5.Psychické procesy a stavy

Transkript

1 5.Psychické procesy a stavy Paměťové procesy Vštípení (kódování), neboli ukládání do paměti, probíhá ve formě vizuální, akustické, sémantické... Retence (podržení), neboli uchování v paměti, důležitým faktorem je vlastní motivace(či citová angažovanost) si věc zapamatovat Vybavení (reprodukce), časté užití asociací, rozlišujeme 2 formy vybavení: Spontánní (rekonstrukce) - test typu napiš vše co víš Znovupoznání (rekognice) - test typu zaškrtni variantu abcd Paměť Senzorická (ultrakrátká) paměť - tato paměť slouží k uchovávání smyslových dat (například sluchové informace si standardně vybavíme 4 vteřiny zpět, vizuální jen cca 0,25 vteřiny) Krátkodobá paměť - probíhá v ní aktuální mentální aktivita. Krátkodobá paměť má cca 30 vteřin, kapacita je 7 +/- 2 položky (to je tzv. Millerovo magické číslo - tyto položky mohou být číslice, slova, písmena, letopočty, ale i celá souvětí) Dlouhodobá paměť - ohromná kapacita, u zdravého člověka se uchovávají informace i na celý život. Dlouhodobá paměť má 2 hlavní subsystémy: Explicitní (deklarativní) - ta se dělí na paměť epizodickou (informace o událostech, zahrnující časový, prostorový a citový rozměr; autobiografie) a paměť sémantickou(obecná fakta o světě a jeho fungování, např. Pythagorova věta) Implicitní (procedurální) - paměť sloužící k zapamatování dovedností a pravidel, informace jsou hůře verbálně vyjádřitelné (chůze, držení příboru, obranné reflexy apod.)

2 Pozornost záměrnou (volní neboli úmyslnou) subjekt cíleně vnímá podn bezděčnou subjekt vnímá podnět bez úmyslu. Protivolní nedokáže potlačit vnímá podnětu, může vést k obsendátnímu jednání. selektivní pozornost vybírám si podmět vnímání Poruchy pozornosti 1.Roztržitost Neschopnost dlouhodobé koncentrace. 2.Rozptýlenost Neschopnost udržet pozornost v daném směru. 3.ADHD Porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou. 4.ADD Porucha pozornosti bez hyperaktivity. 5.Aprosexie 6.Hypoprosexie 7.Hyperprosexie 8.Paraprosexie City psychické a sociální procesy subjektivního prožívání kladného či záporného zážitku. procesy, zahrnující subjektivní zážitky

3 Provázené fyziologickými změnami (změna srdečního tepu, změna rychlosti dýchání atd.), motorickými projevy (mimika, gestikulace) Obecně platí, že čím horší zkušenost si prožije, tím hůře se bude i cítit - charakteristickými rysy jsou: subjektivita - na stejnou situaci mohou lidé reagovat odlišně a s různou intenzitou spontánnost - spouštějí se samovolně a dají se špatně ovlivnit rozumem aktuálnost - přicházejí bezprostředně a okamžitě po události či vzpomínce na ni předmětnost - vztahují se ke konkrétní situaci, zážitku, vzpomínce polarita - zpravidla se dají rozdělit na libost - nelibost, zřídka bývají ambivalentní vliv na paměť - emotivní zážitek je snáze zapamatovatelný, velmi silná emoce však může schopnost zapamatování snížit (panický strach - vytěsnění zážitku) rozdělit dle intenzity a délky trvání: Afekt - velmi intenzivní a krátkodobá emoce, vyznačuje se rychlým vznikem, bouřlivým průběhem a nedostatkem racionální kontroly jednání Nálada - slabá intenzita a dlouhodobé trvání, ovlivňuje pozornost, paměť, motivaci, myšlení... Vášeň či dlouhodobý citový vztah - velmi intenzivní a dlouhodobá emoce, často ovlivňuje celého člověka a jeho jednání, váže se ke konkrétní bytosti (láska k určitému člověku, domácímu mazlíčkovi), věci (oblíbený plyšák), ideji (náboženství) či aktivitě (filatelie, fotbal,...). dle charakteru či kvality: Vyšší emoce (city) - souvisejí s etikou, morálkou, intelektem či estetikou, nejsou vrozené a jsou ovlivňovány společností: cit pro spravedlnost, pravdu, čest, stud, zvědavost, altruismus, empatie, smysl pro krásu Nižší emoce (city) - též označovány jako základní emoce - jsou spojovány s instinkty a pudy, většina autorů rozlišuje 8 základních emocí, ostatní jsou jejich odvozeninami: hněv, strach, radost, přijetí (důvěra), nechuť

4 (znechucení), anticipace (očekávání), překvapení, smutek Poruchy citlivosti poruchy afektů Fobie - jedná se o vtíravý nutkavý strach, vyskytuje se v mnoha podobách, např. agorafobie (strach z prostranství), arachnofobie (strach z pavouků), klaustrofobie (strach z uzavřených prostorů), xenofobie (strach ze všeho cizího) poruchy nálad Depresivní nálada - u jedince se projevuje smutek, bezútěšnost, strach, dochází ke zpomalení vitálních a psychomotorických funkcí Apatická nálada - projevuje se lhostejností, pasivitou, nulovou iniciativou jedince Extatická nálada - jedinec je jednostranně zaměřen na nějakou aktivitu, která mu přináší blaho, "je jako u vytržení" Manická nálada - projevuje se veselostí, bujarostí až rozjařeností, zvýšenou bystrostí a postřehem Expanzivní nálada - projevuje se vysokou aktivitou, energií a sebevědomím, lehčí stupeň se označuje jako euforie

5