od cizích/ Zajišťuje-homeostazu,obranyschopnost
AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
AMPK (KINASA AKTIVOVANÁ AMP) Tomáš Kuc era Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 2013 AMPK PROTEINKINASA AKTIVOVANÁ AMP přítomna ve všech eukaryotních
ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB
ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB (ACD anemia of chronic disease) seminář Martin Vokurka 2007 neoficiální verze pro studenty 2007 1 Proč se jí zabýváme? VELMI ČASTÁ!!! U hospitalizovaných pacientů je po sideropenii
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta KATEDRA GENETIKY A MIKROBIOLOGIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Interference vybraných DNA virů s procesy apoptózy Pavla Sauerová Školitel: Doc. RNDr. Jitka Forstová,
Biochemie imunitního systému. Jana Novotná
Biochemie imunitního systému Jana Novotná Imunita Imunitní systém integrovaný systém v těle, systém využívající integraci mezi orgány, tkáněmi, buňkami a jejich produkty v boji proti různým patogenům.
Základní morfogenetické procesy
Základní morfogenetické procesy 502 Základní morfogenetické procesy Mechanismy, které se uplatňují v ontogenesi, tedy při vývoji jedince od zygoty k mnohobuněčnému organismu Buněčná úroveň diferenciace