Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav základního zpracování dřeva

Transkript

1 Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva Konstrukční systémy staveb ze dřeva Bakalářská práce 2009/2010 Vojtěch Tauš

2

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Konstrukční systémy staveb ze dřeva zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:.. podpis studenta 3

4 Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval Doc. Dr. Ing. Zdeňce Havířové za podporu a trpělivost při konzultacích a za vedení při zpracování bakalářské práce. 4

5 Abstrakt Tato práce popisuje rozdělení jednotlivých konstrukčních systémů dřevěných staveb, které se realizují v ČR. V práci jsou vzájemně porovnány skladby stěn jednotlivých systémů se stejným, nebo alespoň přibližně shodným součinitelem prostupu tepla U. Pro každý konstrukční systém je vypočtena spotřeba materiálu na 1m 2 stěny obvodového pláště a uvedena tloušťka obvodové stěny. Práce je doplněna o základní výkresy projektu typového domu, pomocí nichž je stanovena užitná plocha v návaznosti na tloušťky stěn a celková plocha obvodového pláště budovy v m 2. Ta slouží pro výpočet spotřeby materiálu na konstrukci obvodového pláště pro jednotlivé systémy. Klíčová slova: dřevostavba, rámová konstrukce, masivní konstrukce, součinitel prostupu tepla, obvodová stěna, skladba stěny Abstrakt This work describes the distribution of various structural systems of wooden buildings, which are implemented in the country. The work compares individual structures of wall systems with the same, or at least approximately the same heat transfer coefficient U. For each system component is calculated the consumption of material 1m 2 of wall skin and specified curtain wall thickness. Work is supplemented by a basic drawings project typed of a house, which is determined by floor area in relation with wall thickness and total area of the building skin m 2. This is used for calculation of the material consumption for the construction of the building skin for individual systems. Key words: wooden building, frame construction, heavy construction, heat transfer coefficient, perimeter wall, wall composition 5

6 Obsah Obsah Úvod Cíl práce Metodika Literární přehled Výhody a nevýhody dřeva jako stavebního materiálu Historie dřevostaveb Proč stavět právě dřevěné stavby Současná dřevostavba Rozdělení dřevostaveb Rámová konstrukce Rámová konstrukce prováděná na staveništi - neprefabrikovaná Rámová konstrukce panelová částečně prefabrikovaná Rámová konstrukce panelová prefabrikovaná Masivní konstrukce Porovnávané parametry Součinitel prostupu tepla Tloušťka stěny Firmy zastupující jednotlivé systémy a jejich skladby obvodových stěn Rámová konstrukce Rámová konstrukce prováděná na staveništi Rámová konstrukce - částečně prefabrikovaná Rámová konstrukce - prefabrikovaná (panelová) Masivní konstrukce Kalkulace ceny stěny podle použitého materiálu Porovnání výsledků Zhodnocení výsledků Typová dřevostavba Porovnání užitných ploch Zhodnocení užitných ploch Kalkulace spotřeby materiálu pro typový dům Diskuse Závěr Seznam použité literatury Seznam internetových zdrojů Seznam obrázků Seznam tabulek

7 1 Úvod V současnosti představuje často užívaný pojem "dřevostavba" rozsáhlou oblast, ve které můžeme najít stavby různého druhu pro různé účely. Dřevostavby jsou stále častěji využívány i pro stavby, kde zatím dominovaly jiné technologie. ( Ve srovnání s okolními vyspělými státy se dřevostavby u nás v ČR staví jen zřídka. Přitom naše zalesněnost činí cca 34% území. Ve srovnání např. s USA, která je jeden z největších stavitelů dřevěných staveb, jejich zalesněnost činí cca 31 %. To že se u nás stále tak dřevostavby nestaví je nejspíš i způsobeno zakořeněnou představou, že dům k bydlení by měl být z cihel nebo kamene a měl by vydržet stovky let. Další příčinou malého podílu dřevostaveb na trhu je dle mého názoru i malá a nedokonalá informovatelnost potencionálních zákazníků o dřevěný dům. I přesto procentuální zastoupení dřevěných staveb nebo staveb na bázi dřeva u nás stále roste. Není to způsobeno tzv. výkřikem módy, ale tím, že dřevo patří mezi znovuobnovující se materiály a s tím se v dnešní době musí počítat, protože stavební materiály nerostného původu stále dochází a tím se v budoucnu bude i výrazně měnit jejich cena. Dalším důvodem proč se dřevostavby začaly více stavět než dříve je, že se zvýšila i cena energií a to až několikanásobně než dříve. Proto je velký důraz kladen na energetickou nenáročnost budov. V tomto ohledu jsou dřevostavby dobrým řešením, protože se dá u dřevostaveb dosáhnout nejen nízkoenergetických staveb, ale i pasivních a nulových staveb při zachování relativně malé tloušťky stěny. S tím souvisí í užitná plocha objektu. 7

8 2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je vzájemně porovnat různé typy konstrukčních systémů staveb na bázi dřeva, realizovaných firmami, které působí na našem trhu. Pro porovnání budou vybrány konstrukce, u kterých mají stěny obvodového pláště stejný, nebo alespoň přibližně stejný součinitel prostupu tepla (U = 0,2W/m2 *K). Současně bude zohledněna celková tloušťka stěn jednotlivých uvedených systémů. Tato práce by měla sloužit jako katalogový přehled různých systémů, které se používají při realizaci dřevostaveb na našem trhu v současné době. Bude zde uvedeno, u kterých systémů by byla za srovnatelných podmínek (U = 0,2W/m2 *K) největší užitná plocha. Dále bude uveden přehled materiálů, použitých ve skladbě stěn a přehled skladeb stěn u jednotlivých konstrukčních systémů, které budou doplněny o fotografie. Tato práce by mohla být použita jako vodítko pro zájemce o dřevostavby, kteří mají jednak vymezenou plochu určenou pro stavbu, a dále pak určité finanční možnosti. V práci budou rovněž uvedeny výhody a nevýhody dřeva při jeho použití v konstrukcích a výhody a nevýhody jednotlivých konstrukčních systémů. 8

9 3 Metodika Vzájemné porovnání jednotlivých konstrukčních systémů staveb na bázi dřeva bude provedeno na zvolených konstrukčních systémech, které se v současné době nejčastěji realizují. Budou to rámové dřevostavby prováděné přímo na staveništi, panelové rámové dřevostavby a masivní stavby ze dřeva. Ke každému systému bude vybrána příslušná firma, která se realizací daného systému dřevostaveb zabývá. U jednotlivých konstrukčních systémů budu porovnávat konstrukci stěny obvodového pláště se stejným, nebo přibližně shodným součinitelem prostupu tepla U v závislosti na tloušťce stěny. Dále popíši skladby stěn pro jednotlivé systémy a použité materiály ve skladbě. Ty budou sloužit jako podklad pro kalkulaci ceny za 1m 2 obvodové stěny. Pro další porovnání konstrukčních systémů si zvolím jednotný půdorys 1. NP rodinného domu s vhodným dispozičním řešením. Pro každý systém pak zjistím užitnou plochu v budově v návaznosti na skladbu obvodové stěny. Založení objektu předpokládám u všech konstrukčních systémů jednotné, stejně jako konstrukci střechy a výplně otvorů. Výsledek práce může sloužit jako katalogový přehled nejběžněji užívaných konstrukčních systémů dřevostaveb různých firem, působících na evropském trhu. 9

10 4 Literární přehled 4.1 Výhody a nevýhody dřeva jako stavebního materiálu Výhody: Dřevo je obnovitelným zdrojem, který roste téměř všude, a je na rozdíl od ostatních materiálů nevyčerpatelný (více jak 50 % světové produkce je ovšem použito na palivo). Je vysoce estetickým materiálem s velkou přirozenou variabilitou barev a textur. Působí příjemně jak na dotek tak i na pohled, čehož nejsou schopny konkurenční materiály. Ve srovnání se svojí hmotností (hustotou) vykazuje vysokou pevnost a pružnost. Má dobré tepelně a elektroizolační schopnosti a malou teplotní roztažnost. Má výborné akustické vlastnosti používané ve výrobě hudebních nástrojů. Z chemického hlediska nekoroduje a je odolné proti středně koncentrovaným kyselinám. Je snadno opracovatelné s malou spotřebou energie. Má schopnost držet spojovací prostředky a je snadno lepeno. Je hlavním zdrojem celulózy, která je základem řady dalších výrobků, a ligninu, který neumíme výrazněji zužitkovat. Je ekologicky odbouratelné a recyklovatelné, je zdrojem energie při přímém spalování nebo výrobě hořlavých plynů. Nevýhody Dřevo je hygroskopický materiál, který má schopnost měnit svoji vlhkost podle vlhkosti okolního prostředí. Schopnost suchého dřeva poutat stavebními látkami buněčné stěny, celulózou a hemicelulózami, kapaliny a plyny vyplývá z ontogeneze elementů dřeva. 10

11 Nepříjemným důsledkem změny obsahu (kapalin) ve dřevě jsou rozměrové změny (sesychání, bobtnání) a také změny pevnosti a pružnosti při mechanickém namáhání.. Tak jako se liší anatomická stavba dřeva ve 3 základních směrech podélném, radiálním a tangenciálním liší se v těchto směrech i vlastnosti dřeva. Vlastnosti dřeva jsou tedy závislé na rovinné symetrii mají anizotropní charakter. Nejvíce se anizotropní charakter projevuje při rozměrových změnách spojených s příjmem a výdejem vody, pohybem vlhkostních a tepelných polí ve dřevě, a zejména při mechanickém namáhání. Anizotropie dřeva vyplívá z orientace základních chemických stavebních sloučenin, respektive orientace vazebných sil. Dřevo je hořlavým materiálem a podléhá degradaci vlivem působení biotických činitelů. Dřevo je biologický rostlý materiál a je nehomogenní. Nehomogenita vzniká již na submikroskopické a mikroskopické úrovni (struktura zdřevnatělé buněčné stěny, dřeňové paprsky a stavba pletiv) a je zdůrazněna na úrovni makroskopické (jádro, běl, jarní a letní dřevo). Důsledkem je značná proměnlivost vlastností dřeva, které jsou navíc ovlivněny i faktory prostředí během tvorby dřeva. (Horáček, 2001) Tyto vlastnosti jsou velmi důležité pro správné využití dřeva jako stavebního materiálu. Díky poznání dřeva lze jeho negativní vlastnosti částečně nebo i úplně odstranit. Ochrana proti biotickým i biotickým škůdcům lze dosáhnout chemickou ochranou. I když je dřevo anizotropní materiál, tedy v různých směrech má různé vlastnosti, můžeme tyto negativní vlastnosti dřeva nahradit použitím materiálů na bázi dřeva jako jsou velkoplošné materiály. 4.1 Historie dřevostaveb Dřevo jako materiál na stavbu se používá už stovky let. Už od počátku člověk používá dřevo na drobné chýše a přístřešky. Od počátku dřevo patří společně 11

12 s kamenem a hlínou mezi nejpoužívanější stavební materiály. I když kámen už není tak běžným stavebním materiálem a hlína se modifikovala na pálené či nepálené cihly nebo tvárnice, tak si dřevo zachovává své jedinečné vlastnosti. Když srovnáme jak se stavěly domy ze dřeva v antických dobách a ve středověku, tak se zase tak moc od dnešních konstrukcí nemění. Stále se používají dva základní systémy. Jsou to konstrukce masivní (plošná) a konstrukce trámová. Masivní konstrukce je z trámů, opracovaných kmenů, nebo deskového a fošnového řeziva, které jsou sestaveny a spojeny k sobě v horizontálním směru. Nejznámějším představitelem těchto konstrukcí jsou sruby a roubené stavby. Konstrukce trámové jsou složeny z vertikálních prvků s nosnou funkcí, které mají určité rozestupy od sebe a jsou spojeny horizontálními prvky. Toto spojení dává této konstrukci vzájemnou stabilitu. Nejvýznamnějším představitelem této konstrukce jsou hrázděné stavby. Dále mezi ně patří skeletové a rámové konstrukce. Ten největší rozdíl mezi novodobými a historickými dřevěnými stavbami je v použití materiálu na vyplnění stěn. V tomto ohledu šel vývoj dřevostaveb a o hodně dopředu. Těmito materiály se dá dosáhnout úspory nákladů na energii. (Vaverka, 2008) 4.3 Proč stavět právě dřevěné stavby To že začal člověk stavět obydlí ze dřeva nebylo způsobeno tím, že myslel na ekologii, náročnost na energii nebo vliv na životní prostředí. Stavěl ze dřeva z prostého důvodu a tím byla dostupnost a víceméně lehký transport materiálu. S tím se staví i dnes, ale do této operace vstupuje více faktorů. Mezi tyto faktory patří už zmiňovaná náročnost na energie a s tím i zvyšující se cena zděných staveb. A nejenom že tyto materiály jsou vyčerpatelné, tedy nejsou znovuobnovující se, ale jejich cena stále roste. Navíc tyto stavební materiály ohrožují životní prostředí. (Kottjé, 2008) 4.4 Současná dřevostavba Dřevostavba představuje systém, ve kterém lze najít mnoho odlišných odvětví. Tyto stavby mohou sloužit různým účelům. Často je pojem dřevostavba označována jako dřevěná konstrukce, ale tyto pojmy nemají stejný význam. 12

13 Dřevěná konstrukce je jen část dřevostavby, která sice má velmi velký vliv na dřevostavbu, ale je jen její částí. Proto i sebelepší navržení dřevěné konstrukce může mít v konečném systému destruktivní následky na dřevostavbu jako takovou. Jsou však i konstrukce, které jsou tvořeny pouze dřevěnou konstrukcí, jako například zahradní altány, přístřešky pro auta nebo lehké sklady pro dřevo na topení. Dřevěné konstrukce jsou také používány na stavbu hal nebo mostních konstrukcí. Hlavně tam kde se dají využít vlastnosti dřeva. Na haly se například hojně využívá lepené lamelové dřevo, které se dá ohýbat, dosahuje velkých rozpětí (protože jako u nábytku lze jednotlivé lamely délkově nastavovat pomocí ozubu do požadovaných délek) a výhodou je i nízká hmotnost spojená s hustotou dřeva. Z toho vyplívá, že dřevostavba je složená z dřevěné konstrukce a dalších materiálů, které tuto konstrukci zpevňují a dodávají ji i akustické, tepelně izolační vlastnosti. A tuto dřevostavbu chrání před vnějšími vlivy, které by ji mohly poškodit nebo znehodnotit. (Růžička, 2008) 4.5 Rozdělení dřevostaveb S historickým vývojem se dřevostavby rozdělily do několika systémů, které se liší použitím materiálů. Tím je myšleno, že stále je hlavním konstrukčním materiálem dřevo, ale v různých modifikacích nebo tvarech. S tímto rozdělením má každý systém své výhody a nevýhody. Ty by měl zákazník znát nebo by měl být s nimi obeznámen. Dalším kritériem pro výběr stavebního systému je i cena. Ta se může až razantně lišit. A v neposlední řadě by měla stát i energetická náročnost na provoz dřevostavby. Dřevostavby můžeme rozdělit na : Rámová konstrukce prováděná na stavbě panelová Skeletová konstrukce 13

14 Hrázděná konstrukce Ballon - Frame Masivní konstrukce Platform - Frame Srubová konstrukce V současné době se realizují hlavně tyto systémy: Rámová konstrukce Skeletová konstrukce Srubová konstrukce Stavby z masivního dřeva 4.6 Rámová konstrukce Tato konstrukce patří mezi stavby z tyčových prvků. Dá se rozdělit podle stupně prefabrikace na. Buď je rámová konstrukce úplně prefabrikovaná, částečně prefabrikovaná nebo není prefabrikovaná vůbec. Stěna úplně prefabrikovaná je včetně okenních i dveřních výplní, tepelných izolací a dalších částí stěny je vyrobena a sestavena v kryté hale a dále je sestavena na staveništi. U částečné prefabrikace je v kryté hale sestavena stěna s jednostranným opláštěním většinou z vnější strany objektu a tyto stěny jsou pak sestaveny na staveništi, kde se dodatečně opláští i z vnitřní strany. Jiným druhem částečné prefabrikace je, že je stěna opláštěna z obou stran a po sestavení na staveništi se dodatečně zatepluje a omítá. Pak ještě existuje rámová konstrukce, která není vůbec prefabrikovaná. U tohoto systému se stěny přímo sestavují na staveništi. Každý ze systému je sestaven z nosné části z tyčových prvků, které jsou opláštěny dřevem nebo materiálem na bázi dřeva. Tento plášť má v konstrukci velmi důležitou funkci, protože pomáhá přenášet síly, které působí na konstrukci. 14

15 Nejpoužívanějšími materiály, které se používají na plášť jsou OSB desky nebo dřevovláknité desky a dřevotřískové desky. Každý ze systémů má své výhody i nevýhody. O těchto výhodách a nevýhodách se zmíním u každého ze systémů Rámová konstrukce prováděná na staveništi - neprefabrikovaná U rámové dřevostavby realizované přímo na staveništi se dovezou jednotlivé přířezy. Ty se spojují natupo nebo pomocí hřebíků. Konstrukce dřevěného rámu se sestavuje ve vodorovné poloze (na podlaze), potom se celá zvedá do svislé polohy, kde se musí provizorně zavětrovat. Důležité je provést kontrolu svislosti a rovinnosti jednotlivých prvků. Všechny stěny jednoho podlaží se v úrovni horního rámu převáží druhým vodorovným rámem, který vlastně plní funkci obvodového věnce. Dočasné zavětrování diagonálními vzpěrami a podporami je možné odstranit a po provedení výztužného opláštění. (Vaverka, 2008) Modul, který se nejčastěji používá pro vzdálenost os sloupků je 600 nebo 625 mm. Sloupky tedy tvoří nosnou část stavby a ztužující část tvoří aglomerované velkoplošné materiály na bázi dřeva. Jako jsou například OSB desky nebo sádrovláknité desky. Technologický postup: - konstrukční řezivo sušené hoblované, případně lepené KVH nebo lepené dřevěné I nosníky - plošné ztužení velkkoformátovými deskami OSB, DHF nebo sádrovláknitými deskami - kompletace nosné kostry stěn s následným vztyčením a osazením většinou bez mechanizace za využití jejich současného vzájemného vázání a prostorového ztužení včetně vzájemné montáže stropních a střešních konstrukcí - dokončení vnějšího obalu domu - uzavření stavby proti povětrnosti (osazení výplní otvorů, krytiny a klempířských prvků, fasády) - teprve poté vyplnění stěn tepelnou izolací, celoplošné zadělání parotěsnou fólií z vnitřní strany (u difúzně uzavřené konstrukce) či parozábranou z velkoformátových desek OSB (u difúzně otevřených konstrukcí) 15

16 - následuje montáž vnitřních pohledových velkoformátových desek (sádrokarton, sádrovlákno) na různou formu přídavných roštů, přičemž instalace jsou souběžně rozváděny v prostoru mezi vnitřní deskou a nosnou konstrukcí - kompletace podlah, obkladů, vnitřní truhlářské prvky, kompletace zařizovacích předmětů( Obr.1(ukázka rámové konstrukce prováděné na staveništi - neprefabikované) ( Výhody : Konstrukce nenáročná na velké průřezy přířezů Zdravotní nezávadnost Velká variace tvarů objektu Podobnost zděným domům Dobré tepelně izolační vlastnosti vztažené na jejich tloušťku stěny Možnost ruční manipulace Dostupnost i na hůře dostupná místa Nevýhody : Náročnost na kvalitu a přesnost Dělníci musí být manuálně vzruční Řezivo na stavbě musí být chráněno proti vnějším vlivům 16

17 4.6.2 Rámová konstrukce panelová částečně prefabrikovaná U realizace panelové rámové konstrukce, která je částečně prefabrikovaná je v hale sestaven panel už s otvory pro dveře nebo okenní otvory a je opláštěn jen z jedné strany. Tyto panely se přivezou na staniště a spojí se dohromady pomocí spojovacích elementů. Sestavené stěny se opláští z vnitřní strany a takto zhotovená konstrukce se už může zastřešit a dodělávat další úpravy v objektu. Tyto konstrukce se hojně využívají v západní Evropě a v Americe. U tohoto typu dřevostavby se používají stejné průřezy sloupků jako u rámových dřevostaveb prováděných na staveništi i ve stejných modulech. Tento způsob výroby rámové konstrukce je výhodný z hlediska přesnosti spojení a složení stěn. Je to způsobeno i technikou, která se buď na stavbu vůbec nedá dopravit, nebo by její dopravení bylo příliš nákladné. Jedná se např. o NC nebo CNC stroje. Takto zhotovené panely se přímo dovezou na staveniště kde se složí dohromady. Montáž je proto velmi rychlá. Rámové konstrukce v konečné úpravě vypadají jako zděný objekt. Obr.2 (ukázka rámové konstrukce panelové - částečně prefabrikované) ( /stavba.asp?c=a090211_125545_rodinne_domy_rez) Dalším typem částečně prefabrikované panelové rámové konstrukce je konstrukce, která se vyrábí ve výrobním závodě podobně jako panelová rámová konstrukce. Nosnou částí jsou stále prvky tyčového průřezu. Velmi využívaný průřez je 60x140mm 17

18 nebo 60x180mm. Nosná část je tvořena svislými stojkami, které mají zvolený modul 600mm nebo 625mm. Tento modul má velký význam, protože se v tomto modulu vyrábí další materiály, které se v dřevostavbách objevují. Jsou to například velkoplošné dílce jako např. OSB desky nebo dřevotřískové desky. Tím, že se dodržuje zvolený modul, tak odpadá práce při krácení velkoplošných materiálů a tím i efektivita práce. Tyto stojky jsou pak spojeny s horními a spodními vodorovnými trámky většinou tzv. na tupo a pomocí upevňovacích elementů jako např. hřebíků. Mezi svislé trámky se pak vkládá tepelná izolace. Vše je prováděno v krytých odvětrávaných halách, kde se dosahuje vysoké efektivity práce a rychlosti montáže stěn. Částečně prefabrikované stěny mají opláštění z obou stran a takto zhotovené stěny se přivezou na staveniště, kde se spojí dohromady a až na staveništi se dodělává tepelní izolace z vnější strany a omítka. (Vaverka, 2008) Výhody : Rychlá montáž Konstrukce nenáročná na velké průřezy přířezů Všechny dílce jsou vyráběny v klimatizovaných halách Velká produktivita práce Zdravotní nezávadnost Podobnost zděným domům Dobré tepelně izolační vlastnosti vztažené na jejich tloušťku stěny Nevýhody: Náročnost na kvalitu a přesnost Dělníci musí být manuálně vzruční Nutná výrobní hala Zdvihací prostředky Malá variabilita tvarů objektu 18

19 4.6.3 Rámová konstrukce panelová prefabrikovaná Tato konstrukce je velmi podobná předešlé částečně prefabrikované konstrukci, ale navíc tato stěna má venkovní tepelnou izolaci. Takže předem vyrobená stěna složená z nosné části obalená velkoplošným materiálem a vyplněná tepelnou izolací včetně výplní otvorů oken a dveří se doveze na staveniště kde se složí. Protože se ve výrobní hale počítá s velkou přesností, musí být základ na dřevostavbu velmi přesně zhotoven, protože pozdější úpravy přímo na staveništi s sebou přinášejí zbytečné problémy v sestavení konstrukce. Výhody a nevýhody jsou stejné jako při částečně prefabrikované rámové konstrukce. Technologický postup: - sušené hoblované konstrukční řezivo, případně lepené KVH nebo lepené dřevěné I nosníky - plošné ztužení velkoformátovými deskami OSB nebo sádrovláknitými deskami - příprava částí konstrukce na budoucí spínání panelů na stavbě - uložení tepelných izolací do stěn a veškerých instalačních rozvodů - parotěsná fólie (v dizúzně uzavřených konstrukcí ) a opláštění druhé strany panelu deskovými materiály na bázi dřeva nebo sádrovlákna podle typu konstrukce a požadavků a požadavků na funkci konstrukce - převoz velkorozměrových plošných prvků a následné sestavení předchystaných dílců pomocí těžké techniky na připravené základové desce - řemeslné dokončení domu na staveništi podle míry prefabrikace ( 19

20 Obr.3 (ukázka rámové konstrukce panelové prefabrikované) ( 4.7 Masivní konstrukce Pod pojmem masivní konstrukce si můžeme představit nejen sruby, roubenky, ale i dřevostavby u nichž jsou stěny tvořeny z masivních bloků. Sruby a roubenky se stavěli již v dávných dobách a zachovali se dodnes. Tyto systémy mají stěnu tvořenou prvky libovolných průřezů. Nejčastějšími průřezy jsou kruh, čtverec, obdélník nebo i elipsa. Tyto prvky se sestavují v horizontální poloze a spoj je většinou na pero a drážku. Tyto spoje mohou být zdvojené nebo ztrojené a do spojů se přidává tmel pro utěsnění. Rostlé dřevo ve stavbě pracuje, proto se začalo užívat lepeného lamelového dřeva kvůli jeho lepším fyzikálním vlastnostem jako je např. bobtnání a sesychání. Sruby a roubenky se mohou vyrábět ručně, přímo na staveništi nebo se stěny vyrobí ve výrobním závodě. U ruční výroby jsou zpravidla prvky stěny kruhového tvaru a větších průřezů než u staveb vyrobených ve výrobním závodě. Sruby a roubenky mohou v interiéru a exteriéru zachovávat svoji přirozenou estetickou hodnotu, nebo se tváří jako novodobé dřevostavby z masivního dřeva zvenku s omítkou. U těchto staveb je však velmi těžké docílit tepelně-izolačního standartu pro běžné bydlení, proto jsou tyto 20

21 stavby většinou vedeny jako rekreační objekty pro celoroční užívání a ne jako rodinné domy. Moderním systémem masivních staveb jsou stavby jejichž stěny jsou tvořeny masivními bloky. Materiálem je buď rostlé masivního dřevo, nebo matriály na bázi dřeva. Toto dřevo se pak spojuje do bloků lepením, skládáním nebo vrstvením. (Kolb, 2008) Lepené masivní bloky jsou slepeny z vrstev lichého počtu. Většinou jsou to třívrstvé, pětivrstvé nebo sedmivrstvé. Sedmivrstvé masivní bloky se využívají především na stropní konstrukce. Tyto vrstvy jsou složeny z lamel prkenného průřezu, položených vedle sebe. Tyto prkna vždy nemají požadovanou délku, tudíž se nastavují na délku pomocí ozubu. Takto se vytváří všechny vrstvy bloku. Každá z vrstev je oproti té předchozí otočena o 90º a mezi sebou jsou vrstvy spojené pomocí lepidla. Na plochu bloku z interiérové strany mohou být kladeny nároky na estetickou hodnotu, proto se interiérová strana dělá jako pohledová bez viditelných vad a nebo s minimem vad a viditelných ozubů. Pokud nejsou na tuto pohledovou stranu kladeny nároky na estetickou hodnotu, obkládá se tato stěna sádrokartonem. Z vnější strany se pak dává tepelná izolace v tloušťce takové, aby byly zajištěny tepelně-izolační nároky na stavbu. Skládané masivní bloky jsou složeny z prken nebo lamel kladených k sobě širší stranou spojených pomocí kolíků nebo hřebíků. Šířka prken nebo lamel je celková šířka bloku. Jako u lepených masivních bloků je u skládaných masivních bloků někdy kladen nárok na estetickou hodnotu interiérové pohledové strany. Také se tepelná izolace klade z vnější exteriérové strany. Bloky z masivního dřeva se mohou používat také jako stropní konstrukce nejen dřevěných masivních konstrukcí, ale i např. u konstrukcí rámových. Alternativou k lepenému vrstvenému dřevu je vytváření masivních bloků lepením dvouvrstvé desky s nalepenými nosnými žebry pro konstrukce stropu nebo stěnových dílců s dutinami ve středové vrstvě. Stěnový dílec vylehčený otvory je opět v konstrukci doplněn vrstvou tepelné izolace na vnější straně obvodového pláště, ve stropních dílcích jsou mezery mezi nalepenými žebry vyplněny izolací, případně mohou být využity pro vedení instalačních rozvodů. (Vaverka, 2008) Ještě jedním způsobem skládaných masivních dřevěných bloků je, že jsou jednotlivé vrstvy diagonálně, vodorovně a svisle kladeny k sobě a vzájemně spojeny pomocí hřebíků kromě středové vrstvy. Pro lepší tepelně-izolační vlastnosti bloků se do jednotlivých prken ve všech vrstvách frézují drážky, které pak slouží jako vzduchové mezery. 21

22 Obr.4 (ukázka masivní konstrukce) ( /stavba.asp?c=a090225_123632_stavba_web) Výhody : Využití vlastností dřeva Stavbu lze realizovat přímo na staveništi Příjemné prostředí díky dřevěným stěnám Stavba je velmi pevná Možnost více podlaží Lze dosáhnout hodnot pasivních domů Nevýhody : Velká spotřeba dřeva Delší čas výstavby než např. u rámové konstrukce Musí se počítat s nadmírou na sesychání Vyšší cena, kvůli spotřebě dřeva Vysoké náklady za dopravu na delší vzdálenosti Potřeba těžkých strojů přímo na stavbě 22

23 5. Porovnávané parametry Porovnávané parametry budou součinitel prostupu tepla a tloušťka stěny Součinitel prostupu tepla Prostup tepla, např. obvodovou konstrukcí, je součtem vedení tepla materiálem a přestupů tepla na obou stranách stěny. Prostup tepla je vyjádřen součinitelem prostupu tepla (U), který určuje množství tepla (výkon), které za hodinu projde stěnou 1 m 2 při rozdílu teplot vzduchu, na obou stranách, 1 C. Např. pro běžné tepelně technické posouzení venkovní stěny, při výpočtu tepelné ztráty, se uvažují konstantní výpočtové hodnoty součinitelů přestupu tepla, které však závisí od proudění vzduchu podél konstrukce. ( Tloušťka stěny Stěna musí v dřevěné stavbě splňovat nejen nosnou funkci, ale i tepelně-izolační funkci, akustickou funkci, požárně-bezpečnostní funkci a mnoho dalších funkcí, s kterými se mění i skladba stěny. Proto se při návrhu skladby musí počítat s jednotlivými funkcemi a zohledňovat je ve stěně. V této skladbě se pak projevují různé materiály o různých tloušťkách a ty pak mají vliv na konečnou tloušťku celé stěny. Tato tloušťka stěny pak ovlivňuje užitnou plochu celého objektu. 23

24 6. Firmy zastupující jednotlivé systémy a jejich skladby obvodových stěn Vybral jsem firmy, které realizují jednotlivé systémy a působí na našem trhu. V práci budou popsány skladby obvodových stěn, které tyto firmy používají do svých dřevostaveb. Tyto by měly mít stejný nebo alespoň přibližně stejné součinitel prostupu tepla (U). 6.1 Rámová konstrukce Rámová konstrukce prováděná na staveništi Avanta Systeme, spol. s r.o. Skladba obvodové stěny: Obr.5 (skladba stěny Avanta systeme s.r.o.) 24

25 Avanta systeme s.r.o. Popis vrstvy Tloušťka (mm) omítka 4 izolace - polystyren 100 OSB deska 15 tepelná izolace z minerální vaty 140 nosná konstrukce 140 parotěsná folie 0 tepelná izolace z minerální vaty 50 kovový rošt na sádrokartonové desky 50 sádrokartonová deska 12,5 Celkem tloušťka 322 Součinitel prostupu tepla U=0,20 W/m2K Tab.1 (tloušťky jednotlivých vrstev ve skladbě stěny Avanta systéme s.r.o.) Popis konstrukce: Nosné stěny tvoří dřevěné rámové konstrukce, které jsou prostorově ztuženy vnějším pláštěm z dovozových dřevoštěpkových desek OSB. Tyto tvoří pevnou a současně rovnou podkladní plochu pro osazení vnějšího zateplovacího systému. Vnitřní opláštění se standardně provádí pomocí sádrokartonových konstrukcí. V místě s většími nároky na hmotnost dodatečně zavěšovaných předmětů, které se předem nedají přesně navrhnout a umístit, použity jsou desky Fermacell. Mezi vnitřním a vnějším opláštěním je bohatě dimenzovaná tepelná izolace, několikanásobně překračující možnosti zateplení objektu ve zděné nebo podobné technologii při celkové tloušťce stěny cca 250mm. Tato tloušťka také umožňuje maximální využití a zhodnocení plochy. ( Tato konstrukce má součinitel prostupu tepla U=0,2 W/m2K 25

26 Bezvastav, s r.o. Skladba obvodové stěny: Obr.6 (skladba stěny Bezvastav, s.r.o.) Bezvastav, s.r.o. Popis vrstvy Tloušťka (mm) akrylátová omítka s perlinkou a lepidlem 10 fasádní polystyren 80 sádrovláknitá deska + lepidlo pro EPS 12,5 skelet z KVH hranolů 140 tepelná izolace z minerální vlny 140 parozábrana 0 technická mezera 65 rošt pro sádrokartonovou desku 65 sádrokartonová deska 12,5 Celkem 320 Součinitel prostupu tepla U=0,19 W/m2K Tab.2 (tloušťky jednotlivých vrstev ve skladbě stěny Bezvastav s.r.o.) 26

27 Popis konstrukce: Nosná konstrukce je tvořena pomocí KVH hranolů profilu 140x50mm. Je to tzv. fošnový systém. Jako vnější plášť jsou použity sádrovláknité desky, na které je nalepen fasádní polystyren, který je opatřen akrylátovou omítkou s perlinkou. Mezi KVH hranoly je tepelná izolace pro zlepšení tepelně-izolačních vlastností. Vnitřní prostor je vybaven parozábranou, roštem společně s technickým prostorem pro vedení instalací. Stěna je z vnitřní strany opláštěna protipožární sádrokartonovou deskou. Celkový součinitel prostupu tepla U=0,19 W/m2K. ( Rámová konstrukce - částečně prefabrikovaná Bajulus, s r.o. Skladba obvodové stěny: Obr.7 (skladba stěny Bajulus, s.r.o.) 27

28 Bajulus, s.r.o. Popis vrstvy Tloušťka (mm) termofasáda s minerální omítkou 54,5 konstrukční deska 13 izolace z minerální vaty 140 nosná konstrukce 140 parotěsná reflexní fólie 0 instalační předstěna + dřevěný rošt 30x60mm 30 konstrukční deska 13 sádrokartonová deska 12,5 Celkem tloušťka 263 Součinitel prostupu tepla U=0,18 W/m2K Tab.3 (tloušťky jednotlivých vrstev ve skladbě stěny Bajulus, s.r.o.) Popis konstrukce: Nosnou částí konstrukce stěny je řezivo KVH. KVH je stavební řezané dřevo z jehličnanů. Je to produkt se sledovanou kvalitou a jasně definovanými vlastnostmi. Vlhkost dřeva KVH je 15%. KVH je hoblované, se strženými hranami a je vyráběno metodou nekonečného vlysu. KVH zabudované do konstrukce je rozměrově stálé, bez dodatečných deformací a bez potřeby impregnace. Z vnější strany je termofasáda s minerální omítkou, které jsou přichyceny na konstrukční desce. Mezi KVH hranoly je tepelná izolace z minerální vaty o stejné tloušťce jako nosná konstrukce.z vnitřní strany nosné konstrukce je parotěsná reflexní fólie. Další vrstvou je instalační předstěna, která vytváří prostor ve kterém lze bezproblémově vést elektroinstalace. V technických místnostech a koupelnách je tloušťka předstěn rozšířena pro vedení zdravoinstalací. Tím je parotěsná fólie chráněna před poškozeními, která vznikají při provádění rozvodů u konstrukcí bez instalačních předstěn a jejich oprava je problematická a mnohdy nedostatečná. Poškození parotěsné vrstvy má za následek vnikání vodní páry do konstrukce, kde v zimních měsících kondenzuje a způsobuje ztrátu tepelných vlastností konstrukce a její degradaci. Reflexní parotěsná fólie v kombinaci se vzduchovou mezerou mezi fólií 28

29 a konstrukcí předstěny působí jako dodatečná izolace nahrazující až 5 cm minerální vaty. ( Rámová konstrukce - prefabrikovaná (panelová) Haas Fertigbau, spol. s r.o. Skladba obvodové stěny: Obr.8 (skladba stěny Haas Fertigbau,spol s.r.o.) Haas-fertigbau spol. s.r.o. Popis vrstvy Tloušťka (mm) minerální omítka 4 tvrzená pěnová hmota - těžko vznětlivá 40 dřevotřísková deska V izolační deska z minerální vlny 140 nosná konstrukce 140 dřevotřísková deska V20 13 parozábrana 0 sádrokartonová deska 12,5 Celkem tloušťka 223 Součinitel prostupu tepla U=0,20 W/m2K Tab.4 (tloušťky jednotlivých vrstev ve skladbě stěny Haas Fertigbau,spol. s.r.o.) 29

30 Popis konstrukce: Nosná konstrukce je tvořena nosnými masivními trámky profilu 140x60 mm. Mezi těmito trámky, které jsou od sebe vzdáleny 625mm se vkládá tepelná izolace z minerální vlny o stejné tloušťce, jako jsou nosné trámky. Z vnější strany stěny je tvrzená těžko vznětlivá pěnová hmota a minerální omítka. Tato izolační vrstva je spojena s dřevotřískovou deskou. Na vnitřní straně směrem od nosných trámků je také dřevotřísková deska s parozábranou. Poslední vrstvou je sádrokartonová deska. Takto smontovaný panel včetně výplní otvorů se odveze na staveniště, kde se smontovává dohromady. Součinitel prostupu tepla této stěny je U=0,20 W/m2K. RD Rýmařov, s.r.o. Skladba obvodové stěny: Obr.9 (skladba stěny RD Rýmařov, s.r.o. 30

31 RD Rýmařov s.r.o. Popis vrstvy Tloušťka (mm) termofasáda 107 sádrovláknitá deska 15 dřevěný rám 120 tepelná izolace 120 parozábrana 0 dřevěný rám 40x60mm 40 tepelná izolace 40 sádrovláknitá deska 15 Celkem tloušťka 297 Součinitel prostupu tepla U=0,16 W/m2K Tab.5 (tloušťky jednotlivých vrstev ve skladbě stěny RD Rýmařov, s.r.o.) Popis konstrukce: Nosnou konstrukcí stěny jsou trámky profilu 120x60mm, které jsou od sebe vzdáleny v modulu 625mm. Mezi těmito trámky je tepelná izolace z minerální vlny o tloušťce 120mm. Z nvější strany stěny je sádrovláknitá deska s termofasádou o tloušťce 107mm. Z vnitřní strany stěny je parozábrana s tepelnou izolací a sádrovláknitá deska s instalační předstěnou a minerální vlnou jako tepelnou izolací. Součinitel prostupu tepla této stěny je U=0,16 W/m2K. 31

32 Atrium s.r.o. Obr.10 (skladba stěny Atrium, s.r.o.) Atrium s.r.o. Popis vrstvy Tloušťka (mm) omítka 4 izolace - polystyren 40 sádrovláknitá deska 12,5 tepelná izolace 140 dřevěný rám 140 sádrovláknitá deska 15 PE folie 0 instalační mezera + rošt na SKD 60 sádrokartonová deska 15 Celkem tloušťka 287 Součinitel prostupu tepla U=0,21 W/m2K Tab.6 (tloušťky jednotlivých vrstev ve skladbě stěny Atrium, s.r.o.) 32

33 Popis konstrukce: Nosná konstrukce je z dřevěných trámů o rozměru 140x60mm vyplněná tepelnou izolací o stejné tloušťce z minerální vlny. Jako opláštění z vnitřní strany je použita sádrovláknitá deska tloušťky 15mm a na ní je PE fólie. Celou konstrukci uzavírá sádrokartonová deska Fermacell o tloušťce 15mm. Mezi dřevotřískovou deskou a sádrokartonovou deskou je instalační mezera o tloušťce 40mm. Z vnější strany je strukturní omítka s polystyrénem o tloušťce 40mm. Mezi polystyrenem a nosnou konstrukcí je sádrovláknitá deska Fermacell o tloušťce 12,5mm. Celá tato konstrukce má součinitel prostupu tepla U = 0,21 W/m2K. 6.2 Masivní konstrukce Masivní konstrukce jsou takové, u kterých je masivní část stěnových, stropních, případně i střešních dílců tvořena vrstvou dřeva, která je zřetelně oddělena od vrstvy izolační a tvoří nosnou část dílců v konstrukci. (Vaverka, 2008) KLH Obr.11 (skladba stěny KLH) 33

34 KLH Popis vrstvy Tloušťka (mm) dřevěný obklad 18 vzd. odvětrávaná mezera + dř.rošt 30x30mm 30 pojistná difuzní fólie 0 vertikální laťování 80x80mm 80 tepelná izolace 80 horizontální laťování 80x80mm 80 tepelná izolace 80 parozábrana 0 panel KLH 3vrstvy-94mm 94 sádrokartonová deska 12,5 Celkem tloušťka 315 Součinitel prostupu tepla U=0,20 W/m2K Tab.7 (tloušťky jednotlivých vrstev ve skladbě stěny KLH) Popis konstrukce: KLH panel je velkoformátový konstrukční materiál vyrobený slepením smrkového řeziva ve 3, 5 nebo 7 vrstvách. Sousední vrstvy jsou uloženy vždy kolmo k sobě. Hoblované a vysušené smrkové desky v tloušťkách mm jsou lepeny PUR lepidlem ve velkoformátovém lisu. Po slepení se panely opracovávají na CNC strojích. Při maximálním formátu 2,95 x 16,5 m a tloušťkách od 60 do 320 (500) mm, získává užití KLH panelů při stavbě obytných domů, výrobních hal nebo kupříkladu mostů úplně novou perspektivu. Z vnitřní strany mohou být panely pohledové, nebo se aplikují různé druhy obložení. Nosná konstrukce z KLH panelů je díky své vzduchotěsnosti a nenáročnosti na rizikové detaily kvalitním základem pro nízkoenergetické a pasivní budovy. ( Stěna o tloušťce 315mm se skladbou 94 mm KLH mm izolace má součinitel prostupu tepla U = 0,20 W/(m 2 K). 34

35 Novatop Obr.12 (skladba stěny Novatop) Novatop Popis vrstvy Tloušťka (mm) dřevěný obklad vodorovný 18 vzduchová odvětrávaná mezera 30 dřevěná lať 30x50 mm 30 pojistná difúzní fólie 0 dřevovláknitá deska 40 dřevovláknitá deska 80 masivní dřevěná stěna NOVATOP STATIC 124 dřevovláknitá deska 50 dřevěný hranol 50 sádrovláknitá deska 10 Celkem tloušťka 352 Součinitel prostupu tepla U=0,20 W/m2K Tab.8 (tloušťky jednotlivých vrstev ve skladbě stěny Novatop) 35

36 Popis konstrukce: Desky NOVATOP STATIC jsou zpracovány z lamel z masivního dřeva. Vlhkost při expedici je okolo 10%. Nejčastěji jsou desky dodávány jako prefabrikáty hotové k montáži bez další potřeby opracování na stavbě. Díky tomu, že jsou desky ve velkých formátech, mají desky velkou hmotnost. I díky tomu je doporučeno desky finálně opracovávat už ve výrobě. Jelikož jsou desky vyrobené z masivního dřeva, tak desky mají fyzikální vlastnosti jako rostlé dřevo a musí se počítat s bobtnáním a sesycháním. Proto je nutné panely skladovat v příznivých podmínkách. Pokud by byly panely vystaveny extrémním podmínkám, hrozila by tvorba trhlin a deformacím spojených se sesycháním a bobtnáním dřeva. ( Z vnější strany stěny je dřevěný obklad a vzduchová odvětrávaná mezera. Další vrstvou je pojistná difúzní fólie. Dalšími a to tepelně izolačními vrstvami v této stěně jsou dřevovláknité desky o celkové tloušťce 120mm. Nosnou částí tohoto systému je masivní dřevěná stěna NOVATOP STATIC o tloušťce 124mm. 36

37 7 Kalkulace ceny stěny podle použitého materiálu Při kalkulaci ceny jsem využil programu RTS Stavitel+, který pracuje na principu srovnávání průměrných cen materiálů. Tento program se především používá pro kalkulaci cen a vytváření rozpočtů nejen pro zděné stavby, ale i dřevostavby. Ceny materiálů, které nebyly v tomto programu uvedeny jsem zjišťoval telefonicky, případně na internetu. Všechny ceny materiálů jsou bez DPH. Avanta Systeme, spol. s r.o. Popis vrstvy Cena za 1m 2 (Kč) Zateplovací systém 486,92 OSB deska 176,23 tepelná izolace z minerální vaty 247,94 nosná konstrukce 114,42 parotěsná folie 42,22 tepelná izolace z minerální vaty 88,69 kovový rošt na sádrokartonové desky sádrokartonová deska 203,30 Cena celkem 1359,72 Tab.9 (cena vrstev ve skladbě stěny Avanta systéme, spol. s.r.o.) Bezvastav, s r.o. Popis vrstvy Cena za 1m 2 (Kč) zateplovací systém 486,92 sádrovláknitá deska 154,27 skelet z KVH hranolů 261,76 tepelná izolace z minerální vlny 247,94 parozábrana 42,22 technická mezera 0 rošt pro sádrokartonovou desku sádrokartonová deska 203,30 Cena celkem 1396,41 Tab.10 (cena vrstev ve skladbě stěny Bezvastav, s.r.o.) 37

38 Bajulus, s r.o. Popis vrstvy Cena za 1m 2 (Kč) termofasáda s minerální omítkou 415,83 konstrukční deska 93,33 izolace z minerální vaty 247,94 nosná konstrukce 114,42 parotěsná reflexní fólie 42,22 instalační předstěna + dřevěný rošt 30x60mm 32,19 konstrukční deska 93,33 sádrokartonová deska 126,06 Cena celkem 1165,32 Tab.11 (cena vrstev ve skladbě stěny Bajulus, s.r.o.) Haas Fertigbau, spol. s r.o. Popis vrstvy Cena za 1m 2 (Kč) zateplovaní systém 326,2 dřevotřísková deska V100 93,33 izolační deska z minerální vlny 247,94 nosná konstrukce 114,42 dřevotřísková deska V20 93,33 parozábrana 42,22 sádrokartonová deska 126,06 Cena celkem 1043,5 Tab.12 (cena vrstev ve skladbě stěny Haas Fertgbau,spol. s.r.o.) 38

39 RD Rýmařov, s.r.o. Popis vrstvy Cena za 1m 2 (Kč) zateplovaní systém 467,48 sádrovláknitá deska 154,27 dřevěný rám 152,77 tepelná izolace 208,6 parozábrana 42,22 dřevěný rám 32,19 tepelná izolace 203,89 sádrovláknitá deska 154,27 Cena celkem 1415,69 Tab.13 (cena vrstev ve skladbě stěny RD Rýmařov, s.r.o.) Atrium, s.r.o. Popis vrstvy Cena za 1m 2 (Kč) zateplovaní systém 415,83 sádrovláknitá deska 116,06 tepelná izolace 247,94 dřevěný rám 178,13 sádrovláknitá deska 136,06 PE folie 42,22 instalační mezera + rošt na SKD sádrokartonová deska 335,45 Cena celkem 1471,69 Tab.14 (cena vrstev ve skladbě stěny Atrium, s.r.o.) 39

40 KLH Popis vrstvy Cena za 1m 2 (Kč) dřevěný obklad 272,31 vzduchová odvětrávaná mezera 0 pojistná difuzní fólie 39,03 vertikální laťování 80x80mm 155,78 tepelná izolace 178,51 horizontální laťování 80x80mm 134,27 tepelná izolace 178,51 parozábrana 42,22 panel KLH 3vrstvy-94mm 1600 sádrokartonová deska 126,06 Cena celkem 2726,69 Tab.15 (cena vrstev ve skladbě stěny KLH) Novatop Popis vrstvy Cena za 1m 2 (Kč) dřevěný obklad vodorovný 272,31 vzduchová odvětrávaná mezera 0 dřevěná lať 32,19 pojistná difuzní fólie 28,87 dřevovláknitá deska 100 dřevovláknitá deska 201 masivní dřevěná stěna NOVATOP STATIC 1724 dřevovláknitá deska 123 dřevěný hranol 28,32 sádrovláknitá deska 157,4 Cena celkem 2667,09 Tab.16 (cena vrstev ve skladbě stěny Novatop) 40

41 8 Porovnání výsledků Porovnal jsem ceny jednotlivých materiálů použitých ve skladbách na 1m 2. Z těchto cen jsem pak vykalkuloval konečnou cenu obvodové stěny na 1m 2 stěny. V první tabulce jsou seřazeny skladby stěn jednotlivých systémů od nejlevnějšího po nejdražší. V druhé tabulce jsou seřazeny skladby stěn jednotlivých systémů podle součinitele prostupu tepla U. Výsledkem je seřazení od nejmenšího součinitele prostupu tepla U po největší. V poslední třetí tabulce jsou seřazeny jednotlivé systémy podle jejich tlouštěk obvodových stěn od nejtenší po nejtlustší. Pořadí Výrobce Cena za 1m 2 (Kč) 1. Haas Fertigbau,spol. s.r.o. 1043,5 2. Bajulus, s.r.o. 1165,32 3. Avanta systeme,spol. s.r.o. 1359,72 4. Bezvastav s.r.o. 1396,41 5. RD Rýmařov s.r.o. 1415,69 6. Atrium s.r.o. 1471,69 1. Novatop 2667,09 2. KLH 2726,69 Tab.17(hodnocení výsledků ceny bez DPH za 1m 2 tloušťky stěny) Pořadí Výrobce U=( W/m 2 K) 1. RD Rýmařov s.r.o. 0,16 2. Bajulus, s.r.o. 0,18 3. Bezvastav s.r.o. 0, Avanta systeme,spol. s.r.o. 0, Haas Fertigbau,spol. s.r.o. 0, Atrium s.r.o. 0,21 1. Novatop 0,2 2. KLH 0,21 Tab.18 (hodnocení výsledků součinitele prostupu tepla U ) 41

42 Pořadí Výrobce Tloušťka ob.stěny (mm) 1. Haas Fertigbau,spol. s.r.o Bajulus, s.r.o Atrium s.r.o RD Rýmařov s.r.o Bezvastav s.r.o Avanta systéme,spol. s.r.o KLH Novatop 352 Tab.19 (hodnocení výsledků tloušťky stěny) Pořadí Cena za Tloušťka Výrobce U=( W/m 2 K) 1m 2 (Kč) ob.stěny (mm) 1. Haas Fertigbau,spol. s.r.o. 1043,5 0, Bajulus, s.r.o. 1165,32 0, RD Rýmařov s.r.o. 1415,69 0, Bezvastav s.r.o. 1396,41 0, Avanta systéme,spol. s.r.o. 1359,72 0, Atrium s.r.o. 1471,69 0, KLH 2726,69 0, Novatop 2667,09 0,2 352 Tab.20 (hodnocení výsledků ceny za 1m 2 tloušťky stěny vztažené na tloušťku stěny a součinitele prostupu tepla U) 42

43 8.1 Zhodnocení výsledků Po tabulkovém seřazení je zřejmé, že nejlepší místo zaujímá firma Haas Fertigbau,spol. s.r.o. u která má nejmenší cenu za 1m 2 obvodové stěny vztažené na tloušťku stěny a součinitel prostupu tepla U. Při zhodnocení výsledků byla cena masivních dřevěných konstrukcí o dost větší něž u konstrukcí rámových. Z masivních konstrukcí vyšla vyšší cena za 1m 2 obvodové stěny u systému KLH, kde při stejném součiniteli prostupu tepla U=0,20 W/m 2 K jako má obvodová stěna systému Novatop byla cena systému KLH o téměř 60 Kč vyšší a tloušťka byla o 37 mm menší. Při zjišťování cen materiálů, které jsou obsaženy v jednotlivých skladbách jsem používal rozpočtový programu RTS Stavitel+, ve kterém jsou aktualizovány ceny materiálů na rok Velký rozdíl cen rámových konstrukcí oproti konstrukcím masivním je způsoben cenou za nosnou konstrukci této stěny. Nosný systém rámových konstrukcí se pohybuje od 100Kč do 200Kč za 1m 2 stěny. Oproti tomu se masivních konstrukcí pohybují ceny panelu okolo 1500Kč za 1m 2. Proto nelze srovnávat oba systému dohromady, ale každý zvlášť. 43

44 9 Typová dřevostavba Jako typovou dřevostavbu jsem narýsoval objekt, na který se mohou použít všechny uvedené konstrukční systémy, které v práci posuzuji. Rodinný dům je ve stylu tzv. bungalov. Obr.13 (půdorys typové dřevostavby) 44

45 Obr.14 (pohled od jihozápadu) Obr.15 (pohled od jihovýchodu) 45

46 Obr.16 (pohled od severovýchodu) Obr.17 (pohled od severozápadu) 46

47 Číslo Název místnosti Plocha (m2) Podlaha Poznámka 1 Zádveří 4,57 ker.dlažba sokl v =100 2 Sklad 4,97 ker.dlažba sokl v =100 3 Koupelna+WC 4,98 ker.dlažba Obklad v= Dětský pokoj 11,05 lam.parkety 5 Ložnice 10,26 lam.parkety 6 Kuchyně 8,99 ker.dlažba Obklad v=600 7 Obývací pokoj 25,70 lam.parkety 8 Chodba 3,42 lam.parkety Tab.21 (legenda místností v typové dřevostavbě) Typová dřevostavba je jednopodlažní stavba. Rozměry objektu jsou 10,485m x 8,29m a celková zastavěná plocha je 86,92m 2. Podle skladeb stěn jednotlivých firem vypočítám užitnou plochu objektu. V potaz budou brány pouze obvodové stěny objektu. 10 Porovnání užitných ploch Pořadí Výrobce Tloušťka Cena za 1m 2 Zastavěná Užitná obv.stěny (Kč) plocha plocha (mm) 1. Haas Fertigbau,spol. s.r.o. 1043, ,92 73,37 2. Bajulus, s.r.o. 1165, ,92 71,99 3. Atrium s.r.o. 1471, ,92 71,17 4. RD Rýmařov s.r.o. 1385, ,92 70,84 5. Bezvastav s.r.o. 1396, ,92 70,06 7. Avanta systeme,spol. s.r.o. 1359, ,92 69,99 1. KLH 2726, ,92 70,23 2. Novatop 2667, ,92 68,99 Tab.22 (hodnocení užitných ploch u jednotlivých firem) 47

48 10.1 Zhodnocení užitných ploch Z rámových konstrukcí vyšla největší užitná plocha 73,37m 2 u firmy Haas Fertigbau,spol. s.r.o. Nejmenší užitnou plochu měl systém firmy Avanta systeme,spol. s.r.o. U masivních konstrukcí mi vyšlo, že větší užitnou plochu měl systém KLH oproti systému Novatop a rozdíl činil 1,24m Kalkulace spotřeby materiálu pro typový dům Pro kalkulaci spotřeby materiálu na typový dům jsem spočítal spotřebu materiálů pro jednotlivé vrstvy u jednotlivých systémů. Kromě trámů, které budou udávány v m 3 a profilů na sádrokartonové desky, které jsou udávány v bm, budou všechny ostatní materiály v m 2. Ve spotřebě materiálů budou počítány jednotlivé stěny bez okenních a dveřních otvorů a za předpokladu stejné tloušťky vnitřních nosných stěn a dělících příček. Konstrukční výška stěn je 2600mm. Avanta Systeme, spol. s r.o. Popis vrstvy Spotřeba mat. (m 2 ) zateplovaní systém 74,604 OSB deska 74,604 tepelná izolace z minerální vaty 74,604 nosná konstrukce 2,241 m 3 parotěsná folie 74,604 tepelná izolace z minerální vaty 74,604 kovový rošt na sádrokartonové desky 266,8 bm sádrokartonová deska 74,604 Tab.23 (spotřeba materiálu u jednotlivých vrstev ve skladbě stěny Avanta systéme s.r.o.) 48

49 Bezvastav, s r.o. Popis vrstvy Spotřeba mat. (m 2 ) zateplovaní systém 74,604 sádrovláknitá deska 74,604 skelet z KVH hranolů 2,241 m 3 tepelná izolace z minerální vlny 74,604 parozábrana 74,604 rošt pro sádrokartonovou desku 266,8 bm sádrokartonová deska 74,604 Tab.24 (spotřeba materiálu u jednotlivých vrstev ve skladbě stěny Bezvastav s.r.o.) Bajulus, s r.o. Popis vrstvy Spotřeba mat. (m 2 ) termofasáda s minerální omítkou 74,604 konstrukční deska 74,604 izolace z minerální vaty 74,604 nosná konstrukce 2,241 m 3 parotěsná reflexní fólie 74,604 dřevěný rošt 30x60mm 0,26 m 3 konstrukční deska 74,604 sádrokartonová deska 74,604 Tab.25 (spotřeba materiálu u jednotlivých vrstev ve skladbě stěny RD Bajulus, s.r.o.) Haas Fertigbau, spol. s r.o. Popis vrstvy Spotřeba mat. (m 2 ) zateplovaní systém 74,604 dřevotřísková deska V100 74,604 izolační deska z minerální vlny 74,604 nosná konstrukce 2,241 m 3 dřevotřísková deska V20 74,604 parozábrana 74,604 sádrokartonová deska 74,604 Tab.26 (spotřeba materiálu u jednotlivých vrstev ve skladbě stěny Haas Fertigbau,spol. s.r.o.) 49