JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ. Divadelní fakulta Ateliér Divadlo a výchova Dramatická výchova PAMĚŤ A DIVADLO.
|
|
- Jarmila Bártová
- před 10 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér Divadlo a výchova Dramatická výchova PAMĚŤ A DIVADLO Bakalářská práce Autor práce: Kateřina Horáčková Vedoucí práce: Mgr. Magdaléna Lípová Oponent práce: Mgr. Simona Hlínová Brno 2011
2 Bibliografický záznam HORÁČKOVÁ, Kateřina. Paměť a divadlo. Memory and theatre. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér Divadlo a výchova, s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Magdaléna Lípová. Anotace Diplomová bakalářská práce Paměť a divadlo pojednává o souvislostech a paralelách mezi pamětí a divadlem. Definuji a charakterizuji pojem paměť a pojem divadlo. Popisuji paměť z hlediska vývojové psychologie a snažím se aplikovat poznatky na skupinu dětí, se kterou jsem pracovala. Také vytvářím úvahy a závěry v rovině teoretické. Annotation Diploma bachelor thesis Memory and theatre deals with connections and parallels between memory and theatre. I define and characterize the term memory and the term theatre. I describe memory in developmental psychology and I try to apply the knowledge to a group of children that I worked with. Also I make theoretical cogitations and conclusions. Klíčová slova paměť, divadlo, vývojová psychologie, učení, herec, emocionální paměť Keywords memory, theatre, developmental psychology, learning, actor, emotional memory
3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v knihovně JAMU a používána ke studijním účelům. V Brně, dne 18. května 2011 Kateřina Horáčková
4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Magdaléně Lípové za citlivý, pozitivní a obětavý přístup k práci a povzbudivá slova. Děkuji také své rodině a mým nejbližším za oporu a vstřícnost.
5 Obsah ÚVOD PAMĚŤ DEFINICE PAMĚTI Faktory ovlivňující paměť PAMĚŤ JAKO PROCES Vštípení Retence Reprodukce TYPY PAMĚTI Říčanovo dělení paměti Hillovo dělení paměti Samuelovo dělení paměti Systém dělení paměti sestavený pro potřeby bakalářské práce zabývající se vztahem divadla k paměti UČENÍ MOZEK A PAMĚŤ Struktura mozku Příklady narušení paměti podle F. Koukolíka PAMĚŤ Z HLEDISKA VÝVOJOVÉ PSYCHOLOGIE PRENATÁLNÍ, NOVOROZENECKÁ A KOJENECKÁ FÁZE Způsoby uchování informace BATOLECÍ FÁZE PŘEDŠKOLNÍ VĚK MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK PUBESCENCE, ADOLESCENCE MLADÁ DOSPĚLOST STŘEDNÍ DOSPĚLOST POZDNÍ DOSPĚLOST STÁŘÍ DIVADLO DEFINICE DIVADLA Různé významy pojmu divadlo Slovo divadlo HEREC DIVÁK KOMUNIKACE MEZI DIVADLEM A DIVÁKEM STANISLAVSKÉHO EMOCIONÁLNÍ PAMĚŤ EMOCIONÁLNÍ PAMĚŤ JAKO TVŮRČÍ MATERIÁL NEVĚDOMÉ PROSTŘEDNICTVÍM VĚDOMÉHO ÚVAHY Z ČLÁNKU A NAD ČLÁNKEM Z. BRANDEJSKÉ DIVADLO V PAMĚTI, PAMĚŤ V DIVADLE Paměť jako námět a téma divadelních her SPOJITOSTI MEZI DIVADLEM A PAMĚTÍ DIVADELNÍ PAMĚŤ PAMĚŤ V MOJÍ PRAXI CHARAKTERISTIKA SKUPINY KO NKRÉTNÍ AKTIVITY SPOJENÉ S PAMĚTÍ Vytvoření rituálu a slib dodržování pravidel Aktivita Stromeček, žába, houba Příprava a realizace vystoupení...53
6 ZÁVĚR...56 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE...58 SEZNAM ILUSTRACÍ...60 SEZNAM PŘÍLOH...61
7 Úvod Lidská paměť je komplikovaná a vrstevnatá stejně jako divadlo. Na paměť i divadlo můžeme pohlížet jako na proces; jejich společným základním rysem je procesuálnost. Život zemřelých je uložen v paměti žijících. M. T. Cicero Citát v sobě nese filosofický a emoční význam paměti. A jako kdyby tento citát zachycoval ještě něco víc divadlo potřebuje živé lidi, jinak skomírá. Nad divadelním představením padá opona teprve tehdy, až neexistuje žádný člověk, který tam byl přítomen (bez ohledu na to, zda byl divákem, hercem či osvětlovačem); záměrně nepočítám záznamy v podobě režijních knih, videozáznamy a jiné formy uchování divadla, protože ty nezachycují onu živost a procesuálnost. Přitahovala mě možnost pohlížet na divadlo z psychologického hlediska, prostřednictvím paměti. Hledat v knihách o divadle a ve svých divadelních zkušenostech střípky, které by odkazovaly na paměť a odhalovaly tak souvislosti mezi divadlem a pamětí. Vždy jsem inklinovala ke zkoumání psychologických motivů člověka a tvrdím, že všechno, co se děje, má psychologický podtext. Stejně tak je tomu i u divadla. Není možné vytrhnout divadlo z psychologického kontextu. Aktuálnost a význam své práce spatřuji především v tom, že jsem se dosud nesetkala takřka s žádnou publikací, která by se zaobírala tímto tématem, kromě studie Z. Brandejské. Tato studie mě vlastně inspirovala k úvahám nad zvoleným tématem. Ovšem existuje i jedno spojení divadla a paměti, které je všem dobře známé, a to je Stanislavského emocionální paměť. Z ní vychází řada hereckých metod a specifických pohlížení na herce a jeho tvorbu a zdá se, že i přes občasné výtky a nesouhlasy některých divadelníků nebude tato metoda nikdy zatracena. Kráčí totiž po cestě autentičnosti a to je cesta, po které chce kráčet i divák. Divák nechce vidět, jak herec loví v paměti svoji reakci, chce vidět, jak hercova reakce vzniká bezprostředně před ním, jak ji herec přímo na jevišti skládá na základě vzpomínek 7
8 uložených v nejrůznějších typech svojí paměti. Paměť v širokém významu je základním předpokladem pro hercovu tvorbu a jeho výstup. Dramatická výchova pracuje s amatérskými herci různého věku, tudíž považuji za nezbytné věnovat se v této práci i vývoji paměti a snažit se zasadit charakteristiku paměti v jednotlivých vývojových obdobích do souvislostí s divadlem. Konkrétně budu aplikovat svoje poznatky na skupinu dětí z první třídy základní školy, které jsem vedla v rámci svojí praxe. Moje práce je koncipována jako zkoumání nepříliš probádané půdy, což zahrnuje hledání a skládání útržkovitých informací, eklektický výběr z již prostudovaných a ověřených látek a především slepování těchto střípků dohromady prostřednictvím mých vlastních úvah a zkušeností. Cílem je tedy vytvořit ucelený obraz popisující propojení mezi pamětí a divadlem. 8
9 1. Paměť Paměť je základním kamenem pro život člověka. Člověk bez paměti nenachází souvislosti, neuchovává prožitky a v podstatě není schopen vývoje. Lidstvo bez schopnosti uchovávat informace by pravděpodobně vyhynula kultura lidsva.. Paměť v širším slova smyslu je vlastní každému živému tvoru. Je přímo spjata s žitím. Paměť stejně jako život není stav, ale proces. Proces hledání, nacházení, uchovávání. Proces, který člověku umožňuje uvědomovat si minulost a čerpat z ní, vnímat a chápat přítomnost a ovlivňovat budoucnost. Paměť je naším jediným bohatstvím. Teprve přijdeme-li o ni, stanou se z nás skuteční žebráci. J. E. D. Esquirol V celé mojí práci budu operovat s termínem paměť, a tak považuji za nezbytné si tento pojem definovat, vymezit a rozdělit. Cílem této kapitoly je zmapování paměti na základě psychologického hlediska a definování paměti v různých kontextech. Důležitou částí první kapitoly je také rozčlenění paměti na jednotlivé typy, jejichž vymezení dále ve své práci potřebuji, abych později mohla popsat funkce typů paměti užívaných v divadle, jaké typy paměti používá herec a jaké divák. 1.1 Definice paměti Z psychologického hlediska lze zjednodušeně říci, že paměť je psychická funkce, schopnost člověka zaznamenávat a uchovávat životní zkušenosti. Je základním předpokladem pro učení. Definice paměti podle Nakonečného: V širším smyslu znamená paměť veškerou uchovávanou a v psychické činnosti člověka intervenující zkušenost; v užším smyslu pak znamená způsobilost vědomé reprodukce určité zkušenosti. 1 Upozorňuje na to, že paměť je nutné chápat jako systémový jev. Základní funkcí paměti je uchovávání a vybavování informací, které jedinec potřebuje pro svůj 1 NAKONEČNÝ, M. Encyklopedie obecné psychologie. Praha: Academia, 1997, s
10 život. 2 Říčan tvrdí, že paměť v širokém slova smyslu má každý organismus, který se dokáže učit, to znamená měnit své chování na základě zkušenosti. V procesu vzpomínání máme zpřítomněn určitý psychický jev nebo komplex psychických jevů z minulosti. 3 Zároveň je důležité vyjasnit vzpomínku jako informaci, u níž si ten, kdo vzpomíná, musí být vědom toho, že tento psychický jev má vztah k minulosti. Definovat paměť není snadné, protože se jedná o velice komplexní pojem. Paměť můžeme chápat jako schopnost, proces, skladiště informací a je nutné zmínit, že paměť má mnoho přenesených významů paměť jako písmo, paměť jako biografie, paměť jako kniha atp. Dále je třeba uvést i paměť počítače, bez které by civilizovaný svět dnes nemohl existovat Faktory ovlivňující paměť Každý člověk má jinou kvalitu paměti, jiné paměťové schopnosti. Paměť závisí na mnoha faktorech a v zásadě existují dva typy faktorů dané (jedná se převážně o vlastnosti, s kterými se člověk rodí) a tvárné, ovlivnitelné (faktory, které zrají vlivem vědomého rozvoje člověka). Nicméně i faktory dané se dají do určité míry rozvíjet tím, že se s pamětí cíleně a aktivně pracuje (příkladem takového daného faktoru může být věk; určité náležitosti paměti v nízkém věku nejsou možné, nicméně je prokázané, že dítě, s kterým se bude aktivně pracovat, bude mít paměť rozvinutější než jeho vrstevník). Zásadní je tedy paměť procvičovat. Faktory ovlivňující paměť: fyzické vlastnosti (V této položce se jako velice významný faktor ukazuje věk. Některé informace či činnosti se nejlépe zapamatovávají v nízkém věku, jiné vyžadují už určitou životní zkušenost. Navíc každá věková skupina vyžaduje různý způsob přísunu informací. Například malé děti pojmou více informací vizuálně než auditivně atp.) psychické vlastnosti (osobnost člověka) aktuální psychický a fyzický stav (pozornost, soustředění, únava, stres) 2 Ibidem, s ŘÍČAN, P. Psychologie: příručka pro studenty. Praha: Portál, 2005, s
11 zkušenosti, znalosti, vědomosti (Člověk si lépe pamatuje věci, o kterých už někdy slyšel, které někam dokáže zařadit, takže zjednodušeně řečeno, čím větší přehled člověk má, tím lépe ukládá další informace do paměti. Jako příklad bych uvedla učení se cizím jazykům. Učí-li se člověk druhý jazyk, je zapamatování si tohoto jazyka obtížnější, než když se učí jazyk pátý.) 1.2 Paměť jako proces A. Plháková uvádí tři fáze, kterými prochází informace v paměti1: VŠTÍPENÍ, tj. /.../ transformace senzorických vstupů do podoby mentálních reprezentací RETENCE (uchování), tj. proces podržení informace v paměti, přičemž ji nelze považovat za pasivní proces REPRODUKCE (vybavení), tj. vyhledání informace a její vyvolání 1 PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2004, s
12 Obrázek č. 1 Říčanův model lidské paměti jako systému zpracování informací2 vjemy mimo pozornost opakování ZÁSOBNÍKY zrakové podněty z okolí sluchové hmatové krátkodobá paměť chuťové procesy propracování dlouhodobá paměť vybavení čichové rozpad trvale ztraceno zapomínání zapomínání trvale ztraceno ztraceno, nebo nedostupné i když potenciálně obnovitelné (byť pravděpodobně ve velmi pozměněné formě) Základním impulzem pro paměť jsou podněty z okolí. Zjednodušeně lze říci, že neexistuje-li podnět, tak neexistuje ani paměť, jelikož postrádá informaci, kterou by mohla uložit. Podněty nejsou do paměti ukládány přímo. Jsou přijímány a zpracovány smysly: zrak, sluch, hmat, chuť, čich. Tento vjem se uloží v mezistanici, která ještě není ani krátkodobou pamětí. Říčan tyto struktury označuje jako zásobníky. Už v této fázi či spíše předfázi paměti dochází k úniku informací (což jsou zpracované podněty). Informace, které uniknou, jsou trvale ztraceny. Další část informací se uloží do krátkodobé paměti a prochází dalším zpracováváním, je nejčastěji nutné opakování těchto informací, aby nedošlo k jejich 2 ŘÍČAN, P. Psychologie: příručka pro studenty. Praha: Portál, 2005, s
13 zapomenutí (výjimku tvoří např. výrazně silné emoční vzpomínky). Při zpracování a opakování se informace dostávají do dlouhodobé paměti. Z ní informace také unikají, čili jsou zapomenuty, ale není tu vyloučené vyvolání zapomenutých informací. Poslední část informací, která je zpracována pouze smysly (zásobníky), se ukládá přímo do dlouhodobé paměti, ovšem podvědomě. Vědomý (cílený) proces uložení informace prochází více fázemi a je komplikovanější. Nevědomý (necílený) proces uložení informace je přijat pouze smysly a rovnou přechází do dlouhodobé paměti. Příklad: Člověk jde po ulici naproti neznámému chlapečkovi v zeleném svetru a se zelenou čepicí. Člověk ho vidí (zrakový podnět je zpracován v zásobnících), vědomě však s informací nepracuje. Přesto se informace o chlapečkovi v zeleném uloží do dlouhodobé paměti, člověk o ní vůbec neví, ale několik týdnů po této události se mu může třeba zdát sen, v kterém se objeví tento chlapec Vštípení Ukládání informace do paměti může probíhat spontánně (nevědomě), anebo cíleně, tedy vědomě. Vštípení informace do paměti se děje ve třech formách vizuálně (detailní zmapování viděného), akusticky (vyslovování nahlas nebo v duchu) a sémanticky (ukládání významu informace, kde vizuální a akustická forma funguje jako podpůrný prostředek). Pro efektivnější vštípení informace do paměti je dobré vědět, která forma člověku nejvíce vyhovuje; u vizuální paměti fungují knihy, podtrhávání, výpisky, u akustické paměti je dobré zapojovat hlas (říkat informaci nahlas, nahrát si informaci na diktafon a poslouchat atp.) Retence S procesem uchování informace v paměti se přirozeně objevuje i proces zapomínání. V retenci platí zásada, že čím více je pro člověka daná informace smysluplná, atraktivní, emočně významná, pochopitelná, tím méně dochází k procesu zapomínání a informace v paměti zůstává uložena déle Reprodukce Proces vybavení si informace může být spontánní (nevědomý), anebo cílený, tedy vědomý. G. Hill uvádí šest druhů reprodukce3: 3 HILL, G. Moderní psychologie. Praha: Portál, 2004, s
14 1. VYVOLÁNÍ: Hill jej vysvětluje jako aktivní pátrání v paměti jen s velmi malým množstvím vnějších paměťových vodítek. (Např. žák při testu se aktivně snaží vzpomenout si na informaci, kterou se učil.) 2. ROZPOZNÁNÍ, neboli znovupoznání: Člověk se domnívá, že se s informací již někdy setkal. Rozpoznání informace nesouvisí s tím, zdali je člověk schopný informaci pojmenovat či určit. Informace je v tomto typu reprodukce porovnávána s informací podobnou. Hill označuje tento typ reprodukce za účinnější než vyvolání. 3. ZNOVUNAUČENÍ: Nejedná se o přímé vybavení informace, ale o znovunabytí informace, s níž se člověk už někdy setkal. Podstatné je, že toto znovunaučení probíhá rychleji, snadněji a efektivněji než naučení první. (Jako příklad Hill uvádí cizí jazyk, který člověk nepoužíval a zapomněl, ale když se k němu po letech vrátil, mělo znovunaučení lepší průběh než učení první.) 4. REKONSTRUKCE: Vybavená informace je upravená tím, jak ji člověk interpretuje. Vychází z potřeby člověka opírat se o věci, které jsou mu blízké, známé a vlastní. Hill tento druh reprodukce dokládá Bartlettovým výzkumem, jehož respondenti si pamatovali méně z indiánské legendy a převyprávěním ji nevědomě upravili tak, že odpovídal západnímu myšlení. Tato úprava souvisí i s tvorbou předsudků. 5. KONFABULACE: Hill ji chápe jako vymýšlení a konstrukci informace s cílem doplnit chybějící informace při vybavování. 6. REINTEGRACE: Je to vědomě neřízená reprodukce, při které se části informací dostávají do vědomí a postupně získavají širší souvislosti. 1.3 Typy paměti Dělení paměti není jednotné, existuje mnoho pohledů a teorií, nicméně některé názory se opakují nebo jsou podobné. Pro úplnou představu popíšu dělení paměti podle tří psychologů a na základě literatury se poté pokusím sestavit systém dělení paměti, který budu užívat při zkoumání paměti v procesu divadelní tvorby Říčanovo dělení paměti P. Říčan dělí paměť podle různých kritérií: 14
15 A) Podle trvalosti uvádí dva typy paměti krátkodobou a dlouhodobou. Krátkodobá trvá jen několik vteřin a pojme pět až devět jednoduchých prvků (čísel, slov). Bezprostřední podržení podnětů v paměti zprostředkovávají tzv. mžikové smyslové zásobníky paměti 1. Dlouhodobou paměť rozděluje na paměť deklarativní (paměť pro fakta) a paměť procedurální (paměť pro dovednosti). Deklarativní paměť je buď sémantická, která není závislá na souvislostech (v ní figurují informace obecné, bez osobního prožitku), anebo epizodická, která zachycuje právě osobní události a prožitky a závisí na souvislostech. B) Dalším kritériem dělení paměti je způsob naučení se (tedy zapamatování) informace: paměť mechanická (nevytváří logické vazby mezi informacemi) a paměť logická (základem zapamatování informace tímto způsobem je pochopení informace a její zařazení do souvislostí) Hillovo dělení paměti G. Hill řadí typy paměti podle kódování ( tento termín se vztahuje k procesu vytváření různých forem reprezentace poznatků 2) a podle trvalosti3. Podle kódování vyčleňuje tři typy paměti: Paměť pro představy Uchovává vizuální a sluchové podněty po delší dobu. Zjednodušeně lze říci, že se jedná o prodlouženou echoickou (umožňuje člověku po zlomek sekundy uchovat sluchové podněty) a ikonickou paměť (umožňuje člověku po zlomek sekundy uchovat vizuální podněty). Příkladem extrémně rozvinuté paměti pro představy je eidetická paměť. Ta umožňuje člověku si naprosto přesně zapamatovat vizuální vjem se všemi detaily. Také se označuje jako paměť fotografická jako kdyby člověk měl v hlavě uloženou fotografii nebo videozáznam a mohl si ho kdykoli přehrát. Procedurální paměť Používá se také označení implicitní. Umožňuje člověku zapamatovat si dovednosti a 1 ŘÍČAN, P. Psychologie: příručka pro studenty. Praha: Portál, 2005, s HILL, G. Moderní psychologie. Praha: Portál, 2004, s Ibidem, s
16 schopnosti. Přeneseně je možné říct, že je pamětí tělesnou, jelikož často člověk není schopen vědomé introspekce či deskripce dané schopnosti nebo dovednosti. Procedurální paměť je velice odolná vůči zapomínání. Příkladem informací uložených do procedurální paměti je chůze, plavání. Deklarativní paměť Také se používá pojem explicitní. Prostřednictvím deklarativní paměti člověk dokáže popsat a sdělit informaci. Tato paměť se dělí na sémantickou (uchovávání významu všeobecných skutečností) a epizodickou (osobní zkušenosti zasazené do konkrétního místa a času v životě). Dalším kritériem dělení paměti je podle Hilla trvalost paměti. Rozlišuje tři typy paměti: Senzorická paměť Jedná se o schopnost uchovat informaci, která vědomě ještě není zpracována a trvá méně než jednu sekundu. Pro vizuální podněty je užívána ikonická paměť a pro podněty sluchové paměť echoická. Krátkodobá paměť Informaci člověk uchová tak dlouho, aby ji mohl použít. Trvá přibližně patnáct až třicet sekund a má omezenou kapacitu. Dlouhodobá paměť Informace je uchovávána od několika minut po celý život. Zdá se, že její kapacita je neomezená, ale přesnější adjektivum by bylo nezměřitelná. Informace v dlouhodobé paměti se vztahují hlavně k významu, který zprostředkovává sémantická paměť, dále je člověk schopný udržet v dlouhodobé paměti i představy a především procedurální dovednosti. 16
17 1.3.3 Samuelovo dělení paměti D. Samuel4 rozlišuje paměť na tváře, na hudbu, na slova a na místa. Tyto typy paměti spojuje s určitými druhy povolání. Vztah mezi tímto typem paměti a povoláním je vzájemný; určitá povolání vyžadují lidi s určitým typem paměti a lidé s určitým typem paměti přirozeně inklinují k výběru povolání odpovídající jejich paměti. Čili hudebníci mívají dobrou paměť na hudbu, vrátní a pracovníci bezpečnostních agentur potřebují paměť na tváře, pro divadelníky (především herce) je typická paměť na slova, průvodci budou pravděpodobně vlastníky dobré paměti na místa atd. Samozřejmě není možné přiřadit k člověku jeden typ paměti. Přestože většina lidí vyniká jen v některém typu paměti, tak je využívána paměť jako celek a všechny typy paměti se navzájem prolínají. Tzn. herec může mít dobrou paměť na slova, ale může své repliky na jevišti navíc opírat o fyzickou pohybovou akcí, např. jde obejmout hereckého kolegu a tuto akci má spjatou s replikou, kterou u toho říká Systém dělení paměti sestavený pro potřeby bakalářské práce zabývající se vztahem divadla k paměti Vyčlenit typy paměti a vytvořit si v nich vlastní systém je pro mou práci důležité, protože se na něj budu odkazovat v celé své práci (konkrétně se o něj budu opírat kupříkladu při charakteristice paměti v jednotlivých vývojových stadiích člověka). Podle záměru: úmyslná (vědomá, cílená) neúmyslná (nevědomá, necílená) Podle trvalosti: senzorická (zraková, sluchová, hmatová, čichová, chuťová) krátkodobá (pracovní) dlouhodobá: 4 SAMUEL, D. Paměť. Praha: Grada, 2002, s
18 - Podle způsobu zapamatování si informace: mechanická logická - Podle typu informace: 1. paměť na slova paměť na tváře paměť na hudbu paměť na místa paměť na city (emocionální paměť) paměť na pohyb (motorická/pohybová paměť) 2. paměť pro představy procedurální (implicitní) deklarativní (explicitní): - Podle vztahu k informaci: epizodická (autobiografická, pro události) sémantická (pro fakta) 1.4 Paměť a učení Vztah mezi pamětí a učením je tak provázaný, že je dokonce možné setkat se s tím, že se i v odborných publikacích paměť a učení spojují v jedno téma. Prostým vysvětlením je, že jedno bez druhého nemůže existovat. Podrobnějším vysvětlením je závislost procesu učení na paměti schopnosti a paměti skladu a zároveň nutnost procesu učení jako součást paměti procesu. Cílem této podkapitoly je stručně definovat pojem učení, poněvadž vztah mezi pamětí a učením je velice úzký. Učení je podobně široký pojem jako paměť, nicméně se pokusím rozkrýt základní význam učení s ohledem na propojení divadla a paměti. 18
19 Podle A. Plhákové lze učení definovat jako veškeré behaviorální a mentální změny, které jsou důsledkem životních zkušeností. 1 R. L. Atkinsonová definuje učení takto: /.../ relativně trvalá změna chování, která vyplývá ze cvičení. 2 P. Říčan3 ještě upozorňuje na to, že učení jako činnost může probíhat ve dvou formách, a to někdo učí někoho (pedagog) a někdo se učí (žák), přičemž definice učení zahrnuje většinou pouze ten druhý případ. Na rozdíl od předchozích definic učení, které se opíraly o učení jako soubor změn, podle Říčana se jedná o proces, který vyúsťuje ve změny psychických jevů a jejich projevů. Nejjednoduším druhem učení je habituace (to je postupná ignorace známého podnětu, čili zvyknutí si na podnět). V podstatě opakem je senzibilizace (reakce postupně narůstá). Dalším způsobem je klasické podmiňování (člověk se učí tomu, že jedna skutečnost následuje po skutečnosti druhé). Dále existuje operantní podmiňování (člověk se učí, že jeho akce zanechá následky). V obou dvou případech podmiňování je tedy možné hovořit o jakési tvorbě asociací. Další způsob, komplexní učení zahrnuje zmíněné dva typy podmiňování a další způsoby, jako je užívání strategií, vytváření mentálních map prostředí apod. Druhů učení je samozřejmě mnoho, např. imprinting, modelování, imitace, zástupné učení atd. 1.5 Mozek a paměť Mozek je aparát, jehož pomocí si myslíme, že myslíme. Juliana Tuwim Tento citát, přestože je humornou slovní hříčkou, skýtá obrovský kus pravdy. Mozek je životně důležitým orgánem, značně komplikovaným, jelikož i přes množství pokusů a různých zkoumání panuje kolem fungování mozku stále řada nezodpovězeným otázek. Je organizačním a řídícím centrem nervové soustavy. Mozek lidem (a i dalším živočichům) umožňuje schopnost uložení informace do paměti a uchování informace v paměti. Častým následkem poškození mozku bývá právě částečná či úplná ztráta paměti. Proto bych ráda v této podkapitole stručně 1 PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2004, s ATKINSON, R. L. a kolektiv Psychologie. Praha: Portál, 2003, s ŘÍČAN, P. Psychologie. Praha: Portál, 2008, s
20 popsala mozek, některé jeho části, jeho funkce a zároveň uvedu několik příkladů poškození mozku vedoucí ke ztrátě paměti Struktura a složení mozku O fungování mozku existuje stále řada nezodpovězených otázek. Nicméně díky pokrokům v zobrazovacích metodách, jimiž jsou např. funkční magnetická rezonance či pozitronová emisní tomografie, se dozvídáme o fungování mozku (a paměti) stále víc a víc informací. Mozek je svou konzistencí měkký až polotekutý. Je chráněn obaly, lebkou a mozkomíšním mokem. Povrch mozku člověka je zvrásněný, čímž se mimojiné liší od mozku nižších živočichů. Hmotnost mozku dospělého člověka je obvykle jeden až jeden a půl kilogramu. Velikost mozku není nijak úměrná s velikostí IQ. Struktura mozku je různorodá. Tvoří ho nervové buňky (neurony) a gliové buňky. Mozek má tři základní části zadní mozek, střední mozek, přední (koncový) mozek. Zadní mozek zahrnuje prodlouženou míchu, most, retikulární formaci a mozeček, v předním mozku je možné najít talamus, hypotalamus, limbický systém, hypofýzu a mozkovou kůru.1 Je obtížné jednoznačně vymezit části mozku, které mají vliv na paměť, protože v podstatě všechny části nějak paměť ovlivňují. Je ale možné rozlišit paměť na jednotlivé typy a ty pak spojit s konkrétními částmi mozku. 2 Krátkodobá (pracovní) paměť je spjata s čelními laloky mozku, epizodická paměť s činností neuronální sítě čili hipokampální formace, spánková kůra, přední části čelních laloků, sémantická paměť se spodní a zevní spánkovou kůrou a kůrou čelních laloků, procedurální paměť s neuronální sítí čili čelní a temenní kůrou, bazálními gangliemi, částmi thalamu a mozečkem a pro emoční paměť je zásadní mandlové jádro (amygdala) v předních částech spánkových laloků ve spolupráci s činností některých částí spodní a vnitřní plochy čelních laloků. Pro názornější představu uvádím dva zjednodušené obrázky mozku 1 ATKINSON, R. L. a kolektiv Psychologie. Praha: Portál, 2003, s KOUKOLÍK, F. Mozek a jeho duše. Semily: Galén, 2008, s
21 zachycující části mozku důležité pro paměť. Obrázek č. 2 Mozek Obrázek č. 3 Mozek bez levé hemisféry 21
22 Cesta informace: smyslové orgány (přijmou podnět) senzorická kůra mozková (zpracuje podnět a vyšle informaci) amygdala a hippocampus (přijmou informaci, vyšlou informaci) talamus (přijme informaci, vyšle informaci) prefrontální kůra (informace uložena) V dlouhodobé paměti se informace uchová v případě, že se informace bude opakovaně pohybovat mezi hippocampem, bazálními gangliemi, talamem a senzorickou kůrou Příklady narušení paměti podle F. Koukolíka Koukolík popisuje případy, kdy poškození mozku, genetické indispozice či lékařský zásah do mozku (odoperování některých částí) způsobily narušení paměti.3 Pacientovi H. M. byly v roce 1953 neurochirurgy odňaty tyto části mozku: amygdala (mandlové jádro), hipokampus (část mozkové kůry), části parahipokampálního závitu. Pacientova dlouhodobá paměť zůstala v pořádku, pacient H. M. si pamatoval takřka vše, co se událo před operací. Od operace mu ale selhává krátkodobá paměť nové informace uchová v paměti přibližně minutu, pak je zapomene. Krátkodobá paměť (Koukolík ji označuje jako pracovní ) je tedy také neponičená. Po čase se ukázalo, že H. M. je schopen naučit se některé pohybové dovednosti. Vědomě si nepamatuje, že se něco učil, ale jeho výkon se v procvičované pohybové dovednosti zlepšuje. Z toho vyplývá, že pacientova procedurální (nevědomá) paměť je také funkční. Pacientovi neklesla inteligence, jeho myšlení i jeho osobnost zůstaly stejné. Ukázalo se, že operace pacientova mozku poškodila přesun informací z krátkodobé paměti do dlouhodobé. Při dalších výzkumech se zjistilo, že hypokampus je ta část mozku, která zajišťuje přesun informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti. Tento typ ztráty může být způsoben úrazem, zánětem, nedostatkem kyslíku, degenerativním postižením (typickým např. pro Alzheimerovu nemoc). Dalším typem ztráty paměti je amnézie. Amnézii vysvětluje Koukolík jako 3 KOUKOLÍK, F. Mozek a jeho duše. Semily: Galén, 2008, s
23 poruchu vědomé paměti 3 Amnézie může být vyvolána více příčinami než porucha paměti, kterou jsem popisovala výše; poškození určitých částí mezimozku, poškození neuronálních soustav v blízkosti zkřížení zrakových nervů, poškození některých systémů nervových vláken v hloubce mozku. Také může být způsobena psychologickými důvody, pak hovoříme o tzv. psychogenní amnézii. Dále Koukolík popisuje pacienta Z. (47 let, architekt), který postupně ztrácel schopnost pojmenovat běžné předměty jako hrnek, židli, stůl. Nedokázal popsat význam běžných slov. Jeho výslovnost však zůstala nedotčená. Pacient Z. tedy trpí poruchou sémantické paměti. Epizodickou paměť má funkční. Tuto poruchu (Koukolík ji označuje jako sémantickou demenci ) způsobilo poškození spánkových laloků. Úplný rozpad řeči je také typický pro těžké formy schizofrenie. Poruch paměti je samozřejmě mnohem více, ale pro potřeby mé práce jsou tyto příklady dostačující. Částečné i úplné ztráty paměti bývají častým námětem filmů nejrůznějších žánrů (od romantických komedií po kriminální thrillery) a samozřejmě tuto tématiku nalezneme i v mnoha divadelních hrách. Paměti jako námětu a tématu divadelních her se věnuji v páté kapitole Úvahy z článku a nad článkem Z. Brandejské4. Nicméně reálný život s takovým problémem si běžný člověk dokáže jen stěží představit. Paměť je komplikovaný proces a pro její fungování je nutná správná činnost mozku a centrální nervové soustavy. Při jejím narušení může docházet k paměťovým poruchám. Paměť ovlivňují různé faktory. S některými je možné pracovat i v rámci pedagogického v procesu a tyto postupy lze uplatnit v oblasti dramatické výchovy. Proces paměti neoddělitelně souvisí s procesem učení. V psychologii se objevuje velké množství typologií paměti. V této kapitole jsem sestavila systém paměťových typů, jejichž označení pak dále vztahuji k divadlu a k pedagogickému procesu v dramatické výchově. 3 KOUKOLÍK, F. Mozek a jeho duše. Semily: Galén, 2008, s Viz podkapitola Paměť jako námět a téma divadelních her 23
OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43
OBSAH 1. ÚVOD il 1.1 VYMEZENÍ OBECNÉ PSYCHOLOGIE 11 1.2 METODY POUŽÍVANÉ K HODNOCENÍ PSYCHICKÝCH PROCESŮ A FUNKCÍ 12 1.3 DÍLČÍ OBLASTI, NA NĚŽ JE ZAMĚŘENA OBECNÁ PSYCHOLOGIE 14 1.3.1 Psychologie poznávacích
Moravské gymnázium Brno s. r.o.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s. r.o. Autor Mgr. Kateřina Proroková Tématická oblast Základy společenských věd Téma Vývojová psychologie II. Pracovní list Ročník
Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,
Člověk roste a vyvíjí se
Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy
Paměť a učení. Druhy paměti. Vztah paměti a učení. Praktické využití teorie pro kvalitu učení. PaS3 1
Paměť a učení Druhy paměti. Vztah paměti a učení. Praktické využití teorie pro kvalitu učení. PaS3 1 Paměť Fukncí paměti je uchování minulé zkušenosti. Některá vymezení paměti: obecná funkce obnovení nebo
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
Jak funguje naše paměť. PaedDr. Mgr. Hana Čechová
Jak funguje naše paměť PaedDr. Mgr. Hana Čechová Pamatujeme si ještě nějaké matematické vzorce ze školy? Asi ano. Dokážete si vzpomenout, co jste měli minulé pondělí k obědu? Asi ne. Jak je to možné? 1.12.2016
Cvičení ze společenských věd Základy psychologie
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských
Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast
Název materiálu: Paměť a učení Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu:
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
Cvičení ze společenských věd
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských
PSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE
PSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina
Dospělost. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Dospělost Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje vypracovala: Mgr. Monika Řezáčová 7.8.2009 Dospělost Dělení dospělosti: 1. mladší 18(26) 30/35
- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly.
Otázka: Psychologie - psychické stavy, procesy a lidské činnosti Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nicole 1. Psychické procesy: vnímání, představy, fantazie, pozornost, myšlení, paměť 2. Psychické
Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.
Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.
SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM
Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co
Projektově orientované studium. Metodika PBL
Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti
Psychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost
Psychologie 09 Otázka číslo: 1 Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat osobnost neurotik Otázka číslo: 2 Osobnost je individuální jednotou aspektů: biologických psychologických rozumových
Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013
Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Přehled doporučené literatury o o o o o o o o Atkinsonová, R.L., Atkinson, R.C. (2003). Psychologie. Victoria Publishing. Kern, H. a kol.(1997):
Pedagogická psychologie. Klasické teorie učení
Pedagogická psychologie Klasické teorie učení Úvodem Učení (Čáp, 2001) Získávání zkušeností, utváření a pozměňování jedince v průběhu života. Opakem vrozeného Probíhá i na subhumánní úrovni Funkce učení
Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika
CZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
PedF MU, JS 2015 Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D. Za poskytnutí materiálů děkuji doc. PhDr. Lence Lacinové, Ph.D.
Školní věk PedF MU, JS 2015 Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D. Za poskytnutí materiálů děkuji doc. PhDr. Lence Lacinové, Ph.D. Vymezení Mladší školní věk začíná nástupem do školy v 6 až 7 letech a končí 5. třídou
5.Psychické procesy a stavy
5.Psychické procesy a stavy Paměťové procesy Vštípení (kódování), neboli ukládání do paměti, probíhá ve formě vizuální, akustické, sémantické... Retence (podržení), neboli uchování v paměti, důležitým
OBECNÁ PSYCHOLOGIE (paměťové psychické procesy)
Název materiálu: Obecná psychologie paměťové psychické procesy Autor materiálu: Mgr. Kateřina Kaderková Zařazení materiálu: výuková prezentace Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2)
Možnosti aktivizace mentálních funkcí v knihovnách. Mgr. Martina Burianová trenérka paměti III. stupně
Možnosti aktivizace mentálních funkcí v knihovnách Mgr. Martina Burianová trenérka paměti III. stupně Organizace vzdělávání trenérů paměti Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging = akreditovaná
Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení
Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie
Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu
Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti
Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky
Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné
Zapomínáme, zapomínejme aneb. PaedDr. Mgr. Hana Čechová
Zapomínáme, zapomínejme aneb Jak stárne mozek PaedDr. Mgr. Hana Čechová Každý někdy něco zapomeneme. Nejčastěji kam jsme položili brýle, klíče, peněženku A mnohdy si posteskneme: Lepší už to nebude, asi
SPECIFIKA JEDINCE S MENTÁLNÍM POSTIŢENÍM
SPECIFIKA JEDINCE S MENTÁLNÍM POSTIŢENÍM Psychologické zvláštnosti MU FF, KISK, Bezbariérová knihovna Pavlína Březinová, 2015 SPECIFIKA PSYCHICKÝCH PROCESŮ MR = prosté časové opoždění ve vývoji + strukturální
Zpráva z evaluačního nástroje Dotazník strategií učení cizímu jazyku
Zpráva z evaluačního nástroje Dotazník strategií učení cizímu jazyku Škola Testovací škola NÚOV, Praha Třída 3. A Předmět Francouzština Učitel pepa novák Vážená paní učitelko, vážený pane učiteli, v této
Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec.
Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec. ČESKÝ JAZYK (5. ročník Český jazyk a informatika) Obsahové, časové a organizační
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších
Obsah popularizačního textu. 1. Výskyt. 2. Etiologie, patogeneze. 3. Hlavní příznaky. 4. Vyšetření. 5. Léčba
Obsah popularizačního textu 1. Výskyt 2. Etiologie, patogeneze 3. Hlavní příznaky 4. Vyšetření 5. Léčba 6. Praktické rady pro rodiče dětí s autismem 7. Seznam použité literatury 8. Seznam obrázků PORUCHY
Název materiálu: Vlohy a schopnosti Autor materiálu: PhDr. Jitka Ivanková Datum (období) vytvoření: Zařazení materiálu:
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
Základní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení. Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, , VOŠ Jabok Eliška Hudcová
Základní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, 23. 3. 2018, VOŠ Jabok Eliška Hudcová KONTEXTY ZAHRADNÍ TERAPIE Sociální práce (Speciální) pedagogika
PLÁN VÝCHOVY, PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ. Dětská skupina Malíček
PLÁN VÝCHOVY, PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ Dětská skupina Malíček Při definování Plánu výchovy, péče a vzdělávání jsme se inspirovali v Rámcovém programu pro předškolní vzdělávání. Začlenili jsme zde také filozofie,
Paměť. strukturace okolního světa sebeuvědomění. paměť jako schopnost paměť jako proces. 3 mechanismy kódování, uchovávání a vybavení
Paměť Č Á S T I : D E F I N I C E P A M Ě T I V Ý Z K U M N É M E T O D Y T R A D I Č N Í M O D E L Y P A M Ě T I A L T E R N A T I V N Í M O D E L Y T E O R I E Z A P O M Í N Á N Í Paměť strukturace okolního
NÁM SE NA TOM SVĚTĚ LÍBÍ
Co slyším, to zapomenu. Co vidím, si pamatuji. Co si vyzkouším, tomu rozumím. Konfucius NÁM SE NA TOM SVĚTĚ LÍBÍ - 1 - 2. VZDĚLÁVACÍ PROJEKT ŠVP PV VZDĚLÁVACÍ OBSAH NÁM SE NA TOM SVĚTĚ LÍBÍ Vzdělávací
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech
Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE
Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, předmět dramatické výchovy, její vztah k dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve estetické
Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu P-KAP 1. díl Čtenářská gramotnost
Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu 1. díl Čtenářská gramotnost Mgr. Květa Popjuková Garantka oblasti Čtenářská a matematická gramotnost Národní ústav pro vzdělávání podpora krajského
Kurz psychologie a sociologie na FSV
Kurz psychologie a sociologie na FSV Základy obecné psychologie 1 - - senzorické procesy, vnímání, vědomí Mgr. Petra Halířová 2010/2011 Literatura Atkinsonová, R. (2003). Psychologie, s. 110-231 Dobrovská,
PAMĚŤ a ZAPOMÍNÁNÍ. Zkvalitnění výuky prostřednictvím IT technologií
Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov Palackého 524 769 01 Holešov www.gymhol.cz PAMĚŤ a ZAPOMÍNÁNÍ Název projektu Číslo projektu Číslo a název klíčové aktivity Označení DUM Název školy Autor Předmět Tematický
Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE
Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve výchově a vzdělávání; vymezí obsah dramatické
SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ
Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"
Homolová Kateřina Mikurdová Hana
BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,
Psychický vývoj jedince
Psychický vývoj jedince Jean Piaget výzkum dětského myšlení, vývojová teorie vysvětlující, jak děti utvářejí koncepty dětské chápání podmíněno schopností tvořit pojmy a utvářet vnitřní model, který se
Cvičení ze společenských věd
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských
Psychologie a sociologie Úvod
Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:
Grafická a multimediální laboratoř KOMPOZICE 1. Úvod
KOMPOZICE 1 Úvod KOMPOZICE - ZÁKLADY fotografování: aktivní kreativní vyjadřovací činnost nejjednodušší tvůrčí postup každý může rozvíjet své vidění, kreativitu, vnímání i interakci s okolím automatika
Jak se vyrovnat s úbytkem sil. PaedDr. Mgr. Hana Čechová
Jak se vyrovnat s úbytkem sil PaedDr. Mgr. Hana Čechová Téměř sto let jsme byli přesvědčeni o tom, že nejvíce mozkových buněk má člověk v18 letech, kdy mu lze naměřit nejvyšší IQ a poté již jen nezadržitelně
Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
Jejich účelem je uvolnění potenciálu, který v sobě ukrývá spojení racionálního a emocionálního myšlení.
Lekce 1: Myšlení Teoretický úvod: Klíčovou a zároveň unikátní schopností lidského mozku, která nás odlišuje od ostatních živých tvorů, je myšlení. Myšlení bychom mohli definovat jako poznávací (kognitivní)
OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání
OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ Psychologie výchovy a vzdělávání Úkoly pedagogické psychologie vysvětlovat, ovlivňovat, projektovat. Hlavním poslání oboru tedy není objevovat věci jaké jsou,
Systém psychologických věd
Systém psychologických věd Psychologické vědy = vědy o duševním životě, duševnu, které specifickým způsobem odráží skutečnost ve formě počitků, vjemů, představ, paměti, myšlení, citů atp. DUŠEVNO (psychika)
Školní zralost. Vážení rodiče,
Školní zralost Vážení rodiče, dítě vstupující do prvního ročníku základní školy by mělo být pro školu zralé a připravené, aby bez velkých potíží a trápení zvládlo její nároky a zátěž. Posouzení školní
Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015
Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout
VÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno,
VÝSTUPY PROJEKTU doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno, 26.4.2016 OBSAH: 1. Východiska tvorby záznamového archu. 2. Tvorba záznamového archu a jeho ověření. 3. Návrhy metodik.
Cíle vyučování zeměpisu
Cíle vyučování zeměpisu stanovení si jasných, jednoznačných a dosažitelných cílů by mělo určovat základní obsahové prvky učiva teprve poté je vhodné se ptát na prostředky cíle obsah prostředky základní
Učit se učit, myslet a žít učení s ohledem na fungování mozku. Mgr. Petra Dočkalová terénní učitelka
Učit se učit, myslet a žít učení s ohledem na fungování mozku Mgr. Petra Dočkalová terénní učitelka Učit se učit, myslet a žít - učení s ohledem na fungování mozku Metoda FIE, Zkušenost zprostředkovaného
PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI
PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ
Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí
Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní
Fyziologický vývoj mozku v dětském věku
Fyziologický vývoj mozku v dětském věku MUDr. Zuzana Ludvíková Konference Mensa ČR 19.11.2014 Lidský mozek Obsahuje přes 1000 miliard nervových buněk Pokud pracuje naplno odčerpávají neurony 20% z celkové
3. ročník a septima. viz Charakteristika předmětu a poznámky. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Seminář psychologie Psychologie 3. ročník a septima 2 hodiny týdně viz Charakteristika předmětu a poznámky Pojem psychologie Objasní původ psychologie, její
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,
Psychologické základy vzdělávání dospělých
Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme
Rozvoj komunikačních dovedností u dětí se sluchovým postižením
Okruh č. 6 Logopedická péče o jedince se sluchovým postižením doplnění (z Bc. Studia viz materiály k tématu Orální řeč u osob se sluchovým postižením ) Rozvoj komunikačních dovedností u dětí se sluchovým
II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE
II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Tato oblast je v našem vzdělávání zastoupena jedním předmětem matematikou, od 1. do 9. ročníku. Podle vývoje dětské psychiky a zejména
Bezprostřední paměť dokáže podržet tisíce dat, ale jen dvě sekundy nebo méně.
Otázka: Paměť a účení Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): nadinr Druhy paměti: bezprostřední krátkodobá dlouhodobá Paměť je plně vyvinuta ve věku osmi let. Bez vnímání se paměť nemůže uplatnit.
Psychologie a sociologie Úvod
Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:
Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče
Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Rodiče a rodina v životě dítěte MUDr. Petra Uhlíková Centrum dorostové a vývojové psychiatrie Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN 26. 6. 2012 Rodina a její
Malé a velké děti v mateřské škole. Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc.
Malé a velké děti v mateřské škole Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc. Období mezi 2.a 3. rokem je věkem autonomizace Dochází k postupnému osamostatňování a uvolňování z dřívějších vazeb. Avšak ve
Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM
Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají
PROMĚNY DĚTSKÉ HRY. The society defines itself not always and entirely by how it works but also by how it plays. Carl Honoré
The society defines itself not always and entirely by how it works but also by how it plays. Carl Honoré PROMĚNY DĚTSKÉ HRY Mezinárodní studentské psychologické dny 12.03.2015 EVA STUPAVSKÁ K zamyšlení
Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem
Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Integrovaný blok Tématický okruh (celek) Témata Co je nám nejblíže To jsou moji kamarádi CO JE KOLEM NÁS Co najdeme v naší třídě Už znáš celou školku
Výtvarná výchova. Počet vyučovacích hodin za týden
1 Počet vyučovacích hodin za týden Celkem 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 1 1 2 2 1 1 2 2 13 Povinný Povinný Povinný Povinný Povinný Povinný
Obecná psychologie: základní pojmy
Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie
Buchtová Eva, Staňková Barbora
Buchtová Eva, Staňková Barbora Pomoz mi, abych to dokázalo samo děti mají rozdílné učební schopnosti a nadání Hlavní myšlenky Marie Montessori děti nemusí k dosažení stejného cíle postupovat stejným tempem
Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:
4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika
Vývojová psychologie a ekologická výchova. Michal Medek
Vývojová psychologie a ekologická výchova Michal Medek Drobný vstupní testík 1. Během školní docházky dochází u většiny dětí v oblasti sebehodnocení a. k růstu b. sebehodnocení zůstává na stejné úrovni
Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208
Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje
4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH
4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH 1 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH Projednáno pedagogickou radou dne: 26. 8. 2010 Schválila ředitelka školy: 26. 8. 2010 Platnost od: 1. 9. 2010 Podpis
Jednoduchá sdělení představování, poděkování, pozdrav, omluva Základní výslovnostní návyky
Učební osnovy Ruský jazyk PŘEDMĚT: Ruský jazyk Ročník: 7. třída 1 rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou pronášeny pomalu a s pečlivou výslovností, a reaguje na ně 1p je seznámen se zvukovou
Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte
Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =
Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace. Vídeň 116, Velké Meziříčí
Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace Vídeň 116, 594 01 Velké Meziříčí Bc. Petra Valíková 2016/2017 Mgr. Zdeňka Požárová Úvod Strategie rozvoje gramotnosti se zabývá vytvářením podmínek pro rozvoj
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti
UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence umění a kulturu.
Výchova k občanství - Tercie
- Tercie Výchova k občanství Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní
Jak efektivně přednášet v době e-learningu
ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická Jak efektivně přednášet v době e-learningu David Vaněček Masarykův ústav vyšších studií Katedra inženýrské pedagogiky Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme
Psychologie 00. Otázka číslo: 1. Osobnost: je hotova již při narození. se formuje se během individuálního života
Psychologie 00 Otázka číslo: 1 Osobnost: je hotova již při narození se formuje se během individuálního života je ovlivněna především přírodním prostředím je individuální jednotou biologických, psychologických
Projektově orientované studium. Kompetence
Pojem kompetence Současný pojetí pojmu kompetence je vágní a neuchopitelné, každý si pod ním může představit cokoliv a kdykoliv to změnit. Současné pojetí pojmu kompetence logicky neumožňuje zlepšení protože
Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání
Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání 1 Platnost dokumentu od 1. 9. 2016 Schváleno na pedagogické radě dne 1. 9. 2016 2 Tento dodatek je zpracován v souladu s vyhláškou
DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU
DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo