Strategický plán Leader pro období

Transkript

1 Strategický plán Leader pro období Místní akní skupiny ROZVOJ KRNOVSKA o.p.s. Strana 1 (celkem 48)

2 Obsah 1. Žadatel/pedkladatel SPL Základní údaje o území MAS Zpracování SPL MAS Analýza území MAS Hodnocení území Zdroje území pro realizaci SP SWOT analýza Vymezení SWOT analýzy Metodika SWOT analýzy Strategie Priority a cíle Zpsob dosahování cíl a priorit Zapojení inovaních prvk Finanní plán Integrovaná strategie území Monitoring naplování cíl SPL Partnerství MAS Historie MAS Zapojení partner do pípravy SPL Vztah k obyvatelstvu Otevenost MAS 8. Zkušenosti a spolupráce Zkušenosti Spolupráce Organizace a zdroje MAS Organizaní struktura a rozdlení odpovdností Zdroje MAS pro innosti spojené s realizací SPL Administrativní postupy Registrace projekt Zpsob výbru projekt Realizaní ást Kontrola innosti MAS Archivace Monitoring Vyhodnocení SPL (evaluace Propagace MAS Zapojení žen, mladých lidí a zemlc Žadattell/pedklladattell SPL ROZVOJ KRNOVSKA o.p.s Strana 2 (celkem 48)

3 Obecn prospšná spolenost - o.p.s. O: Na Námstí 106 Osoblaha Statutární zastoupení: edseda SR -Václav Kalda Bankovní spojení: / Záklladníí údajje o územíí MAS Rozloha v km 2 529,88 Poet obyvatel (dle údajsú) Poet obcí na území MAS 24 Hustota osídlení ( obyvatel/km 2 ) 32, Zprracováníí SPL MAS Strategický plán MAS vychází z analýzy možností a poteb území a je ucelenou strategií rozvoje oblasti Krnovska. Využívá nabytých zkušeností a práce v plánovacím období , kdy byly postupn a každoro upravovány Integrované strategické plány území a Strategický plán LEADER. Zpsob zpracování Proces tvorby SPL navazoval na období , byla zpracovávána strategie MAS Rozvoj Krnovska na úrovni LEADER R Jak strategie ISPÚ (Integrovaného strategického plánu území), tak strategie SPL (strategický plán LEADER) byla již oddlena, protože poskytované výše dotace nemohly ešit komplexn SPL, natož nadazený ISPÚ. Poskytnuté dotace ešily stav u kolika žadatel z pohledu celé R, ne více než 10 a desítky oblastí dané MAS zstávaly nedoteny. Pesto se jednalo o významný popud od MZe R, nebo každá podpoená MAS získávala stále vtší zkušenosti v oblasti organizace a ízení venkova na nejnižším stupni, tj. na úrovni venkovských obcí. MASky se stávají buditeli venkovan, pomocníky komunální sféry (zastupitel a starost obcí) a jedinou NNO, která se zabývá komplexn zlepšováním úrovn života na venkov. Díky aktivitám EU a jejich již skoro 20ti leté úsilí (18) formou dotací LEADER. V souasné dob již podporou a prosazováním metody LEADER. Realizaní tým pracující od 2. pololetí 2007 do souasnosti založil své aktivity pi tvorb strategií na základ komunitní práce. Souasný realizaní tým Krnovska vychází z úspch, ale i neúspch své práce (nebyl vybrán v 1. kole výzvy LEADER ).Správní rada MAS rozhodla, že bude znovu provedena analýza území, následovala SWOT analýza a tvorba vlastních strategií bez vnjší podpory. Velmi pozitivním krokem bylo jednoznané rozhodnutí, že v rámci ISPÚ budou zpracovány jako souást ISPÚ vlastní strategie, zamené na tzv. mkké projekty pod ústedn plánovaným názvem Živý venkov a strategie zamené na partnerství uvniteské republiky a partnerství mezinárodní. Postupovali jsme podle níže uvedených metodik: V roce 2007 nebyly zcela doešeny právní vztahy mezi zakladatelem (mstem Krnov), který ovšem významn pomáhal a pomáhá v naší innosti. To byl jeden z dvod, pro jsme neuspli v 1. kole výbrového ízení LEADER Organizaní struktura byla plnešena dle metody LEADER na sklonku roku 2007/2008 a v roce Pemž MAS Rozvoj Krnovska pracovala v rámci území metodou LEADER a to pevážn i v letech Základem tvorby SPL byly již zpracované podkladové materiály: Strana 3 (celkem 48)

4 Projekt LEADER R 2004 Projekt LEADER R 2005 Projekt LEADER R 2006 Strategie rozvoje Mikroregionu Krnovska Studie rozvoje cestovního ruchu Osoblažska Enterprice Plán obnovy venkova obec Jindichov ve Slezsku zpracovatel -Ing. Anna Zonová, projektový manažer, Moravský Beroun. Použité metody Pro jednotlivé kroky byly využívány rzné metody práce v pracovních skupinách formou komunitního plánování, dotazníková šetení, metoda bodování, hlasování, expertní práce manažera, facilitátora a poradc MAS, práce zástupc Mikroregionu Krnovsko a Mikroregionu Sdružení obcí Osoblažska na ISPÚ a SPL, kone zapojení nkterých zájmových skupin do tvorby SPL, jako kup. Slezské zemské dráhy, o.p.s., Sdružení oban Naše Osoblažsko, atd. Pržn probíhaly konzultace na úrovni Programového výboru a Správní rady. O všech kapitolách ISPÚ a SPL bylo rozhodováno hlasováním. Pracovní týmy na úrovni rad, výbor a komisí jsou uvedeny v kapitole 9. Zapojení aktér do pípravy SPL V rámci ešení hlavních problémových okruh (kup. výbr fiche-opatení, výbr oblastí podpory, zpsob bodování pi hodnocení, zpsob výbru projekt a mnoho dalších ešených problém) bylo vždy dostatek asu, aby jednotlivé neziskové organizace, obce a podnikatelé mohli prodiskutovat ešenou problematiku na své úrovni tedy v rámci lenské základny, v nkterých zastupitelstvech nebo dokonce individuáln ve vedení nkterých firem (pouze 3). Na následných jednáních pak ednášeli už své pozmovací návrhy, které byly projednány na nejnižší úrovni. MAS Rozvoj Krnovska nezastavila svoji innost v letech , kdy pracovala bez dotace z LEADERu. Nadále se pipravuje na své aktivity realizované metodou LEADER. V této dob se rozšiuje lenská základna o 19 osob, eší se legislativa a vznikají nové pracovní skupiny. Zapojení expert do pípravy SPL Externí spolupráce pi tvorb SPL, která se skute a opakovan realizovala a to dokonce i v míst naší MAS: o Jednorázová individuální školení pro zpracování ISPÚ o Individuální školení pro zpracování SPL o Kontrola na míst, zda je MAS skute funkní o Jednání s funkcionái, s pedsedou SR a editelem (Kalda, Mrzek) o Jednání s právní firmou (právní záležitosti MAS) o Vícedenní školení Nahoice (23 školených zástupc ze 16 MAS a ze 7 kraj). Školení realizovali experti PhDr. Sušanka a Ing. Tywoniaková. o Diskuse nad vlastní tvorbou SPL o Celkové hodnocení vývoje SPL MAS RK a návrh na aktualizaci pro rok 2009 o Projednání partnerských smluv (návrhy pro zasedání listopad 2008) Externí spolupráce pi tvorb SPL se zúastnili v jeho rzných fázích tito experti: PhDr. Petr Sušanka poradce v oblasti rozvoje venkova, facilitátor, editel MAS Vlada, Mgr. Michal Jarolímek poradce v oblasti rozvoje venkova, facilitátor, odborný poradce Strana 4 (celkem 48)

5 MAS Sdružení Rže, Ing. Oto Onderek poradce v oblasti venkova, facilitátor, editel MAS Pobeskydí, Ing. Jana Tywoniaková - poradce v oblasti venkova, projektant. 4.. Anallýza územíí MAS Hodnocení území Odborné zdroje a literatura Hodnocení území psobnosti MAS Rozvoj Krnovska vychází z nkolika díve provedených analýz ástí území nebo vyššího územního celku Moravsko Slezska. Zárove byly zohlednny zkušenosti pracovník MAS, kteí jsou v úzkém styku se zástupci obcí a tudíž mají pomrn esnou pedstavu o problémech a potebách hodnoceného území. Podklady jsem získávali krom vlastního šetení i z veejn pístupných zdroj SÚ (veejná databáze VDB o obcích), MFCR (data o dotacích a podnikajících subjektech), MPSV (data o zamstnanosti), MVCR (data o spolcích a obanských sdruženích), MZe (data o podnikajících zemlských subjektech), NPÚ (památky), Program rozvoje Moravskoslezského kraje (Agentura pro regionální rozvoj, a.s. únor 2006), Strategie rozvoje cestovního ruchu na Osoblažsku (Enterprise plc, s.r.o.), Strategický plán rozvoje mikroregionu Krnovska. Strana 5 (celkem 48)

6 Základní údaje o území Území místní akní skupiny Rozvoj Krnovska se nachází v severní ást bývalého okresu Bruntál, který je zárove severovýchodním výbžkem Moravskoslezského kraje se specifickými podhorskými a horskými podmínkami. Severní strana území MAS je tvoena státní hranicí s Polskou republikou, dále MAS sousedí s okresy Jeseník, Opava a na jihu s nov vytvoeným správním obvodem obce s rozšíenou psobností mstem Bruntál. MAS Rozvoj Krnovska je tvoeno obcemi mikroregionu Krnovsko bez msta Krnov. Celkem území MAS zahrnuje 24 obcí. Rozloha MAS Rozvoj Krnovska iní 529,96 km 2, což je pibližn 9,8% rozlohy Moravskoslezského kraje. Toto území obývá dle údaj SÚ ke dni celkem obyvatel, tedy zhruba 1,4% obyvatel Moravskoslezského kraje. Obyvatelstvo Více než polovina obcí na území MAS má mén než 500 obyvatel, ti tvrtiny obcí má mén než 1000 obyvatel. V malých obcích do 500 obyvatel žije 21% rezident, v obcích do 1000 obyvatel necelá polovina. Skoro 80 procent populace MAS žije v obcích do 2000 obyvatel. Na území MAS Rozvoj Krnovska se nachází pouze jedno msto s potem obyvatel vyšším než Obce Poet obyvatel Výmra (km 2 ) Hustota (obyv./km 2 ) Obce Poet obyvatel Výmra (km 2 ) Hustota (obyv./km 2 ) 1 Bohušov ,73 21,85 13 Lichnov ,28 39,11 2 Brantice ,73 48,26 14 Lipta ,24 23,42 3 Býkov-Láryšov 149 9,08 16,41 15 sto Albrechtice ,27 55,65 4 aková ,94 25,80 16 Osoblaha ,16 63,33 5 Díví Hrad ,98 22,20 17 Petrovice ,06 12,84 6 Hemanovice ,81 8,32 18 Rusín ,28 9,38 7 Hlinka 245 8,77 27,94 19 Slezské Pavlovice 168 6,63 25,34 8 Holovice ,60 17,64 20 Slezské Rudoltice ,20 27,67 9 Hošálkovy ,79 20,65 21 emešná ,93 46,06 10 Janov ,02 29,95 22 Úvalno ,76 64,84 11 Jindichov ,70 42,74 23 Vysoká ,12 19,57 12 Krasov ,80 12,91 24 Zátor ,08 62,26 Celkem: ,96 32,75 Obce s mén než 500 obyvateli Údaje SÚ ke dni Strana 6 (celkem 48)

7 V mapkách hustoty a ku obyvatel je zahrnuto i msto Krnov, což ve srovnání s tabulkami erpanými z SÚ pouze pro lenské obce MAS nabízí zajímavé srovnání. V dlouhodobjším porovnání s minulými lety poet obyvatel žijících na území MAS mírn klesá. kové složení obyvatelstva Poet obyvatel poet obyvatel ve vku 0-14 let poet obyvatel ve vku let poet obyvatel 65 a více Vzdlanostní vybavenost obyvatelstva je siln pod celostátním prrem. Zhruba tetina obyvatel má jen základní vzdlání a 45 % je vyueno. Protože je v datech zahrnuto i msto Krnov, lze edpokládat, že situace na území MAS Rozvoj Krnovska bude ješt tristnjší. V oblasti vzdlání nedochází ke zlepšení vzdlanostní úrovn. Oproti roku 1991, kdy pi sítání uvedlo 35 % obyvatel pouze základní vzdlání, došlo do roku 2001 k poklesu na 30%. Došlo edevším ke zvýšení vzdlanostní úrovn žen. V oblasti vysokoškolského vzdlání nedošlo u obyvatel ke statisticky významnému nárstu, lze to píst k tomu že vysokoškolsky vzdlaní mladí lidé se usazují mimo území mikroregionu a proto se do statistik nepromítají. Dosažené vzdlání R MAS základní 23,80% 30,30% stedoškolské 38,40% 45,30% stedoškolské s maturitou 27,50% 19,20% vysokoškolské 10,30% 5,20% Životní prostedí Území MAS je velmi lenité, na severu v okolí Msta Osoblahy se nachází výbžek Slezské nížiny zasahující z Polska, zde se nachází i nejnižší bod území 203 m.n.m., což je hladina eky Osoblahy na hranici s Polskem. Smrem na jih se krajina výrazn mní na krajinu horskou, tvoenou masivem Strana 7 (celkem 48)

8 Hrubého Jeseníku. Nejvyšším bodem území je Medvdí vrch m.n.m., který se nachází na katastru obce Hemanovice. Tém celé území náleží z horopisného hlediska k území eská vysoina, soustav Sudetské a podsoustav Východní Sudety. Pouze ást území na severním a východním okraji, který pedstavují edevším obce Osoblaha, Slezské Pavlovice a Úvalno, je souástí soustavy Stedopolská nížina a podsoustavy Slezská nížina. Jinak jsou severní ásti území zalenny do Zlatohorské vrchoviny. Klimaticky se mikroregion dlí do tí ástí: nejmenší s teplým klimatem (shodná s horopisnou píslušností ke Stedopolské nížin), nejrozsáhlejší s mírn teplým až chladným klimatem (mírn chladné a krátké léto, dlouhá a mírná zima) a ve stoupajících nadmoských výškách s chladným klimatem (Hemanovice, Holovice, Krasov, Zátor). Nejzajímavjším charakteristickým rysem krajiny na území MAS je její rznorodost. Od severu je to rozsáhlá rovina se stedem v Osoblaze s teplým podnebím a velmi intenzivní zemlskou produkcí. Zde ekrauje prrná nadmoská výška hodnotu 200 m.n.m. pouze o nkolik metr. Krajina se mní na podhí Jeseník a pomalu se zvedá v okolí Dívího hradu a Jindichova do pahorkatiny. Výrazn se zvyšuje zalesnní území a následn pechází do masivu Hrubého Jeseníku s velmi studeným klimatem a s vrcholy pesahující 1000 m nadmoskou výšku. Nejvyšším vrcholem Hrubého Jeseníku a souasn nejvyšší horou Moravy a Slezska je Pradd (1 492m.n.m.), který se však už nenachází na území MAS. Jak dynamicky se krajina a vegetaní pásma mní, dokládá i skutenost, že vzdušnou arou je Osoblaha od Praddu vzdálena pouhých 40 km. Pokles prrné roní teploty mezi tmito místy klesá z 8,6 stup Celsia na 0,5 stup Celsia. Vzhledem k charakteru území iní zemlská pda pouze zhruba 49% území MAS. Významné krajinné prvky jsou v krajin vyvážen zastoupené, vyskytují se zde jedinená státem chránná území, CHKO Jeseníky, pírodní parky a mnoho dalších drobných, zákonem chránných ástí krajiny (1 chránná krajinná oblast a 5 ostatních chránných území). Stav životního prostedí je zetelnou výhodou mikroregionu - na jeho území se nachází pestrá paleta zachovalých krajinných typ, zejména v podhí Jeseník je vysoké procento les, Osoblažská rovina zase nabízí množství remízk, lesík a rybník; svoji roli hraje i nízká hustota zalidnní. V dobrém stavu životního prostedí je potenciál pro další oblasti, pedevším kvalitu života a cestovní ruch.zachování a ochrana krajinného rázu patí k nejvyšším prioritám MAS. Zárove MAS hledá šetrné využití krajinného potenciálu se zetelem na udržení a zvýšení prostupnosti krajiny. Kulturní a historické památky Region Krnovsko má bohatou historii, dostatek kulturních památek i kulturních aktivit. Kulturní památky dlouhodob trpí nedostatkem finanních prostedk a jsou zanedbávány již pi základní údržb a opravách. MAS dlouhodob smuje úsilí na zlepšování stavu a obnovu kulturních památek. Strana 8 (celkem 48)

9 Obanská vybavenost Struktura školských zaízení v MAS Rozvoj Krnovska v podstat odpovídá velikosti a poloze obcí a vkové struktue obyvatel i finanním možnostem zizovatel. Je zde celkem 12 mateských škol, 4 školy poskytující vzdlání v roníku, 7 úplné základní vzdlání. Krom všeobecných škol mohou dti navštvovat i 1 základní umleckou školu v Mst Albrechtice. Co do stedního školství, je na území MAS dostupné pouze v Mst Albrechtice. Obce v blízkosti Krnova mají v tomto smru samozejm možnost využít školských zaízení v tomto mst. Školy jsou v obcích využívány i jako zaízení poskytující nabídku volnoasových aktivit a ím dál tím více se školy otevírají komunitním programm pro všechny vkové kategorie oban. Školy a školky jsou v rzném technickém stavu a na rzné úrovni souladu se souasnými požadavky kladenými eskými normami. Obce hledají prostedky na jejich dosažení. Školská zaízení poet Mateská škola 12 Základní škola 1-5 stupe 4 Základní škola 1-9 stupe 7 Stední odborné uilišt 1 Stední odborná škola (v.zdravotnické) 1 Škola speciální 3 Základní umlecká škola 1 Celkem: 29 Sportovní zaízení pro využití volného asu považujeme za dležitý faktor, který podmiuje jak íliv nových obyvatel, tak udržení mladých na venkov. Zárove je také souástí infrastruktury cestovního ruchu, jež je jednou z našich priorit budovat a rozvíjet. Obce, sportovní spolky a obanská sdružení se postupn snaží modernizovat technickou i materiální základnu pro volnoasové aktivity a obané považují tuto oblast za jednu z nejdležitjších priorit, na jejichž ešení se mohou aktivn podílet. Sportovní zaízení poet koupališt a bazény 4 išt ( s provozovatelem nebo správcem ) 41 locviny (v. školních) 15 stadiony otevené 5 ostatní zaízení pro tlovýchovu 14 Celkem: 79 Na území MAS Rozvoj Krnovska se nachází celkem 8 zaízení sociální pée. Pedevším v oblasti pée o seniory nepovažují obyvatelé poet míst nebo kvalitu za dostaující, navíc provoz tchto zaízení, pokud jsou v majetku obcí, velmi zatžuje obecní rozpoty. Sociální zaízení ústavy sociální pée pro dosplé sociální ústavy pro mládež domy s peovatelskou službou domovy dchodc obec Hošálkovy Jindichov, Msto Albrechtice Jindichov, Krasov, Msto Albrechtice, Zátor Osoblaha Strana 9 (celkem 48)

10 Zdravotnická zaízení jsou v 11 obcích MAS Rozvoj Krnovska, v 8 obcích je ordinace zubae, ve ech obcích je k dispozici lékárna, v Mst Albrechtice. je služba lékaské záchranné služby. léka pro dosplé léka pro dti a dorost zuba gynekolog zaízení rychlé záchrané pée Zdravotnická zaízení Brantice, Hemanovice, Holovice, Jindichov, Msto Albrechtice, Osoblaha, Vysoká Holovice, Jindichov, Lichnov, Lipta, Msto Albrechtice, Osoblaha, Temešná, Vysoká, Zátor Brantice, Holovice, Jindichov, Lichnov, Msto Albrechtice, Osoblaha, Temešná, Zátor Jindichov, Osoblaha sto Albrechtice Infrastruktura Absolutn limitujícím faktorem je poloha a dopravní dostupnost tyto faktory v rozhodující míe ovlivují celkový rozvoj a šance území. Z hlediska dopravní dostupnosti je na tom veškerá ást regionu velmi špatn jedná se o pedevším o osoblažský výbžek, který je z hlediska dopravní obslužnosti regionem patrn nejhe z celé eské republiky. Nejbližší dálnice se nachází na území Polska (dálnice Krakov-Wroclav). Z hlediska železniní dopravy je vedena regionální tra (trad 310,292) Krnov-Temešná-Jindichov. Spoje na této trati byly v posledních 10 letech významn omezeny, což rovnž dopravní obslužnosti píliš neprosplo. Tra Temešná Osoblaha (trad 298) úzkorozchodná a je využívána nejen místními obyvateli, ale pedevším je to zajímavá atrakce pro turisty. Dopravní napojení mikroregionu se zeteln zlepší s realizací pátení trasy I/57 a I/45 - zásadním problémem nejen v mikroregionu ovšem zstává stav komunikací II. a III. tídy, na jejichž údržbu a rekonstrukce se nedostává finanních prostedk, stejn jako i v ostatních krajích R. Lze íci, že tato území má z hlediska dopravy urit rozvojový potenciál, který však zatím využit nebyl. Tato území je možno nazývat jako vnjší periferie je zde výrazn horší dopravní dostupnost, obanská vybavenost, možnosti kulturního vyžití jsou omezeny dopravní obslužností, která povtšin funguje pouze pro vyjížku za prací a do škol, narstá zde poet rekreaních domácností na úkor trvale obydlených, obyvatelstvo stárne a pirozený pírstek je slabší. Vybavení technickými sítmi je zajištno pouze ve vtších sídelních útvarech regionu. S ohledem na charakter osídlení a nízkou hustotu zalidnní se však projevují specifické nedostatky v technickém vybavení zvlášt u sídel malých, kde pevážn chybí kanalizace a OV, vodovody a plynofikace. Obce Vodovod Kanalizace Plyn Obce Vodovod Kanalizace Plyn 1 Bohušov Ano Ano Ne 13 Lichnov Ano Ne Ano 2 Brantice Ano Ne Ano 14 Lipta Ano Ne Ne 3 Býkov-Láryšov Ne Ne Ne 15 Msto Albrechtice Ano Ano Ano 4 aková Ne Ne Ano 16 Osoblaha Ano Ano Ne 5 Díví Hrad Ano Ne Ne 17 Petrovice Ano Ne Ne 6 Hemanovice Ano Ne Ne 18 Rusín Ano Ne Ne 7 Hlinka Ano Ne Ne 19 Slezské Pavlovice Ano Ne Ne 8 Holovice Ne Ne Ano 20 Slezské Rudoltice Ano Ne Ne 9 Hošálkovy Ano Ano Ne 21 Temešná Ano Ne Ano 10 Janov Ano Ne Ne 22 Úvalno Ano Ano Ano 11 Jindichov Ano Ano Ano 23 Vysoká Ano Ne Ne 12 Krasov Ano Ne Ne 24 Zátor Ano Ano Ano evažující charakter regionu je venkov s velmi malými sídly, která jsou zcela podvybavena ve vztahu k infrastruktue i obanské vybavenosti. Dostupnost služeb a dopravní dostupnost je v severní ásti regionu na velmi špatné úrovni, pouze obce poblíž Krnova mohou áste využívat infrastrukturu tohoto nejvtšího sídla v regionu. Strana 10 (celkem 48)

11 Podnikání, hospodáská charakteristika Region má výrazn zemlský charakter. Prmysl je koncentrovaný pouze ve Mst Albrechtice. Zde se nachází nkolik prmyslových firem: Dakon, STG Trade, Tilia a Krnovské Škrobárny. Umístní nových prmyslových firem, které by zvýšily významn zamstnanost v mikroregionu se zatím nedaí. Podmínky pro zemlství se regionáln dynamicky mní. Nejlepší podmínky jsou na Osoblažsku s nízkou nadmoskou výškou a teplým klimatem. V posledních letech se zvýrazuje vliv srážkového stínu Jeseníku na tuto oblast a limitujícím faktorem pro dosažení vysokých výnos tržních plodin pstovaných na orné p jsou dešové srážky. Zemlství Osoblažska je zameno na produkci obilí, potravináské pšenice a jarního sladovnického jemene a ozimé epky. Produkce mléka, prasat, drbeže byl velmi omezen a je pouze nosným programem nkolika málo podnik. Obce Zemlská da Výmra (ha) % Obce Zemlská da Výmra (ha) 1 Bohušov ,42% 13 Lichnov ,38% 2 Brantice ,62% 14 Lipta ,74% 3 Býkov-Láryšov ,83% 15 Msto Albrechtice ,84% 4 aková ,04% 16 Osoblaha ,07% 5 Díví Hrad ,62% 17 Petrovice ,99% 6 Hemanovice ,81% 18 Rusín ,31% 7 Hlinka ,25% 19 Slezské Pavlovice ,31% 8 Holovice ,31% 20 Slezské Rudoltice ,71% 9 Hošálkovy ,72% 21 Temešná ,22% 10 Janov ,58% 22 Úvalno ,79% 11 Jindichov ,06% 23 Vysoká ,14% 12 Krasov ,24% 24 Zátor ,27% Celkem: ,81% % Obce s pomrem zemlské pdy vi výme vyšším než prr MAS Údaje SÚ ke dni Smrem do hor se struktura zemlství mní na chov krav bez tržní produkce mléka. Výstupním produktem tohoto extenzivního hospodaení pedevším na trvalých travních porostech je mladý zástavový skot masných plemen, který se následn exportuje na jižní evropské trhy, za úelem intenzivního dokrmení a tržní realizací. Nevýhodou tohoto zpsobu hospodaení je nízká pracovní náronost a tím i malá schopnost zemlství generovat pracovní místa s dostatenou pidanou hodnotou na pracovníka. Pravdou zstává, že zájem obyvatelstva pracovat v živoišné výrob rok od roku dramaticky upadá a zemlským podnikatel mnohdy nezbývá jiná možnost než odejít od intenzivní produkce mléka k extenzivní produkci zástavového skotu. Bioprodukce je pímo úmrna zastoupení pastevního odchovu skotu. Podmínky pro cestovní ruch jsou v regionu velmi dobré. Jsou zde soustedny kulturn-historické a pírodní atraktivity a památky, velmi poetná ada drobných mén známých památek. Bohužel které z nich vyžadují relativn nákladnou rekonstrukci. Specifickou výhodou regionu jsou dobré podmínky pro myslivost a honitby. Nejvtší problém sektoru cestovního ruchu v regionu tkví v kapacitních možnostech, a už je to nízká úrove a rozsah ubytovacích a stravovacích zaízení nebo nedostatek hal, sál, muzeí, galerií apod. pro aktivity v pípad špatného poasí. Stále více lidí je zvyklých využívat kvalitní finanní služby, což je v souasné dob na Krnovsku problém. Personál zapojený do služeb cestovního ruchu nedosahuje potebné profesionální úrovn, zejména v jazykovém vybavení. Strana 11 (celkem 48)

12 Rekreace je prozatím omezena pevážn na letní sezónu. Je zde vysoký podíl zastoupení objekt individuální rekreace, které jsou v nkterých oblastech velmi kumulovány. Cestovní ruch v podmínkách tržního hospodáství je šancí práv pro dnes ponkud zaostávající ásti regionu, kde se zachovala malebná neporušená sídla. Jsou zde mimoádn vysoké krajinné hodnoty, je však teba pro rozvoj rekreace nco udlat - rozšíit nabídku, turistickou infrastrukturu, propagaci, marketing atd. Nabídku je teba rozvíjet pedevším v oblastech: Cestovního ruchu zameného na rzné druhy turistiky (pší, cyklo, hipo). Poznávacího cestovního ruchu (kulturní, historický, technický apod.). Rekreaního a volnoasového cestovního ruchu. Venkovského cestovního ruchu, agro a ekoagroturistiky (v. hipoturistiky). Cestovního ruchu orientovaného na sportovní vyžití. Dalších specifických forem cestovního ruchu od nich se odvíjejících (tématické trasy, pobyty s aktivním vyžitím, formy zamené na seniory i juniory apod.). Ve srovnání s republikovým prrem je v regionu výrazn vyšší nezamstnanost, jak plyne z níže uvedené tabulky. Kritický je tento problém zejména v tradi zemlských oblastech (sever území MAS) což zapuje i jejich vylidování. Mezi pinami nedobrého stavu je vedle nepíznivé ekonomické situace uvádn nesoulad nabídky a poptávky na trhu práce, tedy nevyhovující profil absolvent, špatná vzdlanostní struktura, nedostatené nebo jednostranné kvalifikace a špatná nabídka odborných a uovských škol. Dležitým prvkem je nízká atraktivita lnických profesí pro mladé a jejich rodie. vod výbru daného území MAS Rozvoj Krnovska vznikla zcela pirozenou cestou, kdy prakticky ve všech obcích jsou již mnoho let realizovány akce, které zajišují zábavu a nkdy i pouení pro místní obyvatele. Nyní se tomu íká mkké projekty a doposud je podporovaly zejména starostové obcí. Informovanost o metod LEADER a o spojování obcí a mikroregion, podnikatel a NNO do Místních akních skupin je vysoká. Myšlenka práce na venkov metodou LEADER je všeobecn známá a proto se rozšíila i na Osoblažsku a Krnovsku. Je zcela pirozeným vývojem, že dobrovolníci i starostové a podnikatelé se zaali spojovat a na sebe vázat, nebo potebovali být pedevším dobe informováni a potebovali propojovat svoje aktivity, které do roku 2005 realizovali na vlastní pst. Propojení chto obcí navíc kopíruje geografickou, ekonomickou i demografickou strukturu území. Krnovsko má totiž svojí tisíciletou historii a nebude tomu jinak i do hluboké budoucnosti. Na pedchozí vztahy navazují stále astji partnerské vztahy rzných subjekt, které spolupracují nejen na drobných neinvestiních projektech v jednotlivých obcích, ale spojují své aktivity I na projektech investiních. Sdružené obce si uvdomují výhodnost respektování princip regionální politiky a potebu soudržnosti, spolupráce, programování a partnerství, zamenou na rozvoj venkova. Dané území tvoí historickou souást Slezska a leží na uceleném území severní ásti bývalého okresu Bruntál. Nelehký život v minulosti i souasnosti spojuje vtší ást obyvatel, kterým záleží na tom, aby se jejich mikroregion pozitivn a rychle rozvíjel. V souasnosti má MAS Rozvoj Krnovska problém podchytit zájem aktivních právnických a fyzických osob. Jejich zájem totiž pevyšuje v daném okamžiku možnosti MAS. Jsme ale pesveni, že již v píštím roce se bude naše spolenost rozvíjet, protože vznikla na vhodném míst a ve vhodném ase. lenská základna se bude nadále rozšiovat. K dnešnímu dni (íjen 2008) má MAS 50 len. Strana 12 (celkem 48)

13 Nezamstnanost v obcích MAS Obec 2007* 1 Bohušov 18,00% 2 Brantice 9,20% 3 Býkov-Láryšov 11,10% 4 aková 10,80% 5 Díví Hrad 11,40% 6 Hemanovice 6,90% 7 Hlinka 18,30% 8 Holovice 10,10% 9 Hošálkovy 10,30% 10 Janov 16,70% 11 Jindichov 9,10% 12 Krasov 4,90% 13 Lichnov 12,40% 14 Lipta 10,60% 15 sto Albrechtice 6,70% 16 Osoblaha 8,70% 17 Petrovice 9,80% 18 Rusín 15,60% 19 Slezské Pavlovice 18,50% 20 Slezské Rudoltice 18,20% 21 emešná 8,20% 22 Úvalno 9,00% 23 Vysoká 11,80% 24 Zátor 7,90% * SU k Shodné i styné charakteristiky území a zvláštnosti území oproti jiným územím. Region Krnovsko a hlavn Osoblažsko je známá oblast na severu Slezska, vzdálená pibližn 80 km od Ostravy. Náš region se skládá ze dvou zempisných a historických subregion Osoblažska a Krnovska. Jeho typicky venkovský charakter ho peduruje, spole s pírodními a kulturními zajímavostmi, k využití pro cestovní ruch. Region v minulosti nebyl bohatý, historicky byl zemlský a lesnickýý, s významnou produkcí deva. Nyní se stává tím správným místem pro bydlení a odpoinek. Krnovsko je místem kde žijeme. Vtšina aktivit má spoleného jmenovatele turistický ruch. Na tšin území jsou pro nj vhodné podmínky (kulturní a pírodní bohatství, dopravní sí a bohatá historie). Jak již bylo výše uvedeno není region zatížen prmyslem a jeho pevládajícím charakterem je venkovský ráz. Tradiní spolupráce obcí ve svazcích obcí pinášela i pináší konkrétní výsledky snahy komunálních leader pro zvýšení kvality života v malých obcích. Tato le spolupracovat se osvila v projektech Programu obnovy venkova i v jiných vtších rozvojových zámrech. Dobrá vazba mezi regiony je významnou oporou i v projektech Leader. Strana 13 (celkem 48)

14 4.2. Zdroje území pro realizaci SPL Lidské zdroje Území MAS Rozvoj Krnovska disponuje dostateným potenciálem zkušených zemlských podnikatel, ale i podnikatel nezemlc, zkušených starost obcí s dlouholetou praxí, kteí dávají dobré pedpoklady pro úspšnou aplikaci metody LEADER ve venkovské oblasti Krnovska. Na území psobí desítky Nestátních neziskových organizací obanských sdružení a spolk. U mnoha z nich je jejch aktivita píkladná. To vše znamená, že na území Krnovska je dostatek lidí, kteí mají zájem ve svém volném ase a bez mzdy, dobrovoln, zlepšovat kvalitu života ve svém okolí a to mnoha zpsoby. Již nyní bez finanní podpory MAS se ada z nás stará o volný as mládeže, vzdlávání spoluoban, o životní prostedí a o mnoho jiných aktivit. Krnovsko má dokonce adu lidí, kvalifikovaných oban, kteí jsou schopni svoji innost zamit na tvorbu projekt a projekty navíc realizovat. Tato skutenost se projevila v ad realizovaných projekt, etn programu LEADER R, 2004, 2005, 2006 na území Krnovska. Velmi podstatné je, že projekty nebyly zadávány mimo Krnovsko a byly zpracovány místními odborníky a jimi také realizovány. Historicko kulturní a pírodní zdroje Každá spolenost, tedy i naše je ovlivnna historickým územím, ve kterém žije. Na území Krnovska v prhu architektonického a historického vývoje bylo založeno velké množství tvrzí a hrad, které zejména v období baroka a i pozdjších obdobích byly pestavny a rekonstruovány na zámky, které po vhodných úpravách a vhodném využití mohlo pilákat vyšší poet zahraniních turist a návštvník. Na území mikroregionu se nachází nkolik zvláš chránných území (pírodní rezervace Krasovký kotel, Radim, Pavlovický rybník, pírodní památky kup. Liptáský bludný balvan, Staré hliništ, Oblík u Dívího Hradu, atd.). Pírodní a ekologické podmínky jsou píkladné. Stav ovzduší je velmi kvalitní. Proto takový výskyt léeben a dalších zaízení pro osoby s poruchami dýchacího ústrojí. Pestrá a zachovalá krajina v bízkosti Jeseník, což je turistická destinace mezinárodního významu. Na Krnovsku existuje potenciál pro celoroní rekreaní vyžití. Jsou zde vhodné podmínky pro myslivost a honitbu a mnoho dalších pírodních aktivit, znaených pších tras a cyklotras. Je teba zdraznit, že veškeré aktivity jsou poskytovány v dostupných cenách a v cestovním ruchu jsou více než konkurenceschopné. Jako píklad za všechny máme k dispozici adu atraktivních možností, jako je úzkorozchodná tra Osoblaha Temešná (rozchod kolejí 760 mm). Ve Slezsku byla její innost zprovoznna již v roce Trasa spojuje následující obce Osoblažska: Osoblaha Bohušov Koberno Slezské Rudoltice Amalín Horní Povelice Díví Hrad Liptá a Temešná ve Slezsku. Délka trati pes 20 km. V regionu se dá stavt (i pes neperspektivní, stále se zvyšující prrný vk obyvatel) na té íznivjší vkové struktue (na mladších vkových skupinách mládeže), na relativní dostupnosti stedoškolského vzdlání, pomrn kvalitním zázemí pro rekreaní sportovní aktivity a v neposlední ad na aktivit lidí - to se týká zájmu soukromého sektoru podílet se aktivn na rozvoji lidských zdroj i neformálního sdružování obyvatel obcí do zájmových sdružení a spolk. Mezi faktory, které zásadn ovlivují situaci v této oblasti, patí I vysoká a stále rostoucí nezamstnanost se všemi negativními projevy. Tomu se dá elit vlastní snahou o zmnu. Nikoliv pasiním ekáním so se stane a pobíráním plošných sociálních dávek. Tento zpsob sociální politiky není dlouhodob udržitelný. Strana 14 (celkem 48)

15 Finanní zdroje V minulosti se pevážn vycházelo ze skromných možností a rozpo obcí prostednictvím kterých se uskutenilo desítky aktivit zamených na rozvoj spolenosti a aktivizaci nás venkovan. V letech realizované projekty LEADER R byly vtšinou financovány z vlastních zdroj. U obcí je možno využít metody LEADER v co nejvtší míe. Pínosy z realizovaných projekt pro území katastr obcí, které projekt zrealizují jsou až 90%, pemž kofinancování je pouze 10 %. Kofinancování u podnikatel je výrazn nárojší. 50 % spoluúasti znamená velmi asto nutnost istoupení k úvm. V souasné etap projekty vypisované na dotace z EU, Operaních plán (OP), projekt EAFRD, SROP jsou dotovány ješt mén (tedy pod 50%). Také vyžadují získání úvru. Jak se ukazuje, pokud se pouíme z píklad dobré praxe, budeme moci kofinancování realizovat. Vtším problémem je nároná píprava projekt, zajištní spolufinancování a administrace projekt. Hospodáské zdroje Na základ našich zkušeností z realizace projektu LEADER R a dalších projekt realizovaných na území Krnovska mžeme konstatovat, že se uíme zcela konkrétn generovat idanou hodnotu a využít podpory pro zahájení udržitelného podnikání, které nám poskytují dotace. Naše zkušenosti ukazují, že ze žádných podpoených subjekt neukonil svoji innost. Poskytnuté dotace subjekty zaktivizovaly a to bylo smyslem. Hospodáským zdrojem území Krnovska jsou stabilní podnikající subjekty, které jsou schopny do svého dalšího vývoje vkládat vlastní finanní prostedky a know-how. Závr: Pestrá skladba psobících subjekt v regionu i vlastních partner MAS, která má optimální skladbu v proporcionálním zastoupení neziskový sektor, obce a podnikatelé, dává jistotu v dlouhodobé perspektiv celého období realizace programu LEADER, tedy v období Vnitní zdroje regionu jsou stabilizované a rozvoj území je pedvídatelný bez zásadních dramatických zmn. Tento trend lze považovat za dlouhodobý i po roce SPL se opírá o silné stránky (vnitní potenciál území, podnikatelé, nezisková sféra, dostupné finanní zdroje, vzdlanost obyvatelstva a ploch pro další rozvoj), které jsou zárukou pro jeho naplnní. Strana 15 (celkem 48)

16 5.. SWOT anallýza 5.1. Vymezení SWOT analýzy: SWOT analýza MAS Rozvoj Krnovska byla vypracována se zamením na Program rozvoje venkova R, OSU III. Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodáství venkova, která bude v rámci SPL implementována. Její vyhodnocení je podkladem ke strategickým rozhodnutím o prioritách, cílech a distribuci prostedk mezi /opatení/podopatení, zámry a také jejich samotné volb. SWOT analýza je tedy ástí celkové analýzy ISPÚ Krnovska. Znovu zdrazujeme tato SWOT analýza SPL MAS Rozvoj Krnovska je tedy zamena pouze na SPL. Vybraná opatení jsou smrována ke stabilizaci obyvatelstva na venkov, zm hospodáské struktury venkova a vytvoení atraktivního prostedí pro bydlení a podnikání, ochrany a rozvoje kulturního ddictví venkova a jeho víceúelového využití, vetn podpory tvorby nových pracovních míst, diverzifikací inností mimo zemlství a zlepšení kvality života v dotené venkovské oblasti Metodika SWOT analýzy Analýza SWOT je technika, která umožuje hlubší poznání problematiky, a to jak zevnit, ve vnitních vazbách, tak z pohledu širších souvislostí. SWOT je zkratka anglických slov Strengths (pednosti), Weaknesses nedostatky, slabé stránky), Oppourtunities (píležitosti), Threats (hrozby). Analýza SWOT je metoda, která slouží pro shrnutí poznatk analytické ásti, zdraznní hlavních zám analýzy jednotlivých oblastí, soustední se nejen na slabiny, problémy k ešení, hledání souvislostí, zmnu hrozeb v píležitosti. Kroky a postup zpracování analýzy SWOT koncept analýzy, oponentura a doplnní úastníky jednání, extrakt ze SWOT analýzy jednotlivých oblastí do sjednocujícího závru. Byly vždy uspoádány besedy se zainteresovanými odborníky a místními informovanými obany. Besed se zúastnilo vždy cca 5-12 osob. Vlastní analýza se provádla na flip chartech vyplováním jednotlivých kvadrant. Každý ze 4 flip chart pedstavoval jeden kvadrant. Do kvadrantu silné stránky byly zaznamenávány jevy, které jsou v dané oblasti hlavním pozitivem, podstatou. Kvadrant slabé stránky zachycoval negativní vnitní podmínky rozvoje jednotlivých složek. Zejména byly postihovány deficity, absence nezbytných zdroj a schopností, resp. chyby v jejich rozvoji. íležitosti byly chápány jako souasné nebo budoucí podmínky v prostedí, jevy, které mohou nastat. Byly to vždy píležitosti reálné, dostupné a využitelné, které budou mít pozitivní dopad na jednotlivé složky. Strana 16 (celkem 48)

17 V opaném smyslu bylo pohlíženo na hrozby. Ty mohou vzniknout i v delším asovém období nepíznivým vývojem nkterých významných initel ekonomických, sociálních, demografických apod. Kladem této techniky je možnost sledování souvislostí jev mezi sebou a vzájemné podncování myšlenek (nkterý jev mže být silnou i slabou stránkou, hrozby se mohou peklopit v píležitosti apod.). Pedem byly jednotlivé sféry rozdleny a sledovány ve svých subkapitolách dle pedchozího návrhu vzešlého z pípravy Strategie rozvoje mikroregionu. Dležitým podkladem pro oblasti byl také základní pehled o pipravovaných opateních v rámci Programu rozvoje venkova. Tvorba SWOT analýzy se uskutenila na schzce Programového výboru MAS a na tyech diskusních fórech za pítomnosti prrn 7 osob. Bhem diskuse byla témata probírána podle edem pipravených arch s jednotlivými kvadranty tak jak je pipravila v pedstihu administrativa. Vycházelo se také ze SWOT analýzy z roku Archy byly vyvšeny na tabuli a astníci stvrzovali, vyvraceli a doplovali jednotlivá témata. Souasn probíhalo hierarchické ídní fakt tak, že nejdležitjší skutenosti byly podtrhávány. Témata analýzy vycházela ze strategického plánu, který se dával dohromady s veejností. Strana 17 (celkem 48)

18 SWOT ANALÝZA MAS ROZVOJ KRNOVSKA SILNÉ STRÁNKY Slabé stránky Funkní a podchycený systém prvk územního systému ekologické stability (ÚSES) Existence zvlášt chránných území pírody (CHKO Jeseníky) Lesy nepoškozené emisemi Vysoké zalesnní území etné vodotee a vodní plochy v území Znaný poet památek a prvk drobné architektury v krajin (asto v kontextu se stromy) Vysoký krajináský faktor ve znané ásti území Kvalitní prostedí pro bydlení (životní prostedí, krajina, dostupnost ) Pokrytí území plánovací dokumentací (stanovené rozvojové plochy pro novou výstavbu RD) Levnjší pozemky (pro výstavbu RD) Relativn levná pracovní síla innost spolk a sdružení Ve mstech nabídka kultury a sportu Stabilizovaná ekonomická situace ve vtších podnicích v regionu Podpora ze strany vybraných škol pro mimoškolní aktivity dtí Poetná skupina dobrovolník pracujících s mládeží Zavedené i tradiní organizace pracující s dtmi a mládeží Dostupnost pírodního prostedí pro aktivity dtí a mládeže írodní parky (PP Džbány - Žebrák, PP eská Sibi) etné kulturní a sportovní akce pi svátcích a výroích Rozšiující se sí infocenter, programové balíky Bohatá historie hornictví Hemanovice Sí cyklostezek, cyklotras, nauné stezky Telefonizace pokryta, probíhá digitalizace ústeden a zavádní služeb euroisdn Pokrytí signálem GSM sít Dostatené zásobení elektrickou energií Poškozená venkovská architektura sídel (Osoblažsko) Znané emisní zatížení ze stedních a malých lokálních topeniš (pevná paliva) Složitjší terén = horší ventilaní faktor nkterých sídel (údolní nivy) Staré menší skládky k rekultivaci (obecní, prmyslové) Velké množství malých obcí bez OV, bez plynofikace Zvýšená hustota objekt individuální rekreace bez dostatené technické infrastruktury Vysoké procento zornní, erozní plochy Nedoešená likvidace splaškových vod = zneistné vodotee a vodní plochy Dlouhodob vysoká nezamstnanost ve vztahu k R Nižší prrné platy, malé finanní zdroje obyvatel Horší informovanost v malých sídlech Nízká daová výtžnost Nerovnomrná ekonomická základna (pracovní místa soustedna do mst) Nedostatek píležitostí pro vzdlávání pracovník v této oblasti Nedostatek píležitostí pro sportovní vyžití dtí mimo školu Malá nabídka aktivit pro mladé lidi a dti Malé využívání regionálních produkt Sezónnost cestovního ruchu Nízká firemní kultura (v rámci komunikace se zákazníkem, v poskytování služeb) Zámky, tvrze a památkové objekty v soukromých rukou, ve špatném stavu a nepístupné Nerovnomrné rozložení zájmu a návštvnosti památek Devastace tradiní venkovské architektury Malé kapacity pro ubytování v cestovním ruchu (hotely, penziony...) Velmi nízký poet lžek pro cestovní ruch v nižší cenové úrovni a vtší kapacit (45 lžek) = táboišt, autocampingy, turistické ubytovny, ubytování v soukromí Nízký poet lžek i v penzionech a hotelích Malý poet provozoven služeb v cestovním ruchu (stravování, doplkové služby...) Nedostatený marketing Nedostatené informaní znaení (chybí informace o atrakcích/atraktivitách na území pro turisty) Nízká atraktivnost vtšiny nauných stezek Špatná infrastruktura podél eky (Sázavy), špatný technický stav eky, jez, chybí bezpeností dopravní znaení Nevýhodná poloha všude daleko ídce rozložená silniní sí Špatný stav technické infrastruktury (kanalizace, vodovody) Plynofikace pouze ásti obcí, malé obce nejsou plynofikovány (dostupnost, rentabilita...) Místní komunikace - velmi špatný technický stav Nízké vybavení technické infrastruktury malých obcí Nedostatená prostupnost krajinou = chybí cesty Znaný rozsah zátopových území Strana 18 (celkem 48)

19 íležitosti Revitalizace vodních tok, obnova rybník Zalesnní nebo zatravnní ásti zemlského pdního fondu (eroze, zátopy, ochrana vodních zdroj ) Doplnní cestní sít vetn doprovodné zelen Ochrana charakteru venkovské architektury sídel Rekultivace a monitoring skládek Ekologické a extenzivní zemlství = zlepšení životního prostedí i krajiny Útlum intenzivní zemlské innosti pée o krajinu Dobudování splaškové kanalizace = zlepšení životního prostedí i krajiny Nárst pracovních míst ve službách a cestovním ruchu Podpora rozvoje cestovního ruchu Zlepšení podmínek pro mladé lidi a dti Zlepšování pístupu k informacím Využívání místních zdroj a potenciálu regionu Budování komunitních center Získávání obyvatel migrací disponibilní byty Využití transformovaných zemlských areál Využívání venkovského prostedí Využití blízkosti Ostravy pro nabídku produkt cestovního ruchu Marketing a cílená propagace v cestovním ruchu (informaní a propaganí materiály, infocentra, veletrhy, internet ) Informaní znaení v terénu Rozšíení ubytovacích možností (táboišt, autocampingy, turistické ubytovny, letní byty, agroturistika, ubytování v soukromí ) Dobudování turistické infrastruktury (zízení pro relaxaci a sport, koupališt, cesty, znaené turistické cesty, cyklostezky, koské stezky...) Budování nauných stezek Zpracování nabídky cestovního ruchu tak, aby se plošn rozprostely na celém území, znorodost nabídek cestovního ruchu Podpora mimosezónní turistiky (agroturistika, cykloturistika, rybáství, kongresová turistika...) Podpora podnikatel, rozvoj spolupráce mezi podnikateli = rznorodost nabídek cestovního ruchu tší využití železnice pro cestovní ruch Modernizace nauných stezek Zahrnutí regionálních produkt do cestovního ruchu Realizace plynofikace do 10 km od VTL rozvod Rekonstrukce zastávek D a BUS, rozšíení služeb (doprava a pování jízdních kol) Hrozby Rozvolování zástavby do krajiny Zástavba nevhodným typem staveb Nedoešená likvidace splaškových vod menších sídel = dopad na krajinu, životní prostedí, nepímo i na cestovní ruch Neudržované pozemky (neobhospodaované) Skládkování = nevhodný systém likvidace odpadu Neprovedená rekultivace skládek Nárst individuální automobilové dopravy s negativním vlivem na okolí Tlak na urbanizaci volné krajiny Nízká spolupráce obyvatel a zastupitelstev s orgány ochrany pírody Prudký a nekoordinovaný rozvoj cestovního ruchu Úbytek obyvatelstva díky migraci, hlavn mladých lidí Propad malých obcí, jejich vylidování Lokální problémy s nezamstnaností Snižování mobility zhoršováním dopravní obslužnosti Útlum zemlství, zánik firem, další vlivy = nezamstnanost Pokles spoleenské funkce sídel jednostranným posilováním pouze obytné funkce Probíhající transformace zdravotnictví a školství (úbytek dtí) horšení dostupnosti zdravotní pée, škol apod.) Nepátelství místních k cizím (rekreantm, turistm ) Pasivita obyvatel, neochota k rekvalifikaci Nezájem o veejné vci Nedostatek asu a kapacity pracovník v organizacích pro zapojování dtí Pokraující nezájem obyvatel o cestovní ruch Další chátrání a devastace památek Konkurence okolních region Nedoešené majetkové vztahy (i k pozemkm), nejsou pozemkové úpravy Stety mezi provozovateli cestovního ruchu a obyvateli (kon = cesty, zatížení území...) Rozvoj tvrdé formy turistiky Další nárst individuální dopravy na úkor hromadné = ohrožení životního prostedí, snížení mobility obyvatel Opožování investic do komunikací Nízký vodohospodáský potenciál podzemních vod Strana 19 (celkem 48)

20 6.. Sttrrattegiie 6.1. Priority a cíle Hlavní priorita Zlepšení kvality života ve venkovském prostoru na území Rozvoje Krnovska Opatení. 1: Obnova a rozvoj vesnic na území MAS Rozvoj Krnovska K ešení problém použito opatení: Obnova a rozvoj vesnic III rozsah dotace 30% Cíl hlavního opatení z PRV: Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit. Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. Zlepšení základních služeb a rozvoj investic zajistí vyšší atraktivitu venkovských oblastí. Cíl opatení Cílem opatení je podpora a zlepšení života venkovských obyvatel na území MAS Rozvoj Krnovska. Pevážná ást území leží v regionech se soustednou podporou státu na období let (. Usnesení 560/2006) strukturáln a hospodásky postiženého okresu Bruntál. Cílem hlavního opatení je podpora obcí s omezenou možností kofinancování pi vytváení lepších životních podmínek pro venkovské obyvatelstvo. Základním cílem je zlepšení vzhledu obcí a stavu dopravní a technické infrastruktury. Popis charakteru opatení: Cílem opatení je podpora a zlepšení života venkovských obyvatel na území MAS Rozvoj Krnovska. Speciáln pak je podpora zamena na obce s omezenou možností kofinancování, pi vytváení lepších životních podmínek pro venkovské obyvatelstvo. Základním krokem je zlepšení vzhledu obcí a stavu dopravní a technické infrastruktury. Opatení ve vztahu k veejné podpoe: Opatení nezakládá veejnou podporu. Uplatnní inovaních pístup: Inovaní pístup spoívá ve zlepšení životních podmínek venkovských obyvatel, kteí zstávají v daném regionu a tvoí pidanou hodnotu v míst psobení, bez nutnosti transportu pracovních sil do již tak pelidnných mst. Souasn se eliminuje vylidování venkovských region. Rozhodovací procesy jsou ešeny komunitními metodami, tzn. jsou voleny netradiní pístupy rozhodovacích proces na úrovni obyvatelstva v obcích i dokonce v sídlech. Opatení. 2: Modernizace zemlských podnik na území MAS Rozvoj Krnovska K ešení problém použito opatení: Modernizace zemlských podnik I rozsah dotace 25% Vedlejší opatení: idávání hodnoty zemlským a potravináským produktm Cíl hlavního opatení a podopatení z PRV: Restrukturalizace a rozvoj technického potencionálu a podpora inovaních proces. Zlepšení zpracování marketingu surovin a výrobk (pop. produkt). Zvýšení konkurenceschopnosti. Strana 20 (celkem 48)

21 Cíl opatení Cílem opatení je podpoit modernizaci zemlských podnik za úelem zvýšení produktivity zemlské produkce a zvýšení konkurenceschopnosti zemlských podnik na území MAS Rozvoj Krnovska. Modernizace zvýší atraktivitu regionu pro bydlení i turistiku a sníží potenciální negativní dopad zemlského podnikání. Opatení ovlivuje i specifické cíle podporovaných technologií využívajících moderní technologie šetrné k životnímu prostedí, podporuje tvorbu nových produkt (zhodnocení místní produkce), podporuje vyhledávání nového trhu pro místní produkty a podporuje zpracování produkt pímo v míst. Popis charakteru opatení: Opatení je zameno na investice do technologií rostlinné i živoišné výroby, vetn nezbytných manipulaních ploch. Dvodem pro zavedení tohoto opatení je podpora modernizace a zvýšení konkurenceschopnosti zemlských podnik na území MAS Rozvoj Krnovska, které je na Osoblažsku tradi významnou zemlskou oblastí. Pínos opatení se projeví do budoucnosti trvale udržitelným rozvojem zemlského hospodaení na Krnovsku. Opatení ve vztahu k veejné podpoe Opatení zakládá veejnou podporu. Uplatnní inovaních pístup: Inovaním pístupem pi realizaci tohoto opatení je modernizace zemlského podnikání s následným snížením dopad zemlského hospodaení na životní prostedí. Moderní zemlství generuje stejné nebo vtší množství zemlských surovin soušasn se sníženou spotebou pohonných hmot a tím i snížení produkce skleníkových plyn, zpsobujících oteplování Zem. Zvýšení atraktivity území MAS Rozvoj Krnovska, jako místa pro bydlení a život jeho obyvatel, rovnž na posílení atraktivity pro turisty z blízkých velkých mst. Opatení. 3: Obanské vybavení a služby na území MAS Rozvoj Krnovska K ešení problém použito opatení: Obanské vybavení a služby III rozsah dotace 10% Hlavní cíl opatení z PRV: Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. Cíl opatení Cílem opatení je zlepšení a zajištní kvalitního obanského vybavení a služeb v obcích. Posílení sounáležitosti místních obyvatel s místním prostedím, podpora spoleenských, kulturních, zájmových a sportovních aktivit, které pispjí k zachování tradic a upevnní lokálních identit. Dalším cílem opatení je podpora obcí pi vytváení lepších životních podmínek pro život obyvatelstva. Zabezpeit obanské vybavení a služby tam kde chybí, vytváet podmínky pro vzdlávání a komunikaci mezi lidmi. Popis charakteru opatení: Opatení jsou zamena na investice do technologií rostlinné i živoišné výroby, vetn nezbytných manipulaních ploch. Dvodem pro zavedení tohoto opatení je podpora modernizace a zvýšení konkurenceschopnosti zemlských podnik na území MAS Rozvoj Krnovska, které je na Osoblažsku tradi významnou zemlskou oblastí. Pínos opatení se projeví do budoucnosti trvale udržitelným rozvojem zemlského hospodaení na Krnovsku. Opatení ve vztahu k veejné podpoe Opatení nezakládá veejnou podporu. Uplatnní inovaních pístup: Budou realizovány projekty na zlepšení obanského vybavení a služeb v obcích - oblasti veejné správy, školství, zdravotnictví, kultury a sociálních služeb. Dále spolkových inností, pedškolní a mimoškolní pée o dti, tlovýchovy a sportu. Draz bude kladen na budování obchodní infrastruktury. Podporováno bude zizování integrovaných informaních a školících center s Strana 21 (celkem 48)