Investování do komodit

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví a pojišťovnictví Investování do komodit Diplomová práce Autor: Bc. Robin Svačina Finance, Finanční obchody Vedoucí práce: Ing. Michal Grubl Praha Duben,

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Podivíně dne Robin Svačina 2

3 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Michalu Grublovi za vedení mé diplomové práce a také moji rodině, především pak moji manţelce Janě Svačinové za podporu, které se mi od ní dostávalo. 3

4 Anotace Předmětem diplomové práce Investování do komodit je především uvedení do světa komodit a moţností komoditního obchodování s důrazem na výhodnost těchto investic. První část, která je teoretická, se zabývá definicí komodit, jak se vyvíjelo komoditní obchodování v minulosti aţ po moţnosti dnešního obchodování s komoditami. Také řeší otázku výhod a nevýhod investování do komodit. Druhá část práce, která je převáţně praktická, pak řeší především technickou analýzu a způsoby technického obchodování. Hodnotí také zhodnocení investování do komodit na základě vícerých obchodních strategií a přístupů. V závěru práce je pak zdůrazněna důleţitost psychologie obchodování a money-management. Klíčová slova: komodity, futures kontrakty, investování, cenový graf, technická analýza, obchodní strategie, psychologie obchodování Annotation The thesis, Investing in commodities is mainly introduction into the world of commodities and options of commodity trading, with an emphasis on the benefits of these investments. The first part, which is theoretical, deals with the definition of a commodity to commodity trading has developed in the past to today s options in commodity trading. It also addressed the issue of advantages and disadvantages of investing in commodities. The second part, which is predominantly practical, addresses the particular methods of technical analysis and technical trading. It also assesses the value of investing in commodities on the basis of multiple trading strategies and approaches. In the conclusion is then emphasized on the importance of trading psychology and money-management. Key words: commodities, futures contracts, investment, price chart, technical analysis, business strategy, trading psychology 4

5 Obsah : Úvod 7 1. Komodity a trhy Úvod do komodit Historie komoditního obchodování Futures kontrakty Promptní obchody Účastníci burzovních obchodů Druhy obchodů na komoditní burze Promptní a dodávkové obchody Spekulační obchody Přímé termínové obchody Hedgingové obchody Opční obchody Obchody prolongační a stravné Obchody arbitráţní Komoditní indexy Rogers International Commodities Index Dow Jones AIG Commodity Index Goldman Sachs Commodity Index Komoditní burzy Obchodování s komoditami Výhody a nevýhody investování do komodit Nevýhody komoditního investování Vysoká volatilita v krátkém období Neexistence průběţného důchodu Vysoké transakční náklady Výhody investování do komodit Dlouhodobé trendy komoditních trhů Relativní nenáročnost investování do komodit Způsob zajištění se proti nejrůznějším rizikům Velikost komoditního trhu Leverage a margin 32 5

6 2.2 Regulace komoditních obchodů Úvod do obchodování Studium grafů Kupujeme a prodáváme Býci vs. Medvědi Technické obchodování Analýzy spekulantů Fundamentální analýza Technická analýza Dowova teorie Metody technické analýzy Analýza grafických formací Reverzní grafické formace Konsolidační grafické formace Mezery (Gaps) Trendy a trendové linie Podpora a odpor Technické indikátory kapitálového trhu Klouzavé průměry Pásmová analýza obálky Oscilátory Obchodování v praxi Vyuţití supportu a rezistence Obchodování s pomocí klouzavých průměrů Vyuţití dvojitého vrcholu či dvojitého dna Poziční nebo intradenní obchodování Příklad pozičního obchodu Příklad intradenního obchodu Výsledky obchodování Klíč k úspěchu Psychologie obchodování Money-management 76 Závěr 78 Seznam pouţité literatury 81 6

7 Úvod Tato diplomová práce pojednává o investování do komodit. Výběr tohoto tématu nebyl pro mne náhodný, jiţ delší čas jsem koketoval s myšlenkou si vyzkoušet burzovní obchody na vlastní kůţi. V posledních letech jsme všichni svědky turbulencí na finančních trzích celého světa a tak i laická veřejnost je s událostmi odehrávajících se na akciových a komoditních trzích čím dál více konfrontována. Spousta lidí právě v těchto finančních trzích spatřuje příčiny nedávné finanční a posléze ekonomické krize, která zasáhla takřka celý svět. Nicméně moje práce nebude pojednávat o tom, jaké negativní věci jsou s finančními trhy spojeny, ale naopak o tom, jak na těchto trzích zhodnotit kapitál. Já si pro svoji práci vybral z nabídky finančních trhů právě trh komoditní, z důvodu čistě subjektivního. Tím je to, ţe v komoditách spatřuji něco konkrétního, uchopitelného a méně abstraktního neţ jsou třeba akcie. Investování na komoditních trzích navíc získává v poslední době značnou popularitu, zejména díky své jednoduchosti, stále rostoucímu povědomí, zdokonalujícím a dostupnějším informačním technologiím a hlavně mnoha informacích, které dnes můţeme nalézt v desítkách publikací. Komoditní trhy jsou momentálně na vzestupu i díky záplavě levných peněz, které tlačí do vyspělých ekonomik centrální banky. Cílem práce je seznámit čtenáře podrobněji se světem komodit a obchodováním s nimi, coţ bude obsahem především teoretické části práce. Takţe tu uvedu pohled do historie vzniku komoditních trhů a jejich následný vývoj. Blíţe čtenářům přiblíţím, jak vůbec definujeme komodity a jaké mají charakteristiky. Podrobněji objasním fungování komoditních burz a jejich roli při zprostředkování obchodů. Řekneme si, jaké známe typy komoditních obchodů a jak lze komodity obchodovat a také, kteří lidé obchodují na tomto trhu a co je k tomu motivuje. Druhým cílem práce je zodpovědět otázku, zda je investování do komodit výhodné a za jakých okolností. S tím, ţe já se zaměřím výhradně na investování do komoditních futures kontraktů, coţ bude obsahem především praktické části. K tomuto účelu pouţiji především technické obchodování a základní technické formace a strategie. Průběh mého obchodování budu dokumentovat na přiloţených grafech a tabulkách. Na základě zjištěných výsledků budu formulovat teze o výhodnosti či nevýhodnosti těchto obchodů. Pomůckou v praktické části mi bude obchodní platforma MetaTrader, na které si zaloţím demo účet, a s jeho pomocí budu realizovat obchody s komoditami na reálných datech. Vyhodnotím také 7

8 celkové výsledky všech obchodů s tím, ţe základním fiktivním kapitálem pro mě bude Kč a uvidíme, nakolik se mi podaří tento kapitál zhodnotit či naopak znehodnotit. V závěrečné kapitole bych pak rád uvedl, jak důleţitá je při obchodování psychologie a money-management. 8

9 1. Komodity a trhy 1.2. Úvod do komodit Komodity jsou součástí skupiny reálných aktiv neboli reálných finančních instrumentů. Tyto dva pojmy není moţno vzájemně zaměňovat. Rozdíl spočívá v tom, ţe reálná aktiva jsou jakékoliv instrumenty, které mají hmotnou povahu, zatímco komodity jsou chápány v uţším smyslu slova, jakoţto zboţí navzájem zastupitelné. Jako příklad si můţeme říci třeba auto, nějakou nemovitost či knihu, které rozhodně budou mít hmotnou povahu a tudíţ je řadíme mezi reálné finanční instrumenty. Ale současně existují v mnoha různých provedeních a liší se i kvalitativně a cenově a nebudeme je tedy moci zařadit do skupiny komodit. Na druhou stranu typickým příkladem komodity můţe být pšenice, kakao, nebo třeba platina. Tyto statky jsou homogenní povahy a tak je moţné je prodávat a nakupovat na komoditních trzích za jednotnou cenu. Obrázek 1 - kukuřice jako typický příklad komodity ( zdroj: ) Někdy je také pojem komodita ztotoţňován s pojmem surovina, jindy je pojem komodita chápán jako subjekt obchodu nebo sluţeb, se kterým probíhá obchodování na základě jeho dodávky v budoucnu. K pochopení podstaty a také důvodu vzniku komoditního investování je třeba zmínit něco málo o jeho vývoji. 9

10 1.2 Historie komoditního obchodování Za zemi počátku obchodování s komoditami je uváděno Japonsko v 17. století. Vyuţívali je tehdejší chudí zemědělci k zajištění pěstování rýţe. Ti neměli dostatek peněz na setbu, obdělávání a sklizeň rýţe na svých polích, a prostředky získávali aţ jejím prodejem. Z tohoto důvodu byla spousta z nich prakticky vyloučena z moţnosti rýţi pěstovat, popřípadě ošetřování rýţe nebylo tak kvalitní, jak by mohlo a mělo být s větším mnoţstvím prostředků, čímţ i celková produkce rýţe byla na niţší úrovni. A právě v tento moment se zrodila myšlenka vyuţívání termínových kontraktů k zajištění větší produkce rýţe. Fungovalo to následovně. Zemědělec se dohodl se svým budoucím odběratelem na prodeji nějakého mnoţství rýţe ještě před zasetím. Zároveň byla domluvena cena rýţe, za kterou ji odběratel po jejím vypěstování odkoupí. Následně byla sepsána smlouva, na jejímţ základě mohl zemědělec poţadovat úvěr od banky, která v této listině spatřovala jakousi garanci, ţe zemědělec rýţi nejen vypěstuje, ale i prodá, a tak bude schopen úvěr splatit. Ale jak uţ to tak bývá, tak i toto řešení mělo svou stinnou stránku a to v tom případě, kdy byla úroda podprůměrná či naopak velmi dobrá. Na straně zemědělců tehdy pokud byla v daném roce rýţe nedostatkovým zboţím a její cena tak byla vysoká, zemědělec přesto prodával za předem dohodnutou niţší cenu. Na straně odběratelů pak v tom případě, kdyţ se rýţe urodilo nadbytek a její cena na trhu byla nízká, nicméně odběratel musel na základě smlouvy kupovat od zemědělce relativně draho. Obrázek 2 - rýžová pole v Japonsku ( zdroj: ) 10

11 Je to vlastně stejné jako s kaţdým jiným aktivem. Také u rýţe a celkově i u ostatních komodit totiţ funguje trţní mechanismus, tedy vzájemné ovlivňování nabídky, poptávky a ceny. Podle ekonomické teorie trţní mechanismus vytváří automatické vyrovnávání těchto tří veličin a tím stanovení rovnováhy na trhu. Říká, ţe přebytku nabídky nad poptávkou odpovídá cenový pokles a naopak cena poroste v případě vyšší úrovně poptávky. Stejně tak můţeme tuto teorii pouţít na náš případ a zjednodušeně můţeme tvrdit, ţe v případě neúrody je nabídka nízká, na trhu je nedostatek rýţe, a tak si zemědělci mohou dovolit nasadit vyšší cenu. Na druhé straně pokud je rýţe velký přebytek, budou se ji producenti snaţit udat za jakoukoliv cenu, která můţe být v některých případech i niţší neţ výrobní náklady. A právě tento rozdíl mezi domluvenou a reálnou trţní cenou přivedl některé lidi k nápadu obchodování přímo s futures kontrakty. Například, pokud by náš zemědělec věděl, ţe úroda bude letošní rok podprůměrná a cena rýţe vyrazí vzhoru, mohl by se svého kontraktu zbavit, prodat ho s patřičným ziskem jinému zemědělci, který nutně potřeboval nějaký kontrakt kvůli půjčce od banky, a odprosit se tak od svého závazku. Zrovna tak však mohl spekulovat i náš odběratel, pokud ten tušil, ţe bude úroda podprůměrná, mohl po celém Japonsku ve své předvídavosti nasmlouvat velké mnoţství futures kontraktů, které v době, kdy cena rýţe vylétla vzhůru, samozřejmě téţ nabyly na hodnotě. Odběratel si tak mohl ponechat jen jeden kontrakt potřebný pro svou síť obchodů a ostatní kontrakty s pořádným ziskem prodat kaţdému, kdo nutně potřeboval rýţi, které zrovna v tom čase bylo nedostatek. Postupem času se nakonec ukázalo, ţe futures kontrakty jsou výborným způsobem rychlého zbohatnutí. Futures kontrakty začali nakupovat i lidé, kteří neměli o pěstování rýţe ani potuchu a ve skutečnosti ţádnou rýţi nechtěli. Kontrakty však nakupovali ve víře, ţe i další rok bude podprůměrná úroda a oni své lacino nakoupené kontrakty budou moci prodat s patřičným ziskem. Pokud však byla úroda naopak abnormálně velká a cena rýţe klesla na svá minima, zbavovali se samozřejmě tito spekulanti svých futures kontraktů se ztrátou. Japonsko samozřejmě nebylo jedinou zemí, kde se s komoditami začaly tímto způsobem obchodovat a současně se burzy začali zřizovat i v Evropě ( káva, bavlna ) a později v USA, kde v roce 1848 vznikla CBOT ( Chicago Board of Trade ), později největší burza světa obchodující s futures kontrakty. 11

12 Dnes se futures kontrakty obchodují na mnoho komodit. Samozřejmě jsou to nejrůznější rostlinné a ţivočišné produkty, ale i kovy, úrokové míry, měny a další. Podrobněji se tomuto tématu budeme věnovat v dalších částích této práce. Zrovna tak v dnešní době vyuţívají futures kontrakty nejenom zemědělci a spekulanti, ale také velcí odběratelé, kteří se takto jistí proti nenadálým změnám cen dané komodity v budoucnosti (tak zvaný hedging). 1.3 Futures kontrakty Komoditní futures kontrakt, který se obchoduje na burze, je standardizovaný. To znamená, ţe je pevně stanoveno mnoţství, kvalita a podmínky dodání. Mění se jen jedna věc, a to cena. Vše přitom garantuje tzv. vypořádací centrum, které je nedílnou součástí kaţdé komoditní burzy. Z toho vyplývá, ţe kaţdá komodita, u které chceme, aby byla obchodována jako futures, musí splňovat tři základní podmínky: 1. Komodita musí být standardizovatelná a musí existovat v surové, nezpracované podobě. Obchoduje se například s futures na kukuřici, ale nikoliv na popcorn. 2. Komodita nesmí rychle podléhat zkáze, aby nedošlo ke znehodnocení v průběhu doby jejího dodání. 3. Spotový trh (s okamžitým dodáním) musí podléhat dostatečným cenovým výkyvům a tím vytvářet prostředí nestability a hrozby ztráty, případně zisku. Primárním smyslem těchto trhů je totiţ moţnost zajištění, ne spekulace. Pokud není zajištění třeba, americký regulační orgán Commodity Futures Trading Commission nemůţe dovolit vznik futures kontraktu na příslušnou komoditu. Komoditní futures fungují na v podstatě jednoduchém základním principu: Kupující kontraktu se zaváţe, ţe v předem stanovené době odebere dané mnoţství podkladového aktiva (například ropy, platiny, kukuřice, ale i yenu, dluhopisů nebo akcií) za předem určenou cenu. Prodávající se naopak zaváţe dodat ve stanoveném termínu dané mnoţství podkladového aktiva za sjednanou cenu. 12

13 Na rozdíl od akcií má futures kontrakt stanovenou dobu svého trvání. Akcii lze teoreticky drţet neomezeně, pokud firma nezkrachuje. Akcie představuje majetkové právo, zatímco komoditní futures představuje povinnost dodat nebo odebrat podkladové aktivum. Primárním cílem akciového trhu je umoţnit získat firmám dodatečný kapitál, komoditní futures trhy slouţí především k moţnosti zajištění proti nepříznivému vývoji ceny. Nákup futures kontraktu stanovuje povinnost odebrat a prodej povinnost dodat podkladové aktivum. Co však budete dělat s kukuřicí, kdyţ komoditní kontrakt nakoupíte? Jednoduše uzavřete "protipozici". Jestliţe jste futures kontrakt původně nakoupili, pro uzavření pozice tentýţ futures kontrakt prodáte. Ve stejný moment tedy máte odebrat i dodat naprosto stejné mnoţství komodity a váš závazek se tak vyruší. Futures se dělí podle podkladového aktiva na: 1. komoditní (plyn, měď, pšenice, káva a podobně), 2. finanční (měny, úrokové míry, dluhopisy, akcie a akciové indexy). Historicky první futures kontrakty měly za podkladové aktivum komodity zemědělské plodiny. Aţ devadesátá léta 20. století přinesla prudký rozmach finančních kontraktů, ať jsou to futures na akciové indexy, měny, dluhopisy nebo úrokové míry. Ačkoliv objemy obchodů s finančními kontrakty uţ výrazně převyšují obchody s komoditami, historicky se pro futures kontrakty zauţíval název komodity (commodities). Ten se i v dnešní době pouţívá pro všechny futures kontrakty včetně těch finančních. Komoditní kontrakt podrobněji reprezentuje: A) Standardizované množství kaţdý kontrakt má pevně burzou stanoveno, jaké mnoţství podkladového aktiva představuje. Není moţné se vzájemně s protistranou dohodnout na jiném objemu. Například mnoţství pšenice v jednom kontraktu je 5 tisíc bušlů, u ropy je to 1 tisíc barelů, a u zlata 100 uncí. B) Předem stanovená kvalita aby se nemohlo stát, ţe by dodavatel vnucoval odběrateli nekvalitní komoditu, určuje burza kvalitativní standardy, které je nezbytné dodrţet. C) Expirační cyklus kaţdý kontrakt má přesně stanoveny měsíce dodání, ve kterých se obchoduje. Některé sektory mají pevné měsíce pro všechny kontrakty, například finanční futures jsou dodávány v měsících březnu, červnu, září a prosinci. Seznam měsíců, v nichţ se daná komodita obchoduje, se nazývá exspirační cyklus kontraktu. 13

14 D) Hodnota kontraktu hodnota kontraktu je součinem ceny a objemu podkladového aktiva. Jestliţe se například ropa obchoduje za 110,50 USD za barel a v kontraktu je přitom barelů, pak hodnota kontraktu je: 110,50 * = USD. Podobně jestliţe se kukuřice obchoduje za 350 centů a v kontraktu je bušlů, pak hodnota kontraktu je 350 * = centů, neboli USD. E) Minimální pohyb ceny (tzv. tick) kaţdý kontrakt má určen minimální cenový pohyb. Kupříkladu u ropy je to 1 cent nebo u pšenice 0,25 centu. Od něj se pak odvozuje i minimální změna hodnoty celého kontraktu. Ta je jednoduchým součinem ticku a mnoţství aktiva v jednom kontraktu. Například u ropy je to barelů * 0,01 USD = 10 USD. U pšenice bušlů * 0,0025 USD = 12,5 USD. Všechny názvy komodit a kontraktních měsíců jsou uváděny v anglickém jazyce, proto je pro obchodování nezbytné naučit se alespoň anglické názvosloví měsíců. Zde jsou některé konkrétní příklady komoditních futures kontraktů: CORN DEC futures kontrakt na dodání kukuřice s termínem dodání v prosinci (december) 2011 RICE APR futures kontrakt na dodání rýţe s termínem dodání v dubnu (april) 2012 COFFEE MAY futures kontrakt na dodání kávy s termínem dodání v květnu (may) 2012 Obrázek 3 káva ( ) Nyní si jistě můţete pokládat otázku: pokud obchodník nakoupí futures kontrakt na dodání kukuřice s termínem dodání v prosinci, znamená to, ţe mu v prosinci zastaví před domem náklaďák a sloţí na chodník 10 tun kukuřice? Nebojte, nic takového se neuskuteční. 14

15 Kaţdý futures kontrakt má kromě svého názvu a termínu dodání ještě tak zvaný svůj FNT a LTD. Jedná se o zkratky, které znamenají následující: FND first notice day. Den, kdy přijde upozornění, že vlastníme kontrakt na nákup dané komodity a pokud se tohoto kontraktu včas nezbavíme ( tím, že ho prodáme někomu jinému ), budeme na sebe muset v krátké době převzít závazek převzít dodávku v plné výši. LTD last trading day. Poslední den, kdy máme ještě možnost držený kontrakt určité komodity prodat někomu jinému a zbavit se tak své povinnosti převzít fyzickou komoditu. Při nákupu komoditního futures kontraktu, je tedy třeba si u brokera zároveň zjistit, kdy má komoditní kontrakt FND a LTD. Základním pravidlem pak samozřejmě je nikdy nedrţet komoditní futures kontrakt déle, neţ do data FND. V momentě kdy se začne FND blíţit, je třeba se komoditního kontraktu rychle zbavit a to tak, ţe se zadá pokyn k jeho prodání a tím je zjištěn kupec, který komoditní futures kontrakt odkoupí. Tím se ruší závazek fyzického převzetí dané komodity. 1.4 Promptní obchody Předchozí podkapitola můţe vzbuzovat dojem, ţe komoditní obchody probíhají výhradně formou termínových kontraktů. To však není zcela pravda. Ukáţeme si ţe, některé komodity je moţné obchodovat jak na termínových, tak na promptních trzích. Příkladem můţe být třeba zlato. Na rozdíl od futures kontraktů, v případě promptních obchodů dochází k předání obchodovaných aktiv ve velmi krátké době, nejčastěji během následujících dvou aţ tří dnů od uzavření kontraktu. Nevýhodou těchto obchodů jsou dodatečné náklady na přepravu, dále pak skladovací, popřípadě i pojišťovací náklady. 1.5 Účastníci burzovních obchodů Jak jiţ bylo uvedeno výše, na komoditních burzách se setkávají lidé s různými důvody k obchodování a s různými cíli, kterých chtějí obchodováním dosáhnout. V zásadě je moţné je rozdělit do tří skupin: 15

16 1. Obchodníci Takovéto pojmenování je moţná lehce zavádějící, nicméně se zde jedná o skutečné obchodníky, kteří na burze hledají odbyt svého zboţí, nebo chtějí nakoupit s dostatečným předstihem a propočítávají dopředu své ceny. Tito obchodníci obchodují především na burzách s promptním zboţím. 2. Zajišťovatelé Zajišťovatelé (hedgers) obchodují s termínovými kontrakty - uzavírají krycí obchody, jeţ jsou určeny k omezení rizik cenového vývoje na promptním trhu. Tyto obchody jsou protiváhou k pozici drţené na trhu fyzického zboţí. Podstata tohoto zajištění spočívá v tom, ţe negativní cenový vývoj na jednom trhu, je odpovídajícím způsobem alespoň přibliţně nahrazen pozitivním vývojem na trhu druhém. Při vlastním uskutečnění obchodu dochází také k likvidaci drţené burzovní pozice a nepříznivý cenový vývoj se obchodníka příliš nezasáhne. 3. Spekulanti Tato skupina účastníků burzovních obchodů je charakteristická tím, ţe chtějí vydělat na rozdílu z cen zboţí, jak se vyvíjejí od vytvoření pozice do doby jejího uzavření. Jsou to lidé ochotní snášet rizika spojená s vývojem cen komodit, proto mají na burze nezastupitelnou roli jako vhodná protiváha zajišťovacím obchodům. Je třeba si uvědomit ţe, spekulační obchody udrţují na burzách dostatečnou likviditu. Výrobci a zpracovatelé se často nemusejí na trhu střetnout ve stejný okamţik, zatímco spekulanti jsou ochotni nakupovat či prodávat, kdykoliv mají šanci na dosaţení profitu. Z tohoto důvodu mohou být partnery výrobcům a zpracovatelům, čímţ udrţují plynulý chod burzovních obchodů. Bez obchodů spekulantů by burza poskytovala jen zprostředkovatelské sluţby, které jsou typické pro promptní trh s fyzickým zboţím. 1.6 Druhy obchodů na komoditní burze Komoditní burzy zprostředkovávají vícero druhů obchodů. Pro tyto obchody jsou typické různé sofistikované formy plnící různé funkce. Tím se burzy odlišují od běţného pultového obchodování a získávají tak svůj vysoce specifický význam na trhu se zboţím. 16

17 1.6.1 Promptní a dodávkové obchody Základním druhem obchodů na komoditních burzách jsou promptní obchody. Jde o kupní smlouvu s okamţitou (resp. velmi krátkou) dobou plnění po uzavření. Ve své podstatě se o moc neliší od běţného obchodování, nicméně malé rozdíly zde jsou, díky nimţ mají promptní obchody na komoditních burzách své místo. Zboţí není na burze fyzicky přítomno, oproti ostatním druhům burzovních obchodů však musí jiţ reálně existovat, aby mohla být smlouva splněna v dané lhůtě. Pro svou fyzickou nepřítomnost musí splňovat speciální kritéria, především zastupitelnost. V místech, kde je vysoce koncentrovaný obchod, a kde můţe být zboţí obchodníků hromadně uskladněno na jednom místě, získávají svůj význam tzv. skladištní listy (warranty). Tyto cenné papíry vyjadřují právní nárok na zboţí, můţou být dodány místo něj. Současně jsou však obchodovatelné na komoditních burzách. Podobnou roly hrají u přepravovaného zboţí tzv. náloţné listy nebo konosamenty. Dodávkové obchody představují určitý mezistupeň mezi čistě promptními a termínovými obchody. Jedná se o kupní smlouvu s odloţenou dobou plnění. Tato smlouva je sjednávána s úmyslem zboţí skutečně v dané lhůtě převzít a zaplatit. Na rozdíl od termínových obchodů můţeme tento závazek zrušit pouze vypovězením smlouvy, nikoliv však sjednáním protiobchodu. K nezbytným vlastnostem předmětu obchodování zde přibývá nutnost přesného vymezení obchodovaného zboţí včetně kvality a jednotek mnoţství, protoţe v době sjednání obchodu většinou ještě reálně neexistuje Spekulační obchody Pod označením spekulační obchod si můţeme představit kupní smlouvu, kterou účastníci sjednávají s úmyslem realizovat profit z pohybů cen zboţí a nemají zájem na reálném plnění smlouvy. Spekulační obchody mají obrovský význam pro efektivitu fungování komoditních burz. Jsou také častější, neţ na burzách s cennými papíry, protoţe komoditní kurzy podléhají větším pohybům, neţ je tomu u cenných papírů. Spekulovat můţeme jak na růst, tak na pokles cen komodit. Speciálním typem spekulačních obchodů jsou tzv. diferenční obchody, které jsou odvozené od dodávkových obchodů, nicméně tady také nedochází k reálnému vyrovnání, zúčastněné strany si jen vyplácejí rozdíl mezi cenami v době uzavření a v době splatnosti obchodu. 17

18 1.6.3 Přímé termínové obchody Přímé termínové obchody jsou, obdobně jako dodávkové obchody, kupní smlouvou s odloţenou platností. Opět tady vystupuje jako podmínka potřeba dostatečné standardizovatelnosti. Rozdíl tkví v tom, ţe tato smlouva můţe být v jakýkoliv moment zrušena takzvaným protiobchodem. Znamená to, ţe smluvní strany si vymění role, z prodávajícího se stává kupující a obráceně, dochází ke sjednání nové kupní smlouvy. Tím se stávající závazky anulují a smluvní strany si jen navzájem vyrovnají cenový rozdíl vytvořený vývojem trţní ceny. Burzovní prostřední tady vykonává svou nezastupitelnou úlohu. Vzhledem k tomu, ţe všechny obchody jsou prováděny přes clearingová centra, vystupují tyto jako jedna ze smluvních stran a stávají se prostředníkem mezi skutečnými obchodníky. Tento vztah umoţňuje, ţe smlouvu můţe vypovědět kterákoliv strana sama za sebe, přičemţ závazek pro protistranu nadále trvá. Tato skutečnost je důleţitým předpokladem pro velké rozšíření spekulačních obchodů. V praxi se tento jev projevuje tak, ţe k reálnému plnění obchodu dochází jen zhruba v 1-3% případů přímých termínových obchodů. Na komoditních burzách je také díky tomuto zobchodováno daleko větší mnoţství zboţí, neţ je reálně vyprodukováno. Vlastnosti přímých termínovaných obchodů umoţňují přenesení rizika pohybu cen, coţ můţe být velkou výhodou pro všechny zúčastněné strany. Toto přenesení rizika je dáno právě tím, ţe jednotlivé strany můţou kdykoliv zrušit otevřenou smluvní pozici protiobchodem. Tady je také zřejmý význam spekulantů na trhu, protoţe právě oni jsou těmi, kdo přebírá rizika od producentů nakoupením jejich kontraktů. Producenti a zpracovatelé jsou tímto způsobem lépe zajištěni proti nepříjemným událostem, jakým můţe být neúroda. V takovém případě producent uzavře protiobchod, kterým upraví mnoţství prodávané produkce. Na druhou stranu mají tyto obchody i své stinné stránky, protoţe převaţující spekulační obchody můţou vést aţ k uměle vytvořenému sniţování či zvyšování cen produkce. Především u zemědělských produktů se můţeme setkat s jevem, kdy prodává zboţí člověk, který dané zboţí neprodukuje (tzv. blankoprodej), a spoléhá se na to, ţe obchod zruší protiobchodem. Tato situace ovšem zcela uměle navyšuje ceny zemědělské produkce a můţe způsobit i otřesy trhu Hedgingové obchody Tyto obchody mají na komoditních burzách velmi důleţitou úlohu a jsou proto ve velké míře vyuţívány. Jejich primární funkcí je zajištění rizik nepříznivého vývoje kurzů komodit na promptním trhu. Při hedgingu jsou, podobně jako u spekulačních obchodů, vyuţívány přímé 18

19 termínové obchody, ovšem ne za účelem realizace profitu, ale k zajištění rizik z cenového vývoje. Obchodník (hedger), který se chce zajistit, proti nepříznivým cenovým výkyvům, přenese svá rizika na jinou osobu, která je ochotna tato rizika podstoupit. Takovou osobou většinou bývá spekulant, který zaujímá vůči hedgerovi opačnou pozici. Hedgingové obchody vznikly s návazností na přímé termínové obchody. Termínové obchody nabízejí při nepříznivém vývoji cen obchodníkům moţnost zrušení kontraktu protiobchodem, coţ však nemusí být pro ně dostatečným řešením, protoţe se tím pro ně nevyřeší dopad pohybu cen na promptním trhu. Právě pro tyto situace vznikly hedgingové obchody, které kombinují termínový obchod s obchodem promptním. Hedger zaujímá vţdy opačnou pozici na termínovém trhu oproti pozici, kterou má na efektivním trhu. Protoţe se ceny na obou trzích pohybují téměř stejně, obchodník kompenzuje ztrátu, nebo zisk na reálném trhu tím, ţe při vypořádání promptního obchodu uzavře protiobchod i na trhu termínovém. Jak vyplívá z předchozího textu, zajišťovací obchody vyuţívají na burzách všichni ti, kteří mají něco společného s reálnými komoditami a jsou tedy velmi zainteresovaní na jejich cenovém vývoji. Těmito lidmi jsou především producenti, zpracovatelé a také skladovatelé nejrůznějších komodit, zejména však zemědělských produktů. Hedging má tedy velký význam zejména pro menší firmy, kterým eliminuje rizika a stávají se díky němu stabilnějšími a konkurenceschopnějšími. Zároveň má podstatný význam i pro samotný burzovní trh, kde je pozitivně vnímána jeho propojenost se spekulačními obchody. Spekulanti totiţ svou účastí na trhu umoţňují samotný vznik hedgingových obchodů Opční obchody Opční obchody jsou takovým typem obchodu, který můţe, podobně jako hedgingové obchody, slouţit k zajištění rizik z kursových výkyvů, současně ale poskytují i moţnosti burzovní spekulace. Princip tohoto typu obchodu je však oproti předchozím zcela odlišný. Základním charakteristickým rysem opčních kontraktů je moţnost volby (opce), zda budou plněny práva a povinnosti vyplývající z kupní smlouvy nebo nebudou. Dále také můţe být opce uplatněna i na volbu smluvní pozice, dobu, či mnoţství plnění. Tyto výhody vyuţívají při svých obchodech jak spekulanti, tak zajišťovatelé, kteří nakupují opční právo od poskytovatele opce. Cenou takového práva je určitá přiráţka k ceně podkladového aktiva, která se nazývá opční prémie. Ve své právní podstatě je opcí vedlejší ujednání v kupní smlouvě s odloţenou dobou plnění, které zaručuje jedné ze stran moţnost volby. Tím se 19

20 taková smlouva stává opčním kontraktem. Podle toho v jaké pozici vystupuje obchodník, který nakupuje opci, se rozlišují dva základní druhy opčních obchodů. Je-li osoba nakupující opci současně kupujícím i v kupní smlouvě, jde o tzv. nákupní opci (call option). V opačném případě, pokud kupuje opci prodávající z kupní smlouvy, jedná se o opci prodejní (put option). Oba druhy opčních obchodů lze vyuţít jak na promptním, tak i na termínovém komoditním trhu (spekulační obchody). Na promptním trhu mohou opční obchody poslouţit jako ochrana před cenovými výkyvy, navíc zde, tak jako u hedgingu, nedochází k cenovému závazku. Například producent můţe pouţít nákup opce (tj. koupě opce put) k zajištění minimální prodejní ceny své úrody několik měsíců předem, aniţ by se současně vzdal moţnosti profitu v případě cenového vzestupu. Naopak zpracovatel můţe vyuţít opci (tj. koupě opce call) ke stanovení maximální výše nákladů (resp. maximální nákupní ceny) u komodity, kterou chce v budoucnu koupit, a zároveň mít nadále moţnost uskutečnit nákup za niţší cenu Obchody prolongační a stravné Tyto obchody vyuţívají zejména spekulanti v případě nepříznivého cenového vývoje v době vypořádání obchodu. Prolongační obchody umoţňují posunout dobu plnění, pokud v původní době plnění není obchodník spokojen s cenovým vývojem, a zároveň předpokládá příznivý vývoj v budoucnosti. Osoba, která danou smlouvu prolonguje, provádí následující operaci: na promptním trhu učiní operaci na totoţné zboţí i mnoţství, ale na opačnou pozici, neţ na kterou, zní daný termínový obchod. Zároveň uzavírá nový termínový obchod v původní podobě, s novou (prodlouţenou) dobou plnění. Mezi cenami těchto dvou obchodů je určitý rozdíl ve prospěch druhé smluvní strany, pro kterou slouţí jako odměna za zprostředkování prolongace. Prolongačními obchody nazýváme ty obchody, kde smluvní strany zůstávají jak pro původní, tak pro nově uzavřené obchody stejné. Pokud ovšem prolongaci zajišťuje pro spekulanta svými obchody třetí strana, jedná se jiţ o obchod stravný Obchody arbitrážní Poslední typ obchodu, který zde uvedu, jsou arbitráţní obchody. Pro ty je charakteristické, ţe vyuţívají kursových rozdílů téhoţ zboţí, a to buď na různých místech ve stejnou dobu (místní arbitráţ), nebo na jednom místě v různých časových okamţicích (časová arbitráţ). Při místní arbitráţi sjednává obchodník kontrakty na stejné zboţí na dvou různých burzách v opačném právním postavení a okamţitě realizuje zisk z rozdílu jejich kurzu. Podstatou časové arbitráţe 20

21 je sjednání dvou obchodů na stejné burze, ale s různým termínem dodání a v opačném postavení. Oba obchody se posléze zruší protiobchodem. Obchodník můţe profitovat jednak z rozdílu kursů komodity v odlišných dodacích lhůtách, současně pak z vývoje cen mezi uzavřením obchodů a jejich zrušením. Obecně lze arbitráţní obchody popsat jako kombinaci dvou kupních smluv uzavíraných současně jednou osobou na totoţné zboţí, s opačným právním postavením, případně odlišným termínem plnění. 1.7 Komoditní indexy Jak jsme si jiţ řekli výše, tak komodit, které jsou obchodovatelné na jednotlivých komoditních burzách celého světa, je celá řada a mají své místo mezi ostatními investičními příleţitostmi na finančním trhu. Ve Spojených státech amerických existuje dokonce i několik komoditních indexů. Burzovní indexy, nebo také indexy kapitálového trhu koncentrují pohyby cen několika instrumentů do jediné hodnoty a podávají tak informaci o vývoji a výnosnosti celého trhu nebo jeho části, tím odráţí nejen současný, ale i dlouhodobý trend vývoje jednotlivých trhů. Můţeme pak vidět, jak se trh chová v určitých situacích, a také můţeme pozorovat určité opakující se tendence a vytvářet statistiky vývoje určitého odvětví nebo i celé ekonomiky. Můţou nám také poslouţit pro měření úspěšnosti námi realizované investiční strategie pomocí porovnání našich dosaţených výsledků s výsledky příslušného trhu měřenými právě pomocí indexů (tzv. benchmark). Přestoţe hlavní význam mají indexy akciové, mají i komoditní indexy své místo na kapitálovém trhu. Jedním z nejvíce známých komoditních indexů je CRB Futures Index, dále například Dow Jones Commodities Index (DJ-AIGCI), Reuters CRB Futures Price Index, Goldman Sachs Commodity Index (GSCI), komoditní index Journal of Commerce, či Rogers International Commodities Index (RICI). Kaţdý z těchto indexů obsahuje různé druhy komodit a kaţdé z nich navíc přisuzuje jinou váhu. To vypovídá o rozdílnosti i proměnlivosti názorů na hodnoty jednotlivých surovin, podobně jak je tomu i u akcií. Komodity ale mají výhodu v tom, ţe nemají tak velké mnoţství druhů, jako je firemních či jiných druhů akcií, a proto dostatečně rozsáhlý a pravidelně 21

22 revidovaný komoditní index můţe být správným měřítkem výkonnosti celého trhu s komoditami Rogers International Commodities Index Nejobsáhlejší z komoditních indexů je zcela jednoznačně RICI, který se skládá z koše 36 komodit ze třech různých oblastí - zemědělství, energetika a kovy. Jste-li tedy zastáncem diverzifikace, je RICI tou správnou volbou. Vytvoření indexu se datuje k 31. červenci 1998 Jamesem Beelandem Rogersem Jr. Cílem autora bylo vytvořit co moţná nejstabilnější index, proto RICI obsahuje tak velké mnoţství komodit. Navíc se jedná o komodity, které jsou obchodované na celkem dvanácti z patnácti RICI Komisí uznaných světových burz ve čtyřech různých měnách (USD, JPY, AUS a CAD). Index tak zachycuje změny cen komodit nejen v americe, ale na celém světě. S tím souvisí i skutečnost, ţe do RICI jsou zahrnovány pouze celosvětově důleţité suroviny. Tato důleţitost je měřena pomocí exportu, importu a tuzemské spotřeby největšího světového spotřebitele. Komodity, které jsou důleţité pouze z domácího hlediska určité země se v RICI neobjeví. Orgánem, který se stará o revizi indexu a jeho aktuálnost k dění na komoditních trzích je komise RICI. Předsedou není nikdo jiný neţ autor indexu, James B. Rogers Jr., který jako jediný má pravomoc jmenovat nové členy komise a je také konečným rozhodcem návrhů komise. Zbylými členy jsou představitelé pěti významných světových finančních společností (UBS AG, Daiwa Securities Co. Ltd., Beeland Management Company, Diapson Commodities Management S. A. a ABN Amro Bank N. V.). Komise se schází minimálně jednou do roka, a to v prosinci, kdy diskutuje o případných změnách v indexu pro příští rok. Tyto změny však nejsou příliš časté, z důvodu snahy o stabilní index, musí nastat opravdu váţná situace, aby se komise rozhodla index nějakým způsobem revidovat. Takovou situací můţe být výrazná změna v globální spotřebě určité komodity, popřípadě dlouhodobé problémy související s jejím obchodováním Dow Jones AIG Commodity Index Existuje vícero Dow Jones komoditních indexů, jako například verze DJ-AIGCI v jiných měnách, neţ USD (yen, euro, švýcarský frank), forwardové indexy, zajišťující forwardové kontrakty na 1, 2 anebo 3 měsíce s komoditami obsaţenými v DJ-AIGCI, total return verze 22

23 tohoto indexu nebo částečné indexy zaměřené na jednotlivé skupiny komodit z DJ-AIGCI, jako například energie, drahé kovy či obiloviny. Sám Dow Jones AIG Commodity Index se zaobírá vývojem devatenácti druhů komodit z nejrůznějších oblastí. Celých 33 % ovšem zaujímají pouze energetické suroviny (ropa, zemní plyn, topný olej a bezolovnatý benzin), coţ signalizuje značnou nevyváţenost indexu. Tato nevyváţenost je tím závaţnější, ţe v pravidlech pro konstrukci DJ-AIGCI je mimo jiné uvedeno, ţe by ţádná skupina komodit, jako například energie, neměla přesáhnout 33 %, coţ znamená, ţe energie jsou přesně na hraně, a současně by se poměr kaţdé komodity obsaţené v indexu měl nacházet mezi 2 15%, coţ v případě ropy a zemního plynu je také jiţ značně narušeno. Nevyváţenost má potom za následek velkou závislost chování indexu na situaci právě na energetických trzích. Na straně druhé kupříkladu skupina rostlinných olejů s jediným zástupcem, sojovým olejem, a váhou 2,74 % vývoj indexu příliš neovlivní. Obrázek 4 vývoj hodnoty Dow Jones Indexu od vzniku do roku 2010 ( zdroj: ) Goldman Sachs Commodity Index Tento index je ještě více nevyváţený, neţ DJ-AIGCI. Obsahuje celkem 24 komodit, z čehoţ šest patří do kategorie energií a dohromady zaujímají více neţ 65% GSCI. I tady existuje několik modifikací tohoto indexu - GSCI Reduced Energy, GSCI Light Energy, GSCI Ultra- Light Energy, GSCI Non-Energy a GSCI Agriculture and Livestock. První tři zmíněné varianty zahrnují všechny komodity obsaţené v základním GSCI, pouze s různými vahami 23

24 důleţitosti, GSCI Non-Energy vypouští energetické komodity a poslední GSCI Agriculture and Livestock, jak uţ název signalizuje, zahrnuje pouze zemědělské produkty a hospodářská zvířata. 1.8 Komoditní burzy V úvodu práce jiţ bylo řečeno, ţe komodity se obchodují na tak zvaných komoditních burzách (anglicky commodity exchange). Komoditní burza je v podstatě místo, na kterém se za striktního dohledu kontrolních orgánů provádějí jednotlivé obchody. Pokud chce někdo jakoukoliv komoditu (resp. komoditní futures kontrakt) nakoupit nebo prodat, kontaktuje svého brokera, zadá mu příkaz k nákupu či prodeji patřičného mnoţství konkrétní komodity a broker pak tento příkaz dále předá ( em nebo telefonicky) na obchodní parket (téţ pit aréna), kde jeho člověk pro vás danou komoditu nakoupí nebo prodá. Od koho futures kontrakt nakoupí? Od kohokoliv, kdo je v daný okamţik futures kontrakt za vámi stanovenou cenu prodat. Jak jiţ bylo uvedeno výše, komoditní business je vysoce likvidní, proto se téměř vţdy někdo takový najde. Komoditních burz je po světě celá řada a jejich hlavním smyslem je poskytnout vysoce seriózní a spolehlivé prostředí pro realizaci a zúčtování obchodů, dohlíţet nad obchodními praktikami a garantovat probíhající obchody. Prostřednictvím komoditních burz můţe obchodovat v podstatě kdokoliv vţdy však prostřednictvím brokera (resp. brokerské společnosti), která má na dané burze své zástupce. Pro běţného obchodníka s komoditami jsou nejdůleţitější americké komoditní burzy, mezi ty hlavní patří: CME (Chicago Mercantile Exchange), CBOT (Chicago Board of Trade), NYMEX (New York Mercantile Exchange), NYBOT (New York Board of Trade), 24

25 Obrázek 5 NYMEX ( New York Mercantile Exchange ) zdroj: Komoditní burzy nejsou ţádnými novými institucemi. Jejich tradice je poměrně hluboká a naprostá většina aktivit má přesně definovaný řád, který musí dodrţovat kaţdý obchodník. Co se historie burz stručně týče: v USA začalo vše u komodit rostlinné výroby, na které se jako první zaměřila Chicagská burza CBOT (The Chicago Board of Trade), která vznikla v roce 1848 a komodity rostlinné výroby se zde (spolu s dalšími komoditami) obchodují dodnes. Newyorská burza NYMEX vznikla v roce 1870 a její zaměření je na "draţší komodity" jako jsou energie a drahé kovy. Velký růst zájmu o komoditní obchodování představoval rok 1970, kdy se v Chicagu začaly obchodovat finanční produkty. Prvními byly zahraniční měny (konkrétně švýcarský Frank a japonský Jen), populárními se rychle staly také spekulace na úrokové sazby. V roce 1980 se začaly obchodovat akciové indexy - mezi nejpopulárnější patří S&P 500, snad nejobchodovanější komodita ze všech. Ve světě existuje celá řada dalších komoditních burz, ale výše uvedené čtyři představují skutečný základ. Hovoříte-li anglicky, vyplatí se určitě navštívit jejich www stránky obsahují i spoustu vzdělávacích informací, které se často vyrovnají drahým publikacím a také některým "speciálním" kurzům. Zajímají-li vás další burzy, pak vězte, ţe v USA je celkem 10 komoditních burz, další známé jsou například v Kanadě, Anglii, Francii, Singapuru, Japonsku, Australii a Novém Zélandu. Komoditní burza je i v Praze, nicméně objem obchodu je tak malý, ţe nedává skoro ţádný prostor pro spekulace. 25

26 2. Obchodování s komoditami 2.1 Výhody a nevýhody investování do komodit V této části práce se budu zabývat jednotlivými pozitivy a negativy komoditního investování. Protoţe existují značné obavy z investování do tohoto druhu aktiv, hlavně z pohledu laické veřejnosti, budu se nejdříve věnovat nevýhodám trhu s komoditami Nevýhody komoditního investování Komodity mají jak mezi širokou veřejností, tak i profesionálními investory značnou nedůvěru. Důvodem můţe být to, ţe vývoj cen komodit je mnohem komplikovanější neţ se na první pohled můţe zdát. Co se vývoje cen týče, nezávisí pouze na úrodě či neúrodě rýţe nebo na nalezení nových loţisek plynu. Na jejich růst či pokles má vliv mnoho dalších faktorů, od nejrůznějších válečných konfliktů, přes politickou stabilitu v daném regionu aţ po přesun průmyslu směrem na východ. A tím, ţe mnozí, především pak méně zkušení obchodníci, podobné faktory podceňují, nemůţou ani správně odhadnout cenový vývoj na daném komoditním trhu a často tak přichází o spoustu finančních prostředků. Dalším důvodem můţe být také to, ţe komodity nevytváří ţádnou přidanou hodnotu lze těţit jen z kurzových rozdílů na rozdíl třeba od akcií, kde můţu inkasovat ještě dividendy. Anebo třeba měny, u kterých kromě kurzového rozdílu můţu profitovat ještě z úrokových sazeb. Někde jsem také v nedávné době četl rozhovor s význačným ekonomem Janem Švejnarem a ten riziko v investování do komodit, konkrétně tedy do zlata popsal těmito slovy : "Je to velmi nebezpečné, protoţe oproti mnohým jiným investicím zlato není produktivní. To nic nevytváří. To není, jako kdyţ si koupíte akcii podniku, který rok co rok vytváří určitou hodnotu a moţná, ţe se pleteme, jestli je to tolik nebo tolik. To zlato prostě je, leţí, a pokud bude po něm poptávka, tak cena poroste, ale můţe přes noc klesnout klidně o procent, jak se v minulosti uţ stalo." 26

27 Vysoká volatilita v krátkém období Ceny komodit a obecně reálných aktiv v krátkém období výrazně kolísají, nejsou proto vhodné pro krátkodobé investice, které někteří investoři upřednostňují. Důvod vysoké volatility těchto instrumentů je nastíněn jiţ na začátku předešlého pododdílu, a to velké mnoţství faktorů, které ovlivňují ceny na tomto trhu. V první řadě je třeba si uvědomit, ţe kaţdá surovina je nějakým způsobem vyprodukována, vytěţena či vypěstována. Jako příklad si můţeme uvést zemědělské plodiny. Tak třeba kukuřice. Na jaře zasadíme, na podzim sklidíme. Ale pokud bude v daném roce špatné počasí, nemusíme na podzim taky sklidit vůbec nic nebo pouze zlomek toho, na co jsme byli zvyklý z předešlých let. Stejné počasí však postihne i spoustu dalších producentů, a pakliţe nebude celková nabídka vyrovnána vyššími výstupy zbylých zemědělců, tak při nezměněné poptávce bude cena kukuřice prudce růst. Obrázek 6 ukázka vysoké volatility na ropě Brent v průběhu jednoho roku ( zdroj : ) Další důvod, který mě v tuto chvíli přichází na mysl, je určitá provázanost komoditních trhů s ostatními segmenty našeho ţivota. Aniţ si to mnohdy uvědomujeme, spoustu těchto, na burzách obchodovaných komoditních instrumentů, pouţíváme denně v běţném ţivotě. Tak kupříkladu, některé kovy, jako platina či palladium se vyuţívají v IT průmyslu. Z toho důvodu v souvislosti s technologickým boomem na konci minulého století prudce vzrostly ceny těchto kovů. Nicméně tento růst neměl dlouhodobí charakter a cena palladia se v roce 2002 vrátila na úroveň roku 1997 v souvislosti se splasknutím technologické bubliny. Navíc, jako v celé ekonomické teorii a praxi, v trţním hospodářství funguje i v případě komodit trţní mechanismus jako automatický vyrovnávač nabídky a poptávky a trţní ceny dané komodity. To znamená, ţe pakliţe cena najednou neadekvátně vzroste, například právě v důsledku 27