MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDRA PORODNÍ ASISTENCE

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDRA PORODNÍ ASISTENCE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Souvislost postavení ženy ve společnosti s mateřstvím - Indie Autor práce: Michaela Binasová Vedoucí práce: Bc. Blanka Čermáková Brno 2013

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně pod vedením garanta práce a všechny pouţité prameny jsem uvedla v seznamu literatury.... V Brně dne 31. dubna 2013 Michaela Binasová

3 PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala Bc. Blance Čermákové za metodické vedení mé bakalářské práce, za její nápady, čas a trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za podporu během celého studia.

4 SOUHLAS S VYUŢITÍM PRÁCE Souhlasím s tím, aby moje bakalářská práce byla půjčována ke studijním účelům. Ţádám, aby citace byly uváděny způsobem uţívaným ve vědeckých pracích.... V Brně dne 31. dubna 2013 Michaela Binasová

5 ANOTACE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Příjmení a jméno: Binasová Michaela Fakulta: Lékařská fakulta Katedra (obor): Porodní asistence Název práce: Souvislost postavení ţeny ve společnosti s mateřstvím - Indie Vedoucí práce: Bc. Blanka Čermáková Počet stran: 44 Počet příloh: 6 Počet titulů použité literatury: 14 Klíčová slova: postavení ţen, společnost, právo, Indie, mateřství, rodina, děti, sňatek, rozvod

6 Obsah Obsah Úvod Náboženství Indie Hinduismus Islám Kastovní systém Kasty Dalitové Kastovní systém v Islámu Postavení indické ženy ve společnosti Legendární zákonodárce Manu Rodina Rodinná hierarchie Rodina v současnosti Rákhí Vztahy v rodině Sňatky Dětské sňatky Podmínky pro uzavření sňatku Sňatkový dohazovač Astrologie Svatební rituály Sňatky z vlastní vůle Zvláštní zákon o manželství Námluvy Svatba v muslimské komunitě Novomanželé a věno Manželství Omezení a povinnosti snachy Menstruace Pativratá... 16

7 3.1.4 Těhotenství Nositelé síly Tajné učení o zárodku Nejlepší období ženy Vývoj dítěte Dají Přerušení těhotenství Druhy potratů Vraždění dívek Selektivní interrupce Porod Dalitka Vysoká porodnost Mateřství Ztělesnění Krišny a rituály u dětí Džatakarma Námkarana Annaprášana Čudákarana Nošení dítěte v šátku Bezplenková metoda Lékařství staré Indie Rozvod Vdova Obřad satí Omezení vdovy Nijóga Ženské reformní hnutí Služebnice boží Rovnost před zákonem Vzdělání Zaměstnanost žen Úmrtnost Krvácení... 30

8 4.2 Nepostupující porod Preeklampsie a eklampsie Nakažlivá onemocnění dítěte a matky Předčasný porod Podvýživa, problematika vody, chudoba Posmrtný život Rozhovor Tamilnádu Závěr Resumé... 44

9 Úvod Indie je zřejmě nejrozmanitější zemí světa. V počtu obyvatel se nachází hned za Čínou, a je tedy druhým nejlidnatějším státem světa. Počet obyvatel je 1210 milionů. Se svou rozlohou km 2 je ve světě na sedmém místě. Na území, které se rozprostírá mezi Velkým Himalájem na severu a tropickým poloostrovem na jihu, se nachází neuvěřitelná škála jazyků, kultur, etnických skupin, ţivotních postojů a náboţenství. Jelikoţ je Indie velmi rozsáhlou zemí, kde je obyvatelstvo rozděleno do mnoha skupin, nemohu vyuţít pravidlo, ţe co platí pro jednu sociální skupinu, musí zaručeně platit i pro skupinu jinou. Mou snahou tedy bude zobrazit na základě sesbírané literatury vývoj postavení ţeny ve společnosti od minulosti k současnosti s přihlédnutím národnostním, sociálním a náboţenským rozdílům a promítnout jeho vliv na péči o ţenu v těhotenství, při porodu a v šestinedělí. Pokusím se také poukázat, jak vyspělost společnosti působí na psychosociální vlivy, které ovlivňují těhotenství, porod a kvalitu mateřství. Za poslední cíl jsem si zvolila popsat rozdíl mezi péčí v soukromém a státním sektoru z pohledu respektování individuálních potřeb. Práce obsahuje šest částí. V první z nich se zaměřím na hlavní indická náboţenství - hinduismus a islám -, z nichţ budu v celé své práci vycházet. Dále vysvětlím pojem kastovní systém, který společnost rozděluje dle postavení, majetku či rodových poměrů. Toto umístění v sociální vrstvě je kaţdému přiděleno jiţ při narození a v průběhu ţivota se nemění. Třetí, nejrozsáhlejší kapitola, se bude zabývat dílem legendárního zákonodárce Manua, které popisuje práva a povinnosti ţeny. Zde pojednám o rodině, jeţ je pro indickou ţenu nepostradatelnou částí ţivota, o sňatcích, které jsou Indy povaţovány za společenskou nutnost, a o manţelství, které ţeně dává mnoho omezení. Kapitola zahrnuje také popis péče o ţenu v těhotenství a při porodu, které jsou i v dnešní době pro indickou ţenu obdobím plným strachu, vzhledem ke stále vysoké mateřské a novorozenecké úmrtnosti. Značnou pozornost věnuji také vdovám a s vdovstvím spojenými obřady sátí. Dále nastíním, jak se od dob Manua aţ po současnost vyvíjely moţnosti ve vzdělání a zaměstnanosti ţen. Indie je socio - ekonomicky méně vyspělá země, tzv. rozvojová. Jelikoţ vyspělost země a míru morbidity a mortality výrazně ovlivňují ţivotní podmínky lidí, budu se jimi zabývat 1

10 ve čtvrté kapitole své práce. Indický subkontinent patří k zemím s nejvyšší mateřskou a novorozeneckou úmrtností, proto je na místě také popsat nejčastější příčiny úmrtí ţen a novorozenců v souvislosti s těhotenstvím, porodem a šestinedělím. V páté kapitole se pokusím vyobrazit pohled Indů na posmrtný ţivot a převtělování. V Indii lidé věří, ţe podobu příštího zrození ovlivní dobrými nebo špatnými skutky v tomto ţivotě. Pro doplnění a oţivení daného tématu připojím i poslední, šestou kapitolu, která bude obsahovat výtah z rozhovoru s porodní asistentkou Bc. Blankou Čermákovou, která měla moţnost pracovního pobytu v Jiţní Indii a je zároveň i vedoucí mé bakalářské práce. 2

11 1 Náboženství Indie V současné době jsou v Indii majoritními náboţenstvími hinduismus a islám. Hinduismus vyznává 80 % populace a islám 13,4 %. Náboţenství je základem společenského vědomí. V kaţdodenním ţivotě můţeme vidět rozdíly mezi náboţenskými komunitami. Následkem historického vývoje jsou muslimové rozprostřeni po celé Indii Hinduismus Hinduismus je náboţenským-sociálním systémem a je nejstarším dodnes aktivním náboţenstvím na světě. 2 Termín hinduismus nebyl do konce 18. století uţíván. Poté začali evropští badatelé názvem hindu označovat nemuslimské obyvatelstvo ţijící na indickém kontinentě. Hinduismus se mnoha charakteristickými znaky odlišuje od ostatních náboţenství. Charakterizuje ho mnohotvárnost, kastovní systém, neexistence zakladatele, jednotného dogmatu a jednotné církevní organizace. 3 Hinduisté vyznávají miliony bohů a bohyň, z nichţ všichni jsou odrazem nejvyššího ducha Bráhma. Ve svých domovech mají svatyňky, kde denně provádějí zboţné úkony. Nejdůleţitější sloţkou jejich náboţenství je víra v nekonečný cyklus zrození, ţivota na zemi, smrti a opětného zrodu, v němţ se kaţdý jedinec reinkarnuje na úrovni, která je určena zásluhami předchozího ţivota Islám Islám je nejmladší monoteistické náboţenství představující komplexní vyjádření smyslu ţivota. Původně bylo čistě arabským náboţenstvím, 5 v dnešní době je druhým největším náboţenstvím na světě. Muslimové uznávají pouze jednoho boha, Alláha. 6 Islám je tvořen pěti články víry - věř v jednoho boha, v existenci andělů, ve zjevené písmo, v proroky a v den 1 KRÁSA, Miloslav, Dušan ZBAVITEL a Dagmar MARKOVÁ., Indie a Indové: od dávnověku k dnešku, 1997, s. 337, IVANOVÁ, Kateřina, Lenka ŠPIRUDOVÁ a Jana KUTNOHORSKÁ. Multikulturní ošetřovatelství 1, 2005, s VAVROUŠKOVÁ, Stanislava. Náboženství a společnost v jižní a jihovýchodní Asii: tradice a současnost, 2005, s IVANOVÁ, Kateřina, Lenka ŠPIRUDOVÁ a Jana KUTNOHORSKÁ. Multikulturní ošetřovatelství 1, 2005, s VAVROUŠKOVÁ, Stanislava. Náboženství a společnost v jižní a jihovýchodní Asii: tradice a současnost, 2005, s IVANOVÁ, Kateřina, Lenka ŠPIRUDOVÁ a Jana KUTNOHORSKÁ. Multikulturní ošetřovatelství 1, 2005, s

12 zúčtování o posledním soudu a obsahuje také pět pilířů - pronesení vyznání víry, pět denních veřejných modliteb orientovaných ke ka bě, platba očistné daně ve prospěch druhých, půst od úsvitu do západu slunce po celý ramadán (9. lunární měsíc muslimského kalendáře) a pouť ke ka bě alespoň jedenkrát za ţivot. Islám také zakazuje poţívání alkoholických nápojů. 7 Svatou knihou muslimů je Korán, který zahrnuje čtyři okruhy - věci víry, předepsané kultovní záleţitosti, morálku člověka a vztahy mezi lidmi. 8 2 Kastovní systém 2.1 Kasty Kastovní systém vznikl rozčleněním společnosti do čtyř stavovských varn. Varna zobrazuje barvu. Čím světlejší barva, tím urozenější lid. 9 Bůh Brahma nestvořil pouze jednoho člověka, ale hned čtyři jako praotce všech čtyř společenských vrstev. Ze svých úst vytvořil kněze bráhmana, z paţí bojovníka kšatriju, ze stehen ţivitele vaišju a ze svých nohou všem třem slouţícího šúdru. Nejvyšší kněţskou varnou byli bráhmani, kteří byli jedinými prostředníky mezi bohy a lidmi. Ti museli vyuţívat jejich sluţeb vţdy kdyţ se chtěli obrátit na boţstvo se svými prosbami. Bráhmani měli totiţ znalosti obětních rituálů a textů, které se předávali ústně z otce na syna. Druhé místo zaujímala šlechticko-válečnická vrstva, tzv. kšatrijové, kteří chránili pastviny pro stáda kočovných Árjů a v bojích měli za úkol rozmnoţovat kmenový majetek. 10 Patřili sem i panovníci a hlasatelé neortodoxních učení (buddhismus, dţinismus), kteří útočili na postavení bráhmanů. Třetí varnu zastupovali vaišjové, coţ byli především zemědělci, řemeslníci a obchodníci. Starali se o materiální zajištění celého kmene. Nejniţší čtvrtou varnu tvořili šúdrové, kteří ostatním vyšším varnám slouţili. Jednalo se o příslušníky domorodých kmenů neárijského původu. 7 WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko : s přihlédnutím k Přednímu východu, 2002, s VAVROUŠKOVÁ, Stanislava. Náboženství a společnost v jižní a jihovýchodní Asii: tradice a současnost, 2005, s MARKOVÁ, Dagmar. Zrcadlo Indie 20. století v díle hindských spisovatelek, 2011, s KRÁSA, Miloslav, Dušan ZBAVITEL a Dagmar MARKOVÁ., Indie a Indové: od dávnověku k dnešku, 1997, s. 28, 29 4

13 Varny se v průběhu rozpadaly na řadu kast a podkast. Slovo kasta pochází z portugalštiny. Kdyţ přistáli Portugalci v 16. století na indickém území, zjistili, ţe místní obyvatelstvo je rozděleno do různých dědičných skupin. Nazvali je kastami. Tento název se ujal v evropských jazycích. V hinduismu je tato dědičná skupina nazývána džáti, v překladu zrození. Hinduista tedy své džáti získává při narození. Jedná se o endogamní skupinu, která odvozuje svůj původ od společného předka. Jejími základními znaky jsou dědičnost, endogamie a pravidla o rituálním znečištění, která určují od koho přijímat stravu a vodu. Přestup z jedné kasty do druhé nebyl povolen, proto vznikaly kasty nové. Ve středověku také některé kasty přestupovaly k islámu. Počet kast v Indii není přesně znám a kastovní příslušnost můţeme rozpoznat dle rodinného jména - příjmení. 2.2 Dalitové Nejniţší kastovní skupinou jsou dalitové neboli nedotýkatelní. Jde o potomky dávných nepřizpůsobivých sloţek předárjovského lidu, kteří byli vyhoštěni z kasty, například kvůli uzavření nevhodného sňatku. Nedotýkatelnost je v současné době Ústavou Indické republiky zakazována. Postavení jejích členů se díky tomu značně zlepšilo. Začali pouţívat název haridžan - lid boţí Kastovní systém v Islámu Instituce kasty je vlastní hinduismu, avšak pronikla i do jiných náboţenství. Ani islám, který propaguje zákon rovnosti, se kastovnímu systému neubránil. Kastovní dělení vzniklo podle toho, zda má rodina předky zahraničního původu, popřípadě jakého. U muslimů indického původu se uchovalo dělení dle profese, stejně jako u hinduistů MARKOVÁ, Dagmar. Zrcadlo Indie 20. století v díle hindských spisovatelek, 2011, s KRÁSA, Miloslav, Dušan ZBAVITEL a Dagmar MARKOVÁ., Indie a Indové: od dávnověku k dnešku, 1997, s

14 3 Postavení indické ženy ve společnosti K důkladnému poznání a porozumění ţivota indických ţen je třeba dlouholetého pozorování, nejlépe bezprostředního styku s indickým prostředím. 13 Na indickém subkontinentu byla ţena původně jakoţto matka a zachovatelka rodu velice uctívána, coţ dokazují nápisy, literární prameny a sochy ze středověku. 14 Později docházelo v mnoha indických státech k ubývání matriarchálních rysů. Vrcholem muţské nadvlády v Indii byl Manuův zákoník. 15 Od vzniku bráhmanismu je muţ pánem nad ţenou. V dětství se ţena podřizuje otci, v mládí svému manţelovi, a kdyţ její muţ zemře, musí poslouchat příkazů manţelova bratra, jelikoţ nesmí být nikdy nezávislá. Kaţdý muţ stojí svým postavením velmi vysoko nad ţenou, a to jen proto, ţe je muţem. Tím spíše toto pravidlo platí pro manţela. 16 Dokonce i když je manžel prost všech ctností, jen svým chtíčům se oddává a žádné dobré vlastnosti nemá, musí vždy být ctnostnou ženou uctíván jako bůh. (Bellinger, 1998, s. 143) Ţivot ţeny můţeme rozdělit na dvě období. První období je kratší a ţena v něm tráví ţivot v domě se svými rodiči. Druhé období je naopak delší a ţena ho proţívá v domě manţelových rodičů. Výjimkou je doba, kdy ţena ovdoví. Ve většině případů se vrací do domu svých rodičů, kde proţije zbytek svého ţivota. 3.1 Legendární zákonodárce Manu Jiţ koncem první poloviny prvního tisíciletí byly jednotlivé příkazy a zákazy z různých oblastí ţivota shrnuty ve stručných poučkách, nazývaných sútry. Postavení indické ţeny je však systematicky popsáno v díle Mánavadharmašástra, Manuův zákoník, za jehoţ autora 13 GANGULIOVÁ, Milada. Obrázky z Bengálska: historie indické ženy, 1963, s Kamat s potpourri: Status of Women in Medieval Karnataka (online), datum poslední revize Dostupný z WWW: 15 Osud: Buddha a postavení ţeny v jeho dobách (online), datum publikování Dostupný z WWW: 16 BELLINGER, Gerhard J. Sexualita v náboženstvích světa, 1998, s

15 je povaţován legendární světec a praotec lidstva Manu. V tomto díle je věnováno spousta pozornosti postavení ţeny ve společnosti a jejím právům Rodina Nejdůleţitější pro indickou ţenu je rodina a domov, proto je jiţ od dětství vedena k rodinnému ţivotu. Postupně si zvyká na roli manţelky, matky a hospodyně Rodinná hierarchie Indická rodina má svou pevnou hierarchii. Nejvyšší postavení zde nemá otec, ale jeho starší bratr - hospodář. I přesto, ţe bratři bydlí odděleně, můţe starší bratr mladšího ovládat na dálku. 19 Hospodář rozhoduje o všech rodinných záleţitostech. Na jeho správných rozhodnutích závisí jméno a blaho celé rodiny. Po hospodáři zaujímá druhé místo jeho manţelka, paní domu. Jejím úkolem je plnit veškeré povinnosti nejen vůči muţi a dětem, ale i celému zbytku rodiny. Pokud má ţenaté syny, pomáhají jí v domácnosti snachy. Starají se o zásobování šatstvem a potravinami. Jelikoţ ţeny nechodí do bazaru, kde se tyto věci obstarávají, musí o nedostatku zásob informovat muţe. Dále dbají na pořádek a rituální čistotu celého domu. Pokud zemře hospodyně, zaujme její místo nejstarší snacha. Naopak nejméně váţené postavení v rodině má nejmladší snacha. Dodnes se od ní poţaduje chování cudné ţeny s nejmenší svobodou. Existuje pro ni řada pravidel: Musíš chodit se sklopenýma očima. Nesmíš dávat najevo jakoukoli nespokojenost, i kdybys měla pocit, že ti někdo ublížil. Musíš být jako obraz nebo socha. Nezapomeň, že jsi nově provdaná žena! Společnost ti nedovoluje, abys mluvila. (Ganguliová, 1963, s. 115) Zvláště v přítomnosti muţů je její povinností dodrţovat přísná pravidla. Hlavu musí zakrývat cípem sárí, na vesnici dokonce celý obličej. Na otázky muţů smí odpovídat pouze stroze, přátelský rozhovor je povaţován za nevychovaný. Vyšší postavení v rodině získá aţ poté, co se stane matkou. 20 Jelikoţ by měl být manţel pro ţenu vším, musí i jeho matka být ţenou uznávána. Její postoj k ní by měl vypadat takto: Ať já trpím, jen ona ať je šťastná. Jakkoli drsně se mnou jedná, je to pro moje dobro. (Marková, 2011, s. 17) Posvátné knihy hinduismu říkají, 17 MARKOVÁ, Dagmar. Hrdinky Kámasútry: historie indické ženy, 1998, s GANGULIOVÁ, Milada. Obrázky z Bengálska: historie indické ženy, 1963, s MARKOVÁ, Dagmar. Zrcadlo Indie 20. století v díle hindských spisovatelek, 2011, s GANGULIOVÁ, Milada. Obrázky z Bengálska: historie indické ženy, 1963, s

16 ţe tchán a tchýně jsou váţenější neţ vlastní rodiče, jsou to přece rodiče manţela, který je ţeně nad duši draţší. Proto je ţeninou povinností jim slouţit, poslouchat je, dbát na jejich spokojenost a dokonce i snášet jejich nemilá slova. 21 I přesto, ţe ţili v minulosti pohromadě hospodář, hospodyně a ţenatí synové s jejich manţelkami, vládl ve většině rodin relativní mír. Na veškeré finance existovala společná pokladna, takţe synové s vyšším příjmem často rádi obětovali své peníze zbytku rodiny. Samozřejmě najdeme výjimky, pro které se tyto zvyky staly důvodem k rozpadu velkorodiny a společného souţití Rodina v současnosti V současnosti se mladí lidé snaţí osamostatnit. Sňatky uzavírají později, v době, kdy jsou schopni se o sebe postarat sami. Ţeny v dnešní době jsou tak více svobodné neţ ţeny dřívějších generací. Mohou se věnovat studiu, kultuře a být samostatně výdělečně činné. Samozřejmě i tento způsob ţivota můţe přinášet stinné stránky. Pokud ţena onemocní, nemá nikoho, kdo by se o ni postaral. V domě manţelových rodičů by tento problém nikdy nevznikl, jelikoţ by se o ni postarali ostatní členové rodiny Rákhí Pokud by se rodičům něco stalo, ujme se dětí rodina, největší zodpovědnost padne na nejstaršího bratra z otcovy strany. Většinou však mají k dětem nejblíţe bratr a sestra jejich matky. V takto obtíţných ţivotních situacích ţena vţdy očekává podporu a ochranu svého bratra. Na oplátku uvazují sestry svým bratrům o svátku zvaném rakšábandhan na zápěstí jednoduchý náramek z příze rákhí. Pokud nemáme v ţivotě komu náramek uvázat či není nikoho, kdo by ho uvázal nám, pociťuje se to jako kus prázdnoty v osobním ţivotě Vztahy v rodině Vztah mezi matkou a synem je v Indii povaţován za jeden z nejpevnějších. Dále následují takto: bratr-sestra, bratr-bratr, otec-syn, prarodiče-vnoučata, matka-dcera, matkaděti, otec-dcera, otec-děti, manţel-manţelka a nakonec sestra-sestra. Vztah otce se synem 21 MARKOVÁ, Dagmar. Zrcadlo Indie 20. století v díle hindských spisovatelek, 2011, s GANGULIOVÁ, Milada. Obrázky z Bengálska: historie indické ženy, 1963, s

17 je také silný, obzvláště pokud můţe být otec na syna hrdý, avšak dominuje zde autorita otce a respekt ze strany syna Sňatky V Indii je sňatek společenskou nutností, pro hinduisty i náboţenskou. Provdání dcery a oţenění syna je rodičovskou povinností Dětské sňatky Ještě v nedávné minulosti bývalo zvykem provdat dívku uţ v dětském věku, 24 tj. před první menstruací, se kterou se počítalo kolem dvanáctého roku. 25 Pro dívku tak bylo snazší se přizpůsobit novému domovu 26, nová rodina měla navíc moţnost si ji dovychovat. 27 Důleţité také bylo, aby ani jeden rok z jejího plodného období nepřišel nazmar a mohl být vyuţit k plození synů, pokračovatelů rodu. Staroindické příručky Grhjasútry říkají, ţe za minimum se povaţuje šest potomků muţského pohlaví. 28 V současnosti zákon zakazuje manţelství u dívek mladších 18 let a chlapců pod 21 let, avšak na venkově či v chudinských městských čtvrtích se tento zákon nebere příliš váţně. 29 Navíc se při uzavírání sňatku náboţenským způsobem nepoţaduje rodný list, datum narození tak můţe být upraveno rodiči dle potřeby. 30 Chlapci do manţelství nebyli hnáni tak časně. Bylo zvykem, ţe i třicetiletý muţ se oţenil s osmiletou dívenkou. V tomto případě se dívka po svatbě vracela ke svým rodičům, kde ještě několik let čekala na skutečnou dospělost. Jelikoţ tak manţel musel řádku let čekat na manţelské radovánky, byla značně rozšířena prostituce. 31 U vyšších kast se jiţ většinou nesetkáme se sňatky v dětských letech, protoţe se zde uzavírají hlavně z hospodářských důvodů - ţena je provdána pouze za muţe, který je výdělečně činný a má dostatečné postavení, aby uţivil rodinu. 23 MARKOVÁ, Dagmar. Zrcadlo Indie 20. století v díle hindských spisovatelek, 2011, s GANGULIOVÁ, Milada. Obrázky z Bengálska: historie indické ženy, 1963, s MARKOVÁ, Dagmar. Hrdinky Kámasútry: historie indické ženy, 1998, s GANGULIOVÁ, Milada. Obrázky z Bengálska: historie indické ženy, 1963, s MARKOVÁ, Dagmar. Hrdinky Kámasútry: historie indické ženy, 1998, s KRÁSA, Miloslav, Dušan ZBAVITEL a Dagmar MARKOVÁ., Indie a Indové: od dávnověku k dnešku, 1997, s GANGULIOVÁ, Milada. Obrázky z Bengálska: historie indické ženy, 1963, s KRÁSA, Miloslav, Dušan ZBAVITEL a Dagmar MARKOVÁ., Indie a Indové: od dávnověku k dnešku, 1997, s MARKOVÁ, Dagmar. Hrdinky Kámasútry: historie indické ženy, 1998, s. 38 9

18 Podmínky pro uzavření sňatku O sňatku rozhodují rodiče a partnera svým potomkům vybírají sami. Musí se při tom dodrţet celá řada pravidel Sňatkový dohazovač Na venkově zastává důleţitou funkci sňatkový dohazovač, který zná všechny dívky a chlapce z okolí. Přichází do domu rodičů a sám jim doporučuje vhodnou partnerku či partnera pro jejich dítě. Někdy aţ přehnaně umí vylíčit půvab dívky a přednosti chlapce. Při popisu dívky nejčastěji prohlašuje, ţe je krásná jako měsíc v úplňku, má ladnou chůzi, její hlas je jako zpěv slavíka a jistě přinese rodině štěstí, pokud ji přijme za svou. Chlapec je dle jeho popisu hezký jako bůh Kártik, chová se jako šlechtic a všeobecně se vzdělává. Dohazovač také získává informace ohledně společenského postavení a majetku obou rodin Astrologie Muţ a ţena se poprvé seznámí aţ na své vlastní svatbě, která je pod dohledem astrologa. Jeho úlohou je vyhodnotit horoskop kaţdého z novomanţelů, který je přidělen jiţ od narození. Sňatek můţe proběhnout pouze v případě shody. Indové jsou totiţ přesvědčeni, ţe pokud jsou horoskopy novomanţelů kompatibilní, zamilují se do sebe a budou spolu spokojeně ţít aţ do smrti. U nás je takové pravidlo pro většinu mladistvých téměř nepředstavitelné, avšak zatímco se naše rozvodovost pohybuje kolem 50 %, v Indii ještě přednedávnem rozvody vůbec neznali. Dle astrologie je nejvhodnější doba pro sňatek mezi dnem po novu. V tuto dobu by měla být ovaria ţeny plně vyvinuta a tudíţ moţnost, ţe dítě bude nemocné, by měla být minimální. Před svatbou je tedy povinností ţeny zharmonizovat svůj menstruační cyklus s fázemi Měsíce tak, aby menstruovala o novu a počala za úplňku. Typickým rituálem pro Indy je také otočení ţeniny postele hlavou směrem na sever, popřípadě na východ. Předpokládá se, ţe takto počaté dítě bude stoprocentně zdravé GANGULIOVÁ, Milada. Obrázky z Bengálska: historie indické ženy, 1963, s. 105, MAREK, Vlastimil. Nová doba porodní: život před životem; porod jako zázrak; první tři minuty a jak dál; přirozený porod jako cesta ke společnosti bez násilí, 2002, s. 120,

19 Svatební rituály Aby byl sňatek platný, musí ţena a muţ vykonat dva ceremoniály, kdy třikrát ruku v ruce obejdou Svatý oheň za odříkávání modlitby (pánigrahana) a poté provedou sedm kroků před Svatým ohněm (saptapadí). Při vykonání sedmého kroku se manţelství stává právoplatným Sňatky z vlastní vůle Z vlastní vůle z lásky - je uzavřeno jen kolem 5 % sňatků 35 a snahou rodičů je jim zabránit. 36 Manu praví: Muž se žení se ženou danou mu bohy, ne podle své vlastní vůle Proto si má věrnou ženu vždy uchovat - tak se líbí bohům. (Marková, 1998, s. 40, 41) Mladé dívky, které nejsou studentkami, nemají téměř ţádnou volnost a příleţitost setkávat se s muţi nepatřícími do rodiny. Vysokoškolští studenti mezi sebou ojediněle vytvářejí přátelství a později i sňatky, avšak jsou to víceméně mladí lidé z pokrokových rodin. 37 V takovém případě je snahou rodičů dát tomuto svazku alespoň nádech domluvenosti, aby nedošlo k poskvrnění rodiny Zvláštní zákon o manželství Dříve mohl být sňatek uzavřen pouze uvnitř určité skupiny. Jedná se o kulturní pravidlo zvané endogamie. To určuje endogamní skupinu, z níţ si mladé ţeny a mladí muţi mají vybírat své partnery. Důsledkem odvěkého důrazu na muţské potomky bývá čas od času nedostatek vhodných nevěst. Proto museli zákonodárci Manuovy doby přijít s novým řešením hypergamií. Muţ z vyšší kasty se mohl oţenit s dívkou z kasty niţší. 38 Takový sňatek, který byl nazýván anulóma, byl akceptovatelný, na rozdíl od pratilóma, kdy si muţ niţší kasty bral dívku z kasty vyšší. 39 Milostný vztah mezi příslušníky různých kast či dokonce různých náboţenských vyznání je i v dnešní době na vesnicích či v malých městech často trestán vraţdou pro čest, kterou vykoná člen rodiny po rozhodnutí vesnické rady. I přesto, ţe jsou v podvědomí Indů 34 BELLINGER, Gerhard J. Sexualita v náboženstvích světa, 1998, s MARKOVÁ, Dagmar. Zrcadlo Indie 20. století v díle hindských spisovatelek, 2011, s MARKOVÁ, Dagmar. Hrdinky Kámasútry: historie indické ženy, 1998, s. 40, GANGULIOVÁ, Milada. Obrázky z Bengálska: historie indické ženy, 1963, s MARKOVÁ, Dagmar. Zrcadlo Indie 20. století v díle hindských spisovatelek, 2011, s. 47, MARKOVÁ, Dagmar. Hrdinky Kámasútry: historie indické ženy, 1998, s

20 neustále zásady Manuova zákoníku, dává moderní zákonodárství plnoletým občanům naprostou svobodu v osobních záleţitostech. Jedná se o Zvláštní zákon o manţelství pocházející z roku Před soudem je moţné uzavírat sňatky bez ohledu na kastu a náboţenství, aniţ by se kterýkoli z novomanţelů musel svého náboţenství vzdát, jako tomu bylo u staršího, obdobného zákona z roku Jelikoţ zákon platí aţ pro ţeny starší 18 let, mohou rodiče zrušit jeho vyuţití tím, ţe provdají dceru uţ před osmnáctým rokem věku Námluvy Pokud jsou splněny všechny předpoklady a sňatek můţe být uskutečněn, vyšlou obě rodiny zástupce muţského pohlaví prohlédnout si vybranou dívku či chlapce. Ţeny se těchto důleţitých návštěv neúčastní, pouze babička nebo starší teta mají někdy dovoleno být přítomny. Dívka, která je oděna do nového sárí a ověšena rodinnými šperky, se musí svým hostům poklonit a poté poskytnout krátký rozhovor. Dříve bylo zvykem, ţe se dívka projde po pokoji, aby zástupci nápadníka zhodnotili její chůzi. Dnes hostům postačí na prohlédnutí čas, kdy dívka podává hostům betel, oříšky a čaj. Díky tomu se zabrání zjištění dívčiny případné vady aţ při svatebním obřadu nebo po něm. Při výběru jsou tedy rozhodujícími faktory vzhled, správné vyjadřování a slušné chování. Krása je měřena dle barvy pleti. Za nejkrásnější dívku je povaţována ta, která má nejsvětlejší pleť. Naopak tmavší pleť je podle Indů ošklivá, a to i kdyţ má dívka hezkou tvář i urostlou postavu. Dalším faktorem krásy jsou dlouhé husté vlasy a oči mandlového tvaru. Chlapec mnohdy prochází ještě těţší zkouškou neţ dívka. Hosté chtějí zjistit, jaké má vědomosti, a proto musí odpovídat na spoustu školních otázek. Snoubenci se těchto návštěv neúčastní, poprvé se setkají aţ na své vlastní svatbě. Jelikoţ jsou děti vychovávány k naprosté poslušnosti, nebývá zvykem, ţe by dcera nebo syn nesouhlasili s volbou svých rodičů. 40 MARKOVÁ, Dagmar. Zrcadlo Indie 20. století v díle hindských spisovatelek, 2011, s. 34, Problémy společenského pokroku v Asii: Indie a Barma, 1979, s

21 V dnešní době nejsou pravidla tak přísně dodrţována a snoubenci mají moţnost se v rodinném kruhu se svým vybraným partnerem vidět ještě před svatbou. Nedochází však k tomu, ţe by se zasnoubení rušilo z důvodu nenalezených sympatií Svatba v muslimské komunitě V muslimských komunitách platí podobná pravidla jako u hinduistů, avšak malé odlišnosti zde najdeme. Pro muslimy není tradicí vymáhat věno a neexistuje zde ani přísné kastovní dělení. Příbuzenské sňatky jsou naopak preferovány, zvláště mezi bratrancem a sestřenicí. Dle muslimského zákoníku můţe mít muţ aţ čtyři manţelky, je tedy povolena polygamie - mnohoţenství. 43 Počet ţen je omezen různými předpisy, které se řídí příslušností ke kastě. Jelikoţ se muţ můţe oţenit pouze se ţenou téţe kasty, ve které je on sám, a smí mít i jednu ţenu z kasty niţší, můţe mít bráhman čtyři, kšatrija tři a vaišja dvě manţelky. V poslední nejniţší kastě se vyţaduje monogamie, takţe šúdra smí mít pouze jednu manţelku Novomanželé a věno Tři dny po svatbě by měli novomanţelé spát ve stejné místnosti v oddělených loţích a cvičit přísnou pohlavní zdrţenlivost jako výraz sebeovládání v manţelství. Novomanţelé po svatbě ţijí s rodiči manţela, kde musí dodrţovat jistá pravidla. Se všemi jejich plány musí souhlasit tchýně. Celý zbytek rodiny se neustále stará, kdy přijde na svět nový potomek a to zejména chlapec. Důvodem, proč Indové upřednostňují chlapce, je obstarání věna pro dceru, které je pro rodiče mnohdy velkou zátěţí, zvláště kdyţ jsou na ně kladeny neúnosné poţadavky. 45 Ţenich často vyţaduje věno tvořené velkou peněţní sumou, hospodářskými zvířaty, nábytkem a elektronikou. Ačkoli byla tradice věna v roce 1961 zákonem zakázána, bývá v posledních desetiletích velmi častá smrt kvůli věnu, kdy se zdá manţelově rodině věno nedostačující. Jde o nevysvětlitelné nehody. Většina z těchto incidentů se vykazuje jako náhodný poţár v kuchyni, při kterém ţena uhoří nebo jsou vraţdy maskované jako sebevraţdy, proto jsou oficiální záznamy těchto událostí ve srovnání 42 GANGULIOVÁ, Milada. Obrázky z Bengálska: historie indické ženy, 1963, s. 106, MARKOVÁ, Dagmar. Zrcadlo Indie 20. století v díle hindských spisovatelek, 2011, s BELLINGER, Gerhard J. Sexualita v náboženstvích světa, 1998, s MARKOVÁ, Dagmar. Zrcadlo Indie 20. století v díle hindských spisovatelek, 2011, s