MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN PROVOZN EKONOMICKÁ FAKULTA. Diplomová práce. Lidské zdroje. Bc. Milada ezáová

Transkript

1 MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN PROVOZN EKONOMICKÁ FAKULTA Diplomová práce Lidské zdroje Bc. Milada ezáová Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Pavel Tomšík, CSc. Brno 2009

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci na téma Lidské zdroje vypracovala samostatn s použitím literatury, kterou cituji a uvádím v seznamu literatury na závr této práce. V Brn dne 22. kvtna Bc. Milada ezáová 1

3 Podkování: Dkuji touto cestou vedoucímu diplomové práce a konzultantovi panu prof. Ing. Pavlovi Tomšíkovi, CSc. za odborné vedení, rady a pipomínky, které mi v prbhu zpracování diplomové práce poskytl. 2

4 Abstrakt Podstatou diplomové práce na téma lidské zdroje je zpracování problematiky nezamstnanosti ve vybraném regionu. Nejprve se zabývám pojmem státní politika zamstnanosti a její nástroje. Dále popisuji nezamstnanost v R a její strukturu a podrobn se zamuji na problematiku nezamstnanosti v okrese Tebí. Ve výzkumné ásti popisuji demografickou situaci okresu, prmyslové zóny v jednotlivých mikroregionech a porovnávám vývoj nezamstnanosti okresu Tebí v letech 2007 a Podrobn analyzuji celkový vývoj nezamstnanosti regionu Tebí v období íjen 2008 bezen Klíová slova: lidské zdroje, státní politika zamstnanosti, nezamstnanost, okres Tebí Abstract The merit of this dissertation on the theme human resources is problem of unemployment in the selected region. At first I am concerned with the concept of state labour policy and its instruments. Further I describe unemployment in the Czech republic and structure of unemployment. I concentrate my attention on the unemployment in the district Tebí. In the research section I describe the demographic situation of the district, industrial zones in the several micro-regions and I compare the development of unemployment in years 2007 and I analyze the global development of unemployment in the selected region Tebí in the period October 2008 March Keywords: human resources, state labour policy, unemployment, district Tebí. 3

5 Obsah : 1. ÚVODNÍ ÁST Úvod Cíl práce Metodika práce LITERÁRNÍ PEHLED Státní politika zamstnanosti Ministerstvo práce a sociálních vcí (MPSV) Úady Práce Podpora v nezamstnanosti Nárok na podporu v nezamstnanosti máte Nárok na podporu v nezamstnanosti máte Podpora je vyplácena nejdéle po dobu Výše podpory v nezamstnanosti Nárok na podporu v nezamstnanosti zaniká Aktivní politika zamstnanosti Rekvalifikace Investiní pobídky Veejn prospšné práce Spoleensky úelná pracovní místa Peklenovací píspvek Píspvek na dopravu zamstnanc Píspvek na zapracování Píspvek pi pechodu na nový podnikatelský program Opatení APZ na podporu zamstnávání osob se zdravotním postižením Nezamstnanost Struktura pracovních sil v R Zdroje pracovních sil a jejich rozdlení Zhodnocení nezamstnanosti v R VÝSLEDKY A DISKUZE Kraj Vysoina Okres Tebí Demografická charakteristika okresu Tebí Vývoj ekonomické situace v okrese Tebí

6 Prmyslové zóny v okrese Tebí Analýza zamstnanosti v regionu Vysoina - okres Tebí Údaje sledované OSSZ Tebí Údaje sledované ÚP Tebí Míra nezamstnanosti Struktura zamstnanc Nezamstnanost v mikroregionech Volná pracovní místa Vývoj nezamstnanosti v okrese Tebí v letech Struktura nezamstnanosti v okrese Tebí Vková struktura uchaze o zamstnání Vzdlanostní struktura uchaze o zamstnání Další zpsoby lenní uchaze o zamstnání Vývoj délky nezamstnanosti v okrese Tebí Poet uchaze na jedno volné pracovní místo v okrese Tebí Hlavní skupiny ohrožené nezamstnaností v okrese Tebí Tok nezamstnanosti v okrese Tebí Situace v jednotlivých mikroregionech okresu Tebí Analýza nezamstnanosti v okr. Tebí a její vývoj íjen bezen Vývoj nezamstnanosti v okr. Tebí íjen 2008 bezen Vývoj nezamstnanosti íjen Vývoj nezamstnanosti listopad Vývoj nezamstnanosti prosinec Vývoj nezamstnanosti leden Vývoj nezamstnanosti únor Vývoj nezamstnanosti bezen RMN v okr. Tebí íjen 2008 bezen RMN vývoj íjen 2008 bezen Míra nezamstnanosti žen vývoj íjen 2008 bezen MN v mikroregionech vývoj 10/ / Vývoj potu VPM v okr. Tebí íjen 2008 bezen Vývoj potu VPM v íjenu Vývoj potu VPM v listopadu Vývoj potu VPM v prosinci Vývoj potu VPM v lednu

7 Vývoj potu VPM v únoru Vývoj potu VPM v beznu Vývoj délky nezamstnanosti v okr. Tebí íjen 2008 bezen Podrobné lenní registrovaných uchaze íjen 2008 bezen ZÁVR LITERATURA SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM PÍLOH 94 6

8 1. ÚVODNÍ ÁST 1.1. Úvod Lidé jsou jedním ze ty zdroj, které urují ekonomický rozvoj. Ostatní jsou pda, technologie, práce. Práce se sestává z lidského asu stráveného ve výrob a vztahuje se k fyzickým i duševním pedpokladm jedinc. Je to nejbžnjší a nejdležitjší vstup pro rozvinutou ekonomiku. Výzkumy dokazují, že výsledky podnik jsou ze 60 % ovlivovány vcnými zdroji a ze 40 % lidskými zdroji. Lidské zdroje ohraniují možnosti organizace a stupe využití. Lidské zdroje jsou tvrí uvádjí do pohybu ostatní vcné zdroje a krom toho dlají i další innosti (nap. plánování). O hospodáském výsledku organizace nerozhoduje jen poet zamstnanc, ale i znalosti a vdomosti, vzájemná komunikace, mzda, spokojenost v zamstnání, sociální jistoty. Dležitá je i kvalita lidských zdroj. Každá organizace je oteveným systémem a je vystavena vnjším podntm. Svým chováním reaguje na vnjší podmínky a ovlivuje je. Vnjší podmínky jsou stálé (konstantní) mní se velmi pomalu a chování organizace ve vztahu k tmto podmínkám je konstantní nebo promnlivé ovlivují organizaci výrazn. Jedna zmna vyvolá další (mohou se etzit). Promnlivé podmínky se dále dlí na pomalu se mnící (vývoj potu obyvatel) nebo rychle se mnící (zákony). Organizace musí vnjší podmínky monitorovat, analyzovat je a adekvátním zpsobem na zmny reagovat. Úkolem je zjiš ovat, které podmínky se mní a jak, sledovat jakou zmnu lze oekávat (pedvídat, co se stane), jaký vliv bude mít tato zmna na mj podnik z hlediska asového (v souasné dob, v blízké taktické budoucnosti a vzdálené strategické budoucnosti). V rámci vnjších podmínek, které ovlivují organizaci sledujeme: 1. Mezinárodní podmínky vnjšího prostedí: a. Rozvoj technologií a zmny v mezinárodní dlb práce b. Zmny na trhu práce i. Strukturální dochází k posunu pracovní síly mezi sektory ii. Kvalifikaní pracovní síla je díky tmto zmnám mén mobilní c. Migrace 7

9 2. Národní podmínky vnjšího prostedí a. Politika zamstnanosti b. Ekonomické podmínky c. Právní podmínky d. Odbory Jedním z klíových problém ve vývoji ekonomiky jako celku je situace na trhu práce. Makroekonomie proto potebuje popsat stav a vývoj trhu práce. Obyvatelstvo od urité vkové hranice (nap. 15 let) je možno rozdlit do tí skupin, a to mezi zamstnané, nezamstnané a ostatní: 1) zamstnaní: - tj. obyvatelstvo, které má placené zamstnání nebo sebezamstnání (vetn osob doasn v práci nepítomných, ale s formální vazbou k zamstnání, jako nap. ve stavu nemocných nebo na mateské dovolené) 2) nezamstnaní: - jsou osoby, které splují ti podmínky (tzv. standardizované pojetí nezamstnanosti) - nemají placené zamstnání ani sebezamstnání - pitom práci aktivn hledají - jsou ochotní bhem urité doby (nap. 14 dní) nastoupit do zamstnání - jde tedy o osoby schopné a ochotné pracovat, pedstavují potenciální výrobní faktor Tyto 2 skupiny (zamstnaní a nezamstnaní) vytváejí dohromady tzv. ekonomicky aktivní obyvatelstvo neboli pracovní sílu dané zem. 3) ostatní: - studenti, penzisté, invalidé, ženy v domácnosti, na mateské dovolené atd. a pokud nesplují podmínky pro zamstnané a nezamstnané jde o ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Vláda každého státu má svoji vlastní politiku zamstnanosti. Cílem je plná, vyrovnaná, produktivní a svobodn zvolená zamstnanost pi nízké míe inflace. Vychází z hospodáské situace státu. Plná zamstnanost (podle ILO) cílový stav, kdy práci najde každý, kdo chce pracovat, ale ne v profesi, za mzdu kterou požaduje, v kvalifikaci, v míst. 8

10 Oficiální definice nezamstnanosti je v každé zemi jiná, ale obvykle zahrnuje podmínku, že lovk oznaený jako nezamstnaný o práci nejen pišel, ale také ji hledá. Dosplí, kteí nemají zamstnání a o žádné se neucházejí, jsou oznaováni jako nepracující. Už výzkumy provádné ve 30. letech minulého století prokázaly, že nezamstnanost petváí duševní a psychický život nezamstnaného lovka, a trvá-li déle, své úinky mže stupovat natolik, že zmní jednání i chování dotyného. Zcela zmní jeho postavení ve spolenosti a mže ohrozit i fyzické a duševní zdraví. V souasné spolenosti se na práci a spotebu mžeme dívat jako na dva hlavní životní cíle. Zamstnání hraje v naší kultue dležitou roli, skrze níž se definují naše cíle, status, sociální kontakty. Práce nám pomáhá strukturovat život i jednotlivé dny. Pro vtšinu lidí je práce nezbytností, aktivita v zamstnání jim dodává smysluplnou innost a práce jim pináší uritý status. Zárove je i píležitostí k sociálním kontaktm. Skutenost, že zamstnání je nezbytné nejen kvli finannímu zisku dokazují i przkumy provádné v USA a Velké Británii. Podle nich by okolo 70% lidí pracovalo ve svém zamstnání i tehdy, pokud by až do konce svého života mli zajištn dostaující píjem. Je tedy logické, že existuje snaha nezamstnanost mit. Zmnám v míe nezamstnanosti jsou každý msíc vnovány znané prostory ve sdlovacích prostedcích. Existují v podstat dva zpsoby zjiš ování potu nezamstnaných. V prvním se vychází z potu žadatel o práci zaregistrovaných na pracovních úadech, v druhém jsou pak podkladem pro mení výbrová šetení provádná pravideln v populaci. Výhodou druhého zpsobu je skutenost, že zachycují také nezamstnané neregistrované na pracovních úadech. Za jeden z nejdležitjších ukazatel je považována pirozená míra nezamstnanosti, která pedstavuje úrove, pi níž jsou rzné a diferencované trhy práce v zemi v prmru v rovnováze, tzn., že tlaky na mzdy a ceny jsou také zhruba v rovnovážném stavu. 9

11 1.2. Cíl práce Práce na téma lidské zdroje se v rámci této obsáhlé problematiky konkrétn zamuje na vnjší podmínky prostedí, které ovlivují rozhodování organizací. Tyto podmínky urují mantinely, v nichž se mohou pohybovat strategické úvahy pi ešení personálních úkol. Cílem této práce se tedy pi zohlednní takovýchto vnjších podmínek prostedí, které na lidské zdroje psobí, stává piblížit tenái problematiku Státní politiky zamstnanosti, charakterizovat nezamstnanost v eské republice a její strukturu a hlavn podrobn popsat stav a vývoj nezamstnanosti v okrese Tebí. Okres Tebí byl pro práci vybrán z toho dvodu, že v tomto regionu sama žiji, a proto se m problematika tohoto regionu pímo dotýka. Je tedy v mém zájmu dozvdt se o nezamstnanosti v tomto regionu co nejvíce. V literární ásti se práce zamila na Státní politiku zamstnanosti a jednotlivé varianty, které se v rámci politiky zamstnanosti v naší republice nabízejí a to jak pro jednotlivce, tak pro organizace. Pomoc v oblasti zprostedkování práce pro jednotlivce a na druhé stran podporu pro zamstnavatele pi zizování nových pracovních míst, zajiš ují úady práce, které podléhají ministerstvu práce a sociálních vcí. Úady práce poskytují nezamstnaným podporu v nezamstnanosti, které je také vnována pozornost. Na konci této ásti je také zmínna problematika nezamstnanosti, její struktura a vývoj v eské republice. Do kraje Vysoina, se z územního hlediska adí okresy Havlíkv Brod, Jihlava, Pelhimov, Žár nad Sázavou a Tebí. Okres Tebí je svou rozlohou druhým nejvtším okresem v kraji Vysoina. Území okresu se dlí mezi 167 obcí, kde 6 obcí má udlen status msta. Ve 3 z nich krom Tebíe jsou zárove umístna pracovišt Úadu práce v Tebíi. Jsou to Moravské Budjovice, Jemnice a Námš nad Oslavou. Ve výsledkové ásti se práce zamuje na rozbor jednotlivých aspekt nezamstnanosti ve vybraném regionu. Nejprve je charakterizován vybraný region ze zempisného hlediska, a podrobn jsou také popsány jednotlivé prmyslové zóny v regionu. Následn je proveden podrobný rozbor ukazatel, kterými úad práce v Tebíi monitoruje nezamstnanost na Tebísku. Závr této práce je vnován vybraným msíním 10

12 statistikám úadu Práce a podrobn je zde hodnocen jejich vývoj v asovém období íjen 2008 bezen Materiál a metodika Pi ešení diplomové práce se vychází ze zákona o zamstnanosti, vyhlášek MPSV R, ze statistických pehled MPSV R, statistických údaj Úadu práce v Tebíi, z odborných text, názor odborník a z vlastních poznatk a zkušeností. Práce je rozdlena do dvou hlavních ástí, první ást je tvoena literárním pehledem, který je teoretickým úvodem do problematiky, která je následn ešena ve výsledkové ásti. V literární ásti se práce vnuje vysvtlení problematiky státní politiky zamstnanosti a také jednotlivým institucím, které tuto politiku prosazují. Dále se tená této práce mže seznámit s jednotlivými nástroji aktivní politiky zamstnanosti, kterými stát podporuje zamstnanost. V závru této ásti práce následuje charakteristika nezamstnanosti R a její struktury. Ve výsledkové ásti se práce vnuje problematice nezamstnanosti v konkrétním regionu. Pi ešení práce se provádí pedevším analýza dat, která charakterizují situaci na trhu práce v tebíském regionu. Jedná se o data získaná ze statistik, které provádí úad práce v Tebíi. U takto získaných dat se dále provádí jejich asové srovnání v letech 2007 a Z tohoto srovnání jsou vyvozeny urité vývojové trendy, které platí pro nezamstnanost na Tebísku. Závr této práce se vnuje vybraným msíním statistikám úadu Práce v Tebíi a podrobn je zde hodnocen jejich vývoj v asovém období íjen 2008 bezen

13 2. LITERÁRNÍ PEHLED 2.1. Státní politika zamstnanosti Vláda R má politiku zamstnanosti. Cílem je plná, vyrovnaná, produktivní a svobodn zvolená zamstnanost pi nízké míe inflace. Vychází z hospodáské situace státu. Plná zamstnanost (podle ILO) cílový stav, kdy práci najde každý, kdo chce pracovat, ale ne v profesi, za mzdu kterou požaduje, v kvalifikaci, v míst. Aktivní politika zamstnanosti - Aktivní politikou zamstnanosti se rozumí souhrn opatení smujících k zajištní rovnováhy na trhu práce. Aktivní politika zamstnanosti je zabezpeována z prostedk úelov urených na politiku zamstnanosti. V rámci této aktivní politiky mžeme rozlišit programy a opatení regionálního a celostátního charakteru, a dále pak mezinárodní programy zamstnanosti. Aktivní politiku zamstnanosti mžeme také v souladu s pozitivním právem oznait jako souhrn opatení smujících k zajištní maximáln možné úrovn zamstnanosti. Zdraznme tu, že zákon o zamstnanosti správn nehovoí o opateních majících za cíl maximální zamstnanost nýbrž maximáln možnou zamstnanost, tudíž je tu brána v potaz sociální realita. (Buchtová a kolektiv, 2002) Aktivní politiku zamstnanosti primárn zabezpeuje Ministerstvo práce a sociálních vcí (MPSV) a úady práce, nikoliv však absolutn, jelikož podle situace na trhu práce spolupracují pi její realizaci s dalšími subjekty (nap. neziskové organizace). Pasivní politika zamstnanosti - Pasivní politikou zamstnanosti se oproti tomu rozumí pímo zprostedkování zamstnání uchazem o práci a také hmotné zabezpeení uchaze o práci. Stávající zákon o zamstnanosti již s tímto právn - teoretickým termínem nepracuje, nicmén v rámci pozitivního práva ho mžeme nalézt napíklad ve vyhláškách ministerstva financí (nap. Vyhláška. 267/2001 Sb., kterou se stanoví rozsah a struktura podklad pro vypracování stedndobého výhledu státního rozpotu a termíny pro jejich pedání). (Buchtová a kolektiv, 2002) 12

14 Naše vládní politika je podle údaj Ministerstva práce a sociálních (2009) vcí zamena na : a) odvrácení a minimalizaci poptávky po práci nástroje: - vytváení spolenosti prospšných pracovních míst (podpora programu podnikání, tvorba nových zamstnání, tvorba asistentských a praktikantských míst, vytváení veejn prospšných prací) - snižování zamstnanosti žen (zvyšování rzných píplatk, pomocí zkracování úvazk) - snižování ekonomické aktivity pracovník poproduktivního vku a zvyšování dchodu - píprava mládeže na povolání prodloužení - zkracování pracovní doby (dodatkové dovolené, prodloužení dovolené) - podporovat zamstnání na zkrácenou pracovní dobu (u organizací, které jsou v potížích) b) zmírování negativních následk pi ztrát zamstnání (vyplácení podpor, píspvky na rekvalifikace, píspvky pracovních míst pro lidi) c) usmrování mezinárodní mobility na trhu práce a ochrana oban (ochrana ped pílivem zahraniní pracovní síly) d) pomoc pi hledání alternativních zamstnání (prostednictvím MPSV, které sleduje situaci na trhu práce, vypracovává prognózy zamstnání, navrhuje opatení pro vytváení rovnováhy na trhu práce, usmruje zamstnání zahraniních pracovník, hospodaí s fondem zamstnanosti, úady práce jsou mstské, okresní, obvodní pípadn poboky) Dnem nabyl úinnosti zákon.435/2004 Sb., o zamstnanosti. Tato základní právní norma stanovuje postup k dosažení cíl politiky státu v oblasti zamstnanosti. Státní politika zamstnanosti usiluje o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, o produktivní využití zdroj pracovních sil, o zabezpeení práva oban na zamstnání. Státní správu v oblasti státní politiky zamstnanosti v eské republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních vcí a úady práce. 13

15 Právo na zamstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, lenství v politických stranách nebo píslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální pvod, majetek, zdravotní stav nebo vk, je jedním ze základních práv obana. Státní politiku zamstnanosti vytváí stát a podílejí se na ní další subjekty inné na trhu práce, zejména zamstnavatelé a odborové organizace; pi provádní státní politiky zamstnanosti spolupracuje stát s dalšími subjekty innými na trhu práce, zejména s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruženími osob se zdravotním postižením a organizacemi zamstnavatel. (Jank a kolektiv, 2004) Úastníky právních vztah pro úely tohoto zákona jsou: 1. eská republika zastupovaná ministerstvem a úady práce 2. fyzické osoby, které mají zpsobilost být zamstnancem: fyzickými osobami jsou státní obané eské republiky a za stejných podmínek cizinci, kteí splují podmínky pro zamstnávání stanovené tímto zákonem, 3. zamstnavatelé 4. právnické a fyzické osoby a další subjekty podle zvláštních právních pedpis vykonávající innosti podle tohoto zákona Státní politika zamstnanosti usiluje: o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, o produktivní využití zdroj pracovních sil, o zabezpeení práva oban na zamstnání. Podle zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, státní správu v oblasti státní politiky zamstnanosti v eské republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních vcí (MPSV) a úady práce (ÚP) Ministerstvo práce a sociálních vcí (MPSV) Pro úely výše citovaného zákona plní Ministerstvo práce a sociálních vcí následující funkce: a) Ministerstvo ídí a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti pi zabezpeování státní politiky zamstnanosti. 14

16 b) zpracovává celostátní koncepce a programy státní politiky zamstnanosti a ešení stžejních otázek na trhu práce, zaujímá stanoviska k návrhm ovlivujícím státní politiku zamstnanosti, které zpracovávají jiné ústední orgány státní správy, c) soustavn sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, zpracovává prognózy vývoje zamstnanosti a pijímá opatení na ovlivnní poptávky a nabídky práce a k vytváení souladu mezi zdroji a potebami pracovních sil v eské republice a pijímá opatení k usmrování pracovních sil ze zahranií na území eské republiky a pracovních sil do zahranií, d) zabezpeuje tvorbu a v souladu s vývojem trhu práce aktualizaci Národní soustavy povolání, která obsahuje 1. název a íselné oznaení povolání vyjádené kódem, 2. struný popis povolání, 3. pracovní innosti v povolání, 4. pedpoklady pro výkon povolání, zejména kvalifikaní, odborné a zdravotní, 5. další údaje související s povoláním, a zveejuje ji v elektronické podob zpsobem umožujícím dálkový pístup; na její tvorb a aktualizaci spolupracuje se správními úady a územními samosprávnými celky a bere v úvahu návrhy osob psobících na trhu práce, e) ídí úady práce, f) pijímá opatení na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický pvod, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o pístup k zamstnání, rekvalifikaci, píprav k práci a specializovaným rekvalifikaním kurzm, a pijímá opatení pro zamstnávání tchto osob, g) spravuje a poskytuje prostedky na zabezpeování státní politiky zamstnanosti, rozhoduje o jejich použití, zajiš uje národní financování opatení v oblasti zamstnanosti a rozvoje lidských zdroj na úseku trhu práce, která jsou obsažena v programech Evropského sociálního fondu, a zabezpeuje projekní ešení a programov technické vybavení informaního systému v oblasti zamstnanosti a koordinuje innosti v rámci systému Evropských služeb zamstnanosti, 15

17 h) zabezpeuje rozvíjení mezinárodních vztah a mezinárodní spolupráci v oblasti zamstnanosti a lidských zdroj na úseku trhu práce, vetn spolupráce s Evropským spoleenstvím, i) spolupracuje s píslušnými orgány veejné správy lenských stát Evropské unie v souvislosti s vysíláním zamstnanc k výkonu práce na území jiného lenského státu, j) zizuje státní rekvalifikaní stediska a pracovn rehabilitaní stediska pro osoby se zdravotním postižením, k) vede pro úely zamstnanosti centrální evidenci zájemc o zamstnání, uchaze o zamstnání, osob se zdravotním postižením, cizinc, volných pracovních míst, volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty, a evidenci povolení k výkonu umlecké, kulturní, sportovní a reklamní innosti dtí, l) udluje a odnímá povolení právnickým nebo fyzickým osobám ke zprostedkování zamstnání a vede evidenci agentur práce, m) vykonává kontrolní innost v rozsahu stanoveném tímto zákonem, vetn ukládání pokut, n) zveejuje v elektronické podob zpsobem umožujícím dálkový pístup písemné materiály vztahující se k poskytování prostedk státního rozpotu na nástroje a opatení aktivní politiky zamstnanosti, s výjimkou materiál obsahujících osobní údaje fyzických osob, které nejsou pímými píjemci tchto prostedk Úady práce Úady práce jsou územním orgánem státní správy s právní subjektivitou, jejíž nadízeným orgánem je MPSV - Správa služeb zamstnanosti (SSZ MPSV). Úady práce zprostedkovávají zamstnání na celém území eské republiky a v pípadech stanovených zákonem i do zahranií. Zprostedkování zamstnání úady práce je bezplatné. (Jank a kolektiv, 2004) ÚP mají podle zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti tyto funkce: sledují a hodnotí stav na trhu práce, zpracovávají koncepci vývoje zamstnanosti ve svém územním obvodu, pijímají opatení k ovlivnní nabídky a poptávky; 16

18 informují obany o možnostech získání zamstnání, odborné pípravy a rekvalifikace, informují zamstnavatele o volných zdrojích pracovních sil; zprostedkovávají vhodné zamstnání uchazem a zájemcm o zamstnání; poskytují obanm poradenské služby spojené s hledáním zamstnání, volbou povolání, odbornou výchovou a rekvalifikací; vedou evidenci uchaze, píp. zájemc o zamstnání, evidenci volných pracovních míst, evidenci pracovních povolení vydaných cizincm nebo osobám bez státní píslušnosti; rozhodují o vyazení z evidence uchaze o zamstnání, o piznání, odejmutí, zastavení nebo vrácení hmotného zabezpeení; organizují, zabezpeují a usmrují rekvalifikaci uchaze o zamstnání a zájemc o zamstnání; hmotn podporují vytváení nových pracovních míst, podporují vytváení a provoz chránných pracovních míst a chránných pracovních dílen pro obany se zdravotním postižením; vydávají a odnímají povolení k zamstnávání osobám, které nejsou státními obany eské republiky a obany Evropské unie ani jeho rodinnými píslušníky; spolupracují s institucemi ovlivujícími trh práce se zamstnavateli pi pijetí uchaze do zamstnání, pi umís ování uvolnných zamstnanc v dsledku strukturálních zmn, organizaních a racionalizaních opateních, s orgány sociálního zabezpeení, státní zdravotní správy a ostatními orgány státní správy; kontrolují dodržování závazných právních pedpis vetn mzdových pedpis, ukládají pokuty pi zjištní jejich porušení, vyizují stížnosti oban; hospodaí s finanními prostedky urenými na zabezpeení státní politiky zamstnanosti a provoz úad práce Podpora v nezamstnanosti Pro pípad ztráty zamstnání poskytují úady práce obanm podporu v nezamstnanosti. Státní podpora v nezamstnanosti je finanní výpomocí pro ty, kdo práci nemají, ale zárove ji aktivn hledají nebo se úastní rekvalifikaních kurs. Podmínkou je registrace na úadu práce v míst trvalého bydlišt. Pro poskytnutí finanní výpomoci v podob podpory v nezamstnanosti je zárove nutné o ní u 17

19 píslušného úadu práce písemn požádat. Žádost je teba podat nejpozdji do tí pracovních dn po skonení zamstnání nebo jiných inností uvedených v 25 odst. 1 zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, nebo inností, které jsou považovány za náhradní doby zamstnání. Splníte-li tuto lhtu i všechny zákonem stanovené podmínky, náleží vám podpora v nezamstnanosti, a to ode dne následujícího po skonení zamstnání nebo uvedených inností. Splnní stanovených podmínek pro piznání a poskytování podpory v nezamstnanosti jste povinni doložit, a to napíklad evidenním listem dchodového pojištní, potvrzením o zamstnání, potvrzením o výši prmrného výdlku, dokladem o výkonu jiné výdlené innosti, u osoby samostatn výdlen inné potvrzením o dob trvání úasti na dchodovém pojištní a o vymovacím základu pro pojistné na sociální zabezpeení a píspvek na státní politiku zamstnanosti; zmny tchto skuteností jste povinni písemn oznámit úadu práce nejpozdji do 8 kalendáních dn. O nároku na podporu v nezamstnanosti rozhoduje úad práce ve správním ízení, piemž veškeré skutenosti rozhodné pro poskytování podpory musí doložit sám uchaze o zamstnání. (Jank a kolektiv, 2004) Nárok na podporu v nezamstnanosti nevzniká automaticky, musíte splnit nkolik podmínek Nárok na podporu v nezamstnanosti podle zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti máte: a) pokud jste vykonávali alespo 12 msíc v rozhodném období zamstnání nebo jinou výdlenou innost, která zakládá povinnost odvádt pojistné na dchodové pojištní a píspvek na státní politiku zamstnanosti, piemž rozhodným obdobím se pro posuzování nároku na podporu v nezamstnanosti rozumí poslední 3 roky ped zaazením uchazee o zamstnání do evidence uchaze o zamstnání. b) Pokud jste o poskytnutí podpory v nezamstnanosti požádali píslušný úad práce, kde jste vedeni v evidenci uchaze o zamstnání. c) ke dni, k nmuž má být podpora v nezamstnanosti piznána, nesmíte být poživatelem starobního nebo plného invalidního dchodu. 18

20 Za dobu zamstnání se pro úely tohoto zákona považuje i: píprava obana se zdravotním postižením k práci, soustavná píprava na budoucí povolání (zapoítat lze maximáln 6 msíc), osobní pée o dít do 4 let vku, osobní pée o osobu, která se podle zvláštních právních pedpis považuje za osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II stedn tžká závislost, ve stupni III tžká závislost, nebo ve stupni IV úplná závislost, pokud s uchazeem o zamstnání trvale žije a spolen hradí náklady na své poteby (tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro úely dchodového pojištní považuje za osobu blízkou), doba pobírání plného invalidního dchodu, výkon dlouhodobé dobrovolnické služby v rozsahu pekraujícím v prmru alespo 20 hodin v kalendáním týdnu na základ smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udlena akreditace ministerstvem vnitra Nárok na podporu v nezamstnanosti podle zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti nemáte: a) pokud s Vámi byl v dob posledních 6 msíc ped zaazením do evidence uchaze o zamstnání zamstnavatelem skonen pracovnprávní vztah z dvodu porušení povinnosti vyplývající z právních pedpis zvláš hrubým zpsobem b) pokud jste v posledních 6 msících ped zaazením do evidence uchaze o zamstnání bez vážného dvodu opakovan sami ukonili vhodné zamstnání zprostedkované úadem práce, c) pokud Vám vznikl nárok na výsluhový píspvek podle zvláštních právních pedpis a tento píspvek je vyšší než podpora v nezamstnanosti, která by Vám jako uchazei o zamstnání náležela, pokud by neml nárok na výsluhový píspvek. 19

21 Podpora je vyplácena nejdéle po dobu: do 50 let vku 5 msíc, od 50 do 55 let vku 8 msíc, a nad 55 let vku 11 msíc. Pokud se uchaze o zamstnání úastní rekvalifikaního kursu úadu práce, má nárok na podporu pi rekvalifikaci, která je vyplácena až do ukonení rekvalifikace. Do doby vyplácení podpory v nezamstnanosti se nezapoítává podpora vyplácená v dob rekvalifikace, pobírání nemocenské (podpora se nevyplácí) a pi vazb (podpora se nevyplácí). (Jank a kolektiv, 2004) Výše podpory: Výše podpory v nezamstnanosti je podle zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti od stanovena na základ prmrného msíního istého píjmu v posledním zamstnání a to ve výši: 65 % prmrného istého píjmu po dobu prvních 2 msíc, 50 % prmrného istého píjmu po dobu dalších dvou msíc, 45 % prmrného istého píjmu po zbytek podprí doby, 60 % prmrného istého píjmu po dobu rekvalifikace. Pokud pedchozí píjem nelze zjistit (nap. uchaze o zamstnání bez svého zavinní nemže dosvdit výši svého výdlku), stanoví se podpora v nezamstnanosti uchazei za první 2 msíce ve výši 0,15násobku, další 2 msíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podprí dobu 0,11násobku prmrné mzdy v národním hospodáství za 1. až 3. tvrtletí kalendáního roku pedcházejícího kalendánímu roku, ve kterém byla žádost o podporu podána. Prmrná mzda za 1. až 3. tvrtletí 2008 iní K. Od 1. ledna 2009 nesmí být podpora v nezamstnanosti vyšší než K msín Nárok na podporu v nezamstnanosti zaniká a) uplynutím podprí doby, b) ukonením vedení v evidenci uchaze o zamstnání c) vyazením z evidence uchaze o zamstnání 20

22 Do podprí doby se nezapoítává doba a) po kterou uchaze o zamstnání pobírá dávky nemocenského pojištní b) poskytování podpory pi rekvalifikaci c) vazby Aktivní politika zamstnanosti Souástí státní politiky zamstnanosti je podpora zizování nových pracovních míst poskytováním píspvk zamstnavatelm pi zamstnávání uchaze o zamstnání, i uchazem samotným. Jedná se zejména o následující opatení (nástroje) aktivní politiky zamstnanosti. (Buchtová a kolektiv, 2002) 1. rekvalifikace 2. investiní pobídky 3. veejn prospšné práce 4. spoleensky úelná pracovní místa 5. peklenovací píspvek 6. píspvek na dopravu zamstnanc 7. píspvek na zapracování 8. píspvek pi pechodu na nový podnikatelský program Souástí aktivní politiky zamstnanosti je i poradenství a cílené programy k ešení zamstnanosti Rekvalifikace Úady práce zabezpeují rekvalifikaci pro uchazee nebo zájemce o zamstnání v pípadech, kdy struktura poptávky trhu práce neodpovídá struktue nabídky pracovních sil a pípadná rekvalifikace umožuje nové nebo další uplatnní ve vhodném zamstnání. Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace nebo rozšíení stávající kvalifikace uchazee o zamstnání nebo zájemce o zamstnání. Pi urování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových 21

23 teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdlávání. (Jank a kolektiv, 2004) Za rekvalifikaci se nepovažuje ádné studium na stedních a vysokých školách. Rekvalifikace se podle zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti uskuteuje na základ dohody mezi úadem práce a uchazeem o zamstnání nebo zájemcem o zamstnání, vyžaduje-li to jejich uplatnní na trhu práce. Za úastníka rekvalifikace hradí úad práce náklady rekvalifikace a mže mu poskytnout na úhradu prokázaných nutných náklad spojených s rekvalifikací (stravné, jízdné, nocležné, pojištní). Rekvalifikaci zajiš uje úad práce píslušný podle místa uchazee o zamstnání nebo zájemce o zamstnání. ( 109 zákona o zamstnanosti, vyhláška MPSV. 519/2004 Sb.) Rekvalifikace se uskuteuje formou vzdlávání ve: vzdlávacích programech dalšího profesního vzdlávání, speciálních programech k získání konkrétní pracovní dovednosti, vzdlávacích aktivitách v rámci mezinárodních program, vzdlávacích programech urených pro uchazee o zamstnání, kterým se vnuje zvýšená pozornost pi zprostedkování podle 33 zákona o zamstnanosti, ve školních vzdlávacích programech pro stední vzdlávání v rámci soustavy oboru vzdlávání, jiných vzdlávacích aktivitách, které smují k získání nové kvalifikace nebo rozšíení stávající. Rekvalifikace mže být na základ dohody s úadem práce provádna i u zamstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnní jeho zamstnanc. Zamstnavateli, který provádí rekvalifikaci svých zamstnanc, nebo rekvalifikanímu zaízení, které pro zamstnavatele tuto innost zajiš uje, mohou být pln nebo ásten hrazeny náklady rekvalifikace zamstnanc. (Koubek, 2008) Investiní pobídky Umožují zamstnavateli investovat do rozvoje své firmy po stránce lidských zdroj. Umožuje mu získat následující formy podpory: 22

24 hmotnou podporu tvorby nových pracovních míst a rekvalifikace zamstnanc u investiních pobídek poskytovaných na základ zák. 72/2000 Sb., o investiních pobídkách a zmn nkterých zákon v platném znní dotace na rekvalifikace zamstnanc podle "Rámcového programu pro podporu vzniku a rozšíení technologických center a center strategických služeb" hmotnou podporu tvorby nových pracovních míst a rekvalifikace zamstnanc podle "Programu pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezamstnaností" Veejn prospšné práce Veejn prospšné práce jsou asov omezené pracovní píležitosti vytvoené pedevším pro obtížn umístitelné a dlouhodob nezamstnané uchazee o zamstnání evidované ÚP. Tato místa vytváí zamstnavatel na základ písemné dohody s úadem práce ke krátkodobému pracovnímu umístní uchazee o zamstnání, nejdéle však na dobu dvanácti po sob následujících msíc ode dne sjednaného nástupu uchazee o zamstnání do pracovního pomru. (Jank a kolektiv, 2004) Finanní píspvek na úhradu mzdových náklad zamstnance, který byl veden v evidenci ÚP, na takto vytvoeném míst mže být zamstnavateli poskytován až do výše skutených mzdových náklad, vetn sociálního a zdravotního pojištní Spoleensky úelná pracovní místa Úel a charakteristika vytváení spoleensky úelných pracovních míst (SÚPM) je vymezena 113 zákona o zamstnanosti. Cílem poskytnutí píspvku na zízení SÚPM je zvýšení potu pracovních míst pro uchazee o zamstnání, kterým nelze zajistit jiným zpsobem pracovní umístní, vetn zahájení samostatn výdlené innosti uchazeem. Jedním z pedpoklad tvorby SÚPM a jejich efektivního využití je nízký stav nabídky volných pracovních míst z hlediska profesního nebo územního. 23

25 SÚPM se rozumí: nové pracovní místo, které zamstnavatel zizuje nebo vyhrazuje na základ písemné dohody s ÚP na dobu sjednanou v dohod a je obsazováno uchazei evidovanými úadem práce, kterým nelze zajistit jiným zpsobem pracovní uplatnní nov zízené pracovní místo pro uchazee o zamstnání evidovaného ÚP a zane vykonávat samostatnou výdlenou innost. (Jank a kolektiv, 2004) Na píspvek k úhrad náklad pi zízení nebo vyhrazení SÚPM není právní nárok. ÚP jej mže poskytnout ve form: 1. návratného píspvku 2. píspvku na úhradu úrok z úvr, 3. jiného úelov ureného píspvku 4. ástené nebo plné úhrady vyplacených mzdových náklad, vetn pojistného na sociální zabezpeení a píspvku na státní politiku zamstnanosti a pojistného na veejného zdravotní pojištní Peklenovací píspvek Uchazem o zamstnání, kteí zídí SÚPM po dohod s úadem práce za úelem výkonu samostatné výdlené innosti ( 113 odst.1 zákona o zamstnanosti), mže úad práce poskytnout i peklenovací píspvek ( 114 zákona o zamstnanosti) Píspvek na dopravu zamstnanc Píspvek na dopravu zamstnanc mže úad práce poskytnout zamstnavateli, který zajistí každodenní dopravu svých zamstnanc do a ze zamstnání v pípadech, kdy hromadnými dopravními prostedky prokazateln není provozována doprava vbec nebo v rozsahu odpovídajícím potebám zamstnavatele. Pi poskytování píspvku na dopravu není rozhodující, zda zamstnavatel zabezpeuje dopravu sám nebo prostednictvím sjednaného soukromého dopravce. (Koubek, 2008) 24

26 Píspvek na zapracování Píspvek mže úad práce poskytnout zamstnavateli na základ dohody, pokud zamstnavatel pijímá do pracovního pomru uchazee o zamstnání, kterému je pi zprostedkování zamstnání vnována zvýšená pée (dle 33 zákona o zamstnanosti). Maximální doba poskytování píspvku je 3 msíce a mže init msín nejvýše polovinu minimální mzdy. Zamstnavateli tento píspvek nenáleží v dob nepítomnosti zapracovávaného pracovníka. (Koubek, 2008) Píspvek pi pechodu na nový podnikatelský program Píspvek je uren zamstnavateli, který pechází na nový výrobní program a nemže pro své zamstnance zabezpeit práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Pechodem na nový podnikatelský program se rozumí taková zmna výroby nebo poskytování služeb, pi které dochází k zásadním technologickým zmnám, nebo zmna pedmtu podnikání zapsaná v obchodním rejstíku nebo v živnostenském oprávnní. Píspvek lze poskytovat na ástenou úhradu náhrady mzdy maximáln po dobu 6 msíc, která zamstnancm písluší podle pracovnprávních pedpis. Msíní píspvek na jednoho zamstnance mže init maximáln polovinu minimální mzdy. (Koubek, 2008) Opatení APZ na podporu zamstnávání osob se zdravotním postižením Chránné pracovní místo (CHPM) je pracovní místo, které vytvoil zamstnavatel pro osobu se zdravotním postižením na základ písemné dohody s úadem práce. Mže se jednat i o CHPM v domácnostech osob se zdravotním postižením. Úad práce mže uzavít dohodu o poskytnutí píspvku na vytvoení CHPM i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdlenou innost. CHPM musí zamstnavatel provozovat minimáln 24 msíc. Na základ písemné dohody mže úad práce na takto vytvoená místa poskytnout zamstnavateli píspvek na ástenou úhradu provozních náklad. Maximální výše píspvk je stanovena 75 zákona o zamstnanosti. Na poskytnutí píspvk není právní nárok. (Jank a kolektiv, 2004) 25

27 Chránná pracovní dílna (CHPD) je pracovišt zamstnavatele, ve kterém pracuje v prmrném pepoteném stavu nejmén 60% zamstnanc se zdravotním postižením a které bylo vymezeno na základ dohody s úadem práce. CHPD musí být pizpsobená pro zamstnávání osob se zdravotním postižením z hlediska jejich specifických poteb nap. z hlediska architektonických bariér, sociálního zaízení atd. CHPD musí zamstnavatel provozovat minimáln 24 msíc. Na základ písemné dohody mže úad práce poskytnout píspvek na ástenou úhradu provozních náklad CHPD. Maximální výše píspvk je stanovena 76 zákona o zamstnanosti. Na poskytnutí píspvk není právní nárok. (Jank a kolektiv, 2004) 2.6. Nezamstnanost Definice nezamstnanosti je založena na tom, že osoba schopná práce je z možnosti pracovat v placeném zamstnání vyazena, se svým vyazením se však nespokojuje a hledá si nové placené zamstnání, by jen na ástený úvazek. Zjednodušen se dá íct, že nezamstnaným je ten, kdo není zamstnaný, ale aktivn práci hledá, nebo eká, až se bude do práce moci vrátit. Pi objasování struktury trh práce je vhodné vymezit ti rozdílné typy nezamstnanosti: frikní, strukturální a cyklickou. Frikní nezamstnanost vzniká v dsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v prbhu jednotlivých stadií životního cyklu. Protože frikn nezamstnaní pracovníci asto pecházejí z jedné práce do druhé nebo shánjí lepší zamstnání, berou se za dobrovoln nezamstnané. Strukturální nezamstnanost se objevuje tam, kde je viditelný nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Spolen s odvtvovými i územními zmnami ekonomiky ztrácí mnoho pracovník práci a stávají se nezamstnanými. Jejich charakteristiky však mnohdy neodpovídají požadavkm nových pracovních míst. Požadovány jsou nové profese, kvalifikace, dovednosti. Tak se mní struktura poptávky po práci, které se struktura její nabídky pizpsobuje jen ztží. Cyklická nezamstnanost je dsledkem nevyužití stávajících kapacit z dvod odbytových potíží. Jedná se vlastn o situaci, kdy je celková poptávka po práci nízká, nebo obecnji, že jde o nezamstnanost zpsobenou nedostatenou poptávkou po zboží. V pípad, kdy je cyklická nezamstnanost pravidelná a spojená s pírodním cyklem, hovoí se o ní jako o sezónní. 26

28 Za nezamstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenním období nemly žádné zamstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odmnu a aktivn hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozdji do dvou týdn. Tato metodika je jednotná pro všechny lenské zem EU a poskytuje mezinárodn srovnatelné údaje. Je teba respektovat skutenost, že definice nezamstnaných podle ILO se liší od definice uchaze o zamstnání registrovaných na úadech práce. (Knoll, 1993) 2.7. Struktura pracovních sil v R Demografický vývoj obyvatelstva v R vykazuje shodnou tendenci v rámci celé EU a to celkové stárnutí populace. Celkov klesá míra porodnosti a souasn se prodlužuje vk starší generace. Zatím je celková struktura práceschopného obyvatelstva píznivá, nebo podíl obyvatel v produktivním vku let iní 71 % všech obyvatel (Zdroj: MPSV, 2008). Je to zpsobeno ekonomickou aktivitou silných roník ze 70.let a souasným ekonomický zapojení poválených roník. Pechod tchto starších roník do dchodového vku bude pedstavovat jak pro ekonomiku, tak pro trh práce zmny, na které se v rámci rozvoje lidských zdroj musíme zamit. Výpadek pracovní síly s odchodem silných roník do dchodového vku bude pro projekty rozvoje lidských zdroj znamenat jednak snahu udržet stávající generace co nejdéle ekonomicky aktivními, ale také snahu substituovat výpadky na trhu práce ízenou migrací, zamit se ve struktue vzdlávání a rekvalifikací na ony skupiny starší generace, která budou tvoit silnou poptávku Zdroje pracovních sil a jejich rozdlení V R jsou tvoeny obyvateli v produktivním vku (15-62), pracujícími v poproduktivním vku (nad 62), ostatním zdroji (k nám pijíždí ze zahranií, musí odeíst eské obany, kteí odjíždí za prací do zahranií). 27

29 Tab. 1: Rozdlení zdroj pracovních sil v produktivním vku: Skupina obyvatel v produktivním vku Procento z celkových zdroj pracovních sil pracující 71% ženy na mateské dovolené 5% píprava povolání 10% Práce neschopní 3% Ostatní* 11% zdroj: eský statistický úad (2009) Tab. 2: Procentické zastoupení populace pracující v hospodáských oblastech: Hospodáská oblast Procento populace Zemdlství 5,7 % Prmysl 41 % Služby 53,3 % zdroj: eský statistický úad (2009) V eské republice se také v posledních letech zvyšuje se poptávka po zahraniních silách. U nás nejvíce pracovníci z Polska, Ukrajiny, Ruska, Podmínky pro cizince, aby mohl v R pracovat: povolení k zamstnání od úadu práce v míst práce (vydává se jako první; obsahuje: platné ode dne povolení k pobytu ), povolení k pobytu vydané okresní správou cizinecké policie v míst bydlišt Zhodnocení nezamstnanosti v R V R je nezamstnanost pevážn strukturální povahy. Vysoká míra nezamstnanosti postihuje jednotlivé regiony a problémové skupiny obyvatel. Míra nezamstnanosti je nerovnomrná z hlediska regionálního pohledu, vysoká míra nezamstnanosti petrvává v kraji Ústeckém, Moravskoslezském a Olomouckém, nejnižší míra nezamstnanosti je v Praze. Hlavní podíl nezamstnaných osob tvoí uchazei s nižšími stupni vzdlání (základní vzdlání a stední odborné vzdlání bez maturity). Nezamstnanost postihuje zejména nižší vkové skupiny osob. *ostatní - evidování uchazei o zamstnání, ženy v domácnosti, neevidovaní uchazei, kteí hledají práci sami nebo nechtjí pracovat, pracovníci v zahranií, lidé, kteí nejsou zahrnuti do statistik. V absolutním vyjádení to iní 0,5 mil. osob. 28

30 Obr. 1 Nezamstnanost R v letech (MPSV 1),2009) V pevážné vtšin zemí je míra nezamstnanosti žen vyšší než míra nezamstnanosti muž. Podle údaj MPSV 1) k byla míra registrované nezamstnanosti žen byla 8,4 % a muž 6,6 %. Obr. 2 - R (MPSV 1),2009) Ke konci února 2009 registrovaly úady práce žen, což tvoí 48,7 % z celkového potu nezamstnaných, a osob se zdravotním postižením, což tvoí 14,9 % z celkového potu nezamstnaných. 1) MPSV Ministerstvo práce a sociálních vcí 29

31 Dále bylo k tomuto datu u úad práce registrováno absolvent škol všech stup vzdlání a mladistvých. Je to o osob více než v minulém msíci a o osob více než v únoru Na celkové nezamstnanosti se tak podílejí 6,1 % (leden ,3 %, únor ,1 %). Tato skupina obyvatel je v naší republice jednou z nejrizikovjších z toho dvodu, že absolventi vtšinou nesplují požadavek potencionálních zamstnavatel na praxi v oboru. Absolventm je totiž teba pi pijetí vnovat více pozornosti pi zaškolení, než uchazem, kteí mají s prací v oboru už njakou zkušenost. Výhodou absolvent by na druhou stranu mohlo být to, že nemají žádné špatné pracovní návyky a firma si tak jejich pracovní návyky mže sama zformovat podle svých aktuálních poteb. Poet osob nezamstnaných jeden rok a déle se piblížil polovin všech nezamstnaných (50,5 %). Tento podíl dlouhodob nezamstnaných je však v rámci EU stále vysoký. Mimoádn vysoký podíl osob dlouhodob bez práce je ve skupin nezamstnaných se základním vzdláním (64,0 % všech nezamstnaných se základním vzdláním), ve skupin nezamstnaných se stedním vzdláním bez maturity je to tém polovina všech nezamstnaných (48,2%). Meziron se struktura nezamstnaných podle dosaženého stupn vzdlání výrazn nemní. Pevážnou ást nezamstnaných (70 %) tvoí osoby s nižšími stupni vzdlání. Nejvyšší podíl na potu nezamstnaných zaujímají obecn osoby se stedním odborným vzdláním a se základním vzdláním následují osoby se stedním odborným vzdláním s maturitou. Nejnižší podíl na nezamstnanosti tvoí lidé s vysokoškolským vzdláním a s úplným stedním všeobecným vzdláním (Gymnázia). Dalším dležitým hlediskem pro sledování nezamstnanosti je hledisko územní. Z hlediska územního je naše republika rozdlena v meních bu podle NUTS 3 2) na 14 kraj nebo podle NUTS 4 2) na jednotlivé okresy. 2) Evropský statistický úad Eurostat zavedl v roce 1988 klasifikaci územních jednotek NUTS, Úrove NUTS I pedstavuje v R území státu. Úrove NUTS II pedstavuje 8 region = Praha, Stední echy, Jihozápad, Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Stední Morava a Ostravsko. Úrove NUTS III pedstavuje území kraje. Úrove NUTS IV pedstavuje jednotlivé okresy a úrove NUTS V jsou jednotlivé obce. 30

32 Míra registrované nezamstnanosti k podle údaj Ministerstva práce a sociálních vcí inila 7,4 % (leden ,8 %). Míru nezamstnanosti vyšší než republikový prmr vykázalo 46 okres, nejvyšší byla v okresech Most (14,7 %), Jeseník (14,5 %), Bruntál (13,6 %), Znojmo (13,4 %), Karviná (13,3 %) a Hodonín (13,1 %). Nejnižší míra nezamstnanosti byla v okresech Praha-východ (2,2 %), Praha a Praha západ (shodn 2,4 %), Mladá Boleslav (3,7 %) a Benešov (3,9 %). Mezimsíní nárst nezamstnaných zaznamenalo všech 77 úad práce, nejvyšší nárst byl v okresech Havlíkv Brod (o 20,4 %), Mladá Boleslav (o 17,4 %), Olomouc (o 16,8 %), Nový Jiín (o 14,4 %), Rokycany (o 13,9 %) a Benešov (o 13,4 %). Podporu v nezamstnanosti poskytovaly v únoru 2009 úady práce uchazem o zamstnání, tj. 44,0 % všech osob vedených v evidenci (leden ,4 %, únor ,1 %) SO C H TC D O K V PS K T C V P M PJ R A R O P T M O T P U L L N ST B E PB C K KL PI L T PZ C B D C ME A B T A C L PY B N JH MB N B K O P E L B JN K H JC H B JI SM H K PA T R C R T U Z R Z N N A R K SY U O B K BM BO B V VY SU PV JE H O OL K M B R PR UH ZL OP N J V S Mí r a ne zam stnanosti ( %) a víc e OT K A F M MPSV- VE k m Z hot ov enov odd. 143 M P S V D at umz hotov ení Obr. 3 - Míra nezamstnanosti v okresech R k 28.únoru 2009 (MPSV 1),2009) 31

33 3. VÝSLEDKY A DISKUZE 3.1. Kraj vysoina Kraj Vysoina se rozkládá na ploše km 2, celkový poet obyvatel je Pírodní podmínky rozptýlily obyvatele Vysoiny do více než tisíce sídel, která jsou propojena hustou sítí silnic. Pro Vysoinu jsou charakteristické malé vesnice nepíliš vzdálené od místního centra, jímž bývá klidné malé msto se temi až deseti tisíci obyvatel. Pouze ve tyech mstech žije více než dvacet tisíc obyvatel, krajské msto Jihlava dosahuje potu padesáti tisíc. S rostoucí životní úrovní a mobilitou obyvatel lze ekat, že toto uspoádání bude výhodou. Umožuje využívat pozitiva venkovského bydlení a pitom zaruuje dostupnost mstského centra. Metropolí kraje je Jihlava. Kraj je umístn v dopravním i populaním stedu zem. Vysoinou prochází hlavní dopravní tepna eské republiky dálnice D1. Ekonomika východní ásti kraje je ovlivnna sousedící brnnskou aglomerací, severozápadní ást kraje je již spádovou oblastí hlavního msta Prahy. Strategická poloha Vysoiny proto v posledních letech pilákala adu zahraniních investor, kteí sem sousteují nejen výrobní kapacity, ale rovnž výzkum a vývoj. Do kraje Vysoina, se z územního hlediska adí okresy Havlíkv Brod, Jihlava, Pelhimov, Žár nad Sázavou a Tebí Okres Tebí Okres Tebí je svou rozlohou km 2 druhým nejvtším okresem v kraji Vysoina. Na území okresu Tebí se nachází 225 sídel. Území okresu se dlí mezi 167 obcí, kde 6 obcí má udlen status msta. Ve 3 z nich krom Tebíe jsou zárove umístna pracovišt Úadu práce v Tebíi. Jsou to Moravské Budjovice, Jemnice a Námš nad Oslavou (dle 7 z.. 435/2004 Sb., o zamstnanosti a vyhláška. 564/2002 Sb., o stanovení území okres eské republiky a území obvod hlavního msta Prahy). 32