Mezinárodní odborný magazín skupiny SCHAUMANN

Transkript

1 Mezinárodní odborný magazín skupiny SCHAUMANN PRASATA Pozitivní účinek Schauma Omni-S...6 SILÁŽOVÁNÍ Živinová kvalita trávnych siláží a produkcia mlieka...15 SKOT Na čo sa sústrediť vo výžive kráv v nadchádzajúcom roku?...26

2 Vážení čtenáři. Otevíráme společně nové číslo časopisu, první v roce Tento rok poznamenaly v únoru extrémně silné mrazy, které zásadně prověřily zejména stájovou technologii. Naše zvířata ať už skot nebo prasata zvládly již zmíněné extrémy bez problémů, pokud jim život nekomplikovala nefunkční stájová technologie. Doufám jen, že vlna silných a dlouhotrvajících mrazů byla jediným extrémem roku Stejně jako na Slovensku tak i v Čechách a na Moravě jsme ukončili sérii velmi úspěšných jarních odborných seminářů na téma SILÁŽOVÁNÍ. Na všech sedmi místech jsme se setkali s velmi vnímavými posluchači, kteří výrazným způsobem přispěli k odbornému a srdečnému průběhu všech seminářů. I v rámci tohoto úvodníku bych chtěl všechny čtenáře pozvat na druhou sérii odborných seminářů, která se bude konat v letních měsících, hlavními tématy bude řešení výživy vysokoprodukčních dojnic a hlavní úskalí se kterými se v této souvislosti setkáváme, druhou oblastí potom kukuřice kukuřičná siláž jako základní krmivo v dávkách dojnic. Včas všechny zájemce oslovíme konkrétní pozvánkou s přesně definovanými tématy, místy a datem konání. Nerad bych zapomněl na činnost našich specialistů pro bioplyn, kteří pořádají v dubnu dva velké workshopy. Na setkáních budou mít možnost všichni provozovatelé bioplynových stanic konzultovat navzájem své dotazy, případně problémy se kterými se setkávají při své práci. Odbornou patronací jim budou naši specialisté. Přeji vám, abyste při čtení časopisu i na našich odborných seminářích získali dostatek informací, které vám pomohou při práci. Milí čitatelia, v prvom tohtoročnom čísle časopisu skupiny SCHAUMANN ponúkame zmes článkov a príspevkov s témami ako doplnkové krmivo SCHAUMA OMNI-S pre prasnice s účinkom skrátenia odstupu medzi jednotlivými pôrodmi prasiatok alebo použitie glukoplastických látok v TIRSANA 1312 pre a súčasné zvýšenie obsahu vitamínu B 12 v krvnom sére. Priestor dávame aj intenzívnemu odchovu teliat či unaveným baktériam vo fermentoroch bioplynových staníc. Článok Tomáša Mitríka s vyhodnotením minuloročných siláži mi živo pripomína práve skončené turné tradičných odborných podujatí SCHAUMANN po Slovensku. Na väčšine z nich som aktívne počúval prednášky rečníkov, ktorým ďakujem za ich plné nasadenie. Z ich rôznorodých príspevkov je pre mňa číslo 1 oceňovanie siláže, a to najmä v súvislosti s výpočtom efektivity výroby mlieka. Jednoduchý vzorec: tržby za mlieko mínus náklady na krmivá. Niečo mi to pripomína. DB alebo Deckungsbeitrag (čítaj débé, dekungsbajtrág) alebo po slovensky príspevok na úhradu fixných nákladov. Ukazovateľ ziskovosti objavený v tridsiatych rokoch v USA na základe poznania, že zisk nezávisí len od predaja, ale aj od množstva vyprodukovaného tovaru. Dôvodom sú fixné náklady. Celkové tržby kryjú najprv variabilné náklady, teda náklady priamo súvisiace s výrobou. Po ich odčítaní ostane celkový DB, ktorý kryje celkové fixné náklady, ktorých výška nezávisí od vyprodukovaného množstva. Po odčítaní fixných nákladov od DB ostane celkový zisk. A aký je ten váš DB na kravu? Mesačná tržba z mlieka mínus mesačné náklady na krmivá delené počet kráv? Ing. Dušan Kořínek, Ph.D. Mgr. Martin Kračmár, jednatel OBSAH PRASATA 3 Prasata / Výživa Bonvital ve výživě prasat 4 Chov prasat Ustájení prasnic v EU od roku Prasata / Produkce selat Pozitivní účinek Schauma Omni-S 8 Výživa kanců Aby byli plemenní kanci fit 9 Prasnice Výživa je základ SILÁŽOVÁNÍ 10 Silážování Stabilní siláže s vysokou stravitelností 11 BONSILAGE BONSILAGE-program účinné silážní přípravky pro konzervaci travních porostů 12 Silážování Živinová kvalita siláží z viacročných krmovín a produkcia mlieka 14 Silážování Živinová kvalita trávnych siláží a produkcia mlieka NA NÁVŠTĚVĚ V CHOVU 18 Na návštěvě v chovu Farma Číhaň jde k cíli postupně bez potřeby investičních dotací SKOT 20 Produkce mléka Kolik cukru kráva potřebuje a odkud ho získá? 22 Výživa dojnic Stabilnější průběh procesů v bachoru 23 Skot / Přechodné období Speciální doplněk energie a vitaminu B Odchov telat Intenzivní odchov telat s mléčnou krmnou směsí 26 Výživa dojnic Na čo sa sústrediť vo výžive kráv v nadchádzajúcom roku? 29 Na návštěvě v chovu S linií KALBI MILCH Protect Tiráž: Úspěch ve stáji Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu Vydávání povoleno: , MK ČR E ISSN Vydavatel: SCHAUMANN ČR s.r.o. Adresa redakce: nám. Svobody 35, Volyně, tel , schaumann@schaumann.cz, web: Překlady: Ing. Lenka Procházková Šéfredaktor: ing. Dušan Kořínek Uzávěrka: Úspěch ve stáji 1/2012 Sazba: PTS s.r.o. Vodňany Tisk: Typodesign List České Budějovice Neprodejné BIOPLYN 30 Bioplyn Jak se tváří unavené bakterie? 32 Schaumann Bioenergy Často podceňované nebezpečí 2 1/2012

3 Prasata / Výživa Uznávaný a úspěšný Bonvital ve výživě prasat Pokračuje trend bezpečného a trvalého zemědělství. Po vydání zákazu používat v EU antibiotické stimulátory růstu v roce 2006 a při narůstající citlivosti spotřebitele na kvalitu potravin, je stále častěji vyhledáváno přírodní řešení. M.sc.agr. Henrike Kaack Více než kdy jindy usiluje zemědělství o přijetí a přízeň spotřebitele platí to především pro chovatele zvířat, krmivářský a zpracovatelský průmysl. Mínění spotřebitelů a jejich přízeň sehrává dlouhodobě důležitou roli v zemědělsko-politických procesech rozhodování a zákonech. Pro chovatele prasat platí, dosáhnout v souladu s platnými právními rámci co největší možné produktivity k tomu ještě v napjaté situaci na agrárním trhu. Intenzivní výzkum Probiotikum Bonvital vyvinuté firmou Schaumann bude již brzy deset let úspěšně používáno ve výživě prasat jako pevná součást Schaumann-konceptu. Pozitivní účinek Bonvitalu spočívá v přísné selekci bakterie mléčného kvašení Enterococcus faecium, která ve střevním traktu prasat zajišťuje regulační a stabilizační funkci. Bonvital získal povolení v rámci EU, které garantuje mikrobiologicky přesné definování bakteriálního kmene s vysokou stabilitou a koncentrací. Bakterie vyrobené pomocí fermentačního procesu jsou navázány na nosič a inaktivovány (metodou šetrného vysušení). Tak mohou být delší dobu uskladněny. Pokud přijdou bakterie mléčného kvašení do kontaktu s tekutinou (ve střevě), jsou okamžitě vysoce aktivní. U probiotik (odvozeno z řeckého pro bios = pro život) se jedná na rozdíl od prebiotik, o živé mikroorganismy. Bakterie mléčného kvašení mají ve střevě prasat přímý vliv na okolní prostředí. Nespotřebují se v látkové výměně, nýbrž změní aktivně mikroflóru střeva ve prospěch zvířete. Pro zabezpečení trvalého osídlení střevní sliznice musí být zásobení probiotickými účinnými látkami pravidelné. Rozsah účinku Bonvitalu je od vyloučení působení mikroorganismů způsobujících onemocnění přes tvorbu různých žádaných produktů látkové výměny až po stimulaci imunitního systému. Tímto lze pozitivně ovlivnit důležité parametry užitkovosti. Probiotika a látková výměna ve střevě Především zadní části střeva jsou velmi hustě osídleny nejrůznějšími druhy bakterií. V jednom gramu střevního obsahu se u prasat nachází 1010 až 1011 bakterií, to odpovídá 10 až 100 miliard kmenů. Lze najít několik set druhů. Druhy střevních kmenů se velmi liší podle druhu zvířete a jsou ovlivněny dalšími faktory jako výživa, stáří a podmínky prostředí. Cílem by mělo být dosažení vyváženého osídlení trávicího traktu. Užitek pro zvíře je pak vysoký a profituje z toho také chovatel. Tuto situaci nazýváme eubióza. Pro zvíře vyvstávají následující výhody: Enzymatická aktivita mikroorganismů zajišťuje zpřístupnění živin krmiva, které není VÝHODY BONVITAL výstavba biologického ochranného filmu v trávicím traktu potlačení popř. znemožnění patogenním kmenům navázat se na střevní sliznici ovlivnění ph-hodnoty ve střevě, přičemž dochází k omezení podmínek růstu nežádoucích kmenů ovlivnění střevního epitelu zlepšení absorpční kapacity umožněno vlastnímu trávení. Jako příklad slouží fermentace uhlovodíků řízená mikroorganismy. Vytvořené těkavé mastné kyseliny představují pro organismus důležitý zdroj energie. Mikroorganismy jsou rovněž schopné vytvářet určité živiny jako např. aminokyseliny a vitaminy. Zdravý růst s Bonvital Pozitivní účinek Bonvital na užitkovost a zdraví v živočišné produkci potvrdila mnohá sledování (dolní rámeček). Zaměřujeme se na jistotu a hospodárnost, při posuzování Bonvitalu se sledují v první řadě parametry užitkovosti denní přírůstek a konverze krmiva. Nasazení probiotika u selat má navíc za cíl profylaxi průjmů. Bonvital je obsažen ve všech minerálních krmivech a mnohých speciálních a doplňkových výrobcích pro výživu prasat a výkrm drůbeže. Využijte i Vy výhody Bonvital. VYŠŠÍ UŽITKOVOST S BONVITAL Bonvital, SCHAUMANN-probiotikum potvrdilo svou produkční schopnost v nezávislých pokusech a tisíckrát se již osvědčilo v praxi. Produkce selat o 6,5 % více odstavených selat o 13,2 % vyšší hmotnost při odstavu ve 28. dnu života Nízké ztráty hmotnosti prasnic během laktace: Po 1. vrhu : - 31 %; po 2. vrhu: - 60 % S tím souvisí plodnost. Přikrmování selat a odchov selat o 5,7 % vyšší přírůstek a o 4,9 % nižší spotřeba krmiva v odchovu Výkrm prasat Zvýšení denního přírůstku: + 3,4 % Zlepšení konverze krmiva: - 5,1 % Zvýšení podílu libové svaloviny: + 1,7 % Výkrm brojlerů Přírůstek živé hmotnosti: + 4,5 % Konverze krmiva: - 0,65 % 1/2012 3

4 Chov prasat Ustájení prasnic v EU od roku 2013 Která stavební řešení pro skupinové ustájení jalových a březích prasnic jsou hospodárná a přináší úspěch? Dr. Wilhelm Pflanz a Rudolf Wiedmann, LSZ Boxberg Březí a jalové prasnice musí být v celé evropské unii počínaje 1. lednem 2013 ustájeny ve skupinách. Podle předpisů mají být prasnice a prasničky ustájeny ve skupinách nejpozději od 29. dne březosti až do jednoho týdne před předpokládaným termínem oprašení. Vyjmuty z toho jsou pouze podniky, které mají ve stavu méně než deset prasnic. Zde je individuální ustájení nadále možné, prasnice ovšem musí mít v kotci tolik prostoru, aby se mohla otočit. V textu budou dále představeny a ohodnoceny čtyři systémy skupinového ustájení, které se v praxi nejčastěji používají. První systém První systém je zpravidla kotec trochu stabilnější a výše provedený než kotec pro výkrm (obr. 1). Podle nařízení pro ochranu a ustájení hospodářských zvířat musí být kotec od počtu šest prasnic dlouhý minimálně 2,8 m. V kotcích se krmí většinou do jednoho dlouhého žlabu. Technika krmení může být tekuté nebo suché krmení. U tekutého krmení se osvědčil systém oddělených krmných míst, aby se zabránilo sporům o krmení, není ovšem povinný. Výhodou tohoto systému jsou nízké stavební náklady stejně jako vysoká flexibilita ve využití prostoru (především při přestavbách starých stájí) a jednoduché čištění a dezinfekce kotců. Nevýhodou tohoto systému je, že může docházet k velkému rozpětí kondice zvířat ve skupině. Funkční oblasti pro kálení, aktivity a ležení se překrývají a prasnice je nemusí vzít diferencovaně v úvahu. Druhý systém Druhý systém se většinou skládá z prostoru pro krmení a ležení v klecovém stání a z prostoru pro aktivity a kálení na betonové celoroštové podlaze nebo pevné nastlané ploše. Dveře (zábrana) v klecovém stání musí být podle nařízení pro ochranu a ustájení zvířat ovládána zvířetem, tak aby mohlo do stání přijít nebo jej opustit (obr. 2). Šířka stání by měla být uzpůsobená tak, aby si zvíře při poloze na boku mohlo pohodlně natáhnout končetiny, doporučení je cca 70 cm vnitřní průměr. Pokud jsou stání uspořádána do dvou řad, musí být mezi řadami chodba minimálně 2 m široká. Zkušenosti z praxe ovšem ukazují, že to nestačí. Pro bezproblémový pohyb zvířat se doporučuje 3,5 až 4 m. Obr. 3 Výhodou tohoto systému je ochrana prasnic při žraní. Snáze mohou být prasnice také ošetřeny (např. očkování). Stávající stáje s klecovým ustájením mohou být při adekvátních prostorových poměrech relativně jednoduše přestavěny. Nevýhody tohoto systému: Zvířata postavená níže v hierarchii skupiny nechtějí ze strachu před zvířaty výše postavenými opouštět stání. Při špatném nastavení stojanů může být ve stáji velký hluk, který u prasnic vyvolává stres, proto by na kovových trubkách neměly chybět jednoduché gumové zarážky. Třetí systém: Krmení pomocí automatu (kompident) při konstantní nebo měnící se skupině Stanice kompidentu může zajistit bez stresu krmení pro 40 až 50 zvířat. Před automatem by měl být dostatečně rozšířený prostor, aby se mohla vytlačená zvířata od stanice bez zranění vzdálit (obr. 3). V každém případě by mělo být v blízkosti stanice nabízeno objemné krmivo s dostatkem vlákniny, aby čekající prasnice, většinou zvířata níže postavená v hierarchii, netrpěla příliš stresem, než se dostanou k vlastnímu příjmu jadrné směsi. Výhody tohoto systému jsou: výživa jednotlivých zvířat podle kondice a možnost zachovat přirozený způsob chování v jednotlivých funkčních odděleních. Tento systém je velmi praktický i pro přestavby stávajících starých budov, protože není předem dán žádný vymezený prostor a např. dveře atd. v kotci nenarušují provedení přestavby. Nevýhodou tohoto systému je, že zvířata svého druhu nemohou současně žrát a tím je vyvolán stres (závist krmiva). Současně jsou vyšší požadavky na ošetřovatele zvířat, jak po technické stránce stanice včetně elektronického zpracování dat, tak po stránce vizuální kontroly. Obr. 1 Obr /2012

5 PIGGY WEAN Kompletní krmná směs pro selata od 2. dne života do cca 14 dní po odstavu Čtvrtý systém U čtvrtého systému jsou jednotlivé funkční oblasti odděleny (obr. 4). Prasnice žerou ve stáních, která na rozdíl od stání pro žraní a ležení musí být jen cca 50 cm široká. Kóje pro ležení jsou k dispozici v izolované oblasti na rovné betonové ploše s nižší podestýlkou. Tato plocha musí být pro prasnici cca 1,3 m 2 a pro prasničku cca 0,95 m 2. Funkční oblasti jsou zpravidla ve volně větratelné stavbě, doporučuje se izolovaná střecha, která chrání v létě před velkým vedrem. Výhody tohoto systému jsou: pro zvířata je uspořádání kotce jasně strukturované a mohou žrát současně. Během žraní je možno udělat jednoduše a přehledně kontrolu zvířat. Pohodlně lze provést i ošetření zvířat. Podmínky vnějšího klimatu ovlivňují projevy říje a celkově zdraví zvířat. Nevýhodou je o něco vyšší potřeba místa na zvíře a nižší teploty pro chovatele v zimním období ve srovnání s teplou stájí. Z hlediska zákonných povolení není také možné provozovat všude volně větranou stavbu s odpovídajícími emisemi. Shrnutí: K těmto čtyřem představeným způsobům existuje ještě celá řada modifikací a provedení. Konečné rozhodnutí je na majiteli podniku nebo chovateli, jak bude podle okolností a specifik postupovat a který systém bude pro podnik nejvhodnější. V zásadě se u všech čtyř variant ukazuje, že zákonem předepsané minimální požadavky na plochy často nepostačují, aby bylo možné chovat zvířata úspěšně ve skupinách a s odpovídající vysokou biologickou užitkovostí. Zde platí: Stavět levně ale přesto racionálně a nešetřit na špatném místě. Bez dodatečné medikace. Vysoce hodnotné mléčné komponenty a lehce stravitelné zdroje bílkovin pro trávení malých selat. 100 % stravitelné doplněné aminokyseliny lysin, methionin, treonin a tryptofan - umožňují snížit obsah dusíkatých látek a předcházet poruchám trávení. Speciální směs organických kyselin zabraňuje průjmům. Kombinace probiotika BONVITAL, fytázy, enzymů a aromatických látek zvyšuje příjem krmiva a využití živin, stabilizuje trávicí pochody a podporuje růst. Cílené zlepšení hospodaření s elektrolyty a zabezpečení správné funkce sliznic. Vyvážené zastoupení minerálních látek, stopových prvků a vitaminů podporuje zdraví a růst selat. = bezpečný odstav a jistý odchov selat s vysokým potenciálem užitkovosti Obsah živin v 1 kg směsi: hrubý protein 175,0 g lysin 13,8 g hrubé oleje a tuky 55,0 g methionin 4,6 g hrubá vláknina 36,0 g vápník 7,1 g hrubý popel 54,0 g fosfor 5,8 g ME 13,55 MJ sodík 1,9 g Obr. 4 SCHAUMANN ČR s.r.o. NÁMĚSTÍ SVOBODY VOLYNĚ TEL.: FAX: SCHAUMANN@SCHAUMANN.CZ 1/2012 5

6 Prasata / Produkce selat Pozitivní účinek Schauma Omni-S Ověřování speciálních doplňkových krmiv, která mají pomoci během porodní fáze prasnic, potvrdilo vliv na dřívější zahájení a rychlejší průběh porodu. Eckhard Meyer a Claudia Thamm, LFUG, Lehr- und Versuchsgut Köllitsch Tab. 1: V praxi stoupá s počtem živě narozených selat také podíl mrtvě narozených. Výsledkem je dnes již podstatně více než 1 sele na vrh. Tento vývoj především ukazuje, že větším vrhům trvá déle, než přijdou na svět. Zvláště starším prasnicím pak v závěru porodu chybí síly, aby selata rychleji porodily. Nejdůležitějším podpůrným opatřením je proto intenzivní péče během porodu. Překročí-li doba mezi porody jednotlivých selat 30 min, neměla by se dále pomoc odkládat použít rukavice nebo si dezinfikovat ruce. Další možnost podpory prasnic během prašení nabízí použití speciálních krmiv. Tyto přípravky mají v době prašení zabránit fyziologickým nedostatkům, především doplnit energii, rozběhnout trávicí pochody a zabránit pomnožení nežádoucí mikroflóry. V následujícím sledování byl prověřen vliv takového speciálního krmiva na porody, mléčnost prasnic a přežitelnost selat. Parametry užitkovosti prasnic Materiál a metody V zimním období 2010/2011 bylo sledováno celkem 60 vrhů ve čtyřech na sebe navazujících turnusech prašení. Prasnice byly kříženky plemen Large White (LW) a Deutsche Landrasse (DL). Při ustájení v porodně se prasnicím změnilo krmení ze směsi pro březí na směs pro kojící. Rozdělení prasnic na skupinu pokusnou a kontrolní proběhlo podle pokud možno stejného Schauma Omni-S kontrola rozdíl stat. průkaznost prasnice pořadí vrhu 4,1 3,7 celkem narozených selat 13,0 12,5 0,5 ne živě narozených selat 12,2 12,0 0,2 ne odchovaných selat 11,2 10,5 0,7 ne váha vrhu kg 77,9 74,5 3,4 ne váha při nastájení kg 280,5 257,7 22,8 ano váha při vystájení kg 245,9 220,3 25,6 ano ztráta živé váhy kg 34,6 37,4-2,8 ne počtu odchovaných selat v předcházejícím vrhu a stejného pořadí vrhu. Od sedmého dne před vypočítaným termínem prašení až do tří dnů po oprašení dostávaly prasnice v pokusné skupině ke standardní laktační směsi ještě každý den 150 g speciálního doplňkového krmiva (Schauma Omni-S). Kontrolní skupina nedostávala žádný přídavek. Prasnice a selata byla vážena při nastájení a vystájení popř. v den narození a při odstavu a změny hmotnosti byly zaznamenány. Zadokumentovány byly ztráty a příčiny ztrát sajících selat. U prasnic byla ještě určena ztráta výšky hřbetního špeku během laktační fáze. Při vyhodnocení naměřených hodnot byl průběžný vliv statisticky korigován pomocí analýzy rozptylu. Přesné protokoly o oprašení, vedené přímo při porodu, dokládají začátek a dobu trvání porodu, stejně jako časový odstup mezi narozením jednotlivých selat. Výsledky a diskuse Z důvodu malého počtu prasnic a zaměření minulého pokusu, v předcházejícím vrhu, na užitkovost se nepodařilo současně zohlednit tělesnou hmotnost prasnic. Nekorigovány byly prasnice v pokusné skupině o zhruba půl vrhu starší a v průměru o 17 kg těžší. Ztráta tělesné hmoty u prasnic: v pokusné skupině byla potvrzena zhruba o 1 mm menší ztráta výšky hřbetního špeku než v kontrolní skupině (4,0 mm ku 4,9 mm). Nastajovací a vystajovací hmotnosti jsou od sebe navzájem statisticky průkazně odlišné, všechny ostatní parametry užitkovosti získané od prasnic ne. Užitkovost vrhu a vývoj hmotnosti Zde nebyly kvůli relativně krátké době dávkování speciálního krmiva očekávány žádné přímé účinky. Užitkovost v odchovu, přírůstek v době kojení stejně jako hmotnost selat při odstavu nejsou od sebe navzájem statisticky průkazně odlišné (tab. 1). Zatímco možné pozitivní vlivy na užitkovost selat a prasnic nejsou statisticky průkazné, podává vyhodnocení sestavených porodních protokolů významně pozitivnější obrázek. Sledovány byly porody od 6 hod ráno do 21 hod večer, to je více než 85 % všech porodů. Noční služba nebyla ustavena. Porody trvaly průměrně 3 hodiny a 6 minut. 77 % sledovaných porodů v pokusné skupině proběhlo mezi 6 hodinou ráno a 15 hodinou odpoledne, v kontrolní skupině to bylo pouze 46 % porodů. Zkrmování speciálního doplňkového krmiva vedlo k tomu, že porody se uskutečnily dříve během dne (graf 1). Průběh porodu byl rovněž příznivější. Zatímco prasnice v kontrolní skupině bez 6 1/2012

7 Graf 1: Rozvržení porodů v průběhu dne od 6 do 21 hodin počet porodů Schauma Omni-S kontrola hod hod hod hod hod. Tab. 2: hodiny Klasifikace porodů podle jejich délky trvání Schauma Omni-S Ø 2:48 kontrola Ø 3: přídavku doplňkového krmiva potřebovaly na porod jednoho selete 17 minut, v pokusné skupině to bylo statisticky potvrzených 12 minut. U starších prasnic bylo dosaženo nejvýznamnějšího efektu. Prasnice (> 4. vrh) v pokusné skupině porodily jedno sele v průměru o 10 minut rychleji než prasnice v kontrolní skupině (11 versus 21 minut). Průměrná doba trvání celého porodu byla snížena především díky podílu velmi rychlých porodů, které trvaly méně než dvě hodiny (tab. 2). U rychleji probíhajících porodů ve skupině se Schauma Omni-S muselo být ošetřeno méně selat (5 % versus 10 %). Shrnutí Pozitivní vliv na průběh porodu byl statisticky potvrzen. Prasnice z pokusné skupiny se speciálním doplňkovým krmivem se prasily rychleji. Časový odstup mezi porody jednotlivých selat byl kratší. Toto zjištění platí především u starších prasnic, s pěti a více vrhy. Posuzovaný výrobek lze doporučit u starších zvířat, správnou pomoc při porodu ovšem nemůže nahradit. Schauma Omni-S Účinný inovativní doplněk Lososový olej a lignocelulóza jsou hodnotné živiny, tepelně upravená pšenice jako nosič, organické kyseliny a antioxidanty jako stabilizátory zajišťují zdraví, plodnost a vitalitu pro vysokou užitkovost a rentabilitu. Omega-3-mastné kyseliny z lososového oleje podpora tvorby tkáňových hormonů posílení nervových buněk protizánětlivé účinky zlepšení plodnosti podpora zahnízdění embryí stimulace imunitního systému Funkční lignocelulóza urychlení pasáže v tlustém střevě potlačení patogenních kmenů zlepšení konzistence výkalů protistresový účinek bez obsahu mykotoxinů a GMO Dávkování Schauma Omni-S Jako top-dresing nebo jako pevná součást krmné dávky s následujícím podílem: pro březí prasnice: 2,0 4,0 % pro kojící prasnice: 3,0 5,0 % při zapouštění: 4,0 6,0 % 1/2012 7

8 Výživa kanců Aby byli plemenní kanci fit Zohlednění speciálních požadavků ve výživě kanců přináší vyšší vitalitu, dlouhověkost a schopnost podávat optimální výkony. M.sc.agr. Henrike Kaack Zdraví a připravenost k výkonu jsou vedle optimalizované strategie krmení nejdůležitějšími kritérii pro vysoké libido a odpovídající kvalitu spermatu plemenných kanců. Pouze intenzivní využití v ideálním produkčním věku kance na inseminační stanici nebo ve vlastním chovném stádě pomáhá zachovat hospodárnost (přináší ekonomický efekt). Potenciál užitkovosti kance by měl být vždy plně využit. Kanci by neměli být překrmováni energií. Nadváha snižuje kondici a chuť skákat. Pokud se vyskytnou problémy s končetinami může to znamenat úplné vyřazení kance. Pro zajištění záchovné potřeby kance se počítá minimálně 30 MJ ME na den. Denní přídavek v případě odběru spermatu (připouštění) je cca 10 MJ ME. Kompletní krmná směs by měla mít koncentraci energie minimálně 12 MJ ME /kg. Všechna krmiva použitá v krmné směsi musí splňovat nejvyšší požadavky na kvalitu. Přítomnost mykotoxinů negativně ovlivňuje chuť skákat a současně kvalitu a objem spermatu. V porovnání s ostatními hospodářskými zvířaty je objem ejakulátu kanců relativně velký 200 až 300 ml. Také z tohoto důvodu je důležité dbát na odpovídající zásobení aminokyselinami methioninem a cysteinem. Obě sirnaté aminokyseliny plní důležité funkce při spermatogenezi. Pro optimální výživu kanců je důležité dodržovat zastoupení aminokyselin lysin : methionin/cystein = 1 : 0,7. Nedostatečný přísun aminokyselin se odráží na množství získaného spermatu. Poměr energie : lysin by měl být v kompletní krmné směsi minimálně 1 : 0,9 a obsah dusíkatých látek cca 150 g. Vitaminy A, D, E a C doplněné ve výživě podporují trvanlivost a vysokou kvalitu spermatu a současně snižují oxidativní stres. Dynamik topdressing pro plemenné kance Dobře vybavená minerální krmiva pro březí a kojící prasnice odpovídají po doplnění Dynamikem speciálním požadavkům kanců. Dynamik se stává pevnou součástí receptury při sestavování individuální krmné směsi např. na inseminačních stanicích kanců. Kombinací speciálních složek lze cíleně zvýšit plodnost. Organicky vázaný selen pozitivně ovlivňuje koncentraci a počet spermií v ejakulátu. Podíl abnormálních spermií klesá. Vysokou využitelnost mají další organicky vázané stopové prvky zinek, mangan, železo, měď a zabezpečují zásobení kanců na vysoké úrovni. Intenzivní látková výměna kanců tak umožňuje realizovat nejvyšší užitkovost plodnost. Kvalita se vyplatí L-karnitin cíleně podporuje zásobení buněk energií. Vyšší vitalita spermií zvyšuje procento zapuštění. Množství a kvalitu spermií lze zvýšit přídavkem karnitinu. Platí: odpovídající obsahy všech vitaminů, makroprvků a stopových prvků mají příznivý vliv na vysokou kvalitu a trvanlivost spermatu. Kvalitní výživa podporuje vitalitu a dlouhověkost plemenných kanců. Vysoký obsah vitaminu C má pozitivní efekt na parametry plodnosti, především v nepříznivém období jako je např. stres při vysokých letních teplotách. Přídavek sirné aminokyseliny methionin má přímý vliv na spermatogenezi a zabezpečuje velmi dobrou kvalitu spermií. Ve výživě plemenných kanců musí být zajištěn správný obsah lysinu a optimální poměr důležitých aminokyselin. Kanec pak může plně využít rezervy v užitkovosti a je také vitálnější a ochotnější skákat. Kombinace aromatických látek a zchutňovadel zvyšuje chutnost a příjem krmiva. Výhody omega-3-mastných kyselin Fosfolipidy ve spermiích vykazují charakteristické složení mastných kyselin. Omega-3-mastná kyselina DHA, která se ve velké míře nachází v tucích mořských ryb, je také zastoupená ve spermiích. Přídavkem Schauma-Omni-S lze zlepšit hustotu a aktivitu spermií a snížit podíl abnormálních spermií. 8 1/2012

9 Prasnice Zdraví špárků Výživa je základ Na konci roku 2012 končí všechna rozhodující přechodná období pro skupinové ustájení prasnic platí to i pro starší stáje prasnic. Zavedení těchto EU-směrnic může vést k častějším problémům se špárky. Příčiny jsou komplexnější. Kvalita špárků může být ovlivněna bojem o postavení, vlastnostmi podlahových povrchů, technikou krmení, stavem kondice, stájovou hygienou, opotřebováním špárků, genetikou a přirozeně také výživou. Dr. Martin Rimbach, Dr. Hans-Peter Pecher Schéma 1: Stavba špárku prasnice (KTBL) 1. spěnková kost 2. šlacha natahovače prstů 3. korunková kost 4. korunka 5. paznehtní kost 6. rohovina stěny špárku 7. bílá čára 8. rohovina chodidla 9. rohovina patky 10. kůže 11. vazivová střelka 12. střelková kost 13. šlacha ohybače prstů 14. pašpárek Choulostivé prasečí špárky Prasečí špárky (schéma 1) jsou citlivé a anatomicky spíše vhodné pro smíšené a měkké výběhové plochy. Ve srovnání s paznehty ostatních zvířat mají prasečí špárky relativně malé nosné plochy, na kterých ale musí stát poměrně velké množství živé hmoty (v průměru více než 300 kg). Ve srovnání s paznehty skotu vykazuje prasečí špárek velmi rozdílné zóny rohoviny s různou tvrdostí. Především hraniční oblasti mezi stěnou a chodidlem až k měkké rohovině patky jsou náchylné na poranění. Proniknutí bakteriálních kmenů a vznik bolestivých infekcí ovlivňuje celý organismus a látkovou výměnu postižených prasnic. Následkem je horší užitkovost s odpovídajícími hospodářskými ztrátami. Převážná část onemocnění špárků se vyskytuje na zadních končetinách prasnic. Panaritium, zbytnění patky, trhliny v rohovině a poškození bílé čáry jsou časté příčiny pro těžká onemocnění špárků. Ve skupinovém chovu má nekontrolovaný pohyb mnohem vyšší vliv na zdraví špárků než např. vlastnosti povrchů podlah. Prasata chodí obvykle rovně (dopředu) nebo obloukovitě, jen při střetech o postavení ve skupině nebo o krmení se od tohoto způsobu pohybu odchylují. Přitom vzniká většina poranění, převážně na zadních končetinách. Méně bojů o postavení ve skupině a méně stresu pomáhá minimalizovat zranění špárků. Kromě stavebně technických požadavků na stáj, na systém krmení a prostorové uspořádání je samozřejmě důležité i optimální zabezpečení živinami a energií s odpovídajícím zásobením vlákninou pro zajištění fyziologických potřeb i pocitu nasycení prasnic. Neboť syté prasnice jsou klidnější. Zinek, měď a biotin pro tvorbu pevné a elastické rohoviny patek, chodidel a stěn. Zinek podporuje zdraví kůže a dobré hojení ran. Mangan je důležitý pro vývoj šlach, kloubů, chrupavek a hustotu kostí. Měď má význam pro posílení pojivové tkáně a zdravé bílé čáry. Biologická využitelnost stopových prvků je negativně ovlivněna fytinem, který je obsažený v rostlinných komponentech krmných směsí pro prasata. Tato antinutritivní složka váže především zinek, ale i další dvojmocné stopové prvky (např. mangan, měď). Prase ve svém trávicím traktu nevytváří vlastní fytázu, proto je důležité přidání mikrobiální fytázy nejen pro uvolnění fosforu, ale i pro zlepšení využitelnosti a zásobení stopovými prvky. Zvyšovat obsahy stopových prvků v krmných směsích není možné, krmivářský zákon určuje maximální povolené hranice. To znamená, že je nutné věnovat pozornost právě využitelnosti sloučenin stopových prvků. Organicky vázané stopové prvky, především vysoce hodnotné glycinové cheláty, vykazují vyšší biologickou využitelnost než anorganické sloučeniny stopových prvků (oxidy, uhličitany, sírany) a mají v doplňkovém zásobení jasné výhody. Ovšem i uvnitř skupiny organicky vázaných stopových prvků jsou rozdíly v biologické využitelnosti. Firma Schaumann využívá tyto poznatky ve vývoji výrobků. Krmné směsi podle Schaumann-doporučení (tab. 1) zajišťují i při rozdílných způsobech chovu stabilitu končetin a špárků prasnic, a tím možnost plné užitkovosti v produkci selat. Tab. 1: Příklady Schaumann-krmných směsí pro odchov prasniček Úloha výživy Odchov a zařazování prasniček do stáda musí do budoucna probíhat ještě pečlivěji. Téměř polovina prasnic vyřazených z důvodu problematických končetin jsou právě prasničky. Podmínky ustájení, režim výživy a složení krmiv během odchovu prasniček ovlivňují kvalitu špárků a jsou základem pro budoucí užitkovost prasnic. Krmné křivky a výkrmové krmné směsi postavené na vysokých přírůstcích živé hmoty patří do stájí s výkrmem prasat a ne do stájí pro odchov. Pozvolný růst ve fázi odchovu a odpovídající zásobení živinami pozitivně působí na vývoj kostí a špárků u prasniček. Kvalita rohoviny špárků reaguje na nabídku živin. Zatímco každá nevyváženost v zásobení živinami může mít negativní vliv na kvalitu špárků, je nabídka některých esenciálních živin velmi důležitá: kg ž. hmot kg ž. hmot. obiloviny % 74,0 70,5 cukrovkové řízky % 10,0 sójový šrot % 21,5 16,0 sójový olej % 0,5 0,5 Schaumacid tekutý % 0,5 SchaumaLac JS 55 % 3,5 3,0 Obsah živin/kg : ME (DLG) MJ 12,7 12,4 ME (MFF) MJ 12,9 12,5 N-látky % 17,0 15,5 lysin % 1,0 0,88 vápník % 0,85 0,78 fosfor % 0,55 0,50 1/2012 9

10 Silážování Bonsilage Mais a CCM Stabilní siláže s vysokou stravitelností Kvasinky a plísně jsou známé jako hlavní původci zkázy po narušení vzduchotěsnosti sila a způsobují společně vysoké ztráty sušiny. Dr. Ewald Kramer Proti plísním a kvasinkám existují účinné prostředky pro každou situaci. Zatím je ze strany oficiálního poradenství stále poukazováno na neuspokojivou hygienickou kvalitu kukuřičné siláže z důvodu vysokého osazení kvasinkami. Často jsou průměrné hodnoty zjištěných kvasinek vysoko nad akceptovatelnou hraniční hodnotou 10 5 CFU/g krmiva (např. kukuřičné siláže ze soutěže LWK Schleswig-Holstein; 2008: průměrná hodnota počtu kvasinek z 97 sledovaných siláží: 5,7 x 10 7 CFU/g krmiva). Z toho je zřejmé: Největší problémy při přípravě a zkrmování kukuřičných siláží vycházejí neustále z druhotného zahřívání hmoty. Výsledkem jsou drahé ztráty sušiny, také ale mohou vznikat mykotoxiny jako produkty látkové výměny některých plísní, které zatěžují zkrmované krmivo. Toto má negativní účinky na zdraví zvířat. Bonsilage Mais Pomocí speciální kombinace homo a heterofermentativních bakterií mléčného kvašení v Bonsilage Mais se daří druhotné zahřívání úspěšně potlačit. Kontrolovaná tvorba kyseliny octové díky L. buchneri stabilizuje siláže na odebírané ploše a snižuje významně ztráty sušiny. Potvrzuje to i DLG-známka kvality ve skupině 2 zlepšení aerobní stability. Dodatečně zvyšuje Bonsilage Mais stravitelnost a koncentraci energie v kukuřičné siláži (průměr pokusů + 0,27 MJ NEL/kg sušiny, graf 1a/b). Využijte Bonsilage Mais a profitujte díky zkrmování aerobně stabilních, hygienicky nezávadných a vysoce stravitelných siláží. Vaše zvířata vám vynaložené prostředky vrátí svou užitkovostí a zdravím. V popředí konzervace CCM je tvorba kyseliny mléčné. Především vysoký podíl lehce zkvasitelných uhlovodíků je pro bakterie mléčného kvašení velmi vhodným nosičem energie. Rovněž kvasinky a plísně využívají tyto substance jako živné médium. I přes dodržení všech silážních pravidel se nepodaří v neošetřených CCM-silážích plně potlačit kvasinky a plísně, což přináší známé následky jako druhotné zahřívání a krmivo zatížené mykotoxiny. Pomocí Bonsilage CCM, biologického silážního přípravku složeného z homo a heterofermentativních bakterií mléčného kvašení pro speciální oblast CCM, se daří přeměnit efektivně přítomné uhlovodíky v kvasné kyseliny. Tak vzniká v silážích vyvážený poměr kyseliny mléčné a octové. Homofermentativní bakterie mléčného kvašení způsobují rychlý vznik kyseliny mléčné a ve srovnání s neošetřenou siláží nebo siláží ošetřenou kyselinou propionovou se postarají i o lepší chutnost. Kyselina mléčná je v těle zvířete dále využitelná, má pozitivní účinek na přirozenou střevní mikroflóru v zažívacím traktu. Graf 2: kvasinky, CFU/g krmiva BONSILAGE CCM účinek na kvasinky ve srovnání s působením kyseliny Graf 1a: BONSILAGE MAIS zlepšuje aerobní stabilitu aerobní stabilita, hodiny ,5 % kyselina BONSILAGE CCM podnik 1 podnik 2 podnik kontrola BONSILAGE MAIS Graf 1b: BONSILAGE MAIS zlepšuje stravitelnost stravitelnost, % kontrola BONSILAGE MAIS 75 77,9 b 74,5 a 78,8 b 75,4 a ,0 b 61,2 a ,4 a 49,2b sušina organická hmota vláknina dusíkaté látky a,b statisticky průkazný rozdíl (p<0,1) Heterofermentativní bakterie mléčného kvašení v Bonsilage CCM zajišťují stabilitu po přístupu vzduchu do siláže. V průběhu kvašení produkuje tento druh bakterií určité množství kyseliny octové, které přímo inhibuje kvasinky a plísně, a tím výrazně snižuje ztráty způsobené druhotným zahříváním po otevření sila. DLG-známka kvality pro skupinu 2 zlepšení aerobní stability potvrzuje účinek. Bonsilage CCM je biologická alternativa pro bezpečnou konzervaci CCM a siláže ze šrotovaných kukuřičných zrn se sušinou nižší než 65 %. Bonsilage CCM se vyplatí teprve, pokud se používá jako alternativa ke konzervaci kyselinami (graf 2). Bonsilage CCM je při manipulaci zcela bezpečná a nekorozivní. Po té, co se dávkovač kyselin dobře vypláchne vodou, je možné dávkovat Bonsilage CCM bez dalších úprav dávkovače. 1 g Bonsilage CCM se rozpustí v 5 l vody a aplikuje se do 1 tuny silážované hmoty. Toto množství odpovídá dávce 5 l kyseliny propionové na tunu hmoty. Využijte tuto variantu konzervace a zeptejte se vašeho Schaumann-odborného poradce. 10 1/2012

11 BONSILAGE BONSILAGE-program účinné silážní přípravky pro konzervaci travních porostů Se čtyřmi různými výrobky pro silážování zelených siláží má SCHAUMANN možnost nabídnout pro každý výchozí materiál a každou situaci vhodnou odpověď ve formě silážního přípravku. Produkty jsou přizpůsobeny speciálním podmínkám silážování a odlišují se díky vybraným kmenům homo- a/nebo heterofermentativních bakterií mléčného kvašení (BMK), které plní v silážích různé funkce. Dr. Ewald Kramer Bonsilage Tento produkt se skládá ze dvou kmenů homofermentativních bakterií mléčného kvašení a zlepšuje průběh kvašení (DLG-známka kvality 1b) a chutnost travních/jetelotravních popř. vojtěškových siláží při nižším až středně vysokém obsahu sušiny. Tyto siláže vykazují vysoký podíl chutné kyseliny mléčné, nízké ph-hodnoty a velmi dobrou kvalitu rostlinného proteinu. Bonsilage Forte Bonsilage Forte (DLG-známka kvality 1b, 5a) je specialistou na travní/jetelotravní/vojtěškové siláže s nízkým obsahem sušiny. Hodnota ph je rychle a účinně snížena, i když se siláže často vyznačují nízkým obsahem lehce zkvasitelných cukrů a vysokou pufrovací kapacitou. Bonsilage Forte chrání rostlinný protein před nadměrným odbouráváním a zabraňuje nežádoucímu kvašení způsobenému aktivitou klostridií. Speciálně vybrané homofermentativní kmeny bakterií mléčného kvašení aktivně inhibují klostridia (jediný silážní přípravek s DLG-známkou kvality 5a inhibice klostridií). I přes nižší obsahy sušiny si podniky chválí prvotřídní chutnost ošetřených siláží. Bonsilage Plus V Bonsilage Plus jsou kombinovány účinky pěti homoa heterofermentativních kmenů bakterií mléčného kvašení (DLG-známka kvality 1b, 2, 4c). Při použití pro silážní hmotu se středním až vysokým obsahem sušiny zabezpečují homofermentativní BMK intenzivní mléčné kvašení od počátku procesu silážování. Kontrolovaná tvorba kyseliny octové vychází z látkové výměny heterofermentativních bakterií a potlačuje aktivně kvasinky a plísně. Produkovány jsou siláže s vyšší stravitelností, lepší aerobní stabilitou a také lepší kvalitou proteinů. Aktuální výsledky z LWK Niedersachsen (agrární komora Dolní Sasko) a Univerzity Hohenheim tato tvrzení dokládají. Bonsilage Extra Pokud jsou podmínky pro růst hmoty jako např. na jaře 2011, delší setrvávající slunečná perioda při současně studených nocích, stoupá velmi významně obsah cukru v travních hybridech s vysokým podílem cukrů. Výsledkem jsou siláže s nezvykle vysokým obsahem zbytkových cukrů, hodnoty výrazně vyšší než 10 % v sušině nejsou žádnou výjimkou. Tyto siláže představují extrémně vysoké riziko druhotného zahřívání. Účinné homoa heterofermentativní BMK v Bonsilage Extra jsou speciálně uzpůsobeny na hmotu s vysokým obsahem rostlinných cukrů a zajišťují jejich rozsáhlou přeměnu. Vznikají tyto kvasné produkty: kyselina mléčná, kyselina octová, 1,2-propandiol. Obsah zbytkových cukrů je v siláži minimalizován. Siláže, které byly náchylné na druhotné zahřívání zůstávají stabilní také po otevření sila. Pomocí Bonsilage Extra lze vyrábět i přes vysoký potenciál druhotného zahřívání aerobně stabilní a extrémně chutné siláže. Schéma: Obsah sušiny ve hmotě a Bonsilage-výrobky BONSILAGE Zlepšení průběhu kvašení a chutnosti BONSILAGE FORTE Specialista na potlačení klostridií v silážích s nízkou sušinou BONSILAGE EXTRA Zabraňuje druhotnému zahřívání hmoty u trav bohatých na cukry BONSILAGE PLUS Vyšší stravitelnost a lepší aerobní stabilita % sušiny 1/

12 Silážování Živinová kvalita siláží z viacročných krmovín a produkcia mlieka Už päť rokov intenzívne monitorujeme vývoj v oblasti živinovej kvality objemových krmív nielen na území Slovenska, ale v posledných rokoch aj na území Českej republiky. Aj keď na kvalite minuloročných objemových krmív v súčasnosti už nemôžeme nič zmeniť, určite je prínosné zhodnotiť a uporovnať minuloročné výsledky s priebehom posledných piatich produkčných rokov a hľadať súvislosti. Je všeobecne známe a akceptované, že objemové krmivá zohrávajú kľúčovú rolu v procese efektívnej výroby kravského mlieka a zásadne tento proces ovplyvňujú. Z chovateľského hľadiska bielkovinové krmivá predstavujú z nakúpených krmív jednu zo závažných položiek a tak má veľký význam hľadať cesty ako vyrobiť viac bielkovín z vlastnej produkcie. V tomto príspevku sa sústredíme špeciálne na výrobu leguminóznych siláží a v budúcnosti aj na trávy, kukurice a ostatné konzervovane plodiny. MVDr. Tomáš MITRÍK, PhD., SCHAUMANN Agri Austria V priebehu silážnych sezón rokov 2007 až 2011 sme analyzovali 981 zelených vzoriek leguminóznych krmív a vzoriek silážovaných leguminóz. Najčastejšou plodinou bola lucerna, ďalej ďateliny a miešanky týchto dvoch dominantných plodín s trávami. Vo vzorkách sa pomerne často nachádzali aj prímesy burín (pastierska kapsička, pyr a pod.), čo v niektorých prípadoch zásadne ovplyvňovnilo živinové zloženie vzoriek. V roku 2007 sme začali a na niektorých miestach už rutinne uplatňujeme monitoring silážnej zrelosti objemových krmív, ktorého princípom je poznanie dynamiky živinového zloženia jednotlivých porastov v priebehu ich vegetačného vývoja. Na základe týchto informácií sa rozhoduje o nástupe do zberu jednotlivých parciel resp. zostavuje sa postup prác. V každodennom zhone nebýva totiž žiadnou zriedkavosťou, že živinovo menej hodnotný porast je zberaný z rôznych dôvodov skôr ako hodnotnejší porast, ktorý v priebehu niekoľkých dní čakania na zber stráca kvalitu a stáva sa tiež menejhodnotným. Je bežné, že denný pokles stráviteľnosti NDV v lucerne (graf 1) môže dosahovať 0,2 %. Pri príjme sušiny 10 kg za deň to predstavuje na každú kravu o 0,5 kg nižšiu produkciu mlieka. Pri cene mlieka 0,320 a pri 100 produkčných kravách môže strata produkcie dosahovať až 80 denne. Preto námahy a investície vložené do systematického monitoringu vegetačného vývoja objemových krmív budú pri správnej aplikácii vždy prínosné. Rok 2010 bol poveternostne extrémny, pričom do monitoringu silážnej zrelosti bola vložená taká námaha ako v roku Je logické, že odraz týchto námah v posune kvality pozitívnym smerom nebol prakticky žiadny. Je však namieste zamyslieť aj nad otázkou, až ako hlboko by bola klesla kvalita v roku 2010, ak by sme neboli robili nič? Žiaľ zmiernenia prepadov v každodennom zhone často prehliadame, pričom je to tiež pozitívny, ale podstatne ťažšie merateľný parameter. V konečnom dôsledku, skúsenosť roku 2010 bola najpravdepodobnejším zdrojom určitej frustrácie a tak v roku 2011 počet monitorovacích odberov poklesol (tab. 1). No napriek tomu bol dostatočne reprezentatívny na to, aby sme na jeho základe mohli vysloviť závery a hodnotenia. Zelené leguminózy Priemerná koncentrácia NDV dosiahla v roku 2011 historické minimum 357 g/kg sušiny (tab. 2). Rekordnou je aj tá skutočnosť, že 70 % vzoriek dosiahlo koncentráciu od 229 do 389 g/kg sušiny, čo predstavovalo veľmi dobré východisko pre vysoký príjem sušiny zo siláží. Priemerná koncentrácia N-látok (tab. 3) nedosiahla medziročné maximum, ale bola na úrovni päťročného priemeru (230 g/kg suš.). Výborným a sľubným východiskom pre vysokú živinovú kvalitu bola aj tá skutočnosť, že len 30 % vzoriek malo koncentráciu pod 220 g/kg sušiny a len 10 % pod 190 g/kg sušiny. Tab. 1: Tab. 2: Počet analýz jednotlivých živín* vo vzorkách čerstvej hmoty * sušina, NL, NDV, stráv.ndv, ADV Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012 podiel vzoriek % 20 % 40 % 20 % 10 % priemer Tab. 3: Porovnanie koncentrácie NDV v zelených leguminózach Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012 podiel vzoriek % 20 % 40 % 20 % 10 % Porovnanie koncentrácie NL v zelených leguminózach priemer Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., /2012

13 strávite nos NDV (%/48 hod.) Graf 1: Stráviteľnosť NDV u lucerny od fázy butonizácie 60,00 58,00 56,00 54,00 52,00 50,00 48,00 46,00 44,00 42,00 40, po et dni od fázy butonizácie Zdroj: Mertens, 1988 Graf 2: Stráviteľnosť NDV zelených a silážovaných leguminóz Tab. 4: podiel vzoriek % 20 % 40 % 20 % 10 % Porovnanie koncentrácie NDV v silážovaných leguminózach priemer Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012 Tab. 5: Porovnanie stráviteľnosti NDV v silážovaných leguminózach podiel vzoriek Podobne ako aj v predchádzajúcich rokoch, východiská pre výrobu živinovo vysokokvalitných siláží sa črtali veľmi dobre, avšak vplyv objektívnych faktorov (zber, konzervácia, počasie a pod.), ale nie zriedkavo aj vplyv subjektívnych faktorov podmienil výslednú živinovú kvalitu siláží. Siláže NDV Priemerná koncentrácia NDV v sušine (tab. 5) dosiahla 440 g/kg sušiny a dostala sa tak veľmi blízko k päťročnému priemeru, ktorý predstavuje 449 g/kg sušiny. Je zaujímavé porovnať namerané koncentrácie NDV a následne aj koncentrácie NL z rozborov vlastných leguminóznych siláží s hodnotami NDV (tab. 5) resp. NL (tab. 7) s hodnotami v príslušných tabuľkách. Získame tak pohľad polohu a úroveň živinovej kvality svojich siláží s úrovňou Slovenska a časti Českej republiky. Pri porovnaní 40 % vzoriek, ktorých koncentrácia NDV sa nachádza v strede rozptylu (tab. 5) je rok 2011 najporovnateľnejší a najbližší s rokom Koncentrácia NDV v sušine zásadne ovplyvňuje príjem sušiny kravami a aj preto je tento parameter veľmi dôležitý nielen z živinového hľadiska. Len 30 % vzoriek sa dostalo pod hranicu 405 g/kg sušiny, pričom koncentrácia 400 g/kg suš. predstavuje najčastejšie doporučovanú hornú hranicu v leguminóznych silážach pre vysokoprodukčné kravy. Z hľadiska živinovej kvality podľa kritéria koncentrácie NDV (tab. 6) je 14 % vzoriek zatriedených do 1. akostnej treidy, 32 % do 2. akostnej triedy a 30 % do 3. akostnej triedy. Priemerná živinová kvalita z hľadiska koncentrácie NDV je tesne pod úrovňou 3. akostnej triedy (2,76). Siláže stráviteľnosť NDV Priemerná stráviteľnosť NDV bola v roku 2011 na úrovni 38,06 % a v porovnaní s rokom 2010 o 1,03 % vyššia (graf 2). Na prvý 10 % 20 % 40 % 20 % 10 % 17,30 13,40 14,80 14,20 17,50 21,53 24,90 23,35 23,42 25,00 21,54 24,91 23,36 23,43 25,01 27,43 30,40 28,75 27,94 29,90 27,44 30,41 28,76 27,95 29,91 43,67 45,80 45,12 44,90 45,30 43,68 45,81 45,13 44,91 45,31 49,47 49,94 50,95 50,06 50,08 49,48 49,95 50,96 50,07 50,09 75,02 78,84 83,00 80,30 83,00 priemer 35,98 38,89 38,61 37,03 38,06 Tab. 6: živina NL NDV jednotka g/kg suš g/kg suš trieda Legenda: stráviteľnosť NDV v % za 30 hod. in vitro Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012 Systém zatrieďovania živinovej kvality leguminóznych siláží a zhodnotenie leguminóznych siláží z roku 2011 (k ) % % 2 % < % > % 13 % < % > % 37 % < % > % 29 % 5. < % > % 19 % priemerná trieda 3,45 2,76 3,50 pohľad je to symbolický nárast, avšak je potrebné nezabúdať na to, že takáto zmena stráviteľnosti v 1 kg sušiny môže ovplyvniť jeho produkčnú účinnosť o ± 0,25kg mlieka! Porovnanie hodnôt stráviteľnosti NDV medzi zelenými a silážovanými krmivami nie je úplne objektívne, pretože zelené vzorky nereprezentujú všetkú hmotu tesne pred jej silážovaním. Vychádzajúc z živinovej kvality siláží môžeme predpokladať, že stráviteľnosť NDV v silážovanej hmote bola nižšia ako 34,2 %, čo je nameraný priemer roku 2011 v zelených vzorkách. Je evidentné, že pôsobenie silážnych kyselín a mikrobiálnych enzýmov v priebehu silážneho procesu významne zvyšuje stráviteľnosť NDV v silážach. Zdroj: Mitrík, 2010, /

14 Silážování Tab. 7: podiel vzoriek % 20 % 40 % 20 % 10 % Porovnanie koncentrácie NL v silážovaných leguminózach priemer Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012 Siláže NL Priemerná koncentrácia NL v sušine siláží (tab. 7) dosiahla 174 g/kg sušiny a podobne ako NDV sa nachádza veľmi blízko pri päťročnom priemere, ktorý predstavuje 178 g/kg sušiny. Len 16 % vzoriek dosiahlo koncentráciu nad 200 g/kg sušiny (tab. 6), ktorá je najčastejšie doporučovaným minimom pre bielkovinové siláže vo výžive vysokoprodukčných kráv. V porovnaní s rokom 2010, napriek podstatne lepším poveternostným podmienkam pre výrobu siláží sa podarilo dosiahnuť len o málo vyššiu priemernú koncentráciu N-látok (3 g/kg suš. t.j. +0,3 %). Možno dôvodne predpokladať, že nižšie koncentrácie N-látok súvisia s výživou porastov, s ich odrodovou štruktúrou, ale aj s výskytom burín v porastoch. Kritériá koncentrácie NL v sušine pre zaradenie do 1. akostnej triedy splnili len 5 vzoriek vzoriek, čo súčasne limituje aj hodnotenie výslednej živinovej kvality. Ďalších 14 % bolo zatriedených do 2. akostnej triedy. Skoro polovica siláží (46 %) bola zatriedená z hľadiska koncentrácie NL až do 4. a 5. akostnej triedy, čo je veľkou výzvou na zamyslenie sa a na hľadanie príčin a následných riešení. Kŕmne dávky s použitím takýchto siláží budú jednoznačne vyžadovať vyšší prívod koncentrovaných bielkovinových krmív, čo podstatne zvyšuje náklady na výrobu mlieka. Priemerná živinová kvalita z hľadiska NL sa nachádza medzi 3. a 4. akostnou triedou (3,45). Najlepšie siláže Do konca roku 2011 bolo z uplynulej silážnej sezóny analyzovaných a hodnotených celkom 244 leguminóznych siláží. Ich základnými živinovými charakteristikami sme sa zaoberali vyššie a je zreteľné, že sa pohybujú v širokom rozptyle. Priemerná trieda živinovej kvality je na úrovni 3,5 a predstavuje nelichotivú polohu (tab. 6). Niekto môže namietať, že priemerné čísla, porovnávanie maximálnych a minimálnych hodnôt či percentilov sú vedľajšie, a tak pre získanie komplexnejšieho, ale aj praktickejšieho pohľadu a tiež pre lepšiu motiváciu do nastávajúcej sezóny pozrieme sa aj na jednotlivé konkrétne rozbory. Samozrejme, že na tie najlepšie, aby sme mali méty, ktoré je možné dosiahnuť a dosahovať aj v našich podmienkach. Rebríček TOP 10 pre leguminózne siláže (tab. 8) k je zoradený podľa živinovej kvality a energetickej hodnoty siláží, v ktorej je uplatnené aj kritérium stráviteľnosti NDV. Je viditeľné, že aj v našich podmienkach je možné vyrobiť vysokú kvalitu. Na otázku, ako dosiahnuť takúto kvalitu dáva veľkú časť odpovede aj nasledovná situácia: ešte pred publikovaním a zverejnením týchto výsledkov požiadalo vedenie spoločnosti, ktorá má dve siláže v tejto desiatke o seminár na tému kvality a oceňovania siláží pre svojich agronómov, zootechnikov a aj ekonómov. Práca výsledky chovateľov z prvej desiatku sú najpresvedčivejším dôkazom toho, že je možné dosiahnuť vysokú živinovú kvalitu objemových krmív aj v našich výrobných podmienkach. Podrobnejšie informácie, ďalšie detaily a vzťahy aj diskusia na silážnych seminároch spoločnosti SCHAUMANN Silážovanie Tab 8: TOP 10 leguminóznych siláží analyzovaných v agrolaboratóriu FeedLab s.r.o. sezóna 2011 stav k čís. roz. sušina NL NDV NEL trieda výrobca 1. Siláž lucernová 3. kosba (Vak 2) ,3 372,5 5,39 1 Agricola, spol. s r.o., Šoporňa SK 2. Senáž vojtěšková seč ,2 320,1 5,23 1 ZD Pňovice SK 3. Siláž lucerno-trávna R ,3 364,5 5,23 1 PD podielnikov, Sedlice CZ 4. Siláž lucernová ,4 368,8 5,13 1 PD Pribeta SK 5. Siláž lucernová kosba Jasová ,3 375,0 5,06 1 AgroContract mliečna farma, a.s, Jasová SK 6. Siláž ďatelino-trávna ,5 317,1 6,32 2 PD Hranovnica SK 7. Siláž lucernová Prievaly ,1 332,6 5,97 2 AGROPARTNER spol. s r.o., Prievaly SK 8. Siláž ďatelino-trávna 2. kosba (Vak 3) BI ,1 321,1 5,64 2 AGROPARTNER spol. s r.o., Prievaly SK 9. Siláž lucernová 2.kosba ,8 358,7 5,62 2 PD Ponitrie, Preseľany SK 10. Siláž lucernová ,6 362,7 5,59 2 PD Kukučínov SK 244 hodnotených siláží Zdroj: FeedLab s.r.o., /2012

15 Silážování Živinová kvalita trávnych siláží a produkcia mlieka V tomto príspevku pokračujeme v hodnotení živinovej kvality objemových krmív zo sezóny Sústredíme pozornosť nielen na výrobu, kvalitatívne charakteristiky a hodnotenia trávnych siláží, ale aj na produkčný mliekový potenciál a ohodnotenie kvality trávnych siláží. MVDr. Tomáš MITRÍK, PhD., SCHAUMANN Agri Austria Tab. 1: Porovnanie koncentrácie NDV v zelených trávach V priebehu silážnych sezón 2007 až 2011 sme analyzovali 128 zelených vzoriek trávnych porastov a 758 vzoriek silážovaných tráv. Najčastejšou to boli trávy a ich miešanky s menším podielom ďatelín. Počty vzoriek zelených tráv odoberaných v rámci monitoringu sú relatívne nízke v porovnaní s analyzovanými silážami. Menšia intenzita a nasadenie nielen v monitorovaní trávnych porastov, ale aj celková koncentrácia na tento typ krmív nachádza svoj reálny odraz aj vo výslednej živinovej kvalite siláží. Zelené trávne porasty NDV Priemerná koncentrácia NDV z hľadiska poasledných piatich rokov sa dostala v roku 2011 na dolnú hranicu t.j. 516 g/kg sušiny (tab. 1). V uplynulom roku 60 % vzoriek dosiahlo koncentráciu NDV pod 543 g/kg sušiny, čo vytváralo veľmi dobré východisko a možnosti pre výrobu kvalitných trávnych siláží s potenciálom vysokého príjmu sušiny pre kravy a súčasne vytváral predpoklad na výrobu trávnych siláží v 2. živinovej akostnej triede. Zelené trávne porasty NL Priemerná koncentrácia N-látok (tab. 2) bola na úrovni päťročného priemeru (148 g/kg suš.). Výborným a sľubným východiskom pre vysokú živinovú kvalitu bola aj tá skutočnosť, že len 30 % vzoriek malo koncentráciu pod 134 g/kg sušiny a len 10 % pod 114 g/kg sušiny. Zhruba polovica analyzovaných zelených vzoriek mala z hľadiska koncentrácie NL v sušine predpoklad pre výrobu trávnych siláží v 2. akostnej triede, podobne ako pri koncentrácii NDV. Podobne ako aj v predchádzajúcich rokoch, východiská pre výrobu živinovo vysokokvalitných siláží sa črtali veľmi dobre a dal sa predpokladať výsledné zatriedenie siláží na úrovni 2. živinovej akostnej triedy. Aký bol a ako sa uplatnil vplyv objektívnych faktorov (zber, konzervácia, počasie a pod.), ale nie zriedkavo aj vplyv subjektívnych faktorov na výslednú živinovú kvalitu siláží to najlepši dokumentujú parametre vyrobených siláží. Analýze výskytu a mechanizmom pôsobenia Obr. 1: Prezrievajúci trávny porast z podhorskej oblasti podiel vzoriek % vynikajúcich 20 % výborných 40 % priemerných 20 % horších 10 % najhorších priemer Tab. 2: Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012 podiel vzoriek % najhorších 20 % horších 40 % priemerných 20 % výborných 10 % vynikajúcich Porovnanie koncentrácie NL v zelených trávach priemer Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012 Tab. 3: Porovnanie koncentrácie NDV v silážovaných trávach (n = 164) podiel vzoriek % vynikajúcich 20 % výborných 40 % priemerných 20 % horších 10 % najhorších priemer Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., /

16 Silážování týchto vplyvov je potrebné venovať pozornosť v každej výrobnej jednotke, ktorá využíva trávne siláže v širšom rozsahu. Inak sa efektívnosť trávnych siláží vo výrobe mlieka prepadá na dno. Siláže NDV Priemerná koncentrácia NDV v sušine (tab. 3) dosiahla 528 g/kg sušiny a dostala sa tak veľmi blízko k päťročnému priemeru, ktorý predstavuje 558 g/kg sušiny. V porovnaní so zelenými vzorkami je to 10 % nárast, čo by bolo vcelku aj akceptovateľné. Pri porovnaní 40 % priemerných vzoriek, ktorých koncentrácia NDV sa nachádza v strede (tab. 3) bol rok 2011 najúspešnejším (501 až 554 g/kg suš.). Koncentrácia NDV v sušine v tomto rozsahu vytvára predpoklady pre vysoký príjem sušiny. Len 30 % vzoriek sa dostalo nad hranicu 554 g/kg sušiny, čo siláže, u ktorých veľmi prudko klesá príjem sušiny a sú len okrajovo využiteľné v kŕmení vysokoprodukčných kráv. Tab. 4: Porovnanie koncentrácie NL v silážovaných trávach (n = 164) podiel % najhorších 20 % horších 40 % priemerných 20 % výborných 10 % vynikajúcich priemer Tab. 5: Živinové zloženie trávnych siláží zo sezóny 2011 n = % vynikajúcich 20 % výborných 40 % priemerných 20 % horších 10 % najhorších Tab. 6: NL g/kg suš. Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012 NDV g/kg suš. str NDV % 30 hod , , , , , , , , , ,10 živina NL NDV kvalita g/kg suš g/kg suš trieda Systém zatrieďovania živinovej kvality trávnych siláží Zatriedenie trávnych siláží z roku 2011 k (n = 164) Zdroj: FeedLab s.r.o., veľmi vysoká % % 2 % 2. vysoká 150 < % > % 6 % 3. dobrá 130 < % > % 17 % 4. nízká 110 < % > % 30 % 5. veľmi nízka < % > % 45 % priemerná trieda 4,05 2,18 3,10 Zdroj: Mitrík, Obr. 2: Prezretý trávny porast na juhu Slovenska Z hľadiska koncentrácie NDV (tab. 6) je 30 % vzoriek zatriedených do 1. akostnej triedy, 34 % do 2. akostnej triedy a 27 % do 3. akostnej triedy. Priemerná živinová kvalita z hľadiska koncentrácie NDV je tesne pri úrovni 2. akostnej triedy (2,18), čo možno považovať za veľmi dobrý výsledok. Siláže NL Priemerná koncentrácia NL v sušine siláží (tab. 4) dosiahla 116 g/kg sušiny a z hľadiska päťročného sledovaniaje je to najnižšia hodnota. Len 10% vzoriek dosiahlo koncentráciu nad 150 g/kg sušiny (tab. 4), ktorá predstavuje minimum pre 2. živinovú akostnú triedu. V porovnaní s rokom 2010, napriek podstatne lepším poveternostným podmienkam pre výrobu siláží je priemerná koncentrácia N-látok nižšia (7 g/kg suš. t.j. -5,7 %). Praktickým dopadom pri používaní týchto siláží vo výžive kráv budú zvýšené nároky na nákup bielkovinových krmív resp. pokles produkcie, v prípade ak nedôjde ku kompenzácii nízkej koncentrácie N-látok. Podobne ako u leguminóznych siláží možno dôvodne predpokladať, že nižšie koncentrácie N-látok súvisia s výživou porastov, s ich odrodovou štruktúrou a v extenzívnych podmienkach aj s vysokým podielom nekultúrnych tráv a s výskytom burín v porastoch. Kritériá koncentrácie NL v sušine pre zaradenie do 1. živinovej akostnej triedy splnili len 3 % vzoriek, čo súčasne predstavuje limit aj v hodnotení výslednej živinovej kvality. Len 7 % siláži bolo zatriedených do 2. živinovej akostnej triedy. Prakticky tri štvrtiny siláží (74 %) bolo zatriedených z hľadiska koncentrácie NL až do 4. a 5. živinovej akostnej triedy, čo je veľkou výzvou na zamyslenie sa a na hľadanie príčin a následných riešení. Neskorá kosba a nedostatočná výživa porastov sú najčastejšími a kľúčovými problémami vo všetkých oblastiach Slovenska (obr. 1 a 2). Priemerná živinová kvalita (tab. 6) z hľadiska koncentrácie NL sa nachádza až na úrovni 4. živinovej akostnej triedy (4,05). Živinová kvalita trávnych siláží zo sezóny 2011 a jej výsledné zatriedenie do akostných tried vyznieva veľmi pesimisticky. Len 3 vzorky dosiahli v obdivoch hodnotiacich a tým aj v celkovom zatriedení 1. triedu. Len jedna štvrtina trávnych siláží dosahuje zatriedeni do prvých troch tried, čo prakticky znamená koncentráciu N-látok vyššiu ako 150 g/kg sušiny a koncentráciu NDV pod 600 g/kg sušiny. Až 75 % vzoriek bolo zatriedených do 4. a 5. výslednej živinovej akostnej triedy. Základné živinové parametre trávnych siláží z uplynulej sezóny uvedené v tabuľke č. 5 tvoria základňu, ktorá umožňuje každému čitateľovi porovnať parametre koncentrácie NDV a NL z vlastných rozborov trávnych siláží a získať tak pohľad na po- 16 1/2012

17 Obr. 3: Optimálna vegetačná zrelosť trávno-ďatelinového porastu v podhorskej oblasti so a správnou výškou kosby lohu a úroveň živinovej kvality svojich siláží v porovnaní s úrovňou Slovenska a časti Českej republiky v roku Zistiť či naše trávne siláže patria medzi vynikajúce alebo niekde nižšie je poznanie, ktoré vytvára východisko pre pozitívnu zmenu. Najlepšie trávne siláže Do konca roku 2011 bolo z uplynulej silážnej sezóny analyzovaných a hodnotených celkom 164 trávnych siláží. Živinovo kvalitné trávne siláže je možné vyrobiť len z kvalitných porastov (obr. 3), ktoré sú kosené v optimálnej vegetačnej fáze (radšej skôr ako neskôr) a s optimálnou technológiou kosby. Podobne ako pre leguminózne siláže, tak aj pre trávne siláže sme vyhodnotili a zostavili rebríček TOP 10 najkvalitnejších siláží (tab. 7), ktorý je zoradený podľa živinovej kvality a energetickej hodnoty siláží (v ktorej je aktívne uplatnené aj kritérium stráviteľnosti NDV). Vyrovnaná zostava piatich slovenských a piatich českých trávnych siláží predstavuje špičku, ktorá je porovnateľná s vyspelým svetom. Je to súčasne aj méta, ku ktorej by sme sa mali aj v priemere čo najskôr priblížiť. Hodnota živinovo najlepšej trávnej siláže (obr. 4) vychádzajúca z: Obr. 4: Najlepšia siláž v TOP 10 roku 2011 pochádza z PD Vršatec Pruského nákupnej ceny mlieka (33 centov/kg), a ďalej zohľadňujúca: trhové ceny sójového extrahovaného šrotu 46 (35 /100kg) a kukurice (20 /100kg), rentabilitu výroby mlieka (5 %), podiel nákladov na krmivá (45 %) je 4,44 /100kg. Hodnota živinovo najnekvalitnejšej trávnej siláže zo sezóny 2011 vyjadrená rovnakou metodikou predstavuje len 0,84 /100kg a jej produkčný mliekový potenciál je len necelé 3 litre mlieka na 1 deň. U najkvalitnejšej siláže dosahuje tento potenciál 17 litrov mlieka na 1 deň. Čo najobjektívnejšie ohodnotenie kvality siláží je akceleračným a motivačným nástrojom nástrojom nielen pre agronómov ale aj pre zootechnikov. Výsledky pestovateľov z prvej desiatky sú najpresvedčivejším dôkazom toho, že vysokú živinovú kvalitu a hodnotu objemových krmív je možné dosiahnuť aj v našich výrobných podmienkach. Podrobnejšie informácie, ďalšie detaily a vzťahy aj o stanovovaní hodnoty siláží (viď vyššie), a tiež diskusia k tejto problematike prebieha na silážnych seminároch spoločnosti SCHAUMANN Silážovanie Ak Vám okolnosti nedovoľujú zúčastniť sa na seminároch, neváhajte nás kontaktovať a budeme sa spolu touto problematikou zaoberať. Tab. 7: TOP 10 - trávnych siláží analyzovaných v agrolaboratóriu FeedLab s.r.o. - sezóna stav k čís. roz. sušina NL NDV NEL trieda výrobca 1. Siláž trávno-ďatelinová ,1 405,5 5,50 1 PD Vršatec, Pruské SK 2. Senáž trávna ,4 486,6 5,16 1 AGRIFOP Stakčín (Snina) SK 3. Senáž trávna ,6 476,3 5,56 1 RD Krouna CZ 4. Senáž trávna ,9 466,0 5,78 2 ZEPO Loukov CZ 5. Senáž trávna ,7 479,2 5,12 2 ZD Koryta CZ 6. Siláž trávna - Brdo ,9 424,1 5,44 2 AGROCHOV Stará Paka a. s. CZ 7. Siláž trávna (Na GPS) Radkyně ,7 487,0 4,86 2 AGROCHOV Stará Paka a. s. CZ 8. Senáž trávna ,0 491,3 5,82 2 DAKNA Námestovo, družstvo SK 9. Siláž trávna (Balík) ,9 486,2 4,92 2 PPD Brezov SK 10. Senáž trávna ,4 450,6 5,13 2 PD Magura, Zborov SK 164 hodnotených siláží Zdroj: FeedLab s.r.o., /

18 Na návštěvě v chovu Farma Číhaň jde k cíli postupně bez potřeby investičních dotací Optimismus, rozvaha, pořádek a píle. To jsou asi základní slova, která charakterizují zemědělský podnik na jihozápadě Čech v obci Číhaň nedaleko Plánice. Farma Číhaň s.r.o. zabývající se chovem dojeného a masného skotu i klasickou rostlinnou výrobou je ukázkou toho, že se dá bez přílišného plakání a bez investičních dotací postupně dosáhnout dobré úrovně podniku. ing. Lukáš Rytina, Náš Chov Ředitel farmy Číhaň Zdeněk Weber (vlevo) a hlavní zootechnik Miroslav Paukert Čeští zemědělci jsou typičtí tím, že si neustále na něco stěžují. My to dělat nechceme nemáme proč, navíc víme, že to většinou k ničemu nevede, shodují se ředitel farmy Zdeněk Weber s hlavním zootechnikem Miroslavem Paukertem, kteří nás přivítali v areálu zemědělského podniku v Číhani. Zdeněk Weber nastoupil do podniku Farma Číhaň, s. r. o, hned po škole na pozici zootechnika. Když mu majitelé v roce 2004 sdělili: Od zítřka to tady budeš řídit, prý mu nebylo v 27 letech příliš do zpěvu. Dnes, s odstupem času, snad všichni tuší, že to tenkrát nebylo špatné rozhodnutí. Vzhled a úroveň fungování farmy pod jeho vedením to potvrzuje. Značnou měrou k tomu však přispívá dobrý a spolehlivý kolektiv pracovníků, který čítá 22 osob a v neposlední řadě také důvěra a určitá volnost v rozhodování daná majiteli firmy. Společně znamená více než individuálně Podnik je součástí zemědělské skupiny, která dohromady obdělává kolem 5000 ha. Obchod s obilím, mlékem, jatečným dobytek a další komodity realizuje společnost přes Odbytové družstvo Bítovka, kterým je členem. Přes toto družstvo rovněž nakupuje většinu vstupů: osiva, hnojiva, chemickou ochranu rostlin, minerální látky pro skot, mléčné náhražky, desinfekce nebo naftu, kdy tyto jsou pak vzhledem k množství o dost levnější, než kdyby je podnik nakupoval samostatně. Mléko, maso i produkty rostlinné výroby Holštýnský skot se v Číhani chová od samého začátku. První jalovice byly dovezeny z Itálie. Nyní stádo čítá 150 krav. V roce Rekonstruovaná budova hlavní stáje pro dojnice 18 1/2012

19 2003 stádo dojilo kolem 5000 kg. Avšak užitkovost se podařilo podstatně vylepšit až v posledních několika letech. V lednu tohoto roku tvořil průměr chovaných dojených krav 9300 kg mléka při tuku kolem 4 % a bílkovině kolem 3,55 %. V letních měsících loňského roku dosahovala užitkovost až kg mléka. Mléko putuje prostřednictvím již zmíněného odbytového družstva do Klatovské mlékárny. Podnik se také specializuje na chov masného skotu. Pastevním způsobem je chováno 250 krav plemene masný simentál. Na zdejších podhorských pastvinách se však pasou i ostatní kategorie jak holštýnského tak simentálského skotu. Celkový počet kusů chovaného skotu se blíží k jednomu tisíci. Společnost obdělává 1555 ha zemědělské půdy v nadmořské výšce m. Půda se skládá větší měrou z trvalých travních porostů (956 ha), orná půda je pak 599 ha. Na té se pěstuje ozimý ječmen (75 ha), ozimá pšenice (175 ha), řepka (100 ha), tritikále (50 ha), žito (40 ha), oves (40 ha), jeteloviny (30 ha) a kukuřice (85 ha). Kukuřice je z větší části jako silážní, menší část pak jako konzervované zrno CCM. Přestože je půda kolem Číhaně a Plánice samý kámen a skála a ornice dosahuje stěží 20 cm, byly výnosy v loňském dobrém roce velice uspokojivé: Pšenice ozimá 6,7 t/ha Ječmen 5,5 t/ha Žito 5 t/ha Řepka 3,8 t/ha Oves 4,7 t/ha Tritikále 5,3 t/ha V Plánici bylo nedávno opraveno jedno ze zimovišť pro krávy plemene masný simentál sedm stájí, kompletně vyasfaltovat areály v Číhani a v Plánici a obnovit kompletně strojový park. Další značnou investicí jsou nákupy zemědělských pozemků. Podniku se společně s jeho agronomem Václavem Boučkem daří výnosy plodin každoročně zvedat, a to zejména kvůli 100% dodržování osevních postupů a bez ohledu na tržnost plodin v daném roce. Podnik má vzhledem k vysokému stavu skotu dostatečné množství hnoje, které samozřejmě využívá k vylepšení složení půdy. Z hluboké podestýlky do boxů Holštýnské dojnice byly až donedávna chované na hluboké podestýlce ve skupinách po čtyřiceti. K jejich ustájení slouží starší rekonstruovaná budova. Se vzrůstající užitkovostí, která přesahovala v letních měsících více než 11 tisíc kg se krávy nedařilo udržet v čistotě i přes každodenní přistýlání. Rostly také problémy se záněty, zejména v létě, kdy se dojnice snažily ochlazovat v mokřejších místech u napáječek. Proto společnost přistoupila k rekonstrukci na boxy v nákladu asi milion Kč. Při naší návštěvě si krávy ještě teprve zvykaly na nové podmínky, některé stále uléhaly v uličkách. Je třeba přiznat, že každá výrazná změna kravám vadí. Užitkovost se dočasně snížila a vznikl tzv. technologický odpad v podobě krav, které byly celý život zvyklé ležet volně a do boxů se jim nechtělo. Nicméně spotřeba stelivové slámy se ze 40 balíků ustálila na osm týdně a stádo se pomalu začínalo vracet do původní formy. Investice do ustájení byla však nezbytností. Ustájení mladého skotu Investiční dotace nejsou vždy nezbytné Někteří nechápou mé rozhodnutí nežádat o investiční dotace, když se rozdávají. Avšak já mám takovou zkušenost, že dodavatelská firma většinou při vědomí dotačního titulu navyšuje cenu o třetinu i polovinu. Já vždy při oslovení dodavatelské firmy hned uvádím, že vše bude hrazeno z naší kapsy a aby nám proto udělali k tomu adekvátní nabídku. Nemalou výhodou je i to, že odpadne značná administrativa spojená s čerpáním těchto investičních dotací a hlavně také následné kontroly. Za posledních sedm let jsme proinvestovali jen za pomoci provozních úvěrů a leasingu přes 30 milionů korun. Podařilo se nám opravit všech Příkladný vak kukuřice CCM 1/

20 Produkce mléka Kolik cukru kráva potřebuje a odkud ho získá? U přežvýkavců největší podíl cukru a velkou část škrobu fermentují mikroorganismy v bachoru. Množství glukózy, které může resorbovat v tenkém střevě, nepostačuje pro zabezpečení správné hladiny krevního cukru dojnice. Dr. Leonhard Raab Cukr (glukóza) musí být z tohoto důvodu v látkové výměně nově vytvářen (glukoneogeneze). To znamená, že kráva má dvojí potřebu cukru: pro fermentaci v bachoru a pro látkovou výměnu. Cukr není vždy stejný cukr. Co musíme zohlednit při sestavování krmné dávky vhodné pro přežvýkavce? Bachorové bakterie jsou schopné zužitkovat nejen buněčný obsah např. u trav, ale také součásti buněčné stěny. Rychlost odbourávání uhlovodíků se výrazně zpomaluje od cukrů přes škrob až po celulózu (graf 1). Součásti buněčných stěn proto setrvávají v bachoru podstatně déle. Nesmí se na ně zapomínat, protože se využívají jako funkční fermentační struktura. Strukturu mohou dodávat ale jen součásti buněčných stěn s určitou minimální velikostí částic (délka řezanky). Graf 1: Rychlost odbourávání uhlovodíkových frakcí lehce rozpustné uhlovodíky odbouratelnost uhlovodíky součásti buněčné stěny čas Procesy v bachoru Ze škrobu vytváří bachorové bakterie kyselinu propionovou, nejvýznamnější zdroj pro novotvorbu glukózy. Škrob je proto pro vyšší užitkovost nezastupitelný. Cukr v krmné dávce nepředstavuje žádný závazný komponent. Cukr je často spojován se sacharózou, známou z řepného cukru. Rostliny mohou obsahovat ovšem cukry i v jiných sloučeninách. Přesné množství, např. u trav, lze právě z důvodu různých druhů cukrů jen těžko určit. S jistotou lze říci: Obsah cukrů je obecně v praxi vyšší, než hodnoty stanovené laboratorním rozborem. Cukry mají velkou výhodu: 1. Díky rychlé fermentaci v bachoru vzniká volné místo pro nové krmivo. 2. Krmiva s vysokým obsahem cukrů jsou bohatá na energii a jsou chutná. Je proto snaha, šlechtit trávy na vyšší obsah cukrů. Laboratorní výsledky potvrzují, že se to daří. Cukry jsou v bachoru na rozdíl od škrobu, který je fermentován na kyselinu propionovou, přeměňovány na kyselinu máselnou. Z této stejně jako z kyseliny octové může být vytvořen mléčný tuk. Proto mohou být obsahy mléčného tuku při krmení bohatém na cukry velmi vysoké. Pro zásobení krav glukoplastickými komponenty ovšem nic nepřispívají. Mimo jiné vznikají velká množství mastných kyselin. S klesající ph-hodnotou se zlepší podmínky pro bakterie vytvářející kyselinu mléčnou. Kyselina mléčná ovšem snižuje ph-hodnotu 10x silněji než kyseliny octová a propionová a může rychle dojít k překyselení bachoru (graf 2). Z tohoto důvodu by neměl obsah cukru a škrobu příliš přesáhnout 25 %. Pouze pokud jsou v krmné dávce vyšší množství škrobu stravitelného v tenkém střevě, může tato hodnota dosahovat max. 30 %. Současně je nutno zajistit dostatečné množství strukturované vlákniny pro přežvykování a tvorbu slin. Pokud obsahují kukuřičné siláže až 40 % škrobu a travní siláže až 25 % cukrů, lze jen těžko sestavit krmnou dávku vhodnou Graf 2: Tvorba mastných kyselin v závislosti na ph-hodnotě v bachoru podíl v % Schéma 1: mléčná bílkovina látková výměna kys. octová mikroflóra odbourávající škrob kys. propionová kys. máselná kys. mléčná mikroflóra odbourávající celulózu 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 ph v bachoru acidóza Zásobení glukózou kráva s dojivostí 40 kg mléka/den bílkoviny kys.propionová bypasse-glukóza využitelné ve střevě kys. mléčná (škrob) g aminokyseliny zbytek g tělo glukóza potřeba: cca 3000g g mléko-laktóza cca 2000 g cca 1000 g intermediární látková výměna zdroj: Steingass, /2012