Plán péče o Přírodní památku Kamenec

Transkript

1 Plán péče o Přírodní památku Kamenec na období Zpracovatel: Mgr. Michal Krátký, ing. Marian Horváth SAGITTARIA Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy Křelov

2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1569 kategorie ochrany: přírodní památka název území: Kamenec druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: vyhláška orgán, který předpis vydal: Okresní úřad Frýdek Místek číslo předpisu: - datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Moravskoslezský Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Dobrá Dobrá u Frýdku-Místku Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: Dobrá u Frýdku-Místku Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 1539/1 lesní pozemek /2 lesní pozemek /3 lesní pozemek /4 lesní pozemek /5 lesní pozemek /6 lesní pozemek /7 lesní pozemek /8 lesní pozemek /9 lesní pozemek /10 lesní pozemek /11 lesní pozemek /12 lesní pozemek /13 lesní pozemek /14 lesní pozemek /15 lesní pozemek lesní pozemek Celkem

3 Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky 9, OP plocha v ha Způsob využití pozemku vodní plochy 0 0 zamokřená plocha trvalé travní porosty 0 0 rybník nebo nádrž vodní tok ZCHÚ plocha v ha orná půda 0 0 ostatní zemědělské 0 0 pozemky ostatní plochy 0 0 neplodná půda zastavěné 0 0 plochy a nádvoří plocha celkem 9, ostatní způsoby využití 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: není není není není není Příloha č. M1: Orientační mapa území 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Přírodní památka Kamenec byla zřízena k ochraně mokřadního biotopu rašelinného charakteru v bývalém aluviu řeky Morávky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. 3

4 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy název ekosystému podíl plochy v popis ekosystému ZCHÚ (%) kyselá bučina as. Carici-Quercetum 2 vytváří se na pseudoglejích v podrostu s dominancí ostřice třeslicovité. Výskyt jen maloplošně v terénních průlezích v SZ části území polonská dubohabřina Carpinion (Tilio-Carpinetum) 50 v různě vyvinutém stavu v severní a východní části PP jasanoolšové luhy as. Pruno- 20 podmáčené plochy v jižní části PP Fraxinetum podmáčená olšina Alnion glutinosae 10 zaplavená místa v jihozápadní části (Carici elongatae-alnetum glutinosae) ostřicové jaseniny Carici remotae- Fraxinetum 5 roztroušeně v mozaice s Pruno- Fraxinetum vegetace potoků asociace Beruletum angustifoliae 1 jen v průtočných stružkách a odvodňovacím kanále rašeliniště se společenstvy svazu 6 severně a východně od hlavní tůně Sphagno recurvi-caricion vrbiny svazu Salicion cinereae 1 lesem a bezlesím kolem hlavní tůně B. druhy název druhu rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) kruštík bahenní (Epipactis palustris) mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) všivec lesní (Pedicularis sylvestris) všivec bahenní (Pedicularis palustris) prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) vstavač mužský (Orchis mascula) tolije bahenní (Parnassia palustris) záraza devětsilová (Orobanche flava) kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia) potočník vzpřímený (Berula erecta) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení popis biotopu druhu cca 100 jedinců C3 stanoviště s rašeliníkem na dílčí ploše 2 do 10 jedinců C2 na rozhraní lesa a rašelinných ploch vzniklých odkácením stromů do 30 jedinců C2 pod vysázeným lesem, kvetoucí jen na obnoveném bezlesí do 100 jedinců C3 na rašelinném stanovišti na místě vykáceného lesa v okolí hlavní tůně. do 50 jedinců C2 na rašelinném stanovišti na místě vykáceného lesa v okolí hlavní tůně. do 10 jedinců C3 jednotlivě a osamoceně na obnovených bezlesích do 10 jedinců C4a na rašelinném stanovišti vzniklém po odkácení stromů. do 5 jedinců C3 na rašelinném stanovišti dílčí plochy 2 do 10 ks C2 na sečených plochách s rašeliníkem vzniklých odkácením části porostu roztroušeně C2 roztroušeně na Petasites hybridus hojně C2 hojně na podmáčených plochách olšin a bezlesí hojně C4a mírně tekoucí vody v odvodňovacích stružkách a kanále 4

5 ostřice rusá (Carex flava) početnost neznámá C4a podmáčené plochy bezlesí vrbovka bahenní početnost neznámá C4a podmáčené plochy bezlesí (Epilobium palustre) starček potoční početnost neznámá C4a podmáčené plochy bezlesí (Tephroseris crispa) rozrazil štítkovitý (Veronica početnost neznámá C4a podmáčené místa bezlesí scutellata) krajník hnědý (Calosoma inquisitor) velmi vzácně - v lesních porostech, v roce 2009 nepotvrzen drabčík (Acylophorus početnost neznámá EN velmi vlhká stanoviště, glaberrimus) brouk z čeledi Peřejníkovití početnost neznámá CR imága žijí na mokřadní vegetaci (Eubria palustris) krytonosec (Ceutorhynchus pervicax ) početnost neznámá NT na vegetaci podél potoka ve východní části dřepčík (Longitarsus linnaei) několik jedinců CR na kostivalu hlíznatém v okraji lesního porostu čolek obecný (Lissotriton vulgaris) ex. LC rozmnožování v drobných loužích na ploše 3 a 4 čolek velký (Triturus několik jedinců EN v tůni na ploše 1 cristatus) ropucha obecná (Bufo bufo) cca 200 ex. LC rozmnožování v tůni na dílčí ploše 1 rosnička zelená (Hyla cca 10 jedinců NT v břehových porostech plochy 1 arborea) skokan hnědý (Rana cca LC rozmnožování v tůních na ploše 1, 3 a 5 temporaria) jedinců skokan krátkonohý do 50 jedinců VU rozmnožování v tůni na dílčí ploše 1 (Pelophylax lessonae) skokan zelený Pelophylax cca 50 jedinců NT rozmnožování v tůni na dílčí ploše 1 kl. esculentus užovka obojková (Natrix natrix) do 10 jedinců LC nelesní část území využívá jako zdroj potravy ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) do 10 jedinců NT bezlesí v okolí tůní batolec červený (Apatura ilia) lesknice skvrnitá (Somatochlora flavomaculata) vážka jasnoskvrná (Leucorrhinia pectoralis) vážka žíhaná (Sympetrum striolatum) vážka žlutoskvrnná (Orthetrum coerulescens) jedtotlivě - okraje lesních porostů s vrbami pozorován pouze 1 exemplář,, rozmnožování nepotvrzeno EN tůně a potůčky na ploše 3 1 exemplář, VU tůň na ploše 1 rozmnožování nepotvrzeno 1 pár NT převážně tůň na ploše 1 1 pár EN tůně a potůčky na bezlesé části Kategorie ohrožení dle červeného seznamu C2 silně ohrožený C3 ohrožený C4a druh zasluhující pozornost CR kriticky ohrožený 5

6 EN - ohrožený VU zranitelný NT téměř ohrožený LC málo dotčený Zdroj Choleva (2004), Chytil (2004, 2005), Mandák (2011), Roháčová (2005), Skarka (2005), Stanovský (2009), NDOP, vlastní pozorování. 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Není překryv s EVL ani PO. 1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany přírodní památky Kamenec je udržení a obnova cenných přírodních a přírodě blízkých stanovišť s přítomností průvodních, mnohdy vzácných a zvláště chráněných druhů organismů. 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka Kamenec leží v západní části obce Dobrá, v okrese Frýdek-Místek. Místní cesta, která tvoří západní hranici chráněného území, je zároveň hranicí mezi katastrálním územím Dobrá u Frýdku-Místku a katastrálním územím Panské Nové dvory. Jižní hranici lemuje silnice Dobrá Frýdek, severní hranici železniční trať Český Těšín Frýdek-Místek, na východě přechází plocha přírodní památky v kulturní, dosud podmáčené, z větší části neudržované louky, které tvoří trojúhelník rozkládající se mezi přírodní památkou, silnicí a železniční tratí. Kamenec je součástí Podbeskydské pahorkatiny a sice její severovýchodní části -Třinecké brázdy. Přírodní památka leží v západní části Třinecké brázdy zvané Frýdecká pahorkatina. Je to plochá pahorkatina v úpatní poloze, kterou tvoří převážně akumulační reliéf spojených náplavových kuželů Ostravice, Morávky a jejich přítoků s pokryvem sprašových hlín; nejvyšším bodem je Skalická Strážnice 438 m n.m. (Demek a kol., 1987). Klimaticky spadá Kamenec do mírně teplé oblasti MT 10 Geologické podloží tvoří kvartérní fluviální písčité štěrky vyšších údolních teras würmského stáří (Menčík [red.], 1985). Jedná se o nekarbonátové terasové štěrky a proluviální sedimenty na nichž se vyvinuly hnědé oglejené půdy (Tomášek [red.], 1987). Ve fytogeografickém členění České republiky spadá přírodní památka Kamenec do fytogeografické oblasti mezofytikum, fytogeofrafického obvodu Karpatské mezofytikum, fytogeografického okresu 84. Podbeskydská pahorkatina a fytogeografického podokresu 84a. Beskydské podhůří (Skalický, 1988). Celý prostor přírodní památky je zařízen jako les. Území spadá do přírodní lesní oblasti 39 Podbeskydská pahorkatina (Plíva, Žlábek, 1986). Dle biogeografického členění leží Kamenec v západokarpatské biogeografické podprovincii, v její severovýchodní části Podbeskydském bioregionu č. 3.5 (Culek, 1996). Původní vegetaci území tvořily lužní lesy střemchové jaseniny (Pruno-Fraxinetum), místy v komplexu s mokřadními olšinami (Alnion glutinosae). V blízkém okolí rostly podmáčené dubové bučiny s ostřicí třeslicovitou (Carici brizoidis-quercetum) a lipové dubohabřiny (Tilio-Carpinetum) /Neuhäuslová Z. a kol., (1998)/. 6

7 V současnosti je severní a severovýchodní část území (porosty 115A ) porostlá dubohabřinou (Carpinion). Lesy tohoto typu jsou květnaté dubohabrové nebo dubolipové háje tvořené dubem zimním (Quercus petraea) v oblasti se nevyskytuje, dubem letním (Quercus robur), habrem obecným (Carpinus betulus), lípou srdčitou (Tilia cordata), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a jedlí bělokorou (Abies alba). Jsou původní, převážně klimaxovou vegetací planárního až kolinního stupně ČR (Moravec red., 2000). V bylinném patru bývá přítomno množství kvetoucích tzv. hájových druhů. Porosty v PP Kamenec jsou druhově silně ochuzené. Je to způsobeno jejich umělým založením, krátkou dobou trvání lesa na velké části území i tím, že nejbližší porosty, ležící severně, měly obdobnou historii. Svou roli sehrálo i to, že velkou část okolí dnešní přírodní památky tvořila po velmi dlouhou dobu bezlesá zemědělská krajina. Zbývající část území přírodní památky porůstají olšovo-jasanové lužní lesy (Pruno- Fraxinetum), vedle nich nebo v mozaice s nimi tu jsou prameništní nebo potoční a olšové jaseniny (Carici remotae-fraxinetum) a porosty bažinných olšin (Alnion glutinosae). Území přírodní památky Kamenec je navrženo jako lokální biocentrum ÚSES (LBC 250). Vstupy biokoridorů jsou navrženy v severozápadním (LBK 204) a jihovýchodním (LBK 205) rohu chráněného území, přičemž zejména jihovýchodní je, vzhledem ke stavu území, kterým má procházet, sporný. Trvalou součástí fauny Kamence je ohrožený druh veverka obecná (Sciurus vulgaris), příležitostně sem za potravou zavítá silně ohrožená vydra říční (Lutra lutra). Dosud zde bylo zjištěno 56 druhů ptáků (Choleva, 2005). Za potravou sem zalétá silně ohrožený čáp černý (Ciconia nigra), silně ohrožený ledňáček říční (Alcedo atthis) a ohrožený čáp bílý (Ciconia ciconia), dále zde byla zaznamenána silně ohrožená žluva hajní (Oriolus oriolus), silně ohrožený krahujec obecný (Accipiter nisus) a ohrožený lejsek šedý (Muscicapa striata). Významně zastoupeni jsou na území PP obojživelníci. Žije zde ý druhů obojživelníků (viz přehled výše), kuňku obecnou se v posledních letech nepodařilo ověřit. V území žijí tři druhy plazů: Silně ohrožená ještěrka obecná (Lacerta agilis), silně ohrožená ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) a ohrožená užovka obojková (Natrix natrix). Území PP poskytuje útočiště pro četné zástupce hmyzu. Z vážek zde byly zjištěny tři druhy zařazené do seznamu celoevropsky ohrožených druhů lesknice skvrnitá (Somatochlora flavomaculata), vážka jasnoskvrná (Leucorrhinia pectoralis) a vážka temnoskvrná (Leucorrhinia rubicunda) a několik dalších vzácnějších druhů - šidlatka tmavá (Lestes dryas), šidlatka zelená (Lestes virens), šídlo sítinové (Aeschna juncea), vážka tmavá (Sympetrum danae) (Holuša, 1998). PP Kamenec je dále významným biotopem pro několik druhů ploštic (Heteroptera), které jsou faunisticky významné pro Podbeskydský region. Jedná se o následující druhy (Roháčová, 2005): Chartoscirta elegantula, Hebrus ruficeps, Hebrus pusillus, Microvelia reticulata, Hydrometra gracilenta, Pachybrachius luridus, Pachybrachius fracticollis, Ligyrocoris sylvestris, Scolopostethus puberulus, Rhopalus maculatus, Metatropis rufescens, Dicyphus epilobii, Orthonotus rufifrons, Macrolophus rubi, Dictyla convergens, Acalypta carinata, Aneurus avenius, Pinthaeus sanguinipes, Arma custos, Zicrona caerulea. Škarka (2005) uvádí několik významných druhů motýlů. Z významných zástupců lze jmenovat druhy Elophila nymphaeata, Elophila lemnata, Anticollix sparsata, Pterapherapteryx sexalata, Simyra albovenosa, Calamotropha paludella, Plusia festucae, Chortodes pygmina, Archanara sparganii, Thumatha senex, Callimorpha dominula, Petrophora chlorosata, Calospilos sylvata, Geometra papilionaria, Plagodis dolabraria, Ecliptopera capitata Ecliptopera silaceata (píďalka hnědohlavá), Drepana curvatula, 7

8 Tetheela fluctuosa, Moma lpium, Leucodonta bicoloria, Arctornis l-nigrum, Autographa bractea, Deileptenia ribeata, Lampropteryx suffumata, Carterocephalus palaemon. V prostoru Přírodní památky Kamenec bylo při inventarizačních průzkumech zjištěno 56 druhů brouků z čeledi střevlíkovitých (Carabidae) a i mezi nimi lze nalézt druhy vzácné a nehojné (Stanovský, Kočárek, Roháčová, 2005). Jedná se o druhy: Abax carinatus, Amata nitida, Amara convexior, Bembidion mannerheimii, Calosoma inquisitor, Carabus cancellatus, Dromius quadraticollis, Harpalus quadripunctatus, Leistus rufomarginatus, Pterostichus rhaeticus, Trechus amplicollis. Dalším významným druhem brouka žijícím na Kamenci je Eubria palustris z čeledi Psephenidae. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) kruštík bahenní (Epipactis palustris) mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) všivec lesní (Pedicularis sylvestris) všivec bahenní (Pedicularis palustris) prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) vstavač mužský (Orchis mascula) tolije bahenní (Parnassia palustris) krajník hnědý (Calosoma inquisitor) batolec červený (Apatura ilia) čolek obecný (Lissotriton vulgaris) čolek velký (Triturus cristatus) ropucha obecná (Bufo bufo) rosnička zelená (Hyla arborea) skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae) skokan zelený Pelophylax kl. esculentus aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. stupeň ohrožení dle červenýc h seznamů popis biotopu druhu, další poznámky cca 100 jedinců 2 C3 stanoviště s rašeliníkem na dílčí ploše 2 do 10 jedinců 2 C2 na rozhraní lesa a rašelinných ploch vzniklých odkácením stromů do 30 jedinců 2 C2 pod vysázeným lesem, kvetoucí jen na obnoveném bezlesí do 100 jedinců 2 C3 na rašelinném stanovišti na místě vykáceného lesa v okolí hlavní tůně do 50 jedinců 2 C2 na rašelinném stanovišti na místě vykáceného lesa v okolí hlavní tůně. do 10 jedinců 3 C3 jednotlivě a osamoceně na obnovených bezlesích do 10 jedinců 3 C4a na rašelinném stanovišti vzniklém po odkácení stromů do 5 jedinců 3 C3 na rašelinném stanovišti dílčí plochy 2 do 10 ks 3 C2 na sečených plochách s rašeliníkem vzniklých odkácením části porostu velmi vzácně 3 - v lesních porostech, v roce 2009 nepotvrzen nekvantifikováno 3 - okraje lesních porostů s vrbami ex. 2 LC rozmnožování v drobných loužích na ploše 3 a 4 několik jedinců 2 EN v tůni na ploše 1 cca 200 ex. 3 LC rozmnožování v tůni na dílčí ploše 1 cca 10 jedinců 2 NT v břehových porostech plochy 1 do 50 jedinců 2 VU rozmnožování v tůni na dílčí ploše 1 cca 50 jedinců 2 NT rozmnožování v tůni na dílčí ploše 1 8

9 ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) užovka obojková (Natrix natrix) vážka jasnoskvrná (Leucorrhinia pectoralis) nekvantifikováno 2 NT nelesní část území do 10 jedinců 3 LC nelesní část území využívá jako zdroj potravy 1 exemplář, 2 VU tůň na ploše 1 rozmnožování nepotvrzeno Zdroj Choleva (2004), Chytil (2004, 2005), Mandák (2011), Roháčová (2005), Skarka (2005), Stanovský (2009), vlastní pozorování. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území bylo v roce 1992 vyhlášeno za PP. Od roku 2002 probíhají pravidelně ochranářské zásahy pro obnovu mokřadních společenstev likvidací náletových dřevin v bezprostředním okolí tůní na dílčích plochách 2 a 3. V rámci hlavní tůně na dílčí ploše 1 bylo provedeno zpevnění břehů a částečné odstranění sedimentu z tůně. V rámci monitoringu území byly provedeny inventarizační průzkumy a sledování populací významných ohrožených druhů rostlin. b) lesní hospodářství Mladé lesní porosty v jižní části vznikly vysázením lesa cca v 70. letech 20. století do původních podmáčených lučních porostů. Severní a severovýchodní část lesních porostů má pozměněnou druhovou skladbou s výskytem smrku ztepilého, zbytek lesních porostů jsou druhově a prostorově rozrůzněné dubohabřiny s bohatě vyvinutým bylinným patrem. V rámci lesních porostů zejména v severní části jsou prováděny nahodilé těžby zejména smrků s výskytem kůrovce. Tento negativní jev bude eliminován přeměnou nepůvodních smrkových porostů na porosty s přirozenou skladbou dřevin. Negativním jevem je také těžba souší v listnatých porostech zřejmě místními občany. c) zemědělské hospodaření V minulosti byla jihozápadní část loukami nebo částečně drobnými políčky se systémem odvodňovacích stružek. Louky východně PP byly v minulosti zmeliorovány a v současné době jsou z větší části ponechány ladem. Území PP Kamenec a také jeho širší okolí byli v minulosti podstatně více zvodněné (viz historické prameny citované v plánu péče Chytil 2005). Okolní pozemky luk východně i západně PP byly zmeliorovány, což se zřejmě negativně podepsalo na vodním režimu PP. d) myslivost Území je součástí honitby Dobrá Pazderna. V rámci PP se nenacházejí žádné myslivecké objekty. e) těžba nerostných surovin V minulosti docházelo k lokální těžbě rašeliny zemědělským družstvem, posléze bylo území zalesněno. 9

10 f) ostatní způsoby využití V severní části území je plánován obchvat Frýdku Místku, který se zřejmě negativně projeví na migraci živočichů v okolí PP. Do okrajových částí území jsou vyváženy drobné černé skládky zahradního i komunálního odpadu. V roce 2000 byla velká skládka odpadu u hlavní tůně odvezena. Jižní části území prochází plynovod a na dílčí ploše 7 je umístěna soustava ventilů. Území PP je značně navštěvováno zejména houbaři ale také návštěvníky, kteří sbírají či vyrýpavají rostliny, vjíždějí motorovými vozidly či odvážejí odumřelou dřevní hmotu. Tyto negativní jevy působí negativně a narušují biodiverzitu území. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy LHP pro LHC Frýdek-Místek LČR platnost LHP pro LHC17509 VLS Lipník nad Bečvou platnost LHO pro LHC LHO Frýdek Místek platnost Územní plán sídelního útvaru Dobrá - ÚPO Dobrá - změna č. 4, platnost do Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 39 Podbeskydská pahorkatina Lesní hospodářský celek LHC Frýdek-Místek LČR Výměra LHC v ZCHÚ (ha) 0,6 ha Období platnosti LHP Organizace lesního hospodářství Lesy ČR s.p., Lesní správa Frýdek - Místek Nižší organizační jednotka Revír Komorní Lhotka Přírodní lesní oblast 39 Podbeskydská pahorkatina Lesní hospodářský celek LHC17509 VLS Lipník nad Bečvou Výměra LHC v ZCHÚ (ha) 4,44 Období platnosti LHP Organizace lesního hospodářství VLS Lipník nad Bečvou, divize Lipník nad Bečvou Nižší organizační jednotka LS Bruntál Přírodní lesní oblast 39 Podbeskydská pahorkatina Lesní hospodářský celek / LHC LHO Frýdek Místek zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího 3,7 obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHO Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů (SLT) přírodní lesní oblast: 39 Podbeskydská pahorkatina soubor lesních název SLT hypotetická přirozená dřevinná skladba pro SLT výměra (ha) podíl (%) 10

11 typů (SLT) 1L 1T jilmový luh březová olšina dle PLÍVY, OPRL (2001) dub letní (30 %) jilmy (20%) jasan ztepilý (20 %) habr obecný (10 %) lípy (10%) javory (10%) topol černý + vrby + střemcha + olše lepkavá (80%) bříza pýřitá (10%) smrk ztepilý (10%) topol osika (+) jeřáb ptačí (+) krušina olšová (+) kalina tušalaj (+) vrby (+) 6,41 67,90 0,57 6,04 3L jasanová olšina olše (70 %) jasan ztepilý (30 %) smrk ztepilý (+) topol černý (+) topol osika (+) 2,46 26,06 celkem 9, pozn.: 1 Výměra lesnicko-typologicky klasifikované lesní půdy. Porovnání hypotetické přirozené a současné skladby lesa název dřeviny současný podíl (ha) současný podíl (%) hypotetický přirozený podíl (ha) hypotetický přirozený podíl (%) listnáče dub letní Quercus robur 1,77 20,25 1,92 20,34 javor klen, j. mléč & j. babyka Acer pseudoplatanus, A. platanoides & A. campestre 0,17 1,95 0,64 6,78 jasan ztepilý Fraxinus excelsior 0,83 9,50 2,02 21,40 jilmy Ulmus sp ,28 13,56 lípa srdčitá & l. velkolistá 0,79 9,04 0,64 0,64 Tilia cordata & T. platyphyllos olše lepkavá Alnus glutinosa 3,41 39,13 2,18 23,09 habr obecný Carpinus betulus ,64 6,78 bříza bělokorá Betula pendula/ bříza 1,21 13,84 0,06 0,64 pýřitá Betula pubescens vrby Salix sp jeřáb ptačí Sorbus aucuparia topol osika Populus tremula střemcha obecná Padus avium topol černý Populus nigra 0,04 0, kalina tušalaj Viburnum lantana Jehličnany smrk ztepilý Picea abies 0,51 5,84 0,06 0,64 celkem 8, , pozn.: 1 Výměra porostní půdy lesnicko-hospodářsko-úpravnicky zařízených a zalesněných lesních pozemků (dle LHP). 2 Výměra lesnicko-typologicky klasifikované lesní půdy. 11

12 Přílohy: Příloha č. T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. M3: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha č. M4: Lesnická mapa typologická Příloha č. M5: Stupně přirozenosti lesních porostů Základní údaje o nelesních pozemcích Přílohy: Příloha č. T2: Popis dílčích ploch a objektů Příloha č. M3: Mapa dílčích ploch a objektů 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V rámci péče o PP se od roku 2002 pravidelně sečou nelesní části území pro obnovu rašelinných společenstev. Bylo provedeno v několika etapách po dohodě s vlastníky odkácení vzrostlých dřevin pro propojení nelesních částí. Pravidelně jsou kontrolovány a opravovány hrázky na stružkách pro zpomalení odtoku vody z území a oprava hráze mezi tůní na ploše 1 a odvodňovacím příkopem podél cesty v západní části území. V roce 2008 bylo provedeno odbahnění hlavní tůně na ploše 1. Z území jsou pravidelně odstraňovány odpadky, které se hromadí zejména podél silnice a na křižovatce lesních cest na západním okraji přírodní památky. Dosavadní zásahy v území vedly k obnově cenných společenstev rašelinných luk a umožnily rozmnožování živočichů. Je třeba pokračovat v realizované péči a termín realizace managementu provádět tak, aby nedošlo k přerušení dozrávání semen ohrožených druhů rostlin. V předchozím plánu péče byl navržen management lesních porostů jednotlivým účelovým výběrem, v cenných částech management bezzásahový. Pro následující období je navržen výběrný hospodářský způsob, aby bylo možné (jednotlivým, výjimečně skupinovitým výběrem) vzhledem k délce platnosti plánu péče korigovat vývoj lesních porostů v místech přiléhajících ke stávajícím lesním mokřadům. Jednotlivý výběr bude aplikován pouze za účelem podpory biodiverzity druhů, které jsou předmětem ochrany a sanací jehličnatých jedinců napadených podkorním hmyzem. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Kolize zájmů ochrany přírody se nepředpokládají. Sečení nelesní části lze realizovat mozaikovitě tak, aby nenarušily dokončení vývoje rostlin a hmyzu. 12

13 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Přílohy: Příloha č. T3: Rámcové směrnice péče o les podle SLT Příloha č. M4: Lesnická mapa typologická Příloha č. M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů b) péče o nelesní pozemky Dílčí plocha 2, 3, 4, 5 Typ managementu Pravidelné kosení mokřadních až mezofilních luk Vhodný interval 1x ročně Minimální interval 1x za 2 roky Prac. nástroj/hosp. zvíře křovinořez, kosa Kalendář pro management VII IX Upřesňující podmínky Kosení luk s ponecháním obsečených ohrožených druhů. Odstranění biomasy z území PP. Doporučený termín je vyspecifikován v příloze č. T2 dle dílčích ploch. Dílčí plocha 6, 7 Typ managementu Pravidelné kosení ruderálních porostů Vhodný interval 2x ročně Minimální interval 1x ročně Prac. nástroj/hosp. zvíře křovinořez Kalendář pro management VI VII, VIII-IX Upřesňující podmínky Odstranění biomasy z území PP. c) péče o rostliny V rámci péče o ohrožené druhy provádět vynechávání ploch s výskytem ohrožených druhů tak, aby bylo umožněno dozrávání semen těchto zájmových druhů. Před sečí je tedy nutné plochu projít a označit plochy s jejich výskytem. Dále je vhodné provádět monitoring početnosti kruštíku bahenního, všivců, mečíků, prstnantců a vstavače mužského. Pro uchování vodního režimu pro tyto mokřadní druhy udržovat případně doplnit systém přehrádek na odvodňovacích stružkách tak, aby byla co nejvíce zadržena voda na lokalitě. Opatření provádět dle aktuální potřeby cca 1x za tři roky. Dále by bylo potřeba provést úplnou likvidaci invazních druhů rostlin zejména zlatobýlu kanadského na území PP. Dílčí plocha 6, 7 Typ managementu Likvidace invazního zlatobýlu kanadského Vhodný interval 2x ročně (červen září) Minimální interval 1x ročně (srpen) Prac. nástroj/hosp. zvíře ruční postřikovač Kalendář pro management červen záři Upřesňující podmínky Postřik na list musí být bezpodmínečně realizován tak, aby nedošlo ke kontaminaci širšího okolí. 13

14 d) péče o živočichy V rámci péče o živočichy je potřeba respektovat při provádění managementu tato doporučení. Při sečení v červnu až červenci ponechávat okraje vodních ploch neposečené pro možnost dokončení vývoje larev vážek. Taktéž neodstraňovat mladé náletové olše a vrby na březích jako místo páření vážek, ale ponechávat je do výšky max. 3 m a teprve poté je odstraňovat. Starší odstraněné větve je možné částečně ponechat v tůních čnějící z vody jako místo odpočinku a páření pro vážky. V nelesních částech ponechávat samostatně stojící jedince bříz a olší pro fytofágní druhy brouků. V lesní části hospodařit výběrným způsobem za účelem prosvětlení drobných lesních mokřadů pro podporu biodiverzity živočichů vázaných na tyto biotopy a likvidaci ohnisek podkorního hmyzu na jehličnatých stromech bez použití chemických prostředků odkácením napadených stromů a mechanickým odkorněním. V ostatních částech lesních porostů ponechat bez zásahu. Při případném odbahňování vodních tůní ponechat vždy část plochy bez zásahu jako útočiště pro obojživelníky a bezobratlé. Pro zlepšení vodního režimu na lokalitě udržovat a instalovat drobné hrázky na odvodňovacích stružkách pro zpomalení odtoku vody z území a vytvoření hlubších zvodnělých ploch pro čolka a vážky a to zejména v bezlesé části. Pravidelně kontrolovat tůň na ploše 1 na nadměrný výskyt ryb. Vzhledem k hloubce tůně lze předpokládat, že většina ryb nepřežije při zamrznutí tůní zimu. V případě nadměrného trvalejšího výskytu provést jejich alespoň částečný odlov elektroagregátem nebo sítí (nejlépe v říjnu) pro zajištění úspěšného rozmnožování obojživelníků. Při provedení odlovu provést odlovení dle možností maximum výskytu ryb a odvést chycené ryby do kafilérie. V rámci zásahů na podporu dutinově hnízdících ptáků provést zmapování doupných stromů a stromů s dutinami a po dohodě s revírníky provést jejich označení a trvalému ponechání v porostu. Tyto stromy neponechávat u cest a v ZCHÚ vzhledem k bezpečnosti návštěvníků území Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Přílohy: Příloha č. T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich b) nelesní pozemky Přílohy: Příloha č. T2: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Luční porosty zejména ve východní části by měly být alespoň jednou ročně koseny. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území PP je v terénu řádně označeno hranečníky se státním znakem a pruhovým značením po jeho obvodu. Za období platnosti plánu péče bude potřeba provést nátěr dřevěných stojanů i informačních tabulí a případně provést obnovu pruhového značení. 14

15 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Dosavadní stav; plochy lesních mokřadů mimo vylišené bezlesí; je nevyhovující, neboť vlastníka zavazuje provádět zásahy dle platné lesnické legislativy. Východiskem z této situace může být v současnosti vyjednána s orgánem SSL výjimka k povinnosti zalesnění. Pro dlouhodobější řešení bude nutné lesní světliny na dílčích plochách 1-7 při obnově LHP a LHO trvale převést na bezlesí. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Provést zamezení vjezdu aut na příjezdových komunikacích zapuštěnými kameny. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území O území jsou instalovány základní informace na informačních tabulích u vstupů do PP. Další vzdělávací území PP není potřeba. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Pro území jsou zpracovány základní průzkumy. Koncem platnosti plánu péče je potřeba zopakovat botanický průzkum a zoologické průzkumy (obojživelníci, vážky, brouci, motýli, ptáci). Dále je vhodné provádět monitoring početnosti kruštíku bahenního, všivců, mečíků, prstnantců a vstavače mužského. Vzhledem k nízké početnosti druhů a meziročnímu kolísání početnosti u orchidejí je vhodné provádět každoročně, v minimální variantě alespoň jednou za 3 roky. 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy obnova pruhového značení PP (2x za platnost) nátěr státních znaků a informačních tabulí 2x inventarizační průzkumy Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy ruční sečení nelesních ploch likvidace invazních druhů rostlin odlov a likvidace rybí obsádky z tůní oprava a doplnění přehrádek na stružkách monitoring ohrožených druhů rostlin

16 Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč) Použité podklady a zdroje informací ANONYMUS: Rezervační kniha PP Kamenec. Ms. Dep. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Culek M. (1996): Biogeografické členění České republiky, Enigma, Praha 1996, 347 PR. Demek J., Mackovčin P. [ed.] (2006): Zeměpisný lexikon ČSR - Hory a nížiny. AOPK ČR, Brno. Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura Planeta XII, 3/2004. Choleva L. (2004): Obratlovci Přírodní památky Kamenec. Ms. Dep. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Chytil P. (2005): Plán péče o PP Kamenec na období Ms. depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje Chytil P. (2004): Inventarizační botanický průzkum. Ms. depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (eds.) (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J., Štěpánek J. [Eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 928 p. Mandák M. (2011): Batrachologický inventarizační průzkum PP Kamenec. Ms. Dep. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Mandák M. (2011): Odonatologický inventarizační průzkum PP Kamenec Ms. Dep. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Míchal I. a Petříček V. eds. (1998): Péče o chráněná území. II., Praha, 714 PR. Moravec J. a kol. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2. Severočes. Přír., suppl. 1995: Litoměřice. NDOP (AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. 2013). Neuhäuselová a kol. (1998) Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky Academia Praha. Petříček V. [ed.] et al (1999): Péče o chráněná území I., Praha, 452 pp. Plíva K. (1987) Typologický systém ÚHÚL in OPRL PLO 39 Podbeskydská pahorkatina. ÚHÚL Brandýs n. L. (2001) Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Brno. Roháčová M. (2005): Ploštice (Heteroptera) CHÚ Kamenec. Ms. depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Skarka M. (2005): Příspěvek k poznání a ochraně motýlů (Lepidoptera) přírodní památky Kamenec (Podbeskydská pahorkatina, Česká republika). Práce a studie Muzea Beskyd (Přír. Vědy),

17 Stanovský J. (2009): Přírodní památka Kamenec, Inventarizační průzkum entomologický Brouci Coleoptera. Ms. depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Weissmannová H. et al., 2004: Ostravsko. In: Mackovčin P. & Sedláček M. [eds.]: Chráněná území ČR, Svazek 10. AOPK ČR a Eko Centrum Brno, Praha, 456 pp. 4.3 Seznam používaných zkratek EVL evropsky významná lokalita ZCHÚ zvláště chráněné území OP ochranné pásmo PP přírodní památka KÚ Krajský úřad GIS geografické informační systémy C2 silně ohrožený druh dle červeného seznamu C3 - ohrožený druh dle červeného seznamu 4.4 Plán péče zpracoval Mgr. Michal Krátký, Ing. Marian Horváth Sagittaria Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy Lipové náměstí 3, Křelov tel./fax: , mobil: , sagittaria@volny.cz Dne:

18 5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Základní údaje o nelesních pozemcích Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Plán péče zpracoval Obsah Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Příloha č. T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. T2: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. T3: Rámcová směrnice péče o les podle SLT Příloha č. M1: Orientační mapa území Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha č. M3: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha č. M4: Lesnická mapa typologická Příloha č. M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů 18