zplodiny nad Ostravou

Transkript

1 Rozhovor s Mary Taylorovou Jezy Labe 2 nespasí 4 Jedovaté zplodiny 5 nad Ostravou Z unikátního jezera udûlali skládku 6 ARNIKUM Kdy skonãí válka proti stromûm? âeská inspekce Ïivotního prostfiedí je zahlcena - 90 % pfiípadû, které musejí inspektofii fie it, souvisí s kácením stromû. Jde bezesporu o jeden z nejváïnûj ích problémû dne ka, fiíká Tomá Mafiík z inspekce. Kácením niãíme biotopy ÏivoãichÛ i prostfiedí pro Ïivot ãlovûka. V brzké dobû se lep í zákon na ochranu stromû zfiejmû prosadit nepodafií. Zatím tedy nezb vá neï si peãlivû v ímat svého okolí a stromy, které tam zbyly, dûslednû bránit. Kdo zná dobfie Bfievnovsk klá ter v Praze, nemûïe si nev imnout chybûjících stromû. Celá alej stalet ch lip zmizela a místo nich jsou podél cesty nové stromky, úzké tyãky s pár vût vkami. Stromy byly staré, padaly z nich vûtve, fiíká správce klá - tera Petr Linhart a opat Petr Siosztronek mu pfiitakává. Tomá Mafiík z âeské inspekce Ïivotního prostfiedí ale jejich argumenty odmítá: Nûktefií lidé a firmy vedou totální Strom na obrázku mûl b t spolu s fiadou ostatních pokácen. Luká Matûjka z Arniky a dal í obyvatelé pfiilehlého domu s tím nesouhlasili a úãastnili se fiízení o stavbû zdi. V sledkem je dohoda o zachování stromû a pfiípadné v sadbû nov ch na stejném místû, pokud by nûkteré z javorû stavbu nepfieãkaly. Foto Arnika: Luká Matûjka válku proti stromûm. Po celé republice se kácejí zdravé stromy, ãasto bez dûvodu. Dfiíve by nûco takového bylo nepfiedstavitelné. Stromy i aleje dotváfiejí charakter mûst i typickou ãeskou krajinu a jejich kácením se ochuzujeme o ãást odkazu pfiedkû. Vykácení historické aleje u Bfievnovského klá tera je jedním z nejkfiiklavûj ích pfiípadû, které inspekce v poslední dobû fie ila. Kácelo se i pfies v slovn zákaz inspektorû. Firmû, která spou È provedla, hrozí pokuta aï do milionu korun, arciopatství dokonce dvoumilionová pokuta, a správce klá tera vy etfiuje policie. Tato kauza je ale jen vrcholkem ledovce. ZÛstaÀme je tû chvíli v Praze 6, aby byl zfiejmûj í rozsah probíhajícího taïení proti stromûm. Radnice zde chce vykácet stromofiadí v esti ulicích a jeden cel park. KvÛli v stavbû dálniãního tunelu má zmizet dal ích tisíc stromû podél stavby a 40 tisíc ãtvereãních metrû kefiû. Aãkoliv oficiálnû se kácení zdûvodàuje stáfiím a patn m stavem stromû, skuteãnost je jiná. Stromy mají ustoupit pfiedev ím narûstajícímu automobilismu. Zákon sice pfiedpokládá, Ïe kdyï chce nûkdo kácet, mûl by také sázet, skuteãnost je ale vût inou jiná. Zmínûná Praha 6 plánuje vysadit sotva ãtvrtinu poãtu stromû oproti tûm, které pokácí. pokraãování na str. 3 3 ČTVRTLETNÍK SDRUŽENÍ ARNIKA Za pût minut dvanáct Dlouhá léta se pokou ím pfiehlí- Ïet oznaãování lidí z ekologick ch hnutí za ekoteroristy, protoïe je z podstaty tohoto slova nesmyslné. Terorismus staví na násiln ch ãinech. Ekologická hnutí nebo lépe environmentalisté, jak se tûmto lidem fiíká v zemích oznaãovan ch jako Západ, vyznávají v naprosté vût inû nenásilí. âlovûk, kter napsal pod zkratkou JAG na Neviditelném psu kritiku anket Ropák roku a Zelená perla, v ak vidí, Ïe Evropu obchází stra idlo tzv. ekologismu: Ekologisté nejsou inkvizice, a tak Václava Klause (zatím) upálit nemohou. Ale aspoà jej sv mi hloup mi cenami stavûjí na pran fi BohuÏel, nacisté a komunisté také zaãínali vefiejn m ostouzením sobû nepohodln ch osob, aby jejich zloãiny nakonec pfiinesly nesmírné utrpení a smrt desítek milionû lidí. Václav Klaus kandidoval na Ropáka knihou Modrá nikoli zelená planeta a Zelenou perlu vyhrál v rokem Îádné niãení planety nevidím, nikdy v Ïivotû jsem nevidûl a nemyslím, Ïe nûjak váïn a rozumn ãlovûk by to mohl fiíci. Pfii ãetbû obhájce práv na eho pana prezidenta jsem se zamyslel nad tím, co provázelo nacismus a komunismus? Touha uchopit moc, ovládnout osobní Ïivot jednotlivcû, vytváfiení obrazu nepfiítele - tfiídního nebo rasového. A v neposlední fiadû populismus. Tak mne tak napadlo a co ekonomismus? Jindfiich Petrlík ãlen rady Arniky

2 2 ROZHOVOR Nejen o kampani Factory Watch s Mary Taylorovou Mary Taylorová, ãlenka anglické poboãky organizace Pfiátelé Zemû, se zab vá ekologií a Ïivotním prostfiedím jiï mnoho rokû. Nás zajímala pfiedev ím její práce v devadesát ch letech, kdy ve Velké Británii vedla kampaà Factory Watch zamûfienou na sledování zneãi ÈovatelÛ Ïivotního prostfiedí a zvefiejàování údajû z registrû zneãi Èování. Kdy Pfiátelé Zemû (FOE) s kampaní Factory Watch zaãali a jaké byly její hlavní cíle? Jej, tak to uï nûjak ten pátek bude! O prûmyslové zneãi tûní jsme se zaãali zajímat na zaãátku devadesát ch let. KampaÀ byla rozdûlená do dvou smûrû, které logicky vyvstaly z tehdej í situace. Jedním z nich bylo omezit zneãi tûní a tím druh m zlep it pfiístup k informacím. Internetové stránky Factory Watch byly poprvé spu tûny v roce kdy pfiístup k internetu nebyl tak roz ífien jako nyní, takïe umístit oficiální informace na web, jak jsme to udûlali my, bylo docela revoluãní. KampaÀ jsme vedli také za redukci vypou tûní látek, které zpûsobují rakovinu a vûnovali jsme se i ekologicko-právní problematice. Dosáhli jste toho, oã jste usilovali? Co podle Vás bylo nejvût ím úspûchem kampanû? Pro mû jsou ústfiední tfii vûci. Tou první bylo publikování dat na internetu. Informace byly sice pfiístupné, ale jen na papífie a k vefiejnosti se dostávaly skrze rûzné úfiady. UÏ jen to, Ïe jsem jednoho dne mûla data pfievedená do elektronické formy, bylo samo o sobû prûlomové. Pak pfii la na fiadu my lenka umístit údaje na internet vãetnû interaktivních map a moïnosti vyhledávání pomocí po tovních smûrovacích ãísel. Dnes uï je takov postup standardní, ale v té dobû lo o první vyu- Ïití internetu pro takov druh informací o zneãi tûní. Zvefiejnûní dat se stalo malou senzací, o kterou se zajímala v echna hlavní média a jenï ponûkud okovala státní úfiedníky kontrolující zneãi Èování (tehdy mûli pouze jeden poãítaã s pfiístupem k internetu!). Dal ím úspûchem bylo sníïení karcinogenních látek vypou tûn ch hlavními podniky. Mezi léty 1998 a 2002 lo o 48%. Pfiesto se dál rok co rok vypou tí nûkolik tisíc tun tûchto látek. A koneãnû, porovnali jsme data o zneãi tûní a umístûní podniku s pfiíjmem domácností. V sledek anal zy ukázal na do oãí bijící propojení mezi chud ími domácnostmi a blízkostí továren a podnikû produkujících karcinogenní látky. Pro nejchud í domácnosti bylo mnohem pravdûpodobnûj í, Ïe se v jejich sousedství nachází továrna nebo podnik vypou tûjící prûmyslové zneãi tûní. To donutilo ministry, aby se zaãali o problém zajímat, a také vznikl urãit tlak na prûmyslové podniky a autority mající na starosti zneãi tûní, aby celou záleïitost vysvûtlily a nûco s ní udûlaly. Proã Pfiátelé Zemû kampaà Factory Watch ukonãili? Vûnujete se nûjak m zpûsobem tûmto problémûm i nadále? Zaãali jsme pracovat na legislativû ohlednû chemick ch látek v EU - REACH (Registrace, Evaluace a Autorizace CHemick ch látek) - a to se stalo na í hlavní náplní. Nûkteré anal zy bylo také problematiãtûj í opakovat, protoïe se mûnil soubor vstupních dat - urãité chemické látky byly napfiíklad z registru vypu - tûny. Také jsme více sv ch aktivit pfiesunuli na téma klimatick ch zmûn. Stále ale máme nûkolik místních aktivistû, ktefií se prûmyslov m zneãi tûním zab vají, a ná právní t m pomáhá lidem, jeï potkaly nûjaké komplikace spojené s danou problematikou. Nûkteré podniky v âeské republice rozdûlují své provozy na víc právních subjektû, aby nemusely plnit tak pfiísné limity. Jedním z nich je napfiíklad Kronospan s velkou továrnou v Jihlavû. Máte podobné problémy i ve Velké Británii? Podniky se u nás rozdûlují a prodávají opravdu hodnû, takïe vystopovat komu patfií, mûïe b t dost nároãné. Je to dûleïité pfiedev ím pfii hledání právní odpovûdnosti. Dokazování, Ïe konkrétní spoleãnost zpûsobila sv m zneãi tûním nûkomu urãitou újmu, napfiíklad zdravotní problémy, u nás není vûbec snadné. Dokonce i pro lidi, ktefií byli bûhem své práce vystaveni úãinku chemick ch látek, je tûïké domoci se práva na od kodnûní. Mary Taylorová: Akce jednotlivcû se opravdu poãítají, ale lep í je, kdyï politici souãasnû vûdí, oã lidé usilují, a pocièují jejich tlak. Foto: Archiv Mary Taylorové Na ím dal ím problémem je, Ïe ãeské zákony zaostávají za informacemi z v zkumû o úãincích chemick ch látek na lidské zdraví. Napfiíklad styren nebo formaldehyd jsou dle Mezinárodní agentury pro v zkum rakoviny (IARC) karcinogenní látky, nikoliv uï ale dle ãesk ch zákonû. Podniky vypou tûjící tyto a podobné chemikálie pak tvrdí, Ïe jsou ne kodné. Jaká je situace ve Va í zemi? TûÏko se nûkdo bude pfiít s IARC a jejich klasifikací, ústfiedním bodem rozepfií ale je posuzování úrovnû expozice - vystavení chemick m látkám, vliv pûsobení více látek najednou apod. Napfiíklad benzen je znám m karcinogenem, ale stále se pfiidává do benzínu, takïe je jeho úãinkûm vystaven kaïd. Díky své práci na legislativû REACH také vím, Ïe mnoho bûïn ch domácích pfiedmûtû - od pohovek a kuchyàsk ch linek aï po poãítaãe - obsahuje podezfielé nebo kodlivé chemické látky. pokraãování na str. 3 3

3 REPORTÁÎ 3 3 pokraãování ze strany 2 Nyní jste jednou z vûdãích postav kampanû FOE zab vající se zmûnami klimatu a energií. Na ãem zrovna pracujete? Zmûna klimatu se stává natolik naléhav m problémem, Ïe kvûli nûmu i patnû spím. Nyní usilujeme o to, aby globální oteplování nepfiesáhlo dva stupnû Celsia, pfiesto ale mûïeme s velkou pravdûpodobností oãekávat váïné - a nesmírnû nespravedlivé - následky. (Pozn. redakce: Oficiální politikou EU vãetnû Velké Británie je snaha udrïet rûst globální teploty pod 2 stupni Celsia.) Mnoho chud ích zemí, které nesou jen minimální díl viny, bude kvûli zmûnám klimatu velmi trpût. Mojí prací je pfiedev ím hledání energetick ch alternativ a fie ení, které nás zbaví závislosti na fosilních palivech. Jde napfiíklad o vûtrnou, vodní, pfiílivovou a solární energii. Velká Británie má tûchto zdrojû dostatek, ale pochází z nich pouze 2 % z celkového poãtu vyrobené energie. Na závûr si dovolím trochu osobní otázku. Jak jste se vûbec ke své práci dostala? Jak se z ãlovûka stane profesionální zastánce Ïivotního prostfiedí? Jako dítû jsem milovala divoké kvûtiny a pfiírodu! To mû pozdûji pfiivedlo k biologii a biochemii, kter m jsem se vûnovala nûkolik let. KdyÏ mi bylo kolem tfiicítky, tak mû zaãala práce v laboratofii trochu nudit. Jako dobrovolnice jsem se pfiipojila k místní poboãce Pfiátel Zemû a uvûdomila si, Ïe mám uïiteãné znalosti, které zde mohu uplatnit. Také se mi velmi zalíbil ten mix politiky, Ïivotního prostfiedí, práva a vûdy. Máte nûjaké Ïivotní motto ãi my lenku, která vás provází Ïivotem? Akce jednotlivcû se opravdu poãítají, ale lep í je, kdyï politici souãasnû vûdí, oã lidé usilují, a pocièují jejich tlak. 3 pokraãování ze strany 1 Mûsta v âesku se dusí Nad obzor vyãnívá temná silueta Hradãan, jak místní pfiezdívají vysok m pecím Vítkovick ch Ïelezáren, a cel obzor se ztrácí v koufiovém oparu. Zde, v Ostravû, d chají lidé nejvíce zneãi tûn vzduch z celé republiky. Zatímco v Praze se lidé dusí kvûli autûm, na Ostravsku hlavnû kvûli vysoké koncentraci prûmyslov ch podnikû. Je absurdní, Ïe se ve mûstû uï nûkolik let systematicky kácejí parky i stromofiadí, zabírají se zelené plochy, fiíká Helena VáÀová, dlouholetá spolupracovnice ostravské poboãky Arniky, která zachránila pfied vykácením desítky stromû. Pfii tak katastrofálním stavu ovzdu í jsou stromy nepostradatelné, aby imisní zátûï alespoà trochu kompenzovaly. Politikové to v ak stále je tû nechápou, fiíká VáÀová. Právû nyní chtûjí úfiady pokácet více neï dvû stû stromû v Komenského sadech. Stále jsou ohroïeny desítky zdrav ch stromû v památkové zónû Poruba, dal í zámûry pfiib vají v jin ch ãástech mûsta. Ne var kácení se roz ifiuje po celém kraji. Napfiíklad v opavském mûstském parku má padnout více neï ãtyfii sta stromû, dfievin se zbavuje i Bru perk, ãasto se kácejí staleté stromy na hfibitovech. Za poslední roky padly stovky stromû ve v ech ãástech mûsta Ostravy. Dohromady jsou to tisíce vykácen ch stromû. A dûvody? Velmi podobné jako v Praze. Stromy jsou pr staré, pfiekáïejí nov m stavbám a auta nemají kde parkovat. Zachrání stromy ministerstvo? Po loàské zimû, kdy se kvûli mírnému poãasí silniãáfii vrhli místo údrïby silnic na kácení stromofiadí podél cest a zniãili stovky krásn ch stromû, se objevila nadûje. Ministerstvo Ïivotního prostfiedí pfiiznalo, Ïe problém je váïn, a zaãalo pracovat na zpfiísnûní paragrafû chránících stromy. Nyní se ale zdá, Ïe projednávání ustrnulo na mrtvém bodû a nov zákon je v nedohlednu. Více informací: Martin Skalsk Stromy zachycují nebezpeãn prach Na zaãátku tohoto roku byla zvefiejnûna studie, která poukazuje na dal í v znamnou funkci stromû ve mûstech. Dobr ch vlastností mají stromy nûkolik: omezují hluk, bûhem teplého poãasí v znamnû ochlazují své okolí, mají vliv na du evní pohodu lidí, vytváfiejí kyslík a také dokáïí zachycovat nebezpeãn prach. Pfiesnûji fieãeno prachové ãástice men í neï deset mikrometrû - PM10. Nadmûrné pûsobení polétavého prachu mûïe po kozovat d chací ústrojí. Hlavní nebezpeãnost ale spoãívá v jeho sloïení. Na povrch tûchto ãástic se totiï váïe fiada nebezpeãn ch látek (organické látky, tûïké kovy apod.), které se vdechováním prachu dostávají do lidského tûla. Vy í koncentrace PM10 jsou pfiedev ím u zdrojû jeho vzniku napfi. v sousedství tûïebních nebo cementáfisk ch provozû, ale také ve mûstech, kde je roz ífiena automobilová doprava. Stromy zachycují prachové ãástice na sv ch listech nebo jehlicích. Jejich schopnost ãistit vzduch je tedy odvislá od stáfií a velikosti. Studie, kterou vydala Evropská komise, byla zamûfiena na mûsta ve Velké Británii. Její autofii odhadují, Ïe jen v Glasgowû polapí stromy z ovzdu í kaïd rok témûfi pût tun ãástic PM10. Vysazování stromû tedy lze v raznû pfiispût ke kvalitû mûstského ovzdu í. V tomtéï mûstû by napfiíklad roz ífiení zelenû z dne ních necel ch ãtyfi procent plochy mûsta na osm procent jeho rozlohy znamenalo estiprocentní pokles koncentrací PM10. Kdybychom osadili ãtvrtinu voln ch ploch v na ich mûstech stromy, prûmûrné koncentrace nebezpeãného prachu by poklesly o dvû aï deset procent.

4 4 program OCHRANA P ÍRODY Jezy na Labi jsou znaãnû rizikovou investicí Tok Labe od Stfiekova u Ústí nad Labem po státní hranici s Nûmeckem má v jimeãn charakter. PfiibliÏnû ãtyfiicet kilometrû dlouhou ãást fieky nerozdûlují Ïádné pfiíãné vodohospodáfiské stavby, takïe zde vzniklo unikátní Ïivotní prostfiedí pro rostliny a Ïivoãichy. S jezy, o jejichï stavbû se nyní jedná, by v jimeãnost daného úseku vzala za své. Navíc není vûbec jisté, zda by jejich stavbou do lo k vyfie ení splavnosti fieky a k navrácení nemalé investice. Zaãátkem roku pofiádala Arnika spolu s nûmeckou nevládní organizací BUND semináfi o budoucnosti Labe. Jedním z úãastníkû konference byl poslanec saského parlamentu za stranu Zelen ch Johannes Lichdi, kter souãasnou situaci komentoval takto: V Labi ub vá vody a v Nûmecku proto nelze dosáhnout jeho celoroãní splavnosti. Nûmecká vláda nebude stavût jezy ani jiné stavby, protoïe by se to nevyplatilo. Obdobn postoj mûl i Pavel Treml z V zkumného ústavu vodohospofiádského T. G. Masaryka: Na základû dlouhodob ch mûfiení pfiedpokládáme, Ïe vody v Labi bude stále ménû. Nové jezy zfiejmû nedokáïí lodní dopravû nijak pomoci, nanejv kompenzují úbytek vody zpûsoben poãasím. Nûktefií odborníci tvrdí, Ïe spí e by se mûly pfiizpûsobit lodû neï fieka. Velk m problémem je také celkov úpadek zájmu o vnitrostátní lodní dopravu, kter se net ká jen âeské republiky. I pfies tyto a mnohé dal í argumenty editelství vodních cest na stavbû jezû trvá. Zda se nakonec betonovat bude ãi nikoliv, ale zatím nikdo neví. V pfiípadû dûãínského jezu se zpracovává dokumentace o vlivech stavby na Ïivotní prostfiedí tzv. EIA. Na stavbu tfiíkilometrového kanálu u Pfielouãe a nové plavební komory nebyla ministerstvem Ïivotního prostfiedí udûlena v jimka kvûli chránûn m ÏivoãichÛm a rostlinám. Jen jez u Dûãína by mûl stát více neï sto miliónû eur a jeho financování by lo pfiedev ím z evropsk ch fondû a vefiejného rozpoãtu na í republiky. Na nesmyslnost zámûru upravit splavnost Labe poukázal i Ïebfiíãek padesáti projektû, které nejvíce po kodí Ïivotní prostfiedí stfiední Evropy, sestaven organizacemi CEE Bankwatch Network a Pfiátelé Zemû. Dûãínsk jez se totiï stal jednou z ocenûn ch staveb. T m Bofiena chystá víkendov tábor Jednou z aktivit Arniky je snaha o zachování druhové rozmanitosti pfiírody. Souãástí sdruïení je i T m Bofiena, kter se stará o vybrané pozemky v âeském stfiedohofií s v skytem chránûn ch a ohroïen ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. Od leto ního roku pfiibyl k jeho dosavadní pronajaté lokalitû pod Lipskou horou pozemek pod vrchem KaÀkov nedaleko obce Îelenice. Seznámit se s ochranou pestrosti fauny a flóry pfiímo v terénu mûïete napfiíklad na pfiipravovaném víkendovém tábofie, kam v echny zájemce srdeãnû zveme. Novû získan pozemek není pro Bofienu neznám, neboè na tuto lokalitu jiï v minulosti pfiestûhovala nûkolik ohroïen ch druhû rostlin. Patfií mezi nû napfiíklad len Ïlut nebo hvûzdnice chlumní. Pátráním v katastrálních mapách se podafiilo zjistit, Ïe vût í ãást zmiàovaného území vlastní právû obec Îelenice. Po jednání se starostou obce se T mu Bofiena podafiilo dohodnout na správû pozemku, takïe bude moci peãovat i o dal í ohroïené druhy, které se na nûm vyskytují. a rozrostl se o nov pozemek V pfiedchozích letech probíhala péãe o pozemky pfiedev ím formou jednodenních akcí, na nichï ale úãastníci nemûli moïnost lépe se seznámit s krajinou âeského stfiedohofií a strávit zde svûj voln ãas i jin m zpûsobem neï jen prací. T m Bofiena bude proto jiï podruhé pofiádat víkendov tábor, jehoï souãástí budou i v lety a dal í zajímavé aktivity. Mûl by se, podobnû jako v minulém roce, konat opût koncem srpna ãi zaãátkem záfií. O pfiesném termínu konání a programu tábora budou zájemci pfiedem informováni na webov ch stránkách Arniky nebo mohou napsat na borena@arnika.org. Chcete-li udûlat pro ochranu pfiírody nûco konkrétního a poznat nové lidi, pak si ná tábor nenechte ujít. Franti ek Kraus Lokalita pod vrchem KaÀkov nebyla jedinou, o níï se T m Bofiena zajímal. Bûhem loàského roku probûhlo pomûrné rozsáhlé mapování území v oblasti âeského stfiedohofií, kde byly zji tûny ohroïené druhy rostlin, o které není náleïitû postaráno. Po mapování a zji tûní vlastníkû tûchto lokalit následovalo jejich oslovení. Jednání o získání nûkter ch z pozemkû pod patronát stále probíhají. Doufejme tedy, Ïe lokalita u Îelenic není poslední, kterou T m Bofiena získal. Snímek z v letu loàského tábora Bofieny na Lipskou horu. Foto: Franti ek Kraus

5 program TOXICKÉ LÁTKY A ODPADY 5 âist vzduch je pro Ostravu stále nedostiïn m luxusem Obãané se na sdruïení Arnika obracejí pfiedev ím kvûli ochranû pfiírody. Ostravská poboãka se v ak ãím dál ãastûji pot ká s dotazy ohlednû kvality mûstského ovzdu í. Lidé nejãastûji zajímá, nakolik zneãi tûné ovzdu í ohroïuje jejich zdraví, a zda proti tomu mohou nûco udûlat, fiíká Helena VáÀová z Arniky v Ostravû. Podle posledních údajû z Integrovaného registru zneãi Èování (IRZ) je Moravskoslezsk kraj zasaïen prûmyslov m zneãi tûním nejvíc v celé âr. V Ïebfiíãcích, které Arnika vypracovala dle dat nahlá en ch jednotliv mi zneãi Èovateli, je na tom nejhûfi napfiíklad ohlednû únikû tzv. reprotoxick ch látek (ohro- Ïujících reprodukci). Kraj Petra Bezruãe vítûzí i v Ïebfiíãku rakovinotvorn ch látek a v souãtu produkce skleníkov ch plynû je hned druh nejhor í. Tento stav se samozfiejmû musí podepsat na zdraví obyvatel. Nûkteré konkrétní dûkazy jiï existují. Zaãátkem dubna vydal Zdravotní ústav se sídlem v Ostravû zprávu o studii, která v minulém roce monitorovala stav Ïivotního prostfiedí v ostravsk ch ãástech Radvanice a Bartovice. V závûru zprávy je pfiímo uvedeno, Ïe lidé Ïijící ve sledovan ch oblastech jsou vystaveni vysokému aï nepfiijatelnému zdravotnímu riziku a zejména u tûch, ktefií Ïijí v lokalitû cel Ïivot, se mohou projevit zdravotní problémy. TatáÏ studie mimo jiné upozoràuje na zv en v skyt respiraãních onemocnûní u dûtí nebo kontaminaci pûdy a vody v dan ch oblastech tûïk mi kovy. Dal ím velk m problémem Ostravska je nedodrïování limitních hodnot pro polétav prach (PM10 a PM2,5), ale také pro polyaromatické uhlovodíky a jiné látky. Jen v roce 2007 byl povolen denní limit pro PM10 pfiekroãen ve 217 dnech a pfiitom maximální povolené pfiekroãení tohoto limitu je 35 dní bûhem jednoho celého roku. Za pûvodce souãasného stavu ovzdu í nad Ostravou b vá oznaãován oceláfisk podnik Arcelor Mittal Steel Ostrava a.s., kter vévodí i statistikám v IRZ. Stál ch zdrojû prûmyslového zneãi tûní je ale v kraji mnohem víc. Velk podíl na situaci má ãasto opomíjená automobilová doprava a nezanedbatelné je také zneãi tûní z prûmyslového jihu Polska. Pfiíãinou dlouhodobû patného vzduchu v kraji je tedy koncentrace velkého mnoïství zdrojû v jedné oblasti. Náprava proto nebude snadná, coï pfiedeslal i prûbûh konference o kvalitû ovzdu í, která se konala 14. dubna. Zástupci mûsta, kraje, Ministerstva Ïivotního prostfiedí âr (MÎP), hygienici a dal í se shodli na faktu, Ïe problematiku ovzdu- í je potfieba urychlenû fie it. Místy v ak docházelo k pfiehazování horkého bramboru, zvlá tû kdyï kraj tvrdil, Ïe udûlal co mohl a nyní je fiada na MÎP, aby zpfiísnilo zákonné limity. To naopak upozornilo, Ïe silné nástroje (jako napfiíklad integrovaná povolení), které mohou situaci pfiíznivû ovlivnit, má v rukou kraj. Jak ov em podotkli nûktefií z pfiedná ejících, problém se net ká jen emisních limitû, ale zejména imisí - celkového mnoïství zneãi Èujících látek v ovzdu í. NeboÈ i kdyï jednotlivé podniky emisní limity plní, tak v souãtu sv mi zplodinami dûlají zejména oni z Ostravy mûsto, kde se ned chá lehce. Dal í informace o nejvût ích zneãi Èovatelích i nebezpeãn ch látkách najdete na: Vendula Kubaãáková Arnika vydala mapu v skytu toxick ch látek v âr Koncem kvûtna si Arnika pfiipomnûla v roãí podepsání Stockholmské úmluvy. Z dohody, kterou pfiijala i âr, vypl vá pro signatáfiské zemû závazek zakázat nebo alespoà radikálnû omezit pouïívání a v robu dvanácti vybran ch perzistentních organick ch látek (POPs). Dioxiny, DDT, polychlorované bifenyly a dal í POPs patfií vûbec k tomu nejtoxiãtûj ímu, co ãlovûk kdy vyprodukoval. Arnika nyní vydává mapu, která ukazuje, kde se u nás tyto látky pouïívaly. Nabízí i informace o v sledcích jejich monitoringu, kter provádí fiada státních orgánû a dal ích organizací vãetnû Arniky. Dfiíve byly mnohé z tûchto látek velebeny pro své uïivatelské vlastnosti. Polychlorované bifenyly se napfiíklad pouïívaly i ve rtûnkách. Pozdûji se ale zaãalo zji Èovat, Ïe tyto zázraky vûdy zpûsobují nenávratné kody na pfiírodû i lidském zdraví. Nûkteré z nich podporují vznik rakoviny, sniïují plodnost nebo omezují v kon imunitního systému. Jeden z tvûrcû mapy, Ing. Milan Havel, k tomu dodává: Velk m problémem tûchto látek je kromû jejich toxicity schopnost dlouho pfietrvávat v Ïivotním prostfiedí. Navíc se hromadí v Ïiv ch organismech, zejména v jejich tukov ch tkáních, neboè nejsou rozpustné ve vodû. V podobû zdravého rybího masa je proto mûïete mít i na svém talífii. V skyt POPs byl mûfien v rûzn ch sloïkách Ïivotního prostfiedí, napfi. ve vodû, v pûdû, ale i v lidské krvi nebo v matefiském mléku. Mapa perzistentních organick ch látek v âr ukazuje také zdroje jejich únikû. Jsou jimi chemické provozy, spalovny odpadû, rûzné havárie, poïáry a dal í. Na e publikace by mohla pomoci vyuãujícím ekologické v chovy i dal ích pfiedmûtû. Dobfie totiï znázoràuje, Ïe problematika toxick ch látek se bohuïel t ká i nás. POPs jsou nemil m dûdictvím, s nímï se budou muset na e dûti vyrovnat, dodává Milan Havel.

6 6 CENTRUM PRO PODPORU OBâANÒ Pardubické tiky v mikulovickém jezírku Poprvé za svoji existenci rozhoduje Okresní soud v Pardubicích o trestném ãinu ohroïení Ïivotního prostfiedí. Verdikt padne ke konci kvûtna a aè uï bude znít jakkoli, to Ïe pfiípad skonãil u soudu, je ojedinûlé celorepublikovû. Státní Ïalobkynû viní Luìka Zahradníka za nepovolené zaváïení jezera v Mikulovicích, kde se vyskytovaly ohroïené druhy obojïivelníkû. Bez místního ekologického sdruïení, kterému CEPO poskytuje nûkolik let pomoc, by se Ïádn soud nekonal. A jezero, na jehoï zbytku pfieïívá zlomek zvlá tû chránûn ch Ïab, by neexistovalo. PÛvodním vlastníkem lokality byla cihelna - státní podnik, kter v pol. 90. let zkrachoval. Jeho likvidátorem byl do roku 2002 souãasn primátor Pardubic a senátor za ODS Ing. Jifií Stfiíteck. Ve vedení cihelny pûsobila i JUDr. árka Línková, manïelka vícehejtmana Pardubického kraje, která pozdûji zaãala pfiipravovat realizaci skládky. UÏ jako jednatelka firmy ESSOR pfiesvûdãila obec, aby zmûnila územní plán, a katolickou církev, aby pozemky vrácené v restituci dala k dispozici. V roce 1997 byla spoleãnost ESSOR pfiejmenována na PPS a jména spoleãností propojen ch se skládkou se mûnila je tû nûkolikrát. Spoleãníkem a jednatelem vût iny z nich, vãetnû té poslední - Skládky-Elzet s. r. o., byl, resp. je, Ing. Ludûk Zahradník. Pardubick magistrát zaváïení jezera odpadem toleroval, neboè pr ne lo o skládkování, ale o pfiípravu skládky. Za skládkování by Zahradník musel platit poplatky obci, takto naopak peníze inkasoval. Nedlouho po povolení skládky umístil Pardubick kraj doprostfied jezera silnici I. tfiídy. Spoleãnost Zahradníka tak dostala dal í peníze jako náhradu za omezení podnikání. Pozdûji se ale ukázalo, Ïe v lokalitû Ïije nûkolik druhû chránûn ch ÏivoãichÛ, jejichï v skyt brání provozu skládky. Zahradník poté sice poïádal o v jimku Ministerstvo Ïivotního prostfiedí âr, ale ta nikdy nenabyla právní moci. V naváïení odpadû se pfiesto pokraãovalo dál. Následovaly smû nû nízké pokuty, které inkasované miliony urãitû nevyváïily. Jezero v Blatû bylo jednou z nejv znamnûj ích lokalit na v chod od Pardubic, kde se vyskyt o v a l i ohroïení obojïivelníci. Z úst znalce to zaznûlo bohuïel aï v trestním fiízení za její zniãení. Jezero v Blatû u Mikulovic pfiepûlené novou silnicí. Foto: Pavel Ki idai Luká Matûjka Podpora obãanû v minulém roce: 190 pfiípadû, 864 konzultací Zájem o odborné poradenství v oblasti Ïivotního prostfiedí nepolevuje. Jen za minul rok poskytlo Centrum pro podporu obãanû sdruïení Arnika pfies 800 bezplatn ch konzultací. Zab valo se 190 pfiípady, v nichï pomáhalo lidem, obãansk m sdruïením a obcím bránit jejich Ïivotní prostfiedí. Právní expert Centra Luká Matûjka o své práci fiíká: Lidé se na nás obrací tak ãasto, neboè souãasné zákony jsou pro bûïného obãana pfiíli sloïité. Úfiedníci zpravidla s fie ením problémû nepomohou. Pfiíãinu nedostateãné péãe o Ïivotní prostfiedí ale vidí i jinde: Kvalita prostfiedí, v nûmï Ïijeme, bezprostfiednû závisí na mífie, se kterou se vefiejnost zapojuje do diskusí a rozhodovacích procesû. Ve srovnání se zemûmi západní Evropy máme stále co dohánût. Situaci je tû zhor uje neochota úfiadû sdûlovat obãanûm informace ohlednû Ïivotního prostfiedí. Úspû nû vyfie ené kauzy minulého roku jsou dûkazem, Ïe aktivní pfiístup ke svému okolí má smysl. ObãanÛm, kter m Centrum v minulém roce pomáhalo, se napfiíklad podafiilo zachránit desítky stromû pfied pokácením, potrestat firmu po kozující âeãelické jezero se vzácnou sladkovodní medúzkou ãi zastavit ukládání odpadû ve V skytné u Jihlavy. V Praze Centrum oponovalo v stavbû mrakodrapû na Pankrácké pláni, vûnovalo se také ochranû oblastí Natura 2000 na dolním Labi a v okolí Dolní Lutynû na severní Moravû. Televize a noviny na nás dennû chrlí patné zprávy. Také my jsme ãasto svûdky korupce, niãení pfiírody a po lapávání zákonû. PfiestoÏe vût ina pfiípadû vypadá beznadûjnû, nûkdy se podafií zvítûzit. VáÏíme si lidí, ktefií jsou ochotni vûnovat svûj ãas a úsilí ve prospûch lep ího Ïivotního prostfiedí. I nadále je budeme v emoïnû podporovat, uzavírá vedoucí Centra pro podporu obãanû Martin Skalsk. Poradenské okénko Co dûlat, kdyï...továrna v sousedství tají informace? Povinnost poskytovat na vyïádání informace se vztahuje jen na úfiady, územní samosprávu a jimi fiízené instituce (napfi. státní a mûstské podniky). Továrna obãanûm poskytovat informace nemusí, ale hlásí rûzné údaje úfiadûm. Data o nejvût ích zneãi Èovatelích naleznete v IRZ: zastupitelstvo zastavût zelenou plochu? Sepi te petici a informujte o ní vefiejnost. Podívejte se, co fiíká o dané lokalitû územní plán a poïadujte jeho zachování ãi zmûnu. PoÏadujte, aby vûc projednalo zastupitelstvo a zasedání se zúãastnûte. PoÏadujte vyhlá ení místního referenda o vyuïití obecních pozemkû nebo podobû územního plánu. Nûkteré dal í rady mûïete najít na:

7 zprávy Z POBOâEK 7 Arnika âeské Budûjovice Zaãátek roku 2008 oslavila na e poboãka Arniky úspûchem. Do Koalice za náhradu PVC vstoupila ãeskobudûjovická kolka v Nerudovû ulici. Zavázala se tím, Ïe bude nejen ohlednû hraãek, ale i vnitfiního vybavení, upfiednost- Àovat materiály nepo kozující Ïivotní prostfiedí a neohro- Ïující zdraví dûtí - tedy v robky a vybavení bez PVC. Kampanû Nehrajme si s PVC se t kaly i nûkteré dal í aktivity. Ke konci ledna jsme vyhodnotili v sledky prûzkumu pfied ãeskobudûjovick mi supermarkety o potravinách balen ch do polyvinylchloridu. Pomûrnû pfiekvapiv m zji - tûním bylo, Ïe vût ina dotazovan ch nevûdûla, jak rozpoznat PVC od jin ch plastû. To bychom rádi napravili v dal- ích mûsících prostfiednictvím na í plakátové kampanû, kterou jsme odstartovali v dubnu. Za velkou pomoc s realizací ankety bychom rádi podûkovali studentûm Stfiední koly obchodu, sluïeb a podnikání. Na mûsíc bfiezen jsme pfiipravili doprovodn program pro festival dokumentárních filmû o lidsk ch právech Jeden svût. lo o v stavu fotografií Chemické havárie, ne tûstí, o kter ch prûmysl nemluví, rizika, kter m mûïeme pfiedejít, kterou mohli náv tûvníci vidût v kinû Kotva. âeskobudûjovické základní koly Arnika oslovila s nabídkou pfiipojit se do soutûïe Na e kola bez jedû, ve které budou Ïáci druhého stupnû základních kol t movû pfiipravovat interaktivní prezentaci o v skytu toxick ch látek a materiálû na jejich kole. Nejlep í t m odjede na zajímav v let do zahraniãí. Koncem dubna s námi mohli obyvatelé âesk ch Budûjovic oslavit Den Zemû. Na Lanovû tfiídû jsme i pfies de tivé poãasí poskytovali informace ohlednû na í ãinnosti a souãasn ch kampaní. Jitka Straková Arnika Dûãín Arnika ve spolupráci se sociologem Janem Morávkem zpracovala ekologicko-spotfiebitelsk v zkum zamûfien na potraviny balené v PVC. Jeho v sledky zvefiejnûné zaãátkem roku bohuïel ukázaly, Ïe lidé vût inou sice potraviny v tomto plastu kupovat nechtûjí, ale souãasnû tyto nebezpeãné obaly nepoznají. Tiskovou konferencí na konci bfiezna jsme proto zahájili originální plakátovou kampaà v autobusech MHD, která má dûãínské spotfiebitele pfied v robky z PVC varovat. Souãasnû chceme spotfiebitele seznámit s tím, jak se obalûm z polyvinylchloridu bezpeãnû vyhnout. Plakátové kampani pfiedcházela v stava o PVC v âajovém klubu Ve vlnách. Také jsme distribuovali skládaãky Nehrajme si s PVC do dûãínsk ch matefisk ch kol a uspofiádali pfiedná - ku v Matefiském centru Bûlásek. Bûhem bfiezna jsme provedli prûzkum potravin v dûãínsk ch supermarketech zabalen ch do PVC nebo neoznaãen ch obalû. V rámci dubnov ch oslav Dne Zemû se Arnika Dûãín pfiipojila k t denní akci pofiádané Správou CHKO Labské pískovce, která probûhla v mûstské knihovnû. Prostfiednictvím v stavních panelû a publikací se náv tûvníci akce seznámili s riziky PVC a pfiímo na místû mohli podepsat petici za jeho náhradu. Kamil Repe Arnika Jihlava Pro ãinnost Arniky v Jihlavû nastává v razná zmûna k lep ímu. Od magistrátu jsme získali k pronájmu prostory ke zfiízení poboãky, takïe konãí témûfi roãní období práce bez kanceláfie. Pfii rekonstrukci a zafiizování se samozfiejmû budeme vyh bat PVC a nábytku z dfievotfiísky. Na i novou poboãku budete moci jiï brzy nav tívit v centru mûsta ve krétovû ulici ã. p. 5. Bezplatnou pomoc v oblasti ochrany pfiírody poskytujeme jednotlivcûm i obcím nebo sdruïením. Na zaãátku roku jsme seznámili vefiejnost s v sledkem spolupráce na eho sdruïení a Nemocnice HavlíãkÛv Brod. Její dûtské oddûlení se rozhodlo nahradit zdravotnické pomûcky z PVC mûkãeného ftaláty za v robky z bezpeãnûj ích materiálû. Spolupráci s nemocnicí koordinoval pfiedev ím Matûj Man z chotûbofiské poboãky Arniky. Vûnovali jsem se také problémûm, které JihlavanÛm zpûsobuje podnik Kronospan. Mimo jiné jsme pofiádali tiskovou konferenci k neúspû né kolaudaci OSB linky, na které byla probírána i odborná studie zpracovaná ke kolaudaci. Ta poukázala na zv ené koncentrace formaldehydu pfiedev ím v pracovním prostfiedí a blízkém okolí podniku. V dubnu jsem spolu s ostatními neziskovkami slavili Den Zemû. Oslavy letos opustily námûstí T. G. Masaryka a pfiesunuly se do pfiíjemného prostfiedí jihlavského lesoparku Heulos. Pro nejmlad í náv tûvníky jsme ve stánku Arniky mûli pfiipravenou soutûï Co nám dává Ïiv strom. Dûti si pfii hfie uvûdomily, nakolik jsou stromy pro lidi i zvífiata dûleïité a co v echno nám pfiiná ejí. Dospûlé náv tûvníky jsme seznamovali nejen s tím, co Arnika dûlá pro ochranu stromû, ale i s na imi dal ími kampanûmi. Jana Vitnerová Arnika Ostrava V druhé pûlce ledna pofiádala ostravská poboãka Arniky v Matefiském centru Krteãek pfiedná ku o kodlivosti PVC. V únoru a první t den v bfieznu mohli diváci festivalu Jeden svût zhlédnout v galerii Fiducia v stavu o chemick ch haváriích. V stava upozoràující na rizika spojená s chemickou v robou nav tívila Ostravu jiï podruhé. V podobném termínu se konala i v stava v Matiãním gymnáziu zamûfiená na problematiku vodních ekosystémû. Dubnov ch oslav Dne Zemû se na e poboãka úãastnila hned na tfiech místech - v Ostravû-Porubû, Ostravû-Jihu a v areálu Hornického muzea v Ostravû-Petfikovicích. JiÏ tradiãnû jsme lidem pfiedstavili své aktivity z oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí, a to zejména kampanû Budoucnost bez jedû, Nehrajme si s PVC a etrné papírování. Informaãní panel Recyklovan odpad - slouïí dál pfiiblíïil náv tûvníkûm recyklované materiály, které si lidé mohli doslova osahat. Îe fiepn cukr není dobr jen do ãaje, ale také k v robû nádobí, ukázala v stavka nádobí z rozloïiteln ch bioplastû. Dûti si ovûfiily své znalosti pfii poznávání divok ch zvífiat a rostlin. Na oslavy Dne Zemû zvolna navázala poslední dubnov t den také pfiedná ka v klubu Fiducia Nehrajme si s PVC. iroké vefiejnosti poskytla uïiteãné informace, proã omezit v robu a pouïívání PVC v domácnostech, ale zejména ve v robcích pro dûti a zdravotnick ch pomûckách. Vendula Kubaãáková

8 8 ZPRÁVY Z ARNIKY Dobrovolnictví je dobr zaãátek a dobrá ance i pro Vás Ve ãtvrtletníku Arnikum se dozvíte nejen o ãinnosti Arniky, ale také o lidech, ktefií v ní pracují nebo jí pomáhají. Jedním z nich mûïete b t v budoucnu i Vy osobnû! Asistentka v konné fieditelky Arniky Renata Konupková vzpomíná na své zaãátky: Dobrovolnictví s Arnikou pro mû znamenalo vyrazit ven, do pfiírody nebo do jiného mûsta. Podívat se nûkam, kde jsem je tû nebyla a ne jenom na v let, ale s urãit m zámûrem. Vyrazit vlakem s partou mlad ch lidí s cílem pomoci Zemi a pobavit se! Renata od leto ního ledna pracuje v praïské kanceláfii Arniky na pln úvazek a kromû jiného má na starosti práci s dobrovolníky, takïe poznává dobrovolnictví i z druhé strany. Dobrovolníci jsou pro nás, jako ostatnû pro vût inu neziskovek, nepostradatelnou Ïivou vodou. SnaÏíme se jim proto vyjít vstfiíc a nabízet jim takovou práci, která je obohatí a bude je bavit, dodává. Díky rozsahu zamûfiení a ãinností, kter m se Arnika vûnuje, mûïeme nabídnout napfiíklad praxi pro studentky a studenty nejrûznûj ích oborû. Jedním z na ich témat jsou toxické látky. Rádi bychom proto spolupracovali tfieba s lidmi, ktefií studují ãi studovali lékafiství nebo chemii a zajímá je dlouhodobé pûsobení tûchto látek na ãlovûka. Realizovat se u nás ale mohou i lidé z humanitních oborû. Focení, film, novinafiina, pfiekladatelství nebo ekonomie - to jsou nûkteré z profesí, které mûïete v Arnice vyzkou- et nebo v nich uplatnit své dovednosti. Smysluplnou práci ale u nás najdou i ti, ktefií si chtûjí od té své spí e odpoãinout nebo vyzkou et nûco nového. Já jsem se do sítí Arniky chytila bûhem pfiíprav na jeden happening. DÛleÏité pro mû tehdy bylo, Ïe jsem mohla hodit své v ední starosti za hlavu a odpoãinout si pfii nûãem uïiteãném, uzavírá Renata. Práce v Arnice na postu dobrovolníka by urãitû nemûla vylep it jen Vá Ïivotopis. MoÏná nejvût ím plusem, jenï Arnika nabízí, je moïnost poznat trochu jinou atmosféru, neï která se line ve vût- inû ziskov ch firem a spoleãností. Prázdninové festivalové putování Bûhem následujícího léta budete mít moïnost potkat stánek Arniky na mnoha hudebních festivalech. Letního festivalového putování s Arnikou se ale mûïete i sami zúãastnit. Tfieba zjistíte, Ïe vstup zdarma a proplacení jízdného na festival není tou nejvût í v hodou, kterou svou dobrovolnickou pomocí získáte. Pro nûkoho mûïe b t pfiitaïliv m pozitivem, Ïe na nûkter ch festivalech mají dobrovolníci anci trochu víc poznat jejich zákulisí. V minulém roce se na im dobrovolníkûm napfiíklad povedlo získat pod petici Za náhradu PVC i podpisy znám ch zpûvákû, zpûvaãek a v znamn ch osobností. A kam se letos Arnika chystá? Vût inou jde o tradiãní a osvûdãené akce, které budou stálí dobrovolníci dobfie znát. Zaãínáme Festivalem Ïivotního prostfiedí konan m zkraje ãervna na Námûstí Míru. Jde o setkání ekologick ch neziskov ch organizací pofiádané Zelen m Kruhem. Dále nás ãekají letní festivaly jako napfiíklad: Boskovice 2008, Prázdniny v Telãi, âeské Hrady - vihov, Litomûfiick kofien, OAM festival v Trutnovû a dal í. Na podzim se mûïete tû it napfiíklad na kulturní pfiehlídku Babí léto v léãebnû v Bohnicích. Pro náv tûvníky festivalû Arnika letos pfiichystala nûkolik novinek. Jednou z nich je soutûïní kvíz, za jehoï správné vyplnûní dostanou lidé odmûnu. SoutûÏ bude také probíhat na internetu na - a kaïd t den bude nová sada kvízov ch otázek. Pro sbûratele vesel ch snímkû a nejen pro nû je pfiipravena úsmûvná tapeta peroucích se miminek, s níï se bude kaïd moci vyfotografovat. ZájemcÛm ukáïeme v robky z recyklovan ch odpadû a novou v stavu o recyklaci. V rámci souãasné prioritní kampanû Arniky Nehrajme si s PVC budou k dispozici i ukázky spotfiebního zboïí a obalû z nebezpeãného polyvinylchloridu. Samozfiejmostí jsou letáãky a publikace na í neziskové organizace. Jedním z míst, kam o minul ch prázdninách Arnika zavítala, bylo i trutnovské Boji tû. Foto: Jan Heger Jménem celé Arniky Vám pfieji vydafiené léto a doufám, Ïe se s námi na nûkteré z letních akcí potkáte. Pokud nám chcete s putováním pomoci, tak nás neváhejte kontaktovat ( mobil: , kanceláfi: ). âím dfiíve, tím budeme rad i, a Vy si budete moci vybrat právû ten Vá festival. A pokud je tû favorita mezi festivaly na prázdniny nemáte, tak Vám s v bûrem rádi pomûïeme. Renata Konupková TIRÁŽ: Arnikum, ãtvrtletník sdruïení Arnika vychází 4x roãnû v Praze. âíslo 2/2008 vy lo v kvûtnu 2008 v nákladu 1350 ks. Vydává: Arnika, IâO: , Evidenãní ã. MK âr E14275, Chlumova 17, Praha 3, tel/fax: , arnika@arnika.org. éfredaktor:, spolupracovníci: Ing. Miroslava Jopková, Renata Konupková, Mgr. Luká Matûjka, RNDr. Jindfiich Petrlík, Lenka Petrlíková Ma ková, Bc. Katefiina ReÏná, Martin Skalsk, Ing. Jana Vitnerová a poboãky Arniky. Adresa redakce je totoïná s adresou vydavatele. Grafická úprava - Andrea Klátilová - andrea@klatil.cz. Podpofieno grantem z Islandu, Lichten tejnska a Norska v rámci Finanãního mechanismu EHP a Norského finanãního mechanismu prostfiednictvím Nadace rozvoje obãanské spoleãnosti. Dále podpofieno grantem z Ministerstva Ïivotního prostfiedí âr.