Kombinované studium Vyučující: Ing. Jan Mertl, Ph.D. Kontakt:

Transkript

1 Kombinované studium Vyučující: Ing. Jan Mertl, Ph.D. Kontakt:

2 Struktura kurzu 4 přednášky (2+2) Úvod do teorie veřejných financí - vymezení základních pojmů, vazeb a aspektů Veřejné příjmy Veřejné výdaje Fiskální politika a veřejné rozpočty

3 Literatura Základní: Hamerníková, B., Maaytová, A. a kol.: Veřejné finance. 3. vydání. Praha: ASPI, s. ISBN (nakladatelství ASPI, Praha 3 Žižkov) Na základě této učebnice a přiloženého CD s prezentací jsou vytvořeny i tyto přednášky Doporučená: Nahodil, F.: Ekonomika veřejného sektoru, učební text VŠFS. Praha: VŠFS EUPRESS, Musgrave, R. A., Musgraevová P. B.: Veřejné finance v teorii a v praxi. Praha: Management Press, Stiglitz, J. E.: Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Grada, 1997.

4 Zakončení Zkouška (dle informačního systému školy, pokud to někdo nemá v indexu jinak) Písemný test (zaškrtávací otázky) + ústní otázka po testu, ideálně napsat test, počkat na opravu, vylosovat si a odpovědět otázku a mít uzavřeno Konzultace: dle dohody, to ale neznamená že vůbec, v případě zájmu mě kontaktujte mailem, domluvím si s vámi v krátké době termín

5 Úvod do teorie veřejných financí

6 Co jsou to veřejné finance Věda s dimenzí teoretickou i praktickou moderní varianta erárních peněz významný fenomén hospodářské a sociální politiky každé tržní ekonomiky specifické finanční vztahy a operace ve vztahu stát (veřejná správa) zbytek ekonomiky

7 K čemu slouží Veřejné zabezpečení veřejných statků Financování transferů Stimulace ekonomických subjektů k chování určitého typu (často na principu redukce negativních a podpory pozitivních externalit)

8 Proč, když máme trh? Tržní systém nabídka/poptávka Cenový systém jako informační systém (Hayek) Teoreticky řeší problém alokace i bez státu a veřejných financí Evoluční, dobrovolný a nehierarchický systém Zdánlivě ideální

9 ALE: Mikroekonomická efektivnost??? Dokonalá konkurence??? Makroekonomická stabilita??? Distribuce důchodů a bohatství??? Veřejné statky??? Je cenový informační systém tak dokonalý??? Trh může selhávat jak z podstaty, tak i z hlediska požadovaných výstupů.

10 Navíc: Normativní ( jak by to mělo být ) versus pozitivní ( jak to je ) přístup Hospodářsko-politická opatření Vysvětlení (explanace) problémů a teprve po jejich pochopení intervence Nic není zadarmo

11 Na druhé straně POZOR náprava neviditelné ruky trhu viditelnou rukou státu může být ještě horší! (G. Becker) Hodnocení spravedlnosti je subjektivní ( existují jenom naše soudy o ní J. Žižková) a specifické národně/lokálně Utilitarismus (TU = Σ u i ) versus rawlisismus TU = min (u 1, u 2. u n )

12 Nicméně přesto 1) Makroekonomická stabilita Magický čtyřúhelník inflace ekonomický růst nezaměstnanost platební bilance Vysvětlení: Z uvedeného grafu, znázorňujícího ve zjednodušené podobě zmíněný vztah, je zřejmé, že by posun jednoho z vrcholů čtyřúhelníku vedl k posunu ostatních vrcholů.

13 Magický čtyřúhelník % 6 4 růst nezaměstnanost země B platební bilance 5 země A 0 inflace

14 Makroekonomické přístupy Keynesiánství (vládní výdaje, hosp. cyklus, investiční optimismus) Monetarismus (důraz na monetární politiku) Liberalismus a libertarianismus Teorie veřejné volby (Public choice) Přístupy veřejné a sociální politiky

15 2) Spravedlnost v rozdělení důchodů Lorenzova křivka a Gini koeficient Obrázek 1: Lorenzova křivka G A A B Zdroj: vlastní kresba

16 3) Mikroekonomické problémy Informační asymetrie Externality Veřejné statky (viz dále) Nedokonalá konkurence (monopol, oligopol ) Upozornění: zde ale existují v ekonomii různé přístupy!

17 Cíle optimálního tržního systému, možná selhání a základní fiskální funkce o cíle o tržní selhání o fiskální funkce o efektivnost o stabilita o mikroekonomická selhání při alokaci o makroekonomická selhání při zabezpečení makroekonomickýc h agregátů o spravedlnost o mimoekonomická selhání při zabezpečení spravedlnosti o alokační o stabilizační o redistribuční

18 alokační souvisí s veřejným zabezpečením veřejných statků efektivní alokace veřejných statků znamená: optimální poměr mezi privátními a veřejnými statky optimální objem a struktura veřejných statků efektivní rozdělení produkčních nákladů veřejných statků mezi spotřebiteli stabilizační jde o využití fiskálních nástrojů k dosažení žádoucích makroekonomických cílů

19 Redistribuční dva fiskální nástroje: - příjmový (daňový) - výdajový transfery záměrně distribuční charakter dotace subvence daňově transferový mechanismus např. kombinuje: - progresivní zdanění vysokých příjmů s - dotacemi domácnostem s nízkými příjmy nebo - zdanění luxusního zboží s dotacemi zboží pro obyvatelstvo s nízkými příjmy koordinace fiskálních funkcí problém nekonzistence a nutnost stanovení priorit

20 Typologie statků čistý veřejný statek a čistý soukromý statek extrémní typy v realitě spíše statky nesplňující definiční charakteristiky My si uvedeme členění dle Samuelsona a členění dle Bénarda, v literatuře existuje celá řada dalších přístupů

21 Výskyt v.s. je jednou z mikroekonomických příčin selhání trhu (další mikroekonomické příčiny: různé formy nedokonalé konkurence neúplná informovanost výskyt externalit) Co je podstatou tohoto selhání cenový mechanismus buď nefunguje vůbec anebo funguje neefektivně vede to k neschopnosti trhu alokovat zdroje prostřednictvím cen je to důvod k realizaci tzv. alokační fiskální funkce

22 tzv. volné (nemají cenu, nejsou vzácné) existují tzv. ekonomické statky Příklady různých typů statků: (B) voda vzduch (A) auto CD kniha boty hamburgery (C) plovárna divadelní představení výstava (D) maják obrana státu policie veř. osvětlení

23 Co je charakteristické pro skupinu A z hlediska jejich spotřeby? Celkový objem produkce každého z nich lze rozdělit fyzicky cenovým systémem mezi jednotlivými spotřebiteli; plná dělitelnost množství cenovým systémem Statky ze skupiny A označujeme pojmem čisté soukromé statky (též statky soukromé spotřeby)

24 Co je charakteristické pro skupinu D z hlediska jejich spotřeby? Spotřebováváme je v úhrnu; spotřeba všech spotřebitelů je rovna; spotřeba spotřebitele A nesnižuje spotřebu B ; plná nedělitelnost množství mezi jednotlivými spotřebiteli Statky ze skupiny D označujeme pojmem čisté veřejné statky (též statky kolektivní spotřeby)

25 Z hlediska spotřeby (způsobu spotřeby) lze statky rozdělit na 2 velké skupiny: lně dělitelné statky Plně nedělitelné statky označme plně dělitelný označme plně nedělitelný statek k statek g spotřebitel i spotřebitelé i a j jeho spotřeba x i spotřeba spotřebitele i x i k g celk. spotřeba lze formalizovaně zapsat: spotřeba spotřebitele j y celková spotřeba k y g lze formalizovaně zapsat: x j g y k x i k y g= x i g = x j g =. * * * * * * existence rivality nedělitelnost spotřeby spotřebitelů dělitelnost nevylučitelnost ze spotřeby cenovým mechanismem lze vyloučit neplatícího VŠFS - ZVF nerivalita - Komb. studium spotřebitelů LS přednášky spotřebitele cenovým mechanismem

26 Ekonomické statky Kritéria členění podle P. A. Samuelsona úplná dělitelnost úplná nedělitelnost rivalita (soutěživost) spotřebitelů nerivalita (nesoutěživost) spotřebitelů vylučitelnost ze spotřeby cenovým systémem čisté soukromé statky (neboli statky soukromé spotřeby) ekonomické statky nesplňující veškerá Samuelsonova kritéria (nebo splňující tato kritéria částečně) nevylučitelnost ze spotřeby a nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele čisté veřejné statky(neboli statky kolektivní spotřeby)

27 Bénard ekonomické versus institucionální kritérium ekonomické kritérium (způsob spotřeby) s automatickou spotřebou čisté veřejné statky smíšené veřejné statky čisté soukromé statky s fakultativní spotřebou

28 charakteristika smíšeného statku dělitelnost co do množství nedělitelnost kvality g smíšený veřejný statek i spotřebitel i spotřeba statku g spotřebitelem i y g x g celková spotřeba statku g q kvalita spotřeby statku g y g xg q i g i q j g i... (pro každého dalšího spotřebitele)

29 efekt přetížení (návalu) q ( ), g x g x g x i i g y g xg g 0 q x ; g 0 (zcela výjimečně) g

30 graf Efekt přetížení u smíšeného veřejného statku (např. silnice) q s q M Yg Y g X g

31 Bénard institucionální kritérium Podle chování státu vůči určitému statku čisté tržní statky nečisté tržní statky netržní statky

32 Byrokracie, veřejná volba Politici, voliči, lobby, byrokracie Stát není automatická výrobna dobra, ale politika a alokace veřejných zdrojů je výsledkem veřejné volby Teorie veřejné volby je výsledkem náhledu pozitivní ekonomie na rozhodování o veřejných zdrojích

33 Downsův model politického cyklu Míra reakce na požadavky voličů období voleb I období voleb II Období

34 Počet voličů Normální rozdělení prvních preferencí voličů 0 S 1 50 S Veřejné výdaje určené k financování veřejných statků Legenda: Ale pozor, v realitě volič medián nemusí být uprostřed! S 1 původní pozice politické Ing. Mertl strany - na základě S 1 Hamerníková, B.;Maaytová, S 2 původní pozice politické A.: Veřejné strany finance. S ASPI

35 Rozhodování volbou, hlasováním nakonec to musí někdo rozhodnout jak to bude jen orientační přehled, nikoli detaily ke zkoušce! a) pravidlo rozhodování jedince (diktátorské) - výsledek veřejné volby rozhoduje jedinec + nízké transakční náklady - riziko prosazování vůle jedince b) pravidlo jednomyslné shody (konsensuální) - lze dospět k efektivnímu řešení + Pareto efektivní nikdo si nepohorší - vysoké transakční náklady, časová ztráta, vydírání jedincem c) většinové pravidlo tj. prosté většiny, relativní většiny, Condorcetovo hlasovací pravidlo (Condorcetovo kritérium), pluralitní hlasování, pravidlo přidělování bodů, Bordův počet

36 Role byrokracie ve veřejné volbě charakteristiky chování: maximalizovat rozpočet = maximalizace uspokojení utratit disponibilní zdroje bez ohledu na kritérium efektivnosti a účelnosti takové alokace tendence k rozpínavosti monopol na informace ALE: lze kontrolovat, motivovat a řídit = NENÍ to beznadějné a NENÍ to automatické!!

37 Shrnutí základní pojmy veřejných financí normativní a pozitivní přístup v oblasti veřejných financí vazby na ekonomii veřejného sektoru příčiny existence a tendence vývoje veřejných financí argumenty, funkce a principy makro a mikroekonomické aspekty Při studiu věnujte pozornost zejména těmto problémům: charakteristiky a pojmy veřejných financí rozdíly přístupů k řešení problémů v oblasti veřejných financí (tzn. normativní a pozitivní přístup) vysvětlení makroekonomických příčin vyvolávajících státní stabilizační aktivity vysvětlení mikroekonomických příčin vedoucím ke státním alokačním aktivitám vysvětlení mimoekonomických příčin, které vyvolávají redistribuční státní aktivity Typologie statků základní přehled, Samuelson, Bénard Analýza tzv. vládních selhání, veřejná volba

38 Veřejné příjmy

39 Obecné pojmy Veřejné příjmy Neúvěrové (daně apod.) Nenávratnost Neekvivalence Nedobrovolnost Musí být někdo zdaněn Úvěrové (půjčky) Návratnost Ekvivalence Dobrovolnost Musí být od koho si půjčit Krátkodobé pokl. pouk. Dlouhodobé - obligace

40 Daň je ze zákona vyplývající, povinná, periodicky se opakující, nenávratná, neekvivalentní a pravidelně odváděná platba (do veřejného rozpočtu) daňová asignace (příklad SRN církve) výjimka z pravidla neúčelovosti Většina z vás asi ví o daních z praxe víc než já proto uvítám vaše připomínky

41 Daně ČR daně přímé nepřímé ostatní zpříjmů majetkové zespotřeby pojistnésociálníhopojištění místní poplatky (obecní daně)

42 Přímé daně v ČR přímé daně z příjmů majetkové daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob daně z nemovitostí daň silniční daně převodové daň z pozemků daň ze staveb daň dědická daň darovací daň z převodu nemovitostí Přímé daně jsou daně adresné víme koho zdaňujeme zdaňujeme zisky

43 Charakteristika nepřímých daní Nepřímé daně (daně ze spotřeby) univerzální selektivní daň z přidané hodnoty daně spotřební cla ekologické daně plyn, pevná paliva elektřina daň z minerálních olejů daň z lihu daň z piva daň z vína a meziproduktů daň z tabákových výrobků Nepřímé daně jsou daně neadresné zdaňujeme zboží, službu obecně zdaňujeme spotřebu

44 Další neúvěrové příjmy Clo vzhledem k liberalizaci MO význam klesá zejména v rámci EU Sociální a zdravotní pojištění diskusní, je to součást veřejných rozpočtů, ale účel alokace je pevně vymezen (důchody, zdravotní péče). Samostatná teorie sociálního (veřejného) pojištění+ reformy.

45 Poplatky Fiskálně nevýznamný Dobrovolný, ekvivalentní, účelový Usměrňuje chování občanů Umožňuje zpoplatnit negativní externality např. poplatek ze psů, poplatek za znečištění Riziko stanovení výše poplatku veřejnou volbou nemusí odpovídat vlastně vůbec ničemu Lze jej vybírat: Jako cenu za produkci veřejných statků (uživatelské) Jako správní, licenční, notářské apod. poplatky, pokuty atd. (správní) penězi nebo kolkem Jako cenu za prodej nebo pronájem veřejného majetku

46 Historie a principy daní Historicky různé přístupy křesťanství, A. Smith, liberalismus, socialismus Krystalizovaly se dva problémy spravedlnost a efektivnost daní Princip prospěchu versus princip platební schopnosti Teoreticky užitek ve smyslu spotřeby veřejných statků to je ale jen jedna funkce VF (jak víme)

47 Prospěch a spravedlnost Kdo více těží z daní? Bohatí, protože díky daním se financuje řada statků (např. bezpečnost), díky nimž si mohou své bohatství udržet a rozmnožit? Nebo chudí, protože jsou jim poskytovány veřejné statky a transfery? Neřešitelná otázka, je to totéž jako zda je v podniku důležitější manažer nebo uklízečka uklízečka bez manažera nemá kde uklízet, manažer bez uklízečky nemá co řídit (pozn. je jasné že uklízečka by manažera dělat nemohla, kdežto manažer by v nouzi asi uklidil) Horizontální (stejný člověk stejné daně) versus vertikální (čím víc máš, tím víc platíš) spravedlnost

48 Spravedlnost daní x její efektivnost Vztah mezi efektivností a spravedlností daní VŠFS - ZVF - Komb. studium LS přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

49 Ztráty z daní Daně bohužel způsobují další distorze administrativní náklady (stát, daňoví poplatníci) ztrátu mrtvé váhy (př. - anglická okna v 18. stol.)

50 Složení daňového břemene poplatníka

51 Ztráta mrtvé váhy nadměrné břemeno D, S 0 ; E 0 p 0 Q 0 Původní přebytky a) spotřebitele Δp 0 E 0 M b) výrobce Δp 0 E 0 R t jednotková daň Δp 1 E 1 M; Δp 2 AR; p 2 AE 1 p 1 ; ΔAE 0 E 1 = DWL ΔABE 0 (výrobce) ΔBE 0 E 1 (spotřebitel)

52 Substituční efekt

53 Na koho to dopadá více Výše přesunu závisí na cenových elasticitách poptávky a nabídky o Když je elasticita poptávky nižší větší část daně dopadne na kupující o Když je elasticita nabídky nižší větší část daně dopadne na prodávající podíl kupujícího podíl prodávajícího Jinými slovy ten kdo je schopen méně reagovat na změnu ceny způsobené uvalením daně, ten bude více postižen jejím zavedením. E E S D

54 Shrnutí témat ke studiu Funkce veřejných příjmů Rozdělení veřejných příjmů na neúvěrové (daně a poplatky) a úvěrové (půjčky) Charakteristika daní (nenávratnost, neekvivalentnost, povinnost, neúčelovost) Clo a příspěvky sociálního zabezpečení jako zvláštní případ daně Odlišení poplatků od daní (dobrovolnost, ekvivalentnost, účelovost) Klasifikace daní, náležitosti daně (co zákon určuje) Historický vývoj veřejných příjmů, spravedlnost a efektivnost daní

55

56 Veřejné výdaje Tok finančních prostředků alokovaných na realizaci fiskálních funkcí státu Principy nenávratnost, neekvivalence (pamatujeme si z minula ) Zdroj: veřejné příjmy neúvěrové i úvěrové

57 Třídění Veřejné výdaje krátkodobé, v rámci jednoho fiskálního období (typicky rok) vládní výdaje a transfery financování činnosti státu a výdaje na veřejné statky Veřejné výdajové projekty a programy střednědobé, dlouhodobé mezinárodní spolupráce neziskový sektor pobídky, stimuly, korekce Veřejné výdajové programy komplexnější než projekt (má cíle, postup, nebo se může sestávat i z řady dílčích projektů) dělitelné, nedělitelné

58 Vládní výdaje (Government) spotřební investiční ujídající crowding out effect financování institucí i financování programů Spec. případ sleva na dani daňový výdaj Třídění Transfery (Transfers) subjekt obdrží transfer, ale nemusí vrátit žádné protiplnění neujídající jen přerozdělení v rámci ekonomiky ovlivňují motivaci svých příjemců

59 Mikroekonomické aspekty VV a) důchodový efekt b) substituční efekt Y Y B A I I A I I A B X A B Y

60 I. Makroekonomické aspekty (a dopady): součást koloběhu příjmů a výdajů G a agregátní poptávka mohou působit jako multiplikační faktor v rámci aktivní fiskální politiky mohou vést ke krátkodobé a dlouhodobé fiskální nerovnováhy jejich růst a rozsah VS ovlivňují zaměstnanost a produkci v ekonomice jejich prostřednictvím lze ovlivnit rozsah VS proporce VS a PS chování ekonomických subjektů

61 Veřejné výdaje a agregátní poptávka Y (celkový důchod HDP) Y = C + I + G + NX, kde C soukromá spotřeba I soukromé investice G vládní výdaje spotřební a investiční (G = G C + G I ) NX saldo zahr. obchodu

62 Modely a teorie makroekonomických souvislostí Rozvojové modely (Musgrave, Rostow) Růst důchodu na hlavu růst veřejného sektoru (Wagnerův zákon) Snesitelný fiskální náklad a posunový efekt (Peacock, Wiseman)

63 Posunový efekt veřejných výdajů % G/Y celkové veřejné výdaje veřejné výdaje na jiné než vojenské účely obranné výdaje mír válka o snesitelný fiskální náklad poválečný mír období

64 Dynamika veřejných výdajů Elasticita VV/HDP Mezní sklon VS k HDP E vv t 1 vv t vv t HDPt 1 HDP HDP t t b vv HDP t 1 t 1 vv t HDP t

65 Příčiny nárůstu VV Geografické faktory Demografické faktory Urbanistické faktory Technologické faktory Sociální výdaje (welfare state) Demonstrační efekt (mají to jinde, my to chceme taky) Baumolův zákon (spec. charakter VS cena jednotky výkonu VS roste) Vládní výdaje versus transfery - proporce

66 Třídění Insitucionální financování Financuje se židle Alokační paradox (financujeme proto, že to je, a je to proto, že to financujeme) Upřednostňuje běžné výdaje na úkor kapitálových Programové financování Financuje se výstup Založeno na identifikaci společenských problémů Transformaci problémů na cíle Kvantifikace cílů Kalkulace nákladů a formulace programů Realizace

67 Rozpočtované výdaje Užité výdaje V A Instituce A U A Kapitola státního rozpočtu K A V B Instituce B U B Kapitola státního rozpočtu K B.. V Z Instituce Z U Z Kapitola státního rozpočtu K Z Legenda: V A V Z rozpočtované výdaje kapitoly A Z U A U Z realizované ( užité ) výdaje kapitoly A Z

68 Programové financování

69 Hodnocení výdajových programů Výdajové programy vedou k tomu, že je možno je hodnotit, ale jak??? Metody hodnocení Pozor na měření výstupu hlavní problém srovnatelnosti (příklad ze zdravotnictví)

70 Shrnutí témat ke studiu Definice veřejných výdajů, rozlišení mezi veřejnými výdaji, veřejnými projekty a veřejnými výdajovými programy, vládní výdaje a transfery, třídění veřejných výdajů, struktura veřejných výdajů, funkce veřejných výdajů, veřejné výdaje jako nástroj ovlivňování, Makroekonomické a mikroekonomické aspekty a dopady veřejných výdajů, multiplikátor, Wagnerův zákon, problematika vytěsňování, substituční a důchodový efekt Faktory ovlivňující objem, strukturu a dynamiku veřejných výdajů, elasticita veřejných výdajů, problematika růstu veřejných výdajů a teorie zdůvodňující tento růst Hodnocení efektivnosti veřejných výdajů, úskalí tohoto hodnocení, metody analýzy efektivnosti, výsledky kontra výstupy veřejných programů, projevy neefektivnosti veřejných výdajů, důvody a důsledky neefektivnosti

71 Metoda Forma kalkulace vstupů Forma kalkulace (sledování) výstupů CMA CBA CEA CUA V peněžních jednotkách (nejčastěji průmyslově inženýrskou metodou kalkulace nákladů) V peněžních jednotkách (průmyslově inženýrskou metodou kalkulace nákladů, příp. metodou parametrického odhadu nákladů ) V peněžních jednotkách (nejčastěji průmyslově inženýrskou metodou kalkulace nákladů na základě nákladových standardů pro běžné náklady) V peněžních jednotkách jako dodatečné náklady Výstupy nejsou přímo sledovány. Peněžně jako přínosy Náklady na naturální jednotku výstupu. Přírůstek užitku s ohledem na dodatečné náklady

72 Veřejné zakázky Nákup služby státem u soukromého sektoru Stát ale není konečným spotřebitelem O zakázkách rozhoduje obvykle skupina lidí (komise) Velký objem obchodů Formalizovaný postup rozhodování Náchylnost ke korupci (ovlivním ty, kteří rozhodují, ti rozhodnou v můj prospěch, a pak z toho budu mít daleko víc )

73 Fáze veřejné zakázky

74 Make or Buy problém Specifičnost investic Měřitelnost výstupů Snadná Obtížná Nízká (A) Měřitelné tržní služby odvoz odpadků odtahová služba TrC: + (C) Neměřitelné tržní služby veřejné zdravotnictví osvětové zdravotnické programy TrC: ++ Vysoká (B) Měřitelné monopolní služby dodávky elektrické energie dodávky plynu TrC: ++ (D) Neměřitelné monopolní služby hasiči policie TrC: +++ Legenda: TrC = celkové transakční náklady Pramen: Brown-Potocki (2002), vlastní úpravy

75 Konkretizace - příklad Soutěžitelnost( contestability)/měřitel nost Vysoká soutěžitelnost Střední soutěžitelnost Nízká soutěžitelnost Vysoká měřitelnost Produkce spotřebního materiálu Koncový prodej léků a PZT Nekvalifikované činnosti Produkce vybavení Velkoobchod léky a PZT Malé investice Produkce léků a špičkové techniky Velké investice Střední měřitelnost Neklinické aktivity Management Materiálový servis (catering, hygiena) Rutinní vyšetření Školení zaměstnanců Kvalifikovaná práce Klinické intervence Specializovaná diagnostika Výzkum Věda Vzdělávání Vysoce kvalifikovaná práce Nízká měřitelnost Ambulantní péče Stomatologická péče Péče praktických lékařů Intervence do veřejného zdraví Lůžková péče Tvorba politik Monitoring/hodnocení

76

77 Rozpočtová (budgetary) politika Činnosti, které se odehrávají v rámci veřejné rozpočtové soustavy Nástroj: veřejný rozpočet Vyrovnanost rozpočtů v jejich provozní části a jejich vnitřní logika je svatá Investice možný úvěr Prognózy a plány v rámci rozpočtů Více pozitivní viz minulá přednáška Třídění Fiskální (fiscal) politika Součást hospodářské politiky Ovlivnění AS a AD Stabilizační funkce VF Připouští deficitní financování Více normativní z hlediska výdajů podílí se na tvorbě HNP, stanovuje rozsah veřejného a soukromého sektoru z hlediska příjmů (daně) daně omezují důchody obyvatelstva, napomáhají stanovovat ceny s nimiž se firmy a jednotlivci setkávají na trzích a tím ovlivňují jejich motivace a chování.

78

79 Rozpočtová politika Cílem rozpočtové politiky je vybilancovanost veřejných výdajů a veřejných příjmů Hlavním nástrojem rozpočtové politiky veřejný rozpočet nadnárodní státní územní samosprávy veřejných institucí fáze rozpočtového procesu: návrh, projednání, schválení, plnění, kontroly zásady: reálnosti, úplnosti, dlouhodobé vyrovnanosti, publicity

80

81 Výdaje SR návrh

82 Vládní výdaje jako nástroj fiskální politiky Protože pokud AS=AD, tak Y=AD a tedy Y=AD= C + I + G + NX Změna vládních výdajů mají vliv na agregátní poptávku a v závislosti na tvaru křivky agregátní nabídky mají vliv i na velikost produktu a změnu cenové hladiny Princip potenciálního produktu (neo) keynesiánství versus monetarismus

83 Záleží na tvaru křivky agregátní nabídky P AS P AD1 AD2 AD2 AS AD1 Y Y P AD1 AD2 AS Y

84 Změna daní Ekonomie strany nabídky Lafferova křivka

85 Vestavěné stabilizátory Progresivní zdanění, podpory v nezaměstnanosti brzdí účinky kolísání HDP Předpoklad: ekonomika není tak pružná, je třeba v průběhu hosp. cyklu stabilizovat, a to nejlépe automaticky vestavěně

86 Fiskální politika Expanzivní Zvýšit HDP a snížit nezaměstnanost, i za cenu inflace Častější, obvyklejší (úvaha: HDP je pod potenciálem) fiskální expanze přímé zvýšení vládních nástroje výdajů (G) nepřímé snížení daní (TA) nástroje Restriktivní Snížit inflaci, a to i za cenu snížení HDP a vyšší nezaměstnanosti fiskální restrikce snížení vládních výdajů (G) zvýšení daní (TA)

87 AD1 AD2 P2 P1 LRAS SRAS Y1 Y2 Y* AD2 P2 P1 SRAS AD1 Y*

88 Teorie multiplikátoru Když vláda vypustí do ekonomiky jednu korunu, přírůstek není jedna koruna, ale může být i vyšší = multiplikace Jak moc se ale bude multiplikovat? To se dá vypočítat Pro zjednodušení budeme pracovat s uzavřenou ekonomikou (bez NX)

89 Výdajový multiplikátor Y = C + I + G C = a + cy Y = a + cy + I +G Y cy= a + I + G (1-c)*Y = a + I + G Y= (1/1-c)*(a+I+G), dy 1 1 c dg 1 1 c je výdajový multiplikátor vládních výdajů

90 c 1 demultiplikátorem Daňový demultiplikátor Ad b) daňový demultiplikátor (jak se změní produkt při jednotkové změně daní) o v případě tzv. autonomních daní (TA 0 ) o v případě tzv. indukovaných daní (TA 1 ) Co je to autonomní daň (TA 0 ) - snižuje důchod o pevnou částku Y C I G, kde C a c( Y TA ) 0 Dosadíme do první rovnice a po úpravách získáme následující tvar: Y 1 1 c ( a I G cta 0 ) Chceme-li zjistit multiplikační účinky této daně, derivujeme podle TA 0 : c dy dta 1 c 0 Zlomek nazýváme daňovým c

91 Daňový demultiplikátor Co je to indukovaná daň (TA 1 )? - závisí nejen na sazbě, ale i na důchodu C a c( 1 t) Y Po dosazení do původní rovnice získáme následující vyjádření vlivu této daně na produkt: Y 1 ( a I 1 c(1 t) G) Daňový demultiplikátor nelze vypočítat, neboť indukovaná daň není exogenní veličinou (je závislá na jiné proměnné) v rámci tohoto modelu, tj. na důchodu (Y) Dochází k modifikaci výdajového multiplikátoru: dy 1 dg 1 c(1 t)

92 Shrnutí témat ke studiu Fiskální politika jako záměrná činnost vlády, cíle fiskální politiky (co se vláda snaží ovlivnit), vývoj těchto cílů v čase. Rozdíl mezi pojmy fiskální a rozpočtová politika. Koordinace fiskální a monetární politiky. Nástroje fiskální politiky. Důvody, proč se od 30. let 20. století začala fiskální politika masově uplatňovat. Expanzivní, neutrální a restriktivní fiskální politika, model AS-AD a jednotlivé typy politik, účinnost fiskální politiky. Problematika vytlačování (crowding out). Multiplikační procesy a jejich vliv na účinnost fiskální politiky.