Hlavní faktory ovlivňující spokojenost rodilých mluvčích v jejich zaměstnání

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hlavní faktory ovlivňující spokojenost rodilých mluvčích v jejich zaměstnání"

Transkript

1 Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Katedra sociální politiky a sociální práce Hlavní faktory ovlivňující spokojenost rodilých mluvčích v jejich zaměstnání Diplomová práce Bc. Michaela Hamouzová Vedoucí diplomové práce: PhDr. Imrich Vašečka, Ph.D. Brno

2 2

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem svou diplomovou práci vypracovala samostatně a ţe jsem čerpala pouze ze zdrojů uvedených v přiloţeném seznamu pouţité literatury. V Brně, 22. května Michaela Hamouzová 3

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své diplomové práce PhDr. Imrichu Vašečkovi, Ph.D. za cenné rady a za čas, který mi věnoval. Mé díky patří i respondentům za jejich ochotu zúčastnit se mého výzkumu a za poskytnutí úţasného mnoţství zajímavých a uţitečných informací. 4

5 Obsah Úvod Identifikace cílové skupiny Cizinec Imigrant Integrace Transnacionální migrace Kulturní identita Rodilí mluvčí Moţnosti zaměstnání rodilých mluvčích Shrnutí Zaměstnávání cizinců v České republice Vývoj počtu cizinců z anglicky mluvících zemí po roce Typy pobytů Kompetentní úřady Trh práce Shrnutí Spokojenost a motivace Vymezení pojmů Spokojenost Motivace Potřeby Teorie potřeb Maslowova pyramida potřeb Pouţití Maslowovy pyramidy potřeb v teorii řízení Herzbergova dvoufaktorová teorie Shrnutí Multikulturní organizace Multikulturní řízení lidských zdrojů Vliv kultury

6 Interkulturní komunikace Stereotypy Interkulturní kompetence Shrnutí Metodologická část Cíl diplomové práce a hlavní výzkumná otázka Vedlejší výzkumné otázky Charakteristika cílové skupiny Metodika Kvalitativní výzkum Zdroje informací Výzkumná strategie Metoda rozhovoru Výzkumný vzorek Úskalí výzkumu cizích kultur Operacionalizace Vedlejší výzkumné otázky a konkrétní dotazy respondentům Výzkumná část Průběh výzkumu Respondenti Obecná charakteristika rodilých mluvčích Etnická/Státní identita Demografická identita Profesní identita Důvody pro výběr povolání lektora anglického jazyka Důvody pro výběr České republiky Brno Češi Co mají/ nemají rádi na ţivotě v ČR Problémy, s nimiţ se setkali Plány do budoucna Znalost jazyka a sledování českých médií 54 6

7 Zájem o profesi učitele Očekávání Důvody pro výběr instituce Důvody, proč s prací skončil Shrnutí Spokojenost Uspokojení mimopracovních fyziologických potřeb Uspokojení mimopracovní potřeby jistoty Uspokojení mimopracovních sociálních potřeb Uspokojení pracovních potřeb fyziologických potřeb Uspokojení pracovní potřeby jistoty Uspokojení pracovní sociální potřeby Shrnutí Motivace Uznání Náročnost Odpovědnost Kariéra Růst Seberealizace Záliba Motivace učit Shrnutí Multikulturní personální práce Organizace práce a problémy Vedení Komunikace Pracovní kolektiv Stereotypy a vztahy s českými kolegy Shrnutí Závěr Použitá literatura

8 Anotace Jmenný a věcný rejstřík Stať

9 Úvod V České republice vzniklo po revoluci velké mnoţství agentur zabývajících se výukou cizích jazyků. Většina z nich zaměstnává jako lektory tzv. rodilé mluvčí čili cizince vyučující v naší zemi svůj rodný jazyk. Setkat se s touto skupinou vyučujících můţeme i v různých typech školských zařízení, od cizojazyčných mateřských školek, přes základní a střední školy, aţ po univerzity, bez ohledu na to, zda se jedná o státní či soukromé školy. Na tuto skupinu pracovníků bych se ve své práci ráda zaměřila. Sama jako lektorka působím a reflektuji zvláštnosti v zaměstnávání a specifické postavení rodilých mluvčích v rámci organizace. Zahraniční lektoři jazyků představují dle mého názoru velice specifický druh migrantů. Jelikoţ tito lidé přicházejí ze zemí, které jsou na vyšší hospodářské úrovni neţ Česká republika, nedá se předpokládat, ţe by materiální zajištění bylo hlavním impulsem pro jejich imigraci do naší země. Přesto právě otázka pracovní činnosti je téma, které mě v souvislosti s touto skupinou zajímá nejvíce. Jaké byly jejich důvody pro výběr povolání lektora svého rodného jazyka? Bylo jím nedostatečné vzdělání, jeţ jim v domovské zemi bránilo najít uplatnění, nebo je v prvé řadě lákala myšlenka bydlení v cizí zemi a druh povolání byl pro ně druhotnou záleţitostí? Nalezení odpovědí na otázky týkající se jejich identity by mi mohlo napomoci naplnit cíl mé práce, jímţ je zjištění hlavních faktorů zajišťujících spokojenost těchto imigrantů. Má výzkumná otázka totiţ zní: Jaké hlavní faktory ovlivňují spokojenost a motivaci rodilého mluvčího v zaměstnání? Aplikačním cílem mé práce je pak nalezení faktorů ovlivňujících spokojenost těchto zaměstnanců, které můţe zaměstnavatel svou činností přímo ovlivnit. Informace o jejich tuţbách a potřebách mohou dále umoţnit i zlepšení efektivity práce s touto skupinou zaměstnanců a zvýšení jejich integrace do organizace. Jak uţ jsem zmínila dříve, zajímat mě budou především témata týkající se pracovní činnosti rodilých mluvčích. Mým záměrem je však získání uceleného obrázku jejich ţivota, takţe se nebudu vyhýbat ani otázkám týkajících se jejich soukromého ţivota, především témat jako je rodina, přátelství, bydlení, plány do budoucna, problémy ţivota v České republice či souţití s jejími obyvateli. Ačkoli je mým primárním cílem zjištění faktorů, týkajících se jejich pracovní činnosti, ráda bych 9

10 zjistila i informace o jejich celkové spokojenosti a to i té mimopracovní. Tito lidé většinou nemají v České republice svou rodinu ani ţádné zázemí, coţ by měl jejich zaměstnavatel v personální práci s nimi reflektovat a brát na vědomí. Pokud totiţ nebudou spokojení s ţivotem v České republice, nemůţe je ani sebelepší práce personalisty udrţet v zaměstnání, potaţmo v naší zemi. 10

11 1. Identifikace cílové skupiny Vzhledem ke skutečnosti, ţe nejvíce vyučovaným cizím jazykem v České republice je anglický jazyk, rozhodla jsem se zaměřit na anglicky hovořící rodilé mluvčí a to především na osoby pocházející z Velké Británie a Spojených států amerických. Tato skupina má mnoho různých charakteristik. Co je však na první pohled zřejmé a co do značné míry ovlivňuje náš přístup k nim i jejich k nám je fakt, ţe se jedná o osoby odlišné národnosti. Identita, která nás tedy v souvislosti s nimi zajímá nejvíce, je identita etnická a kulturní. Identitou rozumíme typické rysy jedince nebo skupiny, obvykle podmíněné sociálními charakteristikami. U jedince, ale i u skupiny je takovým označením především jméno. Národní identita se například řídí tím, zda se povaţujeme za Angličana, Američana, Francouze apod. (Giddens, 1999, p. 550) Jak ale poznamenává Eriksen (2007) identifikace můţe být vnitřní a vnější, zvolená i vnucená, coţ záleţí na tom, jestli bereme v úvahu to, jak člověk vidí sám sebe, nebo to, jak ho vidí jeho okolí. Identifikace je navíc proměnlivá. Liší se podle toho, ke komu ji vztahujeme. Jediný člověk tak můţe být pro své rodiče synem, pro prodavače zákazníkem a pro další například pákistánským zubařem provozujícím praxi ve Stockholmu. Jakými termíny tedy osoby odlišné národnosti v souvislosti s jejich etnickou identitou nazýváme a jaké další charakteristiky nás v souvislosti s nimi zajímají? 1.1. Cizinec Cizinec je obecný termín, jímţ chceme obvykle vyjádřit, ţe je člověk odlišné národnosti neţ obyvatelé daného státu. Jedná se tedy o osobu bez státního příslušenství státu, ve kterém právě pobývá. Podle cizineckého zákona je cizincem fyzická osoba, která není státním občanem České republiky včetně občana Evropské unie

12 1.2. Imigrant V souvislosti se stěhováním osob z jednoho státu do druhého hovoříme o migraci. Podle Velkého sociologického slovníku se jedná o prostorové přemisťování osob přes libovolné hranice (zpravidla administrativní), spojené se změnou místa bydliště na dobu kratší či delší, případně natrvalo. (Petrusek, 1996, p. 627) Slovník antropologie občanské společnosti přichází naproti tomu s definicí migrace jako přesunu jednotlivců i skupin v prostoru, který je spolu s porodností a úmrtností klíčovým prvkem v procesu populačního vývoje a výrazně ovlivňuje společenské a kulturní změny obyvatel na všech úrovních. (Dohnalová, Malina, 2006, p. 424) Osoby, jeţ se procesu migrace účastní, nazýváme imigranty nebo emigranty. Imigrant je osoba přicházející do země za účelem pobytu dlouhodobějšího charakteru. (Dohnalová, Malina, 2006, p. 276) Emigrant je naproti tomu vystěhovalec čili osoba, opouštějící zemi za účelem vystěhování se do ciziny. (Dohnalová, Malina, 2006, p. 187) Tatáţ osoba můţe být jak imigrantem, tak emigrantem. Z hlediska České republiky je Američan, který se přistěhoval do naší vlasti, imigrantem, zatímco pro americkou stranu je emigrantem, protoţe svou zemi opustil. Mezinárodní definice imigranta je pak poměrně široká. Podle ní lze za imigranta povaţovat kaţdého drţitele povolení k pobytu, který v cizí zemi pobývá déle neţ rok. (Horáková, 2008, p. 17) Integrace imigrantů Cílem většiny vyspělých demokratických států je integrace, coţ je proces postupného začleňování imigrantů do struktur a vazeb společnosti domácího obyvatelstva. Jedná se o komplexní jev, který je přirozeným důsledkem migrace a který má své politické, právní, ekonomické, sociální, kulturní, psychologické a náboţenské aspekty. (Dohnalová, Malina, 2006, p. 288) Mezi čtyři hlavní dimenze patří podle Trboly (2010) dimenze: sociální, kam patří všechny oblasti bydlení, například jeho kvalita a místo, délka pobytu, zdravotní péče nebo sociální zabezpečení, ekonomická, do té zahrnujeme trh práce a přístup na něj, ekonomické postavení 12

13 imigranta a moţnost dosaţení určitého stupně ţivotní úrovně, kulturní, která znamená získání klíčových kompetencí přijímající společnosti při zachování kompetencí původních, například jazykových schopností, přístupu k informacím a vzdělávání, moţnost udrţet své tradice či praktikovat své náboţenství, politická, ta zahrnuje například volební právo, přístup k veřejným sluţbám, participace na rozhodování a moţnost veřejného sebevyjádření. Kromě těchto základních dimenzí společenského ţivota by měl mít přistěhovalec podle Trboly a Rákoczyové moţnost začlenění do primárních vztahů a sociálních sítí přijímající společnosti, a to jak ve vztahu k jejím jednotlivým členům, tak i ve vztahu k institucím reprezentujícím zájmy dané společnosti. Jen tak je totiţ proces integrace přistěhovalce završen v subjektivní rovině pocitem sounáleţitosti s přijímající společností a identifikací se sociálními skupinami, které se v ní vyskytují. Základním rámcem pro celý tento proces je ovšem integrace imigranta v souladu s právním systémem přijímající společnosti. (Trbola, 2010, p. 10) Eriksen naproti tomu jasnou definici integrace nenabízí. Můţe se jednat jak o proces, kdy členové minorit pomalu ztrácejí svou vlastní identifikaci se skupinou a stávají se členy majoritní společnosti, tak o jev, kdy se minorita přizpůsobí majoritě, aniţ by se vzdala své vlastní kulturní příslušnosti. (Eriksen, 2007, p. 57) Domnívá se tedy, ţe existují různé stupně integrace a musíme tedy brát v úvahu situační kontext Transnacionální migrace Je patrné, ţe rodilí mluvčí nepatří mezi většinu imigrantů, kteří přicházejí do České republiky. Impulsem k přistěhování se do naší země není zlepšení jejich ţivotní úrovně, neboť pocházejí ze zemí, které jsou na tom ekonomicky mnohem lépe neţ český stát. Z jejich domovské země je tedy nevyhnala ani ekonomická situace, ani ţivelná pohroma či autoritářský politický reţim, a lze tak předpokládat, ţe k ní nepřátelský vztah nechovají a imigrace do České republiky můţe být jen dočasnou záleţitostí. Csaba Szaló přichází s termínem transnacionální migrace, který by nám o této problematice mohl prozradit více. Autor hovoří o tzv. transmigrantech, coţ jsou přistěhovalci, kteří nerezignují na udrţování sociálních vztahů propojujících je s místem původu a nevzdávají se svých původních identit ( ) Soudobá teorie 13

14 transnacionální migrace spočívá v odkrývání působení paralelních procesů začleňování se do přijímací společnosti a udrţování přes-hraničních sociálních vazeb, jejichţ prostřednictvím transmigranti budují a udrţují souběţně dva domovy. Jejich ţivotním světem je transnacionální sociální pole propojující místa jejich nového a původního domova. (Szaló, 2007, p. 7-8) Tento druh imigrantů tak ţije ve více národních komunitách. Daří se mu to tak, ţe udrţuje kontakt s původním domovem a zároveň se začleňuje do nového domova v další zemi. Autor (2007) tedy hovoří o nové formě migrantů a označuje je jako tzv. cirkulující přistěhovalce či dočasně pobývající přistěhovalce. Důleţité je uvědomit si, ţe v procesu transnacionální migrace dochází nejen k přeshraniční cirkulaci osob, ale i peněz, informací či zboţí a migranti tak s sebou přinášejí mnoţství cenných poloţek Kulturní identita Jak jiţ bylo řečeno na začátku, při identifikaci rodilého mluvčího se jako jedna z klíčových jeví kulturní identita. Jak poznamenává Eriksen (2007) klíčovými momenty identifikace jsou pro nás především kontrasty, tedy jevy, kterými se od nás jedinec odlišuje. O tom, ţe se imigrant liší svou národností, jsem se jiţ zmínila, ale co tato odlišnost znamená v praxi? Jedinec vyrostl v odlišném kulturním prostředí, jeţ napomáhalo utvářet jeho postoje a ovlivnilo jeho současné chování. Kultura představuje sdílení pohledu na ţivot a obraz světa členů určité skupiny, který je odlišuje od členů jiných skupin. (Eriksen, 2007, p ) Vzhledem k variacím uvnitř jednotlivých skupin, jejich přirozené proměnlivosti a neustálému procesu vývoje však stanovení hranic jednotlivých kultur není nic jednoduchého. Podle Szalóa (2007) můţe migrace ovlivnit sebepojetí člověka a obohatit jeho kulturní repertoár, ať uţ se jedná o vědomosti či schopnosti. Domnívám se, ţe v současné době, kdy se přítomnost cizinců v našem světě stává jeho přirozenou součástí, dochází k obohacování nejen samotného imigranta, ale i kultury společnosti, kam se přistěhuje. 14

15 1.4. Rodilí mluvčí Uţ od začátku označuji svou cílovou skupinu jako rodilé mluvčí. Tento pojem poukazuje na jejich specifickou vlastnost a vystihuje hlavní rys, jímţ se liší od ostatních lektorů na pracovišti. Všeobecně rodilými mluvčími rozumíme osoby, které hovoří jazykem, jeţ je jich rodným, coţ znamená, ţe se ho naučily v dětství a pouţívají ho přirozeně. V literatuře však nacházíme i definici rodilého mluvčího jako ideálního typu čili dokonalé osoby s úplnou a přirozenou znalostí daného jazyka 2 (Pennycook in Doerr, 2009, p. 1), která je zaloţena na představě, ţe existuje ohraničený, homogenní a stabilní jazyk a homogenní skupina mluvčích, která je vázána na národní stát. (Pennycook in Doerr, 2009, p. 1) Davies pak rodilé mluvčí charakterizuje jako osoby, jeţ mají zvláštní kontrolu nad jazykem, tzv. znalost zasvěceného, a vědí přesně, co tímto jazykem je a není. (Davies, 2003, p. 1) Představují stakeholdery daného jazyka, starají se o jeho udrţení a tvarují jeho směr. (Davies, 2003, p. 1) Z těchto charakteristik částečně vyplývá nadřazenost rodilých mluvčích nad ostatními uţivateli daného jazyka. Rodilí mluvčí jsou modelovými mluvčími, které jejich intuice v pouţívání jazyka činí přirozenými soudci, představují model, normu či cíl v učení se cizímu jazyku, základnu pro jazyk či vzdělávací politiku. (Doerr, 2009, p. 8) Ne-rodilý mluvčí je tak vnímán jako nedostatečný či deficitní vůči rodilému a jejich vztah je tak uspořádán hierarchicky. (Doerr, 2009, p. 8) Rodilí mluvčí jsou tak ne-rodilým mluvčím nadřazení, coţ můţe mezi oběma skupinami vést k určitému napětí. Pravdou je, ţe určité schopnosti v uţívání jazyka je obzvláště sloţité získat v jiném jazyce, neţ je ten mateřský. Jedná se například o výrok řečený různými způsoby, váhání a zamlčování informací, předvídání věcí, co se jiná osoba chystá říci či doplnění nových verbálních dovedností (učení se novým slovům a významům) při mluvení a poslechu. (Davies, 2003) Jednou z hlavních devíz rodilých mluvčích oproti ne-rodilým učitelům jazyka, kterých si jejich ţáci cení, je i jejich akcent. Některé hlásky se totiţ člověk snadno naučí v dětství, ale v dospělém věku je to jiţ nesmírně obtíţné. Cílem učení se jazyku je pak hovořit a znít jako rodilý mluvčí, coţ sebelepší pedagogické vzdělání nemůţe nahradit. (Doerr, 2009) 2 Autorčin překlad z anglického jazyka u všech citací od autorů Doerr a Davies uvedených v této podkapitole 15

16 Ve skutečnosti se s těmito modelovými, ideálními mluvčími jazyka nesetkáváme. Důvodem je nejen dynamický charakter jazyků ale i fakt, ţe standardní jazyk pouţívají jen někteří rodilí mluvčí a jazyk ostatních je ovlivněn místními dialekty. (Trudgill in Doerr, 2009) I mezi samotnými rodilými mluvčími existuje hierarchie. Například za ideální mluvčí anglického jazyka jsou povaţováni Britové či Američané, niţší postavení mají obyvatelé Indie či Nigérie, přestoţe i oni jsou rodilými mluvčími tohoto jazyka. (Davies, 2003) U anglicky hovořících rodilých mluvčích, kteří jsou cílovou skupinou této práce, je známá jejich neochota učit se cizí jazyky, protoţe se se svým rodným jazykem mohou domluvit skoro všude na světě. (Murphy, 2004) Stávají se tak učiteli cizího jazyka, ačkoliv sami často ţádný jiný jazyk kromě svého rodného neovládají. Neznalost jazyka země, kam se imigrant přistěhuje, můţe hrát důleţitou roli v jeho sociálních vazbách. Okruh jeho přátel a známých se pak můţe skládat především z osob pocházejících ze stejné země nebo alespoň hovořících stejným rodným jazykem Pojí je vztah k místu původu či společnému jazyku, coţ do značné míry znesnadňuje jejich integraci Možnosti zaměstnání rodilých mluvčích O výuku anglického jazyka je v současné době velký zájem a rodilí mluvčí tak mají na výběr z mnoha zařízení, kde mohou povolání lektora vykonávat. Setkat se s nimi můţeme ve školství a to na všech stupních od mateřských školek po univerzity, ve státních i soukromých institucích. Druhou silnou skupinou jsou zaměstnanci jazykových škol, poslední tvoří lektoři, kteří preferují soukromou formu doučování Shrnutí Rodilí mluvčí představují specifický druh imigrantů, protoţe lepší podmínky pro ţivot, ani finanční ohodnocení, nejsou důvodem jejich přistěhování do naší země. Jedním z úkolů mého výzkumu tak bude zjištění jejich skutečné motivace. Dá se téţ předpokládat, ţe tento druh imigrantů neplánuje zůstat v České republice natrvalo, a proto se ve své práci zaměřím i na zamýšlenou délku pobytu a jejich celkové plány do 16

17 budoucna. Předpokládám, ţe plánovaná dočasnost pobytu se můţe projevovat na sociálních vztazích a jejich případné povrchnosti, ať uţ se jedná o vztahy mezi partnery, přáteli či zaměstnancem a zaměstnavatelem. Domnívám se, ţe to, zda imigrant plánuje v zemi zůstat déle, můţeme poznat například podle jeho snahy naučit se jazyk země, do které se přistěhoval. Rodilí mluvčí, ţijící v naší zemi, se mi v tomto okamţiku jeví především jako světoobčané, coţ jim usnadňuje jejich kompetence domluvit se anglickým jazykem, který je dnes jazykem globalizovaného světa, pouţívaný ve všech moţných odvětvích. Domnívám se, ţe rodilí mluvčí pocházejí z moderních vrstev společnosti odmítající jistoty, kterých se jim v domovské zemi dostávalo a volící raději dobrodruţnou zkušenost v postkomunistické zemi. V souvislosti s rodilými mluvčími bych zvaţovala vhodnost pojmu migrace, spíše bych volila termín pohyb. Předpokládám, ţe se dotyční do svých národních států často vracejí a pohybují se tak v nemalé míře mezi oběma zeměmi. Zabývala jsem se i problematikou identit. Domnívám se, ţe v českém prostředí se jedná především o identitu mluvčího ţádoucího jazyka, která se stává jejich klíčovou předností, ačkoli v zemi původu nebudila ţádnou pozornost. V naší společnosti však tato vlastnost získává na výjimečnosti. Česká republika představuje v celosvětovém srovnání i díky dlouholeté izolovanosti během komunistické éry velice homogenní zemi a pro českou společnost je tak člověk ze Západu někým výjimečným. 17

18 2. Zaměstnávání cizinců v České republice 2.1. Vývoj počtu cizinců z anglicky mluvících zemí po roce 89 Vzhledem k převaze výuky anglického jazyka jsem se rozhodla zaměřit se na imigranty ze zemí, kde je angličtina národním jazykem, tedy především na Velkou Británii a USA. Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v České republice v roce 2008 celkem dlouhodobě (nad 90 dnů) pobývajících cizinců, z nich bylo britské a americké národnosti. U Velké Británie se jedná o zvyšující se tendenci, protoţe v roce 1994 zde pobývalo jen 1274 jejích obyvatel, u Spojených států amerických zůstávají výsledky na podobné úrovni a to v roce Výzkumem počtu cizinců v České republice se zabývá i Milada Horáková. Podle jejích záznamů se obyvatelé Velká Británie a USA řadí mezi cizinci s platným povolením pobytu mezi nejčastěji zastoupené národnosti a patří jim 11. a 13. místo. V první desítce jsou zastoupeni občané Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, Ruska, Polska, Německa, Moldavska, Mongolska, Bulharska a Číny. Na 12. místě jsou pak obyvatelé Srbska a Černé hory. Většina Američanů a Britů ţije ve větších městech, především v Praze. (Horáková, 2008) 2.2. Typy pobytů Zákon o pobytu cizinců na území České republiky rozlišuje dva základní typy pobytů, v závislosti na tom, zda jedinec plánuje ţít v naší zemi natrvalo, nebo zda zde plánuje strávit pouze omezenou dobu. Pobytů přechodných existuje více druhů, ale trvalý je pouze jeden. Dělení přechodných pobytů se ovšem netýká občanů Evropské unie. Ti mohou poţádat o tzv. potvrzení o přechodném pobytu, ačkoliv na našem území mohou bydlet i bez něj. Druhy pobytů pro občany mimi evropskou unii: 3 18

19 A) pro přechodné pobývání na našem území a) bez víza b) na základě krátkodobého víza c) na základě dlouhodobého víza (vízum k pobytu nad 90 dnů) d) na základě povolení k dlouhodobému pobytu e) na základě výjezdního příkazu B) povolení k trvalému pobytu na našem území Kaţdý cizinec, jenţ na našem území zůstává déle neţ 90 dní a je drţitelem dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu, musí vykazovat jeho účel. Moţných účelů existuje více, já se však zaměřím na ty, které cizinci umoţňují vykonávat výdělečnou činnost. Jsou jimi: A) účel zaměstnání -má platné povolení k zaměstnání -má platné povolení k pobytu (zelená karta nahrazuje obě povolení) B) účel podnikání na základě ţivnostenského oprávnění C) účel účast v právnické osobě Kompetentní úřady Cizinci mohou o vízum poţádat na zastupitelském úřadě. O jeho získání však rozhoduje inspektorát cizinecké policie v místě předpokládaného pobytu. Ten rozhoduje i o udělení povolení k dlouhodobému pobytu Trh práce Statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí uvádějí, ţe v říjnu 2010 bylo v České republice celkem cizích státních příslušníků v postavení zaměstnanců. Občanů Spojeného království bylo v zaměstnaneckém poměru a z toho pouze 400 bylo ţen. Osob s americkou státní příslušností bylo 1609, z nichţ 560 bylo ţenského pohlaví. Občanů USA, kteří nepotřebují ţádné pracovní povolení, bylo 580, 1011 mělo platné

20 povolení k zaměstnání a zbytek byl drţitelem některého druhu zelené karty 6. Tyto informace představují zajímavý fenomén v genderovém zastoupení obou národností. Ze všech občanů britské státní příslušnosti pracujících v ČR je pouze jedna pětina ţenského pohlaví. U amerických státních příslušníků je situace vyváţenější, protoţe ţeny představují cca jednu třetinu amerických zaměstnanců u nás. V roce 2006, kdy bylo na českém pracovním trhu 1584 občanů Spojeného království, 46,6 % z nich působilo jako vědečtí a duševní pracovníci a 25,7% v technických, zdravotnických a pedagogických oborech. Je tedy zjevné, ţe Britové působí na našem území v kvalifikovaných pozicích a mají tak přístup na primární trh práce. (Trbola, 2010) Statistiky o zastoupení cizinců v jednotlivých oborech uvádí i Horáková. Podle ní ze všech cizinců zaměstnaných v České republice jich 5319 pracuje ve vzdělávání, z nich 3500 jsou občané zemí EU. (Horáková, 2008) Se zajímavým příspěvkem k zaměstnávání cizinců na našem území přichází Trbola, který v souvislosti s úspěšným působením cizinců na trhu práce zdůrazňuje důleţitost schopnosti ovládat český jazyk. Autor tak upozorňuje na fakt, ţe na rozdíl od kaţdodenních situací, kdy cizinec neovládající český jazyk, můţe poţádat o pomoc své známé nebo profesionální tlumočníky, v práci se bez znalosti jazyka neobejde. Existují však případy, kdy neznalost jazyka a statut cizince nejen ţe nevadí, ale naopak můţe být ve srovnání s českými zaměstnanci výhodou. Výjimku v tomto směru tvoří zaměstnanci mezinárodních společností, ve kterých se naopak hovoří pouze některým z cizích jazyků. V takovémto pracovním prostředí není uplatnitelnost cizinců omezována neznalostí českého jazyka a někteří z respondentů ţijí v České republice i několik let s minimální znalostí češtiny. Specifické jazykové kompetence cizinců mohou být naopak podstatnou komparativní výhodou ve srovnání s domácími pracovníky, neboť pokud je u pracovního místa poţadavek na plynulou znalost cizího jazyka, potom bývá konkurence domácích zájemců značně omezená a šance pro rodilé mluvčí naopak značně vysoké. (Trbola, 2010, p. 28) 2.5. Shrnutí Na území České republiky dlouhodobě ţije kolem tří tisíc Britů a dva a půl tisíce 6 20

21 Američanů. Podle Horákové se vzdělávání jako pracovní činnosti věnuje cizinců. Lze tedy předpokládat, ţe počet rodilých mluvčích anglického jazyka se pohybuje v řádu stovek. Zajímavou se mi jeví skutečnost, ţe muţi výrazně převyšují ţeny. Co se týče povolení k pobytu a práci, britští občané jako obyvatelé Evropské unie ţádné nepotřebují. Američané vyuţívají povolení k pobytu a zaměstnání nebo některý typ zelené karty. Jako mluvčí anglického jazyka mají Britové a Američané velkou výhodu oproti jiným cizincům, protoţe se v České republice domluví svým rodným jazykem. U lektorů cizích jazyků je znalost odlišného jazyka logicky základním předpokladem a znalost českého jazyka není vyţadována. 21

22 3. Spokojenost a motivace Jak jsem jiţ uvedla v úvodu, cílem mé práce je zjištění faktorů vedoucích jak k celkové, tak pracovní spokojenosti rodilých mluvčích. Jejich identifikace by zaměstnavatelům umoţnila efektivnější práci s tímto typem zaměstnanců, neboť by mohla poodhalit jejich hlavní priority a potřeby. Faktory, jeţ ovlivňují pracovní spokojenost, můţe organizace přímo ovlivnit, o těch, jeţ utvářejí celkovou spokojenost člověka ţijícího v cizí zemi, pro ni můţe být uţitečné mít přehled. Co tedy pro organizaci znamená, ţe má spokojené a motivované zaměstnance? 3.1. Vymezení pojmů Spokojenost Výzkumný ústav práce a sociálních věcí přichází s definicí míry pracovní spokojenosti jako výpovědní hodnoty o kvalitě pracovního ţivota jednotlivce. Celková pracovní spokojenost je pak ukazatel, který v sobě syntetizuje hodnocení většiny aspektů pracovního ţivota, jakými jsou platové ohodnocení, zaměstnanecké benefity, pracovní podmínky (fyzické podmínky, autonomie, zajímavost práce atd.) a celková atmosféra na pracovišti (mezilidské vztahy) 7. Obdobně pak můţeme říci, ţe míra celkové spokojenosti člověka vypovídá o kvalitě jeho ţivota a zjistit ji můţeme hodnocením jednotlivých aspektů ţivota. Neuberger a Allerbeck hovoří o pracovní spokojenost jako o postoji pracujících k různým aspektům pracovní situace. (Neuberger, Allerbeck in Nakonečný, 2005, p. 119) Spokojenost zaměstnance zjistíme podle autora (2005) z jeho postoje k: a) moji kolegové b) moji nadřízení c) moje činnost d) mé pracovní podmínky e) organizace a její vedení 7 22

23 f) moţnosti mého vývoje g) můj plat h) pracovní doba i) zajištěné pracovní místo Podle Lubasové 8 je pracovní spokojenost součástí stabilizace zaměstnanců. Pokud máme spokojené stabilizované zaměstnance, dosáhneme toho, ţe by z organizace neměli odcházet. Naproti tomu motivace zvyšuje výkon člověka. Můţe působit zvnějšku jako stimulace nebo zevnitř jako nutkání uspokojit potřeby. Přesto mají některé prvky společné, například mzda můţe být jak motivací, tak důvodem spokojenosti zaměstnance (Lubasová, 2010) Motivace Motivace je tedy pojem, který se spokojeností zaměstnanců souvisí, ale jejich význam se liší. Motivace je úsilí a vytrvalost dosáhnout cíle, přání odvést výkon (Donnelly, 1997, p. 366), vše, co nás pohání kupředu. (Adair, 2004, p. 14) Potřeba Potřebou rozumíme nedostatek něčeho, co je pro nás nezbytné. Rozlišujeme primární a sekundární potřeby. Na uspokojení primárních potřeb závisí naše přeţití, sekundární potřeby dávají našemu ţivotu vyšší smysl. Neuspokojenou potřebu můţeme chápat jako motivující činitel našeho jednání (Adair, 2004). Sám Maslow o potřebě hovoří jako o hnací síle (Maslow in Adair, 2004) Teorie potřeb V této části bych chtěla představit dvě teorie zaměřené na obsah. Teorie zaměřená na obsah se snaţí rozpoznat, co je v jedinci nebo v pracovním prostředí a co vyvolává a udrţuje určité chování, tj., co člověka motivuje. (Donnelly, 1997, p. 370) Mezi tyto 8 Z přednášek PhDr. Aleny Lubasové,

24 teorie patří například Maslowova teorie potřeb nebo Herzbergova dvoufaktorová teorie, které bych ráda představila blíţe. Obě tyto teorie představují faktory, které ovlivňují spokojenost a motivaci člověka. Ve své práci pracuji se základními potřebami jako s faktory spokojenosti a s vyššími potřebami člověka jako s faktory, které mají vliv na jeho motivaci Maslowova pyramida potřeb Ve své práci tedy vycházím z předpokladu, ţe uspokojení potřeb vede ke spokojenosti a motivaci člověka. Podle Maslowa můţeme potřeby hierarchicky řadit. Obecně platí, ţe uspokojení základních potřeb, v pyramidě níţe poloţených, je vţdy naléhavější. (Donnelly, 1997) Obrázek 1: Maslowova pyramida potřeb potřeba sebeaktualizace potřeba úcty potřeby náleţení potřeba bezpečí fyziologické potřeby 2005, p. 130) Fyziologické potřeby Pramen: (Nakonečný, Fyziologické potřeby představují primární potřeby člověka, které pokud nejsou uspokojeny, dominují. Jsou základem tzv. biologického zachování člověka. Patří mezi ně potrava, voda, apod. Pokud bude člověk například hladovět, bude pro něj uspokojení 24

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Tematický okruh: Marketing a management Téma: Motivace Číslo

Více

TEORIE ŘÍZENÍ. ČVUT Fakulta stavební

TEORIE ŘÍZENÍ. ČVUT Fakulta stavební TEORIE ŘÍZENÍ ČVUT Fakulta stavební FREDERICK HERZBERG ZNAMENANÝ Zdeněk ŠVESTKA Tomáš CHALOUPKOVÁ Kamila * 18. 4. 1923 Lynn Massachusetts t 19. 1. 2000 Salt Lake City - Utah FREDERICK IRVING HERZBERG Obsah

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ INSTITUT SVAZU ÚČETNÍCH KOMORA CERTIFIKOVANÝCH ÚČETNÍCH CERTIFIKACE A VZDĚLÁVÁNÍ ÚČETNÍCH V ČR ZKOUŠKA ČÍSLO 7 PROFESNÍ CHOVÁNÍ A KOMUNIKACE PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ ÚVODNÍ INFORMACE Struktura zkouškového

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Řízení Lidských Zdrojů

Řízení Lidských Zdrojů Katedra Řízení Podniku Řízení Lidských Zdrojů Ing. Miloš Krejčí milos.krejci@mail.vsfs.cz Řízení Lidských Zdrojů 1. Řízení lidských zdrojů jako součást podnikové strategie 2. Řízení Lidských Zdrojů Řízení

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU

ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Vzděláváním ke konkurenceschopnosti chemického průmyslu v ČR

Vzděláváním ke konkurenceschopnosti chemického průmyslu v ČR Vzděláváním ke konkurenceschopnosti chemického průmyslu v ČR Společnost TEMPO byla založena na podzim roku 1996 v Ostravě. V roce 1998 jsme začali působit v Praze. Nyní školíme po celé ČR. Nabízíme vám

Více

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Cílem tohoto dotazníku je získat přehled o názorech všech pedagogických pracovníků na klima školy, ve které

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

HODNOCENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ EKONOMICKÉ FAKULTY TUL

HODNOCENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ EKONOMICKÉ FAKULTY TUL HODNOCENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ EKONOMICKÉ FAKULTY TUL Vážené kolegyně a kolegové, v rámci zvyšování spokojenosti a kvality pracovních podmínek na EF TUL byl vytvořen tento dotazník, jehož prostřednictvím

Více

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93 HODNOCENÍ Z DEVELOPMENT CENTRA Jméno a příjmení hodnoceného: JAN NOVÁK A. Manažerské kompetence,2 Manažerské kompetence,1 -,2 -,4 Psychická stabilita Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) Předvídání

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ Téma 4: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU Nutnost Formulování

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ A NÁRODNOST Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ (STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST) = plnoprávné členství jedince v daném státu v demokratickém

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Měření efektivity informačního vzdělávání Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Evaluace jako výzkumný proces Formy informačního vzdělávání CEINVE Kontaktní (face to

Více

Odborná praxe základní východiska

Odborná praxe základní východiska Odborná praxe základní východiska Součástí kurzu bude odborná praxe v rozsahu 40 hodin (32 hodin práce v organizaci, 8 hodin praxe v tlumočení). Účastníci kurzu budou pracovat tzv. metodou portfolia. Portfolio

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

6. přednáška. Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování. Mgr. Petra Halířová 2010

6. přednáška. Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování. Mgr. Petra Halířová 2010 Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 6. přednáška Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Armstrong: Řízení lidských zdrojů, s.

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_15_VEDENÍ LIDÍ I_P2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Motivace pro práci v

Motivace pro práci v Motivace pro práci v pomáhaj hajících ch profesích a spolupráce v týmu PhDr. Pavla Doležalov alová PhDr. Jiří Broža Neurotický projev/struktura Přirozená součást st každého tvořiv ivého člověka Určit itá

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013 Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013 Co je podnikatelský plán? Psaný dokument, ve kterém je sepsána Vaše podnikatelská činnost Má odpovídat skutečnosti bez příkras

Více

Získávání pracovníků. Trh práce

Získávání pracovníků. Trh práce Získávání pracovníků Trh práce Získávání pracovníků x nábor Získávání pracovníků vs. nábor pracovníků U nás vžitý pojem nábor pracovníků X teorie řízení lidských zdrojů rozlišuje nábor a získávání - nábor

Více

1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY

1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1. 4 Konverzace v anglickém jazyce Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Celková dotace na 2. stupni jsou 3 hodiny. Charakteristika:

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Oblastní nemocnice Jičín a.s. Souhrn výstupů ze vzdělávání v rámci projektu Vzdělání

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

Příklad dobré praxe XXI

Příklad dobré praxe XXI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

Strategie řešení multikulturality na VŠE

Strategie řešení multikulturality na VŠE Strategie řešení multikulturality na VŠE Výzkumná otázka Jaká je připravenost studentů FMV na práci v multikulturním týmu v závislosti na tom, absolvovali-li výměnný pobyt, zahraniční stáž, předmět zaměřený

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba TÝMOVÝ VÝSTUP Týmový výstup 360 zpětné vazby 360 zpětná vazba ÚVOD Týmový výstup nabízí přehled výsledky napříč zvolenou skupinou. Výstup odpovídá strukturou individuálním výstupním zprávám a pracuje s

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

PO NÁS POTOPA? Roman Giebisch Národní knihovna ČR

PO NÁS POTOPA? Roman Giebisch Národní knihovna ČR PO NÁS POTOPA? Roman Giebisch Národní knihovna ČR Řízení lidských zdrojů (HR management) je jednou z klíčových součástí managementu každé instituce. Zaměstnanci pro knihovnu představují stejný potenciál

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K. Školní vzdělávací program OBCHODNÍK

Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K. Školní vzdělávací program OBCHODNÍK Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K Školní vzdělávací program OBCHODNÍK 1 O B C H O D N Í K... 1 Školní vzdělávací program OBCHODNÍK... 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL

Více

50+ NENÍ HANDICAP. Zpátky do práce lze i v mém věku. metodika projektu CZ 2.17/2.1.00/37052

50+ NENÍ HANDICAP. Zpátky do práce lze i v mém věku. metodika projektu CZ 2.17/2.1.00/37052 50+ NENÍ HANDICAP metodika projektu Zpátky do práce lze i v mém věku CZ 2.17/2.1.00/37052 0 Identifikace projektu Název regionálního individuálního projektu Registrační číslo projektu Zpátky do práce lze

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií Katedra řízení podniku

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií Katedra řízení podniku VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií Katedra řízení podniku Správné lidi, ve správný čas, na správná místa Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ Téma 1: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

Studijní pobyt v Turecku

Studijní pobyt v Turecku Studijní pobyt v Turecku V květnu tohoto roku jsem měla moţnost společně s dalšími účastníky studijní návštěvy poznat město Afyonkarahisar v Turecku, o jehoţ existenci jsem do té doby neměla ani potuchy.

Více

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B -

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B - 1. Kdo se podílí na řízení v organizaci: a) personalisté, vrcholový management, liniový management b) vrcholový management, liniový management, personální agentura c) úřad práce, personalisté, vrcholový

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

SPP 423 Principy personálního řízení (Personální analýza, plánování, strategie) Povinný kurz specializace Personální management a organizační rozvoj.

SPP 423 Principy personálního řízení (Personální analýza, plánování, strategie) Povinný kurz specializace Personální management a organizační rozvoj. 1 SPP 423 Principy personálního řízení (Personální analýza, plánování, strategie) garant kurzu: PhDr. Jiří Winkler, PhD. Vyučující : PhDr. Alena Lubasová, Ph.D. Identifikace kurzu : Magisterské prezenční

Více

Přidaná hodnota HR očima HR manažerů a CEO

Přidaná hodnota HR očima HR manažerů a CEO Výsledky průzkumu PMF 2015 Přidaná hodnota HR očima HR manažerů a CEO Jana Havlíčková, Preciosa, a.s.; členka představenstva PMF Kateřina Maršíková, Ekonomická fakulta, TUL Síla HR, Praha, Slovanský dům,

Více

Motivace, stimulace, komunikace

Motivace, stimulace, komunikace Řízení lidských zdrojů Motivace, stimulace, komunikace Analýzy fungování firem jednoznačně prokazují, že jedním ze základních faktorů úspěšnosti firem je schopnost zformovat lidské zdroje a využívat je

Více

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Nejvíc problémů si děláme tím, že počítáme s příznivými podmínkami svého okolí. Čekejme raději horší podmínky a když budou dobré, tak nás to mile překvapí.

Více

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI V ORGANIZACI JAK SE EFEKTIVNĚ DOMLUVIT A ZÍSKAT INFORMACE 1. KOMUNIKAČNÍ PROCES 2 2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMUNIKACE 4 3. FORMÁLNÍ A

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více

ZÍSKÁVÁNÍ, ADAPTACE, UVOLŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ

ZÍSKÁVÁNÍ, ADAPTACE, UVOLŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií Katedra řízení podniku Předmět: PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ (B-PeR) Téma 4: ZÍSKÁVÁNÍ, ADAPTACE, UVOLŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ 1 ÚKOLY ZÍSKÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013 Rodinné firmy Výzkum pro AMSP ČR Červen 2013 Marketingové pozadí a cíle výzkumu Marketingové pozadí Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR sdružuje na otevřené, nepolitické platformě malé

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

Základy managementu Řízení lidí. Ing. Ivana Pražanová

Základy managementu Řízení lidí. Ing. Ivana Pražanová Základy managementu Řízení lidí Ing. Ivana Pražanová Historie Lidé na začátku minulého století hlavně nositeli fyzické síly Normy, úkolová mzda, personální agenda metody řízení Postupně se práce stala

Více

MZDOVÝ A MOTIVAČNÍ SYSTÉM

MZDOVÝ A MOTIVAČNÍ SYSTÉM Motivovat lidi znamená, že je musíte přimět chtít to, co chcete, aby chtěli M. Amstrong MZDOVÝ A MOTIVAČNÍ SYSTÉM v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

InBáze Berkat, o.s. programy organizace

InBáze Berkat, o.s. programy organizace InBáze Berkat, o.s. programy organizace Činnost kulturních mediátorů Mgr. Eva Dohnalová Vedoucí sociálního oddělení dohnalová@inbaze.cz www.inbaze.cz Informace o organizaci Vznik 2001 pod názvem Občanské

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

Analýza a vytváření pracovních míst

Analýza a vytváření pracovních míst Analýza a vytváření pracovních míst Definice pracovního místa a role Pracovní místo Analýza role Roli lze tedy charakterizovat výrazy vztahujícími se k chování existují-li očekávání, pak roli představuje

Více

16. konference ČAPV v Hradci Králové Pedagogický výzkum jako podpora proměny současné školy

16. konference ČAPV v Hradci Králové Pedagogický výzkum jako podpora proměny současné školy 16. konference ČAPV v Hradci Králové Pedagogický výzkum jako podpora proměny současné školy Hra na klavír jako CLIL: Retrospektiva a perspektiva na ZUŠ Tišnov 2. 4. září 2008 Zdeněk Vašíček Priorita výuky

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

Profesní standard v odborném

Profesní standard v odborném Profesní standard v odborném vzdělávání Potřebujeme profesní standard učitelu itelů odborných předmp edmětů a odborného výcviku? NUOV a TTnet 2007 Strategické cíle pro oblast vzdělávání (Lisabon 2000)

Více

Zástupce ředitele a personální práce

Zástupce ředitele a personální práce Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Zástupce ředitele a personální práce Evropská obchodní akademie,

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

JAK NA KOMPETENČNÍ MODEL PŘÍPADOVÁ STUDIE

JAK NA KOMPETENČNÍ MODEL PŘÍPADOVÁ STUDIE JAK NA KOMPETENČNÍ MODEL PŘÍPADOVÁ STUDIE FLEXIBILITA ZODPOVĚDNOST INICIATIVA SAMOSTATNOST RESPEKT VYTRVALOST POKORA NEJNIŽŠÍ NEZAMĚSTANOST ZA POSLEDNÍCH 7 LET DVOJNÁSOBNÝ POČET VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST

Více

Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů

Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů Klíčová aktivita 2 Komplexní vzdělávání Milan Jermář 25. 10. 2010 Cílem dokumentu je seznámit účastníky vzdělávacího modulu (popř. lektory, tutory) s cílem a obsahem

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město. Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město. Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Číslo projektu Autor Název šablony PODNIKATELSKÝ PLÁN Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město CZ.1.07/1.5.00/34.1007 Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení,

Více

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta zdravotnických studií, Ústí nad Labem PhDr. Hana Plachá Výběr tématu Důvod výběru: Práce v oboru více jak 35 let Zájem o problematiku profese

Více

Proč je naše školství vnímáno negativně. Tomáš Feřtek, EDUin 17. 10. 2012

Proč je naše školství vnímáno negativně. Tomáš Feřtek, EDUin 17. 10. 2012 Proč je naše školství vnímáno negativně Tomáš Feřtek, EDUin 17. 10. 2012 Výsledky školství v ČR jsou stále horší. Maturitu má už každý. Lidí s technickým vzděláním stále ubývá. Na vysoké školy nastupují

Více

Motivační systém konkrétní organizace ve veřejném a neveřejném sektoru

Motivační systém konkrétní organizace ve veřejném a neveřejném sektoru MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra sociální politiky a sociální práce Motivační systém konkrétní organizace ve veřejném a neveřejném sektoru Magisterská diplomová práce Bc.

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Havířov

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu:

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu: PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Verneřice,

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více