KEY WORDS: ALCOHOL DEPENDENCE SENIORS GENDER PSYCHIATRIC HOSPITALISATION INCREASE IN. Submitted: 22 / AUGUST / 2012 Accepted: 18 / FEBRUARY / 2013

Transkript

1 ORIGINAL ARTICLE The Prevalence of Alcohol Dependence Syndrome among Seniors Hospitalised in the Psychogeriatric Wards of the Kromeriz Psychiatric Hospital comparison of the years 2001 and 2011 LUŽNÝ, J. 1,2, BIÈAN, V. 1, HONZÁK, F. 1, VÝROSTKOVÁ, O. 1, BLAŽKOVÁ, M. 1, POSPÍŠILOVÁ, I. 1, INDRÁKOVÁ, A. 1, DEDEK, M. 1 1 Kromeriz Psychiatric Hospital, Czech Republic 2 Department of Epidemiology and Public Health, Faculty of Medicine, University of Ostrava, Czech Republic Citation: Lužný, J., Bièan, V., Honzák, F., Výrostková, O., Blažková, M., Pospíšilová, I., Indráková, A., Dedek, M. (2013). Prevalence syndromu závislosti na alkoholu u seniorù hospitalizovaných na gerontopsychiatrickém lùžku Psychiatrické léèebny Kromìøíž srovnání let 2001 a Adiktologie, 13(1), BACKGROUND: The latest demographic trends, marked by the ageing of the population, suggest that senior citizens must be taken into consideration as a significant and specific group of consumers of health and social services. While often hidden and previously disregarded, alcohol misuse and alcohol dependence pose a major problem among this population, as shown by recent prevalence estimates. AIMS: The aim of the study was to compare the prevalence of alcohol dependence among seniors hospitalised in the psychogeriatric wards of the Kromeriz Psychiatric Hospital between 2001 and DESIGN AND MEA- SUREMENTS, PARTICIPANTS: Computerised medical records were analysed and the data concerning the prevalence of alcohol dependence among senior patients for the years 2001 (1087 patients) and 2011 (1012 patients) were compared. RESULTS: In 2001 alcohol dependence was the primary admission diagnosis in 30 patients (2.8% of all psychiatric admission diagnoses), while in 2011 alcohol dependence was the primary admission diagnosis in 69 patients (6.8% of all psychiatric admission diagnoses). CON- CLUSION: Between 2001 and 2011 there was a twofold increase in the prevalence of alcohol dependence as the primary admission diagnosis among seniors hospitalised in the Kromeriz Psychiatric Hospital. KEY WORDS: ALCOHOL DEPENDENCE SENIORS GENDER PSYCHIATRIC HOSPITALISATION INCREASE IN PREVALENCE Submitted: 22 / AUGUST / 2012 Accepted: 18 / FEBRUARY / 2013 Address for correspondence: Jan Lužný, MD, PhD / luznyj@plkm.cz / Kromeriz Psychiatric Hospital, Havlíèkova 1265, Kromìøíž, Czech Republic 8

2 PÙVODNÍ PRÁCE Prevalence syndromu závislosti na alkoholu u seniorù hospitalizovaných na gerontopsychiatrickém lùžku Psychiatrické léèebny Kromìøíž srovnání let 2001 a 2011 LUŽNÝ, J. 1,2, BIÈAN, V. 1, HONZÁK, F. 1, VÝROSTKOVÁ, O. 1, BLAŽKOVÁ, M. 1, POSPÍŠILOVÁ, I. 1, INDRÁKOVÁ, A. 1, DEDEK, M. 1 1 Psychiatrická léèebna v Kromìøíži 2 Ústav epidemiologie a ochrany veøejného zdraví, Lékaøská fakulta Ostravské univerzity v Ostravì Citace: Lužný, J., Bièan, V., Honzák, F., Výrostková, O., Blažková, M., Pospíšilová, I., Indráková, A., Dedek, M. (2013). Prevalence syndromu závislosti na alkoholu u seniorù hospitalizovaných na gerontopsychiatrickém lùžku Psychiatrické léèebny Kromìøíž srovnání let 2001 a Adiktologie, 13(1), VÝCHODISKA: Aktuální demografické trendy pøedstavované stárnutím obyvatelstva obracejí naši pozornost stále èastìji k seniorùm, kteøí se postupnì stávají významnou a specifickou klientelou ve zdravotním i sociálním systému. Problematika závislosti na alkoholu se pøitom nevyhýbá ani této èásti populace, ba naopak, aktuální prevalenèní odhady hovoøí o nárùstu poètu seniorù s problematickým užíváním alkoholu èi již plnì rozvinutou závislostí na nìm. CÍL: Cílem naší studie bylo porovnat prevalenci syndromu závislosti na alkoholu jako hlavní pøíjmové diagnózy (F10) u seniorù pøijatých k hospitalizaci na gerontopsychiatrickém lùžku Psychiatrické léèebny v Kromìøíži v roce 2001 a v roce SOUBOR A METODIKA: Byla použita metoda analýzy zdravotnické dokumentace uchované v elektronické formì (poèítaèová databáze Psychiatrické léèebny v Kromìøíži) a metoda komparace sledovaných údajù v roce 2001 (celkem pøijatých seniorù) a v roce 2011 (celkem pøijatých seniorù). VÝSLEDKY: V roce 2001 byl syndrom závislosti na alkoholu hlavní pøíjmovou diagnózou u 30 pacientù (2,8 % ze všech hlavních pøíjmových diagnóz). V roce 2011 byl syndrom závislosti na alkoholu hlavní pøíjmovou diagnózou u 69 pacientù (6,8 % ze všech hlavních pøíjmových diagnóz). ZÁVÌR: Byl zjištìn více jak dvojnásobný nárùst prevalence závislosti na alkoholu u seniorù odeslaných k hospitalizaci na gerontopsychiatrické lùžko Psychiatrické léèebny v Kromìøíži mezi lety 2001 a KLÍÈOVÁ SLOVA: ZÁVISLOST NA ALKOHOLU SENIOØI VLIV POHLAVÍ PSYCHIATRICKÁ HOSPITALIZACE NÁRÙST PREVALENCE Došlo do redakce: 22 / SRPEN / 2012 Pøijato k tisku: 18 / ÚNOR / 2013 Korespondenèní adresa: MUDr. Mgr. Jan Lužný, Ph.D. / luznyj@plkm.cz / Psychiatrická léèebna v Kromìøíži, Havlíèkova 1265, Kromìøíž 9

3 1 ÚVOD Závislost na alkoholu u seniorù je v souèasné svìtové odborné literatuøe zkoumána z nìkolika úhlù pohledu. Prvním okruhem vìdeckého výzkumu jsou prevalenèní studie mapující problematiku závislosti na alkoholu u seniorù (Pierucci-Lagha, 2003; Vondráèková, Šťastná, 2012) a problematiku stanovení rizikového množství pití alkoholu ve stáøí. Prevalence bezproblémového pravidelného pití alkoholu u seniorù žijících v komunitì je odhadována až na 62 % populace starší 65 let, z èehož až 13 % mužù a až 2 % žen jeví klinické známky závislosti na alkoholu (Rigler, 2000). Pøesnì odhadnout skuteènou prevalenci závislosti na alkoholu u seniorù je však obecný problém mnoho seniorù závislých na alkoholu totiž nevyhledá pomoc lékaøe anebo není svým okolím pøinuceno problémové pití øešit (Menninger, 2002). Podle Riglera (2000) obecnì platí, že 1/3 závislostí na alkoholu se rozvíjí až po 65 letech vìku (late-onset alcoholism) a tato závislost je odstartována biopsychosociálními problémy souvisejícími se stáøím (odchod do dùchodu, ztráta sociálních kontaktù, pøibývající nemocnost a nemohoucnost ve stáøí, bilanèní úvahy nad koncem života). Zbývající 2/3 závislých na alkoholu si svou závislost odnáší do svého stáøí z mladšího vìku (early-onset drinking). Vìtšina autorù se shoduje na tom, že je obtížné definovat tzv. bezpeèné množství alkoholu, které nevede pøi pravidelném konzumu ke vzniku závislosti nebo zdravotním problémùm. Odhad 20 g až 40 g èistého alkoholu jako bezpeèného množství pøi pravidelném pití v populaci seniorù rozhodnì neplatí paušálnì (Krombholz et al., 2010; Difour et al., 1992; Rigler, 2000). Druhou významnou oblastí je výzkum závislosti na alkoholu u seniorù s ohledem na demografické stárnutí obyvatelstva (Ivanová et al., 2010). Dále se hodnotí možné dopady závislosti na alkoholu na systémy zdravotních a sociálních služeb (Riesel, 2012). Populaèní odhady hovoøí o výrazném nárùstu poètu osob vysokého vìku (nad 65 let) a velmi vysokého vìku (nad 80 let), a tedy i o nárùstu poètu potenciálních uživatelù zdravotních a sociálních služeb (Lužný, 2010). Lze podotknout, že v roce 2011 žilo v Èeské republice 15,5 % obyvatelstva starších 65 let (Èeský statistický úøad, 2011). Tøetím tématem v souvislosti se závislostí na alkoholu u seniorù je vytvoøení vhodných screeningových nástrojù pro vèasnou detekci problémového pití alkoholu. Podle Culbersona (2006) patøí mezi nejèastìji používané screeningové dotazníky zamìøené na populaci seniorù hodnotící problémové pití alkoholu dotazníky CAGE (jedná se o akronym pocházející ze ètyø základních otázek tohoto screeningového nástroje Cut down on drinking, being Annoyed, feeling Guilty about dribling, alcohol as Eye-opener in You), AUDIT (Alcohol Use Disorders Identification Test) a MAST-G (Michigan Alcohol Screening Test Geriatric Version). Pro hodnocení problémù pøidružených k závislosti na alkoholu pak dále doporuèuje Culberson (2006) ARPS dotazník (Alcohol-Related Problems Survey). Ètvrtou oblastí výzkumu je studium vlivu alkoholu na stárnoucí organismus s ohledem na patofyziologické zmìny provázející stárnutí (alcohol-use-disorders, Caputo et al., 2012) a porovnání vlivu alkoholu na starý organismus oproti jedincùm mladšího vìku. V této souvislosti jmenujme alespoò nìkteré zajímavé okruhy poznatkù: u stárnoucího organismu nacházíme výraznìjší senzitivitu k alkoholu oproti mladším jedincùm, a to z dùvodu zmenšeného distribuèního objemu alkoholu (Letizia et al., 2005). Dále je ve stáøí pøítomna zvýšená toxicita alkoholu vèetnì jeho výraznìjšího neurotoxického pùsobení spolu s vyšším rizikem rozvoje kognitivních poruch a rozvoje demence (Kim et al., 2012; Malouf et al., 2003; Xu et al., 2009). Známé je rovnìž zvýšené riziko závažných farmakokinetických interakcí alkoholu s léèivy s úzkým terapeutickým oknem bìžnými v terapii geriatrických pacientù, jakými jsou napøíklad warfarin èi digoxin (Rigler, 2000). Èastìjší je i narušená terapeutická aliance i adherence u seniorù se závislostí na alkoholu nebo problematika zvýšených kardiovaskulárních rizik (èastìjší výskyt dysrytmií, akutních koronárních syndromù, cévních mozkových pøíhod, kardiomyopathií). U seniorù závislých na alkoholu je také èastìjší výskyt malnutrice a dysbalance vnitøního prostøedí nejèastìjším nálezem je hypokaliémie, deficit folátu v séru, deficit thiaminu, porucha glukózové tolerance spolu se zmìnou senzitivity k inzulinu, hyperurikémie (Rigler, 2000). V souvislosti se závislostí na alkoholu u seniorù je rovnìž èastý výskyt pádù a následných kraniocerebrálních traumat nebo zlomenin konèetin (Mackel et al., 1994). Pátou oblastí výzkumu je vypracování komplexních terapeutických a rehabilitaèních postupù pro efektivní léèbu závislosti na alkoholu u seniorù (Gomberg, 2003; Sattar et al., 2003; Letizia et al., 2005). Zajímavým pøíkladem komplexní léèby závislostí u seniorù je BRENDA model opírající se o biopsychosociální pohled na závislost na alkoholu (Kaemf et al., 1999). 2 CÍL Hlavním cílem naší studie bylo porovnat prevalenci syndromu závislosti na alkoholu (F10) vèetnì bližších podkategorií (škodlivé užívání F10.2, odvykací stav F10.3, odvykací stav s deliriem F10.4, psychotická porucha F10.5, amnestický syndrom F10.6, psychotická porucha reziduální nebo s pozdním zaèátkem F10.7) u seniorù pøijatých k hospitalizaci na gerontopsychiatrickém lùžku Psychiatrické léèebny v Kromìøíži v roce 2001 a v roce METODY A SOUBOR V naší studii jsme použili metodu analýzy zdravotnické dokumentace uchované v elektronické formì (poèítaèová da- 10 LUŽNÝ, J., BIÈAN, V., HONZÁK, F., VÝROSTKOVÁ, O., BLAŽKOVÁ, M., POSPÍŠILOVÁ, I.

4 PÙVODNÍ PRÁCE tabáze Psychiatrické léèebny v Kromìøíži) a metodu komparace sledovaných údajù v roce 2011 a v roce Mezi sledované údaje získané studiem elektronické formy zdravotnické dokumentace patøily: 1/ celkový poèet pacientù pøijatých na gerontopsychiatrické lùžko Psychiatrické léèebny v Kromìøíži v roce 2001 a v roce 2011, 2/ poèet pacientù pøijatých na gerontopsychiatrické lùžko Psychiatrické léèebny v Kromìøíži v roce 2001 a v roce 2011 s hlavní pøíjmovou diagnózou F10.x syndrom závislosti na alkoholu dle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10), 3/ u pacientù pøijatých k léèbì závislosti na alkoholu jsme dále sledovali bližší urèení diagnostické kategorie závislosti na alkoholu pomocí ètvrtého kódovacího znaku dle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10). Hlavní pøíjmová diagnóza byla urèena ve všech pøípadech psychiatrem lékaøem centrálního pøíjmu Psychiatrické léèebny v Kromìøíži, pøípadnì ošetøujícím lékaøem konkrétního gerontopsychiatrického oddìlení. Vstupním kritériem studie bylo dosažení vìku 65 let a výše v den pøijetí pacienta k léèbì. Vyluèující kritéria nebyla autory stanovena. Etická rizika pøi provedení studie a hodnocení jejích výsledkù nejsou autorùm známa. 4 VÝSLEDKY 4/1Základní popisné údaje V roce 2001 bylo na gerontopsychiatrická lùžka Psychiatrické léèebny v Kromìøíži pøijato celkem pacientù starších 65 let, z toho 667 žen (61,4 %) a 420 mužù (38,6 %). Prùmìrný vìk pacientù pøijatých na gerontopsychiatrická lùžka Psychiatrické léèebny v Kromìøíži (2001) byl 74,3 +- 7,2 let (ženy: 78,8 +- 8,4 let, muži: 72,2 +- 6,7). V roce 2011 bylo na gerontopsychiatrická lùžka Psychiatrické léèebny v Kromìøíži pøijato celkem pacientù starších 65 let, z toho 611 žen (60,4 %) a 401 muž (39,6 %). Prùmìrný vìk pacientù pøijatých na gerontopsychiatrická lùžka Psychiatrické léèebny v Kromìøíži (2011) byl 75,6 +- 7,9 let (ženy: 79,7 +- 9,6 let, muži: 73,8 +- 7,5). 4/2Údaje o prevalenci závislosti na alkoholu V roce 2001 byl syndrom závislosti na alkoholu hlavní pøíjmovou diagnózou u 30 pacientù (2,8 % ze všech hlavních pøíjmových diagnóz). Diagnostická kategorie škodlivé užívání F10.2 byla nalezena u 15 pacientù, diagnostická kategorie odvykací stav F10.3 se vyskytla u 7 pacientù, odvykací stav s deliriem F10.4 u žádného pacienta, zbývající diagnostické podkategorie (psychotická porucha F10.5, amnestický syndrom F10.6, psychotická porucha reziduální nebo s pozdním zaèátkem F10.7) se vyskytly u 8 pacientù (tabulka 1). Bližší údaje o prevalenci závislosti na alkoholu Tabulka 1 / Table 1 Závislost na alkoholu u hospitalizovaných seniorù bez rozlišení pohlaví pacientù Alcohol dependence among hospitalised senior patients (without gender specification) Rok Rozdíl 2001/2011 Pøíjmy (-6,9 %) F10 celkem 30 (100,0 %) 69 (100,0 %) 2,3 F (50,0 %) 34 (49,3 %) 2,3 F (23,3 %) 16 (23,2 %) 2,3 F (00,0 %) 2 (2,9 %) 2,0 F10.5/.6/.7 8 (26,7 %) 17 (24,6 %) 2,1 F10 syndrom závislosti na alkoholu, F10.2 škodlivé užívání, F10.3 odvykací stav, F10.4 odvykací stav s deliriem, F10.5 psychotická porucha, F10.6 amnestický syndrom, F10.7 psychotická porucha reziduální nebo s pozdním zaèátkem F10 alcohol dependence syndrome, F10.2 harmful use, F10.3 withdrawal state, F10.4 withdrawal state with delirium, F10.5 psychotic disorder, F10.6 amnesic syndrome, F10.7 residual and late-onset psychotic disorder Tabulka 2 / Table 2 Závislost na alkoholu u hospitalizovaných seniorù ženy Alcohol dependence among hospitalised senior patients females Rok Rozdíl 2001/2011 Pøíjmy ( 8,4 %) F10 celkem 7 (100,0 %) 17 (100,0 %) 2,4 F (57,1 %) 9 (52,9 %) 2,3 F (28,6 %) 5 (29,4 %) 2,5 F (00,0 %) 1 (5,9 %) 2,0 F10.5/.6/.7 1 (14,3 %) 2 (11,8 %) 2,0 F10 syndrom závislosti na alkoholu, F10.2 škodlivé užívání, F10.3 odvykací stav, F10.4 odvykací stav s deliriem, F10.5 psychotická porucha, F10.6 amnestický syndrom, F10.7 psychotická porucha reziduální nebo s pozdním zaèátkem F10 alcohol dependence syndrome, F10.2 harmful use, F10.3 withdrawal state, F10.4 withdrawal state with delirium, F10.5 psychotic disorder, F10.6 amnesic syndrome, F10.7 residual and late-onset psychotic disorder u hospitalizovaných pacientù dle pohlaví ukazuje tabulka 2 (ženy) a tabulka 3 (muži). V roce 2011 byl syndrom závislosti na alkoholu hlavní pøíjmovou diagnózou u 69 pacientù (6,8 % ze všech hlavních pøíjmových diagnóz). Diagnostická kategorie škodlivé užívání F10.2 byla nalezena u 34 pacientù, diagnostická kategorie odvykací stav F10.3 se vyskytla u 16 pacientù, odvykací stav s deliriem F10.4 se vyskytla u 3 pacientù, zbývající diagnostické podkategorie (psychotická porucha F10.5, amnestický syndrom F10.6, psychotická porucha reziduální nebo s pozdním zaèátkem F10.7) se vyskytly u 19 pacientù (viz tabulka 1). Bližší údaje o prevalenci závislosti na alkoholu PREVALENCE SYNDROMU ZÁVISLOSTI NA ALKOHOLU U SENIORÙ HOSPITALIZOVANÝCH 11

5 Tabulka 3 / Table 3 Závislost na alkoholu u hospitalizovaných seniorù muži Alcohol dependence among hospitalised senior patients males Rok Rozdíl 2001/2011 Pøíjmy (-4,5 %) F10 celkem 23 (100,0 %) 52 (100,0 %) 2,3x F (47,8 %) 25 (48,1 %) 2,3x F (21,7 %) 11 (21,2 %) 2,2x F (00,0 %) 1 (1,9 %) 2,0x F10.5/.6/.7 7 (30,4 %) 15 (28,8 %) 2,1x F10 syndrom závislosti na alkoholu, F10.2 škodlivé užívání, F10.3 odvykací stav, F10.4 odvykací stav s deliriem, F10.5 psychotická porucha, F10.6 amnestický syndrom, F10.7 psychotická porucha reziduální nebo s pozdním zaèátkem F10 alcohol dependence syndrome, F10.2 harmful use, F10.3 withdrawal state, F10.4 withdrawal state with delirium, F10.5 psychotic disorder, F10.6 amnesic syndrome, F10.7 residual and late-onset psychotic disorder u hospitalizovaných pacientù dle pohlaví ukazuje tabulka 2 (ženy) a tabulka 3 (muži). Srovnáním údajù v tabulkách 1 3 lze vyvodit, že mezi lety 2001 a 2011 dochází k 2,3násobnému nárùstu prevalence závislosti na alkoholu u seniorù jako hlavní pøíjmové diagnózy (u žen se jedná o 2,4násobný nárùst, u mužù o 2,3násobný nárùst). Propoèty hodnotící prevalenci v bližších kategoriích F10.x mezi lety 2001 a lety 2011 ukazují pøiložené tabulky (viz tabulka 1 3). 5 DISKUSE Prevalenèní studie mapující závislost na alkoholu u populace seniorù hospitalizovaných na gerontopsychiatrii v èeském písemnictví dosud chybí. V èesky psané odborné literatuøe se problematice závislosti na alkoholu u gerontopsychiatrických pacientù blíže vìnuje jen nìkolik málo autorù (Krombholz et al., 2010). Zahranièní zdroje uvádìjí údaje o prevalenci závislosti na alkoholu nejèastìji u seniorù žijících v komunitì (Dufour et al., 1992), nebo u seniorù, kteøí jsou v péèi praktických lékaøù, pøípadnì seniorù hospitalizovaných na akutních somatických oddìleních nemocnic (Valuto et al., 2012; Letizia et al., 2005; Mackel et al., 1994). Naše výsledky poukazují na více jak dvojnásobný nárùst prevalence závislosti na alkoholu u seniorù hospitalizovaných na gerontopsychiatrickém lùžku mezi lety 2001 a 2011, a to u žen i mužù. Znepokojivým trendem je nárùst absolutního poètu pacientù se závislostí na alkoholu mezi lety 2001/2011, zejména pak u mužù (nárùst z 23 na 52 pacienty). V této skupinì pak dochází navíc i k absolutnímu rùstu tìžkých stadií závislosti na alkoholu (vyjádøeno pomocí ètvrtého znaku MKN-10 ve vyšších diagnostických subkategoriích F10.5, F10.6 a F10.7) ze 7 na 15 pacientù. O pøíèinách tohoto trendu lze jen spekulovat nelze vylouèit vlivy horšící se ekonomické situace seniorù v Èeské republice, postupnì se mìnící sociální a kulturní klima spoleènosti (diskriminace seniorù ageizmus, obtíže se sociálním zajištìním seniorù bydlení, péèe a nutná dopomoc okolí u nemohoucích seniorù). Rovnìž mùže docházet i k postupné negativní promìnì vztahù v dyádì stárnoucí rodiè dospìlé dítì vedoucí k nárùstu pocitu osamìní a izolaci stárnoucích lidí. V souvislosti s ekonomickou situací seniorù je rovnìž spekulativní odhad zvýšené spotøeby relativnì levnìjších druhù alkoholických nápojù (levná krabicová vína) oproti dražším alkoholickým nápojùm (pivo, destiláty). Autoøi jsou si vìdomi interpetaèních obtíží svých výsledkù. Naše sledování bylo provedeno mezi dvìma vybranými roky sledování (2001 a 2011) na vzorku pacientù hospitalizovaných na gerontopsychiatrickém lùžku Psychiatrické léèebny v Kromìøíži. Zajímavé by jistì bylo sledování v jednotlivých letech (2001 až 2011), pøípadnì sledování v širší èasové kohortì více desítek let (elektronická forma zdravotnické dokumentace je v Psychiatrické léèebnì v Kromìøíži zavedena od roku 1996). V našem sledování byla hodnocena pouze hlavní pøíjmová diagnóza syndrom závislosti na alkoholu, a tak zùstaly zcela opomenuty (a statisticky nezpracovány) pøípady komorbidní závislosti na alkoholu pøi jiné hlavní pøíjmové psychiatrické diagnóze (elektronická forma zdravotnické dokumentace nám umožnila postihnout pouze jednu diagnózu, a to právì hlavní pøíjmovou diagnózu). Statistické zpracování dat bylo v našem sledování omezeno na jednoduché výpoèty elementární deskriptivní statistiky. Daleko pøesnìjší by bylo zpracování dat pomocí metod induktivní statistiky (zejména pokud jde o srovnání dat z roku 2001 a z roku 2011), kdy bychom mohli vyslovit i domnìnku o statistické signifikaci sledovaných rozdílù. Pøedkládané výsledky jsou tak pouze hrubými odhady možné prevalence závislosti na alkoholu u hospitalizovaných seniorù. 6 ZÁVÌRY Naše výsledky poukazují na více jak dvojnásobný nárùst prevalence závislosti na alkoholu u seniorù odeslaných k hospitalizaci na gerontopsychiatrické lùžko Psychiatrické léèebny v Kromìøíži mezi lety 2001 a Tento poznatek podtrhuje závažnost problematiky závislosti na alkoholu u osob starších 65 let a zároveò mùže podpoøit další zájem o podrobnìjší výzkum v této demograficky významné a poèetnì rostoucí populaèní skupinì. 12 LUŽNÝ, J., BIÈAN, V., HONZÁK, F., VÝROSTKOVÁ, O., BLAŽKOVÁ, M., POSPÍŠILOVÁ, I.

6 PÙVODNÍ PRÁCE LITERATURA / REFERENCES Culberson, J. W. (2006). Alcohol use in the elderly: beyond the CAGE. Part 2: Screening instruments and treatment strategie. Geriatrics, 61(11), Èeský statistický úøad. (2011). Obyvatelstvo. [online]. Dostupné z: ( ). Dufour, M. C., Archem, L., Gordis, E. (1992). Alcohol and the elderly. Clinics in Geriatic Medicine, 8(1), Gomberg, E. S. (2003). Treatment for alcohol-related problems: special populations: research opportunities. Recent Developments in Alcoholism, 16, Ivanova, K., Bellova, J., Buzgova, R., Jurickova, L., Kliment, P., Luzny, J., Polasek, V., Smekalova, L., Svoboda, J., Spatenkova, N., Vancura, P. (2009). Advocacies for frail and incompetentelderly in Europe. Results from the Czech Republic. 1st ed. Palacky University in Olomouc, Czech Republic, pp Kaempf, G., O Donnell, C., Oslin, D. W. (1999). The BRENDA model: a psychosocial addiction model to identify and treat alcohol disorders in elders. Geriatric Nursing, 20(6), Kim, J. W., Lee, D. Y., Lee, B. C., Jung, M. H., Kim, H., Choi, Y. S. et al. (2012). Alcohol and cognition in the elderly: a review. Psychiatry Investigation, 9(1), Krombholz, R., Drástová, H. (2010). Závislosti a stáøí. Psychiatrie pro praxi, 2010; 11 (5 6), Letizia, M, Reinbolz, M. (2005). Identifying and managing acute alcohol withdrawal in the elderly. Geriatric Nursing, 26(3), Lužný, J. (2010). Kvalita života u seniorù s duševní poruchou hospitalizovaných na gerontopsychiatrickém lùžku Psychiatrické léèebny v Kromìøíži. [Dizertaèní práce]. Olomouc: Lékaøská fakulta Univerzity Palackého. Mackel, C. L., Sheehy, C. M., Badger, T. A. (1994). The challenge of detection and management of alcohol abuse among elders. Clinical Nurse Specialist, 8(3), Malouf, M., Grimley, E. J., Areosa, S. A. (2003). Folic acid with or without vitamin B12 for cognition and dementia. Cochrane Databáze of Systemic Reviews, 4:CD Menninger, J. A. (2002). Assessment and treatment of alcoholism and substance-related disorders in the elderly. Bulletin of The Menninger Clinic, 66(2), Pierucci-Lagha, A. (2003). Alcoholism and aging. Epidemiology, clinical aspects and treatment. Psychologie et NeuroPsychiatrie du Vieillissement, 1(3), Riesel, P. (2012). Závislost a veøejné zdraví. Adiktologie, 12(2), Rigler, S. (2000). Alcoholism in the elderly. American Family Physician, 61(6), Sattar, S. P., Petty, F., Burke, W. J. (2003). Diagnosis and treatment of alcohol dependence in older alcoholics. Clinics in Geriatric Medicine, 19(4), Xu, G., Liu, X., Yin, Q., Zhu, W., Zhang, R., Fan, X. (2009). Alcohol consumption and transition of mild cognitive impairment to dementia. Psychiatry and Clinical Neurosciences. 63(1), Valuto, F., Vignoli, T., Leggio, L., Addolorato, G., Zoli, G., Bernardi, M. (2012). Alcohol use disorders in the elderly: a brief overview from epidemiology to treatment options. Experimental Gerontology, 47(6), Vondráèková, P., Šťastná, L. (2012). Epidemiologie užívání alkoholu ve svìtìavèr:spotøeba, abúzus, závislost, morbidita a mortalita. Adiktologie, 12(2), RORSCHACHOVA METODA INTEGRATIVNÍ PØÍSTUP K INTERPRETACI KNIHY Leèbych Martin Autor se zøejmì jako první na svìtì pokusil vèlenit Rorschachovu metodu do širšího teoretického rámce. Z jeho teoretického bádání vyplývá, že nálezy získané touto metodou korespondují s øadou soudobých teoretických a výzkumných poznatkù. Nezùstává jen v rovinì èisté diagnostiky, nýbrž zamýšlí se i nad terapeutickými dùsledky možných nálezù. Jeho výklad potvrzuje, že Rorschachova metoda se stala spolehlivým nástrojem poznání osobnosti jedince. Kniha je tudíž jednak repetitoriem nových poznatkù z oblasti kognice, emocí a mezilidských vztahù, jednak brilantní ukázkou jejich využití v psychologické praxi. Jde o komplexní dílo, které by nemìlo chybìt v odborné knihovnì žádného psychologa a které bude neocenitelným zdrojem inspirace pro každého, kdo pracuje s projektivními metodami. Grada Publishing, a.s., , brožovaná vazba, 152 stran, cena 249 Kè, 10,46, ISBN: , kat. èíslo Publikaci si mùžete objednat na stránkách (èasopis Adiktologie, online objednávka). Redakce èasopisu Adiktologie, Klinika adiktologie, 1. LF UK v Praze, Apolináøská 4, Praha 2 / journal@adiktologie.cz / PREVALENCE SYNDROMU ZÁVISLOSTI NA ALKOHOLU U SENIORÙ HOSPITALIZOVANÝCH 13