Aktuální vývoj trhu s hnědým uhlím v ČR v kontextu energetických transakcí roku 2013 SEKTOROVÁ ANALÝZA

Transkript

1 Aktuální vývoj trhu s hnědým uhlím v ČR v kontextu energetických transakcí roku 2013 SEKTOROVÁ ANALÝZA Souhrnná zpráva duben 2013

2 2 I. HLAVNÍ ZÁVĚRY: 1] REÁLNÁ HROZBA DEFICITU HNĚDÉHO UHLÍ VE VÝŠI CCA 7 MIL. TUN Zpřesněná prognóza bilance domácího hnědého uhlí, prováděná v kontextu změn na českém energetickém trhu v roce 2013, potvrdila trend reálně vznikajícího nedostatku hnědého uhlí v ČR s deficitem ve výši zhruba 7 milionů tun hnědého uhlí v roce 2014 V důsledku toho je ohrožen provoz zejména nepánevních hnědouhelných zdrojů ČEZ 2] POTVRZENÍ SOUČASNÉ TRŽNÍ CENY HU NA ÚROVNI 40 KČ/GJ Uzavření dlouhodobého kontraktu na dodávku 5 milionů tun hnědého uhlí pro Elektrárnu Počerady (ČEZ) z lomu Vršany (Czech Coal) za cenu 38,80 Kč/GJ pro rok 2013 jednoznačně potvrzuje výsledky dřívějších analýz INERGIN (listopad 2011, srpen 2012), v nichž bylo dovozeno, že aktuální tržní cena dodávek uhlí v ČR se pohybuje na úrovni nižší než 40 Kč/GJ (bez dopravy) 3] HROZBA PODSTATNÉ REDUKCE DODÁVEK HU NA VOLNÝ TRH Celkový podíl dodávky hnědého uhlí těžebních skupin na volný trh v ČR se sníží z téměř 28 % v roce 2012 na méně než 13 % v roce 2014 objem volného uhlí pro ostatní spotřebitele (mimo těžařsko-energetické skupiny) klesne z 12,1 mil. tun (r. 2012) na 4,9 mil. tun v roce 2014; dochází k vážnému snížení (o 7,2 mil. tun, tj. cca o 60 %) objemu volného HU pro ostatní spotřebitele (tzn. mimo těžařské koncerny) celková spotřeba těžařských koncernů ve vlastních zdrojích skupiny se mezi roky 2012 a 2014 zvýší o 2 miliony tun HU (tj. o 6 %) 4] RŮST SPOTŘEBY HU NA SAMOSTATNOU VÝROBU ELEKTŘINY Podíl domácího hnědého uhlí spalovaného při kondenzační výrobě elektřiny na celkové domácí těžbě HU se v České republice zvýší z cca 73 % v roce 2012 až na zhruba 80 % v roce 2014, tzn., v roce 2014 bude zhruba 80 % domácího HU spáleno při samostatné výrobě elektřiny (tj. bez efektivního využití tepla) 5] NEDOSTATEK PALIVA PRO ELEKTRÁRNU CHVALETICE Na domácím hnědouhelném trhu vznikne již ve střednědobém horizontu nedostatek paliva pro rentabilní (při úrovni spotřeby paliva cca 3 mil. tun HU ročně) provozování Elektrárny Chvaletice

3 3 II. ÚVOD Tento analytický materiál v převážné míře zkoumá dopady transakce, která byla dohodnuta v březnu 2013: i) Skupina ČEZ a Czech Coal se dohodly (oznámeno ) na smlouvě o dodávkách 5 milionů tun hnědého uhlí z lomu Vršany (Czech Coal; Vršanská uhelná ovládaná Pavlem Tykačem) do Elektrárny Počerady (ČEZ) na dobu až padesáti let za počáteční cenu 38,8 Kč/GJ, která má postupně narůstat ve vazbě na cenu uhlí černého (resp. indexu ARA) ii) Současně ČEZ prodává Elektrárnu Chvaletice společnosti Litvínovská uhelná (doposud součást Czech Coal; nově ovládaná Janem Dienstlem /30 %/, Tomášem Fohlerem /30 %/, když největší podíl /40 %/ si v LU ponechává Pavel Tykač) za cenu 4,12 mld. Kč. Pozn.: Ve studii záměrně nebyly analyzovány dopady do bilance hnědého uhlí v roce 2013, neboť tento rok považujeme za přechodový z důvodu výše uvedených dynamických změn na trhu. Tato práce se soustřeďuje specificky na výhled do roku 2014, tedy prvního stabilního po dynamickém roku 2013, ve kterém došlo k zásadním uhelným transakcím (uzavření smlouvy na dodávky uhlí pro Elektrárnu Počerady + prodej Elektrárny Chvaletice + změna dodavatele uhlí pro Chvaletice).

4 4 AKTUÁLNÍ VÝVOJ TRHU S HNĚDÝM UHLÍM V ČR analýza, duben 2013 III. VÝSLEDKY 1/ REÁLNÁ HROZBA DEFICITU HNĚDÉHO UHLÍ VE VÝŠI CCA 7 MIL. TUN a/ Data Těžební společnosti v ČR a jejich odběratelé: Těžba a dodávka HU v roce 2012 Těžební společnost Czech Coal Sokolovská uhelná Severočeské doly (ČEZ) 2012 Těžba /mil. tun ročně/ Vršany 9,8* + ČSA 4 Lokalita Vršany ČSA Vršany + ČSA Jiří 6,7 Jiří DNT 13 + Bílina 10,2 Odběratelé Dodávka /mil. tun ročně/ Elektrárna Počerady 6,5 Elektrárna Chvaletice 1 Teplárny/závodní energetiky Otrokovice (0,3), Strakonice (0,16), Dalkia Kolín (0,15), Třinec (0,1), Příbram, Žďár, Štětí, Bělá Energotrans (Elektrárna Mělník I) 0,7 Elektrárny Opatovice 1,8 Unipetrol 1,2 Elektrárna Mělník II, III 0,5 prodej tříděného uhlí 0,7 export 0,4 Plzeňská Energetika 0,3 Elektrárna Mělník II, III 0,7 Elektrárna Tisová 1,3 Elektrárna Vřesová 3,3 Plzeňská Teplárenská 0,35 Teplárny/Záv. Energetiky: České Budějovice (0,35), Planá (0,3), Písek (0,07) 1 0,7 DNT Elektrárna Chvaletice 2,5 Bílina DNT + Bílina Elektrárna Poříčí 0,35 Elektrárna Hodonín 0,15 Energotrans (Elektrárna Mělník I) 0,8 Elektrárna Mělník II, III 1,8 Elektrárna Kladno 1,3 prodej tříděného uhlí 2,3 další odběratelé, obchodníci s uhlím, export 1,2 United Energy 0,8 Další zdroje ČEZ 12 Poznámky: (*) včetně 0,4 mil. t. v dole Centrum BILANCE HU V ROCE 2012 Těžba ,8 mil. t Tabulka těžby a dodávek shrnuje data graficky ztvárněná ve schématu č. 1 (viz Příloha č. 1) Těžba 2012 Meziroční snížení těžby Spotřeba 2012 Deficit ,7 mil. t -3,1 mil. t 44 mil. t cca 0 mil. t

5 5 Těžební společnosti v ČR a jejich odběratelé: Těžba a dodávka HU v roce 2014 Těžební společnost Czech Coal Sokolovská uhelná Severočeské doly (ČEZ) Poznámky: 2014 Těžba /mil. tun HU ročně/ Vršany 6 + ČSA 4,9 /2,4 (původní zásoby) + 2,5 (nové zásoby)/ Lokalita Odběratelé Očekávaná poptávka/ dodávka /mil. tun HU ročně/ Vršany Elektrárna Počerady 5 ČSA Teplárny/závodní energetiky Otrokovice (0,3), Strakonice (0,16), Dalkia Kolín (0,15), Třinec (0,1), Příbram, Žďár, Štětí, Bělá 1 Elektrárny Opatovice 1,8* Vršany + ČSA Jiří 6,1 Jiří DNT 12 + Bílina 9,5 Bílina DNT + Bílina 1) Objem těžby 2014: oficiální údaje firem 2) El.Hodonín: plný přechod na biomasu Unipetrol 1,2 Elektrárna Chvaletice 3 prodej tříděného uhlí 0,7 export 0,4 Plzeňská Energetika 0,3 Elektrárna Mělník II, III 0,7 Elektrárna Tisová 1 Elektrárna Vřesová 3,3 Plzeňská Teplárenská 0,35 Teplárny / závodní energetiky České Budějovice (0,35), Planá (0,3), 0,75 Písek (0,07) Elektrárna Poříčí 0,3 Elektrárna Mělník I 1,5 Elektrárna Mělník II, III 1,8 Elektrárna Kladno 1,5 prodej tříděného uhlí 2,3 další odběratelé, obchodníci s uhlím, export 1,2 United Energy 0,8 Další zdroje ČEZ 17 3) Předpokládá se zvýšení odběrů ČEZ o 5,5 mil.t. (El. Prunéřov: o 3 mil.t, El. Ledvice: o 2,5 mil.t) 4) Mírné snížení spotřeby některých zdrojů ČEZ; mírné zvýšení spotřeby El.KLADNO 5) Předpokládá se pokračování exportu Czech Coal (cca 0,4 mil. t) (*) smlouva do r.2015; dodávka od roku 2014 je nejistá BILANCE HNĚDÉHO UHLÍ V ROCE 2014 Tabulka těžby a dodávek shrnuje data graficky ztvárněná ve schématu č. 2 (viz Příloha č. 2) Těžba v roce 2012 Těžba v roce 2014 Snížení těžby 2012 proti 2011 Snížení těžby 2014 proti 2012 Poptávka 2014 Deficit HU v roce 2014 (Těžba 2014 Poptávka 2014) 43,7 mil. t 38,5 mil. t -3,1 mil. t -5,2 mil. t 45,9 mil. t -7,4 mil. t

6 6 Těžební společnosti v ČR a jejich odběratelé: Těžba a dodávka HU v roce 2014 Alternativní model 2014 Nulová varianta Těžební společnost Czech Coal 2014 Těžba /mil. tun ročně/ Vršany 6 + ČSA 4,9 /2,4 (původní zásoby) + 2,5 (nové zásoby)/ Lokalita Odběratelé Očekávaná poptávka/ dodávka /mil. tun HU ročně/ Vršany Elektrárna Počerady 5 ČSA Vršany + ČSA Teplárny/závodní energetiky Otrokovice (0,3), Strakonice (0,16), Dalkia Kolín (0,15), Třinec (0,1), Příbram, Žďár, Štětí, Bělá Elektrárna Mělník I 0,7 Elektrárny Opatovice 1,8 Unipetrol 1,2 prodej tříděného uhlí 0,7 export 0,4 1 Plzeňská Energetika 0,3 Elektrárna Mělník II, III 0,5 Sokolovská uhelná Jiří 6,1 Jiří + Družba Elektrárna Tisová 0,7 Elektrárna Vřesová 3,3 Plzeňská Teplárenská 0,35 Teplárny/záv. Energetiky České Budějovice (0,35), Planá (0,3), Písek (0,07) 0,7 Elektrárna Poříčí 0,3 Severočeské doly (ČEZ) DNT 13,5 + Bílina 10 Bílina Elektrárna Mělník I 0,8 Elektrárna Mělník II, III 1 Elektrárna Kladno 1,5 prodej tříděného uhlí 2,3 další odběratelé, obchodníci s uhlím, export 1,2 DNT + Bílina United Energy 0,8 Další zdroje ČEZ 15 Poznámky: 1) Předpokládá se navýšení těžby ČEZ oproti ofic. údajům 2) Předpokládá se zvýšení odběrů ČEZ jen o 5 mil.t. (El. Prunéřov: o 3 mil.t, El. Ledvice: o 2 mil.t) + snížení spotřeby HU na výrobu elektřiny ve starších zdrojích ČEZ o 2,8 mil. t 3) El.Hodonín: plný přechod na biomasu 4) Předpokládá se pokračování exportu Czech Coal (cca 0,4 mil. t) 5) Elektrárna Chvaletice zásobována: Mibrag (Německo) 2 mil.tun + ČR 1 mil. tun Tabulka těžby a dodávek shrnuje data graficky ztvárněná ve schématu č. 4 (viz Příloha č. 4) ALTERNATIVNÍ BILANCE HU V ROCE 2014 NULOVÁ VARIANTA Alternativní těžba HU ,5 m.t Alternativní poptávka HU ,5 m.t Deficit HU v roce

7 7 Zpřesněný odhad spotřeby hnědého uhlí ve zdrojích ČEZ v roce 2012 Rok 2012 /mil. tun/ Zdroje ČEZ Spotřeba HU ETU II 4 EPR I 3 EPR II 2 ELED 2 Teplárna Trmice 0,8 Další malé 0,2 Severočeské doly 12 dodavatelé Czech Coal ECHVA 3,5 2,5 1 EPOČ 6,5 6,5 Sokolovská uhelná ETIS 1,3 1,3 EMĚ I 1,5 0,8 0,7 EMĚ II EMĚ III EPOŘ 0,35 0,35 EHOD 0,15 0,15 3 1,8 0,5 0,7 Celkem 28,3 17,6 8,7 2 Předpokládaná (s)potřeba HU ve zdrojích ČEZ v roce 2014 Rok 2014 /mil. tun/ Zdroje ČEZ (S)potřeba HU ETU II 4 EPR I 2,5 EPR II 5 ELED 4,5 Teplárna Trmice 0,8 Další malé 0,2 Severočeské doly 17 dodavatelé Czech Coal (ECHVA) /* (3) (3) EPOČ 5 5 Sokolovská uhelná ETIS 1 1 EMĚL I 1,5 1,5 EMĚL II EMĚL III EPOŘ 0,3 0,3 EHOD 0 2,5 1,8 0 0,7 Celkem 27,3 20,6 5 1,7 /* již ve vlastnictví Czech Coal (Litvínovská uhelná, a.s.) Zdroje a přílohy: Výroční zprávy společností Energostat, Vlastní zdroje a propočty INERGIN Přílohy číslo 1-4

8 8 b/ Analýza dat a závěry Zpřesněná prognóza bilance domácího hnědého uhlí, prováděná v kontextu změn na českém energetickém trhu v roce 2013, potvrdila trend reálně vznikajícího nedostatku hnědého uhlí v ČR s deficitem ve výši 7,4 milionů tun hnědého uhlí v roce 2014 jednou z dílčích příčin negativního trendu je přechod Elektrárny Chvaletice na uhlí z lomů ČSA a Vršany, jenž nastává v důsledku akvizice zdroje skupinou Czech Coal (resp. firmou Litvínovská uhelná, a.s.) zásadními faktory vznikajícího silně negativního trendu záporné bilance HU v ČR jsou pokles těžby HU všech těžebních společností deficit hnědého uhlí se vytváří navzdory tomu, že společnost Czech Coal navýšila údaj o dostupných zásobách HU před platnými územními limity lomu ČSA z 28 mil. t k (tj. cca 24 mil k při vytěžení 4 mil. t v roce 2012) na 41,6 mil. t (k ) to představuje navýšení zásob v lomu ČSA o 17,6 milionů tun HU z analýz plyne, že při naplnění oficiálně oznámeného snížení těžby Severočeských dolů (z cca 23,2 mil. tun v roce 2012 na 21,5 mil. tun v roce 2014) se deficit HU prohloubí navýšením palivové poptávky ve zmodernizovaných (retrofitovaných) zdrojích Prunéřov a Ledvice V důsledku vznikajícího deficitu HU je ohrožen provoz zejména nepánevních hnědouhelných zdrojů ČEZ (Poříčí, Mělník), které ve vzniklé situaci (nasmlouvané dodávky z SD externím odběratelům + pokles těžby v SD) nemusí mít zajištěn dostatečný objem dodávek HU v případě pokračování stávající úrovně kondenzační výroby (či dokonce dalšího nárůstu kondenzační výroby) zdrojů ČEZ se budou zejména nepánevní kogenerační zdroje Skupiny ČEZ potýkat s vážným problémem zajištění stávající úrovně výroby a dodávek energie ke zmírnění negativní bilance HU v ČR by mohly přispět následující faktory: i. úplné ukončení provozu Elektrárny Chvaletice; původním vlastníkem Skupinou ČEZ bylo ukončení či podstatné utlumení provozu ECHVA plánováno na rok 2015 / vzhledem k realizovanému odprodeji zdroje ze Skupiny ČEZ je však takové řešení nyní již jen hypotetické / ii. iii. v případě pokračování provozu El. Chvaletice v rámci skupiny ČEZ (provoz byl předpokládán jen do roku 2015) by Severočeské doly (ČEZ) zřejmě zachovaly vyšší úroveň těžby v lomu DNT dodatečně zjištěné zásoby HU z lomu ČSA v tom případě mohly být dodány na trh, čímž by se částečně kompenzovala negativní bilance domácího hnědého uhlí dovoz hnědého uhlí z německých dolů MIBRAG v případě odprodeje El. Chvaletice majiteli německých dolů / vzhledem k realizovanému odprodeji do společnosti Litvínovská uhelná je takové řešení jen hypotetické / Pozn.: dovoz HU do ČR má při aktuální tržní ceně HU v ČR (cca 39 Kč/GJ bez dopravy) ekonomický smysl jen v rámci jedné energetické skupiny iv. utlumení kondenzační výroby elektřiny v hnědouhelných zdrojích ČEZ včetně zastavení retrofitů některých elektráren ČEZ a rychlé ukončení jejich činnosti

9 9 2/ POTVRZENÍ SOUČASNÉ TRŽNÍ CENY HU NA ÚROVNI 40 KČ/GJ a/ Data Výstup studie INERGIN ze srpna ,55 Kč/GJ Korekce méně jak 40 Kč/GJ Agregovaná kategorie průměrné náklady na palivo v ceně tepelné energie na zdroji Technologická náročnost a skladba výroby Doprava a ostatní pořizovací náklady Účetní položky běžně se vyskytující Dílčí korekce výkazů ERÚ Obyklá cena hnědého uhlí na patě dolu aktuálně platná INSTITUT ENERGETICKÝCH INFORMACÍ, srpen 2012 Zdroje: Studie INERGIN, srpen 2012; Vlastní zdroje a propočty INERGIN b/ Analýza dat a závěry Uzavření dlouhodobého kontraktu na dodávku 5 milionů tun hnědého uhlí pro Elektrárnu Počerady (ČEZ) z lomu Vršany (Czech Coal) za cenu 38,80 Kč/GJ pro rok 2013 jednoznačně potvrzuje výsledky dřívějších analýz INERGIN (listopad 2011, srpen 2012), v nichž bylo dovozeno, že aktuální tržní cena dodávek uhlí v ČR se pohybuje na úrovni nižší než 40 Kč/GJ (bez dopravy) v případě nedohody na dodávkách uhlí z lomu Vršany mohla Skupina ČEZ zásobovat počeradský zdroj vlastním uhlím (Severočeské doly) za cenu nižší, než dosáhla ve smlouvě s Czech Coal Pozn.: dopravní náklady vlastního uhlí z SD by byly nenulové; u dodávek z lomu Vršany jsou dopravní náklady prakticky nulové z důvodu blízkosti lomu od zdroje uzavření dohody ČEZ s Czech Coal o dodávce pro EPO znamená, že si ČEZ své potenciálně levnější uhlí ponechal pro jiné vlastní použití s tím důsledkem, že pro Elektrárnu Počerady bude využívat palivo od konkurenční společnosti za cenu zvýšenou oproti současnosti Pozn.: cena HU z Czech Coal pro El. Počerady se v roce 2012 pohybovala kolem 30 Kč/GJ; vývoj budoucí ceny HU pro El. Počerady je nejasný, neboť je vázán na volatilní světovou cenu černého uhlí

10 10 AKTUÁLNÍ VÝVOJ TRHU S HNĚDÝM UHLÍM V ČR analýza, duben / HROZBA PODSTATNÉ REDUKCE DODÁVEK HU NA VOLNÝ TRH a/ Data Spotřeba hnědého uhlí v ČR dle těžebních skupin a dodávka HU na volný trh v roce 2012 ř. Rok 2012 (v mil. tun) ČEZ/SD SU Czech Coal Celkem Podíl na celkové těžbě 1 Těžba celkem 23,2 6,7 13,8 43,7 100 % 2 Spotřeba vlastních zdrojů 28,3 3,3 0 31,6 72,3 % 3a 3b 3c Z toho spotřeba vlastních zdrojů z vlastní těžby skupiny Dodávka jiným těžebním společnostem Dodávka od jiných těžebních společností Dodávka mimo vlastní těžební skupinu Dodávka na volný trh (tzn. mimo těžařské skupiny) Dodávka na volný trh bez tříděného uhlí 17,6 3,3 0 20,9 47,8 % 0 2 8,7 10,7 24,5 % 10, ,7 24,5 % 5,6 3,4 13,8 22,8 52,2 % 5,6 1,4 5,1 12,1 27,7 % 3,3 1,4 4,4 9,1 20,8 % Předpokládaná bilance HU v roce 2014 Těžba v roce 2011 Těžba v roce 2012 Těžba v roce 2014 Snížení těžby 2012 proti 2011 Snížení těžby 2014 proti 2012 Předpokládaná poptávka 2014 Deficit HU v roce 2014 (Těžba 2014 Poptávka 2014) 46,8 m. t 43,7 m. t 38,5 m. t -3,1 m. t -5,2 m. t 45,9 m. t -7,4 m.t

11 11 Předpokládaná (s)potřeba HU v ČR dle těžebních skupin a dodávka HU na volný trh v roce 2014 ř. Tabulka A Rok 2014 (v mil. tun) ČEZ/ SD SU Czech Coal Celkem Podíl na celkové těžbě 1 Těžba celkem 21,5 6,1 10,9 38,5 100 % 2 Spotřeba vlastních zdrojů 27,3 3,3 3 33,6 87,3 % 3a 3b 3c 4a 4b 5a 5b 5c Z toho spotřeba vlastních zdrojů z vlastní těžby skupiny Dodávka jiným těžebním společnostem Dodávka od jiných těžebních společností Potřebná (požadovaná) dodávka mimo vlastní těžební skupinu Skutečná dodávka mimo vlastní těžební skupinu (po odečtení celkového deficitu HU v ČR: 7,4 m. t) Potřebná (požadovaná) dodávka na volný trh (tj. mimo těžební skupiny) Skutečná dodávka na volný trh, tj. mimo těžební skupiny (po odečtení celkového deficitu HU v ČR: 7,4 m. t) Skutečná dodávka na volný trh (tj. mimo těžební skupiny) bez tříděného uhlí ř.5b (2,3 + 0,7) 20,6 3,3 3 26,9 69,9 % 0 1,7 5 6,7 17,4 % 6, ,7 17,4 % 5,8 3,1 10, ,4 % nespecifikováno 11,6 30,1 % 5,8 1,4 5,1 12,3 31,9 % nespecifikováno 4,9 12,7 % nespecifikováno 1,9 4,9 % Vynucené snížení dodávek HU z těžebních skupin na volný trh (mimo těžební skupiny) o 59,5 % Zvýšení spotřeby vlastních zdrojů těžebních skupin z vlastní těžby o 28,7 % Zvýšení celkové spotřeby vlastních zdrojů těžebních skupin o 6 % Snížení celkové těžby HU v ČR v roce 2014 oproti roku 2012 o 12 %

12 12 Předpokládaná (s)potřeba HU v ČR dle těžebních skupin a dodávka HU na volný trh v roce 2014 ř. Tabulka B Rok 2014 (v mil. tun) ČEZ/SD SU Czech Coal Celkem Podíl na celkové těžbě 1 Těžba celkem 21,5 6,1 10,9 38,5 100 % 2 Spotřeba vlastních zdrojů 27,3 3,3 3 33,6 87,3 % 3a 3b 3c 4a 4b 4c 5a 5b Z toho spotřeba vlastních zdrojů z vlastní těžby skupiny Nasmlouvaná (a preferovaná) dodávka jiným těžebním společnostem Nasmlouvaná dodávka od jiných těžebních společností Potřebná (požadovaná) dodávka na volný trh (tj. mimo těžební skupiny) Skutečná dodávka na volný trh (tj. mimo těžební skupiny) (ř.1 ř.2) + (ř.3c - ř.3b) Krácení požadovaných dodávek na volný trh ř.4b ř.4a Požadovaná dodávka na volný trh bez tříděného uhlí Skutečná dodávka na volný trh (tj. mimo těžební skupiny) bez tříděného uhlí /ř.4b dodávka tříď. uhlí skupiny/ 20,6 3,3 3 26,9 69,9 % 0 1,7 5 6,7 17,4 % 6, ,7 17,4 % 5,8 1,4 5,1 12,3 31,9 % 0,9 1,1 2,9 4,9 12,7 % -4,9-0,3-2,2-7,4 19,2 % 3,5 1,4 4,4 9,3 24,2 % - 1,4 1,1 2,2 1,9 4,9 % Modelové předpoklady: Tabulky A i B vycházejí z modelového předpokladu (který však v praxi nemusí být naplněn - vzhledem k platnosti obchodních smluv), že vzniklý deficit mezi domácí poptávkou po HU a reálnou domácí těžbou HU bude těžebními skupinami řešen preferováním dodávek vlastním zdrojům, tedy výhradně formou krácení dodávek externím odběratelům (tzn. krácením dodávek mimo těžební skupinu) a to až do celkové výše deficitu Reálné řešení deficitu bilance HU však může být odlišné, se zahrnutím redukce spotřeby vlastních zdrojů těžebních skupin Pro větší názornost však tato souhrnná analýza zahrnuje pouze výše uvedený modelový předpoklad výhradní redukce dodávek na volný trh

13 Mil. tun AKTUÁLNÍ VÝVOJ TRHU S HNĚDÝM UHLÍM V ČR analýza, duben Srovnání spotřeby hnědého uhlí v ČR a dodávek HU na volný trh mezi lety 2012 a 2014 pro TĚŽEBNÍ SKUPINY CELKEM ,7 38,5 Rok 2012 Rok ,6 33, , , , ,9 0 Těžba celkem Spotřeba vlastních zdrojů Spotřeba vlastních zdrojů z vlastní těžby Dodávka na volný trh (mimo těžební skupiny) Zdroje a přílohy: Výroční zprávy společností Vlastní analýzy a propočty INERGIN Energostat, Přílohy číslo 1 až 4

14 14 AKTUÁLNÍ VÝVOJ TRHU S HNĚDÝM UHLÍM V ČR analýza, duben 2013 b/ Analýza dat a závěry Předpoklad modelu INERGIN: Z důvodu zachování rozsahu a přehlednosti závěrů vychází naše souhrnná analýza výhradně z modelového předpokladu (který však v praxi zřejmě nebude zcela naplněn a to vzhledem k platnosti některých obchodních smluv), že vzniklý deficit mezi domácí poptávkou po HU a domácí těžbou HU bude řešen preferováním dodávek do vlastních těžebních skupin, tedy výhradně formou krácení dodávek externím odběratelům (tzn. krácením dodávek mimo těžební skupinu) a to až do celkové výše deficitu - Reálné řešení deficitu bilance HU však bude zřejmě odlišné a bude zřejmě zahrnovat redukci spotřeby pro vlastní zdroje uvnitř těžebních skupin Celkový podíl dodávky hnědého uhlí těžebních skupin na volný trh v ČR se sníží z téměř 28 % v roce 2012 na méně než 13 % v roce 2014 objem volného uhlí pro ostatní spotřebitele (mimo těžařsko-energetické skupiny) klesne z 12,1 mil. tun (r. 2012) na 4,9 mil. tun v roce 2014; dochází k podstatnému snížení (o 7,2 mil. tun, tj. cca o 60 %) objemu volného HU pro ostatní spotřebitele (tzn. mimo těžařské koncerny) celková spotřeba těžařských koncernů ve vlastních zdrojích skupiny se mezi roky 2012 a 2014 zvýší o 2 miliony tun HU (tj. o 6 %) zatímco v roce 2012 spotřebovaly těžební skupiny (ČEZ/Severočeské doly + Czech Coal + Sokolovská uhelná) sami pro sebe (tj. na výrobu energie ve vlastních zdrojích koncernu) celkem 31,6 mil. t, což je zhruba 72 % hnědého uhlí vytěženého v ČR, v roce 2014 spotřebují tyto těžařsko-energetické koncerny pro vlastní spotřebu celkem 33,6 mil. tun, což je více než 87 % objemu HU těženého v ČR zatímco v roce 2012 celková dodávka HU z těžařských skupin v ČR na volný trh dosáhla 12,1 mil. tun (což je podíl cca 28 % z celkové těžby HU v ČR), v roce 2014 poklesne celkový objem dodávek těžařsko-energetických skupin na volný trh (tedy k využití ostatními spotřebiteli) na 4,9 mil. tun HU (což je podíl 12,7 % na celkové těžbě HU v ČR) dochází ke snížení objemu volného uhlí na trhu (tj. pro odběratele mimo těžařských skupin) o 7,2 mil. tun (tzn. pokles o 59,5 %) tuzemské energetické firmy nepatřící do žádného z domácích těžařských koncernů budou mít v roce 2014 k dispozici pouze necelých 13 % objemu hnědého uhlí vytěženého v ČR v tomto údaji (4,9 mil. tun HU, což je podíl 12,7 % z celkové těžby HU v roce 2014) je zahrnuto i hnědé uhlí, které může být exportováno mimo území ČR; fakticky tak objem/podíl dostupného domácího HU pro domácí odběratele může být ještě nižší v kategorii energetického uhlí (tedy bez uhlí tříděného) bude celková dodávka těžařských skupin na volný trh (tj. odběratelům mimo těžařské koncerny) v roce 2014 činit pouhých 1,9 mil. tun, tedy 4,9 % z celkové těžby hnědého uhlí (včetně tříděného) v ČR; v roce 2012 podíl dodávek energetického hnědého uhlí (tj. bez uhlí tříděného) od těžebních skupin na volný trh činil více než 9 milionů tun, tedy necelých 21 % celkové těžby HU (včetně tříděného) v ČR Skupina ČEZ v roce 2012 poptávala (a spotřebovala) od ostatních těžebních společností 10,7 mil. tun HU, což představuje téměř jednu čtvrtinu celkové těžby v ČR a téměř 38 % celkové spotřeby vlastních hnědouhelných zdrojů ČEZ v roce 2014 se poptávka ČEZ po uhlí od ostatních těžebních skupin sníží na 6,7 mil. tun, i tak však půjde o více než 17 % celkové těžby HU v ČR dodávky HU z těžařských skupin na volný trh (tzn. dodávky odběratelům mimo těžařské koncerny) budou muset být v roce 2014 oproti požadavkům kráceny o celkem 7,4 milionu tun (což je téměř celá jedna pětina celkové těžby HU v ČR ) tzn. poptávka odběratelů z volného trhu bude muset být krácena o téměř 60 %, respektive bude moci být uspokojena pouze z necelých 40 % tím bude moci být zachována vyrovnaná bilance HU v ČR (za předpokladu, že pro výrobu energie v ČR bude nadále využíváno dominantně hnědé uhlí vytěžené v ČR) Pozn.: dovoz HU do ČR může mít při aktuální tržní ceně HU v ČR (cca 39 Kč/GJ bez dopravy) ekonomický smysl jen v rámci jedné energetické skupiny (která by vlastnila doly v sousedním státu a zdroje v ČR)

15 15 4/ RŮST SPOTŘEBY HU NA SAMOSTATNOU (KONDENZAČNÍ) VÝROBU ELEKTŘINY a/ Data Spotřeba HU na kondenzační výrobu energie zdrojů ČR v roce 2012 Rok 2012 /mil. t/ Celková těžba HU 43,7 Spotřeba HU Podíl na celkové těžbě Kogenerační výroba 11,7 26,8 % Kondenzační výroba 32 73,2 % Předpokládaný vývoj spotřeby HU na kondenzační výrobu v roce 2014: varianty dle INERGIN VARIANTA 1: Spotřeba HU na kondenzační výrobu energie zdrojů ČR v roce 2014 snížení celkové těžby hnědého uhlí v České republice (z 43,7 mil. tun na 38,5 mil. t.; tj. o 11,9 %) snížení spotřeby ve stávajících blocích zdrojů ČEZ (EPO, Mělník) zprovoznění zmodernizovaných zdrojů Prunéřov + Ledvice Varianta 1 Rok 2014 /mil. t/ Celková těžba HU Spotřeba HU Kogenerační výroba Kondenzační výroba 38,5 Podíl na celkové těžbě 9,5 24,7 % 29 75,3 % VARIANTA 2: Spotřeba HU na kondenzační výrobu energie zdrojů ČR v roce 2014 snížení celkové těžby hnědého uhlí v České republice (z 43,7 mil. tun na 38,5 mil. t.; tj. o 11,9 %) snížení spotřeby v EPO zprovoznění zmodernizovaných zdrojů Prunéřov + Ledvice Varianta 2 Rok 2014 /mil. t/ Celková těžba HU Spotřeba HU Kogenerační výroba Kondenzační výroba 38,5 Podíl na celkové těžbě 7,5 19,5 % 31 80,5 % VARIANTA 3: Spotřeba HU na kondenzační výrobu energie zdrojů ČR v roce 2014 snížení celkové těžby hnědého uhlí v České republice (z 43,7 mil. tun na 38,5 mil. t.; tj. o 11,9 %) snížení spotřeby v EPO zprovoznění pouze Prunéřov Varianta 3 Rok 2014 /mil. t/ Celková těžba HU Spotřeba HU Kogenerační výroba Kondenzační výroba 38,5 Podíl na celkové těžbě 10,5 27,3 % 28 72,7 %

16 16 Export elektřiny ČR v letech Rok Vývoz elektřiny (TWh) 19,99 22,23 21,59 27,50 28,70 Zdroje: ERÚ ENERGOSTAT, Vlastní zdroje a propočty INERGIN b/ Analýza dat a závěry Podíl domácího hnědého uhlí spalovaného při kondenzační (samostatné, tzn. bez zužitkování produkovaného tepla) výrobě elektřiny na celkové domácí těžbě HU se v České republice pravděpodobně zvýší z cca 73 % v roce 2012 až na zhruba 80 % v roce 2014, tzn., v roce 2014 bude zhruba 80 % domácího HU spáleno při samostatné výrobě elektřiny (tj. bez efektivního využití tepla) nárůst podílu domácího hnědého uhlí (z celkového objemu těžby HU v ČR) využívaného na kondenzační výrobu elektřiny bude mezi roky 2012 a 2014 činit cca 2 až 7 % (tzn. podíl kondenzační výroby v roce 2014 se proti roku 2012 zvýší o cca 2 až 7 %) Pozn.: platí za předpokladu zprovoznění nových bloků Elektrárny Ledvice v roce 2014 V případě nezprovoznění zmodernizovaných bloků Elektrárny Ledvice v roce 2014 může za určitých podmínek zůstat podíl spotřeby hnědého uhlí na kondenzační výrobu zhruba stejný, jako v roce 2012 oznámený záměr společnosti Litvínovská uhelná, a.s. (Czech Coal) na zásobování akvizičně získané Elektrárny Chvaletice hnědým uhlím z lomů ČSA a Vršany znamená pokračování negativního trendu masivního spalování domácího hnědého uhlí při samostatné výrobě elektřiny Elektrárna Chvaletice je kondenzační, nikoliv kogenerační zdroj, tzn., vyrábí dominantně elektřinu (v kondenzačním režimu) bez významnějšího využití tepla Elektrárna Chvaletice při spotřebě zhruba 3 miliony tun hnědého uhlí ročně (z lomů Vršany a ČSA) vyrábí cca 3,3 TWh el. energie ročně, tj. podstatně více, než například činí celková roční spotřeba elektřiny domácností a podnikatelů v ČR Pozn.: Czech Coal v návaznosti na dohodu o akvizici Elektrárny Chvaletice veřejně deklaroval záměr developovat dodávku tepelné energie z Chvaletic do krajských měst Pardubice a Hradec Králové; tento záměr považuje INERGIN za ryze proklamativní a prakticky nerealizovatelný s ohledem na investiční náročnost a celkovou neproveditelnost (spory s vlastníky dotřených pozemků, ekologické dopady stavby, atd.) za zmínku v tomto kontextu stojí fakt, že export elektrické energie z ČR dosáhl v roce 2012 rekordní úrovně téměř 29 TWh spotřeba vysoce výhřevného domácího uhlí na samostatnou (tzn. kondenzační, nikoliv kogenerační) výrobu elektřiny je v rozporu se strategií Aktualizované Státní energetické koncepce České republiky (ASEK), která deklaruje preferenci využívání kvalitního domácího uhlí na vysoce účinnou kogenerační výrobu tepla Viz např. citát z ASEK:...Využít kvalitní hnědé uhlí pro dodávky tepla z kombinované výroby. Vytvořit legislativní a administrativní prostředí, včetně ekonomických nástrojů směřujících k přednostnímu využití tohoto uhlí zejména ve větších a středních soustavách zásobování teplem (kombinace vyšších poplatků z těžby a podpory KVET v teplárenství, zvýhodnění účinných zdrojů a penalizace zdrojů s nízkou účinností)...

17 17 5/ NEDOSTATEK PALIVA PRO ELEKTRÁRNU CHVALETICE a/ Data Těžba a zásoby HU v ČR Těžební společnost (skupina) Czech Coal Severočeské doly (ČEZ) Lokalita (lom) Těžba v roce 2010 (mil. t) Těžba v roce 2011 (mil. t) Těžba v roce 2012 (mil. t) Zásoby hnědého uhlí k Vršany 8,81 10,0* 9,8* 261,0* ČSA 4,63 4,1 4,0 41,6*** Celkem 13,44 14,1 13,8 302,6 Bílina 9,34 10,14 10,2 154,4*** Tušimice 12,29 15, ,2 Celkem 21,63 25,14 23,2 381,6 Sokolovská uhelná Jiří** 8,42 7,5 6,7 142,9 Celkem 8,42 7,5 6,7 142,9 Celkem 43,48 46,74 43,7 827,1 (*) Včetně dolu Centrum (těžba v roce ,4 mil. t, zásoby 1,3 mil. t) (**) Z důvodu vnitřní výsypky na lokalitě Jiří ukončil lom Družba svoji činnost dne 31. srpna Uhlí před ÚEL ležící na území zaniklého lomu Družba bude odtěženo z druhé strany, tzn. ze strany lomu Jiří (***) Disponibilní uhlí před územními ekologickými limity Životnost hnědouhelných dolů v ČR Czech Coal Severočeské doly (ČEZ) Sokolovská uhelná Lokalita (*) Znovuotevřen v roce 2023 Životnost dolů Vršany 2060 ČSA 2024 Bílina 2037 Tušimice 2039 Jiří 2025 Družba* 2038 Zásoby HU v ČR za územními ekologickými limity Zásoby hnědého uhlí /mil. t/ Czech Coal Severočeské doly (ČEZ) SU Vršany ČSA Bílina Tušimice Jiří* Celkem Zásoby před ÚEL 259,7 41,6 154,4 227,2 142,9 827,1 Zásoby za ÚEL ,5 Zásoby za ÚEL III. etapa u ČSA Zásoby za ÚEL IV. etapa u ČSA , ,5 (*) Jedná se i o zásoby v současně uzavřeném dolu Družba - oba doly jsou propojené

18 18 AKTUÁLNÍ VÝVOJ TRHU S HNĚDÝM UHLÍM V ČR analýza, duben 2013 Těžba HU v lomech Czech Coal a životnost Elektrárny Chvaletice (při odhadované spotřebě 3 mil. t ročně*) VARIANTA 1 Varianta 1: Plánovaná těžba + zachování plánované dodávky z lomu ČSA externím odběratelům Zásoby HU k /mil. t/ Těžba ročně /mil. t/ Spotřeba v EPO /mil. t ročně/ Spotřeba v ECHVA /mil. t ročně/ Zbývá do vytěžení lomu /roky/ Délka dodávek do ECHVA /roky/ ČSA 41,6 4,9** Vršany 259, ? VARIANTA 2 Varianta 2: Navýšení těžby v lomu Vršany; dodávky externím odběratelům jen do roku 2022 ČSA 41,6 4,9** Vršany 259,7 7*** ? VARIANTA 3 Varianta 3: Ukončení dodávek HU externím odběratelům z lomu ČSA od roku 2014 (****) ČSA 41, Vršany 259, ? (*) Předpoklad neměnné výše těžby HU (**) 2,4 mil.t ročně (původně oznámená těžba určená na dodávky mimo skupinu) + 2,5 mil. tun těžby ročně nově nalezených zásob; Oznámené zásoby v lomu ČSA: 28 mil. tun (k ); 41,6 mil. t (k ) (***) Platné povolení umožňuje v lomu Vršany těžit maximálně 7 milionů tun ročně (****) Varianta čistě hypotetická, nerespektující uzavřené smlouvy Zdroje: výroční a tiskové zprávy jednotlivých společností, dopočet INERGIN Energostat MPO

19 19 b/ Analýza dat a závěry Na domácím trhu s hnědým uhlím vznikne již ve střednědobém horizontu nedostatek uhlí pro rentabilní provozování Elektrárny Chvaletice (při dosavadní úrovni spotřeby paliva cca 3 mil. tun HU ročně) Czech Coal uvádí aktuální zásoby (nechráněné územními těžebními limity) v lomu ČSA (k ) ve výši 41,6 milionů tun na lomu Vršany oznámil Czech Coal záměr těžit od roku 2013 celkem 6 mil. tun ročně, z nichž 5 mil. tun je vázáno na dodávky pro Elektrárnu Počerady (ČEZ) pro El. Chvaletice je z lomu Vršany možné použít maximálně 1 mil. tun ročně při oznámené těžbě cca 2,4 mil. t ročně v lomu ČSA určené na dodávky mimo skupinu Czech Coal (do roku 2023) zbývá v lomu ČSA pro vlastní chvaletický zdroj celkem 17,6 mil. tun HU vystačí na cca 8 let dodávek v objemu 2 mil. t ročně do Elektrárny Chvaletice to je podstatně méně, než minimální doba (cca 30 let) potřebná k zajištění rentability akvizice ECHVA (není zohledňována výhřevnost ani technická omezení při spalování směsi paliv z různých dolů) v dalších 2 variantách vychází délka dodávek HU z vlastních zdrojů Czech Coal do ECHVA na 17 až 19 let; přičemž tyto alternativní varianty vycházejí z podmínky zvýšení těžby v lomu Vršany na 7 mil. tun ročně a z podmínky ukončení dodávek externím odběratelům (netýká se EPO ze Skupiny ČEZ) v roce 2022, respektive již od roku 2014 i v těchto alternativních a do značné míry hypotetických variantách se odhadovaná délka provozu (respektive doba schopnosti dodávat vlastní uhlí Czech Coal) Elektrárny Chvaletice pohybuje výrazně pod minimální dobou potřebnou k zajištění rentability akvizice možným řešením je podstatné zvýšení těžby v lomu Vršany na úroveň 9 mil. tun ročně tím by se však zkrátila životnost lomu Vršany a byly by ohroženy závazky dlouhodobých dodávek HU pro El.Počerady ze Skupiny ČEZ platné povolení umožňuje v lomu Vršany těžit maximálně 7 milionů tun HU ročně dovoz HU z německého Mibrag do ECHVA (o kterém uvažoval majitel dolu Mibrag) je zřejmě vyloučen z příčin ekonomických, stejně jako z důvodu dlouhotrvajících vážných sporů mezi skupinami Czech Coal a EPH varianta udržení dlouhodobého provozu El. Chvaletice s maximálním využitím paliva z lomu ČSA vytváří tlak na ukončení dodávek HU z lomu ČSA jiným (externím) odběratelům reálně se to již projevuje snahou Czech Coal ukončit dodávky do Elektráren Opatovice jedná se o poměrně vysoký objem 1,8 mil. tun HU ročně (do EOP) Czech Coal v roce 2012 vypověděl smlouvu o dodávkách do EOP, která platila do konce roku 2015 (platnost smlouvy je předmětem probíhajícího soudního sporu) v současné době (duben 2013) probíhají dodávky do EOP v plném objemu a za původní cenu jen na základě předběžného rozhodnutí soudu výše uvedené skutečnosti vyvolávají značný tlak na prolomení územních těžebních limitů na lomu ČSA, na něž Czech Coal při uvažovaném tempu těžby narazí v roce 2023 Pozn.: vycházíme z předpokladu, že: svoji těžbu do ECHVA nepřesměrují SD ani SU; ČEZ (SD) výslovně uvedl, že do ECHVA nebude dodávat SU po znatelné redukci těžby dané fyzikálními/technologickými důvody nedisponuje kapacitou pro dodávky tak masivní úrovně, jaké vyžaduje ECHVA

20 20 AKTUÁLNÍ VÝVOJ TRHU S HNĚDÝM UHLÍM V ČR analýza, duben 2013 IV. PŘEHLED VÝSLEDKŮ ANALÝZ: 1] REÁLNÁ HROZBA DEFICITU HNĚDÉHO UHLÍ VE VÝŠI CCA 7 MIL. TUN Zpřesněná prognóza bilance domácího hnědého uhlí, prováděná v kontextu změn na českém energetickém trhu v roce 2013, potvrdila trend reálně vznikajícího nedostatku hnědého uhlí v ČR s deficitem ve výši 7,4 milionů tun hnědého uhlí v roce 2014 deficit hnědého uhlí se vytváří navzdory tomu, že společnost Czech Coal navýšila údaj o dostupných zásobách HU před platnými územními limity lomu ČSA z 24,1 mil. t (k ) na 41,6 mil. t (k ) to představuje navýšení zásob v lomu ČSA o cca 17 milionů tun HU z analýz plyne, že při naplnění oficiálně oznámeného snížení těžby Severočeských dolů (z cca 23,2 mil. tun v roce 2012 na 21,5 mil. tun v roce 2014) se deficit HU prohloubí navýšením palivové poptávky ve zmodernizovaných (retrofitovaných) zdrojích Prunéřov a Ledvice V důsledku vznikajícího deficitu HU je ohrožen provoz zejména nepánevních hnědouhelných zdrojů ČEZ (Poříčí, Mělník), které ve vzniklé situaci (nasmlouvané dodávky z SD externím odběratelům + pokles těžby v SD) nemusí mít zajištěn dostatečný objem dodávek HU ke zmírnění negativní bilance HU v ČR by mohly přispět následující faktory: i. úplné ukončení provozu Elektrárny Chvaletice; původním vlastníkem Skupinou ČEZ bylo ukončení či podstatné utlumení provozu ECHVA plánováno na rok 2015 / vzhledem k realizovanému odprodeji zdroje ze Skupiny ČEZ je však takové řešení nyní již jen hypotetické / ii. v případě pokračování provozu El. Chvaletice v rámci skupiny ČEZ (provoz byl předpokládán jen do roku 2015) by Severočeské doly (ČEZ) zřejmě zachovaly vyšší úroveň těžby v lomu DNT iii. dodatečně zjištěné zásoby HU z lomu ČSA v tom případě mohly být dodány na trh, čímž by se částečně kompenzovala negativní bilance domácího hnědého uhlí dovoz hnědého uhlí z německých dolů MIBRAG v případě odprodeje El. Chvaletice majiteli německých dolů / vzhledem k realizovanému odprodeji do společnosti Litvínovská uhelná je takové řešení jen hypotetické / Pozn.: dovoz HU do ČR má při aktuální tržní ceně HU v ČR (cca 39 Kč/GJ bez dopravy) ekonomický smysl jen v rámci jedné energetické skupiny iv. utlumení kondenzační výroby elektřiny v hnědouhelných zdrojích ČEZ včetně zastavení retrofitů některých elektráren ČEZ a rychlé ukončení jejich činnosti 2] POTVRZENÍ SOUČASNÉ TRŽNÍ CENY HU NA ÚROVNI 40 KČ/GJ Uzavření dlouhodobého kontraktu na dodávku 5 milionů tun hnědého uhlí pro Elektrárnu Počerady (ČEZ) z lomu Vršany (Czech Coal) za cenu 38,80 Kč/GJ pro rok 2013 jednoznačně potvrzuje výsledky dřívějších analýz INERGIN (listopad 2011, srpen 2012), v nichž bylo dovozeno, že aktuální tržní cena dodávek uhlí v ČR se pohybuje na úrovni nižší než 40 Kč/GJ (bez dopravy) uzavření dohody ČEZ s Czech Coal znamená, že si ČEZ své potenciálně levnější uhlí ponechal pro vlastní použití s tím důsledkem, že pro Elektrárnu Počerady bude využívat palivo od konkurenční společnosti za cenu zvýšenou oproti současnosti Pozn.: cena HU z Czech Coal pro El. Počerady se v roce 2012 pohybovala kolem 30 Kč/GJ; vývoj budoucí ceny HU pro El. Počerady je nejasný, neboť je vázán na volatilní světovou cenu černého uhlí

21 21 3] HROZBA PODSTATNÉ REDUKCE DODÁVEK HU NA VOLNÝ TRH Celkový podíl dodávky hnědého uhlí těžebních skupin na volný trh v ČR se sníží z téměř 28 % v roce 2012 na méně než 13 % v roce Objem volného uhlí pro ostatní spotřebitele (mimo těžařsko-energetické skupiny) klesne z 12,1 mil. tun (r. 2012) na 4,9 mil. tun v roce 2014; dochází k podstatnému snížení (o 7,2 mil. tun, tj. cca o 60 %) objemu volného HU pro ostatní spotřebitele (tzn. mimo těžařské koncerny). Celková spotřeba těžařských koncernů ve vlastních zdrojích skupiny se mezi roky 2012 a 2014 zvýší o 2 miliony tun HU (tj. o 6 %) zatímco v roce 2012 spotřebovaly těžební skupiny (ČEZ/Severočeské doly + Czech Coal + Sokolovská uhelná) sami pro sebe (tj. na výrobu energie ve vlastních zdrojích koncernu) celkem 31,6 mil. t, což je zhruba 72 % hnědého uhlí vytěženého v ČR, v roce 2014 spotřebují tyto těžařsko-energetické koncerny pro vlastní spotřebu celkem 33,6 mil. tun, což je více než 87 % objemu HU těženého v ČR zatímco v roce 2012 celková dodávka HU z těžařských skupin v ČR na volný trh dosáhla 12,1 mil. tun (což je podíl cca 28 % z celkové těžby HU v ČR), v roce 2014 poklesne celkový objem dodávek těžařsko-energetických skupin na volný trh (tedy k využití ostatními spotřebiteli) na 4,9 mil. tun HU (což je podíl 12,7 % na celkové těžbě HU v ČR) dochází ke snížení objemu volného uhlí na trhu (tj. pro odběratele mimo těžařských skupin) o 7,2 mil. tun (tzn. pokles o 59,5 %) v tomto údaji (4,9 mil. tun HU, což je podíl 12,7 % z celkové těžby HU v roce 2014) je zahrnuto i hnědé uhlí, které může být exportováno mimo území ČR; fakticky tak objem/podíl dostupného domácího HU pro domácí odběratele může být ještě nižší dodávky HU z těžařských skupin na volný trh (tzn. dodávky odběratelům mimo těžařské koncerny) budou muset být v roce 2014 oproti požadavkům kráceny o celkem 7,4 milionu tun (což je téměř celá jedna pětina celkové těžby HU v ČR ) tzn. poptávka odběratelů z volného trhu bude muset být krácena o téměř 60 %, respektive bude moci být uspokojena pouze z necelých 40 % tím bude moci být zachována vyrovnaná bilance HU v ČR (za předpokladu, že pro výrobu energie v ČR bude nadále využíváno dominantně hnědé uhlí vytěžené v ČR) 4] RŮST SPOTŘEBY HU NA SAMOSTATNOU VÝROBU ELEKTŘINY Podíl domácího hnědého uhlí spalovaného při kondenzační (samostatné, tzn. bez zužitkování produkovaného tepla) výrobě elektřiny na celkové domácí těžbě HU se v České republice pravděpodobně zvýší z cca 73 % v roce 2012 až na zhruba 80 % v roce 2014, tzn., v roce 2014 bude zhruba 80 % domácího HU spáleno při samostatné výrobě elektřiny (tj. bez efektivního využití tepla) nárůst podílu domácího hnědého uhlí (z celkového objemu těžby HU v ČR) využívaného na kondenzační výrobu elektřiny bude mezi roky 2012 a 2014 činit cca 2 až 7 % (tzn. podíl kondenzační výroby v roce 2014 se proti roku 2012 zvýší o cca 2 až 7 %) oznámený záměr společnosti Litvínovská uhelná, a.s. (Czech Coal) na zásobování akvizičně získané Elektrárny Chvaletice hnědým uhlím z lomů ČSA a Vršany znamená pokračování negativního trendu masivního spalování domácího hnědého uhlí při samostatné výrobě elektřiny Elektrárna Chvaletice při spotřebě zhruba 3 miliony tun hnědého uhlí ročně (z lomů Vršany a ČSA) vyrábí cca 3,3 TWh el. energie ročně, tj. podstatně více, než například činí celková roční spotřeba elektřiny domácností a podnikatelů v ČR spotřeba vysoce výhřevného domácího uhlí na samostatnou (tzn. kondenzační, nikoliv kogenerační) výrobu elektřiny je v rozporu se strategií Aktualizované Státní energetické koncepce České republiky (ASEK), která deklaruje preferenci využívání kvalitního domácího uhlí na vysoce účinnou kogenerační výrobu tepla

22 22 5] NEDOSTATEK PALIVA PRO ELEKTRÁRNU CHVALETICE Na domácím trhu s hnědým uhlím vznikne již ve střednědobém horizontu nedostatek uhlí pro rentabilní provozování Elektrárny Chvaletice (při dosavadní úrovni spotřeby paliva cca 3 mil. tun HU ročně) Czech Coal uvádí aktuální zásoby (nechráněné územními těžebními limity) v lomu ČSA (k ) ve výši 41,6 milionů tun na lomu Vršany oznámil Czech Coal záměr těžit od roku 2013 celkem 6 mil. tun ročně, z nichž 5 mil. tun je vázáno na dodávky pro Elektrárnu Počerady (ČEZ) pro El. Chvaletice je z lomu Vršany možné použít maximálně 1 mil. tun ročně při oznámené těžbě cca 2,4 mil. t ročně v lomu ČSA určené na dodávky mimo skupinu Czech Coal (do roku 2023) zbývá v lomu ČSA pro vlastní chvaletický zdroj celkem 17,6 mil. tun HU vystačí na cca 8 let dodávek v objemu 2 mil. t ročně do Elektrárny Chvaletice to je podstatně méně, než minimální doba (cca 30 let) potřebná k zajištění rentability akvizice ECHVA v dalších 2 variantách vychází délka dodávek HU z vlastních zdrojů Czech Coal do ECHVA na 17 až 19 let; i v těchto alternativních a do značné míry hypotetických variantách se odhadovaná délka provozu (respektive doba schopnosti dodávat vlastní uhlí Czech Coal) Elektrárny Chvaletice pohybuje výrazně pod minimální dobou potřebnou k zajištění rentability akvizice dovoz HU z německého Mibrag do ECHVA (o kterém uvažoval majitel dolu Mibrag) je zřejmě vyloučen z příčin ekonomických, stejně jako z důvodu dlouhotrvajících vážných sporů mezi skupinami Czech Coal a EPH varianta udržení dlouhodobého provozu El. Chvaletice s maximálním využitím paliva z lomu ČSA vytváří tlak na ukončení dodávek HU z lomu ČSA jiným (externím) odběratelům reálně se to již projevuje snahou Czech Coal ukončit dodávky do Elektráren Opatovice Czech Coal v roce 2012 vypověděl smlouvu o dodávkách do EOP, která platila do konce roku 2015 (platnost smlouvy je předmětem probíhajícího soudního sporu) v současné době (duben 2013) probíhají dodávky do EOP v plném objemu a za původní cenu jen na základě předběžného rozhodnutí soudu výše uvedené skutečnosti vyvolávají značný tlak na prolomení územních těžebních limitů na lomu ČSA, na něž Czech Coal při uvažovaném tempu těžby narazí v roce 2023 V Praze, dne Autoři: Markéta Bejdová, analytik Vít Jaroš, analytik Jiří Ruml, analytik