HODNOCENÍ DATOVÝCH ZDROJŮ A ZMĚN VYUŽITÍ KRAJINY PRAHY A OKOLÍ

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie HODNOCENÍ DATOVÝCH ZDROJŮ A ZMĚN VYUŽITÍ KRAJINY PRAHY A OKOLÍ Bakalářská práce Barbora Šmausová srpen 2013 Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Přemysl Štych, Ph.D.

2 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a že jsem všechny použité prameny řádně citovala. Jsem si vědoma toho, že případné použití výsledků, získaných v této práci, mimo Univerzitu Karlovu v Praze je možné pouze po písemném souhlasu této univerzity. Svoluji k zapůjčení této práce pro studijní účely a souhlasím s tím, aby byla řádně vedena v evidenci vypůjčovatelů. V Jablonci nad Nisou dne 19. srpna Barbora Šmausová

3 Poděkování Na tomto místě bych v první řadě ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce RNDr. Přemyslu Štychovi, Ph.D. za cenné rady a věnovaný čas. Dále bych chtěla poděkovat Útvaru rozvoje hlavního města Prahy za veškerá poskytnutá data a informace. A v neposlední řadě děkuji také rodině za podporu v průběhu celého studia.

4 Hodnocení datových zdrojů a změn využití krajiny Prahy a okolí Abstrakt Cílem této práce je porovnat používané datové sady land use/land cover co se týče jejich obsahu a především analyzovat jejich klasifikační systémy. Práce je zaměřená na území hlavního města Prahy a na jeho okolí. Použitá data jsou v práci podrobně popsána a charakterizována. Bylo provedeno hodnocení dostupných datových sad na obecné úrovni a to zejména se zaměřením na jejich klasifikační systémy. Pro další práce bylo zvoleno modelové území obsahující čtyři katastrální území (Čestlice, Křeslice, Průhonice, Újezd u Průhonic). V modelovém území byla provedena analýza dat, která byla zaměřena na porovnání klasifikačních systémů pomocí prostorových překryvů, stavových a změnových map. Výsledná syntéza byla provedena na základě obecného hodnocení a analýz prováděných pro modelové území. Výsledky práce odpovídají na základní cíle práce a snaží se popsat základní poznatky o rozdílných a shodných parametrech zkoumaných datových sad. Klíčová slova: land use, land cover, datová sada, klasifikační systém, hl. m. Praha Evaluating of data sources and land use changes in Prague and surroundings Abstract The aim of this study was to compare the data sets used in land use / land cover in terms of their content and analyze their classification systems. The work is focused on the capital city of Prague and its surroundings. The data used are described and characterized. Review was made for available data sets on a general level, especially focusing on their classification systems. For further work was chosen model area containing four cadastral (Čestlice, Křeslice, Průhonice, Újezd u Průhonic). In the model area was made analysis of data, which focused on a comparison of classification systems using spatial overlays, status and map of changes. The resulting synthesis was carried out on the basis of a general review and analysis carried out for the model area. The results of the work answer to the fundamental objectives of the work and try to describe the basic knowledge of the different and identical parameters of studied data sets. Key words: land use, land cover, dataset, classification system, the city of Prague

5 OBSAH PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK... 7 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ÚVOD LITERÁRNÍ REŠERŠE Land use Land cover Změna a vývoj využití ploch Územní plánování Klasifikační systémy Corine Land Cover FAO Urban Atlas CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO ÚZEMÍ METODIKA Použitá data Corine Land Cover Funkční využití území Mapování M Současný stav využití území Technické využití území Urban Atlas Hodnocení datových sad land use/land cover Analýza klasifikačních systémů na vybraném území Územní překryvy kategorií dat a jejich procentuální vyjádření Změny land use/land cover v modelovém území Pokrytí daty hl. m. Praha a jeho okolí VÝSLEDKY Hodnocení datových sad land use/land cover

6 5.2 Analýza klasifikačních systémů v modelovém území Pokrytí daty hl. m. Praha a jeho okolí DISKUZE ZÁVĚR POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ SEZNAM PŘÍLOH

7 PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK CLC Corine Land Cover ČUZK Český úřad zeměměřický a katastrální FAO Food and Agriculture organization FVU Funkční využití území GMES Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti LUCC Land use/land cover change S-JTSK Systém jednotné trigonometrické sítě katastrální SVU Současný stav využití území TVU Technické využití území UA Urban Atlas URM Útvar pro rozvoj hl. m. Prahy 7

8 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obr. 1 Legenda jako aplikace klasifikace v dané oblasti Obr. 2 Teoretické schéma konstrukce nomenklatury Corine Land Cover Obr. 3 Teoretické schéma konstrukce nomenklatury Urban Atlas Obr. 4 Poloha modelového území Obr. 5 Výřez modelového území Křeslice ve srovnání s ortofotomapou, rok 2012 Obr. 6 Podíly kategorií land use v modelovém území Křeslice, rok 2012 Tab. 1 Rozloha katastrálních území Tab. 2 Metadata 2012 Tab. 3 Časový přehled datových sad Tab. 4 První stupeň klasifikace Corine Land Cover Tab. 5 Srovnání klasifikace vodní plochy 8

9 1 ÚVOD Vzhledem ke stále se zvyšujícímu zájmu odborných i veřejných kruhů o problematiku změn okolní krajiny jsem zvolila téma práce z oblasti land use/land cover. Pro různé organizace a subjekty je jistě velmi zdlouhavým procesem analyzovat veškeré datové sady zobrazující land use/land cover a určit pro své potřeby tu nejvhodnější. Proto bych ráda tuto problematiku v práci objasnila a vypozorovala základní charakteristiky datových sad pro usnadnění dalších prací s nimi prováděných. Zejména pak práce vytvářené pro rozsáhlé území pražské metropole a jeho okolí by bylo vhodné zjednodušit a provázat i s ostatními evropskými hlavními městy. Zkoumané území hlavního města Prahy a jeho okolí bylo zvoleno také kvůli intenzivní spolupráci Přírodovědecké fakulty s Útvarem rozvoje hl. m. Prahy. Tato instituce poskytla velmi bohaté datové zdroje pokrývající jak samotnou obec Prahu, tak i její okolí. Hlavním cílem práce je porovnat používané datové sady land use/land cover co se týče jejich obsahu a používaných klasifikačních systémů na území hl. m. Prahy a v jeho okolí. Dalšími cíli práce jsou: Zjištění rozdílů v pokrytí a kvalitě dat LUCC na území pražské metropole a v jejím okolí, tzv. suburbánní zóně. Zhodnocení stavu a změn land use/land cover na vybraném území. Na základě tohoto šetření budeme moci lépe zkoumané klasifikační systémy analyzovat. Důležitou řešenou otázkou je, zda jsou datové sady kompatibilní, co se týče obsahu jednotlivých tříd a prostorového vymezení Praha x suburbánní zóna. Rozbor dostupné literatury poukáže především na základní rozdíly mezi land use a land cover, které je důležité pochopit pro další účely práce. Bude i stručně popsána souvislost mezi územním plánováním a land use. Nedílnou součástí práce je popis a detailní charakteristika známých klasifikačních systémů. V metodické části práce budou popsány jednotlivé úkony, které vedly ke zpracování dat, tzn. postup srovnání klasifikací, analýza klasifikačních systému na vybraném území a syntéza dosažených výsledků. Dále jsou popsány výsledky práce a na závěr jsou nejdůležitější výstupy diskutovány a shrnuty. 9

10 2 LITERÁRNÍ REŠERŠE Na začátku práce je vhodné definovat pojmy land use a land cover, které jsou mnohdy nesprávně používány či zaměňovány. Pojmem land use je vyjádřeno funkční členění daného území podle kategorií ploch, které jsou odvozeny od způsobu využití určité plochy neboli země (Bičík a kol. 2010). Druhý pojem land cover velmi výstižně definuje FAO (2000) a to jako pozorovaný biofyzikální pokryv zemského povrchu. Dle pojetí Geoportálu ČÚZK (2008) je land cover definován jako: Fyzický a biologický pokryv zemského povrchu, včetně uměle vytvořených ploch, zemědělských oblastí, lesů, přirozených a částečně přirozených oblastí, mokřadů, vodních těles. Lillesand et al. (2008) charakterizuje termín land cover jako typ krajinného pokryvu, zatímco termín land use spojuje s lidskou činností a ekonomickou funkcí konkrétní části krajiny. V tomto případě uvádí jako příklad vztahu mezi land use a land cover vilová čtvrť. Ta by byla v závislosti na podrobnosti mapování v rámci hodnocení land use charakterizována jako městská zástavba, obytná zóna či obytná zóna skládající se z rodinných domů. Stejná oblast by se v rámci hodnocení land cover skládala ze střech domů, trávníků, stromů a asfaltových ploch. Podobný názor má též Guth a Kučera (1997), kteří popisují land cover jako určitou reálnou situaci v krajině a land use jako úředně evidovaný druh pozemku či kultura v geodetických a katastrálních údajích. Vzhledem k různým pojetím a rozdílnému vnímání těchto dvou termínů se nejčastěji užívá zkratka LUCC land use/cover change (Bičík a kol. 2010). Tato zkratka, překládaná do češtiny jako změna ve využívání krajiny, je obecným termínem pro provedené změny na povrchu Země člověkem a jeho činnostmi (Ellis 2013). 2.1 Land use Oficiální definice pojmu land use podle FAO (2013) je formulována jako využití ploch, které se týká užitků či výsledků získaných využíváním země, stejně jako lidských aktivit při práci s půdou, jež přináší určité výsledky a zisky. FAO se především snaží výzkumem využití ploch odpovědět na jednu z následujících otázek o současném využívání ploch: Co? účel prováděné činnosti, Kde? geografická poloha a rozsah uvažované územní jednotky, Kdy? časové aspekty aktivit, Jak? použité technologie, Kolik? kvantitativní údaje, Proč? důvody současného využití ploch. Termín land use nachází v českém jazyce mnoha synonym, nejčastěji používán bývá termín využití ploch a to díky své výstižnosti a univerzálnosti především z geografického pohledu. Méně používané bývají překlady jako využití země, využití půdy či využití krajiny, které používají spíše konkrétní obory jako krajinná ekologie, ekonomie a další (Bičík a kol. 2010). Pojem využití ploch nachází v české 10

11 geografii taktéž mnoho definic. Podle Skleničky (2003) v sobě termín land use zahrnuje dvě základní složky biofyzikální a socioekonomickou. Dále upozorňuje na fakt, že tento pojem je dynamický, stejně jako jsou v čase a prostoru proměnlivé jednotlivé atributy krajiny. Zahrnuje jak formu analýzy aktuálního či historického stavu, tak hodnocení krajiny z hlediska vhodnosti pro jednotlivé způsoby využívání. Tento autor upozorňuje na fakt, že hodnocení vhodnosti území pro určitý způsob využívání není chápáno jako striktní předpis pro rozhodování uživatelů, ale především ve smyslu jedné části či etapy krajinného plánování. Kupková (2001, cit. v Bičík a kol. 2010) poukazuje na pojem land use a to z pohledu dat ho určujících, která by měla být použita k určité, byť hrubé kvantifikaci ovlivnění území lidskými aktivitami. Údaje o využití ploch jsou důležité pro mnoho regionálních i globálních aktivit, které se v současné době provádí a to např. validace zemědělské půdy, příprava studií o perspektivní zemědělské produkci, zajišťování potravin, systémy zemědělské výroby, formulování politiky a další. Proto je znalost aktuálního využití ploch potřebná a důležitá i pro formulování změn vedoucích k udržitelnému využívání zdrojů (FAO 2013). 2.2 Land cover Termín land cover je možné přeložit do češtiny jako krajinný pokryv. Land cover označuje v daném čase aktuální kombinaci land use, čili využívání krajiny a vegetace pokrývající zemský povrch (Sklenička 2003, str. 118). Podle autorova názoru se rozboru tohoto atributu využívá především v případech detailnějšího hodnocení krajiny (např. návrhy podrobného managementu či krajinářské opatření). Land cover dle Skleničky (2003) je většinou vyjádřením kombinace tří atributů a to land use, struktury krajiny a charakteru dřevinných porostů. Bičík a kol. (2010, str. 24) uvádí ve své práci další důležitou definici: Kategorie krajinného krytu ( land cover ) vyjadřuje skutečný pokryv krajiny, tedy to, co na pozemku roste, co pozorovatel vidí. Při hodnocení krajinného pokryvu v užším slova smyslu by měl být, podle FAO (2000), popis omezen na vegetaci a umělé (antropogenní) objekty. V důsledku toho areály, jejichž povrch je pouze holá skála či holá půda, jsou spíše definovány půdou samotnou než pojmem land cover. Dále je diskutabilní, zda vodní plochy zařadit právě pod pojem land cover, nicméně vědecká komunita je takto v praxi obvykle popisuje (FAO 2000). Díky tomu, že se krajinný pokryv mění převážně lidskou činností je poznání změn land use, tedy využití půdy, podstatné pro pochopení změn land cover (Turner II a kol. 1995, cit. v Bičík a kol. 2010). Je tedy zřejmé, že jsou oba termíny velmi propojeny a jejich poznání a pochopení je důležité pro další výzkumy. 11

12 2.3 Změna a vývoj využití ploch V následující části práce bude pojednáno o změnách a vývoji využití ploch, neboť jak víme vztahy mezi přírodou a lidmi se stále přetváří či mění a tyto změny a jejich důsledky se v krajině projevují stále častěji a to na její struktuře, charakteru i na prostorovém uspořádání (Ouředníček 2006). Přestože je říci, že člověk mění krajinu již od pradávna, za poslední století se intenzita tohoto ovlivnění velmi zvýšila a je tedy nutné větší porozumění LUCC z hlediska jak vědeckého tak politického (Liu et al. 2009). Transformace land use a land cover je řízena řadou různých faktorů a mechanismů. Podle Koomena et al. (2007) patří mezi klíčové faktory, které ovlivňují změny ve využívání půdy v různých prostorových a časových měřítcích, klima, technologie a ekonomika. Proto je dle názoru autora důležité obrátit pozornost politiků a vědců k formulování a tvorbě modelů, které popíší a vysvětlí dynamiku využívání ploch. Změny ve využití ploch jsou složitý, dynamický proces, který spojuje dohromady přírodní a lidské systémy. To má přímý dopad na půdu, vodu a ovzduší, a tedy přímou souvislost s mnoha ekologickými otázkami globálního významu. (Meyer and Turner 1994, in Koomen et al. 2007, str. 2) Z této definice můžeme vidět jak důležité je a také bude zabývat se studiem využití ploch i nadále, proto se i výzkumu využití ploch v Česku v posledních 25letech věnuje čím dál větší pozornost. Především se hledá odpověď na otázku proč dochází ke změnám ve využití země a zkoumají se příčiny a důsledky těchto změn (Bičík a kol. 2010). Dle názoru Kolejky (2001) je výzkum LUCC populární u českých geografů už od poloviny 20. století, a to především díky tomu, že je podporován množstvím historických map, detailních map přírodních krajinných prvků, cennými zkušenostmi a moderními technologiemi získávání a zpracování dat. Jak již bylo řečeno, v Česku je mnoho vědců a programů zabývajících se využitím ploch a jejich změnami či vývojem. Na tomto místě je třeba zmínit projekt LUCC, Regionální diferenciace a potenciální rizika využití ploch jako odraz funkčních změn krajiny Česka řešený na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Projekt je příspěvkem k mezinárodnímu výzkumu Land Use Land Cover Change pod hlavičkou mezinárodní komise IGU LUCC (International Geographical Union Commission on Land Use and Land Cover Change) (LUCC Czechia ) Jak zdroj uvádí, tento projekt staví na databázi vycházející z evidence nemovitostí. Základ databáze dlouhodobých změn využití ploch Česka tvoří data o využití půdy všech katastrálních území, které jsou díky evidování rozlohy jednotlivých kategorií využití ploch již od dob Stabilního katastru dostupné ve čtyřech časových horizontech 1845, 1948, 1990 a 2000 (Databáze dlouhodobých změn využití ploch Česka 2008). 12

13 Při výzkumu dlouhodobých změn krajiny v Česku je třeba pamatovat na určité specifické problémy, které se zde mohou vyskytovat. Takovými problémy jsou například struktura využití orné půdy dříve a dnes, podíl zahrad a jejich změněná funkce, první zóny národních parků či vojenské újezdy a jejich zařazení do kategorie ostatních plocha atd. (Bičík a kol. 2010). 2.4 Územní plánování Při uvažování o land use či land cover bychom neměli opomenout procesy územního plánování, které samozřejmě velmi ovlivňují prostor kolem nás. Mezi specifické rysy územního plánování patří beze sporu jeho postavení mezi různými zájmovými skupinami (např. vlastníci nemovitostí, podnikatelé, ) ale také velmi podstatný fakt dlouhodobého efektu rozhodnutí na další vývoj území rozhoduje o využití každého metru čtverečního. Konečným třetím specifikem je i zprostředkované působení na děje mimo vymezené území a čas (Maier 2000). Obecné cíle územního plánování definuje zákon o územním plánování a stavebním řádu (zákon č. 183/2006 Sb.). Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tímto účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Mezi hlavní činnosti a úkoly týkající se územního plánování z hlediska LUCC patří především tyto (Kubeš, Perlín 1998): stanovení bariér využívání území (např. počet podlaží). regulace funkčního a prostorového uspořádání území, jak pro stávající, tak pro nově navrženou výstavbu. regulace využití stávající zástavby, určení nutných asanačních, rekonstrukčních či rekultivačních zásahů do území a stanovení způsobu jeho dalšího využití. zabezpečení a přebírání zákonné ochrany nad vymezením chráněných oblastí, chráněných objektů, oblastí klidu a ochranných pásem všeho druhu. navržení využití zdrojů (přírodní zdroje i lidský potenciál) a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický rozvoj, jelikož při územním rozvoji města je třeba chránit přírodní prostředí i další významná území např. s kvalitní zemědělskou půdou. Při zpracovávání územního plánu musí zpracovatel dbát na mnoho faktorů, které povedou ke vhodnému řešení funkčního využití území. Územní plánování vychází 13

14 z poznatků přírodních, technických a společenských věd doplněné dalšími informacemi jako je vlastní průzkum a rozbory daného území. Územní plánování je samozřejmě velmi složitý proces s mnoha účastníky a předepsanými kroky postupu, jehož výsledkem je nejčastěji územní plán obce, který je ukončen vyhláškou a je právně vymahatelný (Kubeš, Perlín 1998). Spojení územního plánování s přírodním prostředím souvisí jak s tématem této práce, tak s častými spory ochranářů při tvorbě územního plánu. Je zřejmé, že přírodní prvky jako reliéf, vodstvo, zeleň mohou významně pomoci utvořit kompozici města a velmi ji podtrhnout a doplnit. Ovšem špatným zacházením s těmito částmi plánování či jejich likvidací se často kompozice znehodnotí a ztratí svůj přirozený ráz. Proto je nutné analyzovat tyto prvky v územním plánu (Kubeš, Perlín 1998). Navazujícím problémem jsou přírodní limity území, mezi ně jsou zahrnuty vyhlášená ochranná pásma, ochrana přírody a krajiny, ty se z legislativních důvodů, ale i z důvodů ekonomických či investičních, nedají opomenout a je třeba s nimi počítat (Kubeš, Perlín 1998). Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy plní roli dokumentu stanovujícího koncepci rozvoje města. Je to, zjednodušeně řečeno, zákon o využití území Prahy, zobrazuje tedy land use a to současný i možný budoucí. Například majitelé nemovitostí v něm naleznou důležité informace o využitelnosti pozemku nebo zásady pro rozvoj dané lokality a jejího okolí (URM 2013). 2.5 Klasifikační systémy Můžeme říci, že klasifikace je abstraktní reprezentací o situaci v oblasti, určená pomocí dobře definovaných kritérií. Klasifikace popisuje systematický rámec s názvy tříd, kritérii užívanými k jejich rozlišení a též popisuje dané vztahy mezi třídami. Nutně tedy zahrnuje definice hranic tříd, které by měly být jasné, přesné, případně i kvantitativní a založené na objektivních kritériích (FAO 2000). Klasifikace by proto měla být podle FAO (2000): nezávislá na měřítku, což vyznačuje, že všechny třídy na všech úrovních systému bude možné použít v libovolném měřítku a detailu. nezávislá na zdroji, což říká, že je nezávislá na prostředcích, které používáme ke sběru informací, ať už satelitní snímky, letecké snímkování, terénní průzkum či jejich kombinace. Klasifikační systémy můžeme rozdělit na hierarchické a nehierarchické. Většina systémů je hierarchicky strukturovaná, především díky nabídce lepší konzistence z důvodu schopnosti klasifikace přispůsobit se různým úrovním informací, počínaje 14

15 strukturovanou širokou úrovní tříd, která umožňuje další systematické členění do podrobnějších podkategorií (FAO 2000). V souvislosti s klasifikací je třeba poukázat i na legendu s ní související. Legenda je dle FAO (2000) aplikace klasifikace, která ve specifické oblasti využívá definice mapovacího měřítka a specifické databáze (Obr. 1), díky tomu legenda může obsahovat pouze část nebo určitou podskupinu všech tříd klasifikace. Legenda tedy je (FAO 2000): závislá na měřítku a kartografické reprezentaci závislá na datech a metodice mapování Obr. 1 Legenda jako aplikace klasifikace v dané oblasti Zdroj: FAO (2000) Corine Land Cover Roku 1985 byl zahájen program CORINE (z anglického COoRdination of INformation on the Environment), jehož iniciátorem byla Evropská komise. Cílem programu se stal sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí či přírodních zdrojích, jež můžeme porovnávat z hlediska Evropského společenství. Díky programu Phare se později, v roce 1991, rozrostl program Corine i o státy střední a východní Evropy. Tento program obsahuje několik částí a to Land Cover, Biotopes a Air, právě projektem Land Cover se bude zabývat v následující podkapitola (Cenia 2008). Projekt Corine Land Cover má v současnosti ve správě Evropská agentura životního prostředí (European Environment Agency, EEA) a je též součástí evropského programu GMES (Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti) a to od roku Hlavním cílem projektu je tvorba databáze krajinného pokryvu se základem v jednotné metodice a v pravidelné aktualizaci databáze (Cenia 2008). V Česku má na starosti projekt Corine agentura Cenia, což je česká informační agentura životního prostředí, která se zaměřuje na monitorování stavu životního prostředí a hodnotí enviromentální změny v souvislosti s jeho znečišťováním (Cenia 2012). Informace 15

16 vycházející z projektu Corine Land Cover slouží k lepší informovanosti o využívání krajiny a bývají podkladem pro mnoho dalších vědeckých prací či řešení různých problému při rozhodování o krajině (Cenia 2008). Významným milníkem je rok 1991, kdy byl díky programu Phare projekt rozšířen i na oblast střední a východní Evropy (EEA 1994). Tuto databázi tvoří polygony vzniklé interpretací družicových snímků z příslušného ročního období. V současné době byly vytvořeny zatím tři databáze pro roky 1990, 2000 a 2006, dále potom databáze změnové, které vyjadřují přírůstky a úbytky jednotlivých tříd a zaznamenávají pouze souvislá přeměněná území od velikosti 5 ha (Cenia 2008). Výstupem projektu jsou, vedle databází, mapy vegetačního pokryvu v měřítku 1 : , rozděleného do 44 tříd (EEA 1994). Nejmenší mapované plochy v projektu jsou stanoveny velikostí 25 ha, což vměřítku 1 : představuje čtyřhran 5 x 5 mm nebo kružnice o poloměru 2,8 mm (EEA 1994). Pro první vytvořenou databázi CLC1990 byly podkladem snímky Landsat z období mezi lety Následující databáze CLC2000 taktéž využila data z družice Landst a to z roku 2000, zatím poslední databáze CLC2006 je vytvořena na podkladu dat z družice SPOT z roku 2006 (EEA 2007). Po stanovení čtyř neoddělitelných prvků land cover inventáře (měřítko, nejmenší mapovaná jednotka, povaha použitých informací, prozatímní nomenklatura) bylo nutné na jejich základě stanovit definitivní názvosloví (EEA 1994). Teoretické schéma konstrukce nomenklatury použité pro projekt land cover je na Obr. 2. Na základě tohoto teoretického rámce, byla vybrána nomenklatura splňující následující požadavky (EEA 1994): musí být možné mapovat celé území členských států názvy kategorií musí být vhodné i pro budoucí uživatelé geografické databáze Corine terminologie musí být jednoznačná 16

17 Obr. 2 Teoretické schéma konstrukce nomenklatury Corine Land Cover Zdroj: vlastní tvorba dle EEA (1994) Standardní klasifikace Corine Land Cover je tvořena třemi úrovněmi (Cenia 2008): Úroveň 1 obsahuje pět tříd a je vhodná především pro měřítka menší než 1 : , tento základ zpřesňuje úroveň 2. Úroveň 2, obsahuje 15 tříd a je používána pro měřítka 1: až 1 : Úroveň 3 je nejvíce podrobná a to díky obsahu 44 tříd, používá se u měřítka 1 : V Česku můžeme vyhledat právě 28 tříd z 3. úrovně. Názvy základních pěti tříd z úrovně 1 jsou: 1. uměle přetvořené povrchy, 2. zemědělské oblasti, 3. les a polopřírodní vegetace, 4. mokřady a 5. vodní útvary (EEA 1994). Zavedené kategorie se od prvního mapování již neměnily, jen byly upraveny některé z definicí prvků klasifikace FAO Food and Agriculture Organization of the United Nations je organizace usilující o zajištění pravidelného přístupu lidí k dostatečnému množství kvalitních potravin a tím zvýšit úroveň výživy. Jako další priority organizace jsou zvýšit produktivitu zemědělství, zvýšit kvalitu života venkovského obyvatelstva a přispět k růstu světové ekonomiky (FAO 2013). FAO má 191 členských zemí, dva přidružené členy a jednu členskou organizaci, což je Evropská unie. Založení této organizace je datováno na rok 1943, kdy se zavázalo 44 vlád k založení stálé organizace pro výživu a zemědělství, první zasedání proběhlo o dva roky později v Kanadě. FAO se skládá ze sedmi oddělení: zemědělství a ochrana spotřebitele, ekonomický a sociální rozvoj, rybolov a aquakultura, lesnictví, firemní služby, lidské zdroje a finance, management přírodních zdrojů a životního prostředí a jako poslední technická spolupráce (FAO 2013). 17

18 FAO se aktivně podílí na řadě projektů a aktivitách spojených s mapováním land cover. Mezi nejvýznamnější patří (FAO 2013): Africover tento projekt je zaměřen na vytvoření digitální georeferenční databáze krajinného pokryvu pro celou Afriku. Jádrem strategie projektu je posílení národních a sub-regionálních kapacit pro řízení, aktualizaci a využití geografických referenčních a land cover map či prostorových databází. Univerzální databáze Africover pro ochranu životního prostředí je v měřítku 1 : GLCN (Global Land Cover Network) projekt je výsledkem dohody FAO a programu UNEP (Program spojených národů pro životní prostředí) s finanční a technickou podporou vlády Itálie. Cílem těchto subjektů bylo vytvořit strategii pro globální mapování land cover a jeho monitorování. Jako další cíle je možné uvést: harmonizace definic pokryvu a klasifikačních systémů, iniciace vybudování globální databáze nebo podpora osvěty v oblasti rozvoje metodiky a aplikace dat zemského povrchu. Třídy prvků Land Cover Classification System jsou definovány řetězcem klasifikátorů, ale vzhledem k heterogenitě půdního pokryvu jsou použita některá konstrukční kritéria s cílem dosažení logického a funkčního hierarchického uspořádání klasifikátorů. Tento klasifikační systém byl navržen s dvěma hlavními fázemi: počáteční dichotomická fáze a modulární hierarchická fáze (FAO 2000). Počáteční dichotomická fáze definuje osm velkých typů pokryvu: Kultivované a řízené pozemní oblasti Přírodní a polopřírodní suchozemské vegetace Kultivované vodní nebo pravidelně zaplavované oblasti Přírodní a polopřírodní vodní nebo pravidelně se zaplavující vegetace Umělé povrchy a přidružené oblasti Holé plochy Umělé vodní plochy, sníh a led Přírodní vodní plochy, sníh a led V následující modulární hierarchické fázi, jsou třídy land cover vytvořeny kombinací sad předem definovaných klasifikátorů. Tyto klasifikátory jsou navrženy pro každý z osmi hlavních typů land cover (FAO 2000) Urban Atlas Urban Atlas poskytuje komplexní informace o skutečném pokryvu a využití ploch na území velkých měst a jejich okolí. Tato data jsou z hlediska hodnocení a kontroly rozvoje městských aglomerací velmi cenná a potřebná. Dále mohou sloužit jako 18

19 podklad pro zhodnocení rizik a příležitostí v daném území jako např. záplavy či identifikace nových infrastrukturních potřeb (Czech space portal 2013). Z hlediska dopravy je Urban Atlas důležitý v oblasti monitoringu výstavby budov, logistických center nebo nových průmyslových areálů, které jsou úzce vázané na dopravní infrastrukturu, ať už z hlediska plánování její optimalizace či rozšíření, tak i po výstavbě areálů k monitorování zatížení stávající dopravní infrastruktury. Výhodou Urban Atlas bude zajisté i porovnávání homogenních dat z různých časových horizontů (zatím je k dispozici jeden), to nám umožní vyhodnocovat dynamiku růstu aglomerací a též faktory, které tento růst ovlivňují (Czech space portal 2013). Urban Atlas je součástí místí složky služeb monitorování GMES. Vznikl ve spolupráci s evropskými projekty, jakými jsou kromě GMES, Core Services, GSE Land, Geoland-2 a Boss4GMES. Projekt je společnou iniciativou Generálního ředitelství pro regionální politiku a Generálního ředitelství pro podnikání a průmysl Evropské komise s podporou Evropské kosmické agentury a Evropské agentury pro životní prostředí (GMES 2012). Tento projekt je dotován Evropskou komisí a to především z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Jednou z podmínek zařazení měst do projektu Urban Atlas byla účast v evropském projektu Urban Audit, v jehož rámci byla porovnávána vybraná evropská města na základě výskytu různých indikátorů a zpracování statistických údajů. (Czech space portal 2013) Urban Atlas byl vytvořen tak aby zaplnil stávající mezeru v poznání o využití ploch v evropských městech, jelikož, jak ukázal Urban Audit, i když k dispozici byly různé sociálně ekonomické údaje, údaje o využití ploch chyběly (EEA 2010). Tato data poskytují spolehlivé a vzájemně srovnatelné mapy využití ploch s vysokým rozlišením, přičemž minimální přesnost poskytovaných dat je 85 % pro umělé povrchy a 80 % pro ostatní třídy. Údaje dostupné pro 350 velkých městských zón (městské zóny jsou, dle vymezení Urban Audit, zóny s více než obyvateli pro referenční rok 2006) a jejich okolí jsou čerpány ze statistik jednotlivých států či regionů, případně jsou využívány už existující mapy krajinného pokryvu (např. Corine Land Cover). Ovšem hlavním zdrojem dat pro tvorbu Urban Atlasu jsou snímky z družice SPOT 5, a z družic srovnatelného rozlišení (tedy 2,5 m) jako například ALOS, QUICK BIRD či RAPIDEYE. Zpracování dat navigace je provedeno pomocí prostorových úprav a pomocí GSE (GMES Service Element) průvodce mapovaní území (PANGEO 2010). Rozlišení výstupů je 1 : s obsahem 22 tříd (GMES 2012). Klasifikace Urban Atlas vychází z CLC nomenklatury dle schématu na Obr. 3. Minimální mapované plochy byly stanoveny na 0,25 ha v městských a 1 ha ve venkovských oblastech (EEA 2010). 19

20 Obr. č. 3 Teoretické schéma konstrukce nomenklatury Urban Atlas Zdroj: vlastní tvorba dle UA (2006) 20

21 3 CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO ÚZEMÍ Území Prahy a jejího okolí bylo zvoleno pro tuto práci především z důvodu dobré dostupnosti dat zabývajících se či jinak souvisejících s problematikou LUCC. Přihlédnuto bylo i k dalším argumentům jako například hustá a rozmanitá zástavba v centru (bloková zástavba, panelová zástavba, historické budovy atd.), široké suburbánní území v okolí Prahy vhodné ke konfrontaci s částmi hl. m. Prahy či pokrytí území daty projektu Urban Atlas. Vzhledem k omezenému rozsahu práce a velikosti území Pražské metropole, bylo nezbytné zvolit si pro detailní výzkum území menšího rozsahu. Kvůli porovnání datových zdrojů na území hl. m. Prahy a za jeho hranicemi bylo vybráno jedno modelové území. Toto území bylo vybráno na základě rozmanitosti land cover a dalších aspektů uvedených níže. Zpracovávaný celek je složen ze čtyř katastrálních území, z nichž dvě jsou lokalizovány v hlavním městě a dvě za jeho hranicemi. Jelikož pokrytí daty není rovnoměrné a ne vždy pokrývá celé modelové území je pro lepší orientaci rozděleno na dvě části. Modelové území Křeslice obsahující k. ú. Křeslice a Újezd u Průhonic Katastrální území Křeslice se nachází na jihovýchodě hlavního města Prahy a je jediným k. ú. v městské části Praha-Křeslice. Újezd u Průhonic tvoří městskou část Praha-Újezd taktéž na jihovýchodě hl. m. Prahy. Přesné umístění území je na Obr. 4. Tato část Prahy byla ke zpracování vybrána především díky své kontrastnosti a to v oblasti zástavby a změn oproti sousedícím k. ú., ležícím ovšem už za hranicí hlavního města. Celková plocha území A je 713,817 ha. Plochy jednotlivých k. ú. jsou uvedeny v Tab. 1. Modelové území Průhonice obsahující k. ú. Čestlice a Průhonice Průhonice, jako jedna část výzkumného území, nacházející se v okrese Praha-západ sousedí velkou měrou s Čestlicemi, které již patří do okresu Praha-východ. Obě k. ú. nemají pouze společné umístění ve Středočeském kraji či společnou hranici, spojuje je i dálnice D1, komerční zóna či těsné sousedství s hlavním městem. Tato spojení byla důvodem i v práci pokračovat s těmito územími jako s jedním celkem. Poloha Čestlic a Průhonic je lépe patrná z Obr. 4. Je patrné, že území prošlo v posledních letech velkými změnami a proto je i velmi často zpracovávané v akademických a vědeckých kruzích, k této skutečnosti bylo samozřejmě přihlédnuto a je brána spíše jako výhoda např. pro budoucí porovnání výsledků. Celková plocha území B je 901,304 ha. Plochy jednolivých k. ú. jsou ke srovnání v Tab

22 Tab. 1 Rozloha katastrálních území k. ú. rozloha (km 2 ) Čestlice 4,427 Průhonice 4,586 Újezd u Průhonic 3,703 Křeslice 3,435 Zdroj: ČUZK (2013) Obr. 4 Poloha modelového území Zdroj: vlastní tvorba 22

23 4 METODIKA 4.1 Použitá data Corine Land Cover Pro účely této práce byla použita databáze Corine Land Cover, pokrývající plochu celé ČR. Tato databáze existuje pro roky 1990, 2000 a 2006 a je dostupná jako služba zpřístupňující mapy (WMS), viz Tab. 3. Mimo těchto databází jsou dostupné i změnové mapy zobrazující změny mezi danými roky. V současnosti je zpracovávána vrstva krajinného pokryvu za rok 2012, kompletní zpracování za ČR zajišťuje Cenia, Česká informační agentura životního prostředí Funkční využití území Územní plán je jedním ze základních dokumentů územního plánování, který určuje zejména funkční využití území a v rozvojových a transformačních územích i prostorovou regulaci. Funkční využití území, můžeme říci i funkční regulace území, určuje využití jednotlivých ploch a je tedy nedílnou součástí Digitálního zpracování územního plánu hl. m. Prahy. Pro všechny funkční plochy je určeno funkční využití, doplňkové funkční využití a výjimečně přípustné funkční využití. Tato využití musí být dodržovány a není přípustné využití nespadající ani pod jednu z těchto kategorií. Dle vyhlášky (č.06/2009) je funkční využití souhrn obecně přípustných funkcí v dané funkční ploše, které jsou pro jednotlivá území taxativně vyjmenovány, a proto není nutno jejich vhodnost jednotlivě posuzovat. Zásadní pro tuto práci je uvědomit si, že funkční využití území stanovuje podmínky pro čas budoucí a nemonitoruje tedy stav minulý k určitému datu. Platnost dat ÚP hl. m. Prahy, tedy i Funkčního využití území, a udržování jeho platného stavu úzce souvisí s procesem přijímání změn a úprav územního plánu. Aktualizace platného stavu ÚP o jednotlivé vlny změn a schválených úprav probíhá s jistou časovou rezervou po ukončení samotného schvalovacího procesu. V průměru dochází ročně ke dvěma až třem aktualizacím platného znění ÚP primárně v závislosti na množství a intenzitě schvalování jednotlivých vln změn ÚP Mapování M 11 Mapování M 11 bylo vypracováno pro potřeby evropského výzkumného projektu, který se snažil najít jednotnou a společnou metodiku pro Evropské metropolitní oblasti při určování klasifikací pro land use a land cover z družicových a leteckých snímků. Útvar rozvoje hl. m. Prahy, který poskytl data pro tuto práci, se stal projektovým partnerem za 23

24 Prahu pro toto téma. Konkrétně bylo v rámci Prahy testováno mapování M 11 produkt Urban Atlas. Toto mapování bylo vytvořeno za roky 1989, 1999 a 2003 a to na základě klasifikace GSE LAND (URM 2013). Data pokrývají jak pražskou metropoli, tak značné území s ní sousedící. Z mapování M 11, které proběhlo ve většině velkých měst Evropy, byla poté stanovena univerzální klasifikace pro celý evropský prostor, ze které později vycházela i nomeklatura Urban Atlas. Je zřejmé, že mapování M 11 bylo velmi přínosné pro rozvoj sběru a zpracovávání dat land use/land cover na území hl. m. Prahy a v jeho okolí, což byl jistě jeden z hlavních důvodů, proč byl tento projekt vypracován Současný stav využití území Datová sada Současný stav využití území náleží jako jeden z 23 výkresů do Územně analytických podkladů hl. m. Prahy. UAP hl. m. Prahy jsou primárně určeny jako podklad pro přípravu nástrojů a politik pro ovlivňování rozvoje území. UAP jsou nejvíce využívány pro zpracování a aktualizace Územního plánu hl. m. Prahy a přípravu dalších územně plánovacích dokumentací a podkladů, nicméně jeho obsah je upraven tak, aby se stal i základním průběžně aktualizovaným podkladem pro přípravu Strategického plánu hl. m. Prahy a dalších strategických a koncepčních dokumentů hl. m. Prahy dotýkajících se rozvoje města (URM 2013). Územně analytické podklady dle stavebního zákona (183/2006 Sb.) obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území, záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Zásadní rozdíl Současného stavu využití území oproti Funkčnímu využití území vyplývající z definic je mapování land use k určitému datu. Základní struktura Současného stavu využití území je odvozena z vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Podskupiny základní struktury využití území, které vyjadřují příbuzné druhy ploch, jsou ve výkresu vyjádřené barevným odstínem, jednotlivé kategorie funkčního využití jsou pak definovány kódem. Specifikace vrstvy SVU je ukotvena v takzvaném katalogu jevů UAP, což je samostatný dokument, který obsahuje popisné informace o podkladových údajích UAP hl. m. Prahy, tzv. jevech (URM 2013). Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na základě nových údajů o území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí jejich úplnou aktualizaci. Aktualizace SVU pořizovatelem probíhá průběžně na základě nových údajů o území a každé 2 roky pořídí jejich úplnou aktualizaci (stavební zákon 183/2006 Sb.). Metodika 24

25 zpracování dat se skládá z více zdrojů: Terénní průzkum URM - aktualizace současného stavu, práce s podklady UP hl. m. Prahy, ortofotomapy, průzkumy a rozbory zpracovaných územně plánovacích podkladů (URM 2013) Technické využití území Mapa Technického využití území náleží pod Digitální mapu Prahy (DMP). DMP je základní polohopisné mapové dílo popisující území hl. m. Prahy a je složena ze dvou nezávislých částí Technické mapy a Digitální obraz katastrální mapy. Data Technického využití území použité v této jsou čerpány z části Technická mapa. Ta je aktualizována z geodetických částí dokumentací skutečného provedení staveb a dat předaných jednotlivými správci inženýrských sítí. DMP je vytvářena zcela novou technologií správy a aktualizacemi dat založenými na využití databázové platformy Oracle a systémů pro správu prostorových dat firmy ESRI (URM 2013). Mapa Technického využití území je vrstva s plošnou topologií, obsahující polygony druhů využití území, které jsou ohraničeny liniemi prvků Technické mapy. Klasifikace druhů využití území vychází z původní klasifikace využití ploch Blokové mapy základní, v rámci bývalé Digitální referenční mapy. Hranice Technického využití území (budovy, komunikace atd.) tvoří prvky parcelní kresby (URM 2013). Data Technického využití území jsou používány zejména jako podkladové vrstvy pro další práce a výzkumy či jsou z nich počítány různé bilanční stavy pro hl. m. Prahu (slovní sdělení Útvaru pro rozvoj hl. m. Prahy) Urban Atlas Jak již bylo řečeno výše, Urban Atlas slouží pro ilustraci stavu a vývoje významných měst a příměstských území. Jako ve většině dat zobrazujících land cover můžeme i zde rozlišit změny zastavěného území, zeleně i zemědělské krajiny. Urban Atlas je prozatím dostupný pouze pro rok 2006/7 (dále uvedeno jako rok 2006) a to pro území pokrývající větší města v ČR, viz Tab. 2. V práci je využito dat zobrazujících území pražské metropole a jejího okolí, tedy vnitřní část Středočeského kraje. Tato data, díky jejich jednotné klasifikaci, umožňují srovnání land cover s většinou z evropských metropolí na rozdíl od např. Současného stavu využití území. 25

26 Tab. 2 Metadata 2012 Datová sada Územní pokrytí Přístupnost Měřítko Corine Land Cover Funkční využití území Mapování M 11 Současný stav využití území Technické využití území Urban Atlas ČR Praha Praha, Středočeský kraj - část Praha Praha Praha, Středočeský kraj - část Služba agentury CENIA zpřístupnění map WMS 1 : data poskytnutá URM 1 : data poskytnutá URM 1 : data poskytnutá URM 1 : data poskytnutá URM 1 : 500 data poskytnutá URM 1 : Použitý referenční systém S-JTSK/ Křovákovo konformní kuželové zobrazení (East/North) S-JTSK/ Křovákovo konformní kuželové zobrazení (East/North) S-JTSK/ Křovákovo konformní kuželové zobrazení (East/North) S-JTSK/ Křovákovo konformní kuželové zobrazení (East/North) S-JTSK/ Křovákovo konformní kuželové zobrazení (East/North) S-JTSK/ Křovákovo konformní kuželové zobrazení (East/North) Prostorová reprezentace rastr vektor vektor vektor vektor vektor Zdroj: URM (2013) EEA (2007) Pro účely dosažení přesných výsledků stavu a změn land use/land cover jsou důležité pravidelné aktualizace datových sad, což ovšem nebývá vždy zavedeným pravidlem. V Tab. 3 vidíme srovnání jednotlivých datových sad, za které jsou k dispozici v digitální podobě. Pro lepší srovnání je uvedeno i pokrytí území daty, tedy pouze pro území hl. m. Prahy (modelové území Křeslice) označené písmenem A či přesahující i na území mimo pražskou metropoli (modelové území Křeslice a Průhonice) označené písmeny AB. Jak lze vidět v tabulce 3, nejnovější aktualizace proběhla u tří datových sad v roce 2012 u zbylých v roce 2003 a Pro účely analýzy klasifikačních systémů byly vždy zvoleny podklady, které je možné z časového hlediska srovnávat, tedy jsou ze stejného roku či se liší o max. 1 rok. 26

27 Tab. 3 Časový přehled datových sad datové sady Urban atlas AB Corine land cover AB AB AB Mapování M 11 AB AB AB Funkční využití území A A A Současný stav v. ú. A A A Technické využití území A A A data pokrývající pouze modelové území Křeslice AB data pokrývající modelové území Křeslice a Průhonice Zdroj: vlastní tvorba 4.2 Hodnocení datových sad land use/land cover Jedním ze základních cílů práce je vyhodnotit obsah a rozdíly v klasifikaci jednotlivých datových sad popisujících land use/land cover v Praze a okolí. Pro hodnocení je klíčovým faktorem účel tvorby jednotlivých datových sad, rok vzniku jejich aktualizace a měřítko, respektive minimální mapovací jednotka. U všech datových zdrojů bylo nejdříve prozkoumáno jejich územní pokrytí a použitý klasifikační systém (viz Tab. 2 a 4). V případě této práce je posuzováno šest datových sad, z nichž má nejmenší měřítko CLC (1 : ) a naopak největšího měřítka dosahuje datová sada Technické využití území (1 : 500). Ostatní čtyři datové sady mají měřítko stejné a to 1 : K tomuto faktoru je při srovnání přihlédnuto a to tím způsobem, že úsilí je především zaměřeno na datové sady s měřítkem 1 : Zkoumané datové sady tvořily odlišné organizace a pro poněkud odlišné způsoby, ovšem jejich náplň by nám měla vyjadřovat to samé a to land use či land cover. Pokud chceme dobře porozumět datovým sadám a jejich klasifikacím či je správně porovnat je třeba si nejprve uvědomit, za jakým účelem byly tvořeny a do kterého z klasifikačních přístupů patří: land use x land cover. Určení charakteru datových sad v tomto smyslu je klíčovým bodem pro smysluplnou komparaci systému a pro další práci, viz Tab

28 Tab. 4 Celkový přehled vlastností klasifikačních systémů hodnocených datových sad Datová sada Klasifikační přístup Corine Land Cover Land cover 44 Urban Atlas Land cover 21 Celkový počet kategorií* Zdroje dat Účel Družicové snímky Družicové snímky Mapování M 11 Land cover 25 Ortofoto mapy Technické využití území Land use 27 Katastrální mapa Současný stav využití území Land use 76 Funkční využití území Land use 37 Minimální mapová jednotka (ha) Mapování land cover evropského prostoru 25 Mapování land cover metropolitních oblastí Evropy 0,25 Testovací mapování land cover metropolitních oblastí Evropy 0,25 část Digitální mapy Prahy 1x10-4 Průzkumy, ortofoto mapy, podkladové mapy část UAP hl. m. Prahy 0, 20 Průzkumy, ortofoto mapy, podkladové mapy část UP hl. m. Prahy 0,25 *počet tříd byl počítán dle nejnižších úrovní klasifikačních systémů Zdroj: vlastní tvorba dle EEA (2007) a URM (2013) Určení rozdílnosti či podobnosti v klasifikaci ploch se stalo první zkoumanou otázkou práce. Tato otázka byla řešena průzkumem a porovnáním metodických zpráv příslušících k datovým sadám. Nedílným prvkem analýzy se stal i soulad názvů kategorií v anglickém a českém jazyce, to se týká datové sady CLC a z ní vycházející klasifikace Urban Atlas, viz příloha 1 a 2. Jako výchozí klasifikační systém pro porovnání byl zvolen Corine Land Cover, který je všeobecně uznávanou metodikou a má velmi propracovaný klasifikační systém. CLC obsahuje tři stupně klasifikace (příloha 1), které jsou kvalitně popsány v rozsáhlé metodice a jeví se tedy jako vhodný pro porovnání s ostatními systémy. Tab. 5 ukazuje základní třídy CLC. Pro účely srovnání dat popisujících land use byla zvolena datová sada Současný stav využití území a to zejména díky rozsáhlému spektru tříd umělých povrchů, které je možné dobře porovnat s ostatními klasifikacemi (příloha 5). 28

29 Tab. 5 První stupeň klasifikace Corine Land Cover Umělé povrchy (Artificial surfaces) Zemědělské oblasti (Agricultural areas) Lesní a polopřírodní oblasti (Forest and semi natural areas) Mokřady (Wetlands) Vodní plochy (Water bodies) Zdroj: vlastní tvorba dle EIONET (2010) Komparace proběhla dle následujícího postupu. Prvním krokem po pročtení metodických zpráv a dalších informací vztahujících se k datovým zdrojům, které se staly základem pro tuto část práce, se stalo rozdělení dat na dvě skupiny podle jejich klasifikačního přístupu, viz tabulka 4. Jednotlivé třídy skupin dat zobrazujících land cover (UA, M 11, CLC) a land use (FVU, SVU, TVU) byly porovnány na základě jejich charakteristik v průvodních zprávách. Získané informace o tom jak se kategorie shodují, byly poté v případě nejasností zkontrolovány ještě na náhodných místech v pražském regionu a jeho okolí, pokud to data dovolovala svým pokrytím. Výsledky této komparace byly zaneseny do tabulek v přílohách Na tomto místě je třeba zmínit kvalitu metodických zpráv, která byla ne vždy dostačující pro potřeby komparace. Samozřejmě datové sady jako CLC a UA mají velmi pečlivě zpracované a volně stažitelné metodické zprávy. Funkční využití území, má definované třídy nomenklatury v zákoně a to Opatřením obecné povahy č. 6/2009. Toto opatření spolu s vyhláškou č. 501/2006 by mělo sloužit i jako podklad pro strukturu klasifikace Současného stavu využití území, ovšem při pohledu na přílohy 4 a 5 je vidět, jak se klasifikace liší a z toho, po studiu těchto vyhlášek, usuzuji, že dané opatření není dostačující, co se týče charakteristiky jednotlivých kategorií SVU. Téměř žádné zprávy definující jednotlivé třídy nemají datové sady TVU a mapování M 11. Mapování M 11 sice koresponduje ve většině kategorií s daty Urban Atlas, ale rozdílné kategorie nikde popsány nejsou. K Technickému využití území taktéž nenáleží žádné podklady vysvětlující jednotlivé třídy, jediným zdrojem informací pro mne v tomto případě byly stručné informace získané z Ústavu pro rozvoj hl. m. Prahy. Vzhledem k charakteru zkoumanému území pražské metropole je pro práci prioritní zaměření na porovnání tříd v kategoriích uměle vytvořených ploch či povrchů. Proto těmto kategoriím bylo věnováno nejvíce pozornosti. Při klasifikaci ploch městského prostředí můžeme často registrovat různé varianty klasifikace městské zeleně, které byly porovnány na základě výše zmíněného postupu. Jako další základní kategorii rozlišuje CLC zemědělské oblasti. Tyto plochy, vyskytující se na okrajích a v zázemí hl. m. Prahy, byly taktéž zpracovány do přehledných tabulek. Při porovnání byly přirozeně 29

30 vypuštěny kategorie CLC nevyskytující se v Praze ani okolí (například rýžová pole). Při pohledu na tabulku č. 4 je vidět, že CLC rozlišuje mokřady od lesů a přírodních oblastí. Jelikož práce se zabývá městským prostředím s žádným územím pokrytým mokřady, není tato kategorie více zkoumána. Vzhledem k tomu, že určité kategorie nebyly plně definovány a způsob přiřazování ploch byl nejasný, byl zvolen způsob, který lépe ukáže na tyto problematické třídy nebo naopak na třídy zcela shodné. V tabulkách jsou vyznačeny tři stupně odpovídající intenzitě shodnosti daných tříd. Parametry hodnocení intenzity jsou následující: shoda velikosti zařazených jednotek a shoda charakteru zařazených jednotek. Při splnění obou parametrů jsou třídy označeny zeleně, tedy mají silnou intenzitu shodnosti, při alespoň částečné shodě charakteru zařazených ploch jsou označeny žlutě, pro případy kde je podobnost kategorií pouze v názvu anebo nejsou definice úplné je vybrána barva růžová. 4.3 Analýza klasifikačních systémů na vybraném území Po hrubé komparaci datových zdrojů byl zvolený postup hodnocení datových sad a jejich jednotlivých tříd na vybraném modelovém území. Pro tyto účely bylo zvoleno území charakterizované v kapitole 3.1. Práce se v tomto bodě zaměřila na analýzu dat na modelovém území, která se bude skládat z porovnání klasifikačních systémů a z následného sledování stavu a změn pokryvu land use/land cover, což lépe prezentuje a hodnotí řešenou problematiku. Na modelové území Křeslice, zasahuje a plně ho pokrývá všech 6 datových zdrojů, které byly k dispozici pro tvorbu této práce. Jsou to datové sady: Corine Land Cover Funkční využití území M 11 Současný stav využití území Technické využití území Urban Atlas Modelové území Průhonice, pak pokrývají právě tři datové zdroje: Corine Land Cover M 11 Urban Atlas 30