JAK EVROPSKÉ FINANČNÍ REFORMY IGNORUJÍ ROZVOJOVÉ ZEMĚ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ

Transkript

1 CHYBĚJÍCÍ ROZMĚR CHYBĚJÍCÍ ROZMĚR JAK EVROPSKÉ FINANČNÍ REFORMY IGNORUJÍ ROZVOJOVÉ ZEMĚ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ Pražský institut pro globální politiku Glopolis Říjen 2011

2

3 OBSAH 1. ÚVOD A SHRNUTÍ BANKOVNÍ REFORMA: DOTČENÉ ROZVOJOVÉ ZEMĚ SE K NÍ NEMOHOU VYJÁDŘIT DOHLED NAD EVROPSKÝM BANKOVNÍM SEKTOREM: REFORMY IGNORUJÍ DOHLEDOVÉ ORGÁNY V ROZVOJOVÝCH ZEMÍCH KOLEGIUM BANKOVNÍHO DOHLEDU: NEEXISTUJE ZÁRUKA PŘÍSTUPU PRO ZÁSTUPCE DOHLEDOVÝCH ORGÁNŮ Z ROZVOJOVÝCH ZEMÍ EBA A SPORY MEZI DOHLEDOVÝMI ORGÁNY EVROPSKÁ RADA PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA (ESRB) NEMÁ ŽÁDNÉ VAZBY NA ROZVOJOVÉ ZEMĚ DOPORUČENÍ PRO ZLEPŠENÍ DOHLEDOVÝCH ORGÁNŮ EU NOVÁ BANKOVNÍ PRAVIDLA V EU BANKOVNÍ PRAVIDLA, KTERÁ JIŽ EU REVIDOVALA CRD 4: LEPŠÍ A VYŠŠÍ KAPITÁLOVÉ POŽADAVKY PŘEHLÍŽENÝ VÝZNAM ÚVĚROVÝCH RATINGOVÝCH AGENTUR PRO ROZVOJOVÉ ZEMĚ SELHÁNÍ RATINGOVÝCH AGENTUR NEÚPLNÉ REFORMY RATINGOVÝCH AGENTUR DOPORUČENÍ, JAK SE VYPOŘÁDAT S NEDOSTATEČNÝMI RATINGOVÝMI AGENTURAMI FINANČNÍ TRHY: I NADÁLE VYSOCE RIZIKOVÉ TRHY DERIVÁTŮ: SPEKULACE POTRAVINAMI A MĚNAMI SPUŠTĚNÍ REGULAČNÍHO REŽIMU V EU DOPORUČENÍ PRO ZLEPŠENÍ EVROPSKÝCH ZÁKONŮ O KOMODITNÍCH DERIVÁTECH NOVÉ REGULACE HEDGEOVÝCH FONDŮ: MÁLO VÝHOD PRO ROZVOJOVÉ ZEMĚ? NOVÝ A OFICIÁLNÍ NÁVRH NA ZAVEDENÍ DANĚ Z FINANČNÍCH TRANSAKCÍ (FTT) V EU ROZVOJOVÉ ZEMĚ A OBČANÉ PROHRÁVAJÍ S DAŇOVÝMI RÁJI FINANČNÍ, MĚNOVÁ A EKONOMICKÁ SPRÁVA EU CHYBĚJÍCÍ REFORMA EVROPSKÉHO ROZHODOVACÍHO PROCESU EU, JEJÍ ČLENSKÉ STÁTY A MEZINÁRODNÍ FINANČNÍ A MĚNOVÝ ROZHODOVACÍ PROCES DOHODY O VOLNÉM OBCHODU V OBLASTI FINANČNÍCH SLUŽEB PODKOPÁVAJÍ FINANČNÍ REFORMY ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY PŘÍLOHA: GLOSÁŘ Jak evropské finanční reformy ignorují rozvojové země a udržitelný rozvoj 3

4 1. ÚVOD A SHRNUTÍ Finanční krize, která v Evropě vypukla na podzim roku 2008, vyústila v krizi hospodářskou, jež rovněž významně zasáhla mnoho rozvojových zemí, což dokládá mnoho různých zpráv. Například nedostatek exportních příležitostí a bankovních úvěrů pro podniky 1 těžce zasáhl příjmy rozvojových zemí. 1 Viz například: UNCTAD, Assessing the impact of the current financial and economic crisis on global FDI flows, leden 2009, < Oxfam, The Global Economic Crisis and Developing Countries, < 4 Chybějící rozměr

5 Aby bylo možné předejít vzniku nové krize, zahájila Evropská unie (EU) reformu svého bankovního sektoru. Přestože je bankovní sektor jednoznačně celosvětově propojený a mnohé evropské banky jsou tak přítomny v rozvojových zemích, nebyl doposud přikládán zásadní význam dopadu finančních reforem EU na rozvojové státy. Finanční reformy EU neberou ohled na celosvětové environmentální a sociální problémy a nesnaží se ani zajistit podporu finančního sektoru pro transformaci směrem k jeho větší udržitelnosti. Tato zpráva se zaměřuje na řadu nových finančních zákonů, jež se EU rozhodla přijmout nebo již přijala, z nichž si vybrala ty, které lze považovat za významné z hlediska rozvojových zemí a udržitelného rozvoje. Tyto finanční reformy se v ní hodnotí a činí se zde rovněž doporučení ohledně toho, jakým způsobem by měly být vylepšeny, aby zohlednily zájmy rozvojových zemí i otázky udržitelného rozvoje. Za podklad byla použita zpráva Náprava globálních financí (Fixing Global Finance) 2 od indického odborníka Kavaljita Singha, jejíž prostudování rovněž doporučujeme pro pochopení otázek, jimž se v této zprávě věnujeme. Dopad některých finančních reforem EU byl poprvé probírán v průběhu setkání expertů SOMO (26. května 2010). Výsledný koncept dokumentu vycházející z této diskuse je v oběhu od listopadu 2010 a pro účely této zprávy byl aktualizován. Tato zpráva je součástí projektu, 3 který má za cíl zajistit, že při rozhodování o řadě finančních reforem v rámci EU budou brány v úvahu zájmy rozvojových zemí i otázky udržitelného rozvoje. Partnerskými organizacemi projektu jsou: AITEC (Francie), Glopolis (Česká republika), New Economic Foundation (Velká Británie), SOMO (Nizozemsko), Vedegylet (Maďarsko) a WEED (Německo). Kolegové z těchto organizací poskytli své komentáře ke konceptu dokumentu a budou se rovněž účastnit aktivit následujících po vydání této zprávy. 2 Zprávu je možné si stáhnout na adrese: < news-en/fixing-global-finance/> a < in/admin/tender/fgf2510.pdf> 3 Více informací o projektu Towards a Global Finance System at the Service of Sustainable Development naleznete na adrese: < Shrnutí hlavních zjištění a doporučení vyplývajících z této zprávy Přestože mnoho evropských bank funguje v rozvojových zemích, nemají dohledové orgány těchto zemí žádnou záruku, že budou moci participovat v rámci nových struktur bankovního dohledu EU a hájit tak zájmy svých zemí. Nové evropské bankovní reformy nedostatečně omezují riskantní chování bank. Nová pravidla týkající se kapitálových rezerv, o nichž musí EU ještě rozhodnout, by mohla vést k omezení úvěrů a služeb poskytovaných evropskými bankami v rozvojových zemích. Nová legislativa by měla donutit evropské banky k změně modelu směrem ke službám pro reálnou ekonomiku. Nové mechanismy EU zaměřené na ochranu základních finančních služeb a peněz drobných střadatelů by měly rovněž pokrývat klienty evropských bank operujících v rozvojových zemích. Ratingové agentury (CRA) mají významný vliv na to, kolik rozvojové země zaplatí za úvěry i jaké do nich budou přicházet investice. Reformy, na nichž se EU doposud shodla, nevedou k tomu, aby ratingy těchto agentur byly dostatečně spolehlivé. Evropská komise (EC) musí co nejrychleji provést navrhované strukturální reformy. Kromě toho by měla EU vyžadovat, aby ratingy plně zohledňovaly otázky společenské a environmentální udržitelnosti. Rozvojové země a jejich společnosti potřebují lépe zaručený přístup k vysoce kvalitním ratingům, a to i prostřednictvím vládou zaštítěných iniciativ. Vzhledem k tomu, že trhy komoditních derivátů a zahraničních měn ovlivňují například také ceny, za něž rozvojové země dovážejí a vyvážejí potraviny, měla by EC při regulování těchto trhů uplatňovat princip předběžné opatrnosti. Aby bylo možné předcházet a bránit nadměrné spekulaci, musí chystané zákony (MiFID) zavést přinejmenším striktní právní omezení ex-ante zaměřené na to, kolik komoditních derivátů v oblasti potravin mohou finanční aktéři držet. Hodnocení sociální neužitečnosti celého trhu derivátů by mělo vést ke strukturním změnám. Jak evropské finanční reformy ignorují rozvojové země a udržitelný rozvoj 5

6 Hedgeové fondy a fondy soukromého kapitálu mají na rozvojové země nejrůznější dopady: jde např. o nákup půdy či o společnosti zakládané v těchto zemích zaměřené na krátkodobý zisk. Nová evropská legislativa (AIFMD) škodlivé aktivity těchto fondů nezastaví. Přehodnocení AIFMD by mělo být vedeno plným zhodnocením hedgeových fondů a aktivit v oblasti soukromého kapitálu. Daň z finančních transakci (FTT) se jeví jako dobrý nástroj k omezení nadměrných spekulací na finančních trzích. Evropská komise, Německo a Francie uznaly, že FTT by mohla být prostředkem pro financování rozpočtu EU i členských států a vyvážit tak náklady na záchranu bank. Občanská společnost se však dlouhodobě snaží prosadit ideu, že by výtěžek z FTT měl být určen pro rozvojové země a udržitelný rozvoj. Nové návrhy EC ohledně FTT v rámci EU jsou užitečné, budou však muset čelit mnoha nástrahám, než dojde k jejich implementaci. strukturální změny zaměřené na oddělení spekulativních aktivit finančních trhů od základních bankovních služeb, ani tvorbu rozmanitějšího finančního systému. K tomu, aby bylo možno zajistit, že finanční sektor již dále nerozšiřuje trhlinu mezi bohatými a chudými, ale naopak pomáhá zvrátit změnu klimatu, podporovat potravinovou bezpečnost, udržitelnou produkci a spotřebu, a to nejen v rozvojových zemích, je nutný větší tlak ze strany občanů. Pro čtenáře, kteří nejsou obeznámeni se všemi otázkami a termíny, které se objevují v této zprávě, je v příloze k dispozici vysvětlující glosář. Zajímavé informace lze rovněž nalézt ve věstníku týkajícím se finančních reforem. 4 Rozhodování EU ohledně finančních reforem a řízení hospodářství potřebuje zásadní proměnu, protože v něm nyní dochází ke střetům zájmů, je nadměrně ovlivněno lobbováním finančního průmyslu a to na úkor hlasu občanské společnosti a rozvojových zemí, stává se nedemokratickým a vynucuje si přísná opatření v sociální oblasti. Na mezinárodní úrovni by měla EU zvrátit pozici, která při finančním rozhodování upřednostňuje skupinu G20 a další malá mezinárodní fóra před OSN, v níž by mohly být rozhodování účastny všechny rozvojové země i státy EU. Obchodní a investiční dohody EU s rozvojovými zeměmi liberalizující finanční služby jsou v rozporu s finančními reformami EU. Proto by také mělo být zastaveno jakékoli vyjednávání EU s rozvojovými zeměmi o liberalizaci obchodu a investic a měla by být odstraněna pravidla narušující politický prostor pro finanční reformy či kontrolu kapitálu. Obecně lze říci, že finanční reformy EU postrádají vizi finančního sektoru ve službách hospodářství a transformace směrem k trvale udržitelným společnostem. EU například ani nenavrhuje 4 Všechny věstníky Newsletters EU financial reforms si lze stáhnout na adrese: < sectors/financial/financial>; < publikationen/publikationen/ html>. 6 Chybějící rozměr

7 2. BANKOVNÍ REFORMA: DOTČENÉ ROZVOJOVÉ ZEMĚ SE K NÍ NEMO- HOU VYJÁDŘIT V různých rozvojových zemích dosahují zahraniční banky podílů na trhu vyšších než 50 % což tyto země činí velmi závislými na stabilitě těchto zahraničních bank. Některé velké mezinárodní banky a finanční instituce se sídlem v EU jsou přítomny v mnoha rozvojových zemích. Jak evropské finanční reformy ignorují rozvojové země a udržitelný rozvoj 7

8 Například HSBC (Velká Británie) je k říjnu 2011 přítomna v 53 rozvojových zemích a Credit Agricole (Francie) ve 35 rozvojových zemích. Evropské banky vlastní velkou část bankovního sektoru v konkrétních rozvojových zemích (např. španělské banky v latinskoamerických). Mnohé mezinárodní finanční instituce či koncerny nevyvíjejí činnost pouze v oblasti bankovnictví v rozvojových zemích, ale jsou aktivní rovněž v sektoru pojišťovnictví, správy fondů, investičního bankovnictví, a dokonce hedgeových fondů. Před příchodem finanční krize se argumentovalo tím, že zahraniční banky zvýší efektivitu bankovního systému v rozvojových zemích. Političtí činitelé podporovali přítomnost zahraničních bank v těchto zemích a umožňovali akvizice domácích bank zahraničními subjekty. Některé země se zavázaly prostřednictvím obchodních úmluv k tomu, že cizím bankám otevřou své trhy natrvalo (viz kapitola 5.3), aniž by přitom měly k dispozici záruku dobrého dohledu a regulace domácího bankovního sektoru. Nicméně, těsně před vypuknutím krize narůstalo také povědomí o různých negativních dopadech činnosti zahraničních bank. Například v určitých zemích zahraniční banky poskytují méně úvěrů než banky domácí, nabízejí málo, či dokonce žádné finanční služby drobným zemědělcům, chudým občanům či malým společnostem a zaměřují své služby na bohatou klientelu přinášející zisky. 5 Banky hrají významnou roli v rámci finanční krize, která zasáhla celý svět v roce 2008, a to zvláště mezinárodní finanční instituce a investiční banky, z nichž některé mají svá sídla v Evropě. Finanční krize, jež vypukla po pádu americké banky Lehman Brothers v září 2008, se změnila v krizi hospodářskou v situaci, kdy banky drasticky omezily příliv úvěrů do ekonomiky firem. Rozvojové země byly touto hospodářskou a finanční krizí v letech významně zasaženy, protože poptávka po jejich vývozu poklesla, snížil se objem finančních toků a přímých zahraničních investic a došlo rovněž k omezení remitencí od migrantů. Krize odhalila následující nebezpečí a zranitelná místa zahraničních bank operujících v jejím průběhu v rozvojových zemích: 5 Viz například: K. Singh, M. Vander Stichele, Rethinking liberalisation of banking services under the India-EU free trade agreement, SOMO, září 2009; N. van Horen, Foreign Banking in Emerging Markets, prezentace na SOMO Expert meeting EU financial reforms, 26. květen Selhání dohledu a regulace v domovské zemi i na mezinárodní úrovni vyústilo v nestabilitu aktivit zahraničních bank v rozvojových zemích. Úvěry od zahraničních bank na obchodní aktivity (export-import) a pro (malé) podniky v hostitelské zemi byly omezeny, zcela chyběly nebo se jejich cena významně zvýšila. Mezinárodní banky stáhly kapitál ze svých dceřiných společností a poboček v rozvojových zemích, aby tak pokryly svou neodkladnou potřebu kapitálu. Zahraniční banky prodaly své dceřiné společnosti či pobočky v rozvojových zemích. Záchranné balíčky pro evropské banky nezaručily, že by se kapitál rozložil rovnoměrně do všech částí bank mimo domovskou zemi, včetně rozvojových zemí. Říká se, že záchranné balíčky mají skryté podmínky zaměřené na to, aby bylo malým a středním podnikům v domovské zemi poskytováno více úvěrů, a to na úkor úvěrů v hostitelských zemích. Zahraniční banky, jimž se dostalo záchrany, představovaly nerovnou konkurenci domácím bankám v rozvojových zemích, jež nebyly schopny své banky zachraňovat. Vzhledem k vazbám mezi evropskými mezinárodními bankami a rozvojovými zeměmi i negativním dopadům (evropských) bankovních krizí na rozvojové země je důležité, aby EU vzala tyto dopady v úvahu při zavádění nové bankovní legislativy a dohledu. 2.1 Dohled nad evropským bankovním sektorem: reformy ignorují dohledové orgány v rozvojových zemích Finanční krize odhalila, že dohled nad evropskými bankami působícími v zahraničí a dalšími finančními institucemi nedostačoval k tomu, aby bylo možno předejít vzniku krize s celosvětovými následky. EU liberalizovala svůj sektor finančních služeb, aniž by zároveň vytvořila přiměřené regulační a dohledové struktury, které tak v důsledku zůstaly na národní úrovni. Existovalo například jen velmi málo mechanismů umožňujících sdílení informací a spolupráci mezi domovskými 8 Chybějící rozměr

9 a hostitelskými zeměmi v oblasti hroutících se mezinárodních bank a dalších finančních institucí. EU se v letech 2009 a 2010 dohodla na zlepšení dohledu a vytvořila nový Evropský systém orgánů finančního dohledu zaměřený na: Kolegium bankovního dohledu; Evropský orgán pro bankovnictví (EBA); Evropskou radu pro systémová rizika (ESRB). Dále se v tomto textu věnujeme tomu, jaký vliv má tato nová dohledová struktura na rozvojové země a jaké zapojení umožňuje jejich dohledovým orgánům. Některé metody dohledu rovněž doznají vylepšení v rámci Směrnice o kapitálových požadavcích 4, jak je blíže vysvětleno v části věnované nové bankovní regulaci Kolegium bankovního dohledu: neexistuje záruka přístupu pro zástupce dohledových orgánů z rozvojových zemí Kolegia bankovního dohledu jsou orgány, jejichž prostřednictvím se dohledové orgány z domovských a hostitelských zemí, v nichž příslušná mezinárodní banka se sídlem v EU působí, setkávají a vzájemně konzultují různé otázky. Kolegia bankovního dohledu byla posílena a jejich fungování zlepšeno na základě první revize Směrnice o kapitálových požadavcích EU (CRD) přijaté v září Tato revize zavedla lepší spolupráci v rámci jednotlivých kolegií dozoru s cílem dohlížet nad riziky mezinárodních bank a předcházet jim. Podle pravidel 7 a zásad 8 pro vylepšení fungování kolegií dohledu se země, jež nejsou součástí EU nebo 6 Tato revize vyústila do tzv. CRD 2, jejíž oficiální znění s označením 2009/111/E je dostupné ke stažení na adrese: < do?uri=oj:l:2009:302:0097:0119:en:pdf>. 7 Viz především CRD 2, čl. 42a, 129 a CEBS, Guidelines for the Operational Functioning of Colleges, červen 2010, < Standards---Guidelines/2010/Colleges/CollegeGuidelines. aspx>. Evropského hospodářského prostoru (EEA), 9 mohou stát členy kolegia dohledu konkrétní mezinárodní banky sídlící v EU a vyvíjející činnost v jejich zemi, je-li to vhodné. O tom, zda se dohledový orgán z rozvojové země stane členem kolegia dohledu v mezinárodní bance vyvíjející činnost v té které rozvojové zemi, v praxi rozhoduje domácí dohledový orgán, a to na základě různých kritérií, mezi něž patří i rizika dceřiné společnosti v rozvojové zemi pro mezinárodní banku jako celek. Mezi tato kritéria naopak nepatří význam příslušné banky sídlící v EU pro danou rozvojovou zemi, např. z hlediska plateb a systémů úspor. To je v kontrastu s kritérii použitými pro přijímání hostujících supervizorů EEA a doporučeními Basilejského výboru pro bankovní dohled ohledně společného dohledu. 10 I když je do kolegia přijat dohledový orgán z rozvojové země, zásady neukládají, že je nutné jej zvát ke všem jednáním. 11 Dohledový orgán z rozvojové země může získat veškeré relevantní informace, nikoli však podporu v oblasti financí či lidských zdrojů umožňující mu cestovat a aktivně se účastnit setkání či korespondence. To znamená, že dohledové orgány z rozvojových zemí, v nichž operují evropské banky, nemají zaručenou účast při přijímání rozhodnutí týkajících se mezinárodních bank, která by mohla mít vliv na jejich zemi, např. v situaci, kdy dojde ke vzniku krize. V červenci 2011 proběhlo hodnocení orgánů dohledu finančních konglomerátů se sídlem v Evropě i smíšených holdingových společností, provozujících bankovní i nebankovní činnost v rozvojových 9 Evropský hospodářský prostor tvoří země EU + Island, Lichtenštejnsko a Norsko. 10 Basel Committee of Banking Supervision, Good practice principles on supervisory colleges, říjen 2010, str. 5 (pod zásadou č. 2), < publ/bcbs177.pdf>: při stanovování příslušných dílčích struktur by měl brát rovněž ohled na skutečný stav bankovní skupiny v hostitelské(kých) jurisdikci(ích) ; viz rovněž Dodatek 1 o potřebě sdílení informací. 11 Viz zásady CEBS: umožňují, že na některých setkáních kolegia, na nichž se věnuje pozornost konkrétním otázkám, nemusí být přítomny všechny dohledové orgány. Jak evropské finanční reformy ignorují rozvojové země a udržitelný rozvoj 9

10 zemích. 12 Začátkem roku 2013 zavede Směrnice o finančních konglomerátech zvláštní společná dohledová opatření týkající se koordinace mezi různými dohledovými orgány na národních i evropských úrovních a také veřejně dostupných informací týkajících se jejich struktury. Zpráva hodnotící, zda by neregulované bankovní aktivity, např. koncerny vyvíjející průmyslové i bankovní aktivity, měly být rovněž podrobeny dohledu a regulaci, bude dokončena až koncem roku způsobem, jenž ochrání zájmy rozvojových zemí, v nichž evropské banky působí. EBA může rozvíjet kontakty a vstupovat do administrativních vztahů s dohledovými orgány, státními orgány zemí mimo EU a mezinárodními organizacemi. Nicméně, omezené finanční zdroje, jež mají k dispozici dohledové orgány 13, mají za následek, že zatím není jasné, kolik kontaktů a dohod bude s dohledovými orgány v rozvojových zemích uzavřeno EBA a spory mezi dohledovými orgány Za jistých okolností může dojít k tomu, že dohledové orgány z domovské a hostitelské země nedospějí k dohodě, protože rozhodnutí domácího dohledového orgánu by mělo za následek menší objem poskytovaných úvěrů v hostitelské zemi. Kdo v případě nemožnosti dospět k dohodě přijme finální rozhodnutí, je velmi citlivá otázka, jelikož toto rozhodnutí může přinášet prospěch domovské zemi na úkor zemí hostitelských nebo naopak. V září 2010 přijala EU nové zákony týkající se bankovního dohledu, podle nichž není možné takovéto spory řešit pouze prostřednictvím rozhodnutí domácího dohledového orgánu. Nově vytvořený Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) díky tomu získal mandát činit závazná konečná rozhodnutí ve sporech mezi jednotlivými dohledovými orgány v rámci jednoho kolegia, a to po uplynutí období pokusů o mediaci. EBA může přimět národní orgány bankovního dohledu v jednotlivých členských státech EU k naplnění závazných rozhodnutí nebo, v případě, že tak neučiní, přimět k jejich realizaci přímo příslušnou mezinárodní evropskou banku. Tento postup je však založen na sporech mezi orgány bankovního dohledu v rámci EU. Vzhledem k tomu, že žádný z orgánů bankovního dohledu třetích zemí není členem EBA a tyto orgány rovněž nemusejí být členy kolegia orgánů bankovního dohledu (viz výše), neexistuje žádná záruka, že budou neshody mezi dohledovými orgány vyřešeny 12 Viz Evropský parlament: Financial conglomerates: supplementary supervision of financial entities (doplň. směrnice 98/78/EC, 2002/87/EC a 2006/48/EC), < ng=2&procnum=cod/2010/0232> Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) nemá žádné vazby na rozvojové země Nově vytvořená Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) 14 má za úkol hodnotit systémová rizika vznikající ve finančním systému. ESRB tvoří veškeré evropské dohledové orgány a centrální bankéři jednotlivých zemí, může však pouze vydávat varování a nemá žádné pravomoci zasáhnout v případě vzniku systémového rizika. Definice systémového rizika je interpretována jako to, co představuje problémy pro finanční stabilitu a ekonomiku EU a nikoli světa jako celku nebo specificky rozvojových zemí. Kdyby mezi sebe přibrala centrálního bankéře z některé rozvojové země, mohla by ESRB rozšířit svou perspektivu. ESRB má svůj Výbor vědeckých poradců, jehož předseda se účastní schůzí ESRB na vysoké úrovni. Tento Výbor vědeckých poradců představuje příležitost pro začlenění jednoho či více zástupců dohledových orgánů či odborníků z rozvojových zemí. 13 Newsletter EU financial reforms, číslo 3, říjen 2010, < rendertexthtml?footer_url= 14 Více informací o ESRB, naleznete v následujících zdrojích: Newsletter EU financial reforms, č.1, 2 a 3 (duben, červen, říjen 2010); < < content/ ipr83190>; < europarl.europa.eu/sides/getdoc.do?pubref=-// EP//TEXT+TA+P7-TA DOC+XML+V0// EN&language=EN>: viz čl. 11a. 10 Chybějící rozměr

11 2.1.4 Doporučení pro zlepšení dohledových orgánů EU Nově schválená evropská pravidla o kolegiích dohledových orgánů pro mezinárodní banky nezlepšují dostatečnou měrou nedostatečné dohody mezi dohledovými orgány v domovských a hostitelských rozvojových zemích, jež existovaly již před vypuknutím krize. 15 Následující doporučení by mohla zlepšit fungování nového evropského bankovního dohledu: Dohledový orgán domácí země a EBA by měly společně zajistit, že všechny dohledové orgány z rozvojových zemí, v jejichž domácím finančním systému banka hraje významnou roli, se mohou účastnit práce kolegia dohledových orgánů, a to prostřednictvím nezbytných úmluv o sdílení informací, pozvání na schůze a poskytnutí finančních prostředků. Přijímají-li se závazná rozhodnutí k řešení sporů mezi jednotlivými dohledovými orgány v rámci kolegia, měl by EBA zajistit, že jsou brány v úvahu zájmy rozvojových zemí, v nichž hraje banka se sídlem v EU (významnou) roli. Hodnocení Směrnice o finančních konglomerátech, jehož vydání je plánováno na 31. prosince 2012, by mělo přijít s návrhem na úplnou účast příslušných dohledových orgánů těch rozvojových zemí, v nichž příslušný konglomerát hraje významnou roli. Měly by být vytvořeny nové mechanismy, které by umožnily, aby na zodpovědnost za tyto nově zaváděné úkoly dohlížel parlament i široká veřejnost. To by parlamentům a občanům umožnilo přitáhnout pozornost k dopadu na rozvojové země a obecně pomoci předcházet tomu, aby chyby vzniklé v rámci dohledu mohly vést k utrácení vysokých částek z kapes daňových poplatníků. ESRB by měla vypracovat novou definici systémových rizik, která by zahrnula také rizika mimo EU, a nabídnout špičkovému odborníkovi z rozvojové země místo ve Výboru vědeckých poradců. ESRB by také měla do definice systémových rizik zahrnout rizika pro udržitelnost a společnost (např. chudí bez přístupu k finančním službám, příliš nízké objemy úvěrů pro činnosti v oblasti udržitelnosti a nadměrné úvěrování spekulativních finančních aktivit a produktů atp.). Mnohé rozvojové země se potýkají s problémy při hodnocení nových komplexních finančních produktů a postupů zaváděných bankami. Všechny dohledové orgány by měly mít mandát hodnotit všechny nové finanční produkty a postupy vytvářené, nabízené a používané bankami ( úřad pro bezpečnost finančních produktů ). Pokud se dospěje k závěru, že by finanční inovace mohla mít negativní dopad na finanční a sociální stabilitu, měla by být zakázána. 2.2 Nová bankovní pravidla v EU Finanční krize ukázala, že k tomu, aby banky nedestabilizovaly finanční systém, hospodářství a rozpočty vlád, je nutné přepracovat systém bankovních regulací. Protože banky neměly k dispozici nezbytné kapitálové rezervy zamezující destabilizujícím úpadkům, bylo nutné vynaložit obrovské částky z peněz daňových poplatníků. Zásadní evropská bankovní reforma proto mění nařízení o tom, kolik kapitálu musí mít banka k dispozici v rámci rezerv. Tyto tzv. kapitálové požadavky by měly bankám umožnit vyrovnat se s neplněním závazků ze strany dlužníků a se ztrátami vzniklými z aktivit na finančních trzích. Mezinárodní zásady ohledně kapitálových požadavků stanovuje Basilejský výbor pro bankovní dohled. Stávající kapitálové požadavky označované jako Basel II (viz dále) obsahují rovněž zásady týkající se toho, jak mají banky hodnotit rizika dlužníků a jakým způsoben nad nimi má být vykonáván dohled. Směrnice o kapitálových požadavcích (CRD) představuje zákonné ustanovení, které činí z úmluvy Basel II normu právně závaznou pro banky se sídlem v EU. 15 Viz obdobné dohody jako např. Concordat uzavřený Basilejským výborem pro bankovní dohled, < Jak evropské finanční reformy ignorují rozvojové země a udržitelný rozvoj 11

12 2.2.1 Bankovní pravidla, která již EU revidovala 16 EU již provedla jisté úpravy Směrnice o kapitálových požadavcích (CRD), jimiž se snaží reagovat na nejvýznamnější problémy vyvolané finanční krizí, což vedlo k vytvoření směrnic CRD 2 a CRD 3 (schváleny v letech 2009 a 2010), obsahujících lepší řešení regulace v následujících oblastech: Omezení riskantní (re)sekuritizace bank. Sekuritizace představovala jednu z významných příčin finanční krize, protože jejím prostřednictvím banky odprodávaly nekvalitní ( sub-prime ) úvěry zabalené do neprůhledných finančních produktů a obcházely tak kapitálové požadavky. Banky držící sekuritizované produkty musejí být transparentnější v oblasti rizik a splňovat vyšší kapitálové požadavky. Mezibankovní půjčky jsou omezeny s cílem předejít přílišné vzájemné závislosti bank v oblasti běžného provozního kapitálu, což v průběhu finanční krize vedlo ke vzniku problémů. Nová regulační opatření omezují nepřiměřené odměňování a bonusy bankovních zaměstnanců, např. výplata % jakéhokoli bonusu musí být odložena o nejméně tři roky 17, což je opatření pro omezení krátkodobých pobídek k přijímání nadměrného rizika. Je třeba, aby banky zlepšily hodnocení rizik u svých spekulativních a riskantních aktivit na finančních trzích (např. obchod deriváty) a vytvořily si větší kapitálové rezervy. 16 Více informací získáte například v materiálu: New EU regulations on capital requirements to continue, Newsletter EU financial reforms, č. 1, duben 2010; New EU legislation after financial industry maintains high bonuses, Newsletter EU financial reforms, č. 3, říjen 2010, < financial/eu-financial-reforms/newsletter-items/issue- 3-october-2010/new-eu-legislation-after-financialindustry-maintains-high-bonuses>. 17 Bližší vysvětlení viz: New EU regulations on capital requirements to continue, Newsletter EU financial reforms, č. 3, říjen 2010, < sectors/financial/eu-financial-reforms/newsletteritems/issue-3-october-2010/new-eu-legislation-afterfinancial-industry-maintains-high-bonuses>. Tyto nově zavedené regulace neznamenají konec riskantních postupů bank ani jejich netransparentních mimoúčetních souvisejících aktivit. Výsledkem omezení mezibankovních půjček může potenciálně být méně úvěrů pro rozvojové země, neboť takové úvěry mohou být považovány za příliš riskantní CRD 4: lepší a vyšší kapitálové požadavky 20. června 2011 představila Evropská komise (EC) své návrhy zákonů běžně označované jako CRD 4 zaměřené na zlepšení kvality a kvantity kapitálu, který si evropské banky musejí odkládat (kapitálové rezervy), a vylepšení řízení bank. 18 Tyto návrhy EC musejí převést do práva EU nové mezinárodní zásady pro kapitálové požadavky, dohodnuté koncem roku 2010 Basilejským výborem pro bankovní dohled a skupinou G20 pod označením Basel III. 19 Návrhy obsažené v CRD 4 se skládají ze dvou různých evropských zákonů: Regulace 20 ohledně striktnějšího přístupu ke kapitálovým rezervám bank, která vyžaduje: Zvýšení kvality kapitálových rezerv prostřednictvím 14 striktních kritérií, aby mohl být kapitál použit v situaci, kdy se banka ocitne ve finančních těžkostech. 18 Pro detailní údaje, shrnutí a kritický komentář návrhů CRD 4 viz: < bank/regcapital/index_en.htm#crd4>; M. Vander Stichele, The battle for big bank reforms, Newsletter EU financial reforms, č. 8, září 2011, < nl/dossiers-en/sectors/financial/eu-financialreforms/newsletter-items/issue-8-september-2011/ the-battle-for-big-bank-reforms>. 19 Viz BCBS, text znění pravidel Basel III a kvantitativní studie dopadů vydaná Basilejským výborem, tisková zpráva, 16. prosince 2010, < press/p htm>; < basel3.htm>. 20 Regulace zásad předběžné opatrnosti pro úvěrové společnosti a investiční firmy : Evropská regulace musí být po svém schválení Evropským parlamentem a Radou ministrů financí zavedena okamžitě, a to s minimálními či žádnými změnami. 12 Chybějící rozměr

13 Růst kvality nově definovaných, vysoce kvalitních kapitálových rezerv, jež musí finanční instituce držet (až 7 % z jejího rizikově váženého kapitálu). Postupy zlepšující rezervy a správu snadno dostupných peněz (likvidity) umožňující přestát náhle vzniklé obrovské požadavky na hotovost v krátkém čase. Finální pravidla pro likviditu EC stanoví v roce Zásady týkající se toho, jak banka spravuje své stabilní a dlouhodobé financování, Komise stanoví až v roce Zlepšená správa rizik pomocí přísnějších předpisů ohledně toho, jak mají banky a investiční firmy kalkulovat a zmírňovat rizika vyplývající z jejich aktivit. Tyto kalkulace definují, kolik kapitálových rezerv mají banky držet, zvláště pokud se angažují v rizikových aktivitách, jako jsou obchody s deriváty a úvěry hedgeovým fondům. Směrnice 21 ke zlepšení dohledu a řízení bank: Mandát dohledovým orgánům k tomu, aby mohly od bank požadovat vytvoření dodatečných kapitálových polštářů ( anticyklický polštář ) v časech ekonomické prosperity, jejž by mohly využít v době, kdy se hospodářství nedaří. Dohledové orgány rovněž mohou vyžadovat, aby velké finanční instituce, jež mají z hlediska finančního systému rizikový potenciál (systémově významné finanční instituce SIFI ), držely dodatečné kapitálové rezervy, jejichž standardy zvláštních kapitálových polštářů je ještě potřeba regulovat. 22 Zlepšení corporate governance bank a investičních společností prostřednictvím nových kritérií zaměřených na řízení bank a na to, jak zlepšují svou správu rizik či procesy hodnocení 21 Jakákoli evropská směrnice musí být nejprve přenesena do národních právních řádů členských států, které mohou před jejím zařazením do místního právního řádu provádět drobné úpravy. 22 Rada pro finanční stabilitu (FSB) přišla s návrhy ohledně SIFI, které by měly být odsouhlaseny na summitu skupiny G20 v listopadu 2011: FSB, Meeting of Financial Stability Board, tisková zpráva, 3. října 2011, < press/pr_ pdf>. rizika, a to včetně omezení jejich závislosti na ratingových agenturách. Dohledové orgány budou rovněž muset uplatňovat sankce v případě porušení bankovních zákonů EU. Snížení objemu prostředků, jež si banky samy půjčují (pákový efekt). Limit pro půjčky (pákový poměr) bude závazný počínaje rokem Celkový přístup přijatý v rámci CRD 4 je zaměřen především na omezení finančních rizik a finanční nestability (bez nadměrných nákladů pro banky), které mohou mít vliv na fungování finančního systému a hospodářství, a to především v rámci EU. Hodnocení dopadů CRD 4 provedené EC se nezaměřovalo na vliv na rozvojové země, v nichž evropské banky fungují. 23 Vzájemná propojenost bankovního světa i spojení mezi mezinárodními bankami a rizikovými finančními trhy ještě neprošla reformou. Nebylo například navrženo žádné oddělení mezi retailovým a investičním bankovnictvím, např. jako součást přehodnocení navrhovaných kapitálových požadavků na bankovní aktivity na riskantních derivátových trzích, ani půjčování hedgeovým fondům. Zatímco je pro celý bankovní systém potřeba větší finanční stabilita, nejsou reformy navrhované EC ani v nejmenším namířeny k efektivnějšímu fungování systému z hlediska hospodářství, sociálních dopadů a udržitelnosti. Nezaručují, že banky dokážou naplnit finanční potřeby společnosti, a to včetně občanů, kteří nejvíce potřebují základní finanční služby a úvěry. Ani neznamenají bankovní financování použitelné pro transformaci směrem k environmentálně a sociálně udržitelnému hospodářství. Návrhy obsažené v CRD 4 například nedokážou zásadně proměnit systémy hodnocení rizika využívané mnoha evropskými bankami, které ve své současné podobě přikládají při hodnocení úvěrů jen malou váhu sociálním a environmentálním rizikům a přínosům. Navrhované bankovní reformy nedokázaly narušit obchodní model bank zaměřený na maximalizaci zisků pro akcionáře, jehož se využívá k přitáhnutí investorů, ale zároveň se z něj stává hnací síla nadměrně riskantního chování bank. Evropské banky již začaly lobbovat proti vyšším kapitálovým po- 23 Dopady vyhodnocené EC naleznete na adrese: < regcapital/index_en.htm#crd4>. Jak evropské finanční reformy ignorují rozvojové země a udržitelný rozvoj 13

14 žadavkům s poukazem na to, že budou nákladné a budou mít za následek menší množství úvěrů pro malé a střední podniky, jež jsou považovány za méně ziskové. Kromě toho se v důsledku zmatků souvisejících s eurem a vládními dluhopisy v roce 2011 ukázalo, že banky neodkladně potřebují více kapitálu, avšak investoři a finanční trhy se zdráhají do nestabilních bank investovat. Z hlediska rozvojových zemí může mít nedostatek kapitálu v evropských bankách za následek nižší množství úvěrů poskytovaných těmito ústavy místním malým a středním podnikům a chudším klientům a naopak větší zaměření na bohatší klienty. Evropské banky by rovněž mohly odprodat své méně ziskové dceřiné společnosti či pobočky v rozvojových zemích, což by mohlo vést k nestabilitě. Na druhé straně evropské banky z důvodu nutné rekapitalizace a výdělků od nových bohatších klientů expandují na vysoce ziskových (rozvíjejících se) trzích, jako je Indie, a to i prostřednictvím akvizic. Doporučení ohledně CRD 4 Následující doporučení se zaměřují na nejvýznamnější problematická místa v rámci návrhů Evropské komise shrnutých do CRD 4. Před odsouhlasením CRD 4 by EC, Evropský parlament a ministři financí EU měli provést nové posouzení dopadů, zahrnující potenciální dopady návrhů obsažených v CRD 4 na rozvojové země i na nejrůznější sociální a environmentální aspekty. 24 EU by měla zakázat proprietární obchodování, při němž banka obchoduje na rizikových a spekulativních finančních trzích na své vlastní riziko a se svými vlastními penězi. Navrhovaná opatření týkající se rizikových aktivit bank na derivátových trzích a vůči hedgeovým fondům a fondům soukromého kapitálu by měla být striktnější. Aby bylo možno vyloučit aktivity nestabilních bank v rozvojových trzích, měly by být učiněny seriózní návrhy na oddělení základního retailového bankovnictví od riskantního bankovnictví investičního. 24 Hodnocení EC, jež zohlednění těchto aspektů postrádá, si můžete stáhnout na adrese < internal_market/bank/docs/regcapital/crd4_reform/ executive_summary_ia_regulation_en.pdf> a < ec.europa.eu/internal_market/bank/docs/regcapital/ CRD4_reform/IA_regulation_en.pdf>. Návrhy, které EC stále ještě připravuje, 25 zaměřené na řešení krizí či bankrotů evropských mezinárodních bank, by měly zajistit, že budou zajištěny nejenom úspory a základní služby evropským klientům, ale také klientům v rozvojových zemích. EU by měla zavést pravidla pro odpovědné půjčování 26, a to jak v domovské, tak v hostitelských zemích na celém světě, aby tak zamezila neetickým úvěrům velmi chudým zákazníkům 27 a chudým zemím 28. Aby bylo možné podporovat environmentálně a sociálně odpovědné financování a rozmanitý finanční sektor, měla by nová pravidla CRD 4 omezit stávající vysoké kapitálové požadavky uvalené na malé družstevní a etické banky v situacích, kdy poskytují úvěry na neriskantní a společensky a environmentálně příznivé aktivity. 29 Další opatření by měla zvrátit stávající trend směřující (částečně vinou bankovních standardů) k víceméně identickým a koncentrovaným bankovním systémům. 25 Viz například: návrhy na zacházení s bankami v krizi, < management/index_en.htm>, a hodnocení systému zaručujícího, že střadatelé dostanou v případě bankrotu své peníze zpět (v určité míře) Plány zajištění vkladů, < file.jsp?id= >. 26 EC doposud představila pouze návrh pravidel pro zodpovědné poskytování hypoték: viz < ec.europa.eu/internal_market/finservices-retail/ credit/mortgage_en.htm>. 27 Viz například: European Coalition for Responsible Credit, Principles of Responsible Credit, < responsible-credit.net/index.php?id=2516> (staženo 16. října 2011). 28 Viz například: UNCTAD, podpora odpovědného úvěrování a půjčování, < templates/webflyer.asp?intitemid=5213&lang=1> (staženo16. října 2011); Eurodad, A Global Platform on Sovereign, Democratic and Responsible Financing, 15. dubna 2010, < eurodad.org/debt/report.aspx?id=118&item=04100>. 29 CBRM, Banking on Ethics - Challenges and opportunities for the European ethical banking industry in the aftermath of the financial crisis, březen 2011, < banking_on_ethics/110418_crbmbanche_ alternativefinale18_aprile.pdf>. 14 Chybějící rozměr

15 Bankovní reformy by měly mít za výsledek banky primárně sloužící hospodářství a společnosti, nikoli finančním trhům, ani banky zaměřené na bohaté a velké společnosti. Opatření v rámci CRD 4 by měla zahrnovat nové systémy hodnocení rizika, aby banky mohly poskytovat financování pro transformaci směrem k sociálně a environmentálně udržitelné produkci a spotřebě i na mnohé další potřeby společnosti. Jak evropské finanční reformy ignorují rozvojové země a udržitelný rozvoj 15

16 3. PŘEHLÍŽENÝ VÝZNAM ÚVĚRO- VÝCH RATINGOVÝCH AGENTUR PRO ROZVOJOVÉ ZEMĚ Rozsah, v němž banky i další věřitelé, stejně jako investoři, aktéři na finančních trzích, spekulanti, a dokonce i dohledové orgány využívají ratingové agentury (CRA) při posuzování důvěryhodnosti a hodnoty společností, dluhopisů, finančních produktů atd., je často podceňován. Tyto agentury jsou soukromé, výdělečné společnosti poskytující služby mnoha finančním aktérům a investorům, kteří nejsou schopni provádět vlastní hodnocení rizik. Hodnocení, jež CRA vydávají, rozhodují o tom, jak se poskytovatelé úvěrů a investoři budou chovat a komu poskytnou úvěr či kapitál. 16 Chybějící rozměr

17 Úvěrové ratingy jsou pro rozvojové země významné, protože pomáhají západním věřitelům a investorům zhodnotit investiční příležitosti a finanční průchodnost v těchto zemích. Rating od agentury stanovující důvěryhodnost rozvojové země se odráží v ceně, za jakou si tato země může půjčovat: čím nižší je hodnocení/rating, tím vyšší je úrok, který vláda rozvojové země nebo společnost musí zaplatit za úvěr, nebo výše úroků (kupón), které země musí zaplatit, chce-li vydat dluhopisy. CRA často nehodnotí (menší) společnosti z rozvojových zemí, které si nemohou dovolit vysoké poplatky za vystavení ratingu, vinou čehož pak tyto společnosti nemají přístup k mezinárodním peněžním a investičním tokům. CRA mají vliv na ekonomickou politiku rozvojových zemí, protože riziko zhoršeného hodnocení má za následek, že některé vlády dávají přednost tržním zásadám otevřeným vůči investorům oproti vlastním politikám, které nemusejí zahraničním investorům vyhovovat. Dojde-li ke snížení ratingu rozvojové země, kapitál z ní rychle uniká pryč, zatímco nafouknutý rating může vést ke vzniku úvěrové bubliny. Oba tyto trendy mají vysoce destabilizující důsledky. Existují různé další problémy týkající se ratingu od CRA udělovaného rozvojovým zemím. Tyto ratingy jsou často nekvalitní, protože jejich přípravě se v rámci agentur věnuje jen málo zaměstnanců a agentury rovněž využívají ve svém ratingovém katalogu pouze několik málo údajů, z nichž nejdůležitější je HDP na hlavu, míra růstu a inflace. Omezené množství kritérií ztěžuje úplné hodnocení rizik či důvěryhodnosti země. Společnosti či oblasti v rámci rozvojové země mohou jen zřídkakdy získat lepší rating než jejich vláda, a to bez ohledu na jejich skutečnou důvěryhodnost. V souhrnu tedy ratingové agentury prostřednictvím ovlivňování toho, kolik kapitálu proudí do rozvojových zemí a jejich společností, mají v rukách osud celé země. 3.1 Selhání ratingových agentur Finanční krize z let 1997 a 2008 jasně ukázaly, jak ratingové agentury opakovaně nedokázaly adekvátně vyhodnotit rizika dlužníků a finančních produktů. Agentury nesprávně hodnotily vysokými známkami složité sekuritizované hypotéční produkty, což usnadňovalo jejich prodej po celém světě, ale stalo se také zároveň jednou z příčin finanční krize z roku Ratingy od CRA byly zapracovány i do legislativy, a to například s cílem definovat, jaké druhy finančních produktů může vlastnit institucionální investor či pojišťovna. Zásady shrnuté v dohodě Basel II vyžadují od bank, jež nedisponují úplným vlastním mechanismem hodnocení rizik, aby využívaly CRA na základě přísných kritérií výběru. Mnohé rozvojové země v současnosti stále ještě využívají CRA. Tyto agentury však v současnosti nejsou za své chyby právně odpovědné. Jedním z důvodů, proč dochází k nesprávným ratingům, je to, že odvětví CRA je zatíženo střety zájmů i kulturou vysokých bonusů. Vzhledem k tomu, že vydavatelé finančních produktů za vytvoření ratingu platí, hledají, která agentura jim za jejich peníze poskytne nejlepší rating. To podněcuje CRA k nadsazování ratingů za účelem získávání dalších obchodů. 3.2 Neúplné reformy ratingových agentur EU začala provádět regulaci ratingových agentur až v roce 2009, kdy stanovila jistá pravidla, jež jsou agentury nuceny dodržovat od roku Od agentur se požaduje, aby: se registrovaly (a evropské firmy smějí využívat výhradně registrovaných agentur); aplikovaly při svém podnikání jistá pravidla a omezovaly střety zájmů; byly transparentnější z pohledu veřejnosti v oblasti metodiky hodnocení a vedení záznamů. Koncem roku 2010 byly zavedeny dodatečné regulace ratingových agentur 30, zajišťující mj. účinný a centralizovaný dohled nad CRA na evropské úrovni prostřednictvím Evropského úřadu pro cenné papíry a trhy (ESMA). Ostrý a náhlý propad ratingů členských států EU započatý na jaře roku 2010 způsobený vysokým zadlužením (nejprve Řecko, pak Irsko, Portugalsko, Španělsko a v říjnu 2011 i Itálie a Francie) měl za následek, že tyto země nyní za své dluhopisy a půjčky 30 Více informací naleznete na: < europa.eu/oeil/findbyprocnum.do?lang=2&procnu m=cod/2010/0160>. Jak evropské finanční reformy ignorují rozvojové země a udržitelný rozvoj 17

18 platí velmi vysoké úroky. To přispělo k vyostření hospodářské krize a ke krizi eura a podpořilo spekulace proti euru a evropským bankám. Evropské instituce následně uznaly, že je ratingové agentury nutno dále reformovat. V prosinci 2010 EC představila a dala k veřejné diskuzi své první názory 31 na to, jak řešit následující strukturální problémy: Nadměrná závislost bank a investorů na ratingu od agentur a nedostatek vlastní kapacity k hodnocení rizik a hodnot důvěryhodnosti. Nevhodná metodika pro hodnocení vládních dluhů. Praktický oligopol tří velkých ratingových agentur 32, které v mezinárodním měřítku ovládají spletité odvětví ratingu, což snižuje konkurenci, kvalitu a inovace a udržuje vysoké ceny. Neexistence celounijního systému, který by donutil agentury nést za své chyby odpovědnost. Střety zájmů vznikající, když dlužník či emitent finančního produktu platí za rating. Návrhy Evropské komise na změny v legislativě spolu s řešením výše uvedených strukturálních problémů jsou zveřejňovány koncem října Doporučení, jak se vypořádat s nedostatečnými ratingovými agenturami Kromě účinné regulace vedoucí k řešení výše uvedených strukturálních problémů by následující reformy mohly přinést prospěch rozvojovým zemím a celosvětovému udržitelnému rozvoji: Velmi zvýšit kvalitu agenturních ratingů tím, že budou stanovena dodatečná kritéria pro metodiku a proces hodnocení, mezi něž patří například hodnocení palety sociálních a environ- 31 Viz: < guage=en&guilanguage=en>. 32 Fitch, Moody s, Standard & Poor s. mentálních dopadů 33 a také zohlednění rizik vyplývajících z makroekonomické nestability, takže společnost nebude muset nést žádné náklady. Veřejné a soukromé iniciativy by mohly pomoci zlepšit ratingy tím, že: Dohledové orgány a centrální banky budou vydávat své vlastní ratingy všech tříd aktiv; Nezávislá, ale vládou financovaná a kontrolovaná Evropská ratingová agentura (ECRA) by mohla hrát roli při vytváření vyššího standardu na trhu; Sankce udílené ratingovým agenturám dohledovými orgány a soudy za hrubou nedbalost a využívání příliš úzkých kritérií postrádajících hodnocení udržitelnosti; V případě pochyb by měl dohledový orgán pravomoc zadat vypracování druhého ratingu. Vlády rozvojových zemí by měly mít zaručen přístup ke kvalitním ratingům a dalším metodám hodnocení, a to prostřednictvím povinného ratingu či případně ratingu zprostředkovaného nekomerčními agenturami a rozpočtem pro rozvojovou pomoc. 34 Evropský dohledový orgán nad CRA, jímž je ESMA, by měl vytvořit oficiální cestu, jíž by úřady rozvojových zemí a uživatelé CRA, stejně jako dotčené zainteresované osoby (např. občané z vysoce zadlužených zemí) mohly podávat stížnosti na ratingové agentury. 33 Za příklad může posloužit Čínská centrální banka, která prosazuje ratingový systém založený na ochraně životního prostředí. Banky budou využívat zákony o životním prostředí a pětibarevný systém hodnocení environmentálních dopadů. Je nepochybné, že škody na životním prostředí, jako například únik ropy po havárii plošiny společnosti BP nebo nepokoje při porušování lidských práv těžařskými společnostmi, mohou mít významný dopad na finanční situaci (například na schopnost splácet dluhy) firmy, a to včetně škod na dobré pověsti, které mohou být velmi nákladné. 34 Program usnadňující rozvojovým zemím získat rating, jaký byl již realizován americkým ministerstvem vnitra (US Department of State), Úřadem pro africké záležitosti (Bureau of African Affairs) a Rozvojovým programem OSN (United Nations Development Programme). 18 Chybějící rozměr

19 Aby bylo možné zvrátit stávající dominanci a nadměrnou závislost na třech velkých ratingových agenturách, měla by být přijata následující opatření: Zavést politiku úplné konkurence, a to včetně jasné definice zneužití dominantního postavení (např. s ohledem na příliš vysoké poplatky) a restriktivních postupů na trhu CRA, i vlastní vyšetřování realizované úřady pro ochranu hospodářské soutěže. Dohledové orgány by měly vydávat výroční zprávy, v nichž by hodnotily všechny ratingové agentury působící na trhu, a to i ty malé. Všechny finanční instituce a komerční entity by měly zvyšovat svou schopnost provádět vlastní interní ratingy a být tak méně závislé na CRA. Jak evropské finanční reformy ignorují rozvojové země a udržitelný rozvoj 19

20 4. FINANČNÍ TRHY: I NADÁLE VYSOCE RIZIKOVÉ Obrovské objemy peněz pohybující se po celém světě a hledající co nejvyšší zisk mají významný vliv na finanční systém. Toky kapitálu, produktů i aktérů na finančních trzích hrály významnou roli při vzniku a zhoršování finanční krize v EU, která dnes, v říjnu 2011, stále přetrvává. Tato kapitola se věnuje otázkám evropských reforem na těchto finančních trzích, které mají významný vliv na rozvojové země: trhy komoditních derivátů a zahraničních měn; hedgeové fondy a fondy soukromého kapitálu; daň z finančních transakcí (FTT); daňové ráje. 20 Chybějící rozměr