JAK EVROPSKÉ FINANČNÍ REFORMY IGNORUJÍ ROZVOJOVÉ ZEMĚ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "JAK EVROPSKÉ FINANČNÍ REFORMY IGNORUJÍ ROZVOJOVÉ ZEMĚ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ"

Transkript

1 CHYBĚJÍCÍ ROZMĚR CHYBĚJÍCÍ ROZMĚR JAK EVROPSKÉ FINANČNÍ REFORMY IGNORUJÍ ROZVOJOVÉ ZEMĚ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ Pražský institut pro globální politiku Glopolis Říjen 2011

2

3 OBSAH 1. ÚVOD A SHRNUTÍ BANKOVNÍ REFORMA: DOTČENÉ ROZVOJOVÉ ZEMĚ SE K NÍ NEMOHOU VYJÁDŘIT DOHLED NAD EVROPSKÝM BANKOVNÍM SEKTOREM: REFORMY IGNORUJÍ DOHLEDOVÉ ORGÁNY V ROZVOJOVÝCH ZEMÍCH KOLEGIUM BANKOVNÍHO DOHLEDU: NEEXISTUJE ZÁRUKA PŘÍSTUPU PRO ZÁSTUPCE DOHLEDOVÝCH ORGÁNŮ Z ROZVOJOVÝCH ZEMÍ EBA A SPORY MEZI DOHLEDOVÝMI ORGÁNY EVROPSKÁ RADA PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA (ESRB) NEMÁ ŽÁDNÉ VAZBY NA ROZVOJOVÉ ZEMĚ DOPORUČENÍ PRO ZLEPŠENÍ DOHLEDOVÝCH ORGÁNŮ EU NOVÁ BANKOVNÍ PRAVIDLA V EU BANKOVNÍ PRAVIDLA, KTERÁ JIŽ EU REVIDOVALA CRD 4: LEPŠÍ A VYŠŠÍ KAPITÁLOVÉ POŽADAVKY PŘEHLÍŽENÝ VÝZNAM ÚVĚROVÝCH RATINGOVÝCH AGENTUR PRO ROZVOJOVÉ ZEMĚ SELHÁNÍ RATINGOVÝCH AGENTUR NEÚPLNÉ REFORMY RATINGOVÝCH AGENTUR DOPORUČENÍ, JAK SE VYPOŘÁDAT S NEDOSTATEČNÝMI RATINGOVÝMI AGENTURAMI FINANČNÍ TRHY: I NADÁLE VYSOCE RIZIKOVÉ TRHY DERIVÁTŮ: SPEKULACE POTRAVINAMI A MĚNAMI SPUŠTĚNÍ REGULAČNÍHO REŽIMU V EU DOPORUČENÍ PRO ZLEPŠENÍ EVROPSKÝCH ZÁKONŮ O KOMODITNÍCH DERIVÁTECH NOVÉ REGULACE HEDGEOVÝCH FONDŮ: MÁLO VÝHOD PRO ROZVOJOVÉ ZEMĚ? NOVÝ A OFICIÁLNÍ NÁVRH NA ZAVEDENÍ DANĚ Z FINANČNÍCH TRANSAKCÍ (FTT) V EU ROZVOJOVÉ ZEMĚ A OBČANÉ PROHRÁVAJÍ S DAŇOVÝMI RÁJI FINANČNÍ, MĚNOVÁ A EKONOMICKÁ SPRÁVA EU CHYBĚJÍCÍ REFORMA EVROPSKÉHO ROZHODOVACÍHO PROCESU EU, JEJÍ ČLENSKÉ STÁTY A MEZINÁRODNÍ FINANČNÍ A MĚNOVÝ ROZHODOVACÍ PROCES DOHODY O VOLNÉM OBCHODU V OBLASTI FINANČNÍCH SLUŽEB PODKOPÁVAJÍ FINANČNÍ REFORMY ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY PŘÍLOHA: GLOSÁŘ Jak evropské finanční reformy ignorují rozvojové země a udržitelný rozvoj 3

4 1. ÚVOD A SHRNUTÍ Finanční krize, která v Evropě vypukla na podzim roku 2008, vyústila v krizi hospodářskou, jež rovněž významně zasáhla mnoho rozvojových zemí, což dokládá mnoho různých zpráv. Například nedostatek exportních příležitostí a bankovních úvěrů pro podniky 1 těžce zasáhl příjmy rozvojových zemí. 1 Viz například: UNCTAD, Assessing the impact of the current financial and economic crisis on global FDI flows, leden 2009, <http://www.unctad.org/en/docs/webdiaeia20091_en.pdf>; Oxfam, The Global Economic Crisis and Developing Countries, <http://www.oxfam.org/en/policy/global-economic-crisis-and-developing-countries>. 4 Chybějící rozměr

5 Aby bylo možné předejít vzniku nové krize, zahájila Evropská unie (EU) reformu svého bankovního sektoru. Přestože je bankovní sektor jednoznačně celosvětově propojený a mnohé evropské banky jsou tak přítomny v rozvojových zemích, nebyl doposud přikládán zásadní význam dopadu finančních reforem EU na rozvojové státy. Finanční reformy EU neberou ohled na celosvětové environmentální a sociální problémy a nesnaží se ani zajistit podporu finančního sektoru pro transformaci směrem k jeho větší udržitelnosti. Tato zpráva se zaměřuje na řadu nových finančních zákonů, jež se EU rozhodla přijmout nebo již přijala, z nichž si vybrala ty, které lze považovat za významné z hlediska rozvojových zemí a udržitelného rozvoje. Tyto finanční reformy se v ní hodnotí a činí se zde rovněž doporučení ohledně toho, jakým způsobem by měly být vylepšeny, aby zohlednily zájmy rozvojových zemí i otázky udržitelného rozvoje. Za podklad byla použita zpráva Náprava globálních financí (Fixing Global Finance) 2 od indického odborníka Kavaljita Singha, jejíž prostudování rovněž doporučujeme pro pochopení otázek, jimž se v této zprávě věnujeme. Dopad některých finančních reforem EU byl poprvé probírán v průběhu setkání expertů SOMO (26. května 2010). Výsledný koncept dokumentu vycházející z této diskuse je v oběhu od listopadu 2010 a pro účely této zprávy byl aktualizován. Tato zpráva je součástí projektu, 3 který má za cíl zajistit, že při rozhodování o řadě finančních reforem v rámci EU budou brány v úvahu zájmy rozvojových zemí i otázky udržitelného rozvoje. Partnerskými organizacemi projektu jsou: AITEC (Francie), Glopolis (Česká republika), New Economic Foundation (Velká Británie), SOMO (Nizozemsko), Vedegylet (Maďarsko) a WEED (Německo). Kolegové z těchto organizací poskytli své komentáře ke konceptu dokumentu a budou se rovněž účastnit aktivit následujících po vydání této zprávy. 2 Zprávu je možné si stáhnout na adrese: <http://somo.nl/ news-en/fixing-global-finance/> a <http://www.madhyam.org. in/admin/tender/fgf2510.pdf> 3 Více informací o projektu Towards a Global Finance System at the Service of Sustainable Development naleznete na adrese: <http://somo.nl/dossiers-en/sectors/financial/eufinancial-reforms>. Shrnutí hlavních zjištění a doporučení vyplývajících z této zprávy Přestože mnoho evropských bank funguje v rozvojových zemích, nemají dohledové orgány těchto zemí žádnou záruku, že budou moci participovat v rámci nových struktur bankovního dohledu EU a hájit tak zájmy svých zemí. Nové evropské bankovní reformy nedostatečně omezují riskantní chování bank. Nová pravidla týkající se kapitálových rezerv, o nichž musí EU ještě rozhodnout, by mohla vést k omezení úvěrů a služeb poskytovaných evropskými bankami v rozvojových zemích. Nová legislativa by měla donutit evropské banky k změně modelu směrem ke službám pro reálnou ekonomiku. Nové mechanismy EU zaměřené na ochranu základních finančních služeb a peněz drobných střadatelů by měly rovněž pokrývat klienty evropských bank operujících v rozvojových zemích. Ratingové agentury (CRA) mají významný vliv na to, kolik rozvojové země zaplatí za úvěry i jaké do nich budou přicházet investice. Reformy, na nichž se EU doposud shodla, nevedou k tomu, aby ratingy těchto agentur byly dostatečně spolehlivé. Evropská komise (EC) musí co nejrychleji provést navrhované strukturální reformy. Kromě toho by měla EU vyžadovat, aby ratingy plně zohledňovaly otázky společenské a environmentální udržitelnosti. Rozvojové země a jejich společnosti potřebují lépe zaručený přístup k vysoce kvalitním ratingům, a to i prostřednictvím vládou zaštítěných iniciativ. Vzhledem k tomu, že trhy komoditních derivátů a zahraničních měn ovlivňují například také ceny, za něž rozvojové země dovážejí a vyvážejí potraviny, měla by EC při regulování těchto trhů uplatňovat princip předběžné opatrnosti. Aby bylo možné předcházet a bránit nadměrné spekulaci, musí chystané zákony (MiFID) zavést přinejmenším striktní právní omezení ex-ante zaměřené na to, kolik komoditních derivátů v oblasti potravin mohou finanční aktéři držet. Hodnocení sociální neužitečnosti celého trhu derivátů by mělo vést ke strukturním změnám. Jak evropské finanční reformy ignorují rozvojové země a udržitelný rozvoj 5

6 Hedgeové fondy a fondy soukromého kapitálu mají na rozvojové země nejrůznější dopady: jde např. o nákup půdy či o společnosti zakládané v těchto zemích zaměřené na krátkodobý zisk. Nová evropská legislativa (AIFMD) škodlivé aktivity těchto fondů nezastaví. Přehodnocení AIFMD by mělo být vedeno plným zhodnocením hedgeových fondů a aktivit v oblasti soukromého kapitálu. Daň z finančních transakci (FTT) se jeví jako dobrý nástroj k omezení nadměrných spekulací na finančních trzích. Evropská komise, Německo a Francie uznaly, že FTT by mohla být prostředkem pro financování rozpočtu EU i členských států a vyvážit tak náklady na záchranu bank. Občanská společnost se však dlouhodobě snaží prosadit ideu, že by výtěžek z FTT měl být určen pro rozvojové země a udržitelný rozvoj. Nové návrhy EC ohledně FTT v rámci EU jsou užitečné, budou však muset čelit mnoha nástrahám, než dojde k jejich implementaci. strukturální změny zaměřené na oddělení spekulativních aktivit finančních trhů od základních bankovních služeb, ani tvorbu rozmanitějšího finančního systému. K tomu, aby bylo možno zajistit, že finanční sektor již dále nerozšiřuje trhlinu mezi bohatými a chudými, ale naopak pomáhá zvrátit změnu klimatu, podporovat potravinovou bezpečnost, udržitelnou produkci a spotřebu, a to nejen v rozvojových zemích, je nutný větší tlak ze strany občanů. Pro čtenáře, kteří nejsou obeznámeni se všemi otázkami a termíny, které se objevují v této zprávě, je v příloze k dispozici vysvětlující glosář. Zajímavé informace lze rovněž nalézt ve věstníku týkajícím se finančních reforem. 4 Rozhodování EU ohledně finančních reforem a řízení hospodářství potřebuje zásadní proměnu, protože v něm nyní dochází ke střetům zájmů, je nadměrně ovlivněno lobbováním finančního průmyslu a to na úkor hlasu občanské společnosti a rozvojových zemí, stává se nedemokratickým a vynucuje si přísná opatření v sociální oblasti. Na mezinárodní úrovni by měla EU zvrátit pozici, která při finančním rozhodování upřednostňuje skupinu G20 a další malá mezinárodní fóra před OSN, v níž by mohly být rozhodování účastny všechny rozvojové země i státy EU. Obchodní a investiční dohody EU s rozvojovými zeměmi liberalizující finanční služby jsou v rozporu s finančními reformami EU. Proto by také mělo být zastaveno jakékoli vyjednávání EU s rozvojovými zeměmi o liberalizaci obchodu a investic a měla by být odstraněna pravidla narušující politický prostor pro finanční reformy či kontrolu kapitálu. Obecně lze říci, že finanční reformy EU postrádají vizi finančního sektoru ve službách hospodářství a transformace směrem k trvale udržitelným společnostem. EU například ani nenavrhuje 4 Všechny věstníky Newsletters EU financial reforms si lze stáhnout na adrese: <http://somo.nl/dossiers-en/ sectors/financial/financial>; <http://www.weed-online.org/ publikationen/publikationen/ html>. 6 Chybějící rozměr

7 2. BANKOVNÍ REFORMA: DOTČENÉ ROZVOJOVÉ ZEMĚ SE K NÍ NEMO- HOU VYJÁDŘIT V různých rozvojových zemích dosahují zahraniční banky podílů na trhu vyšších než 50 % což tyto země činí velmi závislými na stabilitě těchto zahraničních bank. Některé velké mezinárodní banky a finanční instituce se sídlem v EU jsou přítomny v mnoha rozvojových zemích. Jak evropské finanční reformy ignorují rozvojové země a udržitelný rozvoj 7

8 Například HSBC (Velká Británie) je k říjnu 2011 přítomna v 53 rozvojových zemích a Credit Agricole (Francie) ve 35 rozvojových zemích. Evropské banky vlastní velkou část bankovního sektoru v konkrétních rozvojových zemích (např. španělské banky v latinskoamerických). Mnohé mezinárodní finanční instituce či koncerny nevyvíjejí činnost pouze v oblasti bankovnictví v rozvojových zemích, ale jsou aktivní rovněž v sektoru pojišťovnictví, správy fondů, investičního bankovnictví, a dokonce hedgeových fondů. Před příchodem finanční krize se argumentovalo tím, že zahraniční banky zvýší efektivitu bankovního systému v rozvojových zemích. Političtí činitelé podporovali přítomnost zahraničních bank v těchto zemích a umožňovali akvizice domácích bank zahraničními subjekty. Některé země se zavázaly prostřednictvím obchodních úmluv k tomu, že cizím bankám otevřou své trhy natrvalo (viz kapitola 5.3), aniž by přitom měly k dispozici záruku dobrého dohledu a regulace domácího bankovního sektoru. Nicméně, těsně před vypuknutím krize narůstalo také povědomí o různých negativních dopadech činnosti zahraničních bank. Například v určitých zemích zahraniční banky poskytují méně úvěrů než banky domácí, nabízejí málo, či dokonce žádné finanční služby drobným zemědělcům, chudým občanům či malým společnostem a zaměřují své služby na bohatou klientelu přinášející zisky. 5 Banky hrají významnou roli v rámci finanční krize, která zasáhla celý svět v roce 2008, a to zvláště mezinárodní finanční instituce a investiční banky, z nichž některé mají svá sídla v Evropě. Finanční krize, jež vypukla po pádu americké banky Lehman Brothers v září 2008, se změnila v krizi hospodářskou v situaci, kdy banky drasticky omezily příliv úvěrů do ekonomiky firem. Rozvojové země byly touto hospodářskou a finanční krizí v letech významně zasaženy, protože poptávka po jejich vývozu poklesla, snížil se objem finančních toků a přímých zahraničních investic a došlo rovněž k omezení remitencí od migrantů. Krize odhalila následující nebezpečí a zranitelná místa zahraničních bank operujících v jejím průběhu v rozvojových zemích: 5 Viz například: K. Singh, M. Vander Stichele, Rethinking liberalisation of banking services under the India-EU free trade agreement, SOMO, září 2009; N. van Horen, Foreign Banking in Emerging Markets, prezentace na SOMO Expert meeting EU financial reforms, 26. květen Selhání dohledu a regulace v domovské zemi i na mezinárodní úrovni vyústilo v nestabilitu aktivit zahraničních bank v rozvojových zemích. Úvěry od zahraničních bank na obchodní aktivity (export-import) a pro (malé) podniky v hostitelské zemi byly omezeny, zcela chyběly nebo se jejich cena významně zvýšila. Mezinárodní banky stáhly kapitál ze svých dceřiných společností a poboček v rozvojových zemích, aby tak pokryly svou neodkladnou potřebu kapitálu. Zahraniční banky prodaly své dceřiné společnosti či pobočky v rozvojových zemích. Záchranné balíčky pro evropské banky nezaručily, že by se kapitál rozložil rovnoměrně do všech částí bank mimo domovskou zemi, včetně rozvojových zemí. Říká se, že záchranné balíčky mají skryté podmínky zaměřené na to, aby bylo malým a středním podnikům v domovské zemi poskytováno více úvěrů, a to na úkor úvěrů v hostitelských zemích. Zahraniční banky, jimž se dostalo záchrany, představovaly nerovnou konkurenci domácím bankám v rozvojových zemích, jež nebyly schopny své banky zachraňovat. Vzhledem k vazbám mezi evropskými mezinárodními bankami a rozvojovými zeměmi i negativním dopadům (evropských) bankovních krizí na rozvojové země je důležité, aby EU vzala tyto dopady v úvahu při zavádění nové bankovní legislativy a dohledu. 2.1 Dohled nad evropským bankovním sektorem: reformy ignorují dohledové orgány v rozvojových zemích Finanční krize odhalila, že dohled nad evropskými bankami působícími v zahraničí a dalšími finančními institucemi nedostačoval k tomu, aby bylo možno předejít vzniku krize s celosvětovými následky. EU liberalizovala svůj sektor finančních služeb, aniž by zároveň vytvořila přiměřené regulační a dohledové struktury, které tak v důsledku zůstaly na národní úrovni. Existovalo například jen velmi málo mechanismů umožňujících sdílení informací a spolupráci mezi domovskými 8 Chybějící rozměr

9 a hostitelskými zeměmi v oblasti hroutících se mezinárodních bank a dalších finančních institucí. EU se v letech 2009 a 2010 dohodla na zlepšení dohledu a vytvořila nový Evropský systém orgánů finančního dohledu zaměřený na: Kolegium bankovního dohledu; Evropský orgán pro bankovnictví (EBA); Evropskou radu pro systémová rizika (ESRB). Dále se v tomto textu věnujeme tomu, jaký vliv má tato nová dohledová struktura na rozvojové země a jaké zapojení umožňuje jejich dohledovým orgánům. Některé metody dohledu rovněž doznají vylepšení v rámci Směrnice o kapitálových požadavcích 4, jak je blíže vysvětleno v části věnované nové bankovní regulaci Kolegium bankovního dohledu: neexistuje záruka přístupu pro zástupce dohledových orgánů z rozvojových zemí Kolegia bankovního dohledu jsou orgány, jejichž prostřednictvím se dohledové orgány z domovských a hostitelských zemí, v nichž příslušná mezinárodní banka se sídlem v EU působí, setkávají a vzájemně konzultují různé otázky. Kolegia bankovního dohledu byla posílena a jejich fungování zlepšeno na základě první revize Směrnice o kapitálových požadavcích EU (CRD) přijaté v září Tato revize zavedla lepší spolupráci v rámci jednotlivých kolegií dozoru s cílem dohlížet nad riziky mezinárodních bank a předcházet jim. Podle pravidel 7 a zásad 8 pro vylepšení fungování kolegií dohledu se země, jež nejsou součástí EU nebo 6 Tato revize vyústila do tzv. CRD 2, jejíž oficiální znění s označením 2009/111/E je dostupné ke stažení na adrese: <http://eur-lex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv. do?uri=oj:l:2009:302:0097:0119:en:pdf>. 7 Viz především CRD 2, čl. 42a, 129 a CEBS, Guidelines for the Operational Functioning of Colleges, červen 2010, <http://www.c-ebs.org/documents/publications/ Standards---Guidelines/2010/Colleges/CollegeGuidelines. aspx>. Evropského hospodářského prostoru (EEA), 9 mohou stát členy kolegia dohledu konkrétní mezinárodní banky sídlící v EU a vyvíjející činnost v jejich zemi, je-li to vhodné. O tom, zda se dohledový orgán z rozvojové země stane členem kolegia dohledu v mezinárodní bance vyvíjející činnost v té které rozvojové zemi, v praxi rozhoduje domácí dohledový orgán, a to na základě různých kritérií, mezi něž patří i rizika dceřiné společnosti v rozvojové zemi pro mezinárodní banku jako celek. Mezi tato kritéria naopak nepatří význam příslušné banky sídlící v EU pro danou rozvojovou zemi, např. z hlediska plateb a systémů úspor. To je v kontrastu s kritérii použitými pro přijímání hostujících supervizorů EEA a doporučeními Basilejského výboru pro bankovní dohled ohledně společného dohledu. 10 I když je do kolegia přijat dohledový orgán z rozvojové země, zásady neukládají, že je nutné jej zvát ke všem jednáním. 11 Dohledový orgán z rozvojové země může získat veškeré relevantní informace, nikoli však podporu v oblasti financí či lidských zdrojů umožňující mu cestovat a aktivně se účastnit setkání či korespondence. To znamená, že dohledové orgány z rozvojových zemí, v nichž operují evropské banky, nemají zaručenou účast při přijímání rozhodnutí týkajících se mezinárodních bank, která by mohla mít vliv na jejich zemi, např. v situaci, kdy dojde ke vzniku krize. V červenci 2011 proběhlo hodnocení orgánů dohledu finančních konglomerátů se sídlem v Evropě i smíšených holdingových společností, provozujících bankovní i nebankovní činnost v rozvojových 9 Evropský hospodářský prostor tvoří země EU + Island, Lichtenštejnsko a Norsko. 10 Basel Committee of Banking Supervision, Good practice principles on supervisory colleges, říjen 2010, str. 5 (pod zásadou č. 2), <http://www.bis.org/ publ/bcbs177.pdf>: při stanovování příslušných dílčích struktur by měl brát rovněž ohled na skutečný stav bankovní skupiny v hostitelské(kých) jurisdikci(ích) ; viz rovněž Dodatek 1 o potřebě sdílení informací. 11 Viz zásady CEBS: umožňují, že na některých setkáních kolegia, na nichž se věnuje pozornost konkrétním otázkám, nemusí být přítomny všechny dohledové orgány. Jak evropské finanční reformy ignorují rozvojové země a udržitelný rozvoj 9

10 zemích. 12 Začátkem roku 2013 zavede Směrnice o finančních konglomerátech zvláštní společná dohledová opatření týkající se koordinace mezi různými dohledovými orgány na národních i evropských úrovních a také veřejně dostupných informací týkajících se jejich struktury. Zpráva hodnotící, zda by neregulované bankovní aktivity, např. koncerny vyvíjející průmyslové i bankovní aktivity, měly být rovněž podrobeny dohledu a regulaci, bude dokončena až koncem roku způsobem, jenž ochrání zájmy rozvojových zemí, v nichž evropské banky působí. EBA může rozvíjet kontakty a vstupovat do administrativních vztahů s dohledovými orgány, státními orgány zemí mimo EU a mezinárodními organizacemi. Nicméně, omezené finanční zdroje, jež mají k dispozici dohledové orgány 13, mají za následek, že zatím není jasné, kolik kontaktů a dohod bude s dohledovými orgány v rozvojových zemích uzavřeno EBA a spory mezi dohledovými orgány Za jistých okolností může dojít k tomu, že dohledové orgány z domovské a hostitelské země nedospějí k dohodě, protože rozhodnutí domácího dohledového orgánu by mělo za následek menší objem poskytovaných úvěrů v hostitelské zemi. Kdo v případě nemožnosti dospět k dohodě přijme finální rozhodnutí, je velmi citlivá otázka, jelikož toto rozhodnutí může přinášet prospěch domovské zemi na úkor zemí hostitelských nebo naopak. V září 2010 přijala EU nové zákony týkající se bankovního dohledu, podle nichž není možné takovéto spory řešit pouze prostřednictvím rozhodnutí domácího dohledového orgánu. Nově vytvořený Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) díky tomu získal mandát činit závazná konečná rozhodnutí ve sporech mezi jednotlivými dohledovými orgány v rámci jednoho kolegia, a to po uplynutí období pokusů o mediaci. EBA může přimět národní orgány bankovního dohledu v jednotlivých členských státech EU k naplnění závazných rozhodnutí nebo, v případě, že tak neučiní, přimět k jejich realizaci přímo příslušnou mezinárodní evropskou banku. Tento postup je však založen na sporech mezi orgány bankovního dohledu v rámci EU. Vzhledem k tomu, že žádný z orgánů bankovního dohledu třetích zemí není členem EBA a tyto orgány rovněž nemusejí být členy kolegia orgánů bankovního dohledu (viz výše), neexistuje žádná záruka, že budou neshody mezi dohledovými orgány vyřešeny 12 Viz Evropský parlament: Financial conglomerates: supplementary supervision of financial entities (doplň. směrnice 98/78/EC, 2002/87/EC a 2006/48/EC), <http:// ng=2&procnum=cod/2010/0232> Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) nemá žádné vazby na rozvojové země Nově vytvořená Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) 14 má za úkol hodnotit systémová rizika vznikající ve finančním systému. ESRB tvoří veškeré evropské dohledové orgány a centrální bankéři jednotlivých zemí, může však pouze vydávat varování a nemá žádné pravomoci zasáhnout v případě vzniku systémového rizika. Definice systémového rizika je interpretována jako to, co představuje problémy pro finanční stabilitu a ekonomiku EU a nikoli světa jako celku nebo specificky rozvojových zemí. Kdyby mezi sebe přibrala centrálního bankéře z některé rozvojové země, mohla by ESRB rozšířit svou perspektivu. ESRB má svůj Výbor vědeckých poradců, jehož předseda se účastní schůzí ESRB na vysoké úrovni. Tento Výbor vědeckých poradců představuje příležitost pro začlenění jednoho či více zástupců dohledových orgánů či odborníků z rozvojových zemí. 13 Newsletter EU financial reforms, číslo 3, říjen 2010, <http://somo.nl/dossiers-en/sectors/financial/eufinancial-reforms/newsletter-finance/october-2010/ rendertexthtml?footer_url=http://somo.nl/dossiersen/sectors/financial/eu-financial-reforms/newsletterfinance/october-2010/xxx>. 14 Více informací o ESRB, naleznete v následujících zdrojích: Newsletter EU financial reforms, č.1, 2 a 3 (duben, červen, říjen 2010); <www.esrb.europa.eu>; <http://www.europarl.europa.eu/en/pressroom/ content/ ipr83190>; <http://www. europarl.europa.eu/sides/getdoc.do?pubref=-// EP//TEXT+TA+P7-TA DOC+XML+V0// EN&language=EN>: viz čl. 11a. 10 Chybějící rozměr

11 2.1.4 Doporučení pro zlepšení dohledových orgánů EU Nově schválená evropská pravidla o kolegiích dohledových orgánů pro mezinárodní banky nezlepšují dostatečnou měrou nedostatečné dohody mezi dohledovými orgány v domovských a hostitelských rozvojových zemích, jež existovaly již před vypuknutím krize. 15 Následující doporučení by mohla zlepšit fungování nového evropského bankovního dohledu: Dohledový orgán domácí země a EBA by měly společně zajistit, že všechny dohledové orgány z rozvojových zemí, v jejichž domácím finančním systému banka hraje významnou roli, se mohou účastnit práce kolegia dohledových orgánů, a to prostřednictvím nezbytných úmluv o sdílení informací, pozvání na schůze a poskytnutí finančních prostředků. Přijímají-li se závazná rozhodnutí k řešení sporů mezi jednotlivými dohledovými orgány v rámci kolegia, měl by EBA zajistit, že jsou brány v úvahu zájmy rozvojových zemí, v nichž hraje banka se sídlem v EU (významnou) roli. Hodnocení Směrnice o finančních konglomerátech, jehož vydání je plánováno na 31. prosince 2012, by mělo přijít s návrhem na úplnou účast příslušných dohledových orgánů těch rozvojových zemí, v nichž příslušný konglomerát hraje významnou roli. Měly by být vytvořeny nové mechanismy, které by umožnily, aby na zodpovědnost za tyto nově zaváděné úkoly dohlížel parlament i široká veřejnost. To by parlamentům a občanům umožnilo přitáhnout pozornost k dopadu na rozvojové země a obecně pomoci předcházet tomu, aby chyby vzniklé v rámci dohledu mohly vést k utrácení vysokých částek z kapes daňových poplatníků. ESRB by měla vypracovat novou definici systémových rizik, která by zahrnula také rizika mimo EU, a nabídnout špičkovému odborníkovi z rozvojové země místo ve Výboru vědeckých poradců. ESRB by také měla do definice systémových rizik zahrnout rizika pro udržitelnost a společnost (např. chudí bez přístupu k finančním službám, příliš nízké objemy úvěrů pro činnosti v oblasti udržitelnosti a nadměrné úvěrování spekulativních finančních aktivit a produktů atp.). Mnohé rozvojové země se potýkají s problémy při hodnocení nových komplexních finančních produktů a postupů zaváděných bankami. Všechny dohledové orgány by měly mít mandát hodnotit všechny nové finanční produkty a postupy vytvářené, nabízené a používané bankami ( úřad pro bezpečnost finančních produktů ). Pokud se dospěje k závěru, že by finanční inovace mohla mít negativní dopad na finanční a sociální stabilitu, měla by být zakázána. 2.2 Nová bankovní pravidla v EU Finanční krize ukázala, že k tomu, aby banky nedestabilizovaly finanční systém, hospodářství a rozpočty vlád, je nutné přepracovat systém bankovních regulací. Protože banky neměly k dispozici nezbytné kapitálové rezervy zamezující destabilizujícím úpadkům, bylo nutné vynaložit obrovské částky z peněz daňových poplatníků. Zásadní evropská bankovní reforma proto mění nařízení o tom, kolik kapitálu musí mít banka k dispozici v rámci rezerv. Tyto tzv. kapitálové požadavky by měly bankám umožnit vyrovnat se s neplněním závazků ze strany dlužníků a se ztrátami vzniklými z aktivit na finančních trzích. Mezinárodní zásady ohledně kapitálových požadavků stanovuje Basilejský výbor pro bankovní dohled. Stávající kapitálové požadavky označované jako Basel II (viz dále) obsahují rovněž zásady týkající se toho, jak mají banky hodnotit rizika dlužníků a jakým způsoben nad nimi má být vykonáván dohled. Směrnice o kapitálových požadavcích (CRD) představuje zákonné ustanovení, které činí z úmluvy Basel II normu právně závaznou pro banky se sídlem v EU. 15 Viz obdobné dohody jako např. Concordat uzavřený Basilejským výborem pro bankovní dohled, <www.bis.org/bcbs>. Jak evropské finanční reformy ignorují rozvojové země a udržitelný rozvoj 11

12 2.2.1 Bankovní pravidla, která již EU revidovala 16 EU již provedla jisté úpravy Směrnice o kapitálových požadavcích (CRD), jimiž se snaží reagovat na nejvýznamnější problémy vyvolané finanční krizí, což vedlo k vytvoření směrnic CRD 2 a CRD 3 (schváleny v letech 2009 a 2010), obsahujících lepší řešení regulace v následujících oblastech: Omezení riskantní (re)sekuritizace bank. Sekuritizace představovala jednu z významných příčin finanční krize, protože jejím prostřednictvím banky odprodávaly nekvalitní ( sub-prime ) úvěry zabalené do neprůhledných finančních produktů a obcházely tak kapitálové požadavky. Banky držící sekuritizované produkty musejí být transparentnější v oblasti rizik a splňovat vyšší kapitálové požadavky. Mezibankovní půjčky jsou omezeny s cílem předejít přílišné vzájemné závislosti bank v oblasti běžného provozního kapitálu, což v průběhu finanční krize vedlo ke vzniku problémů. Nová regulační opatření omezují nepřiměřené odměňování a bonusy bankovních zaměstnanců, např. výplata % jakéhokoli bonusu musí být odložena o nejméně tři roky 17, což je opatření pro omezení krátkodobých pobídek k přijímání nadměrného rizika. Je třeba, aby banky zlepšily hodnocení rizik u svých spekulativních a riskantních aktivit na finančních trzích (např. obchod deriváty) a vytvořily si větší kapitálové rezervy. 16 Více informací získáte například v materiálu: New EU regulations on capital requirements to continue, Newsletter EU financial reforms, č. 1, duben 2010; New EU legislation after financial industry maintains high bonuses, Newsletter EU financial reforms, č. 3, říjen 2010, <http://somo.nl/dossiers-en/sectors/ financial/eu-financial-reforms/newsletter-items/issue- 3-october-2010/new-eu-legislation-after-financialindustry-maintains-high-bonuses>. 17 Bližší vysvětlení viz: New EU regulations on capital requirements to continue, Newsletter EU financial reforms, č. 3, říjen 2010, <http://somo.nl/dossiers-en/ sectors/financial/eu-financial-reforms/newsletteritems/issue-3-october-2010/new-eu-legislation-afterfinancial-industry-maintains-high-bonuses>. Tyto nově zavedené regulace neznamenají konec riskantních postupů bank ani jejich netransparentních mimoúčetních souvisejících aktivit. Výsledkem omezení mezibankovních půjček může potenciálně být méně úvěrů pro rozvojové země, neboť takové úvěry mohou být považovány za příliš riskantní CRD 4: lepší a vyšší kapitálové požadavky 20. června 2011 představila Evropská komise (EC) své návrhy zákonů běžně označované jako CRD 4 zaměřené na zlepšení kvality a kvantity kapitálu, který si evropské banky musejí odkládat (kapitálové rezervy), a vylepšení řízení bank. 18 Tyto návrhy EC musejí převést do práva EU nové mezinárodní zásady pro kapitálové požadavky, dohodnuté koncem roku 2010 Basilejským výborem pro bankovní dohled a skupinou G20 pod označením Basel III. 19 Návrhy obsažené v CRD 4 se skládají ze dvou různých evropských zákonů: Regulace 20 ohledně striktnějšího přístupu ke kapitálovým rezervám bank, která vyžaduje: Zvýšení kvality kapitálových rezerv prostřednictvím 14 striktních kritérií, aby mohl být kapitál použit v situaci, kdy se banka ocitne ve finančních těžkostech. 18 Pro detailní údaje, shrnutí a kritický komentář návrhů CRD 4 viz: <http://ec.europa.eu/internal_market/ bank/regcapital/index_en.htm#crd4>; M. Vander Stichele, The battle for big bank reforms, Newsletter EU financial reforms, č. 8, září 2011, <http://somo. nl/dossiers-en/sectors/financial/eu-financialreforms/newsletter-items/issue-8-september-2011/ the-battle-for-big-bank-reforms>. 19 Viz BCBS, text znění pravidel Basel III a kvantitativní studie dopadů vydaná Basilejským výborem, tisková zpráva, 16. prosince 2010, <http://www.bis.org/ press/p htm>; <http://www.bis.org/bcbs/ basel3.htm>. 20 Regulace zásad předběžné opatrnosti pro úvěrové společnosti a investiční firmy : Evropská regulace musí být po svém schválení Evropským parlamentem a Radou ministrů financí zavedena okamžitě, a to s minimálními či žádnými změnami. 12 Chybějící rozměr

13 Růst kvality nově definovaných, vysoce kvalitních kapitálových rezerv, jež musí finanční instituce držet (až 7 % z jejího rizikově váženého kapitálu). Postupy zlepšující rezervy a správu snadno dostupných peněz (likvidity) umožňující přestát náhle vzniklé obrovské požadavky na hotovost v krátkém čase. Finální pravidla pro likviditu EC stanoví v roce Zásady týkající se toho, jak banka spravuje své stabilní a dlouhodobé financování, Komise stanoví až v roce Zlepšená správa rizik pomocí přísnějších předpisů ohledně toho, jak mají banky a investiční firmy kalkulovat a zmírňovat rizika vyplývající z jejich aktivit. Tyto kalkulace definují, kolik kapitálových rezerv mají banky držet, zvláště pokud se angažují v rizikových aktivitách, jako jsou obchody s deriváty a úvěry hedgeovým fondům. Směrnice 21 ke zlepšení dohledu a řízení bank: Mandát dohledovým orgánům k tomu, aby mohly od bank požadovat vytvoření dodatečných kapitálových polštářů ( anticyklický polštář ) v časech ekonomické prosperity, jejž by mohly využít v době, kdy se hospodářství nedaří. Dohledové orgány rovněž mohou vyžadovat, aby velké finanční instituce, jež mají z hlediska finančního systému rizikový potenciál (systémově významné finanční instituce SIFI ), držely dodatečné kapitálové rezervy, jejichž standardy zvláštních kapitálových polštářů je ještě potřeba regulovat. 22 Zlepšení corporate governance bank a investičních společností prostřednictvím nových kritérií zaměřených na řízení bank a na to, jak zlepšují svou správu rizik či procesy hodnocení 21 Jakákoli evropská směrnice musí být nejprve přenesena do národních právních řádů členských států, které mohou před jejím zařazením do místního právního řádu provádět drobné úpravy. 22 Rada pro finanční stabilitu (FSB) přišla s návrhy ohledně SIFI, které by měly být odsouhlaseny na summitu skupiny G20 v listopadu 2011: FSB, Meeting of Financial Stability Board, tisková zpráva, 3. října 2011, <http://www.financialstabilityboard.org/ press/pr_ pdf>. rizika, a to včetně omezení jejich závislosti na ratingových agenturách. Dohledové orgány budou rovněž muset uplatňovat sankce v případě porušení bankovních zákonů EU. Snížení objemu prostředků, jež si banky samy půjčují (pákový efekt). Limit pro půjčky (pákový poměr) bude závazný počínaje rokem Celkový přístup přijatý v rámci CRD 4 je zaměřen především na omezení finančních rizik a finanční nestability (bez nadměrných nákladů pro banky), které mohou mít vliv na fungování finančního systému a hospodářství, a to především v rámci EU. Hodnocení dopadů CRD 4 provedené EC se nezaměřovalo na vliv na rozvojové země, v nichž evropské banky fungují. 23 Vzájemná propojenost bankovního světa i spojení mezi mezinárodními bankami a rizikovými finančními trhy ještě neprošla reformou. Nebylo například navrženo žádné oddělení mezi retailovým a investičním bankovnictvím, např. jako součást přehodnocení navrhovaných kapitálových požadavků na bankovní aktivity na riskantních derivátových trzích, ani půjčování hedgeovým fondům. Zatímco je pro celý bankovní systém potřeba větší finanční stabilita, nejsou reformy navrhované EC ani v nejmenším namířeny k efektivnějšímu fungování systému z hlediska hospodářství, sociálních dopadů a udržitelnosti. Nezaručují, že banky dokážou naplnit finanční potřeby společnosti, a to včetně občanů, kteří nejvíce potřebují základní finanční služby a úvěry. Ani neznamenají bankovní financování použitelné pro transformaci směrem k environmentálně a sociálně udržitelnému hospodářství. Návrhy obsažené v CRD 4 například nedokážou zásadně proměnit systémy hodnocení rizika využívané mnoha evropskými bankami, které ve své současné podobě přikládají při hodnocení úvěrů jen malou váhu sociálním a environmentálním rizikům a přínosům. Navrhované bankovní reformy nedokázaly narušit obchodní model bank zaměřený na maximalizaci zisků pro akcionáře, jehož se využívá k přitáhnutí investorů, ale zároveň se z něj stává hnací síla nadměrně riskantního chování bank. Evropské banky již začaly lobbovat proti vyšším kapitálovým po- 23 Dopady vyhodnocené EC naleznete na adrese: <http://ec.europa.eu/internal_market/bank/ regcapital/index_en.htm#crd4>. Jak evropské finanční reformy ignorují rozvojové země a udržitelný rozvoj 13

14 žadavkům s poukazem na to, že budou nákladné a budou mít za následek menší množství úvěrů pro malé a střední podniky, jež jsou považovány za méně ziskové. Kromě toho se v důsledku zmatků souvisejících s eurem a vládními dluhopisy v roce 2011 ukázalo, že banky neodkladně potřebují více kapitálu, avšak investoři a finanční trhy se zdráhají do nestabilních bank investovat. Z hlediska rozvojových zemí může mít nedostatek kapitálu v evropských bankách za následek nižší množství úvěrů poskytovaných těmito ústavy místním malým a středním podnikům a chudším klientům a naopak větší zaměření na bohatší klienty. Evropské banky by rovněž mohly odprodat své méně ziskové dceřiné společnosti či pobočky v rozvojových zemích, což by mohlo vést k nestabilitě. Na druhé straně evropské banky z důvodu nutné rekapitalizace a výdělků od nových bohatších klientů expandují na vysoce ziskových (rozvíjejících se) trzích, jako je Indie, a to i prostřednictvím akvizic. Doporučení ohledně CRD 4 Následující doporučení se zaměřují na nejvýznamnější problematická místa v rámci návrhů Evropské komise shrnutých do CRD 4. Před odsouhlasením CRD 4 by EC, Evropský parlament a ministři financí EU měli provést nové posouzení dopadů, zahrnující potenciální dopady návrhů obsažených v CRD 4 na rozvojové země i na nejrůznější sociální a environmentální aspekty. 24 EU by měla zakázat proprietární obchodování, při němž banka obchoduje na rizikových a spekulativních finančních trzích na své vlastní riziko a se svými vlastními penězi. Navrhovaná opatření týkající se rizikových aktivit bank na derivátových trzích a vůči hedgeovým fondům a fondům soukromého kapitálu by měla být striktnější. Aby bylo možno vyloučit aktivity nestabilních bank v rozvojových trzích, měly by být učiněny seriózní návrhy na oddělení základního retailového bankovnictví od riskantního bankovnictví investičního. 24 Hodnocení EC, jež zohlednění těchto aspektů postrádá, si můžete stáhnout na adrese <http://ec.europa.eu/ internal_market/bank/docs/regcapital/crd4_reform/ executive_summary_ia_regulation_en.pdf> a <http:// ec.europa.eu/internal_market/bank/docs/regcapital/ CRD4_reform/IA_regulation_en.pdf>. Návrhy, které EC stále ještě připravuje, 25 zaměřené na řešení krizí či bankrotů evropských mezinárodních bank, by měly zajistit, že budou zajištěny nejenom úspory a základní služby evropským klientům, ale také klientům v rozvojových zemích. EU by měla zavést pravidla pro odpovědné půjčování 26, a to jak v domovské, tak v hostitelských zemích na celém světě, aby tak zamezila neetickým úvěrům velmi chudým zákazníkům 27 a chudým zemím 28. Aby bylo možné podporovat environmentálně a sociálně odpovědné financování a rozmanitý finanční sektor, měla by nová pravidla CRD 4 omezit stávající vysoké kapitálové požadavky uvalené na malé družstevní a etické banky v situacích, kdy poskytují úvěry na neriskantní a společensky a environmentálně příznivé aktivity. 29 Další opatření by měla zvrátit stávající trend směřující (částečně vinou bankovních standardů) k víceméně identickým a koncentrovaným bankovním systémům. 25 Viz například: návrhy na zacházení s bankami v krizi, <http://ec.europa.eu/internal_market/bank/crisis_ management/index_en.htm>, a hodnocení systému zaručujícího, že střadatelé dostanou v případě bankrotu své peníze zpět (v určité míře) Plány zajištění vkladů, <http://www.europarl.europa.eu/oeil/ file.jsp?id= >. 26 EC doposud představila pouze návrh pravidel pro zodpovědné poskytování hypoték: viz <http:// ec.europa.eu/internal_market/finservices-retail/ credit/mortgage_en.htm>. 27 Viz například: European Coalition for Responsible Credit, Principles of Responsible Credit, <http://www. responsible-credit.net/index.php?id=2516> (staženo 16. října 2011). 28 Viz například: UNCTAD, podpora odpovědného úvěrování a půjčování, <http://www.unctad.org/ templates/webflyer.asp?intitemid=5213&lang=1> (staženo16. října 2011); Eurodad, A Global Platform on Sovereign, Democratic and Responsible Financing, 15. dubna 2010, <http://www. eurodad.org/debt/report.aspx?id=118&item=04100>. 29 CBRM, Banking on Ethics - Challenges and opportunities for the European ethical banking industry in the aftermath of the financial crisis, březen 2011, <http://www.banktrack.org/download/ banking_on_ethics/110418_crbmbanche_ alternativefinale18_aprile.pdf>. 14 Chybějící rozměr

15 Bankovní reformy by měly mít za výsledek banky primárně sloužící hospodářství a společnosti, nikoli finančním trhům, ani banky zaměřené na bohaté a velké společnosti. Opatření v rámci CRD 4 by měla zahrnovat nové systémy hodnocení rizika, aby banky mohly poskytovat financování pro transformaci směrem k sociálně a environmentálně udržitelné produkci a spotřebě i na mnohé další potřeby společnosti. Jak evropské finanční reformy ignorují rozvojové země a udržitelný rozvoj 15

16 3. PŘEHLÍŽENÝ VÝZNAM ÚVĚRO- VÝCH RATINGOVÝCH AGENTUR PRO ROZVOJOVÉ ZEMĚ Rozsah, v němž banky i další věřitelé, stejně jako investoři, aktéři na finančních trzích, spekulanti, a dokonce i dohledové orgány využívají ratingové agentury (CRA) při posuzování důvěryhodnosti a hodnoty společností, dluhopisů, finančních produktů atd., je často podceňován. Tyto agentury jsou soukromé, výdělečné společnosti poskytující služby mnoha finančním aktérům a investorům, kteří nejsou schopni provádět vlastní hodnocení rizik. Hodnocení, jež CRA vydávají, rozhodují o tom, jak se poskytovatelé úvěrů a investoři budou chovat a komu poskytnou úvěr či kapitál. 16 Chybějící rozměr

17 Úvěrové ratingy jsou pro rozvojové země významné, protože pomáhají západním věřitelům a investorům zhodnotit investiční příležitosti a finanční průchodnost v těchto zemích. Rating od agentury stanovující důvěryhodnost rozvojové země se odráží v ceně, za jakou si tato země může půjčovat: čím nižší je hodnocení/rating, tím vyšší je úrok, který vláda rozvojové země nebo společnost musí zaplatit za úvěr, nebo výše úroků (kupón), které země musí zaplatit, chce-li vydat dluhopisy. CRA často nehodnotí (menší) společnosti z rozvojových zemí, které si nemohou dovolit vysoké poplatky za vystavení ratingu, vinou čehož pak tyto společnosti nemají přístup k mezinárodním peněžním a investičním tokům. CRA mají vliv na ekonomickou politiku rozvojových zemí, protože riziko zhoršeného hodnocení má za následek, že některé vlády dávají přednost tržním zásadám otevřeným vůči investorům oproti vlastním politikám, které nemusejí zahraničním investorům vyhovovat. Dojde-li ke snížení ratingu rozvojové země, kapitál z ní rychle uniká pryč, zatímco nafouknutý rating může vést ke vzniku úvěrové bubliny. Oba tyto trendy mají vysoce destabilizující důsledky. Existují různé další problémy týkající se ratingu od CRA udělovaného rozvojovým zemím. Tyto ratingy jsou často nekvalitní, protože jejich přípravě se v rámci agentur věnuje jen málo zaměstnanců a agentury rovněž využívají ve svém ratingovém katalogu pouze několik málo údajů, z nichž nejdůležitější je HDP na hlavu, míra růstu a inflace. Omezené množství kritérií ztěžuje úplné hodnocení rizik či důvěryhodnosti země. Společnosti či oblasti v rámci rozvojové země mohou jen zřídkakdy získat lepší rating než jejich vláda, a to bez ohledu na jejich skutečnou důvěryhodnost. V souhrnu tedy ratingové agentury prostřednictvím ovlivňování toho, kolik kapitálu proudí do rozvojových zemí a jejich společností, mají v rukách osud celé země. 3.1 Selhání ratingových agentur Finanční krize z let 1997 a 2008 jasně ukázaly, jak ratingové agentury opakovaně nedokázaly adekvátně vyhodnotit rizika dlužníků a finančních produktů. Agentury nesprávně hodnotily vysokými známkami složité sekuritizované hypotéční produkty, což usnadňovalo jejich prodej po celém světě, ale stalo se také zároveň jednou z příčin finanční krize z roku Ratingy od CRA byly zapracovány i do legislativy, a to například s cílem definovat, jaké druhy finančních produktů může vlastnit institucionální investor či pojišťovna. Zásady shrnuté v dohodě Basel II vyžadují od bank, jež nedisponují úplným vlastním mechanismem hodnocení rizik, aby využívaly CRA na základě přísných kritérií výběru. Mnohé rozvojové země v současnosti stále ještě využívají CRA. Tyto agentury však v současnosti nejsou za své chyby právně odpovědné. Jedním z důvodů, proč dochází k nesprávným ratingům, je to, že odvětví CRA je zatíženo střety zájmů i kulturou vysokých bonusů. Vzhledem k tomu, že vydavatelé finančních produktů za vytvoření ratingu platí, hledají, která agentura jim za jejich peníze poskytne nejlepší rating. To podněcuje CRA k nadsazování ratingů za účelem získávání dalších obchodů. 3.2 Neúplné reformy ratingových agentur EU začala provádět regulaci ratingových agentur až v roce 2009, kdy stanovila jistá pravidla, jež jsou agentury nuceny dodržovat od roku Od agentur se požaduje, aby: se registrovaly (a evropské firmy smějí využívat výhradně registrovaných agentur); aplikovaly při svém podnikání jistá pravidla a omezovaly střety zájmů; byly transparentnější z pohledu veřejnosti v oblasti metodiky hodnocení a vedení záznamů. Koncem roku 2010 byly zavedeny dodatečné regulace ratingových agentur 30, zajišťující mj. účinný a centralizovaný dohled nad CRA na evropské úrovni prostřednictvím Evropského úřadu pro cenné papíry a trhy (ESMA). Ostrý a náhlý propad ratingů členských států EU započatý na jaře roku 2010 způsobený vysokým zadlužením (nejprve Řecko, pak Irsko, Portugalsko, Španělsko a v říjnu 2011 i Itálie a Francie) měl za následek, že tyto země nyní za své dluhopisy a půjčky 30 Více informací naleznete na: <http://www.europarl. europa.eu/oeil/findbyprocnum.do?lang=2&procnu m=cod/2010/0160>. Jak evropské finanční reformy ignorují rozvojové země a udržitelný rozvoj 17

18 platí velmi vysoké úroky. To přispělo k vyostření hospodářské krize a ke krizi eura a podpořilo spekulace proti euru a evropským bankám. Evropské instituce následně uznaly, že je ratingové agentury nutno dále reformovat. V prosinci 2010 EC představila a dala k veřejné diskuzi své první názory 31 na to, jak řešit následující strukturální problémy: Nadměrná závislost bank a investorů na ratingu od agentur a nedostatek vlastní kapacity k hodnocení rizik a hodnot důvěryhodnosti. Nevhodná metodika pro hodnocení vládních dluhů. Praktický oligopol tří velkých ratingových agentur 32, které v mezinárodním měřítku ovládají spletité odvětví ratingu, což snižuje konkurenci, kvalitu a inovace a udržuje vysoké ceny. Neexistence celounijního systému, který by donutil agentury nést za své chyby odpovědnost. Střety zájmů vznikající, když dlužník či emitent finančního produktu platí za rating. Návrhy Evropské komise na změny v legislativě spolu s řešením výše uvedených strukturálních problémů jsou zveřejňovány koncem října Doporučení, jak se vypořádat s nedostatečnými ratingovými agenturami Kromě účinné regulace vedoucí k řešení výše uvedených strukturálních problémů by následující reformy mohly přinést prospěch rozvojovým zemím a celosvětovému udržitelnému rozvoji: Velmi zvýšit kvalitu agenturních ratingů tím, že budou stanovena dodatečná kritéria pro metodiku a proces hodnocení, mezi něž patří například hodnocení palety sociálních a environ- 31 Viz: <http://europa.eu/rapid/pressreleasesaction.do?reference=ip/10/1471&format=html&aged=0&lan guage=en&guilanguage=en>. 32 Fitch, Moody s, Standard & Poor s. mentálních dopadů 33 a také zohlednění rizik vyplývajících z makroekonomické nestability, takže společnost nebude muset nést žádné náklady. Veřejné a soukromé iniciativy by mohly pomoci zlepšit ratingy tím, že: Dohledové orgány a centrální banky budou vydávat své vlastní ratingy všech tříd aktiv; Nezávislá, ale vládou financovaná a kontrolovaná Evropská ratingová agentura (ECRA) by mohla hrát roli při vytváření vyššího standardu na trhu; Sankce udílené ratingovým agenturám dohledovými orgány a soudy za hrubou nedbalost a využívání příliš úzkých kritérií postrádajících hodnocení udržitelnosti; V případě pochyb by měl dohledový orgán pravomoc zadat vypracování druhého ratingu. Vlády rozvojových zemí by měly mít zaručen přístup ke kvalitním ratingům a dalším metodám hodnocení, a to prostřednictvím povinného ratingu či případně ratingu zprostředkovaného nekomerčními agenturami a rozpočtem pro rozvojovou pomoc. 34 Evropský dohledový orgán nad CRA, jímž je ESMA, by měl vytvořit oficiální cestu, jíž by úřady rozvojových zemí a uživatelé CRA, stejně jako dotčené zainteresované osoby (např. občané z vysoce zadlužených zemí) mohly podávat stížnosti na ratingové agentury. 33 Za příklad může posloužit Čínská centrální banka, která prosazuje ratingový systém založený na ochraně životního prostředí. Banky budou využívat zákony o životním prostředí a pětibarevný systém hodnocení environmentálních dopadů. Je nepochybné, že škody na životním prostředí, jako například únik ropy po havárii plošiny společnosti BP nebo nepokoje při porušování lidských práv těžařskými společnostmi, mohou mít významný dopad na finanční situaci (například na schopnost splácet dluhy) firmy, a to včetně škod na dobré pověsti, které mohou být velmi nákladné. 34 Program usnadňující rozvojovým zemím získat rating, jaký byl již realizován americkým ministerstvem vnitra (US Department of State), Úřadem pro africké záležitosti (Bureau of African Affairs) a Rozvojovým programem OSN (United Nations Development Programme). 18 Chybějící rozměr

19 Aby bylo možné zvrátit stávající dominanci a nadměrnou závislost na třech velkých ratingových agenturách, měla by být přijata následující opatření: Zavést politiku úplné konkurence, a to včetně jasné definice zneužití dominantního postavení (např. s ohledem na příliš vysoké poplatky) a restriktivních postupů na trhu CRA, i vlastní vyšetřování realizované úřady pro ochranu hospodářské soutěže. Dohledové orgány by měly vydávat výroční zprávy, v nichž by hodnotily všechny ratingové agentury působící na trhu, a to i ty malé. Všechny finanční instituce a komerční entity by měly zvyšovat svou schopnost provádět vlastní interní ratingy a být tak méně závislé na CRA. Jak evropské finanční reformy ignorují rozvojové země a udržitelný rozvoj 19

20 4. FINANČNÍ TRHY: I NADÁLE VYSOCE RIZIKOVÉ Obrovské objemy peněz pohybující se po celém světě a hledající co nejvyšší zisk mají významný vliv na finanční systém. Toky kapitálu, produktů i aktérů na finančních trzích hrály významnou roli při vzniku a zhoršování finanční krize v EU, která dnes, v říjnu 2011, stále přetrvává. Tato kapitola se věnuje otázkám evropských reforem na těchto finančních trzích, které mají významný vliv na rozvojové země: trhy komoditních derivátů a zahraničních měn; hedgeové fondy a fondy soukromého kapitálu; daň z finančních transakcí (FTT); daňové ráje. 20 Chybějící rozměr

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní?

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) and EuroTeam při

Více

Současné výzvy v oblasti regulace a dohledu nad finančním trhem v EU

Současné výzvy v oblasti regulace a dohledu nad finančním trhem v EU Současné výzvy v oblasti regulace a dohledu nad finančním trhem v EU Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovnírady ČNB Strategie Evropa 2020: novévýzvy, příležitosti a hrozby pro ekonomiku EU 22. září2010

Více

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Nejčastější model v tržních ekonomikách je dvouokruhové bankovnictví, které tvoří: Centrální banka Obchodní (komerční) banky Bankovní soustava

Více

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek Tři poznámky k bankovní unii David Marek Tři úhly pohledu Bankovní unie v kontextu evropské integrace Bankovní unie a evropské krize Problémy dosavadní konstrukce bankovní unie Definice bankovní unie Preventivní

Více

Komerční banka, a. s 31

Komerční banka, a. s 31 Příloha č. 4 Komerční banka, a. s 31 KB je univerzální bankou se širokou nabídkou služeb v oblasti drobného, podnikového a investičního bankovnictví. Společnosti finanční skupiny Komerční banky nabízejí

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Průběh a projevy krize ve finančním sektoru v EU a v ČR. Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropskéintegrace, NEWTON College, a.s.

Průběh a projevy krize ve finančním sektoru v EU a v ČR. Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropskéintegrace, NEWTON College, a.s. Průběh a projevy krize ve finančním sektoru v EU a v ČR Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropskéintegrace, NEWTON College, a.s. Příčiny současnéfinančníkrize dynamika současnéfinanční krize, lokálnívznik

Více

Akční plán na rok 2010 s přesahem do roku 2011

Akční plán na rok 2010 s přesahem do roku 2011 Příloha k Rámcové politice Ministerstva financí pro oblast finančního trhu Akční plán na rok 2010 s přesahem do roku 2011 Realizace konkrétních opatření v rámci hlavních témat definovaných v části IV Rámcové

Více

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ Prezentace J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, Evropské radě dne 9. prosince 2011 Pakt euro plus v souvislostech Evropa 2020 Postup při makroekonomické

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

INFORMACE O INVESTIČNÍCH SLUŽBÁCH A NÁSTROJÍCH

INFORMACE O INVESTIČNÍCH SLUŽBÁCH A NÁSTROJÍCH INFORMACE O INVESTIČNÍCH SLUŽBÁCH A NÁSTROJÍCH 1. Údaje o Bance jako právnické osobě, která vykonává činnosti stanovené v licenci ČNB a základní informace související investičními službami poskytovanými

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady. Plzeň, 8. října 2008

Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady. Plzeň, 8. října 2008 Úvěrová krize ve vyspělých zemích a finanční stabilita v ČR Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady Plzeň, 8. října 2008 I. ČNB - finanční stabilita jako její významný cílc Finanční stabilita

Více

Regulace finančního trhu a její dopady: pohled ČNB. Miroslav Singer

Regulace finančního trhu a její dopady: pohled ČNB. Miroslav Singer Regulace finančního trhu a její dopady: pohled ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Cui bono regulace? Výroční konference Česká bankovní asociace Praha, 26. října 2015 Obsah Podněty pro regulaci

Více

Porušováníči obcházenípráva EU: faktor přítomný při vzniku i řešení eurokrize

Porušováníči obcházenípráva EU: faktor přítomný při vzniku i řešení eurokrize Porušováníči obcházenípráva EU: faktor přítomný při vzniku i řešení eurokrize Mgr. Ing. Petr Wawrosz, Ph.D. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Řešení eurokrize:

Více

VYBRANÁ TÉMATA 17/2011. Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně. Ing. Marcela Cupalová, PhD.

VYBRANÁ TÉMATA 17/2011. Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně. Ing. Marcela Cupalová, PhD. VYBRANÁ TÉMATA 17/2011 Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně Ing. Marcela Cupalová, PhD. srpen 2011 Vybraná témata 17/2011 2 Světová ekonomická krize, která byla spuštěna finanční

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Rizika financování obcí, měst a krajů na kapitálovém trhu

Rizika financování obcí, měst a krajů na kapitálovém trhu Rizika financování na kapitálovém trhu Rizika financování obcí, měst a krajů na kapitálovém trhu Vladimír Tomšík viceguvernér ČNB Národní setkání starostů, primátorů a hejtmanůčr Kongresové centrum ČNB,

Více

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006 Třídící znak 1 0 6 0 6 5 3 0 OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 5 ZE DNE 25. KVĚTNA 2006, KTERÝM SE STANOVÍ POVINNÁ INVESTIČNÍ AKTIVA INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ A PODMÍNKY INVESTOVÁNÍ DO TĚCHTO AKTIV

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Název tematického celku: Peníze Cíl: Vysvětlit vznik peněz a bank, jejich funkce a význam v moderní ekonomice

Více

Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese

Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese PRILOHY KE KNIZE MILOSLAV VOTAVA 5 Příloha č. 1 Prvky globálního finančního systému a vztahy mezi nimi GLOBÁLNÍ FINANČNÍ

Více

Finanční nástroje a Junckerův balíček. 22.1.2015 Ing. Martin Hanzlík, LL.M.

Finanční nástroje a Junckerův balíček. 22.1.2015 Ing. Martin Hanzlík, LL.M. Finanční nástroje a Junckerův balíček 22.1.2015 Ing. Martin Hanzlík, LL.M. Proč IFN shrnutí makro dat Vývoj MRO úrokové sazby ECB v % - 1999 2014 Vývoj kapitálových výdajů ČR 1996-2013 5,00 4,50 4,00 3,50

Více

Finanční právo. Přednáška. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. 16. dubna 2014

Finanční právo. Přednáška. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. 16. dubna 2014 Finanční právo Přednáška JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. 16. dubna 2014 PRÁVO FINANČNÍHO TRHU Finanční trh Systém subjektů a vztahů mezi nimi, které umožňují shromažďování, soustřeďování (akumulace, agregace)

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 1 Financování vlastního bydlení v inflačním m prostřed edí Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 Prof. Dr. Dr.

Více

9. Přednáška Česká národní banka

9. Přednáška Česká národní banka 9. Přednáška Česká národní banka Česká národní banka ústřední banka České republiky, - zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance (novela č. 257/2004 Sb.). hlavní cíl CENOVÁ STABILITA, Další cíle: podpora

Více

Kapitálové trhy a fondy ČP INVEST 6.9.-17.9. 2010. Ing. Milan Tomášek 21.9.2010 Praha

Kapitálové trhy a fondy ČP INVEST 6.9.-17.9. 2010. Ing. Milan Tomášek 21.9.2010 Praha Kapitálové trhy a fondy ČP INVEST 6.9.-17.9. 2010 Ing. Milan Tomášek 21.9.2010 Praha Vývoj fondů ČP INVEST v roce 2010 Zhodnocení fondů v roce 2010 Zhodnocení fondů za 14D OPF Zlatý 10,32% OPF Farmacie

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 258 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Irska z roku 2015 CS CS

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Pololetní zpráva 2007 CAC LEASING, a.s.

Pololetní zpráva 2007 CAC LEASING, a.s. Pololetní zpráva 2007 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Člen skupiny UniCredit Group Společnost CAC LEASING, a.s., IČ 15886492, se sídlem Radlická 14/3201, Praha 5 předkládá,

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2015 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 160 Rozeslána dne 28. prosince 2015 Cena Kč 230, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2015 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 160 Rozeslána dne 28. prosince 2015 Cena Kč 230, O B S A H : Ročník 2015 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 160 Rozeslána dne 28. prosince 2015 Cena Kč 230, O B S A H : 374. Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu 375. Zákon, kterým se mění

Více

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce 11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce Světová banka (SB) = World Bank (WB) = Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj = International Bank for Reconstruction and Development (IBRD)

Více

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 29. května 2000. o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura

RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 29. května 2000. o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura Pracovní překlad RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY ze dne 29. května 2000 o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura (2000/383/JVV) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem

Více

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika:

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Riziko likvidity znamená pro banku možný nedostatek volných finančních prostředků k pokrytí

Více

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPO Spolugestor ČMZRB a.s.

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPO Spolugestor ČMZRB a.s. Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MPO Spolugestor ČMZRB a.s. Zahájení projektu 2011 Ukončení projektu 2013 Obsah, charakteristika projektu Transformace

Více

Instituce finančního trhu

Instituce finančního trhu Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana

Více

Územní energetická koncepce Zlínského kraje

Územní energetická koncepce Zlínského kraje Územní energetická koncepce Zlínského kraje 1. Nahrazuje Směrnici 2006/32/ES, o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice 93/76/EHS 2. Nahrazuje Směrnici

Více

Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Polska

Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Polska RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. března 2009 (12.03) (OR. en) 7322/09 UEM 77 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu

Více

Konference Asociace energetických manažerů

Konference Asociace energetických manažerů Konference Asociace energetických manažerů Pohled ekonomické teorie na vývoj cen energetických surovin (aneb Vliv financí na ceny energetických surovin ) Vladimír Tomšík Česká národní banka 1. března 2011

Více

1997L0067 CS 27.02.2008 003.001 1

1997L0067 CS 27.02.2008 003.001 1 1997L0067 CS 27.02.2008 003.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 97/67/ES ze dne

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty.

Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty. 2. Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty. FINANČNÍ SYSTÉM systém finančních trhů, který umožňuje přemísťovat finanční prostředky od přebytkových subjektů k deficitním subjektům pomocí finančních

Více

PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ OBCHODŮ

PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ OBCHODŮ AKRO investiční společnost, a.s. Slunná 25 162 00 Praha 6 PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ OBCHODŮ AKRO investiční společnost, a.s., identifikační číslo 492 41 699, se sídlem Praha 6, Slunná 547/25 (dále jen společnost,

Více

Kapitálové trhy a fondy ČP INVEST 20.9.-1.10. 2010. Ing. Milan Tomášek 4.10.2010 Praha

Kapitálové trhy a fondy ČP INVEST 20.9.-1.10. 2010. Ing. Milan Tomášek 4.10.2010 Praha Kapitálové trhy a fondy ČP INVEST 20.9.-1.10. 2010 Ing. Milan Tomášek 4.10.2010 Praha Vývoj fondů ČP INVEST v roce 2010 Zhodnocení fondů v roce 2010 Zhodnocení fondů za 14D OPF Zlatý 13,55% OPF Nových

Více

Standardní dokumenty

Standardní dokumenty Standardní dokumenty Financování projektů řešených metodou EPC European Energy Service Initiative EESI IEE/08/581/SI2.528408 Duben 2011 Výhradní odpovědnost za obsah tohoto materiálu nesou autoři. Tento

Více

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR CENNÉ PAPÍRY ve finančních institucích dr. Malíková 1 Operace s cennými papíry Banky v operacích s cennými papíry (CP) vystupují jako: 1. Investor do CP 2. Emitent CP 3. Obchodník s CP Klasifikace a operace

Více

Návrh Asociace pro kapitálový trh na zavedení Individuálního penzijního účtu (IPU)

Návrh Asociace pro kapitálový trh na zavedení Individuálního penzijního účtu (IPU) Návrh Asociace pro kapitálový trh na zavedení Individuálního penzijního účtu (IPU) Východiska Forma vytváření dlouhodobých rezerv s podporou státu Státní podpora je postavená na stejnou úroveň jako u soukromého

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 19.9.2014,

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 19.9.2014, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 19.9.2014 C(2014) 6515 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 19.9.2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, pokud

Více

Kategorizace zákazníků podle směrnice MiFID

Kategorizace zákazníků podle směrnice MiFID Kategorizace zákazníků podle směrnice MiFID Obsah 1. Úvodní ustanovení... 1 2. Kategorie zákazníků... 1 2.1 Neprofesionální zákazník... 1 2.2 Profesionální zákazník... 2 2.3 Způsobilá protistrana... 3

Více

Obecné pokyny k zacházení s expozicemi vůči tržnímu riziku a riziku protistrany ve standardním vzorci

Obecné pokyny k zacházení s expozicemi vůči tržnímu riziku a riziku protistrany ve standardním vzorci EIOPA-BoS-14/174 CS Obecné pokyny k zacházení s expozicemi vůči tržnímu riziku a riziku protistrany ve standardním vzorci EIOPA Westhafen Tower, Westhafenplatz 1-60327 Frankfurt Germany - Tel. + 49 69-951119-20;

Více

Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT

Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT Metodika klasifikace fondů AKAT byla vypracována na základě rámcové metodologie ( The European Fund Classification ), kterou vydala Evropská federace fondů

Více

Dosavadní stav a další perspektivy rozvoje finančního trhu v ČR

Dosavadní stav a další perspektivy rozvoje finančního trhu v ČR Dosavadní stav a další perspektivy rozvoje finančního trhu v ČR Vladimír Tomšík viceguvernér ČNB Konference České leasingové a finanční asociace Nebankovní financování na prahu třetí dekády rozvoje 12.

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Mgr. Ing. Petr Wawrosz Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Vyhodnocení Lisabonské

Více

ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení. (1) Česká národní banka je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem.

ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení. (1) Česká národní banka je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. 6/1993 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 17. prosince 1992 o České národní bance ve znění zákonů č. 60/1993 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 278/2001 Sb., zákonů č. 482/2001

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah 2012O0018 CS 09.11.2012 001.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 2. srpna

Více

Metoda EPC Základní informace pro zákazníky

Metoda EPC Základní informace pro zákazníky Základní informace pro zákazníky Co vám může EPC přinést? Vlastníkovi objektu z veřejného nebo soukromého sektoru může EPC přinést: Moderní technické vybavení budov prostřednictvím specializované firmy

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Ratingem se rozumí ohodnocení. (úvěrovým) závazkům.

Ratingem se rozumí ohodnocení. (úvěrovým) závazkům. Ratingový proces a ratingový systém Česká spořitelny Ratingem se rozumí ohodnocení příjemce úvěru z hlediska jeho schopnosti dostát včas svým (úvěrovým) závazkům. Jaký je rozdíl mezi externím a interním

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY SRPEN ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (SRPEN ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.

Více

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ Ing. Václav Zeman E-mail: zeman@fbm fbm.vutbr.cz 9. červenec 2007 Přednáška č. 1 Banka a její funkce ve finančním systému Obchodování s

Více

PENĚŽNÍ EKONOMIE A BANKOVNICTVÍ

PENĚŽNÍ EKONOMIE A BANKOVNICTVÍ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta financí a účetnictví KATEDRA BANKOVNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ P R O G R A M osmnáctého ročníku DVOUSEMESTRÁLNÍHO KURZU PENĚŽNÍ EKONOMIE A BANKOVNICTVÍ Odborní garanti:

Více

Komerční bankovnictví A1-1

Komerční bankovnictví A1-1 Komerční bankovnictví A1-1 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠFS, externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha a předseda

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

KATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ

KATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ KATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ Obsah: 1. Úvodní ustanovení... 2 2. Kategorie zákazníků dle směrnice MIFID... 2 2.1 Neprofesionální zákazník... 2 2.2 Profesionální zákazník... 2 2.3 Způsobilá protistrana... 3 3.

Více

3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky

3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky 3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky Bilance banky, výkaz zisků a ztrát, podrozvahové položky Bilance banky - bilanční princip: AKTIVA=PASIVA bilanční

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_39 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Obecné pokyny pro používání identifikačních kódů právnických osob

Obecné pokyny pro používání identifikačních kódů právnických osob EIOPA(BoS(14(026 CS Obecné pokyny pro používání identifikačních kódů právnických osob EIOPA WesthafenTower Westhafenplatz 1 60327 Frankfurt Germany Phone: +49 69 951119(20 Fax: +49 69 951119(19 info@eiopa.europa.eu

Více

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA Ing. Luděk Tesař Ing. Luděk Tesař 1998 2006 2002 2006 2006 2007 2007 dosud Ministerstvo financí poradce ministra, analytik RUD - posílení daňových příjmů samospráv

Více

Kategorizace zákazníků

Kategorizace zákazníků Kategorizace zákazníků Obsah: 1. Úvodní ustanovení... 2 2. Kategorie zákazníků dle směrnice MIFID... 2 2.1 Neprofesionální zákazník... 2 2.2 Profesionální zákazník... 2 2.3 Způsobilá protistrana... 3 3.

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Státní dozor v pojišťovnictví

Státní dozor v pojišťovnictví Státní dozor v pojišťovnictví Regulaci pojistného trhu provádí státní dozor. Většinou ve formě instituce, která je samostatná a přímo podřízená vládě nebo v rámci některého z ministerstev, institut dozoru

Více

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti Seznam tématických okruhů a skupin tématických okruhů ( 4 odst. 2 vyhlášky o druzích odborných obchodních činností obchodníka s cennými papíry vykonávaných prostřednictvím makléře, o druzích odborné specializace

Více

PETR SKLENÁŘ TECHNIKY INVESTOVÁNÍ A INVESTIČNÍ TIPY

PETR SKLENÁŘ TECHNIKY INVESTOVÁNÍ A INVESTIČNÍ TIPY PETR SKLENÁŘ TECHNIKY INVESTOVÁNÍ A INVESTIČNÍ TIPY RIZIKO A HORIZONT URČUJÍ NÁSTROJE A TECHNIKU Rizikový profil Investiční horizont Technika Aktiva Dynamický Balancovaný Konzervativní Dlouhodobý -roky

Více

Bulharsko? Přemýšlejte o něm

Bulharsko? Přemýšlejte o něm Bulharsko? Přemýšlejte o něm Martin Vacek ředitel pobočky PETERKA & PARTNERS v Sofii www.peterkapartners.com Pár ekonomických dat za 2. čtvrtletí roku 2008 Růst HDP ve výši 7,1 % Růst domácí poptávky ve

Více

INFORMACE O KLIENTECH, TÝKAJÍCÍ SE POLITIKY NEJLEPŠÍHO PROVEDENÍ KLIENTSKÝCH PŘÍKAZŮ.

INFORMACE O KLIENTECH, TÝKAJÍCÍ SE POLITIKY NEJLEPŠÍHO PROVEDENÍ KLIENTSKÝCH PŘÍKAZŮ. INFORMACE O KLIENTECH, TÝKAJÍCÍ SE POLITIKY NEJLEPŠÍHO PROVEDENÍ KLIENTSKÝCH PŘÍKAZŮ. V tomto dokladu slova my a nás znamenají IZ Global Markets SRO, Sofie, pro naše klienty používáme oslovení Vy. IZ Global

Více

Staňte se akcionářem

Staňte se akcionářem Staňte se akcionářem Bankovní sektor na vzestupu Každá krize je svým způsobem přínosem, stejně jako dravci čistí stádo od nemocných a starých kusů tak krize čistí trh od nemocných firem. Výsledkem je,

Více

Pololetní zpráva 2008 UniCredit Leasing CZ, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5

Pololetní zpráva 2008 UniCredit Leasing CZ, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Pololetní zpráva 2008 Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Společnost UniCredit Leasing CZ, as., IČ 15886492, se sídlem Radlická 14/3201, Praha 5 předkládá, jako emitent kótovaných cenných papírů, veřejnosti

Více

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF Fond soudržnosti 2 spolufinancované ze zdrojů Fondu soudržnosti jsou udržitelným a efektivním způsobem investic do posilování hospodářské, sociální a územní

Více

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová Finanční trh Bc. Alena Kozubová Finanční trh Finanční trh je místo, kde se obchoduje se všemi formami peněz. Je to největší trh v měřítku národní i světové ekonomiky. Je to trh velice citlivý na jakékoliv

Více

- státní instituce, zřízena vládou; pečuje o stabilitu měny; snižuje a zvyšuje množství peněz na trhu prodává nebo nakupuje státní obligace

- státní instituce, zřízena vládou; pečuje o stabilitu měny; snižuje a zvyšuje množství peněz na trhu prodává nebo nakupuje státní obligace Otázka: Finanční trh a finanční instituce Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): andy.232 Finanční trh a finanční instituce bankovní soustava měna, peníze nemovitosti, cenné papíry, akcie mezinárodní

Více

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 2. květen 2016 Agenda dnešního online semináře Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR 1. Politika

Více

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111 V Praze, 21. března 2006 Čistý zisk Skupiny ČSOB v roce 2005 vyšší o 17% oproti roku 2004 (konsolidované, IFRS, auditované výsledky) Skupina ČSOB uzavřela rok 2005 se ziskem ve výši 10,3 miliardy Kč. Čistý

Více

Výroční tisková konference AKAT Účastníci

Výroční tisková konference AKAT Účastníci 11.února 2015 Výroční tisková konference AKAT Účastníci Jan D. Kabelka, předseda AKAT Jana Michalíková, výkonná ředitelka AKAT Pavel Hoffman, člen Výkonného výboru AKAT 1 Výroční tisková konference AKAT

Více

ST 14.1. 8:00, E 127 PO 19.1. 16:00, E 127 ČT 22.1. 8:00, E 127 ST 28.1. 16:00, E 127. Komerční bankovnictví 1 / VŠFS ZS 2008/09

ST 14.1. 8:00, E 127 PO 19.1. 16:00, E 127 ČT 22.1. 8:00, E 127 ST 28.1. 16:00, E 127. Komerční bankovnictví 1 / VŠFS ZS 2008/09 Zkouškové termíny ST 14.1. 8:00, E 127 PO 19.1. 16:00, E 127 ČT 22.1. 8:00, E 127 ST 28.1. 16:00, E 127 1 Vymezení cenných papírů (CP) CP jsou v zákoně vymezeny výčtem: Akcie, zatímní listy, poukázky na

Více

POLOLETNÍ ZPRÁVA 2006 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. Radlická 14/3201 150 00 Praha 5

POLOLETNÍ ZPRÁVA 2006 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. Radlická 14/3201 150 00 Praha 5 POLOLETNÍ ZPRÁVA 2006 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. 150 00 Praha 5 Společnost CAC LEASING, a.s., IČ 15886492, se sídlem, Praha 5 předkládá, jako emitent kótovaných cenných papírů, veřejnosti tuto

Více

Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě

Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě 8 7 Realita 6 5 4 Prognózy 3 2 1 0-1 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 I/11 Vzdělávací prezentace, Kamila Koprnická, červen 2010 1 Cenová stabilita

Více