JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ. Divadelní fakulta Ateliér Divadlo a výchova Dramatická výchova PAMĚŤ A DIVADLO.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ. Divadelní fakulta Ateliér Divadlo a výchova Dramatická výchova PAMĚŤ A DIVADLO."

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér Divadlo a výchova Dramatická výchova PAMĚŤ A DIVADLO Bakalářská práce Autor práce: Kateřina Horáčková Vedoucí práce: Mgr. Magdaléna Lípová Oponent práce: Mgr. Simona Hlínová Brno 2011

2 Bibliografický záznam HORÁČKOVÁ, Kateřina. Paměť a divadlo. Memory and theatre. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér Divadlo a výchova, s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Magdaléna Lípová. Anotace Diplomová bakalářská práce Paměť a divadlo pojednává o souvislostech a paralelách mezi pamětí a divadlem. Definuji a charakterizuji pojem paměť a pojem divadlo. Popisuji paměť z hlediska vývojové psychologie a snažím se aplikovat poznatky na skupinu dětí, se kterou jsem pracovala. Také vytvářím úvahy a závěry v rovině teoretické. Annotation Diploma bachelor thesis Memory and theatre deals with connections and parallels between memory and theatre. I define and characterize the term memory and the term theatre. I describe memory in developmental psychology and I try to apply the knowledge to a group of children that I worked with. Also I make theoretical cogitations and conclusions. Klíčová slova paměť, divadlo, vývojová psychologie, učení, herec, emocionální paměť Keywords memory, theatre, developmental psychology, learning, actor, emotional memory

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v knihovně JAMU a používána ke studijním účelům. V Brně, dne 18. května 2011 Kateřina Horáčková

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Magdaléně Lípové za citlivý, pozitivní a obětavý přístup k práci a povzbudivá slova. Děkuji také své rodině a mým nejbližším za oporu a vstřícnost.

5 Obsah ÚVOD PAMĚŤ DEFINICE PAMĚTI Faktory ovlivňující paměť PAMĚŤ JAKO PROCES Vštípení Retence Reprodukce TYPY PAMĚTI Říčanovo dělení paměti Hillovo dělení paměti Samuelovo dělení paměti Systém dělení paměti sestavený pro potřeby bakalářské práce zabývající se vztahem divadla k paměti UČENÍ MOZEK A PAMĚŤ Struktura mozku Příklady narušení paměti podle F. Koukolíka PAMĚŤ Z HLEDISKA VÝVOJOVÉ PSYCHOLOGIE PRENATÁLNÍ, NOVOROZENECKÁ A KOJENECKÁ FÁZE Způsoby uchování informace BATOLECÍ FÁZE PŘEDŠKOLNÍ VĚK MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK PUBESCENCE, ADOLESCENCE MLADÁ DOSPĚLOST STŘEDNÍ DOSPĚLOST POZDNÍ DOSPĚLOST STÁŘÍ DIVADLO DEFINICE DIVADLA Různé významy pojmu divadlo Slovo divadlo HEREC DIVÁK KOMUNIKACE MEZI DIVADLEM A DIVÁKEM STANISLAVSKÉHO EMOCIONÁLNÍ PAMĚŤ EMOCIONÁLNÍ PAMĚŤ JAKO TVŮRČÍ MATERIÁL NEVĚDOMÉ PROSTŘEDNICTVÍM VĚDOMÉHO ÚVAHY Z ČLÁNKU A NAD ČLÁNKEM Z. BRANDEJSKÉ DIVADLO V PAMĚTI, PAMĚŤ V DIVADLE Paměť jako námět a téma divadelních her SPOJITOSTI MEZI DIVADLEM A PAMĚTÍ DIVADELNÍ PAMĚŤ PAMĚŤ V MOJÍ PRAXI CHARAKTERISTIKA SKUPINY KO NKRÉTNÍ AKTIVITY SPOJENÉ S PAMĚTÍ Vytvoření rituálu a slib dodržování pravidel Aktivita Stromeček, žába, houba Příprava a realizace vystoupení...53

6 ZÁVĚR...56 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE...58 SEZNAM ILUSTRACÍ...60 SEZNAM PŘÍLOH...61

7 Úvod Lidská paměť je komplikovaná a vrstevnatá stejně jako divadlo. Na paměť i divadlo můžeme pohlížet jako na proces; jejich společným základním rysem je procesuálnost. Život zemřelých je uložen v paměti žijících. M. T. Cicero Citát v sobě nese filosofický a emoční význam paměti. A jako kdyby tento citát zachycoval ještě něco víc divadlo potřebuje živé lidi, jinak skomírá. Nad divadelním představením padá opona teprve tehdy, až neexistuje žádný člověk, který tam byl přítomen (bez ohledu na to, zda byl divákem, hercem či osvětlovačem); záměrně nepočítám záznamy v podobě režijních knih, videozáznamy a jiné formy uchování divadla, protože ty nezachycují onu živost a procesuálnost. Přitahovala mě možnost pohlížet na divadlo z psychologického hlediska, prostřednictvím paměti. Hledat v knihách o divadle a ve svých divadelních zkušenostech střípky, které by odkazovaly na paměť a odhalovaly tak souvislosti mezi divadlem a pamětí. Vždy jsem inklinovala ke zkoumání psychologických motivů člověka a tvrdím, že všechno, co se děje, má psychologický podtext. Stejně tak je tomu i u divadla. Není možné vytrhnout divadlo z psychologického kontextu. Aktuálnost a význam své práce spatřuji především v tom, že jsem se dosud nesetkala takřka s žádnou publikací, která by se zaobírala tímto tématem, kromě studie Z. Brandejské. Tato studie mě vlastně inspirovala k úvahám nad zvoleným tématem. Ovšem existuje i jedno spojení divadla a paměti, které je všem dobře známé, a to je Stanislavského emocionální paměť. Z ní vychází řada hereckých metod a specifických pohlížení na herce a jeho tvorbu a zdá se, že i přes občasné výtky a nesouhlasy některých divadelníků nebude tato metoda nikdy zatracena. Kráčí totiž po cestě autentičnosti a to je cesta, po které chce kráčet i divák. Divák nechce vidět, jak herec loví v paměti svoji reakci, chce vidět, jak hercova reakce vzniká bezprostředně před ním, jak ji herec přímo na jevišti skládá na základě vzpomínek 7

8 uložených v nejrůznějších typech svojí paměti. Paměť v širokém významu je základním předpokladem pro hercovu tvorbu a jeho výstup. Dramatická výchova pracuje s amatérskými herci různého věku, tudíž považuji za nezbytné věnovat se v této práci i vývoji paměti a snažit se zasadit charakteristiku paměti v jednotlivých vývojových obdobích do souvislostí s divadlem. Konkrétně budu aplikovat svoje poznatky na skupinu dětí z první třídy základní školy, které jsem vedla v rámci svojí praxe. Moje práce je koncipována jako zkoumání nepříliš probádané půdy, což zahrnuje hledání a skládání útržkovitých informací, eklektický výběr z již prostudovaných a ověřených látek a především slepování těchto střípků dohromady prostřednictvím mých vlastních úvah a zkušeností. Cílem je tedy vytvořit ucelený obraz popisující propojení mezi pamětí a divadlem. 8

9 1. Paměť Paměť je základním kamenem pro život člověka. Člověk bez paměti nenachází souvislosti, neuchovává prožitky a v podstatě není schopen vývoje. Lidstvo bez schopnosti uchovávat informace by pravděpodobně vyhynula kultura lidsva.. Paměť v širším slova smyslu je vlastní každému živému tvoru. Je přímo spjata s žitím. Paměť stejně jako život není stav, ale proces. Proces hledání, nacházení, uchovávání. Proces, který člověku umožňuje uvědomovat si minulost a čerpat z ní, vnímat a chápat přítomnost a ovlivňovat budoucnost. Paměť je naším jediným bohatstvím. Teprve přijdeme-li o ni, stanou se z nás skuteční žebráci. J. E. D. Esquirol V celé mojí práci budu operovat s termínem paměť, a tak považuji za nezbytné si tento pojem definovat, vymezit a rozdělit. Cílem této kapitoly je zmapování paměti na základě psychologického hlediska a definování paměti v různých kontextech. Důležitou částí první kapitoly je také rozčlenění paměti na jednotlivé typy, jejichž vymezení dále ve své práci potřebuji, abych později mohla popsat funkce typů paměti užívaných v divadle, jaké typy paměti používá herec a jaké divák. 1.1 Definice paměti Z psychologického hlediska lze zjednodušeně říci, že paměť je psychická funkce, schopnost člověka zaznamenávat a uchovávat životní zkušenosti. Je základním předpokladem pro učení. Definice paměti podle Nakonečného: V širším smyslu znamená paměť veškerou uchovávanou a v psychické činnosti člověka intervenující zkušenost; v užším smyslu pak znamená způsobilost vědomé reprodukce určité zkušenosti. 1 Upozorňuje na to, že paměť je nutné chápat jako systémový jev. Základní funkcí paměti je uchovávání a vybavování informací, které jedinec potřebuje pro svůj 1 NAKONEČNÝ, M. Encyklopedie obecné psychologie. Praha: Academia, 1997, s

10 život. 2 Říčan tvrdí, že paměť v širokém slova smyslu má každý organismus, který se dokáže učit, to znamená měnit své chování na základě zkušenosti. V procesu vzpomínání máme zpřítomněn určitý psychický jev nebo komplex psychických jevů z minulosti. 3 Zároveň je důležité vyjasnit vzpomínku jako informaci, u níž si ten, kdo vzpomíná, musí být vědom toho, že tento psychický jev má vztah k minulosti. Definovat paměť není snadné, protože se jedná o velice komplexní pojem. Paměť můžeme chápat jako schopnost, proces, skladiště informací a je nutné zmínit, že paměť má mnoho přenesených významů paměť jako písmo, paměť jako biografie, paměť jako kniha atp. Dále je třeba uvést i paměť počítače, bez které by civilizovaný svět dnes nemohl existovat Faktory ovlivňující paměť Každý člověk má jinou kvalitu paměti, jiné paměťové schopnosti. Paměť závisí na mnoha faktorech a v zásadě existují dva typy faktorů dané (jedná se převážně o vlastnosti, s kterými se člověk rodí) a tvárné, ovlivnitelné (faktory, které zrají vlivem vědomého rozvoje člověka). Nicméně i faktory dané se dají do určité míry rozvíjet tím, že se s pamětí cíleně a aktivně pracuje (příkladem takového daného faktoru může být věk; určité náležitosti paměti v nízkém věku nejsou možné, nicméně je prokázané, že dítě, s kterým se bude aktivně pracovat, bude mít paměť rozvinutější než jeho vrstevník). Zásadní je tedy paměť procvičovat. Faktory ovlivňující paměť: fyzické vlastnosti (V této položce se jako velice významný faktor ukazuje věk. Některé informace či činnosti se nejlépe zapamatovávají v nízkém věku, jiné vyžadují už určitou životní zkušenost. Navíc každá věková skupina vyžaduje různý způsob přísunu informací. Například malé děti pojmou více informací vizuálně než auditivně atp.) psychické vlastnosti (osobnost člověka) aktuální psychický a fyzický stav (pozornost, soustředění, únava, stres) 2 Ibidem, s ŘÍČAN, P. Psychologie: příručka pro studenty. Praha: Portál, 2005, s

11 zkušenosti, znalosti, vědomosti (Člověk si lépe pamatuje věci, o kterých už někdy slyšel, které někam dokáže zařadit, takže zjednodušeně řečeno, čím větší přehled člověk má, tím lépe ukládá další informace do paměti. Jako příklad bych uvedla učení se cizím jazykům. Učí-li se člověk druhý jazyk, je zapamatování si tohoto jazyka obtížnější, než když se učí jazyk pátý.) 1.2 Paměť jako proces A. Plháková uvádí tři fáze, kterými prochází informace v paměti1: VŠTÍPENÍ, tj. /.../ transformace senzorických vstupů do podoby mentálních reprezentací RETENCE (uchování), tj. proces podržení informace v paměti, přičemž ji nelze považovat za pasivní proces REPRODUKCE (vybavení), tj. vyhledání informace a její vyvolání 1 PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2004, s

12 Obrázek č. 1 Říčanův model lidské paměti jako systému zpracování informací2 vjemy mimo pozornost opakování ZÁSOBNÍKY zrakové podněty z okolí sluchové hmatové krátkodobá paměť chuťové procesy propracování dlouhodobá paměť vybavení čichové rozpad trvale ztraceno zapomínání zapomínání trvale ztraceno ztraceno, nebo nedostupné i když potenciálně obnovitelné (byť pravděpodobně ve velmi pozměněné formě) Základním impulzem pro paměť jsou podněty z okolí. Zjednodušeně lze říci, že neexistuje-li podnět, tak neexistuje ani paměť, jelikož postrádá informaci, kterou by mohla uložit. Podněty nejsou do paměti ukládány přímo. Jsou přijímány a zpracovány smysly: zrak, sluch, hmat, chuť, čich. Tento vjem se uloží v mezistanici, která ještě není ani krátkodobou pamětí. Říčan tyto struktury označuje jako zásobníky. Už v této fázi či spíše předfázi paměti dochází k úniku informací (což jsou zpracované podněty). Informace, které uniknou, jsou trvale ztraceny. Další část informací se uloží do krátkodobé paměti a prochází dalším zpracováváním, je nejčastěji nutné opakování těchto informací, aby nedošlo k jejich 2 ŘÍČAN, P. Psychologie: příručka pro studenty. Praha: Portál, 2005, s

13 zapomenutí (výjimku tvoří např. výrazně silné emoční vzpomínky). Při zpracování a opakování se informace dostávají do dlouhodobé paměti. Z ní informace také unikají, čili jsou zapomenuty, ale není tu vyloučené vyvolání zapomenutých informací. Poslední část informací, která je zpracována pouze smysly (zásobníky), se ukládá přímo do dlouhodobé paměti, ovšem podvědomě. Vědomý (cílený) proces uložení informace prochází více fázemi a je komplikovanější. Nevědomý (necílený) proces uložení informace je přijat pouze smysly a rovnou přechází do dlouhodobé paměti. Příklad: Člověk jde po ulici naproti neznámému chlapečkovi v zeleném svetru a se zelenou čepicí. Člověk ho vidí (zrakový podnět je zpracován v zásobnících), vědomě však s informací nepracuje. Přesto se informace o chlapečkovi v zeleném uloží do dlouhodobé paměti, člověk o ní vůbec neví, ale několik týdnů po této události se mu může třeba zdát sen, v kterém se objeví tento chlapec Vštípení Ukládání informace do paměti může probíhat spontánně (nevědomě), anebo cíleně, tedy vědomě. Vštípení informace do paměti se děje ve třech formách vizuálně (detailní zmapování viděného), akusticky (vyslovování nahlas nebo v duchu) a sémanticky (ukládání významu informace, kde vizuální a akustická forma funguje jako podpůrný prostředek). Pro efektivnější vštípení informace do paměti je dobré vědět, která forma člověku nejvíce vyhovuje; u vizuální paměti fungují knihy, podtrhávání, výpisky, u akustické paměti je dobré zapojovat hlas (říkat informaci nahlas, nahrát si informaci na diktafon a poslouchat atp.) Retence S procesem uchování informace v paměti se přirozeně objevuje i proces zapomínání. V retenci platí zásada, že čím více je pro člověka daná informace smysluplná, atraktivní, emočně významná, pochopitelná, tím méně dochází k procesu zapomínání a informace v paměti zůstává uložena déle Reprodukce Proces vybavení si informace může být spontánní (nevědomý), anebo cílený, tedy vědomý. G. Hill uvádí šest druhů reprodukce3: 3 HILL, G. Moderní psychologie. Praha: Portál, 2004, s

14 1. VYVOLÁNÍ: Hill jej vysvětluje jako aktivní pátrání v paměti jen s velmi malým množstvím vnějších paměťových vodítek. (Např. žák při testu se aktivně snaží vzpomenout si na informaci, kterou se učil.) 2. ROZPOZNÁNÍ, neboli znovupoznání: Člověk se domnívá, že se s informací již někdy setkal. Rozpoznání informace nesouvisí s tím, zdali je člověk schopný informaci pojmenovat či určit. Informace je v tomto typu reprodukce porovnávána s informací podobnou. Hill označuje tento typ reprodukce za účinnější než vyvolání. 3. ZNOVUNAUČENÍ: Nejedná se o přímé vybavení informace, ale o znovunabytí informace, s níž se člověk už někdy setkal. Podstatné je, že toto znovunaučení probíhá rychleji, snadněji a efektivněji než naučení první. (Jako příklad Hill uvádí cizí jazyk, který člověk nepoužíval a zapomněl, ale když se k němu po letech vrátil, mělo znovunaučení lepší průběh než učení první.) 4. REKONSTRUKCE: Vybavená informace je upravená tím, jak ji člověk interpretuje. Vychází z potřeby člověka opírat se o věci, které jsou mu blízké, známé a vlastní. Hill tento druh reprodukce dokládá Bartlettovým výzkumem, jehož respondenti si pamatovali méně z indiánské legendy a převyprávěním ji nevědomě upravili tak, že odpovídal západnímu myšlení. Tato úprava souvisí i s tvorbou předsudků. 5. KONFABULACE: Hill ji chápe jako vymýšlení a konstrukci informace s cílem doplnit chybějící informace při vybavování. 6. REINTEGRACE: Je to vědomě neřízená reprodukce, při které se části informací dostávají do vědomí a postupně získavají širší souvislosti. 1.3 Typy paměti Dělení paměti není jednotné, existuje mnoho pohledů a teorií, nicméně některé názory se opakují nebo jsou podobné. Pro úplnou představu popíšu dělení paměti podle tří psychologů a na základě literatury se poté pokusím sestavit systém dělení paměti, který budu užívat při zkoumání paměti v procesu divadelní tvorby Říčanovo dělení paměti P. Říčan dělí paměť podle různých kritérií: 14

15 A) Podle trvalosti uvádí dva typy paměti krátkodobou a dlouhodobou. Krátkodobá trvá jen několik vteřin a pojme pět až devět jednoduchých prvků (čísel, slov). Bezprostřední podržení podnětů v paměti zprostředkovávají tzv. mžikové smyslové zásobníky paměti 1. Dlouhodobou paměť rozděluje na paměť deklarativní (paměť pro fakta) a paměť procedurální (paměť pro dovednosti). Deklarativní paměť je buď sémantická, která není závislá na souvislostech (v ní figurují informace obecné, bez osobního prožitku), anebo epizodická, která zachycuje právě osobní události a prožitky a závisí na souvislostech. B) Dalším kritériem dělení paměti je způsob naučení se (tedy zapamatování) informace: paměť mechanická (nevytváří logické vazby mezi informacemi) a paměť logická (základem zapamatování informace tímto způsobem je pochopení informace a její zařazení do souvislostí) Hillovo dělení paměti G. Hill řadí typy paměti podle kódování ( tento termín se vztahuje k procesu vytváření různých forem reprezentace poznatků 2) a podle trvalosti3. Podle kódování vyčleňuje tři typy paměti: Paměť pro představy Uchovává vizuální a sluchové podněty po delší dobu. Zjednodušeně lze říci, že se jedná o prodlouženou echoickou (umožňuje člověku po zlomek sekundy uchovat sluchové podněty) a ikonickou paměť (umožňuje člověku po zlomek sekundy uchovat vizuální podněty). Příkladem extrémně rozvinuté paměti pro představy je eidetická paměť. Ta umožňuje člověku si naprosto přesně zapamatovat vizuální vjem se všemi detaily. Také se označuje jako paměť fotografická jako kdyby člověk měl v hlavě uloženou fotografii nebo videozáznam a mohl si ho kdykoli přehrát. Procedurální paměť Používá se také označení implicitní. Umožňuje člověku zapamatovat si dovednosti a 1 ŘÍČAN, P. Psychologie: příručka pro studenty. Praha: Portál, 2005, s HILL, G. Moderní psychologie. Praha: Portál, 2004, s Ibidem, s

16 schopnosti. Přeneseně je možné říct, že je pamětí tělesnou, jelikož často člověk není schopen vědomé introspekce či deskripce dané schopnosti nebo dovednosti. Procedurální paměť je velice odolná vůči zapomínání. Příkladem informací uložených do procedurální paměti je chůze, plavání. Deklarativní paměť Také se používá pojem explicitní. Prostřednictvím deklarativní paměti člověk dokáže popsat a sdělit informaci. Tato paměť se dělí na sémantickou (uchovávání významu všeobecných skutečností) a epizodickou (osobní zkušenosti zasazené do konkrétního místa a času v životě). Dalším kritériem dělení paměti je podle Hilla trvalost paměti. Rozlišuje tři typy paměti: Senzorická paměť Jedná se o schopnost uchovat informaci, která vědomě ještě není zpracována a trvá méně než jednu sekundu. Pro vizuální podněty je užívána ikonická paměť a pro podněty sluchové paměť echoická. Krátkodobá paměť Informaci člověk uchová tak dlouho, aby ji mohl použít. Trvá přibližně patnáct až třicet sekund a má omezenou kapacitu. Dlouhodobá paměť Informace je uchovávána od několika minut po celý život. Zdá se, že její kapacita je neomezená, ale přesnější adjektivum by bylo nezměřitelná. Informace v dlouhodobé paměti se vztahují hlavně k významu, který zprostředkovává sémantická paměť, dále je člověk schopný udržet v dlouhodobé paměti i představy a především procedurální dovednosti. 16

17 1.3.3 Samuelovo dělení paměti D. Samuel4 rozlišuje paměť na tváře, na hudbu, na slova a na místa. Tyto typy paměti spojuje s určitými druhy povolání. Vztah mezi tímto typem paměti a povoláním je vzájemný; určitá povolání vyžadují lidi s určitým typem paměti a lidé s určitým typem paměti přirozeně inklinují k výběru povolání odpovídající jejich paměti. Čili hudebníci mívají dobrou paměť na hudbu, vrátní a pracovníci bezpečnostních agentur potřebují paměť na tváře, pro divadelníky (především herce) je typická paměť na slova, průvodci budou pravděpodobně vlastníky dobré paměti na místa atd. Samozřejmě není možné přiřadit k člověku jeden typ paměti. Přestože většina lidí vyniká jen v některém typu paměti, tak je využívána paměť jako celek a všechny typy paměti se navzájem prolínají. Tzn. herec může mít dobrou paměť na slova, ale může své repliky na jevišti navíc opírat o fyzickou pohybovou akcí, např. jde obejmout hereckého kolegu a tuto akci má spjatou s replikou, kterou u toho říká Systém dělení paměti sestavený pro potřeby bakalářské práce zabývající se vztahem divadla k paměti Vyčlenit typy paměti a vytvořit si v nich vlastní systém je pro mou práci důležité, protože se na něj budu odkazovat v celé své práci (konkrétně se o něj budu opírat kupříkladu při charakteristice paměti v jednotlivých vývojových stadiích člověka). Podle záměru: úmyslná (vědomá, cílená) neúmyslná (nevědomá, necílená) Podle trvalosti: senzorická (zraková, sluchová, hmatová, čichová, chuťová) krátkodobá (pracovní) dlouhodobá: 4 SAMUEL, D. Paměť. Praha: Grada, 2002, s

18 - Podle způsobu zapamatování si informace: mechanická logická - Podle typu informace: 1. paměť na slova paměť na tváře paměť na hudbu paměť na místa paměť na city (emocionální paměť) paměť na pohyb (motorická/pohybová paměť) 2. paměť pro představy procedurální (implicitní) deklarativní (explicitní): - Podle vztahu k informaci: epizodická (autobiografická, pro události) sémantická (pro fakta) 1.4 Paměť a učení Vztah mezi pamětí a učením je tak provázaný, že je dokonce možné setkat se s tím, že se i v odborných publikacích paměť a učení spojují v jedno téma. Prostým vysvětlením je, že jedno bez druhého nemůže existovat. Podrobnějším vysvětlením je závislost procesu učení na paměti schopnosti a paměti skladu a zároveň nutnost procesu učení jako součást paměti procesu. Cílem této podkapitoly je stručně definovat pojem učení, poněvadž vztah mezi pamětí a učením je velice úzký. Učení je podobně široký pojem jako paměť, nicméně se pokusím rozkrýt základní význam učení s ohledem na propojení divadla a paměti. 18

19 Podle A. Plhákové lze učení definovat jako veškeré behaviorální a mentální změny, které jsou důsledkem životních zkušeností. 1 R. L. Atkinsonová definuje učení takto: /.../ relativně trvalá změna chování, která vyplývá ze cvičení. 2 P. Říčan3 ještě upozorňuje na to, že učení jako činnost může probíhat ve dvou formách, a to někdo učí někoho (pedagog) a někdo se učí (žák), přičemž definice učení zahrnuje většinou pouze ten druhý případ. Na rozdíl od předchozích definic učení, které se opíraly o učení jako soubor změn, podle Říčana se jedná o proces, který vyúsťuje ve změny psychických jevů a jejich projevů. Nejjednoduším druhem učení je habituace (to je postupná ignorace známého podnětu, čili zvyknutí si na podnět). V podstatě opakem je senzibilizace (reakce postupně narůstá). Dalším způsobem je klasické podmiňování (člověk se učí tomu, že jedna skutečnost následuje po skutečnosti druhé). Dále existuje operantní podmiňování (člověk se učí, že jeho akce zanechá následky). V obou dvou případech podmiňování je tedy možné hovořit o jakési tvorbě asociací. Další způsob, komplexní učení zahrnuje zmíněné dva typy podmiňování a další způsoby, jako je užívání strategií, vytváření mentálních map prostředí apod. Druhů učení je samozřejmě mnoho, např. imprinting, modelování, imitace, zástupné učení atd. 1.5 Mozek a paměť Mozek je aparát, jehož pomocí si myslíme, že myslíme. Juliana Tuwim Tento citát, přestože je humornou slovní hříčkou, skýtá obrovský kus pravdy. Mozek je životně důležitým orgánem, značně komplikovaným, jelikož i přes množství pokusů a různých zkoumání panuje kolem fungování mozku stále řada nezodpovězeným otázek. Je organizačním a řídícím centrem nervové soustavy. Mozek lidem (a i dalším živočichům) umožňuje schopnost uložení informace do paměti a uchování informace v paměti. Častým následkem poškození mozku bývá právě částečná či úplná ztráta paměti. Proto bych ráda v této podkapitole stručně 1 PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2004, s ATKINSON, R. L. a kolektiv Psychologie. Praha: Portál, 2003, s ŘÍČAN, P. Psychologie. Praha: Portál, 2008, s

20 popsala mozek, některé jeho části, jeho funkce a zároveň uvedu několik příkladů poškození mozku vedoucí ke ztrátě paměti Struktura a složení mozku O fungování mozku existuje stále řada nezodpovězených otázek. Nicméně díky pokrokům v zobrazovacích metodách, jimiž jsou např. funkční magnetická rezonance či pozitronová emisní tomografie, se dozvídáme o fungování mozku (a paměti) stále víc a víc informací. Mozek je svou konzistencí měkký až polotekutý. Je chráněn obaly, lebkou a mozkomíšním mokem. Povrch mozku člověka je zvrásněný, čímž se mimojiné liší od mozku nižších živočichů. Hmotnost mozku dospělého člověka je obvykle jeden až jeden a půl kilogramu. Velikost mozku není nijak úměrná s velikostí IQ. Struktura mozku je různorodá. Tvoří ho nervové buňky (neurony) a gliové buňky. Mozek má tři základní části zadní mozek, střední mozek, přední (koncový) mozek. Zadní mozek zahrnuje prodlouženou míchu, most, retikulární formaci a mozeček, v předním mozku je možné najít talamus, hypotalamus, limbický systém, hypofýzu a mozkovou kůru.1 Je obtížné jednoznačně vymezit části mozku, které mají vliv na paměť, protože v podstatě všechny části nějak paměť ovlivňují. Je ale možné rozlišit paměť na jednotlivé typy a ty pak spojit s konkrétními částmi mozku. 2 Krátkodobá (pracovní) paměť je spjata s čelními laloky mozku, epizodická paměť s činností neuronální sítě čili hipokampální formace, spánková kůra, přední části čelních laloků, sémantická paměť se spodní a zevní spánkovou kůrou a kůrou čelních laloků, procedurální paměť s neuronální sítí čili čelní a temenní kůrou, bazálními gangliemi, částmi thalamu a mozečkem a pro emoční paměť je zásadní mandlové jádro (amygdala) v předních částech spánkových laloků ve spolupráci s činností některých částí spodní a vnitřní plochy čelních laloků. Pro názornější představu uvádím dva zjednodušené obrázky mozku 1 ATKINSON, R. L. a kolektiv Psychologie. Praha: Portál, 2003, s KOUKOLÍK, F. Mozek a jeho duše. Semily: Galén, 2008, s

21 zachycující části mozku důležité pro paměť. Obrázek č. 2 Mozek Obrázek č. 3 Mozek bez levé hemisféry 21

22 Cesta informace: smyslové orgány (přijmou podnět) senzorická kůra mozková (zpracuje podnět a vyšle informaci) amygdala a hippocampus (přijmou informaci, vyšlou informaci) talamus (přijme informaci, vyšle informaci) prefrontální kůra (informace uložena) V dlouhodobé paměti se informace uchová v případě, že se informace bude opakovaně pohybovat mezi hippocampem, bazálními gangliemi, talamem a senzorickou kůrou Příklady narušení paměti podle F. Koukolíka Koukolík popisuje případy, kdy poškození mozku, genetické indispozice či lékařský zásah do mozku (odoperování některých částí) způsobily narušení paměti.3 Pacientovi H. M. byly v roce 1953 neurochirurgy odňaty tyto části mozku: amygdala (mandlové jádro), hipokampus (část mozkové kůry), části parahipokampálního závitu. Pacientova dlouhodobá paměť zůstala v pořádku, pacient H. M. si pamatoval takřka vše, co se událo před operací. Od operace mu ale selhává krátkodobá paměť nové informace uchová v paměti přibližně minutu, pak je zapomene. Krátkodobá paměť (Koukolík ji označuje jako pracovní ) je tedy také neponičená. Po čase se ukázalo, že H. M. je schopen naučit se některé pohybové dovednosti. Vědomě si nepamatuje, že se něco učil, ale jeho výkon se v procvičované pohybové dovednosti zlepšuje. Z toho vyplývá, že pacientova procedurální (nevědomá) paměť je také funkční. Pacientovi neklesla inteligence, jeho myšlení i jeho osobnost zůstaly stejné. Ukázalo se, že operace pacientova mozku poškodila přesun informací z krátkodobé paměti do dlouhodobé. Při dalších výzkumech se zjistilo, že hypokampus je ta část mozku, která zajišťuje přesun informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti. Tento typ ztráty může být způsoben úrazem, zánětem, nedostatkem kyslíku, degenerativním postižením (typickým např. pro Alzheimerovu nemoc). Dalším typem ztráty paměti je amnézie. Amnézii vysvětluje Koukolík jako 3 KOUKOLÍK, F. Mozek a jeho duše. Semily: Galén, 2008, s

23 poruchu vědomé paměti 3 Amnézie může být vyvolána více příčinami než porucha paměti, kterou jsem popisovala výše; poškození určitých částí mezimozku, poškození neuronálních soustav v blízkosti zkřížení zrakových nervů, poškození některých systémů nervových vláken v hloubce mozku. Také může být způsobena psychologickými důvody, pak hovoříme o tzv. psychogenní amnézii. Dále Koukolík popisuje pacienta Z. (47 let, architekt), který postupně ztrácel schopnost pojmenovat běžné předměty jako hrnek, židli, stůl. Nedokázal popsat význam běžných slov. Jeho výslovnost však zůstala nedotčená. Pacient Z. tedy trpí poruchou sémantické paměti. Epizodickou paměť má funkční. Tuto poruchu (Koukolík ji označuje jako sémantickou demenci ) způsobilo poškození spánkových laloků. Úplný rozpad řeči je také typický pro těžké formy schizofrenie. Poruch paměti je samozřejmě mnohem více, ale pro potřeby mé práce jsou tyto příklady dostačující. Částečné i úplné ztráty paměti bývají častým námětem filmů nejrůznějších žánrů (od romantických komedií po kriminální thrillery) a samozřejmě tuto tématiku nalezneme i v mnoha divadelních hrách. Paměti jako námětu a tématu divadelních her se věnuji v páté kapitole Úvahy z článku a nad článkem Z. Brandejské4. Nicméně reálný život s takovým problémem si běžný člověk dokáže jen stěží představit. Paměť je komplikovaný proces a pro její fungování je nutná správná činnost mozku a centrální nervové soustavy. Při jejím narušení může docházet k paměťovým poruchám. Paměť ovlivňují různé faktory. S některými je možné pracovat i v rámci pedagogického v procesu a tyto postupy lze uplatnit v oblasti dramatické výchovy. Proces paměti neoddělitelně souvisí s procesem učení. V psychologii se objevuje velké množství typologií paměti. V této kapitole jsem sestavila systém paměťových typů, jejichž označení pak dále vztahuji k divadlu a k pedagogickému procesu v dramatické výchově. 3 KOUKOLÍK, F. Mozek a jeho duše. Semily: Galén, 2008, s Viz podkapitola Paměť jako námět a téma divadelních her 23

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

Paměť a učení. Druhy paměti. Vztah paměti a učení. Praktické využití teorie pro kvalitu učení. PaS3 1

Paměť a učení. Druhy paměti. Vztah paměti a učení. Praktické využití teorie pro kvalitu učení. PaS3 1 Paměť a učení Druhy paměti. Vztah paměti a učení. Praktické využití teorie pro kvalitu učení. PaS3 1 Paměť Fukncí paměti je uchování minulé zkušenosti. Některá vymezení paměti: obecná funkce obnovení nebo

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Cvičení ze společenských věd Základy psychologie

Cvičení ze společenských věd Základy psychologie Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Fyziologický vývoj mozku v dětském věku

Fyziologický vývoj mozku v dětském věku Fyziologický vývoj mozku v dětském věku MUDr. Zuzana Ludvíková Konference Mensa ČR 19.11.2014 Lidský mozek Obsahuje přes 1000 miliard nervových buněk Pokud pracuje naplno odčerpávají neurony 20% z celkové

Více

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Přehled doporučené literatury o o o o o o o o Atkinsonová, R.L., Atkinson, R.C. (2003). Psychologie. Victoria Publishing. Kern, H. a kol.(1997):

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly.

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly. Otázka: Psychologie - psychické stavy, procesy a lidské činnosti Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nicole 1. Psychické procesy: vnímání, představy, fantazie, pozornost, myšlení, paměť 2. Psychické

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Možnosti aktivizace mentálních funkcí v knihovnách. Mgr. Martina Burianová trenérka paměti III. stupně

Možnosti aktivizace mentálních funkcí v knihovnách. Mgr. Martina Burianová trenérka paměti III. stupně Možnosti aktivizace mentálních funkcí v knihovnách Mgr. Martina Burianová trenérka paměti III. stupně Organizace vzdělávání trenérů paměti Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging = akreditovaná

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

Kurz psychologie a sociologie na FSV

Kurz psychologie a sociologie na FSV Kurz psychologie a sociologie na FSV Základy obecné psychologie 1 - - senzorické procesy, vnímání, vědomí Mgr. Petra Halířová 2010/2011 Literatura Atkinsonová, R. (2003). Psychologie, s. 110-231 Dobrovská,

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA 1. - 3. ROČNÍK Žák: pozná různé druhy tvarů, porovnává vlastnosti, které zakládají, jejich podobnost či odlišnost, jejich vztahy, pozná různorodé přírodní a umělé materiály, seznamuje

Více

PLÁN VÝCHOVY, PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ. Dětská skupina Malíček

PLÁN VÝCHOVY, PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ. Dětská skupina Malíček PLÁN VÝCHOVY, PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ Dětská skupina Malíček Při definování Plánu výchovy, péče a vzdělávání jsme se inspirovali v Rámcovém programu pro předškolní vzdělávání. Začlenili jsme zde také filozofie,

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, předmět dramatické výchovy, její vztah k dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve estetické

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Integrovaný blok Tématický okruh (celek) Témata Co je nám nejblíže To jsou moji kamarádi CO JE KOLEM NÁS Co najdeme v naší třídě Už znáš celou školku

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

PROMĚNY DĚTSKÉ HRY. The society defines itself not always and entirely by how it works but also by how it plays. Carl Honoré

PROMĚNY DĚTSKÉ HRY. The society defines itself not always and entirely by how it works but also by how it plays. Carl Honoré The society defines itself not always and entirely by how it works but also by how it plays. Carl Honoré PROMĚNY DĚTSKÉ HRY Mezinárodní studentské psychologické dny 12.03.2015 EVA STUPAVSKÁ K zamyšlení

Více

PSYCHIKA - test. Zkvalitnění výuky prostřednictvím IT technologií

PSYCHIKA - test. Zkvalitnění výuky prostřednictvím IT technologií Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov Palackého 524 769 01 Holešov www.gymhol.cz PSYCHIKA - test Název projektu Číslo projektu Číslo a název klíčové aktivity Označení DUM Název školy Autor Předmět Tematický

Více

Hodnocení žáka s LMP

Hodnocení žáka s LMP Hodnocení žáka s LMP Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Grafická a multimediální laboratoř KOMPOZICE 1. Úvod

Grafická a multimediální laboratoř KOMPOZICE 1. Úvod KOMPOZICE 1 Úvod KOMPOZICE - ZÁKLADY fotografování: aktivní kreativní vyjadřovací činnost nejjednodušší tvůrčí postup každý může rozvíjet své vidění, kreativitu, vnímání i interakci s okolím automatika

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514 Projekt: Předmatematická gramotnost 1. Obecná východiska Rozvoj předmatematické gramotnosti je důležitý pro všestranný

Více

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno XX. Neonatologické setkání XIV. Hanákovy dny 8.-10. června 2012 Hotel Diana, Velké

Více

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

: Paměti-zapomínání, uchování. :Motivační-citové a volné. ð Zahrnují: procesy názorného poznávání, myšlení, řeč

: Paměti-zapomínání, uchování. :Motivační-citové a volné. ð Zahrnují: procesy názorného poznávání, myšlení, řeč Otázka: Psychické procesy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Rosova12 Děj, část průběhu činnosti, které má krátké trvání Dělí se: Poznávací-vnímání, představy, řeč : Paměti-zapomínání, uchování

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

Projektově orientované studium. Základní principy Project Based Learning (PBL)

Projektově orientované studium. Základní principy Project Based Learning (PBL) (PBL) Časování Student musí dostat informace ve chvíli, kdy je na ně připraven Informace nesmí být dána studentovi předem Moment předání informace je klíčový z hlediska zapamatování Informace musí být

Více

Kurz práce s informacemi

Kurz práce s informacemi Kurz práce s informacemi Hra - vyučovací metoda Vypracoval: Jakub Doležal (362999) Obsah Hra - vyučovací metoda...4 Didaktická hra...4 Druhy didaktických her...4 Výběr her...6 Rozhodovací hra...7 Paměťová

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Příloha č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu základního vzdělávání pro žáky s mentálním postižením a poruchami komunikace

Příloha č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu základního vzdělávání pro žáky s mentálním postižením a poruchami komunikace Logopedická základní škola, Měcholupy 1, příspěvková organizace Příloha č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu základního vzdělávání pro žáky s mentálním postižením a poruchami komunikace Měcholupy 1.

Více

LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR

LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti

Více

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět

Více

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Tato oblast je v našem vzdělávání zastoupena jedním předmětem matematikou, od 1. do 9. ročníku. Podle vývoje dětské psychiky a zejména

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Handicap není překážkou ve vzdělávání

Handicap není překážkou ve vzdělávání Handicap není překážkou ve vzdělávání Název modulu Typ modulu Délka modulu (počet hodin) Tvořivé psaní výukový 21 hodin Platnost modulu (datum, od kterého modul platí) 1.10.2011 - schopnost psát a číst

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

3. Učební plán 3.1. Rámcový učební plán ZŠ ŠVP Berlička

3. Učební plán 3.1. Rámcový učební plán ZŠ ŠVP Berlička 3. Učební plán 3.1. Rámcový učební plán ZŠ ŠVP Berlička Vzdělávací oblasti Vzdělávací obory 1. stupeň 2. stupeň 1. - 5. ročník 6. - 9. ročník Časová dotace Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. - uvede příklady nejčastějších porušování základních lidských práv a svobod, zamyslí se nad jejich příčinami a

Více

Jak efektivně přednášet v době e-learningu

Jak efektivně přednášet v době e-learningu ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická Jak efektivně přednášet v době e-learningu David Vaněček Masarykův ústav vyšších studií Katedra inženýrské pedagogiky Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

CNS. NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému

CNS. NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému CNS NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému Opakování - organizace nervstva Centrální nervová soustava Chráněno kostí, integrační funkce Mozek mícha Periferní nervová soustava Efektorová

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

16. Hudební výchova 195

16. Hudební výchova 195 16. Hudební výchova 195 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Vyučovací předmět: Hudební výchova 1. NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO

Více

ADOLESCENCE VÝVOJ OD 15 DO 20 LET

ADOLESCENCE VÝVOJ OD 15 DO 20 LET ADOLESCENCE VÝVOJ OD 15 DO 20 LET Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a

Více

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI V ORGANIZACI JAK SE EFEKTIVNĚ DOMLUVIT A ZÍSKAT INFORMACE 1. KOMUNIKAČNÍ PROCES 2 2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMUNIKACE 4 3. FORMÁLNÍ A

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků)

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) 6. 9. ročník 3 hodiny týdně třídy, jazykové

Více

Výběr z nových knih 3/2016 pedagogika

Výběr z nových knih 3/2016 pedagogika Výběr z nových knih 3/2016 pedagogika 1. (Re)socializace v rané péči / Zdenka Šándorová -- Vydání první [Pardubice] : Univerzita Pardubice, 2015 -- 139 stran -- cze ISBN 978-80-7395-961-6 Sign.: II 113880V1

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

Cvičení za společenských věd

Cvičení za společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení za společenských

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 2 týdně, povinný Rostliny v prostředí Žák: uvědomí si a zaznamená tvary, barvy a linie sleduje základní přírodní zákonitosti ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ekosystémy Prvouka Prvouka -

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více