Plán péče o Přírodní rezervaci Bařiny. na období

Transkript

1 Plán péče o Přírodní rezervaci Bařiny na období červen 203

2 . Základní údaje o zvláště chráněném území. Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2243 kategorie ochrany: přírodní rezervace název území: Bařiny druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: vyhláška orgán, který předpis vydal: Správa CHKO Poodří číslo předpisu: 6 datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: vyhlášené OP: Moravskoslezský Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Bernartice nad Odrou, Kunín, Šenov u Nového Jičína Bernartice nad Odrou, Kunín Bernartice nad Odrou, Kunín, Šenov u Nového Jičína Příloha č. M: Orientační mapa s vyznačením území.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: Bernartice nad Odrou Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnic tví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) evidencí 090/8 lesní pozemek /6 lesní pozemek /7 lesní pozemek / ostatní plocha ostatní komunikace /3 lesní pozemek ostatní plocha jiná plocha vodní plocha vodní nádrž umělá / lesní pozemek /2 lesní pozemek /3 lesní pozemek /4 lesní pozemek /5 lesní pozemek

3 097/6 lesní pozemek /7 lesní pozemek /8 lesní pozemek /9 lesní pozemek /0 lesní pozemek / ostatní plocha ostatní komunikace /2 lesní pozemek /3 lesní pozemek /4 lesní pozemek /5 lesní pozemek /6 lesní pozemek ostatní plocha jiná plocha / vodní plocha koryto vodního toku umělé 099/2 vodní plocha koryto vodního toku umělé 099/3 vodní plocha koryto vodního toku umělé 00/ ostatní plocha neplodná půda /2 ostatní plocha neplodná půda / ostatní plocha ostatní komunikace /2 ostatní plocha ostatní komunikace /3 ostatní plocha ostatní komunikace /4 ostatní plocha ostatní komunikace /5 ostatní plocha ostatní komunikace /6 ostatní plocha ostatní komunikace /7 ostatní plocha ostatní komunikace /8 ostatní plocha ostatní komunikace /9 ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha ostatní komunikace / lesní pozemek /2 lesní pozemek /5 lesní pozemek /6 lesní pozemek /7 lesní pozemek /20 lesní pozemek /2 lesní pozemek /22 lesní pozemek /25 lesní pozemek /27 lesní pozemek Celkem Katastrální území: Kunín Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnic tví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) evidencí 2254 lesní pozemek lesní pozemek ostatní komunikace lesní pozemek trvalý travní porost lesní pozemek lesní pozemek trvalý travní porost trvalý travní porost

4 2262 lesní pozemek lesní pozemek trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost / lesní pozemek /2 lesní pozemek /3 lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené 2289 orná půda orná půda vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené 2292 vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené 2293 orná půda orná půda lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek / lesní pozemek /2 lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek / lesní pozemek /2 lesní pozemek /3 lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek Celkem 4384 Ve vyhlášce chybí parcela 090/6 část a 097/6 v k. ú Bernartice. Ve vyhlášce uváděná parcela č v k. ú. Kunín je nyní s podlomením. Části parcel nejsou zpřesněny žádným dokumentem. Ochranné pásmo: Ochranné pásmo je vyhlášené. Katastrální území: Bernartice nad Odrou Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnic tví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) evidencí 084/2 lesní pozemek /6 lesní pozemek /7 lesní pozemek

5 090/2 lesní pozemek /3 lesní pozemek /4 lesní pozemek /5 lesní pozemek /6 lesní pozemek /7 lesní pozemek /0 lesní pozemek / lesní pozemek /2 lesní pozemek /3 lesní pozemek /6 lesní pozemek vodní plocha koryto vodního toku umělé 092/ ostatní plocha neplodná půda /2 ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha ostatní komunikace /2 orná půda /3 orná půda /4 orná půda /8 orná půda /9 orná půda /0 orná půda / orná půda /34 orná půda /35 orná půda /36 orná půda /37 orná půda /38 orná půda /39 orná půda /40 orná půda /4 orná půda /43 orná půda /44 orná půda /45 orná půda /46 orná půda ostatní plocha ostatní komunikace / trvalý travní porost /2 trvalý travní porost /3 trvalý travní porost /4 trvalý travní porost /5 trvalý travní porost / lesní pozemek / lesní pozemek /2 lesní pozemek /3 lesní pozemek /4 lesní pozemek /9 lesní pozemek /2 orná půda /3 orná půda /4 orná půda /5 orná půda /6 orná půda /7 orná půda /8 orná půda /9 orná půda /20 orná půda /2 orná půda

6 0/22 orná půda /23 orná půda /24 orná půda /25 orná půda /26 orná půda /27 orná půda /28 orná půda /29 orná půda /30 orná půda /3 orná půda /32 orná půda /33 orná půda /34 orná půda /35 orná půda /36 orná půda /37 orná půda /38 orná půda /93 orná půda /94 orná půda /95 orná půda /96 orná půda /97 orná půda /98 orná půda Celkem Katastrální území: Kunín Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnic tví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) evidencí 2247/3 orná půda lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek orná půda lesní pozemek trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda / trvalý travní porost /2 trvalý travní porost /2 trvalý travní porost /3 trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda orná půda / orná půda

7 2286/2 orná půda / orná půda /2 orná půda / lesní pozemek /2 lesní pozemek /3 lesní pozemek /4 lesní pozemek /5 lesní pozemek / lesní pozemek /2 lesní pozemek ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha dráha Celkem Katastrální území: Šenov u Nového Jičína Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnic tví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) evidencí 724/4 orná půda /5 orná půda /2 orná půda /3 vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené /3 orná půda /4 orná půda /5 orná půda /6 orná půda /7 orná půda / orná půda / ostatní plocha ostatní komunikace Celkem U pozemků p. č. 093, 02/44 a 05 v k. ú. Bernartice a č. 2385/ a 3265 v k. ú. Kunín není ve vyhlášce uvedeno, že jsou v rezervaci jen částí. Ve vyhlášce chybí parcely č. 2266, 2267, 2268, 2269, 2387 a části parcel č a 230 v k. ú. Kunín. Ve vyhlášce uváděné parcely č a 2294 v k. ú. Kunín jsou nyní s podlomením. Část PR (katastrální území Šenov u Nového Jičína) je vyhlášena na stav pozemkového katastru, identifikace se současnou parcelní situací je možná pouze přibližně. Části parcel nejsou zpřesněny žádným dokumentem. Výměry částí parcel byly odečteny z GIS. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 7 7

8 .4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha lesní pozemky 40,329 9,3600 Způsob využití pozemku vodní plochy 0,4953 0,538 zamokřená plocha --- trvalé travní porosty 0,8003 4,9707 orná půda 0, ,074 ZCHÚ plocha v ha rybník nebo nádrž 0,730 vodní tok 0,3223 ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 0,5835 3,0946 neplodná půda 0,582 zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 42, ,6532 ostatní způsoby využití 0, Překryv území s jinými chráněnými územími národní park:... chráněná krajinná oblast: Poodří jiný typ chráněného území: nadregionální biokoridor Poodří-jih, Ramsarská lokalita RS 6 Poodří Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: CZ08020 Poodří (kód ÚSOP 232) CZ Poodří (kód ÚSOP 3296) Příloha č. M: Orientační mapa s vyznačením území.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 8 8

9 .7 Předmět ochrany ZCHÚ.7. Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Posláním rezervace je ochrana území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro Pooderský bioregion, jimiž jsou: Část pravobřežní říční terasy Odry s porosty dubohabřin na svazích, s četnými prameništi a pod patou svahů lesními porosty střemchových jasenin, obohacených prvky karpatské květeny. Rovinná část území je protkána řadou potůčků, drobných mokřadů s vodními plochami, na prosvětlených místech i s rákosinami. V severní části na jaseniny navazují bažinné olšiny se stálou vodní hladinou nad úrovní terénu, v okrajích s porosty vysokých ostřic. Jednotlivé ekosystémy tvoří harmonický a funkčně propojený krajinný celek se zachovalým režimem přirozených povrchových rozlivů vod a bohatým výskytem zvláště chráněných druhů živočichů i rostlin. Rezervace je součástí nadregionálního biokoridoru Poodří jih a rovněž mokřadů mezinárodního významu v rámci Úmluvy o mokřadech, majících mezinárodní význam (Ramsarská úmluva)..7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy název ekosystému * podíl plochy popis ekosystému v ZCHÚ (%) L Mokřadní olšina 49 V podmáčenějších zalesněných částech území, v okolí odvodňovacích příkopů a zvodnělých ploch. Druhově bohatý luh s vyvinutým bylinným patrem a výrazným jarním aspektem, místy se vyskytují druhově chudší porosty s přechody k polonským dubohabřinám a dominancí Carex brizoides. Dominantní výskyt v centrální části PR, jinak roztroušeně po celé PR. Diagnostické druhy Thelypteris palustris, Carex elongata. V tůních centrálního mokřadu s výskytem ochranářsky zajímavých druhů parožnatek Nitella mucronata a N. syncarpa. L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy 20 V podmáčených částech území, doplňkově k mokřadním olšinám v mozaice s druhy mokřadních olšin. Druhově bohatší jasanovo-olšový luh s vyvinutým bylinným patrem s vyšším zastoupením nepůvodních dřevin, zejména s Picea abies. Diagnostické druhy Carex remota, Crepis paludosa, Equisetum sylvaticum, Chrysosplenium alternifolium, Primula elatior, Cardamine amara L3.2 Polonské dubohabřiny 3 V sušších částech území na svazích teras. Druhově chudší dubohabřina s hlavním výskytem v jižní a místně také západní a severovýchodní části PR. V mladších porostech v severovýchodní části PR s dominancí Carex brizoides a Urtica dioica. Diagnostické druhy Carpinus betulus, Galium schultesii a Oxalis acetosella. V5 Vegetace parožnatek 0,5 Soustava vzájemně propojených mělkých tůněk (0,23 ha) v mokřadní olšině na plochém terénu bývalého rybničního dna. Tvrdá voda sem přitéká z výše položených pramenišť ve svahu terasy, z území je odváděna systémem mělkých melioračních kanálů. M. Rákosiny eutrofních stojatých vod 0,3 Eutrofní rákosiny v zastíněném lesním rybníčku s dominancí Glyceria maxima. * dle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý, Kučera & Kočí [eds.] 200) 9 9

10 B. druhy Všechny významné a vzácné druhy vázané na výše vyjmenované ekosystémy (konkrétní seznam předmětných druhů vyskytujících se v PR Bařiny je uveden níže v tabulce Přehled zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů )..8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště podíl plochy v popis biotopu typu přírodního stanoviště ZCHÚ (%) 340 Tvrdé oligo-mezotrofní vody s 0,5 Pravidelný výskyt v mělkých tůňkách centrální bentickou vegetací parožnatek části mokřadu (0,23 ha). Zastoupení druhů 9E0 *Smíšené jasanovo olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 970 Dubohabřiny asociace Galio- Carpinetum * označuje prioritní stanoviště Nitella mucronata a N. syncarpa. 20 V podmáčených částech území, doplňkově k mokřadním olšinám v mozaice s druhy mokřadních olšin. Druhově bohatší jasanovoolšový luh s vyvinutým bylinným patrem s vyšším zastoupením nepůvodních dřevin, zejména s Picea abies. Diagnostické druhy Carex remota, Crepis paludosa, Equisetum sylvaticum, Chrysosplenium alternifolium, Primula elatior, Cardamine amara. V důsledku změny vodního režimu je bylinné patro postupně nahrazováno porosty vysokých ostřic. 3 V sušších částech území na svazích teras. Druhově chudší dubohabřina s hlavním výskytem v jižní a místně také západní a severovýchodní části PR. V mladších porostech v severovýchodní části PR s dominancí Carex brizoides a Urtica dioica. Diagnostické druhy Carpinus betulus, Galium schultesii a Oxalis acetosella..9 Cíl ochrany Zachování pravobřežní říční terasy Odry s četnými prameništi a komplexem mokřadních společenstev, přirozených lesních společenstev s druhově bohatou flórou a faunou charakteristickou pro region Poodří. Zachování mozaikovité struktury s věkovým rozrůzněním lesa a ponecháním mrtvého dřeva pro rozvoj saproxylních druhů brouků. Ochrana vodního režimu poskytující přirozenou rozkolísanost průtoků v prameništích, potůčcích včetně pravidelných povrchových rozlivů. Zachování trvalé a optimální vodní hladiny v porostech podmáčených olšin pro rozvoj parožnatek v centrální části mokřadu. Zlepšení stavu lesního rybníčku zajištěním trvalé vodní dotace, jeho občasným letněním a zvýšením jeho oslunění. 0

11 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Poloha: Zájmové území PR Bařiny se nachází na pravém břehu řeky Odry severně od obce Bernartice nad Odrou, západně od obce Kunín a jihovýchodně od městyse Suchdol nad Odrou. Geomorfologie: Zájmové území je součástí geomorfologického celku Moravské brány, podcelku Oderské brány, okrsku Oderská niva a Bartošovická pahorkatina. Území Oderské nivy o průměrné nadmořské výšce 252 m je součástí pravobřežního inundačního území řeky Odry mírně se svažující k severu. Součástí území jsou drobné terénní deprese se stálou periodickou vodní hladinou. Výrazným antropogenním útvarem je stará rybniční hráz bývalého Volového rybníka tvořící severní hranici PR. Území Bartošovické pahorkatiny zasahuje do rezervace pouze ve východní části PR. Okraj terasové plošiny a terasový svah s četnými údolíčky vzniklými zpětnou erozí na pramenech vytváří výrazné výškové rozhraní. Strmé svahy terasy převyšují okolní nivu až o 30 m. Geologie: Území PR Bařiny se nachází na rozhraní Českého masivu a vnějších Západních Karpat. Z hlediska geologické stavby se území člení na údolní nivu a hlavní terasu. Nejspodnější patro je v nivě i v terase tvořeno metamorfovanými horninami proterozoického stáří a devonskými a karbonskými horninami paleozoika. Tyto horniny byly překryty spodnobádenskými neogenními sedimenty vněkarpatské předhlubně (mořské jíly, písčité slíny a jemnozrnné písky). Spodní část údolní nivy je tvořena fluviálními pískoštěrky o mocnosti kolem,5-2,5 m. Svrchní část profilu tvoří,5 3 m mocná poloha mladoholocenních povodňových hlín. Pravobřežní hlavní terasa je tvořena zvodnělými fluviálními (říčními) a glacifluviálními (ledovcovo-říčními) pleistocenními štěrkopísky, které jsou překryty wűrmskými sprašovými hlínami. Štěrky a štěrkopísky jsou značně zvodnělé a v terasovém svahu z nich vyvěrá množství pramenů, místy tvořících pramenné linie. Část pramenů byla do nedávné minulosti jímána jako zdroje pitné vody pro město Nový Jičín a okolí. Pedologie: Půdní poměry v oblasti CHKO Poodří jsou závislé na geologické stavbě, morfologii terénu a klimatických poměrech. Z tohoto hlediska se oblast dělí do dvou celků:. Oderská niva na aluviálních a nivních sedimentech se v souvislosti se zvýšenou hladinou podzemní vody vyskytují nivní půdy glejové, v terénních depresích glejové půdy. 2. Hlavní terasa Odry a jejích přítoků na dočasně zamokřených sprašových hlínách vznikly kvalitní hnědozemě oglejené a illimerizované půdy oglejené a hnědozemě oglejené. Vyznačují se poměrně dobrými fyziologickými vlastnostmi. V důsledku záplav se usazují nivní hlíny. Hydrologie: Zájmové území se nachází cca 500 m jihovýchodním směrem od řeky Odry. Nachází se v nivě řeky Odry, která se téměř každoročně vylévá z břehů a území v jarním a letním období zaplavuje. V jižní terase PR se nachází šest jímacích studní (podíl 3,5 l/s) původně určených na účely čerpání pitné vody pro obyvatele Bernartic nad Odrou a Nového Jičína. Tyto pramenné vody jsou důležitými zdroji vodní dotace území, hromadí se na plochém terénu (bývalé rybniční dno) pod terasou, odkud jsou odváděny systémem melioračních kanálků. Součástí hydrologické sítě je občas vysychající bezejmenný potůček pramenící dvěma prameny v jižní a jihovýchodní části říční terasy a nesčetné odvodňovací kanály v centrální části mokřadu. V terénních depresích převážně severozápadní části nivního území se vyskytují přirozené vodní plochy s kolísající vodní hladinou. Při patě svahu v

12 jihovýchodním okraji rezervace se nachází periodická vodní plocha lesního rybníčku v současné době bez funkčního přítoku. Až do roku 997 byl napájen vzdutou vodní hladinou potůčku zajištěnou drobným jezem. Klimatologie: Zájmové území leží v klimatické mírně teplé oblasti MT 0 (Quitt 97), kde je dlouhé léto, teplé, suché až mírně suché přechodné krátké období smírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Vegetace: Podle fytogeografického členění (Skalický 988) leží PR ve fytogeografické oblasti mezofytikum, fytogeografickém obvodě Karpatské mezofytikum, fytogeografickém okrese 76. Moravská brána, podokresu 76a. Moravská brána vlastní. Podle mapy potenciální přirozené vegetace České republiky (Neuhäuslová 998) spadá niva do asociace střemchových jasenin Pruno-Fraxinetum, místy v komplexu s mokřadními olšinami svazu Alnion glutinosae, terasy do asociace lipových dubohabřin Tilio-Carpinetum. Lesy pokrývají více než 90 % PR. Nejčastěji zastoupenými dřevinami jsou dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše šedá a lepkavá (Alnus spp.) a lípa srdčitá a velkolistá (Tilia spp.). V menší míře se objevují další dřeviny, mezi nimi stanovištně nepůvodní smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) a topol kanadský (Populus xcanadensis). V keřovém patře jsou zastoupeny nejčastěji druhy slivoň trnka (Prunus spinosa), krušina olšová (Frangula alnus) a kalina obecná (Viburnum opulus). Bylinný podrost je úzce vázaný na hladinu spodní vody. Na svazích říční terasy a sušších místech nivních porostů dominují rostliny jarního aspektu jako mařinka vonná (Galium odoratum), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), sasanka hajní (Anemone nemorosa), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), violka lesní (Viola reichenbachiana) a další. V místech s vyšší hladinou spodní vody v nivních porostech roste kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), karbinec evropský (Lycopus europaeus), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), svízel bahenní (Galium palustre), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris) a další. V místech s výrazným zamokřením dominují porosty vysokých ostřic jako ostřice prodloužená (Carex elongata), ostřice ostrá (Carex acutiformis), místy také s ostřicí pobřežní (Carex riparia), chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), zblochanem vodním (Glyceria maxima), skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus). V tůních centrálního mokřadu se vzácně vyskytují parožnatky Nitella mucronata a N. syncarpa. V eutrofních rákosinách lesního rybníčku dominují zblochan vodní (Glyceria maxima), zevar vzpřímený (Sparganium erectum), žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), lilek potměchuť (Solanum dulcamara) a další. V degradovaných a mladších porostech sušších nivních porostů dominují ostřice třeslicovitá (Carex brizoides) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Z nepůvodních invazních druhů se vyskytují křídlatka japonská (Reynoutria japonica), křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) podél koridoru železnice v ochranném pásmu PR či zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), zlatobýl obrovský (Solidago gigantea) a netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), které dominují pasekám vzniklým těžbou a frézováním půdního horizontu. Zoologická charakteristika: Ze zoogeografického hlediska spadá tato lokalita do Polonské podprovincie, Pooderského bioregionu 2.4 a bioregionu Ostravský A. Území leží v mapovacím čtverci 6373 sítě mezinárodního kvadrátového mapování organismů (Pruner & Míka 996). Z nových zoologických průzkumů vyplývá především bohaté spektrum suchozemských brouků a ptactva. Z bohatých společenstev lze jmenovat střevlíkovité s 56 druhy s výskytem jak v mladých tak starých lesních porostech. Významnou skupinu tvoří 2

13 saproxyličtí brouci svým vývojem vázání na staré stromy a dřevo v různém stadiu rozpadu. Z ornitologického pohledu je území cenné relativně vysokým počtem zjištěných (62 z toho 47 hnízdících) druhů. Z dalších významných skupin je to výskyt obojživelníků a plazů, kteří však na většině území nemají zcela optimální podmínky. Přehled zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů název druhu kapradiník bažinný Thelypteris palustris jedle bělokorá Abies alba jilm vaz Ulmus laevis kozlík celolistý Valeriana simplicifolia ostřice pobřežní Carex riparia šáchor tmavý Cyperus fuscus žebratka bahenní Hottonia palustris kruštík polabský Epipactis albensis sněženka podsněžník Galanthus nivalis okřehek trojbrázdý Lemna trisulca levotočka bažinná Aplexa hypnorum praménka rakouská Bythinella austriaca agg. plovatka bažinná Stagnicola palustris bahenka živorodá Viviparus contectus vážka hnědoskvrnná Orthetrum brunneum střevlík Scheidlerův Carabus scheidleri střevlík Ullrichův Carabus ullrichii aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ 3 lokality s porosty cca 5 m 2, 25 m 2 a 50 m 2 kategorie podle vyhlášky č. 395/992 Sb. stupeň ohrožení* popis biotopu druhu, další poznámky 3 C3 mokřadní olšina v centrální části PR několik jedinců --- C4a východní část PR, vmísena do porostu ojediněle --- C4a mokřadní olšina v centrální části PR desítky až stovky --- C3 východní středně podmáčená jedinců část mokřadních olšin v centrální části PR roztroušeně --- C4a roztroušeně místy souvislé porosty v centrální části mokřadní olšiny v současnosti se nevyskytuje (dno rybníčka je zabahněné, zamokřené, zarostlé vysokou vegetací) výskyt nebyl od roku 20 potvrzen dřívější biotop je souvisle zarostlý vysokými ostřicemi --- C3 kolem r zjištěn porost na dně vypuštěného rybníčka 3 C3 v minulosti porost cca 4 m 2 při okraji melioračního kanálu v centrální části mokřadní olšiny výskyt nebyl od roku 20 potvrzen 2 C2 v blízkosti pramenišť v jižní části PR nehojně 3 C3 roztroušeně v lesních porostech na hranici PR roztroušeně --- C3 tůně v centrální části mokřadní olšiny nekvantifikováno --- VU eutrofní rákosina lesního rybníčku, tůňky a ostřicové mokřady v olšině nekvantifikováno --- VU prameništní stružka pod cestou a studnou v PR. nekvantifikováno --- VU tůňky a ostřicové mokřady v olšině, meliorační kanál nekvantifikováno --- VU tůňky a ostřicové mokřady v olšině nekvantifikováno --- EN eutrofní rákosina lesního rybníčku hojně plošně rozšířen, hojněji ve vlhčích částech luhu nekvantifikováno luční stanoviště a na okrajích lesů 3

14 název druhu kovařík Ampedus nigroflavus lesák rumělkový Cucujus cinnaberinus větevníček Enedreytes sepicola dřevomil bukový Eucnemis capucina klikoroh bahenní Hylobius transversovittatus lesan lodničník Lymexylon navale lenec Melandrya barbata zlatohlávek tmavý Oxythyrea funesta nosatec Pelenomus waltoni světluška krátkokřídlá Phosphaenus hemipterus bělokaz pruhovaný Scolytus multistriatus čolek obecný Lissotriton vulgaris ropucha obecná Bufo bufo rosnička zelená Hyla arborea skokan zelený Pelophylax kl. esculenta skokan hnědý Rana temporaria skokan ostronosý Rana arvalis skokan štíhlý Rana dalmatina ještěrka obecná Lacerta agilis ještěrka živorodá Zootoca vivipara užovka obojková Natrix natrix čáp černý Ciconia nigra včelojed lesní Pernis apivorus jestřáb lesní Accipiter gentilis aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/992 Sb. stupeň ohrožení* popis biotopu druhu, další poznámky nekvantifikováno --- NT jilmový porost nekvantifikováno 2 EN mírně podmáčená polonská dubohabřina v západní části PR nekvantifikováno --- NT polonská dubohabřina v jihozápadní části PR nekvantifikováno --- EN polonská dubohabřina v jihozápadní části PR nekvantifikováno --- VU polonská dubohabřina v jižní části PR nekvantifikováno --- VU polonská dubohabřina v jihozápadní části PR nekvantifikováno --- EN polonská dubohabřina v jihozápadní části PR nekvantifikováno mýtina v centrální části PR nekvantifikováno --- NT na okrajích bažin roztroušeně po celé PR nekvantifikováno --- VU mokřadní olšina roztroušeně po PR nekvantifikováno --- VU mírně podmáčená polonská dubohabřina v západní části PR desítky dospělců, 2 NT eutrofní rákosina lesního desítky až stovky rybníčku, tůně a příkopy po larev celé PR výskyt nebyl od 3 NT kalužiny na lesní cestě v jižní roku 20 potvrzen desítky dospělců desítky až stovky larev kolem 50 dospělých jedinců nižší desítky jedinců výskyt nebyl od roku 20 potvrzen kolem 50 dospělých jedinců části PR 2 NT eutrofní rákosina lesního rybníčku, západní a severozápadní hrana lesa 2 NT eutrofní rákosina lesního rybníčku --- NT eutrofní rákosina lesního rybníčku EN lesní tůně v centrální a západní části PR 2 NT eutrofní rákosina lesního rybníčku, tůně a příkopy po celé PR ojediněle 2 NT osluněný násep cesty v severozápadní hranici PR ojediněle 2 NT hrana bezejmenného potoka v jihozápadní části PR ojediněle 3 LC na břehu eutrofní rákosiny lesního rybníčku nehnízdní výskyt 2 VU starší lesní porosty, lesní 2 jedinců mokřady a rybníček nehnízdní výskyt 2 EN starší lesní porosty v centrální jedince části PR možné hnízdění 3 VU starší lesní porosty v centrální páru části PR 4

15 název druhu křepelka polní Coturnix coturnix kulík říční Charadrius dubius žluna šedá Picus canus žluna zelená Picus viridis datel černý Dryocopus martius strakapoud prostřední Dendrocopos medius strakapoud malý Dendrocopos minor lejsek šedý Muscicapa striata lejsek bělokrký Ficedula albicollis žluva hajní Oriolus oriolus ťuhýk obecný Lanius collurio vrabec polní Passer montanus veverka obecná Sciurus vulgaris aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ možné hnízdění 2 párů pravděpodobné hnízdění páru pravděpodobné hnízdění páru pravděpodobné hnízdění párů nehnízdní výskyt jedince pravděpodobné hnízdění páru nehnízdní výskyt jedince možné hnízdění páru pravděpodobné hnízdění min. 7 párů pravděpodobné hnízdění 4 párů kategorie podle vyhlášky č. 395/992 Sb. stupeň ohrožení* popis biotopu druhu, další poznámky 2 NT hnízdním biotopem jsou pole na hranici PR a v ochranném pásmu PR --- VU hnízdním biotopem jsou podmáčená místa v polích na hranici PR --- VU starší lesní porosty v severní části PR --- LC starší lesní porosty v centrální části PR --- LC starší lesní porosty v centrální části PR 3 VU starší lesní porosty polonské dubohabřiny v jihozápadní části PR --- VU starší lesní porosty s dostatkem trouchnivějícího dřeva v centrální části PR 3 LC hnízdním biotopem jsou paseky s výstavky či prosvětlené okraje starších lesních porostů ve východní části PR --- NT hnízdním biotopem jsou starší lesní porosty v centrální a východní části PR 2 LC hnízdním biotopem jsou starší lesní porosty v centrální a východní části PR 3 NT nelesní stanoviště s keři či stromy --- LC keřové pláště na okrajích lesů pravděpodobné hnízdění 2 párů možné hnízdění několika jedinců na hranici PR nekvantifikováno 3 NE polonská dubohabřina v jižní části PR * dle červených seznamů ČR (Grulich 202, Plesník et al. 2003, Farkač et al. 2005) Vysvětlivky zkratek kategorie a stupňů ohrožení: kriticky ohrožený druh 2 silně ohrožený druh 3 ohrožený druh rostliny: C kriticky ohrožený C2 silně ohrožený C3 ohrožený C4a vzácnější taxony vyžadující další pozornost méně ohrožené živočichové: EN ohrožený VU zranitelný NT téměř ohrožený LC málo dotčený NE nevyhodnocený 5

16 Zdroje informací: AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz] ; [cit ]. BERAN L. (20): Mapování vybraných druhů vodních měkkýšů DOČKALOVÁ Z., CZERNIK A. (20): Inventarizační průzkum botanický Přírodní rezervace Bařiny zaměřený na cévnaté rostliny. Uloženo na Správě CHKO Poodří. JEZIORSKI P. (20): Inventarizační průzkum obojživelníků (Amphibia) a plazů (Reptilia) na území PR Bařiny. Uloženo na Správě CHKO Poodří. KAŠÁK J., CZERNIK A. (20): Inventarizační průzkum entomologický Přírodní rezervace Bařiny zaměřený na druhy řádu Coleoptera (suchozemští brouci). Uloženo na Správě CHKO Poodří. MANDÁK M. (20): Ornitologický inventarizační průzkum PR Bařiny. Uloženo na Správě CHKO Poodří. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Ochrana přírody vúzemí byla zajištěna zřízením CHKO Poodří (99), zařazením jako součásti Ramsarských mokřadů mezinárodního významu (993), zařazením do nadregionálního biokoridoru Poodří-jih (998) současně s návrhem lokalit psci (2002) v rámci soustavy Natura 2000 součásti Ptačí oblasti (2005) a Evropsky významné lokality (2008). Hlavním cílem ochrany území je zachování a obnova série mokřadních ekosystémů v členitém území lesního komplexu Bařin s jejich druhově bohatou florou a faunou, charakteristickou pro Pooderský region. Mezi hlavní činnosti ve prospěch ochrany přírody po vyhlášení samotné PR bylo ukončení výsadby smrků, topolů kanadských, dubů červených a jejich postupné odstraňování z krajiny. b) lesní hospodářství K vzdálenější historii využívání lesních porostů v PR Bařiny nebyly nalezeny konkrétnější podklady. Na leteckých snímcích z 50. let 20. století je jasně patrné, že na místě v současnosti nejrozsáhlejší porostní skupiny 404 Ha 7 (z hlediska ochrany přírody nejcennější část PR), se tehdy nacházel souvislý mokřad s řídkou sítí odvodňovacích kanálů, který mohl být ve své východní části přepásán. V západní polovině tohoto mokřadu se roztroušeně vyskytovaly stromy (jednotlivě nebo ve skupinkách). Okolo (mimo východní části) přiléhaly k mokřadu lesní porostní skupiny zřejmě různých věkových tříd (převládaly však mladší porosty). Pravděpodobně nejstarší porost v rámci celé lokality se tehdy nacházel v místech dnešních porostních skupin 404 Ha 0, 5 a v jižních částech por. skupin 404 Ha 3, 4, kde bylo již těžbou provedeno snížení zakmenění. Naopak v místech dnešních porostních skupin 20 Km 5 a východní části 404 Ha 2 nebyl zřejmě les vůbec zařízen a nacházely se zde luční obhospodařované porosty. Tyto plochy byly následně zalesněny. Ve zbytku území PR Bařiny (svahy říční terasy) převažovaly v 50. letech víceméně středně staré porosty, pravděpodobně s dřevinnou skladbou blízkou současným nejstarším porostům PR, tedy lipohabrové doubravy s dalšími vtroušenými dřevinami. V současné době je území PR Bařiny vedeno na dvou lesních hospodářských celcích. Lesům ČR (Lesní správa Frenštát pod Radhoštěm) patří 30,8 ha. Zbývajících 8,47 ha jsou pak zařízeny souhrnně v LHO Nový Jičín jako majetky soukromých osob, či obcí. Převládající dřevinou v rámci celé PR Bařiny je jednoznačně dub letní, významný podíl zaujímají jasan ztepilý, lípy a habr, méně pak javor klen, olše (lepkavá a šedá) a bříza bělokorá. Vtroušené dřeviny tvoří pestrá škála druhů jako vrby, jilm vaz, javor mléč, střemcha hroznovitá, třešeň ptačí, topol osika a jeřáb ptačí. Z geograficky nepůvodních a stanovištně nevhodných dřevin 6

17 se místy (v jižní části) objevují mladší porostní skupiny smrku a dubu červeného. S jako jednotlivě nebo skupinovitě vtroušenými dřevinami se pak lze setkat s modřínem opadavým, kříženci kanadských topolů a dokonce i trnovníkem akátem. V keřovém patře místy dominují střemcha hroznovitá, křovité vrby, bez černý, líska obecná v okrajích též trnka obecná. Z dalších keřů se vyskytuje brslen evropský, růže šípková, meruzalka srstka (angrešt) a hloh jednosemenný, ojediněle též lýkovec jedovatý. Zásadním negativním hospodářským zásahem v minulosti bylo zalesňování geograficky nepůvodními a stanovištně nevhodnými dřevinami (kříženci kanadských topolů, dub červený, akát, smrk, borovice, modřín). V průběhu platnosti předchozího plánu péče docházelo postupně k redukci těchto dřevin a k jejich náhradě za dřeviny přírodě blízké (resp. dřeviny CDS). V současnosti se v PR vyskytuje stále několik porostních skupin se smrkem a v případě por. skupiny 20 Pm 5 též kříženci kanadských topolů. Nevhodné bylo v místech kácení hloubkové frézování pařezů a plošné narušení půdního povrchu, které zde umožnilo masivní expanzi zlatobýlu (Solidago spp.). Z hlediska vzniku dalších světlin po těžbě porostů především na okraji PR hrozí jeho další šíření. c) zemědělské hospodaření Zemědělská půda je především součástí ochranného pásma rezervace. Ještě letecké snímky z dubna 955 dokládají, že většina zemědělské půdy byla nejen v nivě, ale i na ploše říční terasy členěna do drobných proužků s množstvím mezí a střídáním plodin na orné půdě s loukami, přičemž hospodaření na nich bylo realizováno po vrstevnicích. Teprve velkoplošné hospodaření se scelováním pozemků mělo za následek orbu po spádnici, systematické odvodňování pozemků a zvýšenou půdní erozi. Rozorání neminulo ani nivní plochu bývalého Volového rybníka, přestože jde o území rozlivů Odry. Množství průmyslových hnojiv i nárůst množství používané kejdy z živočišných velkochovů znamenal úbytek druhové pestrosti rostlin i živočichů (nejen savců a ptáků, ale i bezobratlých). Důsledkem je eutrofizace území a zarůstání lesních okrajů nitrofilní vegetací. d) rybníkářství Rybníky v území navazujícím na Bařiny (Dolní rybník, Volový rybník a další) a jejich hospodářské využívání jsou v urbářích dokládány již v 6. století. Byly dotovány vodou z Odry a pramenišť v říční terase. Podle tehdejších způsobů hospodaření byl chov ryb střídán v cyklech se zemědělským hospodařením na rybničním dně. S rozvojem průmyslu a dopravy v 9. století vzhledem k intenzifikaci výroby bylo od hospodaření na rybnících upuštěno. Nadále byly jejich plochy využívány k pěstování obilí a chovu dobytka. Částečně zorněny, částečně koseny jako louky. Vzhledem k tomu, že jde o území s přirozeně vysokou hladinou spodní vody, navíc dotované prameny z terasy, zemědělské hospodaření na neodvodnitelných pozemcích se přestalo vyplácet. O obnovu vodních ploch k chovu ryb rovněž neměl nikdo zájem. Po upuštění od zemědělského hospodaření v ploše Dolního rybníka došlo k melioraci jeho dna vytvořením sítě povrchových odvodňovacích kanálů. Tímto způsobem došlo k negativnímu urychlení odtoku vody a v sušších obdobích zmenšení ploch otevřené vodní hladiny v území. Ve východní části PR se nachází nevyužívaná drobná vodní nádrž - rybníček, který byl v době vyhlášení místem soustředěného rozmnožování skokana štíhlého (Rana dalmatina). Krátce po vyhlášení byla vlastníkem opravena hráz a rybníček byl po dobu 2-3 let pokusně využíván k chovu ryb. Po opuštění hospodaření byl na obnaženém dně zjištěn porost ohroženého šáchoru tmavého (Cyperus fuscus), který ovšem v důsledku zárůstu vysokou vegetací a zabahnění vymizel. V současnosti je rybníček opět opuštěný, bez vodní dotace a bez řádného odtoku vody, zabahněný, nevyhovující předmětům ochrany. Původně byl rybníček dotován vodou z drobného korýtka vedoucího z přehrazeného bezejmenného potoka 7

18 tekoucím východně od rybníčku podél železniční trati. Během povodní roku 997 byl však tento drobný dřevěný jez tří klád nad sebou příčně položených přes bezejmenný potok zničen. Od té doby se rybníček stal nebeským a jeho vodní hladina výrazně poklesla a kolísá v závislosti na aktuálním počasí. Rybníček je v majetku Lesů ČR, s. p., Lesní správy Frenštát pod Radhoštěm. Rybníček představuje na obojživelníky nejbohatší a pro některé druhy také jedinou vhodnou lokalitu pro rozmnožování. Konkrétně se to týká druhů jako rosnička zelená (Hyla arborea), čolek obecný (Lissotriton vulgaris), skokan štíhlý (Rana dalmatina), ropucha obecná (Bufo bufo) a další. Jedná se o potenciální lokalitu pro čolka velkého (Triturus cristatus). Kromě obojživelníků je rybníček jedinou vhodnou lokalitou pro některé druhy vážek a další bezobratlé. e) myslivost Rezervace je součástí honitby Kunín. Na území rezervace se nachází desítka původních dochovalých mysliveckých objektů (krmelců, posedů či sedaček), které jsou dle vyhlašovacího předpisu určeny k dožití. Posedy a sedačky se nacházejí jak uvnitř, tak vně PR a v ochranném pásmu. Největší koncentrace těchto zařízení je v jižní části PR podél lesní cesty, kde je umístěno několik posedů i krmelců. Na hranici rezervace a v ochranném pásmu jsou posedy umístěny nejvíce v jižní a jihovýchodní části. Dle stop a pobytových znaků (kaliště, rozrývání půdy) je v PR stálý výskyt černé a srnčí zvěře. V současné době nebylo zaznamenáno výrazné negativní působení myslivecké činnosti v území. V menší míře se nacházejí krmiště mimo krmelce pouhým pohozením starého chleba či kukuřice což je na území PR nepřípustné. f) jiné způsoby využívání Výstavbou a provozem železniční trati Suchdol nad Odrou - Nový Jičín v 9. století na východní hranici PR došlo k výraznému narušení terasy a rozdělení funkčně propojených částí starých lesních porostů. Na okraji železničního tělesa dochází k rozvoji nežádoucí vegetace, především rozvoji invazní křídlatky sachalinské (Reynoutria sachalinensis) a křídlatky japonské (Reynoutria japonica). V jižní terase PR bylo vybudováno šest jímacích studní (podíl 3,5 l/s) původně určených pro potřeby čerpání pitné vody pro obyvatele Bernartic nad Odrou a Nového Jičína. Vzhledem k opuštění tohoto zdroje (2005), ohrázování PR ze severní strany bývalým rybníkem, zanášení (od vyhlášení cca o 0-20 cm) a zarůstání melioračních kanálů dochází v posledních letech ke zvyšování hladiny spodní vody a zaplavování lesních porostů v okolí. Trvalé zvyšování vodní hladiny působí na lokalitu negativně rychlým rozvojem až expanzí vysokých ostřic, jež mohou ohrozit jak populaci parožnatek, tak kapradiníku bažinného. Jen za posledních 7 let se v důsledku této změny zvětšila plocha porostu vysokých ostřic na více než dvojnásobek (z původních 0,6 ha na,3 ha) na úkor ostatních druhů bylinného patra údolního jasanovo olšového luhu. Tím také došlo k výraznému omezení biotopu dříve zde běžného skokana ostronosého (Rana arvalis) a pro obojživelníky byly prakticky znepřístupněny tůňky centrálního mokřadu. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Vyhláška MŽP ČR č. 55/99 Sb., o zřízení chráněné krajinné oblasti Poodří Nařízení vlády č. 25/2005 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Poodří Nařízení vlády č. 32/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. Příloha č. 793: Evropsky významná lokalita Poodří Nařízení vlády č. 208/202 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu 8

19 Plán péče o CHKO Poodří na období Výjimka ze zákazu odchytu a sběru živočichů a rostlin na území PR Bařiny dle 34 odst. pís. e) za účelem studia hmyzu z čeledi Cerophytidae, Elateridae, Lissomidae, Melsidae, Throscidae. Vláda ČR: č. j. 483/2009, ze dne , platnost výjimky do Výjimka ze zákazu použití biocidů na území PR Bařiny dle 34 odst. pís. b) za účelem potlačení invazních druhů rostlin (křídlatka). Vláda ČR: č. j. 490/2009, ze dne , platnost výjimky do Výjimka ze zákazu odchytu a sběru živočichů a rostlin na území PR Bařiny dle 34 odst. pís. e) za účelem výzkumu brouků čeledi Staphylinidae. Správa CHKO Poodří: č. j. SR/0038/PO/200-4, ze dne , platnost výjimky do LHP pro LHC na období LHP pro LHC na období Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4. Základní údaje o lesích Lesní porost je označen jako plocha č.. Přírodní lesní oblast 39 Podbeskydská pahorkatina Lesní hospodářský celek / zařizovací Frenštát pod Radhoštěm obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) 30,80 ha v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP Organizace lesního hospodářství Lesy ČR, s. p., LS Frenštát pod Radhoštěm Nižší organizační jednotka Revír - Nový Jičín Přírodní lesní oblast 39 - Podbeskydská pahorkatina Lesní hospodářský celek / zařizovací LHO Nový Jičín obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) 8,47 ha v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHO Organizace lesního hospodářství Obecní lesy, soukromé majetky Nižší organizační jednotka - Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 39 Podbeskydská pahorkatina Soubor lesních typů (SLT) L 2D**3D Název SLT jilmový luh obohacená buková doubrava Přirozená dřevinná skladba SLT (dle Plívy 987*) dub letní 25 %, jilmy 20 %, jasan ztepilý 20 %, olše lepkavá 5 %, habr obecný 5 %, lípy 5 %, javory 5 %, ostatní 5 % dub letní 55 %, buk lesní 20 %, lípy 5 %, javory 5 %, jasan ztepilý 5 %, habr obecný 5 %, jedle bělokorá +, jilm drsný + Výměra (ha) Podíl (%) 2,62 55, 7,63 9,4 9

20 2H**3 H 2V**3V hlinitá buková doubrava vlhká buková doubrava dub letní 60 %, buk lesní 20 %, habr obecný 0 %, lípy 5 %, javory 5 %, jedle bělokorá +, jilm drsný + dub letní 40 %, jedle bělokorá 20 %, buk lesní 20 %, jasan ztepilý 0 %, javory 0 %, jilmy + 9,58 24,4 0,44, Celkem 39,27*** 00 Poznámka: * Upravil Veska: javory = javor klen + j. mléč; jilmy = jilm drsný + jilm vaz; lípy = lípa srdčitá + lípa velkolistá ** V rámci typologického mapování zde byl vymapován SLT 3D, 3H a 3V. Na základě terénního průzkumu a vzhledem k celkovým přirodním podmínkám byl tento SLT překlasifikován na 2D, 2H a 2V. *** Celková výměra lesních porostů (39,27 ha) mírně nesouhlasí s údajem z kap..4 (40,329 ha). Rozdíl je dán odlišnými výměrami lesních porostů na lesnických a katastrálních mapách. Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkra tka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Jehličnany Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) JD jedle bělokorá 0,0 0,03 0,0 0,3 MD modřín opadavý 0,06 0, SM smrk ztepilý 0,50, Listnáče AK trnovník akát 0,0 0, BR bříza bělokorá,36 3, BK buk lesní 0,7 0,43 3,47 8,8 DBC dub červený 0,87 2, DBL dub letní 6,7 4,64 6, 4,0 HB habr obecný,70 4,33 2,42 6,2 JLH JLV jilm drsný jilm vaz 0,46,7 4,33,0 JS jasan ztepilý 5,75 4,64 5,66 4,4 KL javor klen 2,9 5,58 JV javor mléč 0,20 0,05,99 5,0 JIV vrba jíva 0,05 0,3 + + JR jeřáb ptačí 0,07 0,8 + + LP LPV lípa srdčitá lípa velkolistá 4,5 0,58,95 5,0 KR* keře 0,44,2 + + OL OLS olše lepkavá olše šedá 4,56,6 3,24 8,3 OS topol osika 0,5 0, STR. střemcha obecná 0,8 0, TR třešeň ptačí 0,04 0,0 + + TPX kříženci kanad. topolů 0,5 0, VR vrby (bílá+křehká) 0,02 0,

21 OST ostatní 0,0 0, Celkem 39,27** 00 % 39,27** 00 % Poznámka: přirozená dřevinná skladba byla stanovena na podkladě Plívy (987) a dále upravena podle místních podmínek Veska (203 nepublikováno). * Keře: v současném zastoupení tvoří keřové patro střemcha obecná, lípy, bez černý, hloh obecný, kalina obecná, brslen evropský. ** Celková výměra lesních porostů (39,27 ha) mírně nesouhlasí s údajem z kap..4 (40,2829 ha). Rozdíl je dán odlišnými výměrami lesních porostů na lesnických a katastrálních mapách. Na lesní půdě se nacházejí další plochy: Tůň s parožnatkami (plocha č. 2) v centrální části mokřadu obklopeném vysokými ostřicemi se nachází soustava drobných tůní s výskytem vzácných společenstev parožnatek. Tůně jsou zarostlé mladými olšemi a do budoucna hrozí jejich zastínění. Podobně hrozí postupné zarůstání vysokými ostřicemi. Mokřad vysokých ostřic (plocha č. 3) centrální a nejzamokřenější část rezervace. Oblast je obklopena melioračním kanálem odvádějícím vodu severně podél bývalé hráze do dalšího melioračního kanálu. Uprostřed mokřadu se nacházejí porosty vysokých ostřic místy s lokálními výskyty kapradiníku bažinného (Thelypteris palustris). Vlivem zvyšující se zamokřenosti se ostřice neúměrně rozrůstají. Tůně a mokřady západní části rezervace (plocha č. 4) soustava často mírně průtočných tůní a mokřadů v západní části rezervace postupně se odvodňující do západního melioračního příkopu. Potenciálně vhodná lokalita pro skokana ostronosého (Rana arvalis) a provedení opatření spočívající ve vykopání soustavy několika mělkých tůní. Soustava melioračních kanálů (plocha č. 5) začíná v centrální části PR s mírně tekoucí vodou, částečně zazemněným profilem s hustě porostlými makrofyty. Kanál kruhovitě obchází centrální tůně a napojuje se severně na další kanál vedoucí východozápadním směrem kolem staré hráze Horního rybníka. Na západě rezervace se stávající meliorační kanál napojuje na další kanál vedoucí jihoseverním směrem podél rezervace. Společný soutok z rezervace odchází propustkem pod cestou na severozápadní hraně ochranného pásma. Prameny - v patě terasy v jižní části PR se vyskytují drobná prameniště vtékající dále do centrálního mokřadu. Nad místy těchto pramenů se vyskytují nepoužívané studny. Přílohy: - lesnická mapa typologická :0 000 podle OPRL příloha č. M4 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 - tabulka Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich příloha č. T - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T2 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů (se zákresem porostů ponechaných samovolnému vývoji) příloha č. M Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha (bezejmenný rybníček) 0,73 ha 2 2

22 Využitelná vodní plocha 0,063 ha Plocha litorálu 0,025 ha (nesouvislý porost) Průměrná hloubka 0,3 0,6 v závislosti na klimatických a hydrologických podmínkách Maximální hloubka 0,8 Postavení v soustavě --- Manipulační řád --- Hospodářsko provozní řád --- Způsob hospodaření --- Intenzita hospodaření --- Výjimka k aplikaci látek --- znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u --- rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Lesy České republiky, s.p. Uživatel rybníka Lesy České republiky, s.p. Rybářský revír --- Správce rybářského revíru --- Zarybňovací plán --- Průtočnost doba zdržení --- Bezejmenný rybníček (plocha č. 6) je malý neprůtočný nebeský rybník s kolísající hladinou během roku v závislosti na poměru dešťových srážek a výparu. Dřívější vodní dotace byla zajištěna přítokem z bezejmenného potoka ve východní části rezervace systémem malého dřevěného jezu na potoce a přívodním korytem na východě rybníka (plocha č. 7). V současné době jez neexistuje, přívodní kanál je zanesený. Voda je vypouštěna v severozápadní části výpustním zařízením, které je v současné době v havarijním stavu. Rybník má obvodovou hráz jež je porostlá náletovými dřevinami. Na rybníku se nehospodaří. Název vodního toku bezejmenný potok Číslo hydrologického pořadí (HEIS ) Úsek dotčený ochranou,63,903 (řkm od do) Charakter toku kaprové vody Příčné objekty na toku --- Manipulační řád ne Správce toku Povodí Odry, s. p. Správce rybářského revíru --- Rybářský revír --- Zarybňovací plán --- Bezejmenný potok (plocha č. 8) je drobným místy meandrujícím tokem vedoucím východní částí PR a ochranného pásma kolem železniční trati Suchdol nad Odrou - Nový Jičín. Je dotován z prameniště v polích jihovýchodním směrem od PR a dalšími drobnými prameny v terase. Dno toku je hlinité až bahnité, místy štěrkovité. Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M Základní údaje o nelesních pozemcích Louky (plocha č. 9) jihovýchodní cíp PR je trvalým travním porostem s výskytem expanzivního zlatobýlu. 2 22