Kmenové listy. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra Práva. Bakalářská práce. Jiří Podhajský. Autor:

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Práva Kmenové listy Bakalářská práce Autor: Jiří Podhajský Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D. Praha Duben, 2015

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Robousích dne Jiří Podhajský

3 Poděkování Chtěl bych poděkovat touto cestou za odborné vedení a připomínky panu JUDr. Aleši Rozehnalovi, Ph.D. vedoucímu mé bakalářské práce. Velké poděkování patří mé rodině za pomoc a pochopení v průběhu celého studia.

4 Anotace Tato bakalářská práce se zabývá nově zavedeným institutem kmenových listů ve společnosti s ručením omezeným. Nejprve se věnuji vymezení pojmu zaloţení a vzniku společnosti, poté jiţ přistupuji k problematice týkající se způsobů vydání, nabytí a náleţitostí kmenových listů. Rozeberu zde hlavní motiv zavedení kmenových listů, kterým je zjednodušení převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným. Jádrem práce je definování kmenových listů v návaznosti na obchodní podíl ve společnosti a na souladu se společenskou smlouvou. Pro pochopení souvislostí je osvětlena problematika cenných papírů, jak z obecného pohledu, tak i pohledem do historie cenných papírů obsahově podobných kmenovým listům. Dále je zde popsána moţnost zřízení zástavního práva k obchodnímu podílu a kmenovému listu. Cílem je představení obsáhlejšího materiálu umoţňujícího zakladatelům či společníkům společností s ručením omezeným informovanější rozhodování o aplikaci kmenových listů ve své společnosti Klíčové pojmy: Společenská smlouva, základní kapitál, vklad, podíl, kmenové listy, cenné papíry, zástavní právo k cenným papírům

5 Annotation This Bachelor Thesis deals with a newly established institute of counterfoils in the limited liability company. At first I pay attention to specification of a term of foundation and recording the company in the register, than I deal with a topic of counterfoils, ways of their issue, acquisition and prerequisites. I specify the main purpose of counterfoils establishment, which is the simplification of business share transfer in the limited liability company. The core of this thesis is to define counterfoils, their correlation with the business share in the company and compliance with the Memorandum of Association. I give general characteristics of securities at first and then I deal with the history of securities that are similar to counterfoils in order to understand the context of securities. Further I specify possibilities of establishment of the right of lien to the business share and counterfoils. The aim of my work is to give the founders of the limited liability company and their partners more comprehensive material that can help them to make well-informed decisions on using the counterfoils in their company. Key words Social contract, capital, input, share, counterfoil, securities, lien on securities

6 OBSAH ÚVOD Společnost s ručením omezeným Zaloţení společnosti Vydání kmenového listu Náleţitosti kmenového listu Změny zakladatelských dokumentů Obchodní podíl představovaný kmenovým listem Vklad společníka Nabytí kmenového listu Velikost podílu představovaným kmenovým listem Kmenové listy Cenné papíry Historie cenných papírů Cenné papíry pohledem ekonomie Cenné papíry pohledem práva Investiční cenné papíry Předchůdci kmenových listů Komanditní společnost na akcie Zavedení kmenových listů Podoba kmenových listů Druhy kmenových listů Kmenový list základní Kmenový list s přednostní výplatou Kmenový list s výplatou pevného podílu na zisku Kmenový list bez hlasovacích práv Kmenový list s rozhodujícím vlivem na část činnosti Kmenový list bez práva převzetí vkladu Kmenový list s právem veta Kmenový list bez příplatkové povinnosti Hromadný kmenový list Evidence kmenových listů Administrace seznamu Převod kmenového listu Přechod kmenového listu Odevzdání kmenového listu Neplatnost kmenových listů Nahrazení neplatných kmenových listů Sníţení základního kapitálu po zrušení kmenového listu Náhrada vlastníkovi zrušeného kmenového listu Zástavní právo Zástavní právo k podílu Zástavní právo k cenným papírům Zástavní právo ke kmenovému listu Zřízení zástavního práva ke kmenovému listu Uloţení zastaveného kmenového listu u třetí osoby Změna kmenového listu během zástavy Rozsah zástavního práva ke kmenovému listu Výkon zástavního práva ke kmenovému listu... 45

7 Oznámení výkonu zástavního práva ke kmenovému listu Zánik zástavního práva ke kmenovému listu ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY... I Vzorová kombinace podílů... I Smlouva o koupi kmenových listů... II Komanditní společnost na akcie... III

8 ÚVOD Kmenové listy jako pojem byly do našeho obchodního práva implementovány nabytím účinnosti zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (dále jen ZOK). Kmenovým listem můţe být podle ustanovení ZOK 1 představován podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným. Jelikoţ je společnost s ručením omezeným nejrozšířenějším typem obchodní společnosti v České republice, je toto téma zajímavé nejen pro mě, ale i pro poměrně velký okruh osob. K mému zájmu o téma kmenových listů přispěla i skutečnost, ţe jsem společníkem ve společnosti s ručením omezeným. Hlavním cílem mé práce je sestavení uceleného materiálu, po jehoţ prostudování budu chápat pojem kmenové listy nejen já, ale i další osoby z řad veřejnosti. Já i čtenář práce budeme schopni realizovat celý proces zavedení a pouţívání kmenových listů. Provedu analýzu kmenových listů od obecného ke konkrétnímu tak, aby kaţdý čtenář mé práce získal dostatek vědomostí, potřebných k pochopení a případnému vyuţití kmenových listů. V začátku práce se zaměřím na vysvětlení zaloţení a vzniku společnosti s ručením omezeným. Dále se budu zabývat vymezením vkladu do společnosti a podílu ve společnosti. Proberu různé okamţiky vydání kmenových listů ve vztahu k zaloţení a vzniku společnosti. Podrobně rozeberu náleţitosti kmenových listů, nejen z formální, ale i technické stránky. Jelikoţ jsou kmenové listy cennými papíry, budu muset tento pojem blíţe vysvětlit. Obecně popíšu náleţitosti cenných papírů a způsoby jejich pouţití. Cenné papíry mají dlouhou a bohatou historii, které se však budu věnovat jen zevrubně. Více se zaměřím na cenné papíry z hlediska práva a ekonomie. Instituty obsahově podobné kmenovým listům je moţno nalézt jiţ v našich předchozích právních úpravách. V práci provedu malý exkurs do historie pro přiblíţení historických souvislostí a seznámení s tím, ţe podstata kmenových listů není v našem právním systému taková novinka, jak to na první pohled můţe vypadat. V další části se dostanu k jádru práce. Hned v úvodu vysvětlím základní podmínku pro vydání kmenových listů, kterou je uvedení této moţnosti představení podílu společníka 1 ZOK zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) 137 8

9 ve společenské smlouvě. Popíšu různé druhy kmenových listů ve vztahu k podílům jimi představovanými. Podrobně rozeberu práva a povinnosti vztahující se k jednotlivým druhům kmenových listů. Porovnám výhody a nevýhody jednotlivých druhů kmenových listů a představím moţné varianty jejich pouţití. Dále se budu zabývat způsobem evidence a vedení seznamu kmenových listů. Rozeberu různé způsoby změny vlastnictví kmenových listů, jejich zrušení či zániku. Zmíním také okolnosti sníţení základního kapitálu a výplaty náhrad společníkům za zrušené kmenové listy. V další kapitole se budu věnovat moţnostem zastavení kmenových listů. Zástavní právo nejprve rozeberu z obecného hlediska a poté podrobněji z hlediska nvávaznosti na kmenové listy. Porovnám odlišnosti zástavního práva ve vztahu k podílu ve společnosti s ručením omezeným a ve vztahu ke kmenovému listu. Zaměřím se podrobněji na vznik, zřízení a rozsah zástavního práva ke kmenovému listu. Jelikoţ i u zastaveného kmenového listu můţe docházet ke změnám, analyzuji i tyto situace. Závěrem se budu věnovat tématu výkonu zástavního práva a následně moţnostem zániku zástavního práva. Mým dalším cílem je vyuţití nabytých vědomostí k posouzení, zda lze aplikovat kmenové listy ve společnosti, kde jsem společníkem. Předpokládám, ţe tohoto cíle dosáhnu na základě splnění hlavního cíle práce. 9

10 1. Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným můţe zaloţit jeden či více zakladatelů a řadí se mezi kapitálové společnosti. Nespornou výhodou je ručení společníků za dluhy společnosti pouze do výše nesplacené vkladové povinnosti a nízké výše základního kapitálu. Zejména z těchto důvodů je tento typ obchodní korporace v České republice nejrozšířenější Zakladatelský dokument Společenská smlouva nebo zakladatelská listina je základní dokument nutný k zaloţení společnosti. Bez jeho sepsání není moţné ani zaloţení, natoţ vznik samotné společnosti. Společenskou smlouvou případně zakladatelskou listinou je moţné dispozitivně upravit vše, co není v rozporu se zákonem či dobrými mravy. Je zde tedy dána poměrně široká volnost zakladatele či zakladatelů při zakomponování svých vizí a strategií přímo do jádra společnosti. Jedná se zejména o úpravu a definování: vnitřní struktury společnosti, vnitřních poměrů, práv a povinností mezi společníky i mezi společníky a společností, vystupování společnosti navenek, oblasti a obory působnosti. Moţností uplatnění smluvní volnosti je tedy mnoho. Vzhledem k zaměření práce nás však bude zejména zajímat oblast úpravy obchodních podílů, jejich zastavení, převodů a přechodů v návaznosti na moţnost definovat obchodní podíl kmenovým listem. Kaţdá společenská smlouva tedy můţe být svým způsobem originál, odráţející představy a cíle zakladatelů. Velmi často však dochází k jejich unifikaci, zejména vlivem sestavování smluv a listin osobou oprávněnou k sepsání veřejné listiny. Na sepisovanou veřejnou listinu nemá vliv osobnost zakladatelů, ale vliv osobnosti a zkušenosti veřejné osoby. Jednotlivé druhy listin pak vycházejí ze vzorů k jednotlivým druhům listin a ty jsou co nejvíce zobecňovány. Je tedy vţdy na uváţení kaţdého zakladatele, zda do listiny prosadí všechny své představy, či se nechá veřejnou osobou tzv.,, přistrčit k obecnější a stručnější úpravě, samozřejmě při zachování svých základních představ o fungování společnosti. 10

11 Na širším vyuţívání institutu kmenových listů v praxi tedy bude mít významný podíl i to, jak se k jeho vyuţití postaví osoby oprávněné k sepsání veřejné listiny. Jejich názor můţe velmi často ovlivnit případné vydání či nevydání kmenových listů Založení společnosti Dle ustanovení ZOK 2 se obchodní korporace zakládá společenskou smlouvou ve formě veřejné listiny. V případě jediného zakladatele se obchodní korporace zakládá zakladatelskou listinou ve formě veřejné listiny. Tato kogentní ustanovení nelze ignorovat, neboť při jejich nedodrţení je právní jednání o zaloţení společnosti neplatné. Zakladatelé se tedy musí smířit s náklady na pořízení veřejné listiny, byť by měli schopnosti a právní povědomí potřebné k sepsání společenské smlouvy či zakladatelské listiny. Navíc ZOK 3 nařizuje uvést moţnost představení obchodního podílu kmenovým listem ve společenské smlouvě či zakladatelské listině. Toto ustanovení je kogentní a bez jeho splnění nelze kmenové listy v ţádném případě vydat. Nesmí se navíc zapomenout na ustanovení omezující převoditelnost podílu ze zákona ZOK. 4 V tomto zákoně je dána povinnost schválení převodu obchodního podílu na osobu mimo okruh stávajících společníků valnou hromadou. Toto zákonné omezení převoditelnosti tedy musí být eliminováno ujednáním v zakladatelském dokumentu Vydání kmenového listu K vydání kmenových listů můţe dojít jiţ při zaloţení společnosti, respektive ihned po podepsání společenské či zakladatelské smlouvy. Zákon ţádnou lhůtu k vydání kmenových listů neurčuje a okamţik vydání si můţe společnost zvolit dle vlastního uváţení. Pouţití kmenových listů hned po zaloţení společnosti ve vztahu k osobám odlišným od zakladatele či zakladatelů je však dle mého mínění reálně nulové. Společnost ještě nevznikla a kmenové listy mají hodnotu papíru, na němţ jsou 2 ZOK zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) 8 3 ZOK zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) ZOK zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích)

12 vytištěné. Podíl prezentovaný tímto kmenovým listem do doby vzniku společnosti právně neexistuje. Akceptovat tedy jiţ v této fázi hodnotu kmenového listu jiţ se započítáním hodnoty teprve v budoucnu vzniklého podílu můţe být velice riskantní záleţitostí. S touto hypotetickou hodnotou prováděné obchodní transakce by mohly být spojeny ztráty finančních či jiných prostředků investovaných do těchto transakcí. A to kvůli riziku, ţe společnost vůbec nevznikne a tím nevznikne ani podíl, který byl předmětem transakcí. Kmenový list tedy začne plnit svoji funkci aţ okamţikem vzniku společnosti. Ke vzniku společnosti dochází dle stávající právní úpravy v novém občanském zákoníku (dále jen NOZ ) teprve dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku 5. Veřejný rejstřík poté funguje na principu materiální publicity (platí vţdy to, co je uvedeno v příslušném rejstříku). K úspěšnému zápisu je však nutné doloţení platného zaloţení společnosti a splnění dalších předepsaných podmínek. Vydání kmenových listů je v rejstříku uvedeno a ty tímto začínají plnit svoji roli představitele obchodního podílu. Hodnota kmenového listu se tím okamţikem bude odvíjet od hodnoty obchodního podílu, který představuje. Kmenové listy mohou být vydány pouze jako listinné (hmotný substrát) cenné papíry a nesmí být veřejně obchodovatelné. Výsledná podoba a technické provedení hmotného nosiče (rozměry, druh papíru, grafické ztvárnění, apod.) jsou však zcela libovolné. Záleţí tedy jen na emitentovi, jak bude kmenový list materiálně zhmotněn. Kmenový list by však měl určitě naplňovat nepsané normy a obecnou představu o vzhledu cenného papíru. Základní podmínkou pro vydání kmenových listů je uvedení této moţnosti představení podílu společníka v zakladatelském dokumentu. Převoditelnost podílu zároveň nesmí být ve společenské smlouvě jakkoliv omezena či podmíněna. Jiţ tedy i podmínka souhlasu ostatních společníků s převodem podílu na jiného společníka zahrnutá ve společenské smlouvě fakticky zabraňuje vydání kmenových listů. Zákonná úprava v ZOK 6 totiţ moţný převod podílu mezi společníky ničím neomezuje, ani nepodmiňuje. Jakékoliv omezení tohoto druhu převodu tedy můţe vycházet pouze z ujednání společenské smlouvy. 5 NOZ zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, 126, bod 1 6 ZOK zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích)

13 Náležitosti kmenového listu Pro tuto práci je důleţité popsat samotné vydání kmenových listů. Vydaný kmenový list musí splňovat zákonné poţadavky, které budou vysvětleny v následujícím textu. Zákon ZOK 7 u vydaných kmenových listů zcela logicky předepisuje označení toho, ţe se jedná o kmenový list. Nutnou náleţitostí je jednoznačná identifikace společnosti a společníka. Náleţitosti potřebné k provedení identifikace společnosti a společníka čerpáme ze společenské smlouvy či zakladatelské listiny, neboť jsou zákonem ZOK 8 určeny jako povinný a de fakto minimální obsah zakladatelského dokumentu. Vzhledem k přesné definici všech náleţitostí v zákoně zde uvádím pouze ty náleţitosti, potřebné pro získání údajů povinně uváděných v kmenových listech. U emitenta se jedná o určení firmy, coţ je název, pod kterým je společnost zapsána v obchodním rejstříku včetně dodatku označujícího její právní formu. Dále uvedení sídla společnosti a identifikační číslo přidělené příslušným orgánem státní správy. Sídlo společnosti je při poţadavku zápisu do obchodního rejstříku třeba doloţit dokumentem zakládajícím právní nárok na uţívání nemovitosti. Uvedení statutárního orgánu oprávněného ke kontrole, označení a podepsání vydaného kmenového listu. Tím statutárním orgánem bude většinou jednatel společnosti, či případně více jednatelů, pokud společenská smlouva předepisuje schvalování právních jednání více jednateli společně a nerozdílně. Určení společníka uvedením jména či firmy a bydliště nebo sídla a případně jiných údajů nutných k jejich jednoznačné identifikaci. Tímto jiným údajem bude u právnických osob zejména identifikační číslo přidělené příslušným orgánem státní správy. V případě fyzických osob to obvykle budou údaje o datu a místě narození. Další z povinných náleţitostí kmenových listů je uvedení výše vkladu připadající na podíl a označení podílu, k němuţ je kmenový list vydán. Opět zde vycházíme z předepsaných náleţitostí zakladatelského dokumentu, coţ je zejména určení druhů podílů kaţdého společníka a práv a povinností s nimi spojených. Pokud dovoluje společenská smlouva vznik různých druhů podílů, různou výši vkladu nebo vkladů připadajících na tento podíl nebo podíly. Ve společenské smlouvě je také určeno, které 7 ZOK zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) 207 bod1 8 ZOK zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích)

14 z podílů jsou prezentovány kmenovými listy. Není předepsána ţádná minimální či maximální délka textu popisující danou skutečnost. Způsob formulace a popisu je také zcela volný a bude tak vţdy záleţet na zapisující osobě, jak bude zápis vypadat. Vţdy však musí být dodrţena zásada, ţe z obsahu označení musí být bez jakýchkoliv pochybností zřejmé, ke kterému podílu se kmenový list vztahuje. V praxi tedy většinou bude zápis v kmenovém listu kopírovat definici podílu v zakladatelském dokumentu. Vydané kmenové listy musí být očíslovány tak, aby je bylo moţné jednoznačně od sebe odlišit jiţ na základě přiděleného čísla. Volba číselné řady a způsobu číslování by tedy měla jiţ dopředu počítat s předpokládaným počtem kmenových listů, potřebou jejich výměny, vydáním nových a ponechání dostatečné rezervy, tak aby v budoucnu nekomplikovala číslování. Označení a očíslování kmenového listu svým podpisem stvrzuje jednatel či jednatelé. Případně můţe být tento podpis nahrazen jeho otiskem, v tom případě však musí být listina chráněna proti padělání či pozměnění ochrannými prvky. Posouzení oprávněnosti osoby stvrzující svým podpisem vydaný kmenový list je moţné opět na základě zakladatelského dokumentu. Ten nám totiţ zcela průkazně osvědčí počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost. Pouze podepsáním osobou oprávněnou k jednání za společnost dosáhneme legitimity vydaného kmenového listu. V případě podpisu osobou neoprávněnou k jednání za společnost by byl vydaný kmenový list neplatný. Do budoucna se dá i předpokládat, ţe dojde k pokusům o vytvoření falzifikátů indosamentu nebo celých kmenových listů a následnému zneuţití v obchodním styku. Ke zneuţití by mohlo dojít zejména, pokud by se povedlo vlastníku takto zfalšovaného kmenového listu přesvědčit jednatele společnosti o jeho pravosti a dosáhnout tím svého zápisu do seznamu společníků. Mohl by tedy vykonávat vlastnická práva, pobírat plody a uţitky z nich. Majitel pravého kmenového listu by po zjištění tohoto stavu mohl řešit jiţ jen soudní cestou o určení pravosti kmenového listu. Coţ je vzhledem k obvyklé délce soudního řízení během na dlouhou trať. Teprve praktické vyuţívání zřejmě bude přinášet nalézání a tvorbu dalších způsobů, jak tomuto zneuţívání zabránit, či ho alespoň minimalizovat. Po zváţení výše uvedeného je tedy zřejmé, ţe otázce fyzické podoby kmenového listu je třeba věnovat náleţitou pozornost. 14

15 Změny zakladatelských dokumentů V průběhu ţivota společnosti můţe vyvstat potřeba úpravy zakladatelského dokumentu. Vzhledem k zaměření mé práce se zaměřím na změny v návaznosti na kmenové listy. Zde je důleţitou podmínkou pro moţné vydání kmenových listů ustanovení ZOK 9 to, ţe převoditelnost podílu není omezena nebo podmíněna. To je vcelku jasná podmínka při zakládání společnosti, bez jejíţ splnění nelze kmenové listy vydat. Kaţdá změna společenské smlouvy bude tedy muset brát v potaz vydané kmenové listy. Před provedením jakékoliv změny bude vţdy třeba posoudit, jakým způsobem se dotkne jednotlivých podílů, zda něčím neomezí převoditelnost podílu či zda změnou nevznikne podmínka, jejíţ splnění podmiňuje moţnost převoditelnosti. Z tohoto úhlu pohledu jsou tedy vydané kmenové listy překáţkou, neumoţňující provádět změny zcela dle libovůle společníků. Vzhledem k tomu, ţe institut kmenových listů byl zaveden zejména kvůli zjednodušení převoditelnosti obchodního podílu, můţe se stát následné provádění změn zakladatelského dokumentu problematické. Zajímavý právní problém můţe nastat při změně společenské smlouvy omezující převoditelnost podílů. U jednoho z podílů představovaným kmenovým listem dochází k časté změně majitele. Noví společníci narušují kontinuitu chodu podniku a spíše mu škodí. Ostatní zakládající společníci tedy chtějí na valné hromadě omezit převoditelnost podílů, např. předkupním právem ostatních společníků k převáděnému podílu. Dle zákona by tedy muselo dojít usnesením valné hromady ke změně společenské smlouvy a ke zrušení kmenových listů dotčených touto změnou vzhledem k nedodrţení podmínky neomezené převoditelnosti.valná hromada by se tedy řídila dle ZOK 10 a díky dvoutřetinové většině odsouhlasila potřebné změny společenské smlouvy. Vše vypadá právně v pořádku a funkčně. Rýsuje se nám však zde velice problematická pasáţ zákona. Proti platnosti takto přijatého rozhodnutí totiţ stojí hned následující ustanovení ZOK 11 o nutnosti souhlasu všech společníků, pokud se změnou zasahuje do jejich práv a povinností. Dá se totiţ predikovat, ţe jakákoliv změna společenské smlouvy zasahuje do práv a povinností společníků. Rozdíl pak bude vţdy jen v míře a intenzitě zásahu do 9 ZOK zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) 137 bod 3 10 ZOK zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) 171 bod1 11 ZOK zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) 171 bod2 15

16 práv a povinností. Při zohlednění tohoto principu by tedy kaţdá změna společenské smlouvy musela být schválena vţdy všemi společníky a ustanovení zákona, kde postačuje souhlas dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků, by tím ztrácelo smysl. K vyjasnění výše uvedeného tedy bude docházet průběţně na základě judikátů, komentářů k zákonu či novel zákona. V tuto chvíli však při aplikaci výše uvedených ustanovení zákona bude kaţdá změna společenské smlouvy obtíţně realizovatelná. A to zejména v případě, ţe by měla korigovat jednání, které je z pohledu většiny společníků nevhodné. Na toto by tedy mělo být myšleno jiţ při zakládání společnosti a vhodnost vydání kmenových listů náleţitě posouzena Obchodní podíl představovaný kmenovým listem Jako obchodní podíl označujeme souhrn práv a povinností společníka ve společnosti, jak vůči ostatním společníkům uvnitř společnosti, tak i navenek vůči všem. V ZOK 12 je podíl definován jako představitel účasti společníka ve společnosti a tím i práv a povinností plynoucí z této účasti. Jeden z tvůrců NOZ definoval obchodní podíl takto: Obchodní podíl je institut, který slouží k tomu, aby společník s jeho využitím - a pravidelně i v míře přímo úměrné jeho velikosti - uplatňoval vůči společnosti ta práva, která jsou s podílem spojena. Obchodní podíl je tak ústředním právním institutem právní úpravy s.r.o. a reprezentuje současně i pojmový znak existence právního vztahu jejich společníků k ní, protože bez něho takový vztah vůči společnosti vůbec nemůže existovat. 13 Z ekonomického hlediska je pro vlastníka podílu důleţitá hodnota podílu, která se určuje na základě jeho účetní nebo trţní hodnoty. Účetní hodnota se odvíjí od hodnoty majetku a práv vlastněných společností. Tuto hodnotu poměrně snadno zjistíme náhledem do účetnictví společnosti. Trţní hodnota se pak odvíjí nejen od hodnoty majetku vlastněného společností, ale i podle postavení na trhu, obchodním potenciálu k budoucímu růstu, atd. Tuto hodnotu nejlépe zjistíme vystavením společnosti na trhu, 12 ZOK zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) Eliáš, K. Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným. Bulletin advokacie, 1996, č. 8, s.55 dostupné na: ]. 16

17 kde bude vlivem střetu nabídky a poptávky ustavena trţní cena. Tato trţní hodnota pak můţe být paradoxně i niţší neţ je hodnota účetní a to vlivem nízké, či nulové poptávky. Pro moji práci je však podstatná moţnost představovat obchodní podíl kmenovým listem, čemuţ se budu věnovat dále ve své práci Vklad společníka Jelikoţ nám v ZOK 14 umoţňuje definovat ve společenské smlouvě rozdílný poměr vkladu a podílu je třeba tyto pojmy od sebe důkladně odlišit. Podíl jsme si jiţ vysvětlili výše. Vkladem je majetková hodnota předmětu vkladu vyjádřená v penězích, kterou společník vytváří základní kapitál společnosti. Předmětem vkladu mohou být vedle samotných peněz také věci hmotné i nehmotné. Takovýto nepeněţitý vklad musí být oceněn znalcem a jím stanovena peněţitá hodnota tohoto předmětu vkladu. Volba znalce nesmí být nahodilá a má svůj zákonný rámec. Tímto rámcem je moţnost volby znalce pouze ze seznamu soudních znalců vedených ministerstvem spravedlnosti ČR. Součtem vkladů společníků vzniká základní kapitál slouţící k chodu společnosti. Výše poměru vkladu k základnímu kapitálu můţe být shodná s výší poměru obchodního podílu na společnosti, ale také zcela odlišná v závislosti na společenské smlouvě. Vklad tedy utváří rámec pro následně vydaný kmenový list, neboť utváří obchodní podíl a tím predikuje rozsah působnosti kmenového listu Nabytí kmenového listu Nabytí kmenového listu většinou kopíruje způsob nabytí obchodního podílu. Lze ho nabýt originárně nebo derivativně. Při vzniku nové společnosti, případně při zvýšení základního kapitálu spojeným se vznikem nového podílu, a tím vydání nového kmenového listu, hovoříme o originárním nabytí. Kmenový list i podíl který představuje, vzniká nově, neexistoval tedy dříve. Na rubu takovéhoto kmenového listu tedy bude pouze jediný záznam, obsahující identifikaci prvního zapsaného vlastníka. 14 ZOK zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích)

18 Můţe však nastat i situace vzniku nového kmenového listu, ačkoliv podíl jím představovaný, jiţ existoval dříve. Budou to zejména případy při nutné výměně poškozených, popsaných, zničených či ztracených kmenových listů za nové. Kmenový list tedy bude obsahovat na rubu pouze jediný záznam, ačkoliv jím představovaný podíl existuje delší dobu a mohl jiţ vícekrát změnit majitele. Zcela jiná je situace u derivativního nabytí. Dochází zde k nabytí podílu jiţ existujícího v důsledku převodu nebo přechodu z právního předchůdce. Kmenový list i podíl, který představuje jiţ existuje, mění pouze svého vlastníka. Tím je zřejmé, ţe na rubu takovéhoto kmenového listu budou minimálně dva záznamy, obsahující identifikaci zapsaných vlastníků. Těchto záznamů pak můţe být libovolné mnoţství. Počet záznamů se bude odvíjet od mnoţství vlastníků předmětného kmenového listu. Jediným limitujícím faktorem zápisů pak bude jen velikost volné plochy rubu kmenového listu, kam budou záznamy prováděny. Po úplném popsání bude muset být kmenový list staţen z oběhu a vyměněn za nový. Při další změně vlastníka by jiţ nebylo moţné provést zápis rubopisem a takto popsaný kmenový list by se stal reálně nepřevoditelný Velikost podílu představovaným kmenovým listem Velikost podílu je vyjádřena zlomkem nebo procentem. Nejčastěji se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti. Jak jiţ bylo výše uvedeno, toto ovšem lze dispozitivně upravit a moţnosti stanovení výše podílů jsou tedy velice obsáhlé. Kaţdý kmenový list tedy můţe představovat shodnou, ale i zcela odlišnou velikost podílu. Vţdy však z kmenového listu musí být zcela zřejmé, jaký podíl představuje, a tím je zároveň zřejmá i velikost, kterou představuje. 18

19 2. Kmenové listy Kmenový list je cenný papír na řad (definice cenného papíru na řad dle nového občanského zákoníku zní takto: Cenný papír na řad je cenný papír, který se v listinné podobě převádí rubopisem (indosamentem) a předáním (tradicí). Práva spojená s tímto cenným papírem je oprávněn vykonávat ten, kdo cenný papír předloží a na jehož jméno byla listina vydána nebo jemuž svědčí nepřetržitá řada rubopisů. Tato osoba je považována i za majitele cenného papíru, nestanoví-li zákon jinak ) Cenné papíry Kmenové listy jsou cennými papíry a z tohoto důvodu si musíme tento institut přiblíţit. Mohli bychom si toto pojmenování přiblíţit ryze obecně jako listinu, která představuje nárok v ní definovaný pro jeho majitele vůči vystavovateli listiny. Vývojem dochází k upřesňování a přesnějšímu definování toho, co je cenný papír, jak v pramenech práva, tak v běţném pouţívání. Cenný papír vytváří právní nárok majitele vůči osobě, která je v něm zavázána. Cenný papír je nositelem právního nároku, který ztělesňuje a můţe být vydán v listinné nebo zaknihované formě. Cenným papírem je například akcie, zatímní šek, dluhopis, investiční kupón, kmenový list společnosti s ručením omezeným atd. 16 Cenné papíry jsou právně vymezeny otevřeným výčtem v 1 odst. 1 zákona 591/92 Sb., o cenných papírech a podle tohoto ustanovení jsou jimi zejména akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, opční listy, směnky, šeky, náložné listy, skladištní listy a zemědělské skladní listy. 17 S rozvojem společnosti vzniká potřeba vzniku různě modifikovaných stávajících či zcela nových listin, které můţeme přiřadit do segmentu cenných papírů. Vzhledem k výše zmíněné otevřenosti zákona je to umoţněno. Tímto novým druhem cenného papíru je pak právě mnou projednávaný kmenový list. 15 dostupné na: ]. 16 dostupné na: ] odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech 19

20 Historie cenných papírů Listiny na bázi cenných papírů bychom mohli najít jiţ v období vlády Alexandra Velikého ( 4. stol. př. n. l), díky jehoţ vládě nad většinou tehdejšího civilizovaného světa byly poloţeny základy pro jejich budoucí celosvětový vývoj. K dalšímu rozvoji dochází v období Římské říše na bázi směnek a dluţních úpisů. Zde však byla jejich funkčnost poněkud omezována a stávaly se spíše právním symbolem. Ve středověku se rozšiřovalo společně s rozvojem bankovnictví, zámořského obchodu a financování válek pouţívání dluhopisů, kvitancí, směnek a akcií. Historie cenných papírů je tedy poměrně dlouhá a bohatá. Problematice obchodního práva a cenných papírů se věnoval Judr. Antonín Randa ( ) a jako jeden z prvních psal své práce v českém jazyce Cenné papíry pohledem ekonomie Pohledem ekonomie se cenný papír představuje jako převoditelný finanční nástroj. Nejpodstatnější vlastností je právě tato převoditelnost neboli obchodovatelnost. Cenný papír jako finanční nástroj je u jedné strany finančním aktivem a u druhé strany finančním závazkem nebo kapitálovým nástrojem. 19 Vlastnosti obchodovatelnosti a finančního nástroje poté umoţňují to, ţe aktiva představovaná cennými papíry lze zobchodovat s třetí osobou bez nutnosti zapojení emitenta cenného papíru. Tímto způsobem lze saturovat potřebu firem po kapitálu, ale i potřebu investorů po příleţitostech k umístění kapitálu. Obchodovatelnost cenných papírů je tedy podmíněna nejen z právního hlediska, ale předpokládá i splnění určitých ekonomických podmínek. 18 Tento významný představitel české právní vědy se výraznou měrou zaslouţil o osamostatnění české univerzity rozdělením stávající praţské univerzity na dvě části(českou a německou). Většinu profesorů české právnické fakulty tvořili právě ţáci profesora Randy. V roce 1898 byl za své zásluhy povýšen do rytířského stavu. Mezi stěţejní díla zabývající se problematikou cenných papírů patří: Soukromé obchodní právo rakouské 1889, Soukromé právo obchodní I, II 1908, K theorii cenných papírů Ve svých dílech charakterizoval pojem cenný papír sentencí Jest-li jisté právo s listinou - obsah jeho naznačující - takovým způsobem sloučeno, že právem toliko prostředkem listiny vládnouti možno jest, tudíž zcizení a jakýkoliv výkon práva jedině listinou se zprostředkuje, mluvíme o,cenných papírech' (Werthpapiere).". Viz Randa, A. O cenných papírech, obzvláště o skríptumích obligacích. Právník, 1889, s. 1 an., dokončení s. 37 an. [cit ]. 19 JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování, Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, 648 s. ISBN , s