ÚČETNICTVÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance a právo ÚČETNICTVÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ Accounting of Small and Medium-sized Entities Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Eva HÝBLOVÁ, Ph.D. Autor: Nikola VALEŠOVÁ Brno, 2012

2

3 Jméno a příjmení autora: Nikola Valešová Název diplomové práce: Účetnictví malých a středních podniků Název práce v angličtině: Accounting of Small and Medium-sized Entities Katedra: financí Vedoucí diplomové práce: Ing. Eva Hýblová, Ph.D. Rok obhajoby: 2012 Anotace Předmětem bakalářské práce Účetnictví malých a středních podniků je charakteristika účetnictví malých a středních podniků a s tím souvisejících pojmů. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část práce je zaměřena na popis, definici a vysvětlení základních pojmů, následuje kapitola věnovaná procesu schvalování standardu IFRS pro SME Evropskou unií. Praktická část práce se zabývá komparací rozvahy dle české účetní legislativy a výkazu o finanční situaci dle standardu a to konkrétně prostřednictvím převodu šesti vybraných rozvahových poloţek. Annotation The goal of submitted thesis Accounting of Small and Medium-sized Entities is characteristic of accounting of Small and Medium-sized Entities and related concepts. The thesis is consisted of theoretical and practical parts. The theoretical part is focused on the description, definition and explanation of basic concepts, following chapter deals with approval process of IFRS for SMEs by European Union. The practical part deals with the comparison of balance sheet according to Czech accounting legislation and the statement of financial position according to IFRS for SMEs, specifically thanks to six selected balance sheet items. Klíčová slova Účetnictví, IFRS pro SME, standard, rozvaha, výkaz o finanční situaci, aktiva, pasiva (závazky), Evropská unie, schvalování Keywords Accounting, IFRS for SME, standard, balance sheet, statement of financial position, assets, liabilities, European union, approval

4 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2011/2012 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: VALEŠOVÁ Nikola Finance a právo ÚČETNICTVÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ Accounting of Small and Medium-sized Entities Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í : Cíl práce: Charakterizovat způsob vedení účetnictví v malých a středních firmách v souladu s českou účetní legislativou a provést srovnání s Mezinárodním standardem účetního výkaznictví pro malé a střední firmy. Postup práce a pouţité metody: Souhrn teoretických poznatků k tématu: Vymezení základních pojmů, analýza rozdílů v národní úpravě účetnictví a ve standardu. Proces schvalování standardu v EU. Praktická aplikace: Ověřit moţnosti aplikace standardu v podniku. Pouţité metody: analýza, syntéza, komparace, metody uznávání,oceňování a vykazování poloţek účetní závěrky.

5 Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh: stran Seznam odborné literatury: International financial reporting standard for small and medium-sized entities (IFRS for SMEs). London: International Accounting Standards Board, s. ISBN International financial reporting standard for small and medium-sized entities (IFRS for SMEs): basic for conclusions. London: International Accounting Standards Board, s. ISBN International financial reporting standard for small and medium-sized entities (IFRS for SMEs): illustrative financial statements, presentation and disclosure checklist. London: International Accounting Standards Board, s. ISBN Účetní předpisy pro podnikatele: (zákon o účetnictví, prováděcí vyhláška k zákonu, České účetní standardy): komentář. Edited by Libuše Müllerová - Hana Vomáčková - Dana Dvořáková. 3., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, xvi, 585 s. ISBN Vedoucí bakalářské práce: Ing. Eva Hýblová, Ph.D. Datum zadání bakalářské práce: Termín odevzdání bakalářské práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

6 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Účetnictví malých a středních podniků vypracovala samostatně, pod vedením Ing. Evy Hýblové, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

7 Poděkování Tímto bych velice ráda poděkovala Ing. Evě Hýblové, Ph.D. za cenné připomínky, odborné vedení a vstřícný přístup při zpracování této bakalářské práce. Dále děkuji firmě XY, s.r.o. za poskytnutá data.

8 OBSAH ÚVOD...9 A) TEORETICKÁ ČÁST ÚČETNICTVÍ JEHO DEFINICE, PŘEDMĚT A FUNKCE Povinnosti účetních jednotek týkající se vedení účetnictví a s tím související zásady účetnictví ÚČETNÍ JEDNOTKY, ÚČETNICTVÍ V PLNÉM ROZSAHU A DAŇOVÁ EVIDENCE PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚČETNICTVÍ Česká právní úprava účetnictví Harmonizace účetnictví Právní úprava dle Evropské unie Mezinárodní účetní standardy pro malé a střední podniky IFRS pro SME VYBRANÉ PRVKY ÚČETNÍ ZÁVĚRKY Aktiva a jejich komparace dle české úpravy a úpravy dle IFRS pro SME Aktiva dle legislativní úpravy České republiky Definice aktiv dle IFRS pro SME Pozemky, budovy a zařízení Oceňování Odpisování Leasing Investice do nemovitostí Závazky a jejich komparace dle české úpravy a úpravy dle IFRS pro SME Pasiva dle české legislativy Závazky a vlastní kapitál dle IFRS pro SME PROCES SCHVALOVÁNÍ STANDARDU IFRS PRO SME EVROPSKOU UNIÍ B) PRAKTICKÁ ČÁST Převod výrobního stroje Převod pozemku na investici do nemovitostí Leasingy Leasing - Škoda Octavia Leasing - Ford Tranzit Spotřebitelský úvěr - Chevrolet Orlando Dlouhodobé zakázky Odloţená daň ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ Kniţní zdroje Právní normy Elektronické publikace PŘÍLOHY Příloha 1 rozvaha společnosti XY, s.r.o. ke dni dle české účetní legislativy Příloha 2 výkaz o finanční situaci společnosti XY, s.r.o. ke dni

9 ÚVOD V současné době není snadná ekonomická situace pro nikoho, ať se jedná o firmy, či jednotlivce. Je proto nezbytné mít alespoň do jisté míry zajištěné pracovní místo. Jako na kaţdém trhu, i na trhu s pracovními pozicemi dochází ke střetu nabídky a poptávky. Firmy nabízejí volná pracovní místa a tato pracovní místa jsou poptávána z řad jednotlivců. Firmy na tomto trhu můţeme rozdělit do tří základních skupin: a to malé, střední a velké. Povinností kaţdé firmy zapsané v obchodním rejstříku, která je právnickou osobou, je vedení účetnictví. Na mezinárodní úrovni nejprve došlo k vytvoření Účetních standardů mezinárodního výkaznictví, tzv. velkých standardů, tedy účetních standardů, které jsou určeny velkým podnikům. Díky následnému vývoji situace na trhu se dostala do popředí zájmu otázka, zda by nemělo dojít k vytvoření standardu, který by byl naopak věnován malým a středním podnikům. Společnost EUROSTAT vypracovala statistiku, díky které bylo zjištěno, ţe právě malé a střední podniky tvoří přes 66% pracovních míst v rámci Evropské unie a jejich počet přesahuje 23 milionů. 1 Podle mého názoru se jednalo o jasný signál vypovídající o nutnosti vytvoření standardů pro malé a střední podniky. K vytvoření těchto standardů došlo v roce Cílem práce je charakterizovat způsob vedení účetnictví v malých a středních firmách v podobě stanovené českou účetní legislativou a následně provést jeho porovnání s Mezinárodním standardem účetního výkaznictví pro malé a střední firmy. Tato bakalářská práce má dvě stěţejní části, část teoretickou a praktickou. V teoretické části je v první kapitole nejprve definován pojem účetnictví, jsou popsány jeho funkce a předmět. V návaznosti na to jsou uvedeny zásady vedení účetnictví a povinnosti, které v souvislosti s vedením účetnictví musí kaţdá účetní jednotka plnit. Druhá kapitola je zaměřena na vysvětlení pojmu účetní jednotka a rozdíl mezi účetnictvím a daňovou evidencí. Třetí kapitola je věnována právní úpravě účetnictví, konkrétně vnitrostátní úpravě, harmonizaci účetnictví na několika úrovních, právní úpravě Evropské unie a konečně samotným IFRS pro SME. Čtvrtá kapitola pojednává především o aktivech a pasivech (závazcích), je zaměřena na jejich porovnání z hlediska české právní úpravy a úpravy obsaţené ve standardu. Následně jsou popsány oblasti, které s tematikou aktiv a pasiv úzce souvisejí, například oceňování, 1 H. BOHUŠOVÁ. Harmonizace účetnictví a aplikace IAS/IFRS. Praha: ASPI s ISBN

10 odpisování a leasingy. Závěrečná kapitola teoretické části je věnována procesu schvalování IFRS pro SME v Evropské unii a zhodnocení, v jaké fázi se proces schvalování nachází v současné době. V praktické části jsou aplikovány informace a skutečnosti, které byly popsány v části teoretické. Aplikace je provedena na šesti konkrétních případech, kdy je ukázán a popsán převod zvolených poloţek z české úpravy do podoby dle IFRS pro SME. Výchozím materiálem pro praktickou část a převody je rozvaha existující společnosti. V závěru jsou popsány a vysvětleny rozdíly v rozvaze společnosti po provedení převodu vybraných poloţek a je také vysvětleno, zda a jakým způsobem se změnila finanční a bilanční situace dané společnosti. 10

11 A) TEORETICKÁ ČÁST 1. ÚČETNICTVÍ JEHO DEFINICE, PŘEDMĚT A FUNKCE S pojmem účetnictví se v běţném ţivotě setkáváme poměrně velmi často. Domnívám se, ţe velká většina lidí by na otázku, zda ví, co to účetnictví je, odpověděla, ţe ano. Ale jsme opravdu schopni tento pojem popsat a vystihnout jeho podstatu? Pokud bychom chtěli znát odpověď na otázku, co a o čem účetnictví je, kromě internetu a dostupné literatury, by nás jistě napadlo nahlédnout do zdrojů, které by nám tento pojem mohly pomoci přesně a jasně vyloţit. Takovým zdrojem jsou například právní předpisy. Základním právním předpisem, který se věnuje problematice účetnictví, je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen zákon o účetnictví). Zákon o účetnictví nám ve svých úvodních paragrafech definuje, které účetní jednotky jsou jím vázány, a dále definuje předmět účetnictví. Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a dalších aktiv, dále o stavu a pohybu závazků a dalších pasiv podniku. Následně také zachycují hospodářské operace, které se týkají nákladů, výnosů a výsledku hospodaření podniku 2. Jak vyplývá z výše uvedených informací, jednotná a závazná definice, která by přesně a kogentně určovala význam pojmu účetnictví, neexistuje, alespoň ne v závazné formě, v podobě stanovené zákonem. Pokud tedy chceme nějakou charakteristiku účetnictví najít, pak pro lepší pochopení jejího významu je zřejmě nejlepší nahlédnou do literatury a učebnic zaměřených na toto téma. V okamţiku, kdy tak učiníme, zjistíme, ţe moţných definic a výkladů účetnictví nalezneme celou řadu v různých verzích, které jsou si však velmi podobné. Jedním z moţných vysvětlení pojmu účetnictví je, ţe účetnictví je proces poznávání, měření, evidování a zprostředkovávání daných ekonomických informací, které uţivatelům těchto informací umoţňují rozhodovat se. Je to tedy informační systém, který zobrazuje informace týkající se hodnotových vztahů daného subjektu 3. Je zjevné, ţe účetnictví není oblastí, se kterou by lidé v běţném ţivotě nepřišli do kontaktu a k ţivotu ji nepotřebovali, je tomu přesně naopak. Počet podnikatelů a podniků v České republice kaţdým rokem roste a díky tomu je účetnictví důleţitou, ba dokonce nezbytnou 2 SEDLÁČEK, J., HÝBLOVÁ, E., KŘÍŢOVÁ, Z., VALOUCH, P. Finanční účetnictví. Brno: Masarykova univerzita, s. 9. ISBN LANDA, M. Základy účetnictví. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., s. 10, 11. ISBN

12 součástí kaţdého podnikání. Nehodnotí se jen to, jaké má firma postavení v současné době či jak si vedla v minulých letech, ale poskytuje řadu informací, které jsou nezastupitelné svým významem i pro budoucí vývoj. Účetnictví tedy neposkytuje informace pouze o tom, zda je firma v zisku, ve ztrátě či jaké má cashflow. Nepřináší jen informace o tom, kolik daný podnik či podnikatel musí zaplatit na daních či pojištění, ale přináší také informace o potenciálu firmy, jejím moţném rozvoji a výhledové situaci do budoucna, která je důleţitá nejen pro majitele, jednatele a zaměstnance firmy, ale také pro její obchodní partnery či budoucí akcionáře. Jak vidíme, účetnictví tedy plní celou řadu funkcí především tedy funkci informační a dispoziční (které jsem se snaţila přiblíţit výše). Mezi další funkce, které s chodem firmy, jejím fungováním a pochopitelně i s povinností dodrţovat ustanovení zákona o účetnictví souvisejí, jsou ty, ţe subjekty jsou povinny vést zápisy o hospodářských operacích firmy (tzv. registrační funkce), následně na základě těchto informací jsou vytvářeny podklady, které musí být uchovávány pro případné soudní spory jako moţné důkazy a slouţí například k jiţ zmíněnému vyměřování výše daňové povinnosti (dokumentační funkce). Podnik informace poté zveřejňuje a poskytuje dalším uţivatelům (dispoziční funkce) a konečně musí být moţné uskutečnit také případnou kontrolu podniku díky dodrţení výše zmíněného postupu. 4 Hospodářské operace, které se v rámci podniku uskuteční a jsou následně zachyceny prostřednictvím účetních záznamů, jsou zachycovány vţdy za určité období tzv. účetní období. Tím dle 3, odst. 2 zákona o účetnictví je po sobě nepřetržitě jdoucích 12 měsíců. Účetní období se shoduje buď s kalendářním, nebo hospodářským rokem (za hospodářský rok se povaţuje období, které začíná prvním dnem jiného měsíce neţ měsíce ledna). 5 Účetními záznamy jsou dle 4, odst. 10 data, která jsou chápaná jako záznamem veškerých událostí, které se týkají vedení účetnictví dané účetní jednotky Povinnosti účetních jednotek týkající se vedení účetnictví a s tím související zásady účetnictví Účetní jednotky mají v souvislosti s vedením účetnictví a jeho funkcemi řadu povinností, které jsou dány zákonem o účetnictví a je vyţadováno jejich splnění. Například dle 4, odst. 12 a 13 existuje povinnost vést účetnictví v peněţních jednotkách v české měně a v českém 4 SEDLÁČEK, J., HÝBLOVÁ, E., KŘÍŢOVÁ, Z., VALOUCH, P. Finanční účetnictví. Brno: Masarykova univerzita, s. 12. ISBN , odst. 2, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 6 4, odst. 10, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 12

13 jazyce. Další povinností je vedení účetních záznamů v písemné podobě a jejich uchovávání po zákonem o účetnictví stanovenou dobu. Konkrétní lhůty jsou stanoveny v 31, odst Zákon v souvislosti s lhůtami v 4, odst. 1-7 stanovuje pro kaţdou účetní jednotku počátek a konec povinnosti vést účetnictví. 8 Účetnictví má svoje zásady, které by měly být dodrţovány všemi subjekty, které účetnictví vedou. Z důvodu vynutitelnosti a sankcionovatelnosti při jejich nedodrţení, byly zásady zapracovány do českého právního řádu, především do zákona o účetnictví, coţ dokládá 7, odst. 1, ve kterém je uvedeno, ţe účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. S tímto poţadavkem souvisí patrně nejdůleţitější účetní zásada, tedy zásada věrného a poctivého zobrazení, vyjádřená 7, odst. 2, zákona o účetnictví, která říká, ţe zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je v souladu s účetními metodami stanovenými zákonem. Poctivé zobrazení je, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede v dosažení věrnosti. 9 Dalšími důleţitými zásadami jsou správné vedené účetnictví, blíţe definované v 8, odst. 1, zákona o účetnictví, který nám říká, ţe účetní jednotky povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. 10 Z toho vyplývá, ţe účetní jednotky musí vést účetnictví způsobem, který nebude odporovat zákonu a dalším právním předpisů, které jsou součástí právního řádu České republiky. Musí být zaúčtovány veškeré operace, ke kterým v podniku došlo a to v daném období, se kterým operace souvisejí jak věcně, tak časově (tzv. akruální princip). Účetní jednotka je povinna sestavit účetní závěrku, mít po zákonem stanovenou dobu zachovány všechny účetní doklady a účetní záznamy, u kterých je vyţadována jejich průkaznost , odst. 2, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 8 4, odst. 1-7, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 9 7, odst. 2, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 10 8, odst. 1, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 11 SEDLÁČEK, J., HÝBLOVÁ, E., KŘÍŢOVÁ, Z., VALOUCH, P. Finanční účetnictví. Brno: Masarykova univerzita, s ISBN

14 2. ÚČETNÍ JEDNOTKY, ÚČETNICTVÍ V PLNÉM ROZSAHU A DAŇOVÁ EVIDENCE Zákon o účetnictví vymezuje subjekty, kterým je primárně určen a které jsou povinny se jím řídit. Tyto subjekty se nazývají účetní jednotky a jejich definice je v zákoně o účetnictví uvedena hned v 1. Tyto jednotky vedou účetnictví v tzv. plném rozsahu, oproti tomu osoby, které do kategorie účetních jednotek nespadají, vedou daňovou evidenci (která byla dříve známá pod pojmem jednoduché účetnictví). Existují však také subjekty, které nemají povinnost vést ani daňovou evidenci. Jsou to subjekty, které uplatňují výdaje procentní sazbou z příjmů, kterých dosáhly. 12 Dle 1, zákona o účetnictví jsou účetními jednotkami: 13 a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, b) zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty,1a) včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku Kč, a to od prvního dne kalendářního roku. f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu, 1b) pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h), nebo h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis, (dále jen "účetní jednotky"). Ustanovení písmen d) až h) se použijí i pro zahraniční fyzické osoby. 12 SEDLÁČEK, J., HÝBLOVÁ, E., KŘÍŢOVÁ, Z., VALOUCH, P. Finanční účetnictví. Brno: Masarykova univerzita, s. 10. ISBN , zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 14

15 3. PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚČETNICTVÍ Tato kapitola je věnována právní úpravě účetnictví se zaměřením na právní úpravu v rámci České republiky, následně pak v souvislostech s úpravou Evropské unie, harmonizací účetnictví a Mezinárodními účetními standardy pro malé a střední podniky. 3.1 Česká právní úprava účetnictví V rámci České republiky je účetnictví regulováno prostřednictvím několika zákonů a právních předpisů. Základním zákonem je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. S tímto zákonem je úzce spjata vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Kromě této vyhlášky existuje samozřejmě řada dalších prováděcích vyhlášek, které však nejsou pro tuto práci primárně důleţité. Oblast účetnictví je dále upravena pomocí českých účetních standardů, které byly vydány Ministerstvem financí s účinností od 1. ledna roku 2004 a vycházejí nejen ze zákona o účetnictví, ale také ze zmíněné vyhlášky č. 500/2002 Sb. Oblasti účetnictví se dotýká také obchodní zákoník, daňové předpisy a předpisy týkající se sociálního a zdravotního pojištění a v neposlední řadě i předpisy celní. 3.2 Harmonizace účetnictví Vzhledem k neustále se rozvíjející spolupráci států, ať uţ v rámci Evropské unie nebo i mimo ni, se národní úpravy účetnictví jednotlivých zemí stále více jeví jako nedostačující a klade se mnohem větší důraz na jejich harmonizaci a sjednocování, alespoň v těch nejdůleţitějších oblastech. Harmonizací tedy rozumíme sbliţování účetních pravidel a výkazů různých zemí. 14 Výsledkem by měla být větší srozumitelnost účetních výkazů, lepší schopnost zhodnocení situace daného podniku a také poskytnutí důleţitých informací i zahraničním subjektům a investorům. 14 LANDA, M. Základy účetnictví. Ostrava: KEY Publishing, s. 25. ISBN

16 Snahy o harmonizaci probíhají v několika moţných formách: 15 na celosvětové úrovni prostřednictvím standardů, kterými jsou Mezinárodní standardy účetního výkaznictví IFRS (určené pro velké podniky) a americké účetní zásady US GAAP, průběh harmonizace na úrovni určitého společenství na jednotlivých kontinentech, na úrovni Evropské unie, coţ je pro Českou republiku jako pro členský stát velmi důleţitá oblast harmonizace a je jí věnována následující podkapitola. Další části práce jsou věnovány Mezinárodním účetním standardům, konkrétně těm, které byly vytvořeny pro malé a střední podniky. 3.3 Právní úprava dle Evropské unie Česká republika se stala členem nadstátní organizace, které je v současné době známá pod názvem Evropská unie. Díky tomu je Česká republika a její občané vázána nejen svým právním pořádkem, ale také právními předpisy, které byly v rámci unie vydány. Přímo závaznými se pro členské státy stala tzv. nařízení, která jsou v rámci státu přímo aplikovatelná. Členský stát tak není povinen ji prostřednictvím zákona či novelizace nějakého zákona nějak do svého právního řádu zakomponovat, ale můţe ji uţít přímo. Právě tím se nařízení liší od dalšího předpisu, kterými jsou směrnice. Pro směrnice tedy naopak platí právě to, ţe musejí být určitým způsobem zakomponovány do právního řádu členského státu, nejsou tedy přímo aplikovatelné. V mé práci se budu zabývat především Mezinárodními účetními standardy, které byly vydány pro malé a střední podniky. Pokud se podíváme do zákona o účetnictví, pak tam definice těchto podniků přímo nenalezneme. Avšak díky jiţ zmíněné závaznosti unijních předpisů pro Českou republiku jako jejího člena, se v zákoně č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání (jeţ byl novelizován zákonem č. 690/2004 Sb., změna zákona o podpoře malého a středního podnikání) dočteme, ţe dle přílohy č. 1 nařízení Komise č. 70/2001, o pouţití 15 LANDA, M. Základy účetnictví. Ostrava: KEY Publishing, s. 26. ISBN

17 článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům se malými a středními podniky rozumí: Malé a střední podniky, dále jen MSP, jsou definovány jako podniky, které: mají méně než 250 zaměstnanců; mají buď: o roční obrat nepřesahující 40 milionů eur, nebo o bilanční sumu roční rozvahy nepřesahující 27 milionů eur, splňují kritérium nezávislosti tak, jak je definováno v odstavci 3 (viz. níţe). 2. V případech, kdy je nutné rozlišit malý a střední podnik, je malý podnik definován jako podnik, který: má méně než 50 zaměstnanců a má buď: o roční obrat nepřesahující 7 milionů eur, nebo o bilanční sumu roční rozvahy nepřesahující 5 milionů eur, splňuje kritérium nezávislosti tak, jak je definované v odstavci 3 (viz. níţe). 3. Nezávislé podniky jsou ty podniky, v nichž nevlastní 25 % nebo více základního jmění nebo hlasovacích práv jeden podnik nebo společně několik podniků, které nenaplňují definici MSP nebo malého podniku podle toho, která definice se na případ vztahuje. Tento práh může být překročen v následujících dvou případech: je-li podnik ovládán veřejnými investičními společnostmi, společnostmi rizikového kapitálu nebo institucionálními investory za podmínky, že jednotlivě ani společně nevykonávají kontrolu, je-li základní jmění rozloženo tak, že není možné stanovit, kdo jej ovládá a pokud podnik prohlásí, že může oprávněně předpokládat, že v něm 25% nebo vyšší podíl nevlastní jeden podnik nebo společně více podniků, které nenaplňují definici MSP nebo malého podniku podle toho, která definice se na případ vztahuje. Z toho tedy vyplývá, ţe malé a střední podniky musejí naplnění podstaty definice malého a středního podniku splňovat tři kritéria: dle počtu zaměstnanců, ekonomické, nezávislosti. 16 příloha č. 1, zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, ve znění pozdějších předpisů 17

18 Pokud jde o nadcházející unijní úpravu, Evropská unie vydala doporučení 2003/361/EC týkající se malých a středních podniků, kde se věnuje vymezení a klasifikaci jednotlivých skupin podniků podle jejich velikostí a rozdělila SME tak do tří skupin: 17 střední podniky podniky, které čítají méně neţ 250 zaměstnanců, jejich obrat je niţší neţ 50 milionů EUR nebo jejichţ bilanční suma je niţší neţ 43 milionů EUR, malé podniky podniky, u kterých počet zaměstnanců klesl pod 50 a jejichţ obrat je menší neţ 10 milionů EUR nebo jejich bilanční suma je niţší neţ 10 milionů EUR, a mikro podniky - podniky s méně neţ 10 zaměstnanci, obratem menším neţ 2 miliony EUR anebo bilanční sumou klesající pod 2 miliony EUR. Doporučení 2003/361/EC se tak stalo součástí nařízení Komise č. 364/2004, které novelizovalo předchozí nařízení č. 70/ Mezinárodní účetní standardy pro malé a střední podniky IFRS pro SME V rámci pokračující harmonizace a spolupráce v oblasti účetnictví přišla na řadu také problematika harmonizace malých a středních podniků, protoţe jejich počet je obrovský a neustále stoupá. Proto v červenci roku 2009 došlo k vydání IFRS pro malé střední podniky (SME) 18 (dále téţ standard). Standard vydala Rada pro mezinárodní a účetní standardy (zkráceně IASB), která vznikla v roce 2001 jako součást Nadace Výboru pro mezinárodní účetní standardy (IASC). IASB se tedy prostřednictvím Mezinárodních účetních standardů snaţí především o vyuţití těchto standardů v rámci univerzální účetní uzávěrky a dalších výkazů ke zjištění srovnatelných a transparentních informací. 19 Tento standard je určen pro vyuţití malými a středními podniky, kterými se zde rozumí podniky, které: 20 nemají veřejnou odpovědnost to znamená, ţe společnost nemá ţádné veřejně obchodovatelné či dluhové nástroje (například akcie a dluhopisy) a hlavním 17 H. BOHUŠOVÁ. Harmonizace účetnictví a aplikace IAS/IFRS. Praha: ASPI s ISBN FICBAUER, J., FICBAUER, D. Mezinárodní účetní standardy a daňové systémy. Ostrava: KEY Publishing, s ISBN INTERNATIONAL ACCOUNTING STANDARDS BOARD. Mezinárodní standard účetního výkaznictví pro malé a střední firmy, [online], [ ], s. 6, dostupné z: 20 INTERNATIONAL ACCOUNTING STANDARDS BOARD. Mezinárodní standard účetního výkaznictví pro malé a střední firmy, [online], [ ], s. 10, dostupné z: 18

19 předmětem její činnosti není správa cizích aktiv, jako je tomu například u bank, brokerských společností, apod. 21 zveřejňují univerzální účetní závěrku pro externí uživatele. Externí uţivatelé tyto informace nadále vyuţívají pro různé účely; externími uţivateli jsou například ratingové agentury, potenciální věřitelé, atd. 21 FICBAUER, J., FICBAUER, D. Mezinárodní účetní standardy a daňové systémy. Ostrava: KEY Publishing, s ISBN

20 4. VYBRANÉ PRVKY ÚČETNÍ ZÁVĚRKY Aby mohl podnik fungovat a provozovat svoji podnikatelskou činnost, musí kromě splnění určitých poţadavků a podmínek také disponovat určitým majetkem a finančními prostředky, díky kterým bude moci své podnikatelské záměry dále rozvíjet. Nejprve se zaměřím na aktiva podniku z hlediska české právní úpravy i úpravy podle standardů, dále se pokusím vysvětlit pojem pasiva a vlastní kapitál, následně zmíním další prvky a oblasti, které s tematikou účetní závěrky souvisejí. 4.1 Aktiva a jejich komparace dle české úpravy a úpravy dle IFRS pro SME Aktiva dle legislativní úpravy České republiky Aktivy se rozumí majetek podniku, který podnik vlastní a jsou zdrojem podnikatelské činnosti podniku. Majetek tedy můţeme definovat jako prostředky, které jsou výsledkem minulých (podnikatelských) událostí a u nichž se očekává, že podniku přinesou budoucí ekonomický prospěch, budoucí užitek. 22 Ţádnou oficiální a závaznou definici aktiv však v českém právním řádu nenajdeme. Přehled majetku (aktiv) je zachycen pomocí rozvahy (nebo-li bilance) podniku, a to v její levé části. Pravá část je vyhrazena pro kapitál (pasiva) podniku. Jak plyne z výše uvedené definice, měla by aktiva splňovat následující charakteristiky: 23 měla by pro podnik představovat budoucí ekonomický uţitek, který bude patřit výhradně podniku, jsou povaţována za důsledek určitých hospodářských operací, které byly uskutečněné v minulosti, musí být s jistou určitostí ocenitelné v penězích a 22 KOVANICOVÁ, D. a kol.. Finanční účetnictví (Světový koncept). Praha: Nakladatelství POLYGON s. 46. ISBN SEDLÁČEK, J., HÝBLOVÁ, E., KŘÍŢOVÁ, Z., VALOUCH, P. Finanční účetnictví. Brno: Masarykova univerzita s. 21. ISBN

21 ono očekávání budoucího uţitku, které aktiva podniku přinesou, musí být spolehlivé a prokazatelné (mělo by být zřejmé, kdy uţitek nastane a jaká bude jeho hodnota, velikost). Z pohledu účetních výkazů je aktiva (majetek) podniku moţné rozčlenit do tří skupin, a to na 24 : dlouhodobá (stálá) aktiva, krátkodobá (oběţná) aktiva a ostatní (přechodná) aktiva. Nutno říci, ţe toto členění není konečné a kaţdá z výše uvedených skupin se dále vnitřně člení. Dlouhodobý majetek se dále dělí na: dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý hmotný majetek a dlouhodobý finanční majetek. Krátkodobý majetek zahrnuje: zásoby, dlouhodobé a krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek. Ostatní (přechodný) majetek zahrnuje tzv. časové rozlišení. Daná struktura je pro lepší představivost vyjádřena v grafickém provedení uvedeném níţe 24 LANDA, M. Základy účetnictví. Ostrava: KEY Publishing s. 87, 88. ISBN