TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU. se zvýšeným obsahem omega 3 mastných kyselin

Transkript

1 TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Praktické ověření technologie chovu kapra obecného se zvýšeným obsahem omega 3 mastných kyselin Registrační číslo pilotního projektu: CZ. 1.25/3.4.00/ Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno: Blatenská ryba, spol. s r.o. Adresa: Na Příkopech 747, Blatná IČ: Registrační číslo pp: CZ. 1.25/3.4.00/ Název pilotního projektu: Praktické ověření technologie chovu kapra obecného se zvýšeným obsahem omega 3 mastných kyselin. Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna příjemce dotace zastupovat: MVDr. Václav Špeta Vědecký subjekt: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa: Zátiší 728/II, Vodňany IČ: Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna vědecký subjekt zastupovat: prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc. Zpracovatel technické zprávy pilotního projektu: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa: Zátiší 728/II, Vodňany IČ: Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, Jména a příjmení osob, které zpracovaly technickou zprávu: Ing. Tomáš Zajíc, Ing. Jan Mráz Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna zpracovatele technické zprávy zastupovat: prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc. 1

2 Souhlas s publikací technické zprávy: Souhlasím se zveřejněním této technické zprávy pilotního projektu v rámci opatření 3.4. Pilotní projekty z Operačního programu Rybářství na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a s využíváním výsledků této technické zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zastupovat: 1. Příjemce dotace: MVDr. Václav Špeta 2. Partnera projektu (vědecký subjekt): prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc. 3. Zpracovatele technické zprávy: prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc. 2

3 Obsah: 1. CÍL Co je cílem pilotního projektu V čem tkví inovativnost testované technologie Proč je nutná inovace, která je předmětem testování ÚVOD MATERIÁL A METODIKA Pokusné rybníky Vzorkování Senzorická analýza Analýza složení lipidů VÝSLEDKY Teplota vody Hodnota ph Obsah kyslíku Nasycení kyslíkem Průhlednost vody Produkční ukazatele Senzorická analýza Obsah tuku a kompozice mastných kyselin ZÁVĚR PŘÍLOHY

4 1. Cíl 1.1. Co je cílem pilotního projektu Tento projekt je zaměřen na praktické ověření a zavedení nově vyvinuté technologie chovu kapra obecného se zvýšeným obsahem omega 3 mastných kyselin do praxe rybářského podniku. Výstupem je technologie chovu kapra se zvýšeným obsahem omega 3 mastných kyselin V čem tkví inovativnost testované technologie Inovativnost projektu spočívá v poloprovozním ověření a zavedení do praxe nové technologie produkce kapra se zvýšeným obsahem omega 3 mastných kyselin v podmínkách rybářství ČR, s respektováním ekonomických ukazatelů. Tyto kyseliny jsou unikátním nástrojem v prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění Proč je nutná inovace, která je předmětem testování Domníváme se, že pro českou populaci je nesmírně důležité zvýšit příjem rybího masa pro jeho nesporné kvality. Kvalitní rybí surovina a hlavně obsah n-3 PUFA najde možnost využití nejen pro široké spektrum spotřebitelů, ale také v léčebném a rekonvalescenčním procesu. Přidáním hodnoty kapří svalovině se zvýší tržní hodnota produktu i konkurenceschopnost oboru rybníkářství v Čechách, tak úzce spjatého s produkcí kapra. 4

5 2. Úvod Projekt se zabývá zavedením technologického postupu chovu kapra se zvýšeným obsahem omega 3 mastných kyselin do provozních podmínek rybářství. Omega 3 mastné kyseliny jsou látky, které patří do skupiny nenasycených mastných kyselin, jejíchž společným rysem je první dvojná vazba mezi 3. a 4. uhlíkem, počítáno od metylového konce. Omega 3 mastné kyseliny se dělí podle původu na rostlinné a živočišné. Ze živočišných jsou nejúčinnější EPA- kyselina eikosapentová a DHA kyselina dokosahexanová, které se vyskytují hojně u ryb. Mezi nejznámější omega 3 mastné kyseliny rostlinného původu patří ALA kyselina α-linolenová, obsažená v oleji ze lněného semínka a v listové zelenině. Omega 6 mastné kyseliny spolu s omega 3 mastnýmy kyselinami jsou důležitou složkou buněčných membrán a prekurzory mnoha dalších sloučenin v lidském těle. Mezi omega 6 mastné kyseliny patří LA- kyselina linolová, která je spolu s ALA esenciální látkou. Tyto kyseliny není tělo schopné vytvářet a musí je proto přijímat v potravě. Z těchto dvou esenciálních mastných kyselin se dále v těle syntetizují další nepostradatelné látky, např. kyselina arachidonová AA. Poměr v přijmu omega 3 a 6 mastných kyselin by neměl být ve prospěch omega 6 kyselin, neboť jejich produkty (např. prostaglandiny, leukotrieny) jsou při nadbytečném příjmu jednou z příčin vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Rybí maso se zvýšeným podílem omega 3 mastných kyselin působí nejen jako prevence před vznikem kardiovaskulárních onemocnění, ale často urychluje léčbu a pro lidi zasažené těmito onemocněními je často doporučováno zařazení kapra do jídelníčku. Kapr se zvýšeným obsahem omega 3 mastných kyselin má potenciál být zajímavou surovinou na českém trhu a tím zvýšit atraktivnost této ryby pro českou veřejnost. Chov kapra v našich podmínkách je po staletí realizován v rybnících. Jen zřídka byly činěny pokusy o chov ve speciálních zařízeních. Při chovu kapra v rybnících je hlavní složkou jeho potravy plankton a bentos, přičemž podíl těchto složek na celkovém přírůstku tvoří až 60%. Tato přirozená potrava podle svého množství a druhového složení ovlivňuje složení tuku, potažmo kompozici mastných kyselin. Pro zvýšení efektivnosti růstu se pro přikrmovaní kapra používají obiloviny (tritikale, pšenice, žito a ječmen). Obiloviny obsahují omega 6 mastné kyseliny a škroby, které negativně ovlivňují kompozici a množství mastných kyselin, zejména zhoršují poměr mezi kyselinami řady omega 3 a omega 6. Projekt se zabývá testováním nové krmné směsi KP len, kde důležitou složkou krmiva je lněné extrudované semeno a řepkové výlisky. Směs je navržena a připravena tak, 5

6 aby měla co nejvhodnější složení tuků a tím zvyšovala podíl omega 3 mastných kyselin v mase kapra. Směs KP len byla vyvinuta jako alternativa k běžně používaným obilovinám a je zde předpoklad, že by je mohla v některých podmínkách zcela nahradit. Používání alternativních zdrojů komponent do krmných směsí v akvakultuře je čím dál častější jev vzhledem k rostoucím cenám rybího oleje a k prudkému nárůstu produkce světové akvakultury. Lněný a řepkový olej je běžně používán jako náhrada rybího oleje v krmivech pro lososovité ryby (Steffens, 1997; Zelenka et al., 2003; Torstensen et al., 2004; Pickova a Morkore, 2007). Runge et al., (1987) a Schwarz (1996) hodnotili vliv použitých rostlinných olejů v krmivu na obsah a složení lipidů kapra obecného. Použití lněného oleje způsobilo významné zvýšení obsahu omega 3 kyselin a vhodného poměru n-3/n-6. Steffens et al., (2007) testoval použití řepkového oleje v krmivu kapra obecného. Skupina krmená peletami s řepkovým olejem měla vyšší obsah omega 3 kyselin a vhodný poměr n-3/n-6. Vliv přikrmování peletami s řepkovým a lněným olejem na kvalitu masa byl také testován s pozitivními výsledky u tržních kaprů v experimentálních rybnících FROV JU (Mráz, dosud nepublikováno). Tento pilotní projekt je zaměřen na ověření nové, perspektivní technologie chovu kapra v rybnících. Vzhledem k tomu, že se Česká republika řadí již delší dobu na přední místa v žebříčku výskytu kardiovaskulárních onemocnění, může být realizace projektu Praktické ověření technologie chovu kapra obecného se zvýšeným obsahem omega 3 mastných kyselin významným počinem na poli prevence a rekonvalescence těchto chorob. Úspěšné zavedení této technologie do praxe bude zároveň významnou marketingovou výhodou producenta takto chovaných ryb. Literatura: Steffens W (1997) Effects of variation in essential fatty acids in fish feeds on nutritive value of freshwater fish for humans. Aquaculture 151: Steffens W, Wirth M (2007) Influence of nutrition on the lipid quality of pond fish: common carp (Cyprinus carpio) and tench (Tinca tinca). Aquacult Int 15: Schwarz FJ (1996) influence of dietary fatty acid composition abd vitamin E on fatty acids and α-tocopherol in carp (Cyprinus carpio L.). Arch Anim Nutr 49:

7 Zelenka J, Fajmonová E, Komprda D, Šarmanová I (2003) Effect of dietary linseed and sunflower oil on cholesterol and fatty acid contents in rainbow trout (Oncorhynchus mykiss). Czech Journal of Animal Science, 48: Torstensen BE, Froyland L, Lie O (2004) Replacing dietary fish oil with increasing levels of rapeseed oil and olive oil effects on Atlantic salmon (Salmo salar L.) tissue and lipoprotein lipid composition and lipogenic enzym activities. Aqua Nutr 10: Pickova J, Morkore T (2007) Alternate oils in fish feeds. Eur J Lipid Technol, 109: Runge G, Steinhart H, Schwarz FJ, Kirchgessner M (1987) influence of different fats with varying addition of α-tocopheryl acetate on the fatty acid composition of carp (Cyprinus carpio L.). Fat Sci Technol, 89:

8 3. Materiál a metodika Pro realizaci pokusu bylo vybráno 6 rybníků firmy Blatenská ryba, spol. s r.o., středisko Sedlice. V žádném z rybníků neprobíhalo přes zimu komorování obsádek, všechny byly připraveny v jarním období k nasazení ryb Pokusné rybníky 1) Čekal: Rybník o katastrální výměře 2,04 ha, skutečná vodní plocha 1,46 ha. Leží v soustavě několika menších rybníků. Byl přidělen do skupiny rybníků, kde byla přikrmována směs KP Len. Litorální pásmo příliš nezabírá vodní plochu, zabahnění nízké. Umístění v otevřené krajině s přístupem slunečního svitu. 2) Podsilniční: Rybník o katastrální výměře 1,93 ha, skutečná vodní plocha 0,96 ha. Leží v soustavě malých rybníků. Litorál zabírá poměrně velkou část rybníka. Součást skupiny rybníků, kde byla použita směs KP Len. Vlivem umístění v terénu mezi poli a pod vsí je rybník silně přesycen organickými látkami a středně zabahněn. 8

9 3) Malívský: Rybník o katastrální výměře 1,88 ha, skutečná vodní plocha 1,62 ha. Leží v zalesněné oblasti, ze tří stran je obklopen stromovým porostem, který jej poměrně zastiňuje. Slabé zabahnění a větší množství stromového opadu (větve, listy, jehličí...). Rybník je součástí skupiny přikrmované směsí KP Len. Litorální pásmo příliš nezasahuje do vodní plochy, na první pohled nízký břehový koeficient. Nízké zabahnění. 4) Šamonický dolní: Rybník o katastrální výměře 1,89 ha, skutečná vodní plocha 1,07 ha. Leží v soustavě několika malých rybníků. Vyšší zabahnění vlivem umístění v terénu- otevřená krajina mezi poli. Nádrž byla zařazena do skupiny přikrmované tritikale. Litorál ze dvou stran zasahuje do volné vodní plochy. Rybník je hluboký. 5) Tuňkovský: Rybník o katastrální výměře 2,5 ha, skutečná vodní plocha 2,03 ha. Leží v otevřené krajině, z jedné strany je stromová bariéra. Středně zabahněný rybník se sklonem k částečnému zarůstání měkkou vodní vegetací. Litorál významně nezasahuje do vodní plochy. Rybník byl zařazen do skupiny přikrmované tritikale. 9

10 6) Společnice: Rybník o katastrální výměře 4,18 ha, skutečná vodní plocha 2,32 ha. Leží v zalesněné krajině, les obklopuje nádrž ze všech stran. Na straně protilehlé k hrázi je významný podíl litorálních porostů. Rybník je slabě zabahněný. Zařazen byl do skupiny přikrmované tritikale. Násadové ryby byly sloveny z komorového rybníka na začátku dubna 2010 a převezeny na sádky Rojice bylo nasazeno 6 rybníků tříletou násadou kapra obecného (lysec K 3 ) o průměrné hmotnosti 1000 g podle předem sestaveného plánu (viz Tab.1) v množství ks/ha. Při nasazení byl kontrolován zdravotní stav, u 33 ks byla zjištěna základní biometrická data (celková délka těla, délka těla, hmotnost). Z 10 ks náhodně vybraných ryb byly odebrány vzorky na analýzu výchozího složení svaloviny, potažmo lipidů (viz. kapitola Odběr vzorků). Před nasazením rybníků, a na některých nádržích také během experimentu, bylo použito chlorové vápno jako desinfekční činidlo (prevence chorob, úprava kvality vody a celkové ozdravení prostředí). Například na rybníce Malívský bylo chlorové vápno použito pro úpravu vody v okolí krmného místa v době, kdy zde byly zjištěny kyslíkové deficity. Tabulka č.1: Rozloha a nasazení rybníků v pokusu Rybník katastrální *skutečná výměra [ha] výměra [ha] nasazeno na skutečnou výměru [ks/ha] průměrná hmotnost nasazeno celkem [ks]; [kg] [g/ks] Šamonický dolní 1,89 1, ; 722 Tuňkovský 2,5 2, ; 1373 Společnice 4,18 2, ; 1568 Podsilniční 1,93 0, ; 644 Čekal 2,04 1, ; 989 Malívský 1,88 1, ; 1091 *skutečná výměra byla počítána pomocí analýzy obrazu a vystihuje rozlohu vodní plochy (plocha rybníka využitelná rybí obsádkou) 10

11 Rybníky byly rozděleny do dvou skupin. Jedna skupina byla během vegetační sezóny přikrmována krmnou obilovinou (tritikale), druhá nově vyvinutou krmnou směsí KP LEN, která obsahuje 20% extrudovaného lněného semene a 12% řepkových výlisků. Rozbor živinového složení obou použitých krmiv provedl Státní veterinární ústav Praha. Podíl vlákniny byl stanoven enzymaticko-gravimetricky, podíl popelovin, tuku a sušiny gravimetricky a obsah dusíkatých látek stanoven metodou dle Kjeldahla. Živinové složení krmiv zobrazuje tabulka č. 3. Od se začalo s postupným předkládáním krmiva na všech rybnících. Ryby byly krmeny třikrát týdně a to v pondělí, středu a pátek. Na každém rybníce bylo vždy jedno krmné místo označené kůlem. Přikrmování nebylo prováděno ad libitum, ale podle sestaveného krmného plánu, kde byla zohledněna velikost obsádky a požadavek na zdvojnásobení hmotnosti násadových ryb (viz. Tab.2). Tabulka č.2: Propočet krmných dávek na jednotlivých pokusných rybnících Krmná Šamonický Tuňkovský Společnice Podsilniční Čekal Malívský Měsíc dávka [%] tritikale [kg] tritikale [kg] tritikale [kg] KP Len [kg] KP Len [kg] KP Len [kg] květen červen červenec srpen září CELKEM Tabulka č. 3: Obsah živin v krmivech použitých během experimentu tritikale KP Len vláknina [%] 3,78 +/- 5% 5,83 +/- 5% tuk [%] 0,98 +/- 5,4% 7,93 +/- 3% N-látky [%] 9,96 +/- 2% 16,86+/- 1,4% popeloviny [%] 1,48 +/- 1,6% 4,23 +/- 1,6% sušina [%] 85,48 +/- 0,2% 88,36 +/- 0,2% Od poloviny května (14.5.) do výlovu probíhal na všech rybnících cyklus pravidelných kontrol, vždy 1x za 14 dnů. V rámci kontrolního dne byla prováděna měření fyzikálněchemických vlastností vody (teplota, ph, obsah kyslíku, nasycení vody kyslíkem, barva, průhlednost). Byla též sledována dynamika a přibližné druhové a velikostní složení planktonu 11

12 a v neposlední řadě kontrola růstu a zdravotního stavu ryb odchytem do vrhací sítě (výsledky kontrolních dnů viz. kapitola Výsledky) Vzorkování Všechny níže popsané postupy byly prováděny na Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Výzkumném ústavu rybářském a hydrobiologickém ve Vodňanech, Laboratoři etologie a výživy ryb a raků. Odběry vzorků ryb byly realizovány při nasazení pokusu, dále v průběhu vegetační sezóny a při výlovech rybníků. Při nasazení bylo náhodně odebráno 15 kusů, z čehož 10 kusů bylo použito na rozbor tuků (výchozí stav) a 5 kusů na kontrolu aktuálního zdravotního stavu. Během samotného experimentu byly průběžně odebírány vzorky ryb a kontrolován zdravotní stav. Tyto odběry probíhaly při každé kontrole na rybnících a celkem bylo během trvání pokusu na každém rybníce odebráno 45 ks ryb. Při kontrole zdravotního stavu ryb byla vždy u každého kusu provedena vnější kontrola a kontrola vnitřních orgánu pomocí pitvy. Výlovy probíhaly od 14. září do 17. září Na každém z lovených rybníků bylo zváženo a změřeno 33 ks ryb. Z každé nádrže bylo při výlovu odebráno 50 ks ryb. 15 kusů bylo určeno na senzorickou analýzu a 10 kusů na rozbory tuků. Stejné množství, tj. 25 ks, bylo počítáno jako nutná rezerva pro případ úhynu ryb (100%). Ryby byly skupinově označeny amputací ploutve a převezeny do sádky na VÚRH do Vodňan, kde zůstaly po dobu 14 dnů. Celkem bylo na každém rybníce během celé doby pokusu odebráno 110 kusů ryb. Ryba byla zvážena, omráčena úderem tupým předmětem do hlavy a vykrvena přetnutím žaberních oblouků (došlo k přerušení krevního oběhu). Po oddělení hlavy a vykuchání byla ryba vyfiletována. Levý filet s kůží byl zabalen do hliníkové folie, označen a vložen do nádoby s tekutým dusíkem, kde dochází k šokovému zmrazení tkáně až na -196 C. Po dokončení vzorkování byly zmrazené části svaloviny přesunuty do hlubokomrazícího boxu, kde zůstali při teplotě -80 C až do odeslání do Švédska. K oxidaci lipidů ve tkáních může docházet až do teploty cca -40 C, proto je nutné mrazit vzorky šokově a uchovávat je při extrémně nízkých teplotách. Před odesláním byly vzorky uloženy do polystyrénového boxu a důkladně proloženy suchým ledem (pevný CO 2 o teplotě 79 C ). Následně byla celá zásilka odeslána expresní službou na SLU, Uppsala, Švédsko, kde byly provedeny analýzy kompozice mastných kyselin. 12

13 3. 3. Senzorická analýza Podstatou senzorické (nebo též organoleptické) analýzy je porovnat kvalitu vzorků na základě osobních vjemů a pocitů posuzovatelů. Při této analýze je vzorek hodnotiteli předkládán bez toho, aniž by věděl, o jaký vzorek se jedná. Úkolem hodnotitele je na základě subjektivních vjemů vzorek ohodnotit ve sledovaných parametrech. Vzorek ryby je předložen tepelně upraven v neprodyšně uzavřené nádobce, bez použití jakýchkoli dochucovacích prostředků, včetně soli. Hodnotitel musí být v dobrém zdravotním stavu a před samotnou analýzou by neměl jíst nebo kouřit, pít lze pouze čistou, nesycenou vodu. Mezi jednotlivými hodnocenými vzorky lze poskytnout hodnotitelské komisi též pečivo a sklenku neochuceného alkoholu (např. vodka) pro zneutralizování chuti. Vzorkovnice (uzavíratelné sklenice) se vzorky byly označeny třímístnými kódovými čísly. Každá vzorkovnice obsahovala poměrnou část z trupu přední a střední části, bez ocasního násadce. Tepelná úprava vzorků trvala 20 minut při teplotě 180 C. Organoleptická analýza byla hodnocena s použitím grafických stupnic, používaná byla nestrukturovaná hédonická grafická stupnice. Sensorické hodnocení se provádělo v panelu deseti osob. Byly sledovány čtyři jakostní znaky: vůně, chuť, pachuť a konzistence. Ke každému znaku byla předtištěna nestrukturovaná úsečka. Při získání výsledků bylo vycházeno z toho, že vzdálenost od začátku (kladná vlastnost) k označenému místu bude hodnocena ekvivalentem vyjadřující číselnou hodnotu intenzity vjemu v milimetrech. Čím bude tato vzdálenost větší, tím bude hodnocení méně příznivé Analýza složení lipidů Odebrané, zmrazené vzorky byly částečně rozmrazeny. Vždy celý filet byl rozmixován na stolním kutru. Z výsledné směsi byl poté odebrán reprezentativní vzorek pro analýzu. V takto připraveném a odebraném vzorku jsou obsaženy všechny jedlé části filetu kapra, tzn. bílá a červená svalovina, tukové zásoby z břišní partie, svalovina ocasního násadce, kůže. Analýzy lipidů v rybím mase a krmivu byly provedeny podle metodiky popsané v Mráz a Picková (2009). Vzorky byly extrahovány hexan-isopropanolem (Hara a Radin, 13

14 1978). Mastné kyseliny metylovány (Appelqvist, 1968) a analyzovány plynovou chromatografií (Varian CP3800, Stockholm, Švédsko) vybavenou plemeno-ionizačním detektorem a split injektorem a osazenou (50m délka x 0,22 mm průměr x 0,25 µm tloušťkou filmu BPX 70) kapilární kolonou (SGE, Austin, TX, USA) (Fredriksson-Eriksson a Pickova 2007). Mastné kyseliny byly identifikovány pomocí porovnání retenčního času se standardem GLC-461 (Nu-check Prep). Mráz J, Pickova J, 2009: Differences between lipid content and composition of different parts of fillets from crossbred farmed carp (Cyprinus carpio). Fish Physiol Biochem. (in press) DOI /s Hara A, Radin NS, 1978: Lipid extraction of tissues with a low-toxicity solvent. Anal Biochem. 90: Appelqvist LA, 1968: Rapid methods of lipid extraction and fatty acid methyl ester preparation for seed and leaf tissue with special remarks on preventing accumulation of lipid contaminants. Ark Kemi. 28: Fredriksson-Eriksson S, Pickova J, 2007: Fatty acids and tocopherol levels in M-longissimus dorsi of beef cattle in Sweden a comparison between seasonal diets. Meat Sci. 76:

15 4. Výsledky Teplota vody Teplota vody v pokusných rybnících byla ovlivněna nezvykle výraznými výkyvy počasí během vegetační sezóny. Z grafu č.1lze vyčíst 3 strmé propady teplot. Na konci měsíce června, v polovině srpna a poměrně prudké ochlazení v září. Očekávaný průběh teplotní křivky by měl odpovídat přibližně Gaussovu rozdělení, tzn. stálý vzestup teploty až k vrcholu vegetační sezóny, poté stálý pokles. Časté a významné výkyvy teplot ovlivnily jednak některé další fyzikálně-chemické vlastnosti vody, jednak způsobily výpadky v příjmu potravy rybí obsádkou a tím rozdílné přírůstky. 28 C Podsilniční Tuňkovský Šamonický Malívský Společnice Čekal května 28.května 11.června 24.června 8.července 23.července 6.srpna 23.srpna 3. září Graf č. 1: Vývoj teplot vody v pokusných rybnících během experimentu Hodnota ph V žádné sledované nádrži nebylo vlivem hodnoty ph zaznamenáno ohrožení obsádky nebo úhyn ryb. Rybníky Tuňkovský, Šamonický, Malívský a Společnice vykazovaly v průběhu pokusu ph v rozmezí 7 a 8, což lze považovat v produkčních podmínkách za bezproblémový stav. V pokusném rybníce Čekal kopíruje vývoj hodnot ph přesně dynamiku 15

16 planktonu, respektive zvýšení ph nastává na vrcholu rozvoje zeleného fytoplanktonu, který spotřebovává volný oxid uhličitý, v nádrži je přebytek OH - iontů a ph stoupá. Po dostatečném namnožení zooplanktonu, který se fytoplanktonem živí, dochází k vyrovnávání chemismu vody ve smyslu rovnováhy H + a OH - iontů a hodnota ph se vrací k neutrálu (~7). Prvního vrcholu dosáhla populace planktonu ve druhé půli června, druhého vrcholu pak na konci srpna. Rybník Podsilniční byl charakteristický extrémním výskytem tzv. měkkých vodních porostů (především růžkatec ponořený, Cerattophyllum demersum) a vysokým organickým zatížením. Vlivem rozkladných procesů a díky denní produkci velkého množství CO 2 a nedostatku O 2 došlo k poklesu hodnoty ph až na úroveň pod 6. Kompletní průběh ph na všech pokusných rybnících znázorňuje Graf č.2. 8,8 ph 8,3 7,8 7,3 6,8 6,3 Podsilniční Tuňkovský Šamonický Malívský Společnice Čekal 5,8 14.května 28.května 11.června 24.června 8.července 23.července 6.srpna 23.srpna 3. září Graf č. 2: Vývoj ph vody v pokusných rybnících během experimentu Obsah kyslíku Během sledovaného období byly zaznamenány obsahy kyslíku povětšinou mezi 3 a 9 mg / l -1. Problémy byly zaznamenány na rybníce Podsilniční, kde většinu vegetační sezóny docházelo ke kyslíkovým deficitům, v některých částech rybníka se jednalo spíše o úplnou anoxii. Deficity byly způsobeny extrémní organickou zátěží nádrže a přítomností měkkých 16

17 porostů po celé ploše. Vlivem těchto podmínek došlo s největší pravděpodobností k úhynu části obsádky (viz. kapitola Produkční data). Tento úhyn se však nedal vlivem neprůstupnosti vodního sloupce prokázat. Na rybníce Čekal došlo ke dvěma výrazným vzestupům obsahu kyslíku, a to v souvislosti s rozvojem fytoplanktonu (viz. Hodnota ph). Po těchto vrcholech následuje prudký pokles, protože se v nádrži namnožil ve velkém množství zooplankton, který kyslík spotřebovává. Na ostatních nádržích docházelo k problémům s kyslíkem jen výjimečně. Na rybníce Malívský byl zjištěn deficit na krmném místě, problém byl vyřešen přesunutím tohoto místa do části rybníka s lepšími podmínkami. Kompletní údaje o obsahu kyslíku zprostředkovává Graf č. 3. mg/l Čekal Malívský Podsilniční Společnice Tuňkovský Šamonický 14.května 28.května 11.června 24.června 8.července 23.července 6.srpna 23.srpna 3. září Graf č. 3: Vývoj obsahu kyslíku v pokusných rybnících během experimentu Nasycení kyslíkem Hodnota procentického nasycení vody kyslíkem vychází z aktuálního množství rozpuštěného kyslíku ve vodě ve vztahu k teplotě vody. Obecně platí, že čím vyšší teplota vody, tím více rozpuštěného kyslíku je třeba k dosažení určitého procentického nasycení. Sledování nasycení je pomocný údaj, který slouží pro přesnější vyhodnocení podmínek pro rybí obsádku v rybníce. V experimentu byl dlouhodobý problém s kyslíkem na rybníce 17

18 Podsilniční (viz. Graf č. 3 a 4). Rybník Čekal vykazuje výkyvy z důvodu prudkých růstů populací planktonu. Nebyl zde však problém se zdravotním stavem obsádky. 250 % Čekal Malívský Podsilniční Společnice Tuňkovský Šamonický 0 14.května 28.května 11.června 24.června 8.července 23.července 6.srpna 23.srpna 3. září Graf č. 4: Vývoj nasycení vody kyslíkem v pokusných rybnících během experimentu Průhlednost vody Významnou vlastností vody, která je v provozních podmínkách běžně kontrolována, je průhlednost vody. K jejímu měření se využívá Secciho deska (obr. vpravo). Tato deska je spouštěna do vodního sloupce, ve chvíli, kdy přestaneme rozeznávat její hrany, odečteme na provázku hloubku v cm. Tato hloubka je hodnotou průhlednosti v čase měření. Proti Secciho desce se zjišťuje rovněž barva vody v nádrži. Z hlediska úspěšného chovu ryb jsou doporučovány hodnoty průhlednosti cca cm. Takový výsledek značí určitý rozvoj planktonu v rybníce a také přítomnost vegetačního zákalu. Na tomto zákalu má podstatný podíl rybí obsádka, která hledá potravu ve dně nádrže, čímž víří sediment a snižuje průhlednost vody. Příliš vysoká průhlednost značí 18

19 např. intenzivní rozvoj zooplanktonu, což může být v daném období problém z hlediska následného nedostatku kyslíku v nádrži. Nízká průhlednost může být známkou rozvoje fytoplanktonu, což také není žádoucí (vede k výkyvům ph atd.). Průhlednost a barva vody jsou vlastnosti hodnocené subjektivně a je nutné hodnotit výsledek přímo ve chvíli jeho stanovení, protože příčiny zjištěného stavu bývají velmi individuální. V době konání pokusu byla zjištěna pouze jedna extrémní hodnota. Na rybníce Šamonický došlo k intenzivnímu rozvoji hrubého zooplanktonu, který svým vyžíracím tlakem eliminoval fytoplankton a průhlednost vzrostla na více než 1 metr. Tlak rybí obsádky nebyl v tu chvíli dostatečný, aby tlumil vrcholící rozvoj, především dafniového planktonu. Ostatní nádrže nijak významně nevybočovaly z normy. Nižší hodnoty průhlednosti na rybníce Čekal jsou dané neustále přítomným vegetačním zákalem. Ostatní vlastnosti na této nádrži však byly v normě (kyslík, ph), proto nebyl důvod ke znepokojení. Průběh této vlastnosti během pokusu viz. graf č Čekal Malívský cm Podsilniční Společnice 50 Tuňkovský 40 Šamonický května 28.května 11.června 24.června 8.července 23.července 6.srpna 23.srpna 3. září Graf č. 5: Vývoj průhlednosti vody v pokusných rybnících během experimentu Produkční ukazatele Výlovy pokusných rybníků proběhly ve dnech září Na žádném z rybníků nedošlo při výlovu k problémům, vše proběhlo beze ztrát. 19

20 Rybník Šamonický dolní byl charakterizován hlubší vodou, nade dnem vyrůstala hustá populace růžkatce. Vysoké ztráty (34,9 %) přičítáme úhynu. Vzhledem k četnosti kontrol (1x za 14 dnů) nemusel být úhyn zpozorován, zvláště pokud uhynulé kusy zůstaly na dně, pod vegetací. Také vysoký kusový přírůstek lze přičíst naředění obsádky. Koncem srpna přestaly ryby přijímat obiloviny, což vysvětlujeme masivnímu rozvoji přirozené potravy (mimořádné zvýšení průhlednosti vody) a posléze poklesem teploty. Při výlovu byla ryba ve výborné kondici (viz. KF tab. č.6). Na rybníce Tuňkovský nedocházelo během pokusu k problémům. Na konci srpna došlo k omezení příjmu obilovin. Důvodem byly opět klimatické vlivy, tzn. pokles teploty. Při výlovu ryba vykazovala výborné kondiční vlastnosti s přírůstkem cca 1 kg. Ztráty 6,4% lze považovat za normální. Nádrž Společnice vykazuje nižší produkční výsledek. Přičítáme ho charakterem rybníka (lesní voda). Vyšší ztráty (16%) byly zaznamenány částečně vlivem přirozeného úhynu, významný podíl ztrát lze vysvětlit možným pytláctvím (rybník odlehlý, na klidném místě). I s nízkou průměrnou hmotností při výlovu vykazovala obsádka dobrou kondici. Rybník Podsilniční byl téměř po celou dobu trvání experimentu velmi silně zarostlý měkkou vegetací. Docházelo k tvorbě anoxických zón, obsádka přijímala potravu velmi sporadicky a ztráty byly neúměrně vysoké (40,9%). Produkční výsledky nádrže nejsou relevantní a jsou zařazeny do celkového výčtu víceméně pro úplnost výsledků. Čekal byl rybník velmi úrodný a vytvářel téměř ideální podmínky pro chov ryb (podobně Tuňkovský). Granulovanou směs přijímala obsádka velmi spolehlivě i přes výkyvy ph a během celého experimentu nebyly zaznamenány ztráty nebo poruchy příjmu potravy. Ztráty 13% lze s jistotou vyhodnotit jako ztráty způsobené zejména pytláctvím. Čekal se nachází v soustavě podobně produktivních rybníků v dosahu blízké obce. Problém s pytláctvím je zde každoročně. Rybník Malívský byl zástupcem rybníků tzv. na lesní vodě. Krmena zde byla směs KP Len a produkční výsledky byly srovnatelné s podobným rybníkem Společnice (krmeno tritikale). Menší kusová hmotnost, dobrá kondice. Během pokusu bylo nutné změnit krmné místo, protože na původním místě docházelo k občasným kyslíkovým deficitům. V obou skupinách rybníků (tritikale x KP Len) bylo po jednom zástupci lesních nádrží s nižší úživností a menší produkcí - Společnice a Malívský. Na jednom rybníku z každé skupiny docházelo k problémům se zarůstáním a následným úhynem - Šamonický dolní a Podsilniční. Na obou stranách byl také zástupce rybníků vysoce úživných, s dobrou produkcí 20

21 a vyšším kusovým přírůstkem - Tuňkovský a Čekal. Skupiny tedy lze považovat za srovnatelné provozní podmínky. Na základě dosažených produkčních výsledků lze říci, že krmivo KP Len neovlivňuje růst ryb, jejich kondici, ani celkovou produkci rybníka ve srovnání s běžně využívaným přikrmováním pomocí obilovin (tritikale). Výsledky a grafické zobrazení experimentu ukazují tabulky č. 5 a 6, a dále graf č g/ks Tuňkovský Podsilniční Společnice Šamonický Čekal Malívský nasazení 14. května 28.května 11.června 23. července 23. srpna výlov Graf č. 6: Růstové křivky podle pokusných odchytů v pokusných rybnících během experimentu Tabulka č. 5: Výsledky výlovů pokusných rybníků I. část Rybník *výlovek celkový *produkce celkový výlovek přírůstek [kg/ha] [kg] [kg/ha] [kg] průměrná hmotnost krmivo [g] Šamonický dolní tritikale Tuňkovský tritikale Společnice tritikale Podsilniční KP Len Čekal KP Len Malívský KP Len *přepočítáno na hektar skutečné vodní plochy 21

22 Tabulka č. 6: Výsledky výlovů pokusných rybníků II. část nasazeno sloveno kusový ztráty přírůstek [ks] [ks] [g/ks] [%] *KF Šamonický ,9 4,06 Tuňkovský ,4 3,85 Společnice ,46 Podsilniční ,9 4,13 Čekal ,6 Malívský ,7 3,33 *Fultonův koeficient = stav vyživenosti, optimální hodnota nad 2, Senzorická analýza Výsledky organoleptické (senzorické) analýzy znázorňuje Tabulka č. 6 a Graf č. 6. V grafickém znázornění je patrné, že nejlépe byl hodnocen ve všech sledovaných vlastnostech rybník Společnice. Rozdíly mezi jednotlivými hodnotiteli a rybníky nejsou signifikantně rozdílné. Na základě senzorické analýzy je možné říci, že v testovaných vzorcích svaloviny nebyl žádný vzorek hodnocen negativně. Maso kapra z tohoto experimentu bylo posuzovateli vyhodnoceno jako chutné, s dobrou konzistencí svaloviny a bez přítomnosti pachutí a nežádoucích pachů. Tato analýza je brána jako doplňkový ukazatel kvality svaloviny. Tabulka č. 7: Výsledky senzorické analýzy Rybník krmivo VŮNĚ CHUŤ PACHUŤ KONZISTENCE Šamonický tritikale 29* 21,5 21,1 30,2 Tuňkovský tritikale 25, ,1 24,1 Společnice tritikale 21,8 19,4 13,4 14,7 Podsilniční KP Len 30,5 26,1 21,5 23,7 Čekal KP Len 31 29,8 26,4 30 Malívský KP Len 32 26, ,7 *nižší hodnota parametru odpovídá příznivějšímu hodnocení 22

23 Šamonický tritikale Tuňkovský tritikale Společnice tritikale Podsilniční KP Len Čekal KP Len Malívský KP Len 5 0 VŮNĚ CHUŤ PACHUŤ KONZISTENCE Graf č. 6: Organoleptické hodnocení vzorků svaloviny ryb z jednotlivých pokusných rybníků (nižší hodnota odpovídá příznivějšímu hodnocení) Obsah tuku a kompozice mastných kyselin Analýzy byly provedeny na SLU, Uppsala, Švédsko. Z odebraných vzorků svaloviny byly nejdříve vyextrahovány lipidy. Z tabulky č. 8 je patrné, že signifikantně více tuku obsahují ryby přikrmované tritikale. Toto tvrzení potvrzuje i provedený t-test (p<.0,001). Nejméně tuku bylo zjištěno v mase kapra z rybníka Čekal (krmivo KP Len), naopak nejvyšší hodnoty dosahuje svalovina kapra z rybníka Šamoňský (krmivo Tritikale). Tabulka č. 8: Obsah tuku ve filetu kapra z pokusných rybníků TRITIKALE [%] KP LEN [%] RYBA č. Šamoňský Tuňkovský Společnice Podsilniční Malívský Čekal 1 13,17 13,07 4,03 2,19 6,79 3, ,61 10,30 8,97 6,39 3,33 3, ,90 13,98 6,98 8,12 3,23 6, ,23 11,61 7,43 5,26 4,36 1, ,82 11,05 5,14 7,16 6,69 2, ,48 15,51 8,58 9,18 6,70 5,01 průměr 14,70 12,59 6,86 6,38 5,18 3,69 *sd 1,07 1,96 1,93 2,46 1,73 1,81 *sd = směrodatná odchylka 23

24 Provedená korelační analýza potvrzuje závislost mezi hmotností a obsahem tuku ve filetu kapra. Zároveň je z grafu č. 7 patrné, že u kapra přikrmovaného tritikale je tento růst strmější, než u kapra, který byl přikrmován směsí KP Len. Tento fakt je způsoben přítomností většího množství PUFA (polynenasycené mastné kyseliny) v tuku směsi KP Len. Tyto kyseliny tělo využívá primárně jako stavební složky. V obilovinách (tritikale) je obecně vyšší procento MUFA (mononenasycené mastné kyseliny), které jsou ve formě zásobního tuku ukládány v těle. obsah tuku % hmotnost g y1 = 0,0037x + 4,1864 R 2 = 0,1126 y2 = 0,0006x + 4,3071 R 2 = 0,0141 tritikale granule y1 y2 Graf č. 7: Závislost mezi hmotností a obsahem tuku ve filetu kapra Analýzou kompozice mastných kyselin bylo zjištěno, že není rozdíl mezi skupinami v obsahu SFA (nasycené mastné kyseliny), ale že ryby přikrmované krmnou směsí KP Len dosahují signifikantně nižšího zastoupení MUFA a především výrazně vyššího obsahu PUFA ve svalovině. Všechny tyto rozdíly jsou potvrzené statistickými testy na hladině významnosti (p < 0,01). Kapr přikrmovaný směsí KP Len dosahuje v průměru 2x vyššího obsahu PUFA (graf č. 8), dále obsahuje 2x větší množství kyselin skupiny n-3 (ω-3) a dvakrát větší množství kyselin skupiny n-6 (ω-6) na úkor vyššího množství žádoucích kyselin řady n-3. Vysoký obsah PUFA řady n-6 je z hlediska výsledků experimentu nežádoucí. K tomuto nárůstu došlo vlivem vysokého obsahu těchto kyselin v krmné směsi KP Len. Příčinou je pravděpodobně použití nevhodné odrůdy lnu firmou, která směs KP Len připravovala. Tento fakt byl zjištěn až při analyzování výsledků pokusu. 24

25 Tritikale KP Len 40 % SFA MUFA PUFA n-3 PUFA n-6 PUFA Graf č. 8: Porovnání kompozice mastných kyselin ve svalovině kapra mezi testovanými skupinami Tritikale KP Len % :2(n-6) 18:3(n-6) 20:2(n-6) 20:3(n-6) 20:4(n-6) 18:3(n-3) 18:4(n-3) 20:5(n-3) 22:5(n-3) 22:6(n-3) Graf č. 9: Kompozice PUFA ve svalovině experimentálního kapra Svalovina kapra přikrmovaného směsí KP Len vykazuje přibližně dvojnásobná množství jednotlivých PUFA. Jedinou výjimkou je DHA (dokosahexaenová kyselina), kdy rozdíl oproti rybám přikrmovaným tritikale je 3,3 násobný, což je výsledek veskrze pozitivní. Pro lepší představu jsou rozdíly znázorněny v grafu č. 9 a v souhrnné tabulce č. 9(viz. 25

26 přílohy). Zde je patrný i výše zmíněný vysoký obsah kyseliny linolové, 18:2n-6 na úkor kyseliny α-linolenové, 18:3n-3. I přes ne zcela příznivou kompozici MK v krmné dietě bylo analýzami zjištěno, že obsah PUFA ve svalovině kapra je statisticky významně vyšší (p<0,01) než ve svalovině kapra přikrmovaného pouze obilovinami (tritikale). Tento pilotní projekt tedy potvrzuje hypotézu, že lze kapra se zvýšeným obsahem mastných kyselin úspěšně chovat v provozních podmínkách rybářského podniku. Z grafu č. 10 lze vyčíst, že oproti testovací směsi z roku 2009 došlo vlivem použití nevhodné odrůdy lnu k obrácení poměru n-3/n-6 v krmné dietě. Pro porovnání uvádíme ve stejném grafu výsledek kompozice MK pro lněné semeno vhodné odrůdy, která měla být použita jako přídavek do krmné směsi KP Len Pokud by byla krmná směs vyrobena zcela podle požadavků, lze se domnívat, že výsledky projektu by byly ještě přesvědčivější. Především by se zvýšila hodnota podílu n-3/n-6 a celkový obsah PUFA, potažmo PUFA n-3. Graf č. 10: Kompozice mastných kyselin v použitých krmivech % KP Len 2009 Lněné semeno KP Len SFA MUFA PUFA n-3 PUFA n-6 PUFA 26

27 5. Závěr Vyhodnocení pilotního projektu Praktické ověření technologie chovu kapra obecného se zvýšeným obsahem omega 3 mastných kyselin přineslo výsledky, ze kterých lze pro produkční sféru vyvodit několik doporučení. Rybníky pro chov kapra se zvýšeným obsahem omega 3 MK lze nasazovat stejným množstvím obsádky jako rybníky s technologií chovu s použitím obilovin, tzn ks K 3 /ha vodní plochy (prům. hmotnost 1 kg) do rybníka s přirozenou produkcí kg/ha. Násadový materiál by měl pocházet pokud možno z jednoho zdroje, ryby musí být v dobrém zdravotním a výživovém stavu (KF nad 2,7). Vyvarovat se použití odrůd lnu LOLA a JANTAR, které mají jinou kompozici MK, než je u lnu obvyklé. Důležitý ukazatel je především poměr n-3 a n-6 PUFA, který je ve správné odrůdě vždy ve prospěch n-3 PUFA. Odrůdy Lola a Jantar se pěstují z důvodu vyšších výnosů, ale z hlediska výživy jsou naprosto nevhodné. Vhodný je obsah n-3 PUFA min. 30 % nebo více. Nechat si dodavatelskou firmou domluvené složení deklarovat, popř. udělat analýzu kompozice MK ve směsi ještě před začátkem přikrmování. Krmná směs se předkládá obsádce stejným způsobem, jako obiloviny. Měl by být kladen větší důraz na rozvoj přirozené potravy a podle toho upravovat velikost krmné dávky (ekonomika chovu). Krmná dávka je rozpočítána podle jednotlivých měsíců (viz. kapitola Materiál a metodika. Sledovat zdravotní stav a vývoj růstu obsádky během vegetačního období a podle aktuální situace uzpůsobovat krmnou dávku. 27

28 Během řešení projektu jsme se potýkali s několika problémy. Na některých rybnících byly zaznamenány vysoké ztráty a objednaná krmná směs nebyla zcela v souladu s požadavky. I přes tato úskalí bylo dosaženo hlavního cíle pilotního projektu, totiž docílit v praktických podmínkách významného zvýšení omega 3 mastných kyselin ve svalovině kapra obecného. V průměru bylo toto zvýšení 1,8 násobné, u nejlepšího rybníka dokonce 2,8 násobné! Během pokusu bylo vypozorováno a následně analýzou potvrzeno, že pokud je krmná směs KP Len aplikována do velmi úživného rybníka, kde není během vegetačního období problém s příjmem potravy obsádkou (v experimentu jde o rybník Čekal), pak lze dosáhnout obsahu PUFA přes 25 %, ve srovnání s 10 % PUFA u ryb přikrmovaných obilovinami. Kyseliny EPA (eikosapentaenová) a DHA (dokosahexaenová), které bývají v literatuře uváděny jako nejdůležitější, mají taktéž významně vyšší zastoupení ve svalovině kapra, na kterém je testována krmná směs KP Len. Krmná směs KP Len není ekologickou zátěží pro rybniční prostředí, protože obsahuje výhradně přírodě blízké a snadno rozložitelné komponenty. Taktéž nebyl zjištěn negativní vliv na růst nebo kondiční stav obsádky. Zadání pilotního projektu bylo splněno. Bylo prokázáno, že lze významně zvýšit podíl PUFA v kompozici mastných kyselin ve svalovině kapra. Potvrzuje se, že i kapr má potenciál být atraktivní potravinou v lidské výživě a že má stejnou schopnost transformace a ukládání mastných kyselin, jako jiné, tolik proklamované druhy na našem trhu (pstruh duhový, mořské druhy apod.). Chov kapra se zvýšeným obsahem omega 3 mastných kyselin lze na základě výsledků projektu doporučit rybníkářským subjektům. Touto cestou lze dosáhnout vyšší kvality svaloviny, použitá technologie zvýší přidanou hodnotu na mase takto chovaných ryb a podnik získá významnou marketingovou a reklamní výhodu. Řešitel: Ve Vodňanech dne doc. Ing. Pavel Kozák, Ph.D. 28

29 6. Přílohy Krátká fotodokumentace zachycující průběh pilotního projektu Foto č. 1: Sádky Rojice, nasazení ryb Foto č. 2: Vážení a nakládání ryb na sádkách Rojice

30 Foto č. 3: Kontrolní den odchyt ryb vrhací sítí Foto č. 4: Kapr (2,42 kg) chycený na rybníce Čekal během experimentu 30

31 Foto č. 5: Příprava výlovu rybníka Tuňkovský Foto č. 6: Rybník Společnice před výlovem 31

32 Foto č. 7: Výlov rybníka Malívský Foto č. 8: Kapr obecný krmený krmnou směsí KP Len 32

33 Foto č. 9: Odběr vzorků svaloviny v prostorách FROV ve Vodňanech Foto č. 10: Filetování kapra při odběru vzorků svaloviny 33

34 Foto č. 11: Kóje pro senzorickou analýzu Foto č. 12: Průběh senzorické analýzy 34

35 Tabulka č. 9: kompozice mastných kyselin [ %] v tuku kapra TRITIKALE KP LEN NASAZENÍ Šamoňský sd Tuňkovský sd Společnice sd Podsilniční sd Malívský sd Čekal sd nasazení sd 14:0 1,12 0,21 1,13 0,11 1,09 0,12 1,12 0,09 0,90 0,10 1,00 0,20 0,86 0,23 14:1 0,00 0,00 0,00 0,00 0,10 0,04 0,00 0,00 0,00 0,00 0,15 0,07 0,11 0,04 15:0 0,13 0,06 0,13 0,06 0,12 0,06 0,14 0,07 0,11 0,05 0,20 0,06 0,16 0,08 16:0 18,20 1,63 20,20 0,83 19,46 1,06 17,06 0,50 17,52 0,89 17,95 0,95 21,12 1,71 16:1(n-7) 8,65 1,31 10,56 0,94 9,54 1,77 8,46 1,16 6,82 0,80 6,73 1,63 7,52 1,96 17:0 0,00 0,00 0,00 0,00 0,14 0,05 0,20 0,09 0,00 0,00 0,29 0,14 0,00 0,00 17:1 0,14 0,07 0,17 0,07 0,12 0,06 0,14 0,07 0,10 0,05 0,18 0,09 0,13 0,05 18:0 6,02 0,66 5,60 0,39 6,52 0,59 5,91 0,64 6,23 0,82 5,56 0,39 6,65 0,65 18:1(n-9) 50,42 4,36 46,57 2,25 48,63 2,87 45,99 1,18 43,87 3,42 36,09 6,33 39,64 12,90 18:1(n-7) 3,78 0,28 3,97 0,19 3,42 0,23 3,81 0,24 3,14 0,16 3,23 0,32 3,26 0,23 18:2(n-6) 6,47 0,87 5,80 0,82 5,65 0,65 8,85 1,78 13,82 3,79 16,22 4,45 7,23 1,40 18:3(n-6) 0,18 0,09 0,22 0,08 0,12 0,05 0,17 0,08 0,24 0,11 0,21 0,10 0,18 0,10 18:3(n-3) 1,31 0,41 1,30 0,29 0,85 0,18 1,78 0,49 1,31 0,25 2,92 1,02 1,47 0,58 20:0 0,00 0,00 0,00 0,00 0,10 0,05 0,00 0,00 0,12 0,06 0,18 0,07 0,16 0,06 18:4(n-3) 0,46 0,16 0,61 0,18 0,62 0,07 0,59 0,22 0,55 0,08 0,79 0,13 0,56 0,23 20:1(n-9) 1,96 0,39 2,03 0,35 1,64 0,28 1,92 0,25 2,13 0,46 1,80 0,29 1,64 0,39 20:2(n-6) 0,19 0,03 0,23 0,03 0,23 0,12 0,32 0,10 0,39 0,05 0,48 0,19 0,39 0,21 20:3(n-6) 0,18 0,02 0,19 0,03 0,19 0,06 0,31 0,08 0,39 0,09 0,48 0,20 0,41 0,31 20:4(n-6) 0,41 0,09 0,39 0,10 0,71 0,34 1,17 0,54 1,20 0,29 1,88 1,32 2,20 2,68 20:3(n-3) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,24 0,09 0,00 0,00 22:1(n-11) 0,14 0,05 0,22 0,08 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,43 0,20 0,21 0,08 20:5(n-3) 0,34 0,19 0,58 0,21 0,39 0,21 0,81 0,14 0,27 0,12 1,20 0,51 3,00 3,15 22:4(n-6) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,41 0,15 0,15 0,07 0,40 0,15 0,43 0,21 22:5(n-3) 0,18 0,09 0,29 0,09 0,26 0,09 0,57 0,27 0,35 0,16 0,72 0,28 1,40 1,49 22:6(n-3) 0,27 0,16 0,28 0,11 0,62 0,23 0,93 0,49 0,86 0,25 1,94 1,12 3,28 4,40 Σ SFA 25,47 27,06 27,43 24,42 24,87 25,18 28,96 Σ MUFA 65,08 63,52 63,46 60,32 56,06 48,61 52,52 Σ PUFA 9,99 9,88 9,64 15,90 19,53 27,48 20,54 n-3 2,56 3,05 2,73 4,69 3,34 7,80 9,70 n-6 7,43 6,83 6,90 11,22 16,19 19,67 10,84 n-3/n-6 0,34 0,45 0,40 0,42 0,21 0,40 0,90 35