a dlhovekosť Neexistujú zlé potraviny a dobré potraviny, existuje však 690 VESMÍR 76, prosinec EMIL GINTER

Transkript

1 Zázračné diéty a dlhovekosť Neexistujú zlé potraviny a dobré potraviny, existuje však nesprávne zložená výživa EMIL GINTER Hlavným zmyslom vedy nie je otvárať dvere k nekonečnej múdrosti, ale obmedziť nekonečné bludy. Bertolt Brecht, Galileo Cieľom týchto úvah nie je odhovárať ľudí, ktorým sa podarilo zlepšiť svoj zdravotný stav určitou diétou, aby takejto diéte prestali veriť. Viera v špeciálnu stravu, v liek alebo v iný, netradičný liečebný postup dokáže urobiť divy s naším imunitným systémom, ako aj s naším metabolizmom. Podobný účinok, pre ktorý sa v odbornej literatúre používa názov placebový, môže mať i hlboké náboženské zanietenie či neohraničená viera vo svojho lekára. Lekár, ktorý nemá na svojich pacientov placebový efekt, by sa mal stať patológom alebo anesteziológom. 1 Podstata placebového efektu nie je dodnes prebádaná, ale čoraz viac odborníkov sa prikláňa k názoru, že stav ľudskej duše môže ovplyvniť vznik a priebeh väčšiny chorôb. Vedela to už biblia: Vstaň, tvoja viera ťa uzdravila. Tento článok je určený skôr ľuďom skeptickým a vedychtivým, ktorí sa snažia zorientovať v záplave populárnych brožúriek, propagujúcich revolučne novú, zaručene účinnú výživu, ktorá vylieči rakovinu rôznych orgánov, psoriázu, choroby srdca atď. Je až zábavné sledovať, aký obrovský počet ľudí sa vyzná vo vede o výžive. O polovodičoch, astrofyzike, kybernetike či geológii si trúfnu písať len odborníci, ale do riešenia otázok správnej výživy sa s obľubou púšťajú herci, novinári, športovci, speváci i prognostici, ba občas i ľudia s iba základným vzdelaním. Samozrejme, ani vysokoškolský titul nie je zárukou, že autor nebude hlásať bludy. Niet pochýb o tom, že výživa môže ovplyvniť kvalitu i dĺžku ľudského života. Vzťah medzi zložením stravy a dĺžkou života však nie je jednoduchý, na zdravotný stav i na dĺžku života vplývajú takisto genetické dispozície, kvalita životného prostredia, organizácia spoločnosti, životný štýl a mnohé ďalšie faktory. Napriek tomu sa stále objavujú nové či staronové módne trendy, presviedčajúce dôverčivých, že určitá špeciálna diéta im zabezpečí dlhovekosť, zbaví ich hrozby väčšiny chorôb alebo dokonca vylieči celý rad ťažkých ochorení vrátane rakoviny. Článočky či knižky vydávané vlastným nákladom, ktoré sa takto vyhli oponentúre odborníkov, uvádzajú desiatky individuálnych prípadov zázračného vyliečenia rakoviny a iných ťažkých ochorení. Tieto správy majú dva nedostatky: nie sú overiteľné a chýba im štatistické porovnanie s kontrolnou skupinou. Najlepším spôsobom, ako zlepšiť výsledky akejkoľvek liečby, je vynechať kontroly. Má z toho prospech lekár, má z toho prospech pacient, iba veda dostane na frak. 1 Zanietení, ale bohužiaľ často málo vzdelaní hlásatelia jedinej správnej výživy tvrdia, že prevažná väčšina ochorení, ako sú choroby srdca a ciev, rakovina, cukrovka a mnohé ďalšie, vzniká v dôsledku neprirodzenej, pre človeka nevhodnej stravy. Na Slovensku vyšla kniha, v ktorej sa nachádzajú takéto perličky: vylúčením potravín živočíšneho pôvodu zo stravy človeka môžeme nielen predchádzať rakovine, ale aj liečiť zhubné nádory, enzýmy a vitamíny sú viazané na prchavé oleje, ktoré sa veľmi rýchlo vyparia zo skladovanej múky, potraviny s nadbytkom škrobu sú prinajmenej tak škodlivé ako mäso do tejto kategórie patrí aj chlieb, najlepšou náhradou materského mlieka sú surové ovocie a zeleninové šťavy, vláknina je uhľovodík, kvasenie fermentácia je zdraviu škodlivý proces (a preto je škodlivá aj kyslá kapusta), angína je prejavom intoxikácie organizmu z neprirodzenej, prevažne mliečnej stravy, astma záduch je alergické ochorenie, ktorého príčinou je predovšetkým kravské mlieko a mliečne produkty, leukémiu vyvoláva potravina živočíšneho pôvodu a mnoho ďalších tvrdení, za ktoré by vyletel zo skúšky medik či chemik v prvom ročníku. Trápne je, že autorom knihy je lekár a čelný predstaviteľ tzv. Fóra zdravej výživy na Slovensku. 2 Hlásatelia nových smerov vo výžive si s obľubou zvolia určitý potravinový článok, ktorý sa stane nepriateľom číslo jeden, pretože údajne zapríčiňuje väčšinu trápení. Raz je stredobodom útoku mäso teplokrvných živočíchov, inokedy cukor, vajíčka či kravské mlieko, zemiaky alebo dokonca všetky tepelne upravované potraviny, vrátane chleba. Aj pre vzdelaného laika je ťažké orientovať sa v týchto vzájomne si protirečiacich smeroch. Rozoberme niekoľko hlavných staronových smerov alternatívnej výživy z hľadiska možných výhod či nevýhod stravy určitého typu. Vegetariánska strava Zloženie vegetariánskej stravy sa pri rôznych vegetariánskych smeroch veľmi líši. Prísni vegetariáni, ktorí vylučujú všetky potraviny živočíšneho pôvodu vrátane mliečnych výrobkov, sa nazývajú vegani a tejto čisto rastlinnej potrave bude venovaná ďalšia kapitola. Väčšina vegetariánov však konzumuje aj mliečne výrobky (laktovegetariáni), prípadne aj vajíčka (ovolaktovegetariáni). V USA a v západnej Európe sa však k vegetariánom často hlásia i ľudia, ktorí si rastlinnú potravu spestrujú 2 až 3krát týždenne rybami či hydinou. Vegetariáni sa snažia aj o celkové zlepšenie životného štýlu, odmietajú fajčenie, vysokú spotrebu alkoholických nápojov, kladú dôraz na pravidelnú telesnú aktivitu a na celkové zvýšenie starostlivosti o vlastné zdravie. Neprekvapuje preto, že viaceré štatisticky dobre spracované štúdie dokazujú, že vegetariáni žijú dlhšie ako bežná populácia najmä preto, lebo majú zreteľne nižší výskyt kardiovaskulárnych ochorení. Vo vegetariánskej strave sa totiž nachádza viac vitamínu C a ďalších antioxidačne účinných látok, napr. flavonoidov a karoténov, pektínu a ďalších zložiek nestráviteľnej vlákniny, viac vitamínu E a nenasýtených mastných kyselín. Vegetariánska výživa naopak obsahuje podstatne menej nasýtených mastných kyselín a cholesterolu. Vďaka tomu majú vegetariáni v krvi nižšiu hladinu cholesterolu a v menšej miere ich ohrozuje vysoký krvný tlak. Vegetariáni sú tiež v menšej miere ohrození cukrovkou, najmä diabetom II. typu, pretože bývajú štíhlejší a ich strava je bohatá na nestráviteľnú vlákninu z obilnín, struko- RNDr. Emil Ginter, DrSc., (*1939) vyštudoval biochémiu na Prírodovedeckej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. Na Ústave preventívnej a klinickej medicíny v Bratislave sa zaoberá úlohou výživy a antioxidantov v prevencii chorôb a epidemiológiou. Je vedúcim Združenia zdravej výživy. 690 VESMÍR 76, prosinec

2 vín, zeleniny a ovocia. Taktiež hrozba niektorých druhov nádorových ochorení je u vegetariánov menšia. Hlavný dôvod asi spočíva v odmietaní cigariet a destilátov, ale pozitívnu úlohu tu hrajú aj niektoré antikancerogénne látky, nachádzajúce sa v zelenine a ovocí. Z hľadiska zastúpenia jednotlivých výživových faktorov je laktovegetariánska výživa kompletná a dospelí ľudia ju môžu konzumovať celoživotne bez rizika ohrozenia. Medzi odborníkmi však dodnes nie je vyriešená otázka, či je dostatočná i pre rýchlo rastúci detský organizmus, pretože obsahuje menej dobre využiteľného železa ako zmiešaná strava. Veganská (čisto rastlinná) strava Každé zúženie spektra používaných potravín zvyšuje riziko nedostatku určitého nepostrádateľného výživového faktora. Treba jasne odpovedať na otázku, či napriek nesporným výhodám neprináša vegetariánsky spôsob života aj určité riziká, ak sa zo stravy úplne vylúčia potraviny živočíšneho pôvodu, napríklad mliečne výrobky a ryby. Pri jednostrannej čisto rastlinnej výžive sa môže prejaviť nedostatok niektorých faktorov, najmä vitamínov B 12 a D, ďalej železa, vápnika a selénu. Vitamín B 12 (kobalamín) sa vyskytuje výlučne v potravinách živočíšneho pôvodu. Baktérie osídlujúce ľudské hrubé črevo síce produkujú tento vitamín, ale cez stenu hrubého čreva sa vitamín B 12 nemôže resorbovať. Jediným jeho zdrojom môžu byť mikroorganizmy usídlené v dolnej časti tenkého čreva. Ak sa zloženie črevnej mikroflóry naruší, tento zdroj kobalamínu odpadá a vzniká nebezpečie zhubnej chudokrvnosti z nedostatku vitamínu B 12. Laktovegetariáni sú však kobalamínom dobre zásobení, pretože mlieko a kysnuté mliečne výrobky sú bohatým zdrojom tohto vitamínu. U veganov je zvýšené riziko vzniku chudokrvnosti zapríčinenej nedostatkom železa. Železo sa totiž využíva oveľa horšie z rastlinných než zo živočíšnych potravín. Ak sa však v strave nachádza dostatok listovej zeleniny, je riziko deficitu železa menšie. Čisto rastlinná strava obsahuje aj málo vápnika a naviac látky, ktoré využiteľnosť vápnika zhoršujú (kyselinu šťavelovú, fytáty, vlákninu). Výlučne rastlinná potrava neobsahuje ani vitamín D. Tento vitamín vzniká v pokožke pod vplyvom ultrafialového žiarenia, ale v zimnom období je jeho tvorba nedostatočná. Špecialisti poukazujú aj na ďalšie hrozby veganskej stravy, napr. na nedostatok osobitnej skupiny mastných kyselín (tzv. n-3 polynenasýtené mastné kyseliny, dôležité pre výstavbu membrán v centrálnom nervovom systéme), na nedostatok taurínu a v strednej Európe špecificky na nedostatok selénu, pokiaľ vegani nekonzumujú sójové výrobky dovážané zo zahraničia. Prísnym veganským režimom sú najviac ohrozené deti. Čisto rastlinná potrava má vysoký obsah vody a nestráviteľnej vlákniny a naopak veľmi nízky obsah energie. Objem detského žalúdka je malý, a preto deti veganov ohrozuje nedostatočný príjem energie, niektorých nepostrádateľných aminokyselín a mastných kyselín, vitamínov B 12 a D, niektorých minerálov a mikroelementov. Deti prísnych veganov pomalšie rastú. Odborné lekárske časopisy popisujú u detí živených čisto rastlinnou stravou prípady ťažkej podvýživy, krivice spôsobenej deficitom vitamínu D a chudokrvnosti vznikajúcej kombinovaným nedostatkom železa a vitamínu B 12. Surová čisto rastlinná potrava Základnú ideu takéhoto neobvyklého spôsobu stravovania vyslovili viacerí autori (vrátane niekoľkých lekárov), podľa ktorých sa treba vrátiť k prirodzenej potrave praľudí, ktorú naši predkovia konzumovali milióny rokov a ktorá súčasníkom zaistí dlhovekosť. Je pozoruhodné, že im súčasne uniklo, že stredná dĺžka života praľudí sa pohybovala okolo rokov. Podľa týchto autorov človek vraj pôvodne nebol ani tvor mäsožravý (karnivor), ani všežravý (omnivor), ale frugivor živil sa výlučne tepelne neupravenými plodmi rastlín. Za vzor sa kladie výživa ľudoopov, i keď dnes už vieme, akými krutými lovcami menších opíc vedia byť šimpanzi, ktorí sa občas v túžbe po mäse stávajú dokonca kanibalmi. Ďalšie ideové obohatenie koncepcie výlučne surovej stravy podal môj menovec, E. Günter 2 : Každý živý tvor sa rodí s určitou zásobou enzýmov. Organizmus si z nich vyberie dávku enzýmov, potrebnú na udržanie životných pochodov. Žijeme len dovtedy, pokiaľ naša zásoba enzýmov vystačí. Aby sa celkom nevyčerpala, musíme ich organizmu sústavne dodávať potravou. Takáto pseudovedecká argumentácia je úplne scestná, pretože popiera základné poznatky biológie, ktoré by mal ovládať každý maturant. Jedným z princípov života je trvalá obnova buniek, vrátane všetkých biokatalyzátorov (enzýmov), ktoré si telo neustále vytvára zo základných stavebných kameňov (aminokyselín) podľa stále sa meniacich potrieb organizmu. Hlásatelia prírodnej prastravy pokladajú za vhodné konzumovať iba mleté obilie, morské riasy, fazuľové struky, zeleninu, orechy a čerstvé ovocie. Sú nielen proti konzumu mäsa vrátane rýb, mlieka, vajíčok, syrov, jogurtov a tvarohu, ale dokonca aj chleba a iných cestovín, kyslej kapusty, marmelády, kompótov, kakaa, sirupov a ovocných štiav s výnimkou šťavy z citrónov. Takéto až nenormálne zúženie spektra potravín je už spojené so značným rizikom deficitu mnohých biologicky nevyhnutných živín. Navyše konzum surovej potravy znamená aj zvýšené hygienické riziko. Našťastie je málo pravdepodobné, že si takáto potrava získa obľubu u nášho obyvateľstva. Kritika prírodnej prastravy neznamená popieranie významu surovej zeleniny a ovocia. Surová zelenina a ovocie zrejme obsahuje celý rad biologicky cenných látok, z ktorých mnohé ešte ani dobre nepoznáme a ktoré bývajú citlivé voči zvýšenej teplote a kyslíku (dobrým príkladom je vitamín C). Ak sa do jedálneho lístka zaradia dni čisto surovej rastlinnej potravy, môže to byť pre zdravie užitočné, takisto ako je užitočná občasná hladovka. Makrobiotická výživa Učenie o makrobiotike (v gréčtine makro- znamená veľký či dlhý a bios znamená život) vychádza z mystickej staročínskej duálnej koncepcie sveta, ktorý je riadený prasilami jin a jang. I keď si nemyslím, že moderný svet zachráni čistá racionalita, a v poznaní úplne iste má dôležitú úlohu intuícia, nie som schopný koncepciu jin-jang pochopiť. Uvediem citáty z knižky nadšenej českej propagátorky makrobiotiky, aby si súdny čitateľ sám vytvoril obraz: Jin a jang sú dva póly vo svete javov. Vznikajú, keď konečná expanzia nekonečného vesmíru dosiahne geometrický bod, ktorý ju polarizuje. Nič nie je celkom jin ani celkom jang, ani keď je to jav veľmi jednoduchý. Veľké jin priťahuje malé jin. Veľké jang priťahuje malé jang. Jin odpudzuje jin a jang odpudzuje jang. V extrémoch, čase a priestore, extrémne jin prechádza v jang a práve tak extrémne jang prechádza v jin 3. Ako návod na stravovanie je to trochu abstraktné, preto ešte citát z inej časti tejto knižky: Pozitívne pôsobenie na ľudský organizmus majú celozrnné obilniny, zelenina, strukoviny, morské riasy a niektoré semená. Všetky ostatné potraviny spôsobujú disharmóniu a sú základom niektorej choroby či poruchy, ktorá príde skôr či neskôr. Zemiaky, ktoré zachránili celé oblasti Európy pred hladomorom a skorbutom, autorka knihy neuznáva. Jej argumentácia je pôvabná: Makrobiotika odporúča: zásadne vynechať zemiaky! Prečo? Majú vysoký obsah vody. Z vody sa nedá postaviť pevné a odolné telo. Za zakladateľa makrobiotiky sa pokladá Japonec G. Oshawa, ktorý rozdelil makrobiotickú stravu do VESMÍR 76, prosinec

3 celej rady stupňov, označovaných od mínus 3 do plus 7. Čím vyšší stupeň, tým menej živočíšnych produktov, šalátov a zeleniny a tým viac obilnín. Podľa Oshawu je najpriaznivejší posledný, siedmy stupeň, ktorý znamená výlučný konzum celozrnných produktov a ktorý vraj je spoľahlivým liečebným postupom na všetky choroby vrátane zhubných nádorov. Pokiaľ by sa našiel dobrovoľník a nebolo to proti základom lekárskej etiky, bolo by možné ľahko dokázať, že tento siedmy stupeň je najjednoduchšou metódou na vyvolanie experimentálneho skorbutu (akútneho nedostatku vitamínu C), ktorý by pri dôslednom dodržiavaní stupňa sedem skončil smrťou. Tu však už prestáva humor, pretože viem o prípade slovenskej študentky, ktorá si dôslednou makrobiotickou diétou skutočne vyvolala avitaminózu C. Mimochodom, autor učenia o dlhovekosti G. Oshawa sa dožil 73 rokov, čo na japonské pomery nie je žiadna sláva. Aby som však bol spravodlivý, existujú u nás aj menej extrémistickí a tolerantnejší makrobiotici, ktorí doporučujú aj prijateľnejšie formy stravovania: uprednostňujú obilniny, doplňované polievkami, strukovinami, varenou a kvasenou zeleninou a niekedy aj mäsom malých zvierat. Zásadne odmietajú mlieko a mliečne výrobky, ovocie, cukor a soľ. Z hľadiska prevencie obličkových ochorení je nesympatická ich požiadavka maximálne obmedzovať prívod tekutín. Okrem toho je možné, že makrobiotická strava s vysokým obsahom plnozrnných obilnín bude obsahovať zvýšené množstvo toxických kovov, napr. kadmia a olova. Tieto kovy totiž hromadí obilné zrno vo svojom obale. Aký druh výživy je teda optimálny? Cieľom vedy o výžive nie je diktovať presný spôsob stravovania, jej povinnosťou je však napomáhať, aby ľudská potrava obsahovala v optimálnom množstve a pomere všetky nepostrádateľné faktory a naopak, aby neobsahovala nadbytok rizikových faktorov. Zo zdravotného hľadiska nemožno nič namietať voči pestrej laktoovovegetariánskej strave, ale takisto nemožno tvrdiť, že vyvážená zmiešaná strava je škodlivá. Medzinárodná skupina odborníkov na vyžiadanie FAO (Organizácia pre potraviny a poľnohospodárstvo pri OSN) zostavila niekoľko bodov, ktoré na základe súčasných poznatkov vedy o výžive hodnotia problém optimálnej výživy nasledovne: Ľudský organizmus je neobyčajne prispôsobivý a vie zvládnuť rôzne spôsoby výživy (napr. Eskimáci na čisto živočíšnej potrave a chudobná populácia v juhovýchodnej Ázii na takmer výlučne rastlinnej strave). Neexistuje jedna jediná výlučne správna výživa. Dobrý zdravotný stav možno docieliť rôznymi spôsobmi výživy. Neexistujú zlé potraviny a dobré potraviny, existuje však nesprávne zložená výživa. Tak napr. mlieko je síce zdrojom cholesterolu a nasýtených tukov, ale súčasne zdrojom plnohodnotných bielkovín, vápnika a ďalších minerálnych látok, mikroelementov a viacerých vitamínov B-komplexu. Optimálne riešenie spočíva v čo najpestrejšej strave. V našej situácii, pre ktorú je charakteristický vysoký výskyt kardiovaskulárnych a nádorových ochorení, je asi optimálna semivegetariánska potrava, potrava, ktorej základ tvoria potraviny rastlinného pôvodu, doplnené pestrým výberom nízkotučných mliečnych výrobkov a rýb, ako aj menej častá spotreba nízkotučného mäsa. LITERATÚRA 1. P. Škrabánek, J. McCormick: Pošetilosti a omyly v medicíně. Nakl. Lidové noviny, Praha F. Barta: Už nemusíme zomierať predčasne. Fórum zdravej výživy, Bratislava J. Pruchová: Makrobiotika. Zázrak či liek? Burza, Košice 1990 Forum 2000 Přátelské setkání vynikajících osobností, nebo něco víc? Konference Forum 2000 se konala září 1997 v Praze. Na pozvání prezidenta republiky přijeli filozofové, politologové, politici, vědci, náboženští činitelé, intelektuálové a jiné významné osobnosti veřejného života ze všech oblastí světa. Konference navázala na sérii konferencí, které už léta pořádá nadace Marion a Elie Wieselových, měla však svůj osobitý ráz, daný především zaměřením na přelom milenia a lidskou odpovědnost za svět. Reakce pěti pozorovatelů konference lékaře, psychologa, studentky politologie, molekulárního gentika a chemika se prolínají, a proto jsou kráceny tak, aby se neopakovalo, co nejméně informací o průběhu konference. Dokumentují nicméně obtížnost komunikace. Redakce NA SVĚTĚ BUDE JEŠTĚ HŮŘ... Konference Forum 2000 vcelku potvrdila obecně známou skutečnost, že budoucnost lidstva a světa v příštím století je neradostná. Tři hlavní faktory ohrožující současný svět jsou chudoba až bída, nemoce a kriminální touha po zisku. Všechny tři jsou propojeny: chudoba vede k nemocem a nedostatku prostředků na léčbu. Ročně na světě onemocní 500 milionů lidí malárií a 3 miliony na ni umírají. Nemají na léky a vakcina je v nedohlednu leda že by byla vyvinuta pro armády USA. Chudoba vede ke kriminalitě, drobné i drogové, ovládané těmi bohatými. Na vzrůstající nebezpečí infekčních nemocí i v pokročilém světě na konferenci důrazně upozornil Joshua Lederberg, laureát Nobelovy ceny: hantavirus, ebola, mor, tuberkulóza rezistentní na léky a ovšem aids. Rezistence bakterií na antibiotika je už dnes celosvětovým problémem. Také John Silber, kancléř Bostonské univerzity, upozornil na další nebezpečí: kolektivizace farem, továren, bank a prodejních řetězců daleko převýšila nejsmě- Kresba Vladimír Jiránek 692 VESMÍR 76, prosinec

4 lejší plány komunistických vůdců. Tato kolektivizace je ovšem spojena s monopolem a diktátem cen. Referáty předních světových intelektuálů obvykle hledaly nějaké řešení. Obecně lze říci, že uskrovňování bohatého severu ve prospěch zbídačelého jihu se zdá nezbytným. I tak většina humanitární pomoci zbídačené subsaharské Africe končí v rukou místních vojenských vládců. A to nemluvím o devastaci životního prostředí kvůli ziskům, přenášení problémů, které zavinily rozvinuté země, na země, které se teprve chtějí rozvíjet to vše a mnohé jiné rozebrala futuroložka Hazel Hendersonová. Co dělat? Humanitární pomoc, rozvoj vzdělání (to byla jedna z tezí projevu dalajlámy), šetření zdrojů... Který podnik nebo strana se však ujme politicky sebevražedného úkolu vyzvat své spoluobčany k omezování spotřeby? A tak třetina referátů byla spíše sněním, třetina rozebírala obecně známé problémy a třetina utopické vize světové liberálně-demokratické vlády s tržní ekonomikou. Léčba a prevence nemocí a odstranění bídy musí být pro všechny vlády hlavním cílem. Vratislav Schreiber LIDSKÁ PRÁVA A ODPOVĚDNOST Lidská práva koncepce, na které se shodla většina zemí, ale v mnoha oblastech jsou přijímána s rezervou. Nemám na mysli jejich porušování, které je stále ve světě běžné, ale spíše jejich kritiku myšlenkovou. Vznikl koncept euroamerické kultury, který se vyvinul z vývojových tendencí těchto zemí. Těžko se prosazuje jejich priorita ve střední Africe či jiných oblastech, kde denně umírá mnoho dětí hladem! Čínská tradice se opírá o tisícileté rozvíjení konfuciánských ctností poslušnosti syna k otci, rodiny k předkům, všech k císaři (nebo k Maovi?). Koncept lidských práv je v čínském světě druhotný. Ani v Indii nejsou lidská práva v popředí zájmů. Leckde ve světě se objevuje pocit, že jde o jakýsi nový pokus bílého muže prosadit či vnutit své pojetí základních hodnot. Soudí se, že koncepce lidských práv by měla být doplněna o rozměr sociální. W. Churchill a F. D. Roosevelt formulovali v Atlantské chartě r čtyři základní svobody: svobodu slova a projevu, svobodu náboženství, svobodu od útlaku a svobodu od strachu. Odtud se odvíjejí úvahy o sociálních právech. Stále naléhavěji se též upozorňuje, že chybí úmluva o základních povinnostech člověka. První verzi takové charty předložil Foru jménem asi 40 znalců Helmut Schmidt. Před utrpením je třeba chránit i zvířata, příroda vůbec by měla mít jasně definovanou ochranu (viz J. Lovelock, T. Heyerdahl aj.). Lidská odpovědnost za sebe samého, za obec, za stát, za potomky, za celou zemi a obecnou kulturu. Hovořilo se o rané výchově, o základech životní jistoty a pozitivního myšlení, které se vytvářejí v rodinách a upevňují v malých skupinách. Hlubší úvahu o funkci výchovy jako celoživotního údělu jsem však postrádal. Výjimkou byla rozvaha F. Capry o ekogramotnosti a o potřebě základní reformy škol od systému poznatků k projektům, na nichž se podílejí žáci s učiteli, rodiči aj. Na Foru se sešli lidé, kteří se chtěli domluvit, hledali k sobě cestu, naslouchali si, vyznávali toleranci a přece domluva nebyla jednoduchá. Co můžeme očekávat od osob, které o domluvu nestojí? V době setkání vybuchovaly v Jeruzalémě bomby a i v Bosně se opět schylovalo ke konfliktům. Mnoho sedadel na Foru bylo rezervováno členům vlády a parlamentu. Až na několik výjimek zůstávala prázdná. Václav Břicháček SPOJENÍ S VNĚJŠÍM SVĚTEM Na Forum 2000 přijeli bezpochyby špičkoví představitelé humanitních a přírodních věd. Jak mohou vědci, a zejména intelektuálové ovlivnit světovou politiku a ekonomiku? Ovlivní politická analýza Timothyho Gartona Ashe něco v přístupu Spojených států k zemím střední a východní Evropy? Zrychlí se reforma světové zdravotnické organizace (WHO) poté, co ji kritizoval nositel Nobelovy ceny Joshua Lederberg, nebo se mezi kritiky této organizace už zcela ztratí? Madelaine Albrightová se sešla na soukromé večeři s T. G. Ashem a diskutovali spolu o problémech na Slovensku, o rozšíření NATO a o vývoji v postkomunistických zemích. Je takové setkání málo, nebo mnoho? Přinese nějaké konkrétní výsledky? Jeden z pozvaných hostů, generální tajemník OSN Kofi Annan, poslal konferenci místo sebe dopis a popřál jí úspěch, ale bude se o ni zajímat víc? Kritik OSN se na celém kongresu ozývalo víc než dost, mimo jiné z úst Sergeje Kovaljova nebo Cornelia Castoriadise. Možná na kongres mělo přijet víc aktivních politiků, bývalí politikové ovlivňují běh věcí významně, ale ne tak přímo. Madeleine Albrightová se v Praze ocitla v době konference náhodou. Při své misi na Blízkém východě určitě myslela na muslimského profesora a poradce marockého krále Mohammeda Amina Smailiho, který ji oslovil v chrámu svatého Víta při svém kázání. Budu se za vás modlit, paní Albrightová, při vaší misi na Blízký východ. Americké ministryni zahraničí tekly při jeho slovech slzy. Zda a jak se toto setkání promítne do mírového procesu na Blízkém východě, lze jen hádat, přesto znamená mnoho. Stejně jako možnost vidět dalajlámu, židovského rabína, muslima a biskupa, jak oslovují lidi z celého světa v křesťanském chrámu. Nepochybně hluboký symbol přibližování náboženství v dnešní době. Ivana Witzová LIDSKÁ PRÁVA, GLOBÁLNÍ CIVILIZACE, BŮH A BIOLOGIE Forum 2000 byl vysoce úspěšný počin prezidenta republiky Václava Havla proto, že se mu podařilo sezvat řadu světových osobností, které zde upřímně, často i s rozpaky, hovořily o svých pohledech na současný stav lidstva i na jeho nejbližší výhledy. Lidská práva byla skloňována ve všech pádech, ale myšlenkové kořeny toho, jak k nim evropské myšlení dospělo, byly většinou ponechány stranou. Opakovaně zaznělo to, že součástí lidských práv jsou i práva sociální včetně práva na práci. Lapidárně se vyjádřil liberální sociolog lord Dahrendorf, když prohlásil, že hlavním úkolem je vytvoření společnosti, kde lidé si najdou svůj domov. Bývalý kancléř Helmut Schmidt chápal politický význam lidských práv zejména v jejich funkci argumentu proti totalitě. Podle jeho názoru dnešní doba a blízká budoucnost přinesou požadavek lidských povinností. Poskytl účastníkům univerzální deklaraci lidských odpovědností. Zdůraznil, že v demokracii nevládnou lidé, ale vláda, a že přednost demokracie je v tom, že se lidé mohou zbavit vládců bez krveprolití. Za hlavní nebezpečí pro demokracii označil nezodpovědnost v politice i ve finančně obchodních vztazích. Mnohokrát, samozřejmě i z úst Václava Havla, zazněla výzva ke globálním pohledům i globální civilizaci. Bohužel šlo pouze o výzvy, které se neopíraly o žádný plán a nehovořily ani o způsobech nebo důsledcích takovýchto kroků. Globální civilizace bude asi vyžadovat přehodnocení mnohých našich návyků i nezodpovědností. Její součástí bude muset být i dokonalé pojištění před zneužitím moci jak politické, tak i hospodářské. Stabilita globální civilizace i ve své předpokládané pluralitě bude záviset na několikráte pojištěných regulačních mechanizmech, které by měly vyloučit její kolaps a následující chaos. Současná molekulární genetika má doklady o tom, že čím je organizmus komplexnější, tím se v něm vytváří složitější síť genových regulací, navíc i vzájemně propojených a zastupitelných. Konečně u vyšších obratlovců se vyvinul mechanizmus umožňující funkční umlčení celých úseků genomu, které jsou v daném vývojovém stadiu organizmu již nepotřebné. Jak vyplývá z nejnovějších studií, umlčování se týká zvláště parazitních genomů (včetně virových). Jakým způsobem a s jakou jistotou budou umlčovány vyžilé a zavádějící ideologie, zkreslené informace i parazitní globální gangy rozvážející drogy nebo zotročující a terorizující lidi? Globální civilizace není jen snění, ale obrovský úkol, který se musí dokonale propracovat a pojistit krach takového systému by představoval i krach lidské společnosti. VESMÍR 76, prosinec

5 Integrujícím elementem Fora 2000 byl bezpochyby Elie Wiesel, vynikající obrovskou intelektuální kapacitou a nejtvrdšími životními zkušenostmi z vyhlazovacího tábora (viz E. Wiesel: Paměti). Z jeho vystoupení na mne nejhlouběji zapůsobila jeho konfese, proslovená s nehraným zaujetím. V ní vyjádřil svůj vztah k Bohu, se kterým se dohaduje, se kterým i nesouhlasí, ale kterému nakonec stejně podlehne snad proto, že Bůh je silnější. Vše v duchu nejlepší židovské tradice nověji nám přetlumočené Erichem Frommem. O přestávce jsem si dodal odvahy zeptat se ho, zda by představa Boha nemohla být atributem abstraktního myšlení, kterého dosáhl Homo sapiens, a zda tato představa neformalizuje podstatu lidské zkušenosti zahalenou do často starodávných, archaických a magických rituálů. Nejde o myšlenku originální a její vznik snad lze stopovat až ke Spinozovi. Musím se přiznat, že jsem od E. Wiesela čekal hluboké opovržení tímto světským pohledem. Okamžitě mu zasvítily oči a řekl: To je to, o čem právě přemýšlím. Věda byla na Foru reprezentována jen dvěma nositeli Nobelovy ceny. Chemik John Polanyi uvažoval o vzniku vědy, který svázal s osvobozením intelektu. Zní to hezky, ale snad ke vzniku vědy přispělo i vyzrání lidského rozumu, a zejména kritického myšlení. Vůbec slovo rozum se vytratilo ze slovníku užívaného na Foru Polanyi zdůraznil společenskou odpovědnost vědců a končil tím, že předností vědy je, že je kritická vůči sobě samé a že věda potřebuje disidenty. Tato formulace podtrhuje fakt, že věda je jednou z lidských činností, kde kritičnost je předpokladem existence. Zmínil se, že sám se dopustil chyb, což vývoj vědy doprovází. Genetik Joshua Lederberg hovořil pouze o současných problémech mikrobiologa, zvláště o důsledcích vzniku účinné rezistence vůči antibiotikům, a poukázal na nebezpečí nových vln smrtelných virových infekcí. Zeptal jsem se ho, proč nemluvil o významu a perspektivách vědy a proč odvolal svůj komentář k zakotvení evoluce v genech, o němž světe div se krátce promluvil norský cestovatel Heyerdahl. Lederbergova odpověď byla jednoduchá: Zde o vědu nejde, přijel jsem, abych se setkal s Eli Wieselem. Forum 2000 se mi jeví jako elitní setkání, které do Prahy přivedlo řadu osobností. Z pohledu nejrůznějších vědních disciplin ukázalo, že obecné teze neopřené o vědeckou analýzu a z ní vyvozené odhady trendů dalšího vývoje zůstávají nezávazné až vágní. Jan Svoboda FORUM 2000 OČIMA JEDNOHO Z MLČENLIVÉ VĚTŠINY ÚČASTNÍKŮ Byla to pozoruhodná premiéra především z hlediska společensko-politického a významná spíše pro obnovu obrazu naší republiky než světa, i když to určitě nebylo záměrné. Byla vzorně organizovaná a proběhla v impozantním prostředí. Doplňková kulturní část byla vyvážená a s vynikajícím uměleckým obsazením, zejména závěrečného galakoncertu. Věhlas obou iniciátorů a garantů dodal váhu ušlechtilému záměru, materiální podporu zajistil velkorysý japonský sponzor a perfektní organizační zázemí umožnilo její realizaci bez sebemenšího zadrhnutí. Dosvědčují to nejen závěrečná slova obou iniciátorů, ale i rozhodnutí, že konference bude mít nejméně čtyři další pokračování na stejném místě až do roku 2001 včetně, tedy skutečně až do počátku třetího tisíciletí. Za řečníky a diskutéry bylo vybráno kolem šedesáti věhlasných myslitelů, filozofů, spisovatelů, filantropů, náboženských představitelů, politiků i několik zástupců přírodovědných oborů. Účast devíti laureátů Nobelovy ceny dodala konferenci dalšího lesku. Výběr určitě nebyl snadný vzhledem k možné nevraživosti mezi jednotlivci, k politickým aspektům té či oné účasti nebo neúčasti a ovšem i k osobním programům jednotlivých osobností. Ale díky skvělým organizátorům se to podařilo dokonale. Za programově mlčenlivou většinu účastníků byli kromě jiných pozváni členové Učené společnosti České republiky, zástupci vysokých škol, členové nejvyšších orgánů státu, zástupci diplomatických sborů a ovšem i řada skutečných tvůrců veřejného mínění, tedy reportérů a operátorů sdělovacích prostředků. Obrazně řečeno, bylo to dokonale režírované představení asi šedesáti herců pro přibližně dvě stovky vybraných a ukázněných diváků, přímo přenášené televizí. Výběr aktivních účastníků pochopitelně předurčil náplň, průběh i výsledek konference. Vyslechli jsme desítky víceméně brilantních monologů, z nichž každý zdůrazňoval jiný aspekt složitého světa ke konci dvacátého století. Většina řečníků se ovšem obratně vyhnula hlavním problémům, které vyžadují rychlé řešení, nemá-li vývoj globální civilizace skončit katastrofou v dohledné budoucnosti. Většina aktérů se zaměřila na morálně náboženské ideály a jejich význam pro odstranění třecích ploch mezi četnými součástmi multinacionální a multikulturní globální civilizace. To samo o sobě vedlo k zahalení myšlenek do typického kouřma vznešených slov a kazatelských obratů. Našlo se ovšem i dost realističtěji uvažujících osobností především většina bývalých prominentních politiků, prakticky všichni z nemnoha pozvaných přírodovědců, jeden věhlasný cestovatel a konečně představitel jediného ateistického, ale o to humanističtějšího náboženství. Konference nedokázala jednoznačně vyjmenovat rozhodující problémy, před kterými stojí šestimiliardové lidské společenství na prahu třetího tisíciletí, natož stanovit pořadí jejich naléhavosti, natož navrhnout realistické možnosti jejich řešení. Zřejmě to nebylo v silách tohoto shromáždění, pravděpodobně to nikdo ani neočekával, ale politikové, kteří musejí rozhodnout o účinných opatřeních nyní, by od intelektuální elity světa takové dobře míněné, dostatečně podložené a zejména realizovatelné rady asi uvítali. Ani Forum 2000 tedy moc nezměnilo na chmurném obrazu dalšího vývoje světa lidí. I nadále je to mohutná a stále přetíženější loď, brázdící zdánlivě nekonečný a prázdný oceán času. Nikdy neměla kapitána ani spolehlivé navigační mapy; řídí ji nepočetná posádka jen zdánlivě kompetentní, ale zodpovědná za šest miliard vzájemně znesvářených pasažérů, bojujících o skromné kajuty. Posádka lodi ovšem ví, že těsně pod obzorem číhá nebezpečí, někteří pasažéři to tuší, ale většina se o to nestará, protože jednak nejsou informováni a jednak mají řadu tíživých existenčních problémů zde a nyní. Ostatně asi nemají reálnou možnost do průběhu plavby zasahovat. Posádka je nejednotná, nerozhodná a ve své zmatenosti vlastně též bezmocná. Jak to asi skončí? Snad tedy až některé příští pokračování Fora 2000 aspoň naznačí realizovatelnou změnu rychlosti a kurzu naší novodobé archy. Doufejme, že ještě nebude pozdě. Forum 2000 a Učená společnost České republiky: Kolektivní pozvání k účasti na tuto konferenci aspoň v hledišti bylo poctou pro naši společnost už tím, že byla organizátory vzata na vědomí. Naši členové to zřejmě pochopili a přinejmenším třetina z nich vydržela třídenní maraton celodenních jednání, ačkoliv ne všichni a ne vždy souhlasili s průběhem představení. Měli bychom oficiálně poděkovat organizátorům Fora 2000 za laskavé pozvání k účasti a vlídné přijetí. Jaromír Plešek Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) endokrinolog, objevitel hormonu TRH, autor odborných i populárněvědeckých knih. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR. Doc. PhDr. Václav Břicháček (*1930) působil řadu let v Psychologickém ústavu UK. Zaměření: psychologická metodologie a vývojová psychologie s aplikací na výchovu ve volném čase. Ivana Witzová (*1977) je studentkou politologie, masmediálních studií a žurnalistiky na Masarykově univerzitě v Brně. Prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc., (*1934) ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Zabývá se buněčnou a virovou genetikou, zejména problematikou nádorových virů. Objevil virogeny retrovirů. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR. Doc. Ing. Dr. Jaromír Plešek, CSc., (*1927) se v Ústavu anorganické chemie AV ČR zabývá chemií deltaedrálních sloučenin boru. Je členem Učené společnosti ČR. 694 VESMÍR 76, prosinec