Připomínkující: Přátelé přírody o. p. s. Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o.

Transkript

1 WELL Consulting, s.r.o. - Vypořádání připomínek k dokumentaci podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění "Plavební stupeň Děčín záměr zařazený v kategorii I Vypořádání vyjádření Přátel přírody o. p. s. bylo zpracováno na základě původního textu tohoto vyjádření, jeho struktura je zachována. Znění připomínek je doslovně překopírováno z původního vyjádření. Jednotlivé části vyjádření - připomínky jsou v tomto textu zvýrazněny tučným písmem pod nadpisem (pokud jsou součástí připomínky citace z Dokumentace EIA PSD, jsou označené tučnou kurzívou). Připomínky jsou vyhodnoceny ve stejném pořadí, jako jsou uvedeny v původním dokumentu, a na každou z nich je (standardním nezvýrazněným písmem) formulována argumentace pod nadpisem. Celkové uspořádání textu a oddělení jednotlivých částí nadpisy (zvýrazněny podtržením) zůstává pro lepší orientaci stejné jako v originálním dokumentu. Naprosto zásadní a klíčová námitka z naší strany se týká toho, že investor a oznamovatel Ředitelství vodních cest ČR (dále jen oznamovatel) nesplnit závěr zjišťovacího řízení a neposoudil další varianty zlepšení plavebních podmínek dolního (českého) Labe. Dokumentace sice obsahuje přílohu, která se zabývá dalšími variantami, nebyly ovšem posouzeny jejich vlivy na životní prostředí. Oznamovatel tedy sám údajně posoudil další varianty, ovšem toto posouzení není možné připomínkovat. Je zřejmé, že oznamovatel tyto další varianty posoudil pouze z technického hlediska, nikoliv z hlediska vlivů na životní prostředí. Jak to vyplynulo mimo jiné také i z jiných vyjádření ředitele ŘVC, tyto další varianty byly vyřazeny samotným oznamovatelem z posuzování vlivů na životní prostředí. Oznamovatel tedy na sebe vzal ne zákonně roli příslušného orgánu ochrany přírody a ŽP, provedl vlastní (ne zákonné) posouzení vlivů těchto variant na ŽP a vyloučil je (ne zákonně) ze zákonného posuzování vlivů na ŽP; tedy dříve, než se tyto vlivy začaly skutečně (dle zákona) posuzovat. Již tato skutečnost musí vést k tomu, aby MŽP dokumentaci EIA oznamovateli vrátilo s tím, že oznamovatel nesplnil závěr zjišťovacího řízení a musí dopracovat posouzení vlivů dalších variant řešení na životní prostředí! Oznamovatel se ve výše uvedené dokumentaci vlivů na ŽP posuzuje pouze dvě podvarianty a fakticky odmítl splnit závěr zjišťovacího řízení a posoudit také vlivy na ŽP dalších variant.! Když oznamovatel argumentuje tím, že vlivy na ŽP dalších variant na ŽP vyšly ještě hůř než vlivy jeho podvariat (1 a 1B), pak vlastně říká, že nepotřebujeme zákony, protože, když zákon říká, že vlivy na ŽP mají být posouzeny určitým procesem a určitým státním orgánem, tak ŘVC toto nařízení ignoruje a vlivy na ŽP posuzuje samo a samo také činí závěry. Přitom posouzení variant je zcela klíčové pro posouzení vlivů na ŽP. Nabízí se otázka: Pokud opravdu oznamovateli vlivy všech ostatních variant na ŽP ještě hůř než podvarianty 1 a 1B, co oznamovateli bránilo toto posouzení (vlivů dalších variant na ŽP) do dokumentace EIA zahrnout? Zákon ukládá určité procesy a postupy proto, aby veřejnost a příslušný orgán (nikoliv sám investor) měly možnost vlivy na ŽP posoudit a to kvůli veřejné kontrole. Tím, že oznamovatel do dokumentace EIA nezařadil posouzení vlivů dalších variant na ŽP, veřejnosti a příslušnému orgánu toto znemožnil a postupuje v rozporu se zákonem (posuzování vlivů na ŽP). Lze soudit, že se oznamovatel snaží zabránit veřejné kontrole a tím nepřímo přiznává, že se obává, jak by tato kontrola, toto veřejné posouzení dopadly. Nejen z toho je patrné, že se ŘVC snaží prosadit určitou variantu a brání se jejímu srovnání s variantami dalšími. Pokud by se tohoto srovnání neobával, zahrnul by totiž do dokumentace EIA posouzení i dalších variant (jejich vlivů na ŽP), jak mu to ostatně bylo uloženo v závěru zjišťovacího řízení. Námitku, že oznamovatel další varianty posoudil z technického hlediska a že to stačí, neboť mu závěr zjišťovacího řízení víc neuložil, nelze uznat, protože státní orgán ochrany ŽP nemůže oznamovateli ukládat jiné posouzení variant než posouzení vlivů na ŽP! 1

2 WELL Consulting, s.r.o. Není pravda, že by varianty byly posuzovány pouze z technického hlediska. Všechny dříve navrhované či zvažované varianty jsou zhodnoceny na základě kriteriální analýzy v rámci příslušné kapitoly B.I.5. Tato analýza je veřejně přezkoumatelná, není však nijak připomínkována. Není účelné podrobně posuzovat desítky variant, které nejsou prokazatelné účelné či proveditelné či je nepochybné, že mají významně větší negatovní vlivy na životní prostředí. Posuzování vlivů na životní prostředí proběhlo naprosto v souladu s platnou legislativou. Pozn.: Autor připomínky vychází zejména z nereálné a absurdní varianty Ing. Kubce (laterální plavební kanál Rozbělesy). Je vždy lepší, když je v rámci procesu EIA posuzováno více variant, ale tyto varianty musejí nejprve, a je to logické, splňovat to, co se od nich požaduje ze strany investora. Pokud se prokáže, že varianty nesplňují požadavky investora (viz hodnocení v rámci kapitoly B.I.5), tak jejich podrobné posouzení v rámci dokumentace EIA je jen plýtvání časem a finančními prostředky. Co se týká připomínky, že byly předem vyloučeny varianty, které mají významný negativní vliv na soustavu Natura 2000, tak i zde je zvolený postup v pořádku, neboť při předchozím zpracování dokumentace EIA byly tyto varianty legálně posuzovány autorizovanou osobou s výsledkem, že mají významný negativní vliv (jedná se o dílčí posudek v rámci zpracování dokumentace EIA). Pokud tento případ nastane, tak investor není povinen dokončit dokumentaci EIA, ale naopak je povinen předložit další novou variantu, která je bez významného negativního vlivu. To se podařilo u varianty 1B. V takovém případě ovšem již nemá smysl v dokumentaci EIA podrobně posuzovat varianty, které mají významný negativní vliv, protože by to bylo opět mrhání časem odborníků a prostředky ze státního rozpočtu. Ovšem pokud jde o technické posouzení variant (které jsou přílohou dokumentace EIA), máme i k nim tyto zcela zásadní námitky: Především oznamovatel posoudil jiné varianty, než měl! Např. v dokumentaci EIA (resp. její příloze) oznamovatel údajně posuzuje variantu tzv. by-passů. Jak mj. oznamovatel sám přiznal, variantu bypassů ještě před posouzením přepracoval. A učinil tak bez autorského dozoru. Je zcela zřejmé, že právě oním přepracováním oznamovatel do posouzení nezařadil variantu původní, nýbrž jinou přepracovanou. Zcela souhlasím s tím, že tato oznamovatelem přepracovaná varianta je nepoužitelná. (Po přepracování se mj. také stala dražší než podvarianty 1 a 1B.) Do návrhu na tzv. by-passy oznamovatel zcela nesmyslně zapracoval zcela zbytečně doplňkové stavby, čímž úplně a podle nás záměrně převrátil smysl původního návrhu. Původní návrh Ing. Kubce, vykazoval řadu odborných nedostatků, které musely být korigovány a opraveny autorizovanou osobou a vznikl tak upravený návrh, který je v souladu se všemi předpisy a normami, je proveditelný a opravdu zajišťuje deklarované plavební podmínky. Z návrhu Ing. Kubce je zřejmé, že nedisponuje potřebnými znalostmi z hydrauliky dalších potřebných technických věd návrh je v předložené podobě naprosto nereálný a odporuje přírodním zákonů zejména hydraulice. Námitku, že oznamovatel nemá kapacitu detailně rozpracovávat všechny varianty nelze přijmout. a) Oznamovatel na dokumentaci EIA pracoval 5 let! Měl tedy naprostý dostatek času. (Bohužel jej nevyužil.) b) Oznamovatel podle informací, které sám uvedl v médiích utratil na přípravu již 360 miliónů korun (ze státního rozpočtu). c) S autorem varianty na tzv. by-passy je oznamovatel v kontaktu (byli jsme účastni jednání mezi ním a zástupci oznamovatele již v r. 2007!) a nic mu nebránilo pozvat jej 2

3 WELL Consulting, s.r.o. k dopracování (nikoli přepracování) původního návrhu. Tímto postupem by se z veřejných prostředků neutratila navíc ani 1 Kč. (Naopak.) a) Varianty řešení byly rozpracovány odpovídajícím způsobem. Vždy tak, aby bylo možné rámcově zhodnotit jejich vlivy životní prostředí, technickou proveditelnost i účelnost. b) Rozpracovávat detailně další nereálná či environmentálně nepochybně oproti variantě 1B problematičtější řešení by bylo plýtváním veřejnými prostředky a příprava záměru by byla zbytečně ještě mnohem dražší. c) Spolupráce s Ing. Kubcem, autorem varianty tzv. by-passů, která by vedla k návrhu reálně proveditelného řešení, bohužel zřejmě není možná. Aktivity Ing. Kubce napovídají, že mu nejde o nalezení vhodného řešení, ale o zablokování záměru zlepšení plavebních podmínek na Labi a o přesměrování financí na projekt Dunaj-Odra-Labe či alespoň některou z jeho etap. Tvrzení, že by se dopracováváním nereálných návrhů Ing. Kubce neutratila navíc ani 1 Kč, je nepravdivé. Ing. Kubec toto za úplatu nabízel od roku Ministerstvo dopravy však po zkušenostech s jeho předchozími nekvalitními a nesmyslnými návrhy tuto nabídku odmítlo. Vyloučení varianty jednosměrné plavební dráhy se neopírá o nic jiného, než o jediné a neoponované vyjádření prof. Gabriela, jenž je ovšem, pokud je nám známo, projektantem PSD! Je to tedy zcela jasný střed zájmů. Jak uvádíme níže, posouzení jednosměrné plavební dráhy prof. Gabrielem je na první pohled chybné. (Uvádí zde chybné plavební hloubky.) Toto expertní posouzení je třeba zcela odmítnout jako: a) Jednak naprosto podjaté odměna pro projektanta investice se vypočítává v % podle ceny díla, čímž je autor projektu velmi silně hmotně zainteresován na tom, aby byla realizovaná co nejdražší varianta; kromě toho má velmi silný hmotný zájem na tom, aby nebylo zvoleno řešení jiného autora, zúžení plavební dráhy ovšem nejspíš nevyžaduje stavbu jezu, z toho je jasné, že tím posledním, kdo může objektivně srovnat tyto varianty, je autor jedné z nich. b) Jednak jako opírající se o věcné chyby a tudíž obsahově pochybné a nepoužitelné c) I kdybychom předchozí dvě námitky neakceptovali, platí i pro posouzení jednosměrné plavební dráhy (a rovněž dalších variant) totéž, co pro posouzení tzv. by-passů: Oznamovatel nejprve navrženou variantu přepracoval a teprve tuto přepracovanou, tedy JINOU (!), variantu posuzoval! Přepracováním ji zcela změnil, a posoudil tedy něco jiného! Ani zde nelze uznat námitku, že oznamovatel vlastně nevěděl, co má přesně posoudit. i. Oznamovateli je od začátku velmi dobře známo, kdo je autorem alternativních návrhů. Pokud si oznamovatel nebyl jistý, stačilo vznést dotaz. Čas na to byl. (Nebyla vůle.) Jistě by se do upřesnění závěru zjišťovacího řízení zapojil i příslušný orgán (MŽP). ii. Oznamovateli (resp. jeho zástupcům) byly (již v r. 2007) vysvětleny alternativní varianty řešení. Obdobné námitky lze vznést i k dalším variantám. U všech je patrné, že je oznamovatel před technickým posouzením přepracoval a doplnil a teprve tyto fakticky jiné varianty posuzoval. (Ovšem pouze z technického hlediska, nikoli z hlediska vlivů na ŽP). Autor vyjádření je o problematice informován zřejmě chybně. Prof. Gabriel není projektantem stavby. Vedl na ČVUT výzkum na matematickém modelu (na základě kterého byla ověřována a zamítnuta jako neproveditelná varianta zahrnující pouze regulační úpravy - nikoli tedy na základě "vyjádření" prof. Gabriela), nyní se zabývá hydraulickým modelováním na VÚV, dříve působil jako pedagog a výzkumný pracovník na ČVUT. Prof. Gabriel se nikdy nezabýval projekční činností. Je nepřijatelné a nedůstojné, aby mu autor připomínek podsouval takovéto mrzké motivace. Zejména však postrádají logiku - ověřování dalších a dalších variant (jak si přeje autor připomínek) by bylo v 3

4 WELL Consulting, s.r.o. zájmu výzkumníků, kteří by ověřovali jejich funkčnost. Na ostatní body bylo reagováno výše a opakují se. Aby bylo jasné, co se myslí alternativním řešením, a aby bylo jasné, že toto alternativní řešení není nic složitého a nepochopitelného, uvedeme zde záměrně stručný popis (viz originální vyjádření). Jsme přesvědčeni, že i z něj bude jasné, že i laik pochopí, oč jde. Samozřejmě, že toto alternativní řešení musí dopracovat a rozpracovat (nikoli ovšem přepracovat!) profesionál vybavený detailními daty, k tomu potřebnými. (Samozřejmě nejsme s to vypracovat detailní projekt v hodnotě několika milionů Kč, na což jednak má prostředky oznamovatel, nikoli veřejnost, z jejichž daní je oznamovatel placen, jednak to ani nepřísluší nám, když z veřejných rozpočtů právě za tímto účelem k tomu zřízené státní instituce, jmenovitě ŘVC). Zde bychom chtěli upozornit na jednu podstatnou okolnost. Alternativní varianta není dílem laika, jak to někdy zaznívá ve výrocích oznamovatele, nýbrž expertů stejně kvalifikovaných, u jakých si objednává řešení oznamovatel a vychází z detailní znalosti situace. (Následuje popis alternativní varianty viz originální vyjádření) Jak jsme již uvedli, jde na jedné straně o variantu expertní (nikoli laickou), na druhou stranu pochopitelně rozpracování této varianty nám nepřísluší, máme zde od toho instituce, které to mají v popisu práce a jejichž provoz je financován z veřejných zdrojů (našich daní). Lapidárně řečeno, placen za to je někdo jiný a to z našich daní právě proto je platíme. (A je dosti arogantní, když ten, koho si za tu práci platíme, po nás požaduje, abychom toto řešení dopracovali my. Kdyby šlo o soukromého, ne státního investora, možná by se to dalo akceptovat. V tomto případě nikoli). Oznamovatel tedy jiné varianty řešení neposoudil, ani technicky, ani z hlediska vlivů na ŽP a proto by mu, jak jsme již uvedli, měla být dokumentace EIA vrácena k dopracování. Posouzení variant řešení je dostatečně komentováno výše. Objektivní zhodnocení kvality hodnocení vlivů na ŽP bude zajištěno v rámci posudku dle zákonného postupu. Toto ovšem není jediný nedostatek dokumentace EIA. Naše organizace shromáždila řadu dalších vyjádření od svých členů a příznivců. Než všechny tyto výhrady, připomínky a námitky uvedeme souhrnně, shrňme podstatné připomínky: Zásadní chybou dokumentace je skutečnost, že nebyly posouzeny vlivy tzv. vlnování na celém dotčeném úseku. Pokud bude upouštěna voda z vltavské kaskády a z nechranické přehrady, bezesporu budou tyto vlny mít dopady na místní ekosystémy. Toto posouzení chybí. Vlnování je organizační opatření, které se v současné době běžně používá za nízkých vodních stavů za účelem proplavení konvoje plavidel úsekem Labe pod VD Střekov a bude se i nadále používat se stejnou frekvencí. Po realizaci záměru se však zvýší jeho efektivita. Rozhodně není v rámci žádné z detailně posuzovaných variant zvažováno vlnování z VD Nechranice či z vltavské kaskády. Při hodnocení vlivů na ekosystémy byla tato skutečnost v dokumentaci EIA zohledněna. Řadu opatření by bylo vhodné a možné realizovat i bez výstavby plavebního stupně. To se týká především provádění prohrábek. Po mnoha diskuzích, které o tom byly v minulosti vedeny, je ostudné, že investor akce, který deklaruje maximální vstřícnost k ŽP, od současné podoby 4

5 WELL Consulting, s.r.o. prohrábek (tedy s odstraňováním štěrku z koryta) již dávno neupustil. Naopak je předkládá jako pozitivní opatření vázané na výstavbu stupně. Připomínka není relevantní hodnocení vlivu záměru PSD na ŽP. Změna ve způsobu nakládání se štěrkem z prohrábek v ČR v obecné rovině samozřejmě není vázána na výstavbu PSD a tato otázka není a nemůže být řešena v předložené dokumentaci vlivů záměru PSD na ŽP. Pouze si ještě dovolujeme podotknout, že prohrábky jsou prováděny správci toků, a ne investorem PSD. Zcela odmítnout jako účelové a mnohdy přímo NEPRAVDIVÉ je třeba odmítnout hodnocení nulové varianty jako horší než podvarianta 1B! Předpoklad nepříliš nadějného vývoje řady příbřežních ekosystémů nevychází ze spekulativních úvah, ale je založen na doloženém aktuálním a v mnoha ohledech degradovaném stavu území. Zejména stav fragmentů lužních porostů je velmi poznamenán invazními rostlinami a celkovou nestabilitou těchto fragmentů. Co se týče negativních důsledků nulové varianty v souvislosti s vyšším nárůstem silniční a železniční dopravy, jsou tyto dovozovány ze stávajících dostupných hodnot předpokládaného nárůstu zatížení těchto módů. Negativní dopady na životní prostředí při přetížení těchto módů jsou obecně známé a vliv na životní prostředí při realizaci dalších nových železnic a silnic pro navýšení kapacity těchto módů je zřejmý (zejména ve směru na sever z České republiky do Německa; mimochodem český a saský premiér již spolu jednali o nové železnici přes Krušné hory). Tyto skutečnosti je možné potvrdit na základě externích nákladů jednotlivých dopravních módů (str dokumentace) a objemu předpokládaných přeprav (studie proveditelnosti [3]). Je nepochybné, že by v žádném případě nešlo o zanedbatelné vlivy. V rámci doplňku byla tato problematika podrobněji popsána v doplňujících přílohách DP03, DP04 a DP05, které např. vyčíslily snížení externích nákladů plynoucích z nákladní dopravy po realizaci záměru o cca 1,5 mld. Kč/rok v roce O významu vodní dopravy se rozhodlo na evropské a národní úrovni, Evropská unie a Česká republika počítá s touto dopravní cestou a mimo jiné i z důvodu očekávaného brzkého naplnění kapacit pozemních dopravních módů. Proto je Nulová varianta hodnocena negativně zejména na úrovni národní, až evropské, kdy neumožnění splavnění Labe způsobí nepřímo spoustu dalších negativních, výše popsaných vlivů. Další vyjádření členů a příznivců Přátel přírody (Patzelt Zdeněk, RNDr. a další připomínky identifikované ve skupině veřejnost) Lokalita mezi Děčínem a Litoměřicemi byla kvůli záměrům splavňování Labe účelově vyškrtnuta z národního seznamu evropsky významných lokalit (zařazena byla EVL Labské údolí pouze ve zmenšeném rozsahu, a to mezi Děčínem a Hřenskem), což je v rozporu se směrnicí o stanovištích. Je jednoznačné, že vyškrtnutí proběhlo s cílem zjednodušit výstavbu plavebních stupňů v úseku mezi Ústím nad Labem a Děčínem. Doplnění lokality v celém rozsahu je požadováno i Evropskou komisí (vyplývá ze zápisu z biogeografického semináře pro kontinentální oblast z dubna 2006, konkrétně je jmenován losos obecný a bobr evropský). 5

6 WELL Consulting, s.r.o. Dokumentace EIA musí respektovat aktuální stav ochrany přírody dle platné legislativy, a tak i činí. Účelem dokumentace EIA k určitému záměru není v žádném případě poskytovat komentář k procesu implementace soustavy Natura 2000 v České republice. Z dostupných informací však vyplývá, že rozšíření EVL nad Děčín nebylo schváleno na základě analýzy českými odbornými a legislativními institucemi. Přestože nedílnou součástí splavňování Labe je plavební stupeň Malé Březno a tento stupeň s plavebním stupněm Děčín bezprostředně souvisí, není toto v dokumentaci EIA nijak zohledněno a nejsou zhodnoceny kumulativní vlivy tohoto záměru. Dokumentace EIA nemůže hodnotit kumulativní vlivy projektu či záměru, který není nikým předložen. Po dohodě MD a MŽP bylo usnesením vlády ČR č. 337 ze dne 23. března 2005 stanoveno, že budou plavební podmínky na českém Dolním Labi zlepšeny pomocí výstavby plavebního stupně Děčín. Projekt má významné přeshraniční dopady, které nebyly dostatečně vyhodnoceny. EIA není vedena jako přeshraniční, přestože se významně dotýká mj. např. říčního kontinua řeky a kvality vody (v souvislosti s možným vyplavením nebezpečných látek z nevyřešených starých ekologických zátěží ve vzdutí plavebního stupně). Proces EIA je veden jako přeshraniční. Zpracovateli dokumentace nejsou známy žádné významně negativní přeshraniční vlivy. Jak je uvedeno na str. 254 dokumentace EIA, přehled všech SEZ v dotčeném území je uveden v kapitole C.II.6.3 na straně 175. Potencionální vlivy těchto SEZ po realizaci záměru jsou zhodnoceny ve studiích prof. Dvořáka [61], [62]. Tyto studie jsou založeny na mnohaletém pozorování kvality podzemních vod v dotčeném území prostřednictvím poměrně podrobné sítě podzemních vrtů. Jak vyplývá z těchto i pozdějších prací, nebude negativní působení těchto SEZ po realizaci záměru zvýšeno zejména z těchto důvodů: 1. Významnější SEZ v průmyslové zóně v Rozbělesích je pod kontrolou a probíhá zde sanace, jak je uvedeno na str. 176 dokumentace. 2. Významné kolísání hladiny podzemní vody přispívá k vymývání kontaminantů z horninového prostředí více než stabilizovaná hladina. 3. V současné době plní Labe drenážní funkci a kontaminanty tak mohou infiltrovat přímo do toku. Po realizaci záměru by podzemní vody proudily horninovým prostředím podél zdrže a potencionální kontaminanty by se tedy nedostávaly v takovém množství a koncentraci přímo do toku. Ekonomická efektivnost investice je velmi diskutabilní, dosud nebyla přesvědčivě zdůvodněna potřebnost a návratnost tohoto projektu. Obecná deklarace přesunu kamionové dopravy na lodní je v současných podmínkách nereálná. Při souběhu železnice a její nenaplnění přepravních kapacit je budování dalšího koridoru plýtváním veřejných prostředků včetně dalších vlivů např. na přírodní prostředí a jeho trvalého a nevratného poškození. Ekonomickou rentabilitu záměru dokládá studie proveditelnosti [3]. Vzhledem k celospolečenským přínosům je záměr ekonomicky naprosto oprávněný. 6

7 WELL Consulting, s.r.o. Dokumentace EIA je vypracována nedostatečně a nesprávně, to se týká především posouzení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Toto posouzení je zpracováno nekompetentně, autorizovaná osoba, pan RNDr. Jiří Zahrádka, CSc. se dopouští bagatelizace negativních vlivů stupně a naopak nepřiměřeného zveličování pozitivních vlivů tzv. revitalizačních opatření. Svá tvrzení zakládá na chybných předpokladech a závěry neopírá o dostatečné kvalitativní ani kvantitativní argumenty. Závažnost problému a rozsah chyb, kterých se RNDr. Jiří Zahrádka, CSc. dopustil, je důvodem k návrhu na odnětí autorizace k provádění posouzení dle 45 i zákona č. 114/1992 Sb. Míra negativního vlivu PSD na soustavu N2000 je velmi pečlivě posouzena ve zcela novém naturovém hodnocení, které tvoří samostatnou přílohu SP04 doplňku (WELL Consulting 2012). Na zpracování tohoto posudku se podílelo celkem pět autorizovaných osob. I z chybně provedeného naturového posouzení je zřejmé, že plavební stupeň má významně negativní vlivy na Evropsky významnou lokalitu Labské údolí i v optimalizované variantě 1B, která obsahuje revitalizační opatření". Přestože je za posledních několik let znát snaha investora o posun projektu směrem k řešení, které je k přírodě citlivější než dřívější projekty, významně negativní vlivy na EVL Labské údolí přetrvávají. Stavba plavebního stupně v této lokalitě bude vždy závažnou migrační překážkou a narušením říčního kontinua. Revitalizační opatření pouze mírně zlepšují situaci, rozhodně však nemohou vyrovnat negativní vlivy stupně. Domníváme se, že splavňování Labe v úseku Ústí nad Labem - Děčín bez významně negativních vlivů na Naturu 2000 je možné pouze s využitím měkkých technických opatření, jako je např. stavba koncentračních výhonů. Dle směrnice o stanovištích je možné povolit záměr s významně negativními vlivy (v tomto případě plavební stupeň Děčín) dle odst. 9 45i zákona č. 114/1992 Sb. pouze za následujících podmínek: 1) neexistuje jiná varianta řešení, 2) je prokázán veřejný zájem, 3) existují kompenzační opatření. Dosažení potřebných parametrů není možné dosáhnout pouze regulačními úpravami, což je doloženo již výše (Gabriel, 1994) a zejména je to podrobně řešeno v příslušné kapitole B.I.5 dokumentace EIA. Vliv na EVL Labské údolí byl vyhodnocen ve variantě 1B jako mírně negativní a její celistvost nebude ohrožena. Migrační prostupnost v profilu plavebního stupně Děčín bude zachována díky nadstandardnímu řešení rybích přechodů. Není pravda, že vybudování stupně Děčín "nepochybně zvýší ochranu vod v Labi". Tvrzení, že trvalým zatopením kontaminovaných území bude omezeno vymývání kontaminantů, je nepravdivé. Naopak trvalým vzdutím podzemních vod dojde k mobilizaci kontaminantů vázaných na nesaturovanou zónu v dosahu předpokládaného vzdutí podzemních vod, kde se nachází rozsáhlé průmyslové areály a obrovské ekologické zátěže (např. skládky odpadů v oblasti Neštěmic a kontaminovaná průmyslová zóna Rozbělesy Děčín). Tvrzení, že k promývání kontaminantů dochází již dnes, tak jako tak, při povodňových stavech, je zavádějící, protože povodňové stavy jsou vždy časově omezené a celkově se na režimu podzemních vod jednoznačně neprojeví stejným účinkem jako trvalé vzdutí a zátopem kontaminantů. Toto vyjádření je v rozporu s výsledky monitoringu podzemní vody (v samostatné příloze SP6 je shrnutí jeho výsledků, dále dokumentace čerpá ze zdrojů [61],[62]), který probíhá nepřetržitě od roku 2002 na obou březích Labe v úseku pl. km 89,10 až 98,98 v dosahu vzdutí navrhovaným Plavebním 7

8 WELL Consulting, s.r.o. stupněm Děčín. Tento monitoring poskytuje podklady pro hodnocení jakosti podzemní vody v příbřežní zóně a fluktuace její hladiny. Na vybraných monitorovacích vrtech byly provedeny experimentální terénní testace základních hydraulických parametrů horninového prostředí pro hydraulické výpočty. Monitoring poskytuje i údaje ke kontrole sanační účinnosti opatření, prováděných k dekontaminaci SEZ. K bylo k dispozici celkem rozborů vzorků vody z monitorovacích vrtů (na levém břehu Labe bylo odebráno vzorků, na pravém břehu 6001 vzorků). Z uvedeného celkového počtu vzorků podzemní vody podléhalo posouzení podle Metodického pokynu MŽP z roku 1996 celkem vzorků (na levém břehu a na pravém 3 991). Požadovanému kritériu A vyhovělo na levém břehu 85 % rozborů, na pravém břehu 87,8 % vzorků. Na obou březích Labe nepřekročilo kritérium ad B) shodně téměř 98 % vzorků vody. Kritérium ad C) překročilo za celé monitorovací období na levém břehu Labe jen 1,1 % vzorků. Překročení se týkalo amonných iontů, dusitanů, chloridů, 5 rozborů arsenu a 1 rozbor kadmia. Drenážní účinek koryta Labe se po katastrofální povodni v roce 2002 postupně zvyšoval (v roce 2003 byl zjištěn u 69 % monitorovacích vrtů, v roce 2004 již u 72% na levém břehu, na pravém břehu v roce 2003 to bylo už 93 % vrtů.) Od roku 2005 je drenážní účinek koryta Labe ve sledovaném úseku na obou březích téměř 100%. Z uvedených výsledků monitoringu podzemní vody vyplývá, že v současné době je zabezpečena ochrana vody v korytě Labe před znečištěním podzemní vodou z přilehlého území. Zvýšení hladiny vody v Labi po realizaci plánovaného PSD se sníží drenážní účinnost koryta Labe. Vnější podzemní voda bude nucena změnit směr proudění a podél koryta Labe směřovat k hydraulickému propadu u plavebního stupně. Propustné štěrkopískové terasy mohou svou samočisticí schopností přispět ke snížení případné kontaminace pobřežní podzemní vody. K ohrožení kvality vody v Labi vlivem výstavby PSD nemůže dojít. Ilustrace tohoto stavu je uvedena též v kapitole D.I.4 doplňku. Trvalé vzdutí povrchové hladiny přes 3 m představuje pro město Děčín zásadní a nepřijatelné riziko, na které město historicky nebylo vybudováno. Vzdutí povede k zatopení podzemních částí staveb v rozsáhlých zastavěných územích, možným negativním změnám stabilitních poměrů základů staveb a rovněž k riziku negativních změn stabilitních poměrů svahů náchylných ke skalnímu řícení a sesouvání často situovaných v městské zástavbě. Případná realizace záměru tím vyvolá další investice v řádu stamilionů až miliard Kč. (Další značné náklady nejspíše vyvolá zjištění, že v některých úsecích řeky pod stupněm nebude možné realizovat prohrábky dna, protože zde vystupuje podložní krystalinikum). Uvažované podzemní drény podél řeky vyústěné pod stupněm, které mají vzdutí podzemních vod zabránit, představují neúměrné riziko technologické nefunkčnosti a zároveň představují drenážní prvek pro kontaminované podzemní vody. Drény tak zároveň představují rozpor pro tvrzení, že podzemní vody budou díky stupni zvolna proudit podél řeky a zlepší se tak samočisticí schopnost horninového prostředí. Rozsáhlé podélné drény by představovaly mimořádně náročný stavebně investiční celek, vyvolávaly by břehovou infiltraci, nijak zatím nejsou projektově a tedy ani finančně řešeny - studie pouze uvádí, že "je nutné k nim brzy připravit dokumentaci", zásadním způsobem by dílo prodražily a především budou prakticky neřešitelné v místech městské zástavby. Tyto drény by musely být situovány i podél přítoků, tj. Ploučnice a Jílovského potoka v mnoha set metrových zastavěných úsecích jejich předpokládaného vzdutí. Toto tvrzení je v rozporu se závěry studií a expertíz, které byly použity jako podklad pro vypracování dokumentace (SP6, [61] a [62]. Od roku 2000 je v provozu monitorovací systém pro měření vodorovných a svislých deformací v příbřežní zóně Labe v plošném rozsahu, v němž by se mohl projevit vliv plánovaného PSD. V roce 2000 bylo realizováno 26 inklinometrických vrtů a dva vrty vystrojené pro měření pórových tlaků. V 8

9 WELL Consulting, s.r.o. létě 2003 po katastrofálních povodních bylo realizováno dalších 33 nových vrtů (27 vrtů inklinometrických, 4 vrty extenzometrické a dva vrty pro georadarová měření). Rozšíření monitoringu pokračovalo i v roce 2004 vybudováním 16 monitorovacích vrtů. Na základě uvedeného monitoringu byly stanoveny nové varovné stavy u jednotlivých objektů, na pravém břehu Labe např. benzinová pumpa PORTOIL, překladiště Loubí, české přístavy Děčín, v Děčíně dále zeď u Tyršova mostu, starý silniční most, železniční viadukt, nový silniční most, obytná zóna Křešice, loděnice Křešice, ČOV Boletice, na levém břehu Labe např. viadukt Prostřední Žleb, obytná oblast Přípeř, Jílovský potok, areál Kovošrot, oblast Rozbělesy. Po plánované výstavbě PSD by došlo ke stabilizaci deformačního procesu (potenciálně způsobujícího řícení nestabilních skalních masivů či narušení stability staveb) v příbřežní zóně, takže deformační nebezpečí lze očekávat při povodňových stavech, při nichž je plavební stupeň vyhrazen. Situace se tedy oproti současnému stavu zlepší díky omezení kolísání hladiny podzemní vody v rámci běžných průtoků. Rozsáhlé podélné drény kolem Labe a přítoků nejsou v rámci dokumentace EIA ani jejích příloh navrhovány, je navržen pouze gravitační propad v profilu PSD. Tvrzení, že nevybudování stupně bude mít za následek zhoršení kvality vod, protože nejspíše dojde k nárůstu havárií vlakové a automobilové dopravy je absurdní a svědčí o snaze za každou cenu legitimizovat záměr. Stejně tak lze tvrdit, že vybudování stupně povede ke zhoršení životního prostředí a zdraví obyvatelstva vlivem orientace regionu na průmyslovou výrobu a tudíž k nárůstu průmyslových havárií. Vypořádání. Toto tvrzení vychází ze studie proveditelnosti [3], kde je doloženo grafy a tabulkami dokládajícími, že pokud nebude záměrem zvýšena kapacita labské vodní cesty, bude ve střednědobém horizontu vyčerpána kapacita pozemních dopravních módů na území SRN. Negativní dopady přetížené silniční a železniční dopravy na životní prostředí jsou obecně známé (zvýšená nehodovost, zvýšené hlukové a imisní zatížení území, potřeba budování dalších dopravních staveb) a argument o orientaci regionu na průmyslovou výrobu vlivem výstavby PSD je obtížně pochopitelný, protože region a území podél Labe má historicky své průmyslové zázemí a celoroční splavnění Labe by pouze pomohlo k jeho rozvoji. V rámci doplňku byla tato problematika podrobněji popsána v doplňujících přílohách DP03, DP04 a DP05, které např. vyčíslily snížení externích nákladů plynoucích z nákladní dopravy po realizaci záměru o cca 1,5 mld. Kč/rok v roce Studie proveditelnosti [3] dokládá, že pozemní dopravní cesty nedisponují do budoucna dostatečnou kapacitou. Proto je argument nadbytečnosti vodní cesty zcestný. Navíc není podložen žádnými odbornými argumenty. Studie vůbec neřeší, jaké jiné zájmy budou případnou realizací záměru dotčeny, ohroženy či poškozeny. Pokud by se tak stalo, dojde se nutně k závěru, že realizace záměru poškodí jiné převažující zájmy a že je ekonomicky neodůvodnitelná. Realizací díla, tj. kanalizací řeky Labe např. dojde k zásadnímu poškození zájmů cestovního ruchu a rekreačního a sportovního využití potenciálu řeky Labe v celém rozsáhlém regionu. Škody na cestovním ruchu dlouhodobě převýší předpokládané přínosy, o kterých lze navíc pochybovat. Mimo jiné to podle mne zcela vyloučí možnost do budoucna uvažovat o zápisu Českého Švýcarska na Seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Toto tvrzení je naprosto nepodložené a především nepochopitelné. Realizace plavebního stupně na severním okraji Děčína a stabilizace hladiny v jeho intravilánu rozhodně negativně neovlivní cestovní ruch či rekreační či sportovní využití Labe. Spíše naopak. 9

10 WELL Consulting, s.r.o. O iracionálním přístupu Dr. Patzelta k této problematice svědčí absurdní tvrzení o ohrožení zápisu Českého Švýcarska do Seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. České Švýcarsko se nachází převážně mimo dotčené území záměru a jeho přírodní hodnoty rozhodně nemohou být záměrem významněji negativně dotčeny. Charakter záměru a kumulativní vlivy jiných záměrů Str. 61: Realizací záměru se podaří zajistit doplutí plavidel z Hamburku až do Děčína v průběhu téměř celého roku a zlepšení funkce přístavu Rozbělesy. O správnosti tohoto předpokladu lze pochybovat. Ani navazující úseky v Německu a ČR takovou splavnost nezaručují. Dále viz str. 163: Pravděpodobné je, že vzhledem k uvedeným změnám klimatických faktorů se může přinejmenším ve střednědobém horizontu zvyšovat četnost výskytu nízkých vodních stavů v letních měsících. Při nízkých stavech nebude ani PSD schopen požadovanou splavnost úseku zajistit. SRN v roce 2006 jasně deklarovalo cíl zajistit na Labi pl. hloubku 1,6 (resp. 1,5) m. Z přílohy P5 vyplývá, že pl. hloubka 1,6 m v úseku ČR - Riesa již dosažena byla. Autor připomínky své pochybnosti bohužel nijak nedokládá. Z citace uvedené v připomínce rozhodně nelze dovozovat závěr, že... Při nízkých stavech nebude ani PSD schopen požadovanou splavnost úseku zajistit... To je spekulace autora připomínky a PSD by měl být realizován právě z důvodů, aby při nízkých vodních stavech splavnost úseku zajistil. Str. 61: Posuzovaný záměr je schopen samostatného provozu a není vázán na výstavbu jiných záměrů. Na více místech dokumentace EIA se otevřeně přiznává, že plnohodnotné napojení české trati labské vodní cesty na západoevropskou síť vodních cest vyžaduje zlepšení plavebních podmínek v úseku Střekov státní hranice. Jedná se o typický příklad salámování, hojně využívaný při přípravě silniční infrastruktury, rovněž krátký izolovaný úsek dálnice je schopen samostatného provozu, ale pouze s malou efektivitou, to samé platí pro separátní realizaci PS Děčín. V současnosti neexistují v Děčíně dostatečné kapacity překladišť, které by umožnily volnou překládku zboží (zejména kontejnerů) mezi vodní, silniční a železniční dopravou. Předkládaný záměr je tudíž obtížně zdůvodnitelný. Mezi záměry s kumulativními vlivy je nutné zařadit buď výstavbu dalšího PS (aby mohly být plně využity přístavy v Ústí nad Labem a v Mělníce), nebo bude nutné zásadně rozšířit a modernizovat přístav Děčín Rozbělesy (stávající překladiště v Děčíně Loubí jsou problematická, jelikož silniční doprava do těchto překladišť je vedena přes centrum města. Je hodnocen záměr, tak jak byl oznámen a zadán vládou ČR (usnesení č. 337/2005 ze dne 23. března 2005). Strategickým cílem záměru je napojit ČR celoročně pomocí vodní dopravy na rozvinutou síť vnitrozemských vodních cest v západní Evropě a na námořní dopravu. Není znám žádný aktuální záměr pro úsek Boletice - Střekov a proto ho nemůže zpracovatel EIA hodnotit. PSD je zásadním dílem pro splavnění Labe a splnění zadání Vlády ČR. Spekulace o dalších stavbách na Laby není v současné době relevantní. 10

11 WELL Consulting, s.r.o. Zdůvodnění potřeby záměru Str. 77 a následující: Porovnání externích nákladů jednotlivých druhů doprav, přičemž lodní doprava vychází v porovnání se silniční a železniční lépe. Externality nezahrnují důležitý fakt, že realizace PSD je významným zásahem do přírody a krajiny, zatímco železniční a silniční infrastruktura je již vybudována. Lodní doprava po přirozených trasách, které by nebyly upravovány zásahy typu jezy, regulace a prohrábky, by skutečně byla šetrnější k životnímu prostředí. Po započtení vlivů plánovaných zásahů do toku Labe už šetrnost k životnímu prostředí není reálná. Autor připomínky opomíjí to, že v dlouhodobém horizontu dojde k vyčerpání kapacity pozemních dopravních módů (studie proveditelnosti [3]). Pokud započítáme vlivy rozšiřování či výstavby nových tras pro pozemní dopravu (viz jednání českého a saského premiéra o nové železnici do Drážďan přes Krušné hory), byly by vlivy výrazně vyšší než při optimalizaci labské vodní cesty. Popis technického a technologického řešení záměru Str. 125: Zmírnění důsledků pro modrásky Maculinea telejus a M. nausithous managenetem vhodných ploch. Není uvedeno, jak dlouho bude o pozemky pečováno. Délka managementu je navázána na monitoring, který bude probíhat nejméně po dobu 6-ti let (str. 127 dokumentace). Str. 125: Management invazních rostlin. Management je garantován 5 let, což je poměrně málo. Co bude po skončení této doby? Management není specifikován co do metodiky a rozsahu, není tedy jisté, zda bude skutečně účinný a zda ho vůbec bude možné realizovat. Délka managementu je navázána na monitoring, který bude probíhat nejméně po dobu 6-ti let (str. 127 dokumentace). Bude-li to třeba, musí monitoring i management pokračovat i dále. Str. 127: Monitoring realizovaných opatření. Monitoring není blíže specifikován, není jasné, co se bude monitorovat a jak. Co nastane v případě, že se ukáže, že realizovaná nejsou funkční? Monitorovány budou biotické i abiotické parametry analogicky k monitoringu, který již v dotčeném území probíhá ovšem ve výrazně vyšší intenzitě. Zejména budou z abiotických parametrů sledovány morfologické změny, granulometrie substrátů, oblast zvodnění a kvantitativní i kvalitativní vlastnosti podzemních a povrchových vod. Z biotických parametrů budou sledovány především klíčové, citlivé a indikační druhy organismů. V případě zjištění negativních hodnot bude patřičně upraven plán managementu opatření. Pokud by revitalizační a zmírňující opatření nebyla funkční (což o nich nelze v tomto okamžiku na základně vědeckých argumentů tvrdit), má orgán ochrany přírody pravomoc nařídit příslušné opatření - viz ust. 66 ZOPK. 11

12 WELL Consulting, s.r.o. Fauna Str. 194: Modrásci Maculinea telejus a Maculinea nausithous Za velmi podstatné zjištění pro výzkumy roku 2009 [52] je považováno objevení deseti nových ploch výskytu. Početní odhady dokonce ukazují, že nově monitorované plochy jsou osídleny větší částí celkových populací obou druhů. Z hlediska úvah o případné výstavbě plavebního stupně Děčín představuje toto zjištění zásadní informaci, především proto, že byla doložena migrace obou druhů mezi plochami, které budou případnou výstavbou ovlivněny a těmito nově zjištěnými. Výrazně tím vzrůstá pravděpodobnost přežití populací výše uvedených druhů i při částečném zániku kolonizovatelných stanovišť u řeky v důsledku stavby. Citovaná práce dle seznamu literatury: [52] CIBULKA, J. Průzkum střevlíkovitých brouků štěrkopískových pláží úseku Labe mezi Ústím nad Labem a státní hranicí se zvláštním zřetelem na výskyt šídlatce Bembidion argenteolum a doplněný o posouzení významu kamenných výhonů. PRAHA: ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVYCH PRIRODNICH ZDROJU. KATEDRA ZOOLOGIE A RYBAŘSTVÍ., Jedná se pouze o chybně uvedenou citaci nebo se údaje o modráscích nacházejí v práci zaměřené na střevlíky? Jakým způsobem by migrace populace zachránila, když dojde k zaplavení významné části biotopu včetně mravenišť s housenkami motýlů? Jde o chybně uvedenou citaci, správně má být uvedeno [76]. Vlivy záměru jsou popisovány v části D. Migrace mezi lokalitami, které nebudou záměrem zasaženy, je důležitá pro zachování celistvosti populace. Dále je důležité vhodné načasování zásahu - terénních úprav - a vhodný management ploch, které nebudou záměrem zasaženy, aby nebyla stabilita populace ohrožena. Str. 195: Vážky Nejvzácnější a nejohroženější druh hlínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia), u něhož je pro udržení silných a dlouhodobě životaschopných populací zásadní zachování toku a proudící relativně čistou vodou, písčitým, štěrkovým či štěrkopískovým dnem na mělčinách Právě proudění vody bude realizací PSD významně ovlivněno, z čehož vyplývá i významný vliv na hlínatku rohatou. Vlivy záměru jsou popisovány v části D. Klínatka rohatá je kontinuálně rozšířeným druhem v celém úseku Ústí n/l. - Hřensko, osidluje tedy biotopy v celé škále proudových poměrů v tomto úseku a lze tedy předpokládat, že realizací záměru nebude významně dotčena (viz str. 299 dokumentace). Str. 196 Makrozoobentos Celkově lze konstatovat, že společenstvo makrozoobentosu v dotčeném úseku Labe je celkově výrazně postiženo technickými úpravami a kvalitou vody z minulých období. V posledních 10 letech se projevuje výrazná tendence k obnově do stavu blízkého přirozenému stavu. Realizace PSD bude zřejmým krokem zpět ve vztahu k obnově společenstva makrozoobentosu. PSD ovlivní složení bentosu nad jezem změnou proudění a sedimentace, pod jezem bude společenstvo narušeno prohrábkami. Na str. 208 je pouze popis současného stavu (kapitola C), realizace záměru zde vůbec není uvažována a hodnocena. Vlivy záměru na makrozoobentos je zhodnocen téměř shodně s vyjádřením zejména na str. 283, 284 a 286 a 287 dokumentace EIA a v samostatné příloze SP3. Tato připomínka tedy vychází pouze z neznalosti struktury dokumentace EIA. 12

13 WELL Consulting, s.r.o. Významné krajinné prvky Str. 208 Významným krajinným prvkem ze zákona je v dotčeném území vodní tok řeky Labe a říční niva Labe. Značná část zasaženého území říční nivy Labe již je silně urbanizována nebo leží v intravilánech obcí. Provedenými úpravami byl setřen původní charakter nivy a vážně byly pozměněny nebo narušeny její funkce. To samé lze konstatovat o toku Labe, jenž je bočně fixován opevněními. Dno je pozměněno prohrábkami a dalšími zásahy. Narušen byl nejen erozně akumulační proces toku, ale také jeho přirozená dynamika. Realizace PSD znamená další narůst antropogenních vlivů, dochází k jejich kumulaci. Současné vlivy nejsou omluvou pro vlivy nové, spíše naopak. Na str. 208 je pouze popis současného stavu (kapitola C), realizace záměru zde vůbec není uvažována a hodnocena (to je v kapitole D, případně detailněji v přílohách). Celkové zhodnocení kvality životního prostředí Str. 219: Po provedení analýzy stavu území a vyhodnocení únosného zatížení jednotlivých složek životního prostředí tak, jak jsou definovány zákonem č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění, lze konstatovat, že při realizaci všech navržených a doporučených opatření záměr nepřekročí únosné zatížení území. Jde o naprosto nepodložené tvrzení, pro něž nejsou uvedeny žádné argumenty. Argumenty pro toto tvrzení jsou uvedeny v předchozích kapitolách dokumentace. Vliv na povrchové a podzemní vody Str. 248 (250) V případě varianty 0 lze do budoucna předpokládat (další) útlum lodní dopravy a naopak nárůst železniční a zejména silniční dopravy. Z tohoto předpokladu je vyvozeno, že zvýšeným rizikem nehod může dojít k značnému negativnímu ovlivnění povrchových a podzemních vod. (Dokumentace odkazuje na studii Landa et. al. (2010), která není součástí dokumentace, není volně dostupná, tudíž veřejnost nemá možnost její závěry kriticky hodnotit). S uvedenou úvahou zásadně nesouhlasíme, jednak není nijak prokázáno, že útlumem lodní dopravy dojde k růstu objemu zejména silniční dopravy (konkurencí pro lodní dopravu je zejména železnice) a dále není potenciální zvýšení rizika nijak kvantifikováno. Domníváme se, že zvýšení rizika (pokud by se zvýšení rizika podařilo exaktně prokázat) je zanedbatelné a tudíž není relevantním argumentem pro posuzování variant záměru. O nevyváženém uvádění informací u jednotlivých variant svědčí skutečnost, že rizika znečištění povrchových vod havárií plavidel (str. 255) jsou bagatelizována, ačkoliv znečištění vody havárií plavidla je mnohem pravděpodobnější, než znečištění vlivem havárie nákladního vozidla, resp. rizika obou druhů nehod nejsou v dokumentaci EIA nijak objektivně vyčíslena a porovnána. V rámci doplňku byla tato problematika podrobněji popsána v doplňujících přílohách DP03, DP04 a DP05, které např. vyčíslily snížení externích nákladů plynoucích z nákladní dopravy po realizaci záměru o cca 1,5 mld. Kč/rok v roce Rizika znečištění vod havárií plavidel nejsou bagatelizována. Dokumentace zohledňuje fakt, že lodní doprava je velmi bezpečným dopravním módem a pouze velmi zřídka dochází k haváriím plavidel, při 13

14 WELL Consulting, s.r.o. kterých by došlo ke znečištění vod, a že PSD dále přispěje k bezpečnosti plavby na daném, v současnosti plavebně obtížném, úseku Labe. Na základě toho je pak hodnocena závažnost výše uvedených rizik. Konstatování, že vlivem poklesu lodní dopravy naroste intenzita silniční a železniční dopravy, je pouze nepochopením textu dokumentace. Nárůst intenzit dopravy na pozemních módech je standardní jev, který lze korigovat právě dopravou lodní. V celé dokumentaci EIA se operuje s touto skutečností. Porovnání důsledků nehod jednotlivých dopravních módů bylo provedeno v rámci doplňující přílohy DP05 doplňku (WELL Consulting 2012), která vyčíslila snížení nákladů plynoucích z nehod na území ČR po realizaci záměru o téměř 9 mil. Kč/rok v roce Str. 248: Na str. 248 se uvádí, že k podpoře plavby na Labi se v současnosti používá tzv. vlnování. Autoři dodávají, že důsledkem předpokládaných klimatických změn bude efektivita tohoto opatření klesat (viz. též na str. 249). S tímto názorem nesouhlasíme, dlouhodobé klimatické modely nepředpokládají výrazné snížení objemu srážek pro oblast Střední Evropy, spíše se vlivem globálních klimatických změn předpokládá zvlhčení klimatu. Klimatické charakteristiky, včetně srážek, se mění v závislosti na známých krátkodobých klimatických cyklech, tyto krátkodobé cykly v řádu jednotek až desítek let nejsou přímo závislé na globálních klimatických změnách. Existuje velké množství modelů a prognóz vývoje klimatu a všechny jsou zatíženy velkou mírou nejistot. Za nejpravděpodobnější považujeme scénář, který předpokládá víceméně zachování ročních srážkových úhrnů, ale změnu v rozložení srážek v průběhu roku v neprospěch letního období. Proto je třeba počítat s tím, že se bude v létě zvyšovat riziko nízkých průtoků. Při vyplnění této prognózy bude v případě varianty 0 klesat efektivita vlnování oproti současnému stavu. V případě realizace PSD bude samozřejmě vlnování stejně tak ovlivněno klimatickou změnou. Nicméně přesto se jeho efektivita oproti současnému stavu významně zvýší. Str. 263: V nadjezí PS Děčín dojde k významnému zvýšení hladiny podzemní vody, viz též str. 9 samostatné přílohy č. 6, čímž bude snížena přirozená drenážní funkce Labe. K odvedení přebytečných podzemních vod bude pravděpodobně nutné navrhnout speciální technická opatření (drény, gravitační propad). Tato opatření, která mohou mít vliv na ekosystémy nejsou nijak specifikována v popisu projektu (kapitola B.I.6), ačkoliv jejich realizace bude pravděpodobně nezbytná. Popis záměru je nutné doplnit o technická opatření na odvod přebytečných podzemních vod. Tento gravitační propad bude proveden v rámci samotného plavebního stupně, jeho realizace je tedy v dokumentaci zohledněna dostatečně. Rozsáhlé podélné drény kolem Labe a přítoků nejsou plánovány a v rámci dokumentace EIA ani jejích příloh tedy nejsou navrhovány. Tato představa vychází z chybné interpretace textu. Str. 271: Autoři porovnáním variant z hlediska vlivů na povrchové a podzemní vody docházejí k překvapivému závěru: var. 0 ~ var. 1 < var. 1B, přičemž z textu kapitoly není vůbec zřejmé, jakým způsobem ke konečnému závěru docházejí. Opět je zopakován sporný předpoklad o zvýšení rizika vlivem havárií ve var. 0. Zvýšení protipovodňové ochrany ve var. 1 a 1B je nevýznamné, navíc je otázkou, do jaké míry by měl být tento parametr aplikován při stanovování vlivů záměru na povrchové a podzemní toky. V textu je naopak správně uvedeno, že realizací záměru dojde ke změně hydromorfologických charakteristik toku Labe a jeho přítoků a rovněž dojde k negativním 14

15 WELL Consulting, s.r.o. vlivům na makrozoobentos, ryby a vodní makrofyta (var. 1). Vliv na vodní makrofyta ve variantě 1B má být pozitivní. Srovnatelný vliv var. 0 a 1 je nepodložený, vliv protipovodňové ochrany nelze uplatňovat při hodnocení vlivů na povrchové a podzemní vody a zdůrazňované zvýšení rizika havárií ve var. 0 je pouze virtuální. Pozitivní vliv var. 1B na vodní makrofyta je nedostatečně podložený. Po objektivním vyhodnocení dílčích kritérií je správné pořadí variant následující: 0 > var. 1B >> var. 1 Závěrečné srovnání variant bylo provedeno na základě zvážení všech vlivů a faktorů popsaných v příslušné kapitole, případně v příslušných přílohách a použitých literárních zdrojích, na které je v kapitole odkazováno. Zahrnutí povodňové ochrany je dle našeho názoru logické. Očekávaný pozitivní vliv na makrofyta je vysvětlen a zdůvodněn v příslušné kapitole dokumentace EIA a zejména v příloze SP3 obsahující expertní hodnocení vlivu záměru na biologické složky kvality, včetně makrofyt. Odlišné hodnocení variant záměru vychází z toho, že autor popírá negativní vliv nárůstu pozemních způsobů dopravy na kvalitu vod. Toto tvrzení však nijak nedokládá. Rizika zejména silniční dopravy na přetížených komunikacích pro povrchové a podzemní vody jsou však skutečností. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Str. 274: Prohrábkou plavební kynety dojde v dotčeném úseku toku k odstranění nebo narušení stávající dnové dlažby a obnažení jemnějších sedimentů, které tak budou vystaveny účinkům proudu. S odkazem na studii Jiřinec, P. Zlepšení plavebních podmínek řeky Labe v úseku Střekov hranice ČR/SRN. Praha: DHI HYDROINFORM a.s., 2003 : Simulace prokázala, že přes navrhované prohrábky v úseku pod PS Děčín až po Hřensko nebude docházet prakticky k žádnému pohybu splavenin a tedy k morfologickým změnám koryta. Tato dvě tvrzení se zdají jako protichůdná, nelze však je skutečně posoudit, protože metodika studie není nijak specifikována, nejsou uvedeny konkrétní výsledky a není zřejmé, zda je odkaz na studii relevantní. Věty jsou vytržené z kontextu, v uvedených pasážích textu žádná protichůdná tvrzení nenacházejí. Přes realizaci výraznějších prohrábek by ve variantě 1 nebyla významně ohrožena stabilita dna. Určité nebezpečí by hrozilo v uvedeném krátkém úseku, a to by bylo možné eliminovat navrácením původní dnové dlažby po prohrábce, jak je v dokumentaci uvedeno. Metodika výzkumu je v dané studii dostatečně vysvětlena. Str. 275: Sedimentace suspendovaných částic (plavenin) v jezové zdrži PS Děčín při malých průtocích (a tedy vyšší úrovni přelivné hrany stupně) nebude výrazná, protože za této situace je i podstatně nižší koncentrace plavenin v toku. Toto tvrzení je podloženo pouze odhadem na základě zkušeností z jiného jezu, není však nijak odborně podloženo. Vzhledem k tomu, že na jiných místech dokumentace je uváděno, že Labe je zde charakterizováno poměrně vysokým prouděním, přičemž realizací PSD bude proudění významně ovlivněno, bylo by s podivem, kdyby ke zvýšení sedimentace nedošlo. Sedimentace v proudící vodě a sedimentace ve vodě prakticky stojaté musí být nutně jiná. Zde se autor dopouští omylu, když vodu v jezové zdrži považuje za stojatou. To dokazuje např. obr. 48 na str Odhad se zakládá na základě zkušeností z podobného jezu, informace jsou však k dispozici i z fyzikálního modelu s pohyblivým dnem, které tento odhad potvrzují. 15

16 WELL Consulting, s.r.o. Str. 276: Vliv na přírodní zdroje. Úspora přírodních zdrojů vlivem přesunu přepravovaného zboží ze silniční dopravy na vodní je přinejmenším sporná, vychází z předpokladu, že k tomuto přesunu dojde. U silniční dopravy je však oceňována především značná flexibilita místní i časová, kterou lodní doprava ani po realizaci PSD a dalších opatření nemůže nabídnout. Studie proveditelnosti [3] a v ní obsažená dopravní analýza dochází k opačnému závěru. Stále je řada komodit, které je efektivnější a ekonomičtější přepravovat pomocí lodní dopravy (obilniny, stavební materiály, velké investiční celky, ad.), v případě kontejnerové přepravy je to velmi široká paleta komodit. V rámci logistických řetězců není nejdůležitější flexibilita a rychlost, nýbrž pravidelnost a spolehlivost. Vlivy na faunu, floru a ekosystémy Str. 279: Vlivem varianty 1 dojde k zániku ploch periodicky obnažovaných štěrkopísčitých říčních náplavů a štěrkopísčitých částí dna vlivem jejich zaplavení v oblasti vzdutí. Vlivem prohrábky bude v oblasti pod plavebním stupněm v celém rozsahu prohrábek ovlivněno toto stanoviště poklesem hladiny povrchové i podzemní vody. Poklesy hladiny mohou způsobit zkrácení omočeného obvodu až o několik metrů, což se logicky nejvíce projeví na jesepních březích, kde zároveň dochází k největšímu rozvoji tohoto stanoviště. Tyto poklesy způsobí posun stanoviště blíže k středu toku a vlivem obnažení větší plochy dna a náplavů poskytne větší plochu pro jeho existenci. Z dokumentace jednoznačně vyplývá významné ovlivnění stanoviště přímým zaplavením nebo naopak odvodněním, navíc je opomenut vliv likvidace přirozeného charakteru a fungování toku. Dále je naznačeno rozšíření plochy stanoviště vlivem poklesu vody u prohrábek, toto tvrzení je však spíše zbožným přáním než předpokladem podloženým odbornými argumenty. Vlivy ve vzdutí i pod PSD jsou pro variantu 1 i 1B v dokumentaci popsány a důvody, proč bude při zaklesnutí hladiny obnažována větší plocha náplavu, jsou z popisu též zřejmé. Str. 280 ke stanovišti lužního lesa. K maximálnímu zaklesnutí hladiny 60 cm dojde těsně pod plavebním stupněm, což by ale nemělo způsobit destrukci stanoviště. Z jakých důvodů se autor dokumentace domnívá, že k destrukci stanoviště vlivem tak značného poklesu nedojde? Pro toto tvrzení nejsou uvedeny žádné argumenty. Lužní les představuje stanoviště, jehož výskyt je podmíněn vysokou hladinou podzemní vody, aktuální hladině podzemní vody na dané lokalitě pak odpovídá charakter lužního lesa. Na straně 280 dokumentace je uvedeno, že lužní porosty se vlivem zaklesnutí hladiny změní a na to navazuje v připomínce citovaná věta, která je ovšem takto samostatně silně vytržena z kontextu. Slovo destrukce odpovídá úplnému zničení, což při zaklesnutí hladiny vody v Labi o maximálně 60 cm opravdu nelze očekávat. Pouze podotýkáme, že uvedený text se vztahuje k variantě 1. V případě varianty 1B lze na základě výsledků matematického modelu předpokládat, že díky kombinaci výhonů s prohrábkou nedojde v úseku pod PSD k citelnému poklesu hladiny podzemní vody. 16

17 WELL Consulting, s.r.o. Str. 280: Plánované prohrábky budou znamenat dočasný zánik stanoviště dna, na které jsou vázány zejména bentické organismy. Vzhledem k vysoké dynamice této části toku by neměl být tento vliv fatální. Ovšem za předpokladu, že nebude docházet k této činnosti příliš často. Jak často budou prohrábky dna pro udržení požadované hloubky opakovány, není řečeno. Prakticky tedy nelze předpokládat žádnou frekvenci prohrábek a tedy ani to, že prohrábky nebudou mít na stanoviště dna fatální vliv. Na str. 280 jsou popisovány vlivy prohrábek realizovaných v rámci záměru. Nejsou míněny údržbové prohrábky. Údržbové prohrábky budou opakovány přibližně se stejnou frekvencí jako dosud - po průchodu větších povodní. Tuto frekvenci však nelze z pochopitelných důvodů předem stanovit. Str. 280: vliv zániku ploch stanovišť periodicky obnažovaných štěrkopísčitých říčních náplavů a štěrkopísčitých částí dna je zmírněn opatřeními úprav břehových zón plážováním ve sklonu cca 5 10% (levý břeh Labe nad horní rejdou PSD; pravý břeh Labe při ústí Ploučnice; pravý břeh Labe u Křešic a další) a dále managementem štěrku při údržbových pracích plavební dráhy v dotčeném úseku. Dopředu není jasné, zda budou plnit tato opatření očekávané funkce. Vzhledem k tomu, že se snažíme zcela umělými opatřeními nahradit přirozené procesy, je výsledek značně nejistý. Spíše než absolutní plochu stanoviště (dá-li se tomu tak u umělých náhražek říkat), je třeba chránit přirozené procesy vedoucí k jeho vzniku. Kdo bude zodpovědný, že se ukáže, že jmenovaná opatření nejsou účinná? Pokud by revitalizační a zmírňující opatření nebyla funkční (což o nich nelze v tomto okamžiku na základně vědeckých argumentů tvrdit), má orgán ochrany přírody pravomoc nařídit příslušné opatření - viz ust. 66 ZOPK. Zodpovědným subjektem je nositel záměru. Str. 281: S ohledem na výskyt významný druhů modráska (Maculinea telejus, Maculinea nausithous) je ve variantě 1B navrženo zavedení managementových opatření mozaikovitého kosení zbývajících lučních porostů s výskytem živných rostlin uvedených druhů Jak dlouho bude o jmenované porosty pečováno a z jakých zdrojů bude management hrazen? Management bude hrazen z prostředků investora, bude prováděn po dobu nejméně 6 let, po této době bude režim managementu upraven podle výsledků monitoringu. Str. 283: Úsek toku, který bude PSD ovlivněn, je vzhledem k velikosti vyskytujících se populací relativně krátký. PSD není jediným plánovaným opatřením pro zvýšení splavnosti Labe. Úsek ovlivněný PSD není z hlediska splavnosti Labe nejkritičtější a lze předpokládat budování dalších opatření. Argument, že PSD ovlivní rybí společenstva jen na krátkém úseku toku, je tak irelevantní. Dokumentace dále připouští, že nad PSD dojde vlivem zpomalení proudění ke snížení druhové pestrosti společenstev a změně relativního zastoupení jednotlivých druhů. Změny způsobené PSD v rybím společenstvu budou zjevně zásadní. 17

18 WELL Consulting, s.r.o. Žádná další opatření pro zvýšení splavnosti Labe nejsou zpracovateli dokumentace známa, a proto nemohla být posouzena. Vliv na rybí společenstva je popsán na příslušných místech dokumentace a podrobně také v expertním posudku uvedeném v příloze SP3. Reofilní druhy ryb se budou méně často nacházet v prostoru vzdutí tam, kde dojde k výraznějšímu zpomalení průtoku, tedy na úseku dlouhém cca 7 km. Str. 283: Reofilní druhy se většinou přesunou více po proudu a nebudou se zdržovat v pomalu tekoucí vodě vzdutí. Vzhledem k tomu, že výše po proudu jsou rybí společenstva dána dlouhodobým vývojem a tedy stabilizována, nebudou mít reofilní druhy kam se přesouvat a dojde spíše k celkovému poklesu jejich populací. Viz předchozí vypořádání. Str : Vliv na vydru říční a bobra evropského Bariérový efekt objektu PSD je efektivně eliminován oboustrannými migračními biokoridory. Nelze hovořit o eliminaci vlivu, maximálně o jeho zmírnění. PSD bude i přes realizaci migračních koridorů migrační bariérou nebo alespoň obtížně prostupným místem pro bobra. Není zřejmé, z jakých důvodů se autor připomínky domnívá, že navržené biokoridory budou pro bobra obtížně prostupné. Dokumentace dále jmenuje řadu závažných vlivů na rostliny a živočichy, přičemž je zjevné, že navržená zmírňující opatření řeší problémy jen velmi částečně. Celková změna druhového složení společenstev dna, vodního sloupce, litorálu i náplavů je po realizaci PSD nevyhnutelná. Ve zdrži ke změnám společenstva dojde a dokumentace a její přílohy toto blíže popisují. Str. 292 Vliv na zvláště chráněné druhy rostlin. Pro všechny dotčené druhy platí, že funkčnost navržených zmírňujících opatření je nejistá a nelze zaručit zachování populací při likvidaci původních stanovišť rostlin. Dokumentace uvádí, u kterých druhů je efekt opatření nejistý. U ostatních lze na základě dostupných informací očekávat, že navržená opatření patřičné podmínky rostlinám poskytnou. Str. 295: Velevrub malířský V úseku toku přímo dotčeném výstavbou jezu a prohrábkou zcela jistě nedojde k jeho vymizení. Předpokládat lze redistribuci populace do míst s vhodnými podmínkami. Vzhledem k minimálním možnostem migrace dospělých jedinců spíše než k redistribuci do vhodnějších míst dojde k úhynu jedinců z míst, kde se vlivem PSD změní podmínky na nevhodné. 18

19 WELL Consulting, s.r.o. Připomínka vychází z nepochopení, případně z nepozornosti při čtení dokumentace. Uvedená citace je vytržena z kontextu a v textu dokumentace jsou uvedeny i jiné mechanismy redistribuce. Str. 298: navíc existující lužní a břehové porosty byly významně poničeny povodní v roce 2002, částečně pak i následnou povodní v roce 2006, anebo jsou přestárlé. Povodně jsou přirozenou součástí dynamiky ekosystému lužního lesa a hovořit o nich jako o poškozujícím vlivu je irelevantní. V textu hodnocení je sice na několika místech komentován nevyhovující stav lužních porostů po povodních, není však pravdou, že by autor nepovažoval povodně za součást přirozeného vývoje lužních lesů. Autor konstatuje současný neutěšený stav fragmentů lužních porostů způsobený kromě roztroušeného stromového patra především náchylností porostů k invazím nepůvodních druhů rostlin. Stav porostů, ačkoli je v současnosti v raných fázích přirozené sukcese (především obnovy keřového patra), nelze považovat za uspokojivý. Nelze hodnotit pouze potenciál jednotlivých lokalit. Řeka Labe a celé její povodí je silně antropogenně ovlivňováno, antropogenní vlivy jednoznačně dominují. Při současném ponechávání území "přirozenému vývoji" jsme svědky "přirozené" sukcese, která vesměs spočívá v masivním rozvoji invazních druhů rostlin. Autor připomínky dále pomíjí fakt, že v daném případě nejsou dotčeny lužní lesy, ale lužní porosty. Les musí splňovat určité prostorové parametry. Tyto cca 60 let staré a víceméně liniové porosty vykazují podstatně jinou odolnost proti průchodu povodní, než lužní lesy. Zejména povodeň z roku 2002 byla historicky zdaleka největší doloženou povodní, která přes tyto porosty přešla, což nelze z hlediska dopadů bagatelizovat. Stanoviště poškozená povodněmi jsou pak ještě mnohem náchylnější k zarůstání invazními druhy rostlin. Tato problematika je podrobně popsána v samostatných přílohách SP04 a SP09 doplňku (WELL Consulting 2012). Str. 298: Modrásci Jako zmírňující opatření je navrženo přizpůsobení umístění staveniště a komunikace výskytu druhů a jejich živných rostlin a dále po dokončení stavby osetí travnatých ploch směsí s živnou rostlinou a provedení iniciačního transferu mravenců (Myrmica rubra atd.) včetně příslušného managementu kosením ve stanovených termínech respektujících fenologii Sanguisorba officinalis a vývojový cyklus druhů. Není zřejmé, jak chce autor dokumentace přizpůsobit umístění staveniště a komunikací, umístění zařízení staveniště PSD bude nutně vycházet z technologických potřeb a prohrábky budou dle údajů v dokumentaci realizovány z vody. Výsev živné rostliny a přenos hostitelských mravenců výskyt modrásků rozhodně nezaručuje. Druhy jsou na stanovištní podmínky náročnější a je složitější jim vhodné podmínky takto uměle zajistit. Účinek tohoto opatření je proto značně nejistý. Dále není jasně řečeno, o které plochy, kolik a jak bude pečováno ani z jakých zdrojů bude management hrazen. Staveniště a komunikace musí být plošně definovány tak, aby došlo k co nejmenšímu dotčení luk s výskytem modrásků. Technologické potřeby je možné řešit různými způsoby. Úspěšnost založení modráskových luk je doložena např. na Slavíkových ostrovech. Obnova a rekonstrukce mezofilních lučních porostů je standardně metodicky rozpracována a to i v případě druhově bohatých porostů (Bělokarpatské louky). Podobně je popsán i potřebný management modráskových luk - zejména vhodný způsob sečení. O které plochy konkrétně půjde, bude stanoveno v další fázi projektové dokumentace. Management 19

20 WELL Consulting, s.r.o. musí být hrazen z prostředků investora, orgány ochrany přírody ho mohou dále definovat a vyžadovat. U všech živočišných druhů je v dokumentaci velmi vyzdvihován pozitivní vliv zmírňujících a revitalizačních opatření. Jejich účinnost je ovšem nejistá a v některých případech je možné pochybovat o tom, zda budou skutečně realizována, jako např. výsadby nových lesních porostů na březích. Není jasné, zda byla opatření projednána a odsouhlasena správcem toku a je tedy jisté, že umožní jejich realizaci. Dokumentace uvádí, u kterých druhů je efekt opatření nejistý. U ostatních lze na základě dostupných informací očekávat, že navržená opatření patřičné podmínky živočichům poskytnou. Opatření jsou podrobně a pravidelně projednávána jak se správcem toku, tak s představiteli města Děčín. Str. 301: Vlivem varianty 0 bude ovlivněn ekosystém říční nivy především rozsáhlými invazemi nepůvodních druhů, případně ruderalizací stanovišť v závislosti na negativním vlivu ničivých povodní (především v roce 2002). Povodně k říčnímu ekosystému jednoznačně patří a jsou přirozenou součástí dynamiky toku. Nelze tedy na ně z hlediska ochrany přírody nahlížet jako na nežádoucí. Co se týče invazních druhů, tento problém je na celém našem území a PSD jej ani v povodí Labe nevyřeší. Uvedené zásahy proti invazním rostlinám nejsou nijak specifikovány a navíc budou časově omezené. Po jejich skončení se invazní druhy (pokud budou vůbec vyhubeny) znovu vrátí, jejich další management již navrhován není. K povodním viz vypořádání na předchozí straně. Managementová opatření musí být rozpracována dále, což je v dokumentaci EIA uvedeno. Po zapojení porostů na revitalizovaných územích bude rozvoj invazních rostlin poměrně limitován. Situace by i po ukončení managementu byla lepší, než v současné době, kdy management v podstatě úplně chybí a lužní porosty jsou silně fragmentované, v podstatě liniové a prosvětlené. Str. 302: Bariérový efekt je v profilu PSD oboustranně řešen migračními koridory. Přes umožnění migrace ryb přechody bude bariérový efekt PSD mít vliv na ekosystém řeky. Ne všechny organismy, které by jinak profilem PSD migrovali, rybí přechody najdou a využijí. Žádné ze zmírňujících opatření neřeší ani nemohou vyřešit další vlivy PSD na ekosystém vodního toku zpomalení proudění v oblasti vzdutí, změny kyslíkových poměrů, změny režimu sedimentace a plavenin, promíchání vod ze všech částí řeky (dno, povrch, střed proudu, okraje). Tyto vlivy jsou v dokumentaci podrobně popsány zejména v kapitolách D.I.4-7. Dokumentace i doplněk dochází k závěru, že lokální negativní vlivy aktivní varianty 1B nepřeváží lokální, regionální a nadregionálníí negativní vlivy nulové varianty. Str : Vlivy na zvláště chráněná území jsou vyhodnoceny zcela nedostatečně, dokumentace se omezuje na vyjmenování dotčených ploch. Vlivy na zachování přirozených funkcí všech ekosystémových složek ZCHÚ, celistvost, hlavní předměty ochrany nejsou nijak hodnoceny. Dalo by se sice konstatovat, že jednotlivé vlivy byly již diskutovány v předchozích kapitolách, 20