Jak udělat šikovnou penzijní reformu?

Transkript

1 Rád bych jménem našich členů - výrobních družstev poděkoval všem, kteří s námi v letošním roce úspěšně spolupracovali, za jejich přízeň, a popřál jim hodně příjemných zpráv a dobré podmínky pro podnikání v roce Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. ročník 8 (12 / 2006) www. premium.prosperita.info Jak udělat šikovnou penzijní reformu? Nahradit lidem v přiměřené míře příjem z doby ekonomické aktivity a zároveň ponechat prostor pro vlastní odpovědnost, řekl v rozhovoru pro náš časopis Ing. Tomáš Matoušek, MBA, výkonný ředitel a místopředseda představenstva Penzijního fondu České pojišťovny: Stáří. Patří k životu, a přesto nikoho z nás netěší. Přejeme si žít věčně, být stále mladí, zdraví a krásní. Je to však ideál, jehož ještě nikdo na světě nedosáhl. Co však můžeme ovlivnit, je celková pohoda v době našeho důchodu, v době, kdy některé životní potřeby ustupují a jejich místo je přenecháno jiným, typičtějším právě pro pozdní věk. K oné pohodě patří i finanční zajištění. Takové, abychom neměli hrůzu z toho, že nezaplatíme nájem, že nebudeme mít na léky a že poučky o zdravé výživě ponecháme zavřené v kuchařských knihách. Podnikání či manažerské pozice jsou sice dosti dobrým argumentem k tomu, abychom se o své stáří postarat dokázali, ale lidí, kteří nevstoupili do světa byznysu, je přece jen většina V souvislosti se stále četnějšími úvahami o tom, jak to všechno udělat, aby každý člověk měl důstojné řešení, přichází v úvahu to, které odborníci pojmenovali penzijní reformou. Zdá se, že tato dvě slovíčka straší nejen české národohospodáře a některé politiky, ale i řadu dalších specialistů. O tom, jaká by vlastně měla být penzijní reforma, se diskutuje takřka denně. Slovo má Ing. Tomáš Matoušek, MBA, výkonný ředitel a místopředseda představenstva Penzijního fondu České pojišťovny: Jan Wiesner předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev mï enou z tïû pro ekonomicky aktivnì obyvatelstvo, ale naopak by podporoval r st celè ekonomiky prost ednictvìm tvorby kapit lov ch zdroj pro financov nì hospod skèho r stu. äirok ve ejnost asi velmi tïûko p ijme n zor, ûe je kaûd obëan zodpovïdn s m za sebe a ûe je na nïm, jak dok ûe s p edstihem myslet na st Ì i po str nce finanënìho zajiötïnì; je to podle v s generaënì problèm, anebo, dejme tomu, v raz teprve formujìcìho se trûnìho prost edì u n s? UrËitÈ dïdictvì minulosti tady pochopitelnï je. ÿada lidì si jeötï nezvykla na to, ûe odpovïdnost za svoje penìze, zdravì nebo t eba vzdïl v nì m ve sv ch rukou. SpolÈh nì se na nïkoho jinèho, nejlèpe na st t, je velmi pohodlnè. SmutnÈ je, ûe takovou ûivotnì filozofii podporujì nïkte Ì v znamnì politici. V p ÌpadÏ d chodovè reformy se to vïtöinou projevuje bagatelizov nìm celèho problèmu a prohl öenìmi typu "zmïny staëì provèst aû za 20 let". VÏtöina obëan tak r da zìsk v faleön dojem, ûe se vlastnï nic nedïje. Logicky potom chybì tlak ve ejnosti na odpovïdnè politiky. pokraëov nì na stranï 7 Jak vidì tuto stïûejnì z leûitost v mantinelech souëasn ch moûnostì ËeskÈ ekonomiky v ö penzijnì fond? O penzijnì reformï se znovu intenzivnï hovo Ì a my jsme do tèto diskuse pochopitelnï zapojeni. ProblÈm je v tom, ûe dosavadnì snahy vöech aktèr zatìm nep inesly û dn v sledek. Bez ohledu na to z st v n ö n zor stejn. Preferujeme kombinovan systèm Ë steënèho dobrovolnèho vyv z nì se (OPT-OUT) ze st tnìho d chodovèho systèmu, spolu s vìcezdrojov m zp sobem financov nì d chod. Ten maximalizuje uûitek celè spoleënosti. Takov systèm by totiû jednotlivci nahradil v p imï enè mì e p Ìjem z doby ekonomickè aktivity a ponechal mu dostatek prostoru pro vlastnì odpovïdnost. To vöe p itom v kombinaci s financov nìm na z kladï mezigeneraënì solidarity a z v nos z kapit - lu. Reformovan d chodov systèm by tak jiû d le nep edstavoval nep i- Přeprava zboží pod kontrolovanou teplotou telefon

2 ZRCADLO prosinec 2006 Prosperita je mïsìënì periodikum o podnik nì a vz jemnè komunikaci mezi firmami a jejich velk mi skupinami, mezi profesnìmi uskupenìmi a navz jem v prost edì ËeskÈho trhu. P ednostnï informuje svè Ëten e o dïnì v ËeskÈ ekonomice p edevöìm oëima jednotliv ch podnikatelsk ch subjekt a svaz, asociacì, sdruûenì, uniì, komor a Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r. Velk prostor je vïnov n prezentacìm formou Ël nk a rozhovor anebo klasickè reklamï, kter je jedin m zdrojem financov nì tohoto Ëasopisu. CÌlem je oslovit öirokè spektrum podnikatel a manaûer s tìm, ûe p ednost majì informace o aktivnìm postoji k podnik nì a vytv enì trval ch hodnot. Najdete nás Doba je drav, svït glob lnì a informace znaënï promïnnè.»asopis p en öìme i na internet. K tomu n m pom hajì nìûe uveden mìsta. MonitoringovÈ firmy Newton IT Anopress EkoInfo.cz V bïr z partnersk ch webov ch str nek Servery spoleënosti inet Solutions s.r.o Svaz podnikatel ve stavebnictvì v»r - Asociace mal ch a st ednìch podnik a ûivnostnìk»r - RozhodËÌ soud p i HK»R a AK»R - N rodnì politika podpory jakosti - KatalogovÈ a fulltextovè vyhled vaëe 2 Z obsahu: str. 6 Nabídka pro podnikatele je na konci roku opravdu bohatá str. 8 Další komplikace pro menší firmy str. 16 Podle mého názoru Rozhodčí soud organizovat rozhodčí řízení prostě umí str. 36 S radostí tedy říkám, že jsme už nyní s tímto rokem spokojeni str. 39 Náchodský pivovar přichází na trh s novým druhem piva Mediální partnerství v roce N rodnì politika podpory jakosti 2. Akce»eskÈ manaûerskè asociace a ManaûerskÈho svazovèho fondu 3. Aktivity SdruûenÌ KorektnÌ podnik nì 4. VybranÈ konference a semin e VzdÏl vacì agentury 1. VOX a.s. 5. Akce spoleënosti Point Consulting mezin rodnì konference Hled nì novè Evropy Veletrh Pragooffice - veletrh kancel skèho n bytku a vybavenì 8. VybranÈ semin e CzechTrade 9. Znojemsk hrozen SoutÏû Zlat koruna Konference GenderovÈ aspekty spoleëenskè zodpovïdnosti firem aneb Kde jsme a kde bychom chtïli b t? 12. SoutÏû MarketÈr roku 13. Motocykl roku Mezin rodnì konference Jakost roënìk 15. Konference CestovnÌ ruch na prahu 3. tisìciletì - 7. roënìk 16. Druh Komorov jarmark 17. Konference CAC LEASING v OstravÏ 18. FRANCHISING FORUM 19. Konference Organizace a ÌzenÌ podnikatelsk ch ËinnostÌ 20. Odborn semin AMSP»R k pojiötïnì exportnìch pohled vek 21. Odborn semin AMSP»R k Ëerp nì prost edk z evropsk ch fond v novèm programovacìm obdobì Odborn semin AMSP»R "Kucha ka spïönèho dodavatele ve ejnè zak zky" 23. Gas Business Breakfast St echy Praha (9. roënìk mezin r. veletrhu) 25. CLUTEX - Klastr technickè textilie Dobrá rada nad zlato Pro podnikatele už přes 260 kontaktů P esnï 267 provï en ch odbornìk bylo zatìm zaps no do N rodnìho registru poradc, kter vìce neû p ed rokem spustila agentura CzechInvest. DalöÌch 150 poradc na registraci Ëek. "Mezi Ëekateli jsou jak zcela novì poradci, kte Ì jeötï neproöli v bïrov m ÌzenÌm, tak takè ti, jimû bylo doporuëeno doplnit si znalosti v urëit ch oblastech, a proto absolvujì n mi navrûen studijnì pl n," vysvïtlil Tom ö Basista, editel Odboru konkurenceschopnosti CzechInvestu. "SnaûÌme se tìm zajistit kvalitnì a vysoce profesion lnì sluûby pro podnikatele a podpo it vyuûìv nì poradensk ch sluûeb mal mi a st ednìmi podniky." Poradci musì prok zat dostateënou kvalifikaci jiû p i v bïrovèm ÌzenÌ, tìm to pro nï ale nekonëì. Registrace je kaûd rok obnovov na a z jemce o opïtovnè za azenì prokazuje, ûe se v uplynulèm roce 50 hodin vzdïl val v oboru a minim lnï 50 dnì vïnoval poradenstvì pro malè a st ednì podniky. "To vöechno musì samoz ejmï nïkdo ovï ovat. V souëasnè dobï proto hled me dalöì hodnotitele, jejichû kolem bude poradce do registru p ijìmat a z roveú zajiöùovat kvalitu jejich dalöì pr ce. V tuto chvìli jich m me 10, vzhledem k rostoucìmu z jmu o ËlenstvÌ v NRP hled me dalöìch 15 hodnotitel," doplnil Tom ö Basista. "Jedn se o velice prestiûnì pozici. HodnotitelÈ jsou klì- Ëov m faktorem registru zajiöùujìcìm jeho rostoucì roveú." Z jemci o pozici hodnotitele N rodnìho registru poradc naleznou pot ebnè informace a kontaktnì daje na webov ch str nk ch Na BVV vyroste další pavilon Mezin rodnì stavebnì veletrhy spolu s dalöìmi veletrûnìmi akcemi na brnïnskèm v staviöti (nap. MSV, Invex, Ö) zaznamenaly rostoucì z jem z kaznìk po kvalitnì v stavnì ploöe. Nap. u letoönìho MSV tato popt vka p ev öila moûnosti brnïnskèho v staviötï o 5-10 %. Veletrhy Brno se snaûì vych zet vst Ìc z kaznìk m a nabìzet jim ty nejlepöì podmìnky pro to, aby jejich veletrûnì Ëast byla reprezentativnì a efektivnì. V duchu tohoto p Ìstupu rozhodlo p edstavenstvo spoleënosti Veletrhy Brno, a.s., zpracovat projekt v stavby novèho pavilonu typu haly V. tak, aby byl pavilon v provozu do roku David Pokorn, manaûer PR a reklamy StavebnÌ veletrhy Brno Tel , Fax: , dpokorny@bvv.cz Nezávislý maloobchod upevňuje svou pozici na trhu Nejaktu lnïjöì anal zy za poslednì ËtvrtletÌ opït potvrdily, ûe nez visl maloobchodnì trh rychloobr tkov m zboûìm v»eskè republice i nad le zaznamen v pozitivnì v voj. Ukazuje to aktu lnì hodnota Makro-Incoma Indexu, kter mapuje v voj tohoto sektoru a jehoû aktu lnì hodnota dosahuje + 1,6 %. CÌlem Makro-Incoma Indexu je zajistit lepöì informovanost o segmentu nez vislèho maloobchodu a efektivnì podporu rozvoje obchodov nì na ËeskÈm trhu. Makro, jako velkoobchodnì partner valnè Ë sti nez vislèho obchodu, mapuje nez visl maloobchod v»r s vyuûitìm unik tnìch dat, kter mi disponuje. Tato data jsou za azena do öiröìho r mce v zkumu, kter postihuje celkovou strukturu maloobchodnìho sektoru: jeho aktu lnì v voj, region lnì specifika, profil a preference z kaznìk a adu dalöìch aspekt. Informace o v voji indexu jsou pravidelnï ËtvrtletnÏ zve ejúov ny na webov ch str nk ch spoleënosti Makro. RedakËnÌ rada pracuje ve sloûenì: Ing. Jaroslav Hába, člen představenstva a ředitel úseku Správa společnosti, Západočeská energetika, a. s. Václav Kadlus, předseda představenstva a výkonný ředitel společnosti Prodeco, a. s. Ing. Vladimír Feix, generální ředitel společnosti Český porcelán a. s. Dubí Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Ing. Milan Gerža, místopředseda představenstva a výkonný ředitel společnosti CAC Leasing, a. s. Ing. Tomáš Nidetzký, místopředseda představenstva a 1. náměstek gen. ředitele Stavební spořitelny České spořitelny PhDr. Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s. Ing. Eva Zámostná, ředitelka společnosti Bohemia Regia Registru - StejnÏ tak jsou zde p ihl öky pro z jemce, kte Ì se chtïjì st t Ëleny N rodnìho registru poradc. Z kladnì podmìnkou z pisu do Registru je t Ìlet praxe v poradenstvì a zkuöenost s mal mi a st ednìmi podniky. "N rodnì registr poradc je jednìm ze z kladnìch n stroj systèmu podpory poradensk ch sluûeb v»r, jehoû loha se d le posìlì v novèm programovèm obdobì Podniky zìskajì p Ìstup k profesion lnìm sluûb m a n stroj m, kterè jsou dnes v EvropÏ zcela bïûnè," uzav el Luboö LukasÌk, editel divize rozvoje podnik nì agentury CzechInvest. (tz ci) Nejhezčí pozvánka na tiskovku Ladovy náladovky vždy vítány Duöe ËlovÏka p edv noënìho b v uû tak naladïna. LÌbÌ se mu Ladovy obr zky, i kdyû je zn uû nazpamïù. Miluje tu pohodu z nich vyza ujìcì, to teplo domova, Ëeskou krajinu, Ëeskou povahu, ËeskÈ srdce. Zvl ötnì kouzlo majì ty kresbiëky plnè citu a porozumnïnì. Prov zejì n s generaci po generaci. Jeden z takov ch obr zk byl ned vno motivem k tomu, aby spoleënost Renault»R pozvala novin e na tiskovou konferenci na statek Favory - Benice u Beneöova, a to v poslednì Ìjnov den. P edstavoval se zde model Dacia Logan a takè byly hodyö Pozv nka byla p Ìjemn, hody jsme uû nestihliö (rix) Vítejte na www. Sázejte na web Po d si myslìte, ûe v m staëì webovè str nky, na kter ch je na v s jen kontakt a p r fotografiì v robk, jimiû se snaûìte prorazit na dom cìm trhu? Chyba l vky, vï te, ûe se m lìte. MÌt kvalitnì web, kter se rychle naëìt, ve spr vn ch barv ch, vhodn ch proporcìch, kter zaujme na prvnì pohled a kter je i z sob rnou informacì pro vaöe obchodnì partnery, n hodnè p ÌchozÌ Ëi odbornìky na internetovou komunikaci - to je dnes z klad. Nepochybujte! Pot ebujete-li odbornè posouzenì vaöich webov ch str nek, obraùte se na n s, r di poskytneme rozbor a nastìnìme v chodiska, bude-li toho t eba. M ûeme zaëìt o v ö web takè peëovat, pokud nejste spokojeni s tìm, kdo by to mïl dïlat, ale ve skuteënosti nedïl Ö Martin äimek, autor internetov ch projekt Účetní a poradenská firma Ing. Mojmír Průša vám nabízí: vedenì jednoduchèho i podvojnèho ËetnictvÌ zpracov nì ËetnictvÌ za cel rok mzdy, DPH, daúov p izn nì vöeho druhu a adu dalöìch sluûeb ekonomick ch a daúov ch (podnikatelskè pl ny, vïry, ekonomickè vedenì firem, krizovè ÌzenÌ apod.) Kontakt: Gorazdova 16, Praha 2 tel.: , fax: , mojmir@gts.cz Ing. Irena Vlčková, vedoucí sekretariátu a PR manager Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Mgr. Václav Kolombo, předseda Družstva umělecké výroby Granát v Turnově Marek Vích, tiskový mluvčí a vedoucí odboru PR, Kooperativa, pojišťovna, a. s. Mgr. Pavel Šefl, CSc., odborný konzultant agentury V.I.A. PRAHA Ing. Josef Bratršovský, obchodní ředitel společnosti GMAC. s. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA., ředitel pro obchodní a marketingovou strategii společnosti Sindat Group, 1. místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady, Strojírny Tatra Praha Marta Šnoblová, generální ředitelka, TOP HOTEL Praha, s.r.o. Našimi stálými partnery jsou: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Unie zaměstnavatelských svazů ČR Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Družstevní Asociace ČR Zemědělský svaz ČR Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Sdružení podnikatelů ČR Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství Česká manažerská asociace Manažerský svazový fond Český svaz zaměstnavatelů v energetice Svaz českých a moravských výrobních družstev Svaz českých a moravských spotřebních družstev Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky Sdružení automobilového průmyslu Svaz dovozců automobilů Svaz průmyslu a dopravy ČR Unie podnikových právníků ČR Česká společnost pro jakost Sdružení pro cenu ČR za jakost Czech Made Asociace realitních kanceláří Čech, Moravy a Slezska Asociace podnikatelek a manažerek ČR Asociace inovačního podnikání ČR Euro Info Centrum Praha Sdružení pro informační společnost Svaz zdravotních pojišťoven ČR Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Asociace českých pojišťovacích makléřů Svaz průmyslu papíru a celulózy Česká agentura na podporu obchodu/czechtrade Česká leasingová a finanční asociace Hospodářská komora České republiky Český svaz pivovarů a sladoven Sdružení Korektní podnikání Komora auditorů ČR Sdružení CZECH TOP 100 Gender Studies Česká asociace pro soutěžní právo Agrární komora ČR Svaz chemického průmyslu ČR Potravinářská komora ČR S tužkou za uchem Cedulky ceduličky ProklÌn te je takè? J tedy urëitï. Ch pu, ûe obchodnìci musì kaûd kousek zboûì oznaëit cenovkou, ch pu ale takè i to, ûe kupuji-li t eba pytlìk s bylinkami jako d rek, z leûì mi na tom, aby na nïm nebyla uvedena ani cena a aby nebyl dotëen m m silìm cenovku s nechtïn mi daji odtrhnout. Zd se, ûe z pas s ceduliëkami bude stejnï tak vïën jako ten s ob lkami, kterè nelepì, i kdyû jde o p Ìpad zcela opaën. Ale v principu je to jedno. NÏco je nalepeno aû p Ìliö peëlivï, nïco zase lepì ned kladnï. Ovöem co bïûn spot ebitel? Tomu se bude snad lepit jen sm la na paty. Po d. Eva Brixi Prosperita Vyd v : RIX, s.r.o. SÌdlo vydavatelstvì a redakce Ocel sk 2274/1, Praha 9 I»: DI»: CZ tel., fax: brixi@prosperita.info energie@prosperita.info Datum tisku: Datum distribuce: PhDr. Eva Brixi-äimkov, öèfredaktorka mobil: brixi@prosperita.info Martin äimek, obchodnì editel mobil: martin@prosperita.info MarkÈta BartÌkov, redaktorka, internetov komunikace mobil: bartikova@prosperita.info Renata BezdÏkov -ÿìhov, redaktorka a editorka mobil: bezdekova@prosperita.info Petra»ervenkov, marketingov komunikace mobil: cervenkova@prosperita.info Jind iöka Hauptmanov, obchodnì manaûerka tel.: hauptmanova@prosperita.info Jarmila NedvÏdov, odborn komunikace mobil: nedvedova@prosperita.info Ing. Marie Sk lov, odborn komunikace tel., fax: mobil: skalova@prosperita.info InternetovÈ str nky: P Ìjem inzerce: Ocel sk 2274/1, Praha 9 PlacenÈ textovè materi ly jsou na str nk ch Ëasopisu oznaëenè grafick m symbolem. Bez oznaëenì jsou publikov ny materi ly poskytnutè redakci d vïryhodn mi zdroji. Materi ly oznaëenè jsou p evzatè, p ÌpadnÏ redakënï upravenè tiskovè zpr vy. Scan, grafickè pravy: Ëep, mobil: cervenka@uvaly.net Miloö Krm öek, ilustr tor milo.krmase@seznam.cz mobil: Tisk a distribuce: Moravsk typografie Heröpick 6, Brno (zak zkov kancel T: )»asopis je v roce 2006 rozöi ov n dle vlastnìho adres e redakce. Registrace MK»R E 8255 Mezin rodnì standardnì ËÌslo seriov ch publikacì ISSN

3 prosinec 2006 SPEKTRUM FINANČNÍCH SLUŽEB 3

4 SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR prosinec 2006 Svaz průmyslu a dopravy ČR trvá na odložení zákoníku práce aneb v dohodě o provedení práce může mít uklízečka napsáno vykonávání sexuálních služeb Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) a zaměstnavatelé vůbec žádají o urychlení kroků, které povedou k pozastavení účinnosti nového zákoníku práce. Platnost této normy je nutné odložit nejméně o dva roky. Tak zní stanovisko. Argumenty jsou jasné a mají logiku. Padnou na úrodnou půdu? Již bylo přece rozhodnuto, že nikoli, že se zákoníkem práce budeme všichni řídit od ledna Co to bude znamenat? Budeme zase podnikat složitěji. Vypadá to, jako by stát chtěl dát podnikatelům za to, že vytvářejí hodnoty, opět za vyučenou. V Praze se v poslednìch t dnech odehr lo nïkoilik tiskov ch konferencì, kde reprezentanti zamïstnavatel vysvïtlovali, proë vzniknou se zavedenìm z konìku pr ce do ûivota potìûe. Svaz pr myslu a dopravy argumentoval takto: Nov prava obsahuje p es 80 sporn ch mìst, chybì k nì prov dïcì p edpisy a dalöì navazujìcì z kony. JedinÏ odloûenì Ëinnosti umoûnì vïcnou diskusi, kter povede k odstranïnì nedostatk tohoto z kona. Z konìk nem dostateënou oporu v legislativï, odkazuje na z kony, kterè jeötï nebyly schv leny - nap Ìklad na antidiskriminaënì z kon nebo z kon o zdravotnì pèëi. Prezident SP»R Jaroslav MÌl: "Do praxe p ece nem ûeme pustit takto nekvalitnì a nedodïlan z kon. Jak se jìm m ûeme Ìdit uû od ledna, kdyû k nïmu dosud nem me prov - dïcì p edpisy a adu souvisejìcìch z kon? B val ministr äkromach p edloûil do snïmovny n vrh z konìku bez nich. ProË tedy absurdnï a byrokraticky zav dït kodex, u nïhoû se p edem vì, ûe se bude muset okamûitï novelizovat? A proë majì lidè slouûit jako pokusnì kr lìci pro ovï enì absolutnï nedokonalèho z kona?" Svaz dopravy jiû vl du upozornil, ûe jeden z p edpis (na ÌzenÌ vl dy, kter m se stanovì odchyln prava pracovnì doby a doby odpo- Ëinku zamïstnanc v dopravï), m ûe od 1. ledna zp sobit kolaps ve ejnè dopravy. DopravnÌ firmy majì na z kladï tohoto p edpisu p ijmout nïkolik stovek kvalifikovan ch idië, ti ale na trhu pr ce nejsou. "P echod na nov z konìk nezvl dneme. Prov dïcì p edpis, jehoû n vrh jsme dostali teprve ned vno, si vyû d zmïny, na kterè se budeme p ipravovat nejmènï rok," konstatoval prezident Svazu dopravy Jaroslav Han k. ZamÏstnavatelÈ odmìtajì politickou argumentaci odborov ch centr l, zjednoduöenou do nepravdivèho sdïlenì, ûe odloûenì novèho z konìku poökodì pr va zamïstnanc. Jde o zjevnou manipulaci - nov z konìk dle n zoru sen - tora za»ssd Milana ätïcha neposkytuje zamïstnanc m vïtöì ochranu. V nïkter ch p Ìpadech je dokonce chr nì mènï neû dosud. Z konìk m adu dalöìch sporn ch mìst. T kajì se nap. vzniku pracovnìho pomïru jmenov nìm, zkuöebnì doby, p evedenì na jinou pr ci, poskytov nì n hrady mzdy, r zn ch p Ìplatk a doplatk ke mzdï, vyrovn vacìho p ÌspÏvku v tïhotenstvì a mate stvì, odstupnèho (aû dvan ctin sobku pr mïrnèho v dïlku), n hrady ökody na zdravì a podobnï. Za absolutnï nedostateënou lze povaûovat pravu p echodn ch ustanovenì z konìku pr ce, v nìû nïkterè d sledky p echodu na novou pr vnì pravu v bec eöeny nejsou. Jde nap. o vedlejöì pracovnì pomïr, s nìmû jiû d le nov z konìk pr ce nepoëìt, spornè jsou i nïkterè ot zky n hrady ökody na zdravì. ZamÏstnavatelÈ v û dnèm p ÌpadÏ nechtïjì z konìk pr ce ruöit nebo ho "rozpustit" v obëanskèm z konìku. Pot ebujì vöak mìt jasno, jak postupovat. A to chybì. Informace p edloûenè na ned vnè tiskovè konferenci SP»R komentoval v rozhovoru pro n ö Ëasopis gener lnì editel SP»R Ing. ZdenÏk Liöka: OË tedy v tuto dobu, v z vïru roku 2006, jde? Od z konod rc nynì chceme pouze to, aby nepustili do praxe legislativnì zmetek, nedodïlanou normu, kter je navìc z ejmï v rozporu s stavou. é d me je, aby nepodlehli atmosfè- e, p i nìû uû d vno p ev ûily politickè argumenty nad snahou o vytvo enì kvalitnìho, jednoznaënèho a srozumitelnèho z kona. Svaz je p ipraven v p ÌpadÏ odloûenì z konìku aktivnï spolupracovat na p ÌpravÏ jeho novely. Z konìk pr ce nenì samoz ejmï jedinou z leûitostì, o nìû se ûivï diskutuje. SouvisÌ vöak velice akutnï s kultivacì podnikatelskèho prost edì u n s. Naöli bychom v nïkterè zemi na svïtï jednoduch p edpis, jakèsi desatero, kterè by urëovalo jak velkè firmï, tak t eba ûivnostnìkovi, co musì dodrûovat, aby se neprovinil proti nïjakèmu z konu, na ÌzenÌ, p edpisu, novele? Princip, mantinely, aby kaûd podnikatelsk subjekt znal a uvïdomoval si svè povinnosti a pr va? Pokud vìm, nic takovèho neexistuje. Kaûd zemï m svè n rodnì pravy podmìnek podnik nì, v kaûdèm st tï je to jinè. Ide l, kter m te asi na mysli, jeötï nikdo nestvo il. A nejsem p esvïdëen, zda by se v bec stvo it dal. NenÌ to zas aû tak jednoduchè, byù st le vol me po co nejjednoduööìch pravidlech hry pro podnik nì. V pr vnìm prost edì»eskè republiky by staëilo zestruënïnì a zpr hlednïnì legislativy, a nemuselo by se b dat nad nïjak m desaterem. Tak, jak se o tom na p dï Svazu pr myslu a dopravy»r st le mluvì, a to zejmèna s ohledem na malè a st ednì podnik - nì. Jeho z stupci se dnes v nïkter ch p edpisech, novel ch, na ÌzenÌch uû ani nevyznajì. Jak se v nich takè majì vyznat, kdyû to nedok ûì ani renomovanì pr vnìci? OstatnÏ dost se o tom hovo ilo nap Ìklad na konferenci 14. listopadu v MladÈ Boleslavi s n zvem Regulace podnikatelskèho prost edì a moûnosti jejì optimalizace. Uspo dal ji n ö svaz a Manaûersk svazov fond a z Ëastnily se jì skuteënè kapacity v oblasti pr va. V chodiska byla jednoznaën, ale spìöe je to vize, neû brzk budoucnost. Podnik nì se u n s jen tak nezjednoduöì. Z toho znì pesimismusö Tak bych to nenazval, ale legislativa a podnik nì je dnes problèm, kter se musì eöit, jenûe nikdo s tìm nechce mìt nic spoleënèho. UpozorÚujÌ na nïj pouze profesnì uskupenì. Jejich argumenty vöak st le u n s nechce br t nikdo p Ìliö v ûnï. Jako by neölo o ekonomiku zemï, ale jen o slovnì h ÌËky. Ten, kdo nikdy nepodnikal, netuöì, co podnik nì s sebou nese. Podnikatel p ece musì mìt Ëas na podnik nì, a ne ho utr cet studiem z kon, jeû si navz jem odporujì. Podnik nì nenì k tomu, aby se majitel firmy motal v p edpisech, ale aby p in öel hodnoty v celospoleëenskèm mï Ìtku. A aù se na mne nikdo nezlobì, kdyû eknu, ûe naöe legislativa je tak nepr hledn, ûe se v nì nevyznajì ani nejlepöì pr vnì kancel e. P Ìkladem je opït nov z konìk pr ce, jehoû smysl mnoh m zamïstnavatel m unik. Ale pesimismus - to ne, ten si nep ipouötìme. Ot zka moûn naivnì, leë poloûìm ji - je podnik nì podle svazu pr myslu a dopravy st le sloûitïjöì, neû p ed deseti patn cti lety? V Ëem? Roste byrokracie? ProË se na to pt te, kdyû zn te p edem odpovïô? Podle mne sloûitïjöì je. Pr vï t eba kv li zmìnïnè legislativï. TakÈ z hlediska financov - nì, byrokratick ch n rok na to Ëi onoö Ohran, leë pravdiv pìsniëka - vysokè jsou danï, odvody na soci lnì a zdravotnì pojiötïnì, coû vede k tomu, ûe malè firmiëky nemohou zamïstn vat tolik lidì, kolik by r dy, souvisì to s nezamïstnanostì, s r stem takov ch subjekt, prostï je to brzda. HodnÏ starostì dïl takè mûda neplatit si navz jem. Kapitolkou samou o sobï je jedn nì na adech, Ëas vïnovan nejr znïjöìm kontrol m, vyplúov nìm vöeho moûnèho. Coûpak se musì prosperita Ëi postavenì firmy na trhu hodnotit jen pomocì öanon, papìr, doklad? Z kony jsou totiû stavïny u n s tak, ûe je to sam restrikce, kter podnikateli hrozì, samè z kazy, pokuty, tresty namìsto motivace. ednìk by mïl vèst, radit, informovat, ne vyhroûovat. MnozÌ ednìci st le jeötï nahlìûejì na podnikatele jako na potenci lnìho zloëince. Pokud se nezmïnì tento n zor, bude podnik nì v naöì republice st le sloûitè. Zastavme se jeötï u z konìku pr ce. Do jak ch obtìûì by se mohl po jeho p ijetì dostat nap. majitel menöìho s.r.o. s 10 zamïstnanci a dvïma externìmi spolupracovnìky, kte Ì u nïj p sobì na dohodu o pracovnì Ëinnosti Ëi vykon vajì urëitè Ëinnosti na ûivnostensk list? VezmÏme to nejprve öì eji. äpatn norma, kter byla zpracov na bez Ëasti zamïstnavatel pod praporem odbor a»ssd a podpo ena komunisty proti ostatnìm, zejmèna proti zamïstnavatel m a tïm, kte Ì podnikajì, nadïl hodnï starostì vöem, tedy i zamïstnanc m. BezpeËnÏ vìme, ûe z necel ch 400 paragraf je tèmï Ëtvrtinu pot eba poopravit. ée je v nïm nap. 180 povinnostì zamïstnavatele p esto, ûe se tvrdì, ûe co nenì zak z no, je dovoleno. pokraëov nì na stranï 15 4 CAC LEASING financovala RAAB KARCHER STAVIVA A.S. SpoleËnost CAC LEASING poskytla finanënì prost edky formou leasingu na slavnostnï otev- enè prodejnì st edisko stavebnìch materi l firmy RAAB KARCHER Staviva a.s. se skladem ve Vestci u Prahy. Leasingov smlouva na 48 miliûn korun je podeps na s developerskou spoleënostì T.LAND a.s. na 15 let. Česká republika hledá recept, jak vzkřísit staré průmyslové areály Na zemì»eskè republiky se, i v d sledku dlouhè industri lnì tradice, nach zì tisìce nevyuûìvan ch pr myslov ch, zemïdïlsk ch, vojensk ch Ëi d lnìch objekt - brownfield, kterè postupnï ch trajì.»asto jsou ekologicky zatìûenè. P esto majì öanci na novè vyuûitì. Lekkerland dodává už i čerstvé a mražené výrobky Od listopadu 2006 rozöì ila sv j sortiment velkoobchodnì firma se spot ebnìm zboûìm Lekkerland o ËerstvÈ a mraûenè v robky. SpoleËnost uzav ela smlouvu s cateringovou spoleënostì Eurest. Jedn se o z sobov nì Ëerstv mi a mraûen mi produkty jako jsou maso, zelenina, vejce nebo ryby, pro 350 obchod v»eskè republice. Od roku 1998 Lekkerland dod v Eurestu sortiment "suchèho zboûì". Mittal Steel Ostrava ukončila výrobu hrubé válcovací tratě, následovat bude rekonstrukce NejvÏtöÌ Ëesk ocel sk spoleënost Mittal Steel Ostrava ukonëila v robu tzv. hrubè v lcovacì tratï. N sledovat bude jejì rekonstrukce a modernizace. Projekt je souë stì pl nu restrukturalizace ËeskÈho ocel skèho pr myslu, kter je zahrnut v p Ìstupov ch dohod ch»eskè republiky k EvropskÈ unii.

5 prosinec 2006 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ 5

6 ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ prosinec 2006 Nabídka pro podnikatele je na konci letošního roku opravdu bohatá, řekl s přesvědčivostí dobrého obchodníka Ing. Petr Lehký ze Škoda Auto, vedoucí prodeje na českém trhu: Potřebujete do firmy koupit další automobil? Má to být model z domácí nebo zahraniční produkce? Jaké náležitosti by měl mít, jaká kritéria splňovat? Bude s ním jezdit firemní řidič, vy v roli jednatele, nebo jen vaše asistentka? Má to být vůz především užitečný, anebo by měl designem upoutat pozornost konkurence? Máte představu zcela jasnou, anebo se trápíte otázkami, které za pár dnů musíte vyřešit? Kdo ví. Než se definitivně rozhodnete, možná vám přijdou vhod následující řádky: Z mont ûnì linky spoleënosti äkoda Auto sjel 22. listopadu jiû p lmiliûnt v z znaëky äkoda vyroben v tomto roce. Automobilka äkoda tak poprvè ve svè vìce neû stoletè historii p es hla hranici p lmiliûnovè roënì produkce. JubilejnÌm vozem byla äkoda Roomster v ËervenÈ barvï s motorem 1,2 HTP urëen pro ËeskÈho z kaznìka. Rok 2006 je pro spoleënost äkoda Auto i v dalöìch smïrech rekordnì: jiû dos hla firma stejnèho poëtu vyroben ch automobil jako v roce p edchozìm, tj kus. V letoönìm roce pl nuje äkoda Auto prodej p es automobil, coû p edstavuje v robnì a odbytov rekord v jejì historii. Od ledna do listopadu letoönìho roku bylo d le dosaûeno historick ch rekordnìch prodej ve vìce neû 20 zemìch, mimo jinè v NÏmecku, Francii, äv carsku, Belgii, Irsku, D nsku, Finsku, LitvÏ, Lotyösku, Estonsku, äpanïlsku, ÿecku, SaudskÈ Ar - bii, Rumunsku, Bulharsku, Rusku, UkrajinÏ, Kazachst nu, Indii a Taiwanu. Oproti stejnèmu obdobì roku 2005 zv öila äkoda Auto dod vky sv ch voz ve vìce neû 35 zemìch. Automobily znaëky äkoda se v souëasnè dobï prod vajì v 90 zemìch. Vzhledem k rostoucì popt vce z kaznìk o Ëtvrtou modelovou adu Roomster nasadila spoleënost äkoda Auto ve v robnìm z vodï v Kvasin ch od 22. Ìjna 2006 t etì smïnu. Do konce roku 2006 pl nuje automobilka vyrobit vìce neû Roomster. V mïsìci Ìjnu si tento automobil po Ìdilo v»eskè republice 460 z kaznìk (od zah jenì prodeje je to jiû kupujìcìch), ËÌmû se stal t etìm nejprod vanïjöìm automobilem na dom cìm trhu. äkoda Auto v souëasnosti zamïstn v osob a vyr bì automobily v pïti zemìch:»eskè republice, BosnÏ a HercegovinÏ, Indii, Kazachst nu a na UkrajinÏ. V roce 2007 bude zah jena produkce voz äkoda v»ìnï a v Rusku. Ing. Petr Lehk, vedoucì prodeje pro»eskou republiku, k tomu s chutì doplnil: Tiskov informace za leden aû z Ì tohoto roku hovo Ì jasnï: dod vky z kaznìk m jsou vyööì o 11,1 % v porovn nì se stejn m obdobìm loni. Co k takovèmu v sledku napomohlo zejmèna? CelosvÏtovÏ je nav öenì prodeje p edevöìm v sledkem zlepöenì pozice äkoda Auto na trzìch z padnì i v chodnì Evropy. Ve st ednì EvropÏ se da Ì udrûet vysokè trûnì podìly, kterè v»r, SR a Polsku znamenajì pozici prodejce Ë. 1. Pokud jde o dom cì Ëesk trh, tak n m v raznï "napomohlo" p edevöìm zavedenì novè modelovè ady Roomster, velk z jem o modely Octavia a nabìdka zajìmav ch finanënìch produkt, jako nap Ìklad Fabia za 1 KË a mïsìënì spl tku 3500 KË. Na dom cì p dï je konkurence automobilov ch znaëek dosti velk, p esto si znaëka äkoda Auto dlouhodobï drûì pozici vìtïze. Je to urëit v raz vlastenectvì, anebo je pro z kaznìka pohodlnïjöì spolèhat se na to, co m "doma"?»i jde spìöe o bohatè a jistè servisnì z zemì, urëitè finanënì v hody, p esvïdëivou reklamuö DlouhodobÈ dominantnì postavenì znaëky äkoda na dom cìm trhu by se dalo s trochou nads zky nazvat svïtovou raritou. é dn automobilka nem na svèm dom cìm trhu skoro 50% podìl. Tato skuteënost n s velmi zavazuje a jsme si vïdomi velkè zodpovïdnosti v Ëi naöim z kaznìk m. JistÏ hraje urëitou roli i tradice, historickè ko eny nebo vlastenectvì, ale hlavnìm argumentem je p edevöìm kvalitnì produkt a profesion lnì sluûby autorizovan ch prodejc a servis. Svou roli hraje samoz ejmï i volba spr vn ch nabìdek, kterè ËinÌ naöe produkty jeötï dostupnïjöì. Zde Ëasto vyuûìv me v hod znaëkovèho financov nì. Vaöe letoönì z Ì bylo nejlepöìm v celè novodobè historii - prodali jste voz. To urëitï nenì dìlem n hody, ale v sledek celoroënì cìlevïdomè pr ce. Vsadili jste i na podzimnì nabìdku pro podnikatele? NabÌdka pro podnikatele je na konci letoönìho roku opravdu bohat. Vozy v provedenì N1 s moûnostì odpoëtu DPH nabìzìme pro modely Fabia Combi, Octavia Combi Tour a Octavia Combi. NavÌc p i vyuûitì financov nì od äkofinu mohou z kaznìci zìskat dïlìcì p ep ûku zdarma a vyuûìt moûnosti nulovè spl tky p edem. OstatnÏ - jakè procento z kaznìk je vlastnìkem firmy Ëi manaûerem? Vedete si takovè p ehledy? PodÌl firemnì klientely dosahuje na dom cìm trhu zhruba 60 %. ZejmÈna pro menöì firmy a ûivnostnìky, p edevöìm pro emeslnìky, chyst te nov model PRAKTIK. Kdy se objevì na ËeskÈm trhu a kolik bude st t? äkoda Praktik bude uvedena na Ëesk trh na ja e p ÌötÌho roku, cena nenì zatìm stanovena. MyslÌm, ûe by si takov automobil zaslouûil atraktivnì leasing - s vaöimi zkuöenostmi z p sobenì ve velkè leasingovè spoleënosti v d ÌvÏjöÌ dobï si nïjakou specialitu urëitï neodpustìteö Na v z äkoda Praktik jistï ve spolupr ci se spoleënostì äkofin p ipravìme adu variant v hodnèho financov nì. JednÌm z atraktivnìch produkt bude p ed ned vnem uveden operativnì leasing pro drobnè podnikatele a ûivnostnìky, jenû takè jim umoûnì vyuûìt toto v hodnè financov nì doposud dostupnè p edevöìm pro vïtöì spoleënosti. A to p Ìmo u obchodnìka! Vr tìm se jeötï k v povïdi statistik. M te podchyceno, kolik je mezi z kaznìky ûen? Kdysi jsem se ptala, zda se ûenï-klientce vïnujete galantnïji neû muûi a na sedadlo novèho autmobilu p id - te t eba kytiëku nebo parfèmö OdpovÏÔ nebyla tak jednoznaën. éeny se v poslednì dobï velkou mïrou podìlejì jak p i rozhodov nì tak p i samotnè koupi novèho vozu. Tento trend n s tïöì a z roveú je pro n s velkou v zvou. VlastnÌ p evzetì novèho vozu probìh vûdy prost ednictvìm autorizovanèho prodejce a b v tèmï vûdy spojeno i s p ed nìm malèho d rku. V tèto oblasti nech v me v bïr d rk pro konkrètnì skupinu z kaznìk na naöem prodejci. Naöe vahy v oblasti oslovenì naöì nïûnïjöì Ë sti z kaznìk se vöak vìce a vìce snaûì p iblìûit tomu, co ûeny oëek vajì. Proto se nechte p ekvapit. VlastnÌ image, vlastnì parfèm - nïkterè znaëky jej majì. äkoda Auto je gigant, kter by si origin lnì v ni urëitï zaslouûil - jak pro muûe, tak pro ûeny. Nebo jedineënè Ëokol dovè bombûny vyr bïnè podle speci lnì receptury jistè d my, kter u n s Ëokol dï rozumì nejvìceö promiúte za takovè n mïty, ale kdyû se novin nezept, Ëten se toho dovì mènï. ZajÌmav ot zka a zajìmav podnït. T eba jej i v blìzkè budoucnosti vyuûijeme. Marketing se vaöìm profesnìm ûivotem prolìn - d se v bec jeötï nïëìm utuûovat dneönì vïrnost ËeskÈho z kaznìka ke znaëce äkoda Auto? A je to obtìûnïjöì neû zìskat novèho? Udrûet si z kaznìka p edevöìm znamen mìt jeho spokojenost s naöìm produktem, obchodnìkem a n sledn m servisem. Toto je priorita. Spokojenost z kaznìk i jejich vnìm nì naöeho lidskèho p Ìstupu k jejich pot eb m i k nim samotn m je to, co je naöìm prvo ad m cìlem. A to je oblast, na kterou se vedle spr vnè nabìdky produkt v n sledujìcìch letech soust edìme. M te v znamnè partnery - dealery. Roste jejich poëet anebo jde dnes ökodovce hlavnï o zvyöov nì nabìdky sluûeb a zkvalitúov nì komfortu pro svè p Ìznivce? äkoda Auto m v souëasnè dobï na 280 prodejnìch a servisnìch mìst v»r. Tento poëet je jiû delöì dobu stabilnì a äkoda Auto tak nabìzì nejöiröì obchodnì a servisnì sìù ze vöech znaëek na trhu. Budete letos prod vat na ätïdr den a na Silvestra, byù to jsou nedïle? Evidujete prvnìho a poslednìho z kaznìka toho kterèho roku? To by mohli b t docela v znamnì lidè v ad ch ËÌsel, a nejen toö Naöe obchodnì sìù si tvo Ì svou prodejnì dobu dle svèho uv ûenì. P esto si dovolìm Ìci, ûe i v tïchto sv teënìch dnech bude v naöich showroomech ruöno. Naöi obchodnìci chtïjì b t co nejotev enïjöì pot eb m naöich z kaznìk a proto i v tïchto dnech nabìdnou svè sluûby. Z kaznìky prvnì a poslednì v roce jsme schopni evidovat, ale pro n s maji vöichni z kaznìci stejnou v hu. M me radost, ûe si zvolili naöe produkty a nemyslìme si, ûe ten, kter si zvolil n ö produkt jako prvnì v roce m dostat jinè sluûby neû ten, kter si ho zvolil v jinèm termìnu. Vöichni dostanou od n s 100% produkt a 100% sluûby. za odpovïdi, kterè potïöì podïkovala Eva Brixi Na letošním pařížském autosalonu představila Škoda Auto ve světové premiéře studii kompaktního vozu pro volný čas - Enjoy the Joyster. Co mu říkáte? Škoda Auto bude mít nové technologické centrum P edseda p edstavenstva koncernu Volkswagen Dr. Bernd Pischetsrieder, p edseda p edstavenstva spoleënosti äkoda Auto Detlef Wittig, Ëlen p edstavenstva spoleënosti äkoda Auto odpovïdn za technick v voj Dr. Harald Ludanek a ministr pro mìstnì rozvoj»eskè republiky Petr GandaloviË poloûili ned vno v MladÈ Boleslavi z kladnì k men novèho technologickèho centra äkoda Auto. V stavba novèho technologickèho centra souvisì s dlouhodobï pl novan m rozöì enìm oblasti technickèho v voje äkoda Auto a je souë stì glob lnì strategie dalöìho rozvoje spoleënosti. Vyû dalo si ji p ipravovanè rozöì enì produktovè palety o dalöì novè modely automobil äkoda jako nap Ìklad spïön model äkoda Roomster nebo p ipravovan v z äkoda Yeti, zvyöujìcì se technickè a legislativnì poûadavky a rostoucì n roky z kaznìk. P edseda p edstavenstva koncernu Volkswagen Dr. Bernd Pischetsrieder p i tèto p Ìleûitosti prohl sil: "SpoleËnost äkoda Auto dos hla v poslednìch letech enormnìho pokroku ve v voji produkt, v kvalitï a poëtu prodan ch voz. S nov m modelem äkoda Roomster letos spïönï uvedla na trh svou Ëtvrtou modelovou adu. V kaûdè modelovè adï takè v budoucnu p ibudou jeötï dalöì novè deriv ty, jako nap. nejnovïjöì äkoda Octavia Scout nebo äkoda Praktik. Abychom d le mohli vyvìjet modernì a vysoce kvalitnì vozy, rozöì Ìme oblast technickèho v voje spoleënosti äkoda jako souë st naöich osmn cti v vojov ch center, kter jsou rozmìstïna po celèm svïtï a vybavìme ji nejmodernïjöìmi technologiemi." pokraëov nì na stranï 12 6 Experti na úvěry radí bankám z Prahy Italsk spoleënost CRIF Decision Solutions, zab vajìcì se v vojem systèm pro podporu rozhodov nì, otev ela v Praze svou poboëku pro oblast st ednì a v chodnì Evropy. NovÏ sestaven t m expert podporuje bankovnì a finanënì instituce v oblasti ÌzenÌ vïrov ch rizik. Nejlepší výroční zprávu měla Skupina ČEZ VÌtÏzstvÌ v soutïûi NejlepöÌ v roënì zpr vy»eskè republiky za rok 2005, vyhl öenè SdruûenÌm CZECH TOP 100, zìskala Skupina»EZ za soubor v roënìch zpr v inspirovan tèmatem "»esk n rodnì öampion". V celkovèm po adì jiû t in ctèho roënìku soutïûe zìskala spoleënost»ez toto ocenïnì posedmè. Mittal Steel Ostrava úspěšně absolvovala audit systému řízení NejvÏtöÌ Ëesk ocel sk spoleënost Mittal Steel Ostrava spïönï absolvovala audit integrovanèho systèmu ÌzenÌ jakosti a ochrany ûivotnìho prost edì. PrvnÌ tzv. obnovovacì audit integrovanèho systèmu probïhl na konci Ìjna P i z vïreënèm hodnocenì pracovnìci mezin rodnì certifikaënì spoleënosti T V NORD Czech konstatovali, ûe systèm je efektivnì a spïönï plnì svou funkci. Prestižní soutěž "Nejlepší z realit" zná vítěze Na slavnostnìm veëeru byly v listopadu v praûskèm KongresovÈm centru na VyöehradÏ vyhl öeny v sledky a p ed na ocenïnì nejlepöìm projekt m ËeskÈho realitnìho trhu za uplynul rok. O vìtïzìch jiû 8. roënìku soutïûe "NejlepöÌ z realit - Best of Realty", kter se v tuzemsku povaûuje za nejprestiûnïjöì ve svèm oboru, rozhodla devìti- Ëlenn odborn porota.

7 prosinec 2006 SPEKTRUM FINANČNÍCH SLUŽEB Podnikatelská sféra potřebuje stabilní legislativu Česká legislativa nevytváří dobré podnikatelské prostředí, situace se spíše zhoršuje. Na odborném semináři s názvem Regulace podnikatelského prostředí a možnosti její optimalizace se na tom shodli zástupci podnikatelů a pozvaní hosté - místopředseda Nejvyššího soudu Jaroslav Bureš, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa a advokát Miroslav Bělina, vedoucí katedry pracovního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. ËastnÌci diskuse konstatovali, ûe je t eba stabilizovat pr vo a zpomalit legislativnì proces. Ide- lnìho stavu, samoregulace ekonomick mi n stroji, tedy systèmu, v nïmû by byly dodrûov - ny a plnïny veökerè smlouvy, nelze dos hnout. Ale pr vo by mïlo b t obecnè a nemïlo by eöit kaûd jednotliv p Ìpad samostatn m p edpisem nebo dokonce z konem. "Je chyba, kdyû se tvor- ba novèho z kona iniciuje tìm, ûe se objevil nïjak problèm. Takov legislativa pak eöì pr vï jen ten jeden problèm, jejì objem nar st, je nep ehledn a ËÌm d l sloûitïjöì," uvedl Jaroslav Bureö. "To co se dïje s pr vem, lze nazvat legislativnì posedlostì," uvedl Josef Baxa. "P itom nenì pravda, ûe ËÌm vìce budeme mìt z kon, tìm lèpe se n m bude ûìt. Naopak platì p Ìm mïra: ËÌm vìce pravidel, tìm vìce legislativnìch dïr," dodal. Podle Josefa Baxy tvo Ì j dro ËeskÈ legislativy zhruba 10 tisìc p edpis, z toho Ëtvrtina jsou z kony. Celkem je to vöak 23 tisìc titul (z kon, p edpis a na ÌzenÌ), odhadem na 100 tisìc paragraf. "MÌra pr vnì regulace se uû stala zcela ne nosnou. TakovÈ mnoûstvì textu odrazuje, cta k pr vu kles," ekl. ProblÈmem ËeskÈ legislativy je nekvalitnì p Ìprava z kon, poslaneck tvo ivost a neust - lè novelizace pr vnìch norem. LegislativnÌ posedlost Ëesk ch z konod rc lze dokumentovat na poëtu str nek SbÌrky z kon. Jestliûe v roce 1993 mïla 1830 str nek, vloni a p edloni to bylo kaûd rok kolem 11 tisìc. Letos se moûn dostaneme k sedmi tisìc m, dìky tomu, ûe se za poslednìch pït mïsìc, tedy v obdobì po volb ch, prakticky û dn z kon nep ijal. pokraëov nì na stranï 35 Jak udělat šikovnou penzijní reformu? pokraëov nì ze strany 1 MyslÌte, ûe se nakonec poda Ì uskuteënit penzijnì reformu v»eskè republice? To souvisì s v vojem na politickè scènï. Ten ovöem vzhledem k povolebnìmu v voji tïûko nïkdo dok ûe odhadnout. Bezv sledn ch pokus a iniciativ zah jit v bec nïjak jedn nì uû tu byl bezpoëet. Proto bych se moûn ztotoûnil s jednìm neot el m n zorem, kter jsem v poslednì dobï zaznamenal. Bude nejspìöe nutnè poëkat na st tnì bankrot, tak jako se to stalo v ArgentinÏ. To byla mimochodem jedna z nejbohatöìch zemì po druhè svïtovè v lce. DÌky populistickè politice gener la PerÛna (zn - mïjöì je spìö jeho ûena Evita), kter byla zaloûen na prostèm projedenì n rodnìho bohatstvì, se vöak stala doslova sp lenou zemì v chaosu. Ten, kdo m penzijnì p ipojiötïnì, uspo Ì roënï na danìch. To je pravda. Kaûd rozumn ËetnÌ v m vöak ekne, ûe je to spìöe symbolick Ë stka a ûe by si klient zaslouûil v hodnïjöì motivaci, ostatnï o zmïnï z kona se takè hovo Ì pomïrnï dlouhoö NeplatÌ automaticky pravidlo, ûe kdo m penzijnì p ipojiötïnì, uöet Ì na danìch. Klienti majì pouze moûnost, kterou re lnï vyuûìv pouze kolem 10 % z nich. To je velmi nìzkè ËÌslo vzhledem k tomu, ûe spory na danìch fungujì od roku Pro pr mïrnèho klienta je podle naöich anal z daúov problematika p Ìliö sloûit. A co je sloûitè, to se ani nesnaûì vyuûìt. Zkuöenosti s penzijnìm p ipojiötïnìm ukazujì, ûe lidè majì tendenci spo it racion lnï. Ukl dajì vesmïs nanejv ö 500 korun mïsìënï, ËÌmû prost ednictvìm nejvyööìho st tnìho p ÌspÏvku maximalizujì sv j v nos. Jeho nav öenì (mimochodem, st tnì p ÌspÏvek nebyl valorizov n vìce neû 11 let) by p edstavovalo vhodnou alternativu pro zatìm ne p Ìliö vyuûìvanè daúovè levy. St tnì p ÌspÏvek by mohl b t poskytov n nap Ìklad aû do v öe 1500 KË mïsìënìho p ÌspÏvku a mohl by b t zline rnïn nap Ìklad aû na 35 % pravidelnèho vkladu klienta. V znamnou roli v penzijnìm p ipojiötïnì hrajì zamïstnavatelè, ve vaöich referencìch jich je p es V ö penzijnì fond jim vïnuje mimo- dnou pozornost. T k se nap Ìklad spoleënostì äkoda Auto,»eskÈ dr hy, BVV, Skanska a dalöìch velik n. NenÌ trh ale uû vytïûen? VÏtöina velk ch firem penzijnì p ipojiötïnì v nabìdce sv ch zamïstnaneck ch benefit jiû dnes m. I tak se ale tyto firmy vlastnï uëì n ö produkt vyuûìvat - mezi jejich zamïstnanci je totiû jen Ë st skuteën ch klient. Jde n m tedy o to vysvïtlovat ty v hody nejen firm m, ale zejmèna lidem v nich. DalöÌ v znamnou p Ìleûitost spat ujeme mezi mal mi a st ednìmi podniky, kde je penetrace penzijnìho p ipojiötïnì obecnï nìzk. PodobnÈ je to i v p ÌpadÏ rozpo- Ëtov ch organizacì. Na tyto segmenty se takè zamï ujeme. Potenci l trhu a moûnost jeho dalöìho r stu jsou st le znaënè. Co napovìdajì zkuöenosti vaöich manaûer z oslovov nì firem? Da Ì se komunikace t eba i s mikrofirmami? ZatÌmco u vïtöìch firem, kde je penzijnì p ipojiötïnì jiû celkem vyuûìvanè a probìhajì pr bïûnè akvizice nov ch klient -zamïstnanc, v SME segmentu je to p edevöìm o navazov nì obchodnìch vztah. Jde p itom o z kladnì argumentaci ve prospïch vz jemnè spolupr ce, vysvïtlov nì konkrètnìch v hod pro firmu i zamïstnance, p edkl d nì konkrètnìch produktov ch nabìdek. Spolupracujeme v tèto oblasti p edevöìm s»eskou pojiöùovnou, kdy v r mci»p Programu zamïstnaneck ch v hod firmy zìsk vajì pro svè zamïstnance nejen naöe p ipojiötïnì, ale moûnost vyuûitì balìëku dalöìch pojistn ch produkt. Pr vï tento typ nabìdek vyhovuje i menöìm spoleënostem stejnï jako n ö individu lnì p Ìstup a bezplatnè poradenstvì. Sice uû bylo nesëetnïkr t nïco podobnèho publikov no, ale p esto: Kolik a na Ëem m ûe uöet- it firma, kter s v mi podepìöe smlouvu o penzijnìm p ipojiötïnì? P ÌspÏvky na penzijnì p ipojiötïnì zamïstnanc jsou daúovï uznateln m n kladem podniku, a to aû do v öe 3 % z vymï ovacìho z kladu zamïstnance. PodstatnÏjöÌ ovöem je, ûe jak u zamïstnavatele, tak i u zamïstnance p ÌspÏvek na penzijnì p ipojiötïnì v jakèkoliv v öi nepodlèh platb m ani soci lnìho ani zdravotnìho pojiötïnì. ZamÏstnavatel tedy uöet Ì 35 % z p ÌspÏvku oproti vypl - cenì mzdy, spora zamïstnance je 12,5 % z p ÌspÏvku oproti vypl - cenì mzdy. P ÌspÏvek na penzijnì p ipojiötïnì je navìc pro zamïstnance osvobozen od danï z p Ìjm do v öe 5 % jeho vymï ovacìho z kladu, uöet Ì tedy aû 32 % z p ÌspÏvku oproti vypl - cenì mzdy. DoporuËuji n vötïvu naöeho webu kde je pro konkrètnì v poëty n - kladov ch spor p ipraven jednoduch kalkulaëka Dnes jsou Ëasto individu lnì klientskè smlouvy o penzijnìm p ipojiötïnì uzavìr ny aû po schv lenì p ÌspÏvku od zamïstnavatele. Doch zì tak mimo jinè ke sjedn v nì nìzkèho mïsìënìho p ÌspÏvku, kter lidem v budoucnu nezajistì dostateënè finanënì prost edky. Co lze proti tomuto trendu dïlat? To se t k p edevöìm mlad ch klient. MyslÌm si ale, ûe podstatnïjöì neû v öe na zaë tku sjednanè loûky je skuteënost, ûe mlad ËlovÏk v bec zaëal spo it. Podle naöich zkuöenostì je pak d leûitè s klientem komunikovat, vysvïtlovat smysl, v hody a skuteënou pot ebu spo enì vyööìch Ë stek. Ve vïtöinï p Ìpad si klient svè mïsìënì p ÌspÏvky postupem Ëasu navyöuje, protoûe nechce p ich zet o st tnì p ÌspÏvek a dalöì v hody, kterè zhodnocenì vklad d le zvyöujì. DalöÌm n strojem, kter jiû nynì uplatúujì nïkte Ì zamïstnavatelè, je prov zanost v öe p ÌspÏvku zamïstnavatele s v öì p ÌspÏvku samotnèho klienta. Jin mi slovy, pokud zamïstnanec chce zìskat konkrètnì p ÌspÏvek od svè firmy, musì si s m takè dostateënï spo it. M ûe se smlouva o penzijnìm p ipojiötïnì uzav Ìt jako v noënì d rek jednoho Ëlena rodiny druhèmu? Anebo musì smlouvu podepsat ten, komu bude p ipojiötïnì slouûit, kdo si ho bude platit? Lze smlouvu uzav Ìt i tak, ûe platby bude prov - dït t eba syn svè matce nebo rodië dìtïti, kterè zatìm o penzi nechce ani slyöet? 0 Počet klientů /2006 Moment v noënìho p ekvapenì u n s odpad. Smlouvu o penzijnìm p ipojiötïnì totiû musì podle z kona vûdy podepsat s m klient. Moûnost, ûe mu pak na nì bude spo it nïkdo jin, nap Ìklad Ëlen rodiny, ale samoz ejmï existuje. V naöem penzijnìm fondu evidujeme tisìce takov ch klient, kter m p ispìv tzv. t etì osoba. Je to ide lnì zaë tek spo enì pr vï pro velmi mladè lidi. K tïmto penïz m klienti navìc zìsk vajì st tnì p ÌspÏvek. To je rozdìl oproti p ÌspÏvku firmy, ke kterèmu podle legislativnìch pravidel st tnì p ÌspÏvek nen leûì. Kdyû jsme ale u tèmatiky v noc - radost by mohli udïlat nïkte Ì zamïstnavatelè, pokud by k n m zaëali sv m lidem p ispìvat na jejich spo enì. A co chyst te vaöim klient m pod stromeëek vy? ZejmÈna pak vaöim partner m-zamïstnavatel m? P Ìjemn p ekvapenì chyst me naöim klient m, vëetnï zamïstnavatel, po cel rok. Ve t etìm ËtvrtletÌ to byl nap Ìklad zisk ve v öi 610 milion korun, coû bylo nejvìce mezi penzijnìmi fondy. Neust le p itom pracujeme na zkvalitúov nì sluûeb a hled me novè cesty, jak uspokojit p nì z kaznìk, zlepöit komunikaci Ëi zatraktivnit n ö produkt. Tento p Ìstup povaûujeme nejen za samoz ejm, ale je to takè jedin zp sob, jak obst t ve vysoce konkurenënìm prost edì penzijnìho trhu. za rozhovor pln podnït nejen pro zamïstnavatele podïkovala Eva Brixi 7

8 KONFEDERACE ZAMĚSTNAVATELSKÝCH A PODNIKATELSKÝCH SVAZŮ ČR prosinec 2006 Další komplikace pro menší firmy Stanovisko Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR k návrhu nařízení vlády o minimální mzdě Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR navrhlo další zvýšení minimální mzdy nad úroveň dosaženou v roce 2006, a to o 3,7% na korun. Tento návrh je předkládán, přestože již letos došlo k dvojímu razantnímu skoku ve vývoji minimální mzdy o cca 11 %. Návrh je předkládán přesto, že jak při jednáních tripartity, tak i při jednáních podnikatelů s představiteli MPSV bylo v této otázce dohodnuto, že vzhledem k radikálnímu nárůstu minimální mzdy a mzdových tarifů v letošním roce se nebude minimální mzda pro příští rok zvyšovat. Totéž slibovali představitelé ODS ve své předvolební kampani. Stanovisko Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r k n vrhu zmïny zabezpeëenì zamïstnanc v dobï pracovnì neschopnosti NicmÈnÏ negativnì dopad na v sledky hospoda- Když budou zaměstnanci nemocní enì podnik s vyööì ËetnostÌ vzniku pracovnì Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r od poë tku n vrhu zmïny systèmu zabezpeëenì zamïstnanc v dobï doëasnè pracovnì neschopnosti, spoëìvajìcì v p enosu v platy d vek v prvnìch 14 dnech doëasnè pracovnì neschopnosti zamïstnance na zamïstnavatele formou n hradou mzdy, byla z sadnï proti zavedenì tohoto systèmu. A na tomto stanovisku se nic nemïnì ani po p ijetì z kona Ë. 187/2006 Sb. a dalöìch souvisejìcìch z kon. Vzhledem k tomuto negativnìmu stanovisku k p vodnìmu z konu nesouhlasìme ani s v öe uvedenou novelou, kter nov systèm neruöì, ale pouze umoûúuje postupn n bïh novèho systèmu rozloûen do t Ì let. KromÏ nìûe uveden ch v hrad, kterè KZPS opakovanï uplatúovala v minul ch p ipomìnkov ch ÌzenÌch, nesouhlasìme ani s navrhovan m vypuötïnìm moûnosti organizacì do 26 zamïstnanc p ihl sit se do zvl ötnìho systèmu. Nejd leûitïjöì v hrady ke st vajìcìmu z konu, kterè jsme uplatúovali, jsou n sledujìcì: zamïstnavatel nem pr vo rozhodovat o vzniku a ukonëenì pracovnì neschopnosti, ani pr vo prov dït revizi rozhodnutì o pracovnì neschopnosti a nem ani odpovìdajìcì n stroje kontroly (a dle Ël. 12 Listiny z kladnìch pr v a svobod nelze vstoupit do obydlì bez souhlasu majitele); zamïstnavatel nem moûnost v p ÌpadÏ z vaûnèho, opakovanèho poruöenì reûimu doëasnï pr ce neschopnèho d t z tohoto titulu zamïstnanci v povïô, pouhè odejmutì n hrady mzdy je zanedbatelnou sankcì, pokud v tèto dobï vykon v zamïstnanec pr ci "na Ëerno"; nenì stanovena hornì hranice poskytnutì n hrady mzdy za kalend nì rok, kter by zabr nila zneuûìv nì opakovanè kr tkodobè doëasnè pracovnì neschopnosti; moûnost zvyöov nì n hrady mzdy p i doëasnè pracovnì neschopnosti v kolektivnìch smlouv ch je nep ijateln, d le nav öì v daje na pracovnì sìlu (p i poûadavku na snìûenì n klad na pracovnì sìlu je to kontraproduktivnì ustanovenì); v p ÌpadÏ insolventnosti zamïstnavatele jsou ohroûeni jeho zamïstnanci v pracovnì neschopnosti, protoûe jejich zamïstnavatel jim nebude schopen vypl cet n hradu mzdy; navrûen novela "stabilizuje" systèm pouh m nav öenìm p Ìtoku penïz bez toho, ûe by se systèm ozdravil o prvky a mechanizmy, kterè budou motivovat pojiötïnce k tomu, aby nezneuûìvali systèm nemocenskèho k prodluûov nì placenè nemocenskè; solidarita osob, by mïla mìt urëitè hranice. Jestliûe nïkdo mnoho let platil nemocenskou a ze systèmu nic nevyëerpal, nebo Ëerpal jen m lo, mïl by b t odmïnïn zvl ötnìm p ÌspÏvkem k d chodu. Naproti tomu ti, kte Ì byli nemocni prokazatelnï v d sledku svèho zavinïnì (alkoholismus, toxikom nie), by mïli mìt v platy nemocenskè kr ceny apod.; novela nijak nezlepöuje komfort p i placenì pojistnèho. P i hradï platby pojistnèho lze bez komerënìho poplatku zaplatit pouze a v luënï na jedinèm mìstï, kter m je ta OSSZ, u nìû je poplatnìk registrov n, na rozdìl nap. od systèmu placenì "daúov ch sloûenek". KZPS naopak kladnï hodnotì v novele z kona ustanovenì bodu 14, kde se zohledúuje skuteënost, ûe i zamïstnavatel m ûe udïlat ne myslnou chybu a p eplatit zamïstnance na d vk ch nemocenskè, v d sledku Ëehoû kr tì odvody na pojistnèm. St t v takovèm p ÌpadÏ neuplatnì sankci (pen le) ihned, ale pen le nabìh aû po vyd nì platebnìho v mïru. Bude tedy existovat moûnost napravit pochybenì i bez sankce. Odmítavé stanovisko k dalšímu zákonu Stanovisko Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r k z konu o razovèm pojiötïnì KZPS z sadnï odmìt systèmovè zmïny spoëìvajìcì ve zmïnï nositele pojiötïnì, tj. delegacì prov dïnì razovèho pojiötïnì na»eskou spr vu soci lnìho zabezpeëenì. V obdobì, ve kterèm se jedn o z sadnì reformy deficitnìch systèm nemocenskèho a d chodovèho pojiötïnì, p ibude do p sobnosti»ssz dalöì reformovan systèm, byù rozsahem nejmenöì, jehoû vybudov nì znamen opïtovnè nav öenì st tnìch v daj. DalöÌ d vody pro odmìtavè stanovisko k z konu, kter se n m jevì jako krok zpït oproti sou- ËasnÈ pravï, jsou n sledujìcì: Koncepce z kona je sloûit a nep ehledn, povede ke zv öenì administrativnì n roënosti u zamïstnavatel a k nep imï enèmu nav öenì sankcì. SystÈm vyûaduje placenì stejnèho pojistnèho jako u pojiötïnì odpovïdnosti, avöak soci lnì razovè d vky sv m obsahem ani v öì takovèmu principu pojistnèho v bec neodpovìdajì (zamïstnavatel nedostane za stejnè penìze stejnou pojistnou ochranu a pojistnè plnïnì poökozen m se snìûì). P ebytky z pojistnèho a z uloûen ch sankcì budou p Ìjmem st tnìho rozpoëtu. NavrûenÈ zavedenì prevence ne eöì dostateënï problèmy v tèto oblasti: - oblast prevence bude odtrûena od reality (MPSV p ijìm opat enì a»ssz bude tyto projekty schvalovat), - role soci lnìch partner v procesu rozhodov nì o umìstïnì finanënìch prost edk je nedostateën, - pojistnè je p Ìjmem st tnìho rozpoëtu - nesystèmovè eöenì, neboù nebude vytv ena finanënì rezerva pro preventivnì programy, coû m ûe vèst k nesystèmovèmu zvyöov nì pojistnèho. (tz kzps) Toto nav öenì p edstavuje dalöì komplikaci ekonomick ch podmìnek p edevöìm pro menöì podnikatelskè subjekty, u nichû je historicky d na niûöì v dïlkov roveú, a pro mnohè z nich je likvidaënì, neboù ne mïrnï vysok kategorie minim lnì mzdy nenì schopna plnit proklamovanou motivaënì funkci a p itom jeötï p sobit na zv öenì zamïstnanosti. P ijetì n vrhu by mïlo velmi negativnì dopad p edevöìm zv öenìm v skytu doplatk minim lnì mzdy a minim lnìch mzdov ch tarif, a tomu odpovìdajìcìm neadekv tnìm zv öenìm mzdovè n kladovosti v oblasti neproduktivnìch neschopnosti, neû je celost tnì pr mïr, a niûöì neû pr mïrnou mzdou se projevì zejmèna u mal ch zamïstnavatel. V p ÌpadÏ insolventnosti zamïstnavatele budou navìc ohroûeni i jeho zamïstnanci v pracovnì neschopnosti, protoûe jejich zamïstnavatel jim nebude schopen vypl - cet n hradu mzdy. KontrolnÌ mechanismy pro ovlivúov nì nemocnosti zamïstnavatelem jsou nedostateënè a navìc prokazov nì poruöenì reûimu pr ce neschopnèho je velmi sloûitè a v praxi obtìûnï uplatnitelnè. Sankce za poruöenì, kterè m ûe zamïstnavatel uplatnit v podobï odejmutì nebo snìûenì n hrady mzdy, jsou nedostateënè. PouhÈ odejmutì n hrady mzdy je zanedbatelnou sankcì, pokud v tèto dobï vykon v zamïstnanec pr ci "na Ëerno". MalÌ zamïstnavatelè si tïûko mohou dovolit vyëlenit zamïstnance, kter by kontroloval dodrûov nì reûimu pr ce neschopnèho, zvl ötï, kdyû sankce za poruöenì nenì odpovìdajìcì. Jde zase o dalöì neefektivnï vydanè n klady. n klad. PravdÏpodobn m d sledkem m ûe b t vynucen racionalizace a nutnost propouötïnì zamïstnanc, omezov nì nïkter ch ËinnostÌ nebo jejich skonëenì s d sledkem na snìûenì zamïstnanosti, kterè m ûe velmi negativnï dopadnout i na osoby znev hodnïnè na trhu pr ce. Vzhledem k tomu je p edloûen n vrh dalöìho zv öenì minim lnì mzdy pro zamïstnavatele zcela nep ijateln, protoûe m ûe mìt fat lnì d sledky jak pro nï, tak i pro zamïstnance. Proto KZPS poûaduje minim lnì mzdu alespoú na jeden rok zmrazit. Pr mïrn nemocnost je ovlivnïna i skladbou zamïstnanc (staröì zamïstnanci a ûeny vykazujì vyööì nemocnost), oborem podnik nì a dalöìmi vlivy. Nov systèm uspo Ì finanënì prost edky zejmèna podnik m v bankovnìm sektoru, firm m se zahraniënì ËastÌ, kde jsou vyööì platy a tudìû z jem mal ch lidì o tuto dob e odmïúovanou pr ci. Naopak bude mìt negativnì dopad do firem, kterè si nemohou dovolit vyööì neû pr mïrnè v dïlky, a to jim ovlivúuje strukturu zamïstnanc. Nezanedbateln bude administrativnì z tïû spojen v mnoh ch p Ìpadech i se zv öenìm n klad na nav öenì hrad firm m externï zpracov vajìcìm mal m organizacìm mzdovè ËetnictvÌ. Jsme p esvïdëeni, ûe omezenì zneuûìv nì doëasnè pracovnì neschopnosti se projevilo jiû po p ijetì zp ÌsÚujÌcÌch parametrick ch zmïn u st vajìcìho z kona o nemocenskè (snìûenì sazby nemocenskè v prvnìch t ech dne na polovinu, tj. na 25 % a snìûenì vymï ovacìho z kladu pro nemocenskou v prvnìch Ëtrn cti dnech nemoci na 90 %). Jan Wiesner p edseda HK ČR: Minimální mzda a konkurenceschopnost "Minim lnì mzda, z konìk pr ce a dalöì instrumenty k "ochranï" zamïstnanc jsou v»r politicky zneuûìv ny. éijeme ve st tï, kde se sbìrat body u zamïstnanc vyplatì, protoûe polovinu desetimilionovèho obyvatelstva tvo Ì pr vï oni. Pro nïkterè strany se to stalo nepsan m pravidlem bez ohledu na ty, kte Ì lidem pr ci d vajì, a ty, kte Ì se rozhodli postarat se o sebe sami. Odbor skè organizace nev hajì vyvol vat hysterii a zamïstnavatele vystavovat ve svïtle hyenismu. V marxistick ch termìnech t ÌdnÌho boje vyz vajì k demonstracìm a nev hajì vyk ikovat polopravdy i vyloûenè lûi, aby zmobilizovaly davy. PodnikatelskÈ organizace k takov m praktik m neklesajì, konstruktivnì a vïcn diskuze s protistranou vöak nenì moûn. Minim lnì mzda a jejì skokov r st je skuteën m problèmem, m re lnè hrozby a dopady na ekonomiku»r. Nejde o umïle vytvo enou kauzu, nepramenì z krkavëì touhy podnikatel odìrat svè zamïstnance. O tom vypovìd i pr zkum HK»R, z nïhoû jednoznaënï vypl v, ûe neadekv tnì v öe minim lnì mzdy zvyöuje nezamïstnanost, sniûuje konkurenceschopnost firem a vede k zamïstn v nì naëerno. Konstatujeme fakta, nevyz v me k n tlakov m akcìm. Podnikatel m by nakonec st vku Ëi demonstraci nikdo nezaplatil. Invektivy na Hospod skou komoru»r i na 10 % moji osobu uv dïnè odborov mi p ed ky v mediìch jsou nepravdivè. Pokud p edseda»mkos Milan ätïch tvrdì, ûe "vol m po volnïjöì normï pro zamïstnavatele, aby mohli zamïstnance kdykoli 71 % propustit, aby neexistovala minim lnì mzda, aby prostï nemïli v Ëi zamïstnanci û dnè z vazky vypl vajìcì ze z kona" (Praûsk denìk, ), pak vïdomï lûe. Poûadujeme takovou pravu pracovnïpr vnìch vztah, kter umoûnì rozvoj podnik nì, rozvoj ekonomiky celè»r, zajistì dostatek pracovnìch mìst a prosperitu firem, kterè zajiöùujì pracovnì mìsta a ûivì st tnì rozpoëet danïmi. Pokud pan ätïch problèm personifikuje a politizuje, pak bych mu r d p ipomnïl, ûe je Ëlenem»SSD a je od nïho p inejmenöìm velmi zvl ötnì slyöet, ûe Hospod sk komora»r h jì z jmy KDU-»SL, protoûe jsem za tuto stranu kandidoval jako nez visl kandid t v parlamentnìch volb ch. Znamen to snad, ûe odborovè organizace prosazujì z jmy soci lnì demokracie?" JaromÌr Dr bek prezident Hospod skè komory»eskè republiky V n sledujìcìch grafech publikujeme p Ìklady v stup z pr zkumu, kter si nechala vypracovat HK»R k minim lnì mzdï. Informace byly zve ejnïny na tiskovè konferenci 30. Ìjna 2006 v Praze: Odpovídá růst min. mzdy růstu mezd ve firmě? 19 % 97 NevÌm 659 NevÌm 177 NevÌm pokraëov nì na stranï 9 8 Spameři využívají malé ostrovy SpoleËnost McAfee, Inc. (NYSE: MFE), specialista na technologickou bezpeënost, ozn - mila, ûe jejì v zkumnìci v oblasti spamu jsou na stopï novèho trendu, oznaëovanèho p ezdìvkou "spamovè p eskakov nì z ostrova na ostrov" (spam island-hopping). Tito "p eskakujìcì" spame i vyuûìvajì domènov jmèna mal ch ostrov pro odkazy na webovè str nky p i spamov ch kampanìch. DHL a Linet si pochvalují vzájemnou spolupráci V Ìjnu uplynulo p l roku od okamûiku, kdy spoleënost DHL uzav ela exkluzivnì smlouvu s firmou Linet. Na jejìm z kladï se DHL zav zala Linetu poskytnout adu nadstandardnìch sluûeb. SpoleËnost Linet, v znamn svïtov v robce zdravotnickè techniky, si proto od spolupr ce s DHL slibovala zv öenì kvality transportu sv ch v robk. Exportní firmy stále více oceňují výhody factoringového financování NLB Factoring, jedna z nejv znamnïjöìch spoleënostì zab vajìcìch se v»eskè republice poskytov - nìm factoringu, zaznamenala dalöì zlepöenì hospod sk ch v sledk a spïönï tak zhodnotila svè ËlenstvÌ v obou mezin rodnìch asociacìch (Factors Chain International a International Factors Group), prost ednictvìm kter ch poskytuje sluûby mezin - rodnìho factoringu. Za prvnìch devït mïsìc letoönìho roku zv öila obrat v mezin rodnìm factoringu o vìce neû 2/3, tedy o t i mil. EUR. Penzijní fond České pojišťovny vysvětluje daňové úlevy formou komiksu PenzijnÌ fond»eskè pojiöùovny (PF»P) v tïchto dnech opït nabìzì klient m jednoduchè vyuûitì daúov ch lev. Do tradiënìch direct mailov ch z silek vöak tentokr t kromï pr vodnìho dopisu s kalkulovanou v öì doplatku a p edvyplnïnèho formul e vkl d let k s kreslen m seri lem. Smyslem je n zornï vysvïtlit postup p i uplatnïnì daúov ch lev.

9 prosinec 2006 PROFESNÍ USKUPENÍ Pražská Hospodářská komora přispěje firmám až korun na ISO 9001 Výraznou částkou až korun přispěje Hospodářská komora hl. m. Prahy malým pražským firmám k získání ISO Tento důležitý certifikát kvality jim navíc umožní účastnit se výběrových řízení, zejména u státních zakázek. "Faktem je, že 67 % malých a středních firem nemá tuto známku kvality, která je už dlouho rozšířena v Evropě, a to i u tohoto segmentu podnikatelů," zdůraznil předseda představenstva Hospodářské komory hl. m. Prahy Petr Kužel. Dotaci z EvropskÈho soci lnì fondu, kterou bude praûsk komora rozdïlovat, m ûe zìskat 40 spoleënostì do 39 zamïstnanc. Ty mohly svè p ihl öky pod vat od 10. listopadu a formul naleznou na webov ch str nk ch P Ìjem p ihl öek v r mci projektu "Komora CERT" potrv 4 mïsìce. BÏhem nich budou uchazeëi za azov ni do Ëty skupin po deseti. PodmÌnkou pro udïlenì dotace je zìsk nì Ratingu MSP (mal ch a st ednìch podnik ) s hodnocenìm minim lnï B-. D le bude z leûet na datu pod nì p ihl öky. PotÈ uû Hospod sk komora Praha ve spolupr ci s firmou, kter vzejde z probìhajìcìho v bïrovèho ÌzenÌ, zaëne postupnï p ipravovat vybranè podnikatele k certifikaci ISO BÏhem tohoto procesu bude zpracov - na nap Ìklad anal za pr chodu zak zek firmou, hodnocenì shody souëasnèho systèmu ÌzenÌ s poûadavky normy ISO 9001, zpracov ny vöechny dalöì pot ebnè dokumenty a postupy spoleënï s hodnocenìm efektivnosti navrûenèho systèmu, aû po p Ìpravu p edcertifikaënìho auditu. Z mïrem je totiû provèst kaûdèho podnikatele p es vöechna skalì, aby mïl kompletnì podklady pro udïlenì certifik tu ISO Na tento proces navìc dostane dotaci ve v öi korun, tedy vìce neû polovinu pot ebn ch prost edk. Vzhledem k tomu, ûe ISO 9001 nenì mezi mal mi a st ednìmi podniky p Ìliö rozöì enè, rozhodla se Hospod sk komora hl. m. Prahy 14. listopadu od 9.00 ve sv ch prostor ch na n m. Franze Kafky 7 v Praze 1 uspo dat odborn semin, zamï en pr vï na systèmy ÌzenÌ kvality podle ISO 9001 a jejich v hody p i podnik nì. Cel projekt Komora CERT m totiû za cìl, aby malè a st ednì firmy byly vìce konkurenceschopnè, a to nejen na ËeskÈm trhu. VÌce informacì na Tiskovou zpr vu p ipravil: Petr Kolbe kolbe@komorapraha.cz Hospod sk komora hl. m. Prahy n m. Franze Kafky 7, Praha 1 tel.: fax.: Zemědělský svaz ČR informuje ZemÏdÏlsk svaz»r z celkovèho poëtu pracovnìk v zemïdïlstvì sdruûuje 64%, coû znamen, ûe jeho ËlenovÈ celoroënï zajiöùujì vïtöinov podìl zamïstnanosti v zemïdïlstvì. P edstavitelè svazu se ned vno zab vali zejmèna hodnocenìm ekonomick ch, komoditnìch a legislativnï pr vnìch z leûitostì v zemïdïlstvì»r a srovn nìmi s EU. HlavnÌ ukazatele v voje zemïdïlstvì Dle svazov ch odhad hrub zemïdïlsk produkce ve st l ch cen ch letos dos hne nejniûöì rovnï okolo 66 mld. KË. HlavnÌm problèmem je sniûov nì ûivoëiönè produkce, kter proti roku 2003 klesne o zhruba 17 %, z toho se to nejvìce t k hovïzìho a vep ovèho masa. V d sledku poklesu produkce a cen se letoönì trûby za rozhodujìcì komodity snìûì na cca mld. KË. CelkovÏ budou p Ìjmy zemïdïlsk ch podnik oproti loúsku asi o 1 mld. KË niûöì, p estoûe dotace se zv öì oproti roku 2005 o 5 %. Z sadnì p ek ûkou je propad cen zemïdïlsk ch v robc, kterè se v porovn nì s 1. ËtvrtletÌm 2004 (tj. obdobì p ed vstupem do unie) snìûily o 9 %. CenovÈ rovnï v p vodnìch Ëlensk ch zemìch nebylo dosud dosaûeno. pokraëov nì ze strany 8 V d sledku poklesu produkce ztr cìme sobïstaënost V r spot eba vep ovèho p es hla v robu o 23 %. SobÏstaËnost se za rok 2006 d le snìûì, dovoz vep ovèho oëek v me ve v öi 6 mld. KË, zatìmco p ed vstupem jsme byli sobïstaënì. Podobn situace je u dr beûìho masa, kde loúsk spot eba dr beûìho masa p es hla tuzemskou v robu o 13 %. SobÏstaËnost takè ztr cìme ve vejcìch, cukru, ovoci a zeleninï mìrnèho p sma. Za prvnì republiky jsme byli v cukrovce svïtov velmoc, teô m z tisìc hektar na HanÈ a ve v chodnìch»ech ch cukrovka zmizet. SouhrnnÏ se agr rnì dovozy za letoönì rok zvednou o 30 mld. KË oproti r (tj. p ed vstupem do EU) a dos hnou cca 105 mld. KË. Pro srovn nì - v r bylo 30 mld. KË rovnì celoroënìho dovozu. Podpory a dotace Za poslednì t i lèta spojen se ËlenstvÌm»R v EU se poda ily urëitè kroky ke zlepöenì situace v podnikatelsk ch podmìnk ch pro zemïdïlstvì zejmèna dìky zv öen m podpor m a dotacìm z prost edk EU. Podpory a dotace jsou stanoveny dle Na ÌzenÌ ES 1782/2003 jako Máte obavu z dalšího růstu min. mzdy? urëit n hrada za snìûenè trûby, na rostoucì n klady spojenè s agroenvironment lnìmi poûadavky, jakoû i na investice zpravidla na plnïnì cross-compliance. V»R nejsou vyuûìv ny do mezd, r stu pachtovnèho a vïtöinou nestaëì na investice spojenè s r stem produktivity pr ce. Letos budeme mìt podpory a dotace na jeden hektar zemïdïlskè p dy na rovni cca 50% pr mïru EU. poëet odpovïdì V bor apeluje na poslance, aby schv lili dofinancov nì n rodnìch doplúkov ch plateb (chybì 2,6 mld. KË) na roveú 30 % pln ch plateb roku Informace o Ëinnosti, zamï enì a cìlech ZemÏdÏlskÈho svazu»r lze nalèzt na internetov ch str nk ch ZS»R: (p vodnì domèna zemsvazpraha.cz bude k zruöena). (tz zs Ër) Deformuje růst min. mzdy ostatní příjmy? NevÌm 204 Nedeformuje 102 Zcela v jimeënï 215 Jen v nïkter ch oborech/regionech 320 Ano Nem n zor 171 Ne 713 Ano Odpovídá růst min. mzdy růstu produktivity práce? poëet odpovïdì % 5 % 145 NeumÌm posoudit 737 Ne 51 Ano % Vliv letošního dvojího zvýšení min. mzdy Poškozuje neadekvátní růst nevratně firmy? 5 % 6 % 46 NeumÌm posoudit 52 NeovlivÚuje Poökozuje 253 v jednotliv ch p Ìpadech 239 Poökozuje Ë steënï 343 Poökozuje v znamnï 9 % 83 Nem m n zor 112 Ne 738 Ano 37 % 12 % 27 % 79 % 26 % 9

10 ŘÍZENÍ KVALITY prosinec 2006 Kvalita - samozřejmost pro naši budoucnost Listopad ve znamení kvality - to je téma, které se jak v listopadové Prosperitě, tak v prosincové neobjevuje náhodou a ne poprvé. Náš časopis je totiž letitým mediálním partnerem Národní politiky podpory jakosti. Večer 13. listopadu bylo v Paláci Žofín slavnostně uděleno nejvýznamnější ocenění za management kvality - Národní cena ČR za jakost. Slavnostního předání se zúčastnil ministr průmyslu a obchodu ČR Ing. Martin Říman, předseda Senátu Parlamentu ČR MUDr. Přemysl Sobotka, ministr životního prostředí ČR Ing. Petr Jan Kalaš a další významné osobnosti. 10 Rada»eskÈ republiky pro jakost jako nejvyööì org n N rodnì politiky podpory jakosti ve spolupr - ci se SdruûenÌm pro Cenu»eskÈ republiky za jakost ozn mila udïlenì nejvyööìho ocenïnì za management kvality - N rodnì ceny»eskè republiky za jakost. N rodnì cena»r za jakost je nejvyööìm ocenïnìm, kterè mohou organizace zìskat v oblasti managementu kvality. HodnocenÌ organizacì je prov dïno podle jednotn ch kritèriì EvropskÈ nadace pro management kvality (EFQM) uûìvan ch tèmï ve vöech evropsk ch zemìch. Obdobn prestiûnì ocenïnì jsou udïlov na v 80 zemìch svïta za podpory nebo p ÌmÈ garance vl d tïchto zemì. OcenÏnÌ p ed vajì vìtïzn m organizacìm p edsedovè vl d, hlavy monarchiì nebo prezidenti. VÌtÏzovÈ N rodnìch cen za jakost mohou d le usilovat o Evropskou cenu za jakost. "HodnocenÌ v Programu N rodnì ceny za jakost je nejkomplexnïjöìm pohledem na organizaci, jak se ve svïtï pouûìv. Proto se spoleënosti, kterè v tomto hodnocenì uspïjì, tïöì v celèm svïtï takovè ctï," ekl JUDr. Ing. Robert Szurman, n mïstek ministra pr myslu a obchodu a p edseda Rady»R pro jakost. "A mne osobnï velmi tïöì, ûe se u n s do N rodnì ceny zapojujì nejen komerënì spoleënosti, ale i organizace ve ejnè spr vy, ökoly a dalöì instituce. SvÏdËÌ to o jejich snaze p inèst obëan m naöì zemï lepöì sluûby v tïchto d leûit ch oblastech." Na slavnostnìm veëeru v Pal ci éofìn p evzala N rodnì cenu»r za jakost: za podnikatelsk sektor spoleënost IFE-CR, a.s. a za ve ejn sektor, hodnocenì podle modelu CAF»R -»esk obchodnì inspekce OcenÏnÌ zlepöenì v konnosti organizace v Programu N rodnì ceny»eskè republiky za jakost zìskajì DIAMO, s.p., Fakulta strojnì, Vysok ökola b Úsk - Technick univerzita Ostrava, Krajsk ad Kraje VysoËina a MÏstsk ad Hranice. OcenÏnÌ za zapojenì organizace do Programu N rodnì ceny»r za jakost zìskaly MÏstsk Ë st Praha 10 - ad mïstskè Ë sti Praha 10 a MÏstsk ad Jablunkov. N rodnì cena»r za jakost je od letoönìho roënìku udïlov na ve dvou sektorech - podnikatelskèm a ve ejnèm. ZatÌmco v podnikatelskèm sektoru je hodnocenì zaloûeno v hradnï na modelu excelence EFQM, ve ve ejnèm sektoru mohou organizace vyuûìt i model CAF, coû je varianta modelu excelence EFQM upraven na z kladï poûadavk EvropskÈ komise pro organizace ve ejnè spr vy. Model excelence EFQM hodnotì organizaci podle devìti hlavnìch kritèriì. PrvnÌch pït vytv - Ì p edpoklady pro to, aby firma byla spïön, ve zbyl ch Ëty ech se firma hodnotì z hlediska v sledk nebo cìl, jichû dos hla. V sledky jsou hodnoceny p edevöìm s ohledem na z kaznìka, jemuû model p ikl d nejvyööì v hu. HodnotÌ se vöak i spokojenost zamïstnanc a vztah firmy k okolì, kde p sobì. Jde tedy o komplexnì anal zu. Model umoûnì odhalit slab mìsta podniku a jeötï lèpe vyuûìt silnè str nky. St v se tak v znamn m n strojem pro management spoleënosti p i zvyöov nì jejì v konnosti a zlepöov nì v sledk. "N rodnì cena»r za jakost nenì pro firmy jen soutïûì. To by bylo skuteënï m lo. Je p edevöìm siln m n strojem ÌzenÌ, kter perfektnï funguje. Dokl dajì to v sledky dlouhodob ch zkoum - nì v zahraniëì, kterè prok zaly, ûe firmy aplikujìcì model EFQM majì v pr mïru dvojn sobnï lepöì v sledky oproti srovnateln m firm m, kterè model nepouûìvajì," dodal Doc. Ing. ZdenÏk VorlÌËek, CSc. v konn mìstop edseda Rady»R pro jakost. Na slavnostnìm veëeru v Pal ci éofìn byla udïlena i dalöì ocenïnì v oblasti kvality - Cena Aneûky éaludovè, Manaûer kvality roku, Cena MPO a ocenïnì v Programu»esk kvalita. DalöÌ ocenïnì kvalitnìm v robk m a sluûb m byla udïlena o dva dny pozdïji v N rodnìm domï na Vinohradech na VeËeru s»eskou kvalitou. Oba slavnostnì veëery jsou souë stì celon - rodnìho programu Listopad - MÏsÌc kvality v»r a EvropskÈho t dne kvality. Z vìce neû 30 konferencì, semin, workshop a ökolenì je t eba vyzdvihnout zejmèna mezin rodnì konferenci s mottem "NejlepöÌ zkuöenosti pro lepöì kvalitu ûivota", kterè se z Ëastnili i tak v znamnì hostè, jako Bertrand Jouslin de Noray, gener lnì sekret EvropskÈ organizace pro kvalitu, nebo David Somekh, prezident EvropskÈ spoleënosti pro kvalitu ve zdravotnictvì. Jejich Ëast pr vï v»eskè republice dosvïdëuje celoevropsk v znam po dan ch akcì. "Vöechny po danè aktivity, jak v MÏsÌci kvality, tak i v pr bïhu celèho roku v r mci N rodnì politiky podpory jakosti majì jeden spoleën cìl: P inèst obëan m naöì zemï lepöì v robky a sluûby, pruûnïjöì a efektivnïjöì ve ejnou spr vu, kvalitnïjöì zdravotnictvì, ökolstvì Ëi policii. A u firem podpo it konkurenceschopnost na zahraniënìch trzìch prost ednictvìm zlepöov nì kvality produkce i manaûerskèho ÌzenÌ," dodal ZdenÏk VorlÌËek. VÌce informacì na Výměna informací mezi špičkovými odborníky Rada»eskÈ republiky pro jakost ozn mila spïönè ukonëenì celon rodnì akce "Listopad - MÏsÌc kvality v»r". MÏsÌc kvality obh jil svoji pozici nejv znamnïjöì platformy pro v mïnu informacì o zvyöov nì kvality ve firm ch, ve ejnè spr vï, zdravotnictvì, ökolstvì a dalöìch oblastech. Jiû öestilet tradice "MÏsÌc kvality" se promìtla do dalöìho zvyöov nì rovnï p ipraven ch akcì a do jejich kladnèho hodnocenì ËastnÌky z»r i z dalöìch evropsk ch zemì. Z vìce neû 30 konferencì, semin, workshop a ökolenì, z nichû ada se mohla pochlubit silnou zahraniënì ËastÌ, je t eba vyzdvihnout zejmèna mezin - rodnì konferenci s mottem "NejlepöÌ zkuöenosti pro lepöì kvalitu ûivota". Vystoupili na nì i tak v znamnì hostè jako Bertrand Jouslin de Noray, gener lnì sekret EvropskÈ organizace pro kvalitu, nebo David Somekh, prezident EvropskÈ spoleënosti pro kvalitu ve zdravotnictvì. pokraëov nì na stranï 11

11 prosinec 2006 ŘÍZENÍ KVALITY S vůněmi život dostává další rozměr! Anastázie Skopalová je podnikatelka. Jejím oborem se stala kosmetika. Bylinky. Aromaterapie. Je úspěšná. Směru, který zvolila, věří. Firma, kterou zde vede, se jmenuje CKHI. Rozklíčovaná zkratka představuje: Cosmetic Karl Hadek International s.r.o. Je rovněž první firmou u nás, které byla propůjčena značka ORGANIC PRODUCT - ověřená kvalita. Získala ji letos v létě. O tom jsme vás informovali v listopadové Prosperitě. Aromaterapeutická olejová kosmetika, kterou na český trh dodává, tím získala další punc významnosti. Toho si Anastázie Skopalová považuje. O jejím podnikání čtěte v následujících řádcích: Rozhodla jste se podnikat v oboru kosmetika. Neb la jste se konkurence? MÌsto na trhu skoro jiû nenì, v robc i obchodnìk i na poli p ÌrodnÌ kosmetiky p ib v Ö Konkurence se nebojìm, naopak beru ji jako v zvu k neust lèmu zvyöov nì kvality, vylepöov - nì sortimentu i sluûeb z kaznìk m. Podnikat v bezkonkurenënìm prost edì by bylo urëitï pohodlnè, ale chybïla by tam zdrav motivace. A nutno dodat, ûe by mï takovè podnik nì nejspìö ani nebavilo. P estoûe m me öirokou klientelu a o olejovou aromaterapeutickou kosmetiku je velk z jem u n s i na zahraniënìm trhu, st le je co zdokonalovat. Nikdy nem ûete Ìct "m m hotovo, teô je to dobrè a tak to z stane". Je to cesta. KaûdodennÌ, n roën, obëas aû vysilujìcì, ale kaûdop dnï dobrodruûn a pln radosti a uspokojenì, kdyû se vïci da Ì. Produkty - vonnè oleje do koupele, speci lnì bylinkovè krèmy, parfèmy, kterè jsou ve vaöem sortimentu, se nedajì bïûnï koupit, ale dajì se pouze objednat prost ednictvìm speci lnìho katalogu nebo p es internet. Jak to vlastnï ve vaöem p ÌpadÏ funguje? Olejov kosmetika firmy CKHI je ËistÏ p ÌrodnÌ nebo v nïkter ch p Ìpadech obsahuje jen minim lnì mnoûstvì konzervant, jejì doba pouûitelnosti je proto relativnï kr tk. To je d vodem, proë ji nelze vyr bït na sklad a distribuovat bïûnou obchodnì sìtì. Jako v robci v tom samoz ejmï vnìm me urëitou nev hodu, avöak na druhè stranï pro z kaznìka je tato nev hoda z rukou, ûe zìsk vûdy ËerstvÈ zboûì vyrobenè na zak zku aû po obdrûenì objedn vky. Pro tento zp sob prodeje se bezkonkurenënï osvïd- Ëuje pr vï internet. P es internet u n s mohou objedn vat jak maloodbïratelè, tak velkoodbïratelè - vyökolenì profesion lovè jako jsou masè i, lèka i, kosmetiëky, pracovnìci rehabilitacì Ëi l zeúsk ch center a dalöì odbornìci. V souëasnè dobï evidujeme jenom v»eskè republice vìce neû 6400 specializovan ch pracoviöù, kter rovnïû zajiöùujì prodej naöich prepar - Provoz call centra s technologiì Avaya, jejìmû dodavatelem je spoleënost Caiacom, spustil od poë tku Ìjna lìdr ËeskÈho trhu s kancel sk mi pot ebami spoleënost ACTIVA. Call centrum p ispìv ke zlepöenì kvality sluûeb poskytovan ch z kaznìk m, tentokr t v oblasti komunikace. CelkovÈ n klady na jeho vybudov nì ËinÌ dva miliony korun. "Call centrum umoûúuje plynulè p ed v nì hovor mezi jednotliv mi oper tory podle jejich vytìûenì, a tìm tak fakticky odpad moûnost, ûe by z kaznìk v hovor nebyl z jak chkoli d vod p ijat. P ed v nì hovor automaticky probìh takè na celorepublikovè rovni podle nastaven ch pravidel region lnìch p ÌsluönostÌ jednotliv ch z kaznìk," uvedl Martin Holoubek, vedoucì obchodnì z stupce spoleënosti ACTIVA a dodal: "Pokud je nutnè p esmïrovat z kaznìka na jinou t. Z kaznìci, kte Ì p ed internetem d vajì p ednost tradiënìm form m, si prepar ty mohou samoz ejmï objednat takè telefonicky, pìsemnï Ëi je mohou osobnï zakoupit v obchodï p Ìmo v sìdle firmy v stì nad Labem. Je to jednoduööì a levnïjöì, neû se probojov vat do obchodnìch etïzc? NevÌm, jestli jednoduööì nebo levnïjöì, ale pro "ûiv " sortiment, kter nabìzìme, je tato cesta v podstatï jedin moûn. V neposlednì adï vöak i velmi efektivnì. Zvl ötï dob e se osvïdëuje prodej, kter realizujeme prost ednictvìm sìtï vyökolen ch profesion l. Klade sice znaënè n roky na vzdïl v - nì a jejich peëliv v bïr, ale je to "investice", kter se stoprocentnï vypl cì. Jak jste zìsk vala prvnì klienty a jak jejich ady rozöi ujete? ZpoË tku n m nahr val porevoluënì hlad po vöem, co n m tu bylo dlouh lèta odpìr no, tedy i po kvalitnì p ÌrodnÌ kosmetice a aromaterapii, o kterè toho lidè v tè dobï jeötï mnoho nevïdïli. Tehdy p ich zeli prvnì klienti. Ti dneönì jsou podstatnï n roënïjöì. DÌky dostupn m informacìm z oboru aromaterapie jsou mnohem lèpe informovanì. To, ûe naöich z kaznìk a spolupracovnìk st le p ib v, vidìm hlavnï jako d sledek naöì "otev enè politiky" v Ëi nim - prost ednictvìm kurz, Ëasopisu Aromaterapie nebo webov ch str nek se jim snaûìme poskytnout takovè znalosti a vïdomosti, aby skuteënou kvalitu v robk dok zali rozpoznat sami. OlejÌËky plnè v nì jsou jistï vyhled van m artiklem p ed V nocemi. ObracejÌ se na v s takè firmy? Mohou si koupit d rkovè balenì t eba pro svè obchodnì partnery, zamïstnance, management jako v noënì pozornost? M te pravdu, v obdobì p ed V nocemi je o aromaterapeutickè prepar ty vûdy extrèmnì Společnosti ACTIVA rychle rostou internetové obchody Prudk n r st internetovèho obchodu (e-shop) zaznamenal dodavatel kancel sk ch pot eb spoleënost ACTIVA. Za t i ËtvrtletÌ letoönìho roku dos hl internetov obchod hodnoty 209 milion KË. Ve srovnatelnèm obdobì loúskèho roku to byla Ë stka 143 milion (tj. 46% meziroënì n r st). SpoleËnÏ s p Ìm m importem objedn vek tak dos hlo elektronickè obchodov nì spoleënosti ACTIVA na koncovèm katalogovèm prodeji rovnï pades ti procent. Obrat ACTIVA za t i ËtvrtletÌ letoönìho roku dos hl Ë stky 824 mil. KË. "Celkov poëet internetov ch objedn vek vzrostl na 80 tisìc, p iëemû ve stejnèm obdobì loúskèho roku to bylo jen 52 tisìc objedn vek. Neust le se zvyöuje nejen podìl z kaznìk z Prahy a okolì, kde je obecnï roveú p ipojenì na internet lepöì, ale z roveú i z dalöìch region. Nap Ìklad jiû v mïsìci srpnu, kdy padl rekord e-shopu 25 milion KË, zaznamenaly obratov rekord na internetu poboëky v BrnÏ, OstravÏ a stì nad Labem," uvedl Martin Holoubek, vedoucì obchodnì z stupce spoleënosti ACTIVA. V letoönìm roce zìskala ACTIVA dalöì v znamnè z kaznìky, s nimiû zah jila spolupr ci. K nejnovïjöìm pat Ì»eskomoravsk stavebnì spo itelna, d le Praûsk energetika a Parlament»R. DÌky spolupr ci se sv m strategick m partnerem Corporate Express (nadn rodnì v bïrov ÌzenÌ) nav zala spolupr ci s HEWLETT-PACKARD, ExxonMobil Business Support Center Czechia, skupinou spoleënostì TRW a skupinou spoleënostì Siemens. OËek van roënì obrat tïchto spoleënostì v komoditï kancel sk ch pot eb se pohybuje v du desìtek milion korun. Zprovoznila call centrum, potěší zákazníky poboëku, nap Ìklad z d vodu nemoci referentky, je to st le za cenu mìstnìho hovoru. VeökerÈ hovory mezi poboëkami se dìky IP telefonii - telefonov nì p es internet - odehr vajì zdarma." Provoz call centra je moûnè podrobnï analyzovat adou statistik (poëty hovor, vytìûenost jednotliv ch oper tor, rychlost vy ÌzenÌ telefon tu, kontrola zpïtnè vazby atd.). DÌky propojenì IP telefon s PC a internìm informaënìm systèmem Navision jsou veökerè hovory a jejich d vody podrobnï zaznamen v ny rovnïû v CRM systèmu. P edpokladem pro uvedenì call centra do provozu bylo odbornè zaökolenì p Ìsluön ch pracovnìk. Na z kladï z znam jednotliv ch hovor bude moûnè jejich profesion lnì roveú nad le hodnotit a zdokonalovat ve spolupr ci s vedoucìm pracovnìkem call centra. z jem. Aù uû se jedn o öetrnou kosmetiku pro ûeny, muûe a dïti nebo ËistÈ ÈterickÈ oleje a smïsi, kterè jsou v zimï oblìbenè nap Ìklad do aromalampy nebo do sauny - vöe m ûe b t zajìmavou v noënì pozornostì, mil m d rkem pro zdravì a kr su. TÈto moûnosti samoz ejmï mohou vyuûìvat i spoleënosti a firmy. R di jim u n s poradìme, jak m origin lnìm d reëkem p ekvapit svè obchodnì partnery nebo zamïstnance. Novou moûnostì jsou takè d rkovè öeky v nejr znïjöì hodnotï, kterè obdarovan m nabìzejì moûnost v bïru aromaterapeutickè kosmetiky dle vlastnìch pot eb a p nì. Kde vöude se o vaöì nabìdce m ûe z kaznìk dovïdït? Jak vaöi firmu prezentujete? KompletnÌ informace z kaznìk najde na jiû zmìnïn ch webov ch str nk ch - d le v katalogu v robk a dalöìch speci lnìch broûur ch a let cìch.»tvrtletnï vyd v me takè Ëasopis Aromaterapie, ve kterèm vûdy zve ejúujeme aktu lnì cenìk a p in öìme adu informacì, rozhovor, Ël nk a report ûì ze ûivota firmy CKHI, ale i z oblasti aromaterapie a zdravèho ûivotnìho stylu obecnï. Prezentujeme se takè na veletrzìch a v stav ch jako je Biostyl, Ecolive a mnoha dalöìch. Podnik nì je prestiûnì z leûitost, ale je to i velkè dobrodruûstvì, pro vïtöinu majitel firem i ûasn seberealizace. Co znamen pro v s? DneönÌ hektick uspïchan doba p Ìmo vol po zklidnïnì a n vratu k p ÌrodÏ, k naöim ko en m. To, ûe mohu lidem pom hat prost ednictvìm subtilnìho svïta v nì znovuobjevovat tyto pocity a ztracenè vazby k p ÌrodÏ, je pro mï asi tou nejvyööì podnikatelskou ambicì. MÏla jsem to velkè ötïstì, ûe obor, ve kterèm podnik m, se mi stal kr sn m a celoûivotnìm konìëkem. VÌm, ûe velkou roli p isuzujete optimismu a ûe jste velmi pozitivnï naladïna. P ispìv k tomu aromaterapie? UrËitÏ. éivot bez bylinek a kr sn ch v nì uû si ani nedovedu p edstavit. Prov zejì mï kaûd m dnem. Kdyû ub v sluneënìho svitu, h eje mï na duöi pomeranë se sko icì, kdyû se cìtìm veëer vyëerpan, nenì nic slastnïjöìho, neû koupel v meduúkovèm oleji, kter n dhernï uvolnì a p ÌjemnÏ naladì na sp nek, k tomu si pustìm p Ìjemnou hudbu a spokojenï usìn m. Kdyû jsou ve vzduchu cìtit ch ipky a virûzy, nenì lepöìho lèka e, neû je jalovec, tymi n nebo h ebìëek. Kdyû je mi dob e, moje kr snè pocity zn sobì uölechtil r ûe damaösk Ö S v nïmi ûivot dost v dalöì rozmïr! za slova p edv noënì podïkovala Eva Brixi Výměna informací mezi špičkovými odborníky Naučte se žít s ADK AËkoli m te pro svou rodinu d rky uû nakoupenè, jeötï nevìte, ËÌm p ed V nocemi podarujete svè nejlepöì pracovnìky v t mu. NetuöÌte, co p ipravìte sv m serioznìm obchodnìm partner m jako malè firemnì p ekvapenì v z vïru roku? L mete si hlavu, co vymyslet, aby to odpovìdalo ûivotnìmu a pracovnìmu stylu tïch, kterè byste r di odmïnili? ÿeöenì tu je - nov kolekce ADK ZnaËka sloûen ze t Ì pìsmenek se do svïta byznysu zapsala jiû d vno, a jejì nabìdka pat Ì st le k nejprestiûnïjöìm na ËeskÈm trhu. Nejde jen o variabilnì pl novacì systèmy, koûenè aktovky Ëi manaûerskè kabelky, ale o adu uûiteën ch pomocnìk Ëi doplúk p ev ûnï z prvot ÌdnÌ k ûe a v takovèm designèrskèm pojetì, kterè nest rne. Zalistujte si katalogem a vybìrejte! Do Silvestra je p ece jen jeötï trochu Ëasu. pokraëov nì ze strany 10 Na tèto konferenci byly diskutov ny p edevöìm öance, kterè programy na zvyöov nì kvality a inovace p in öejì evropsk m firm m. "DosavadnÌ v voj naprosto jednoznaënï prok - zal, ûe kvalita je neopomenuteln m faktorem na cestï k spïönosti jak jednotliv ch firem, tak i st t. Hledisko kvality se uû net k jen poskytovan ch produkt v robc nebo sluûeb organizacì ve ejnèho sektoru, ale rozöì ilo se i na dalöì aspekty jejich Ëinnosti, kterè z kaznìci vnìmajì a hodnotì. Kvalita doprovodn ch sluûeb totiû upevúuje d vïru v dobrè jmèno poskytovatele," komentoval v znam probìranè problematiky Doc. Ing. ZdenÏk VorlÌËek, CSc., v konn mìstop edseda Rady»R pro jakost. "Dnes si organizace budujì image nejen dlouhodobou kvalitou sv ch produkt, ale takè prokazov nìm dobrèho vztahu k ûivotnìmu prost edì a podporou p ÌznivÈho rozvoje kvality ûivota obëan v lokalitï, ve kterè p sobì." Velk Ë st program N rodnì politiky podpory jakosti je urëena zlepöov nì kvality v robk a ve ejn ch i komerënìch sluûeb pro spot ebitele. Na tom, jak d raz na kvalitu budou ve svèm ûivotï kl st, z leûì i spïönost program NPJ. Proto se aktivity "MÏsÌce kvality" zamï ujì i na nejmladöì generaci. V letoönìm roce mïli studenti st ednìch a vysok ch ökol a û ci z kladnìch ökol v r mci "MÏsÌce kvality" poöestè moûnost zmï it si sìly v soutïûi "Poznej kvalitu, vyhraj kvalitu". ZejmÈna ve studentskè Ë sti bylo p Ìjemn m p ekvapenìm, jak se soutïûìcì vypo dali s velmi tïûk mi ot zkami. U v tvarnè Ë sti pro û ky je t eba ocenit p edevöìm snahu tïch nejmladöìch, kte Ì si na zpracov nì v tvarn ch i slovesn ch pracì dali velmi z leûet. Celkem se soutïûe z Ëastnilo p es 600 mlad ch lidì, kte Ì si tak odn öì do ûivota svou - Ëasto prvnì - zkuöenost s kvalitou. Rozs hlè aktivity N rodnì politiky podpory jakosti majì spoleën ambiciûznì cìl: p inèst obëan m»eskè republiky lepöì kvalitu do vöech oblastì ûivota. I kdyû v tèto snaze rozhodnï nejsme na öpici Evropy, p esto jsou naöe v sledky pozitivnï vnìm ny i v zahraniëì. SvÏdËÌ o tom i fakt, ûe byla naöì zemi svï ena organizace 51. v roënìho kongresu EvropskÈ organizace pro kvalitu, kter probïhne ve dnech kvïtna 2007 v TOP hotelu Praha. Organiz tor kongresu,»esk spoleënost pro jakost, oëek v Ëast vìce jak 600 odbornìk z celèho svïta. Jako p edn öejìcì vystoupì öpiëkovì specialistè z USA, Japonska, Austr lie, st t JiûnÌ Ameriky a ekonomicky spïön ch evropsk ch st t. Kongres znamen velkou p Ìleûitost i pro ËeskÈ manaûery sezn mit se s problematikou modernìho managementu organizacì ve vyspïlèm svïtï. Motem kongresu je "ExcelencÌ ke konkurenceschopnosti - v zva pro Evropu". VÌce informacì najdete na: "I kdyû se p Ìstup obëan i firem ke kvalitï zaëìn pomalu mïnit, naprost vïtöina pr ce v tèto oblasti n s teprve Ëek," ekl Ing. Pavel Ryö - nek, p edseda p edstavenstva SdruûenÌ pro Cenu»R za jakost. "SvÏdËÌ o tom i v sledky pr zkumu spoleënosti Factum Invenio, podle kter ch je znalost nïkter ch program NPJ i mezi manaûery velmi mal. A v zkum odhalil i z vaûnè nedostatky v aplikaci norem ISO, kterè jsme jiû v naöì zemi povaûovali za samoz ejmost. Proto je pot eba zintenzìvnit komunikaci s odbornou i laickou ve ejnostì tak, aby obëanè kvalitu vyûadovali jako samoz ejmou souë st ûivota." ADK spol. s r.o. U Pr honu Praha 7 Tel.: Fax: adk@adk.cz, ReprezentaËnÌ prodejna Dlouh Praha 1 Tel.:

12 ŘÍZENÍ KVALITY prosinec 2006 Staráme se o surovinu, která bude potřebná i pro další generace Lesy České republiky s. p. se pravidelně umisťují v první polovině žebříčku CZECH TOP 100. Je to stabilní firma, která s úspěchem pečuje o naše lesy. Je to největší správce chráněných území a nejdůležitější partner orgánů ochrany přírody u nás. Vlastní řadu těch nejprestižnějších certifikátů. Více už v našem rozhovoru prozradil Ing. Jiří Marvan, manažer pro jakost Lesů ČR. systèmu PEFC, a to na rozloze tèmï 100 % jìm spravovan ch les. P esto jsme se rozhodli pilotnï ovï it i systèm FSC, coû n m umoûnì objektivnì srovn nì obou tïchto systèm v praxi. Jsme p esvïdëeni o tom, ûe s ohledem na trvale udrûitelnè a p ÌrodÏ blìzkè hospoda enì v lesìch, kterè st tnì podnik dlouhodobï uplat- Úuje, se doëk me i ocenïnì naöich produkt touto znaëkou. (red) Vaöe Ëinnost je obdivuhodnï rozs hl. Spravujete osmdes t öest procent rozlohy vöech st tnìch les a takè dvacet tisìc kilometr vodnìch tok a byst inö Co vöechno to znamen pro ekonomiku st tu? Nejv stiûnïji to m ûeme vyj d it tak, ûe vlastnìme ËeskÈ bohatstvì - obnoviteln zdroj energie, kter m d evo bezpochyby je. Star me se o surovinu, kter bude pot ebn i pro dalöì generace a ty budou samoz ejmï chtìt vyuûìvat lesy takè jako mìsto odpoëinku a rekreace. Z ekonomickèho hlediska jde o velmi jist prost edek p Ìjmu do st tnì kasy. Uû nynì stromy rychleji s zìme, neû k cìme. Jste Ëerstv mi drûiteli certifik tu systèmu managementu jakosti ISO 9001:2000. ProË jste do certifikace öli a co si od nì slibujete? JakÈ procesy v m to pom ûe zkvalitnit? Vybudovan a certifikovan systèm managementu jakosti je p irozen zp sob, kter m pl - nujeme a ÌdÌme p ÌsluönÈ procesy s cìlem zjiöùovat p ÌËiny moûn ch neshod, stanovovat opat- enì k n pravï, sledovat Ëinnost tïchto opat- enì a tak prokazovat svoji d vïryhodnost jako smluvnì partner. P edpokl d me zejmèna tyto hlavnì p Ìnosy: jednoznaën identifikace proces a vazeb mezi tïmito procesy, jednoznaënè vymezenì pravomocì a odpovïdnostì na vöech rovnìch ÌzenÌ, zlepöenì internìch a externìch komunikaënìch kan l, zavedenì pravidelnèho sledov nì a vyhodnocov nì jednotliv ch proces, zavedenì principu internìch audit a zpïtnè vazby, sledov nì spokojenosti z kaznìk (vïtöì otev enost a zv öenì d vïryhodnosti), zlepöenì image st tnìho podniku. OvlivnÌ certifikace takè vaöe obchodnì aktivity? V jakèm slova smyslu? ZavedenÌ a certifikace QMS podle ISO 9001 n m napom h dosahovat lepöìch v sledk naöich ËinnostÌ p edevöìm tìm, ûe: vrcholov management vede podnik k plnïnì poûadavk z kaznìka zp sobem, kter uspokojuje vöechny zainteresovanè strany, jsou k dispozici dostateënè zdroje k plnïnì cìl st tnìho podniku, nep ijìm me z vazky, jeû nem ûeme splnit, v kony proces jsou neust le vyhodnocov - ny, nejsou dod v ny nekvalitnì (neshodnè) produkty, jsou neust le posuzov ny pot eby a oëek - v nì z kaznìk. Hodl te informaci o ISO vyuûìvat v propagaci produkt a sluûeb? Certifikovan systèm je mimo jinè v razn m marketingov m n strojem, p i prezentacìch naöì Ëinnosti hodl me tedy tuto skuteënost vhodnï vyuûìvat. VaöÌm posl nìm je mimo jinè z pozice st tu peëovat o ûivotnì prost edì. Na tyto Ëely vynakl d te znaënè finanënì prost edky. Mohli byste uvèst jeden p Ìklad, jak se promìtne norma ISO i v tèto oblasti vaöich aktivit? spïönou certifikacì integrovanèho manaûerskèho systèmu, sest vajìcìho z QMS a spot ebitelskèho etïzce lesnìch produkt (C-o-C), naöe snaha po neust lèm zlepöov nì rozhodnï nekon- ËÌ. V souëasnè dobï zahajujeme implementaci dalöìch systèm ÌzenÌ, a to EMS podle normy ISO a SMBOZP podle specifikace OHSAS ZejmÈna urychlen aplikace prvk p ÌsluönÈ normy v r mci environment lnìho systèmu ÌzenÌ je pro n ö podnik vìce neû pot ebn. Velmi atraktivnì je program»esk kvalita, nap Ìklad znaëka Ekologicky öetrn v robek by urëitï sluöela nïkterèmu z vaöich produkt Ëi sluûeb - jak na to m te n zor? P ed ned vnem byl schv len»esk standard FSC, jenû prosazuje environment lnï vhodnè, soci lnï p ÌnosnÈ a ekonomicky ûivotaschopnè lesnì hospoda enì. St tnì podnik Lesy»eskÈ republiky je jiû nïkolik let drûitelem OsvÏdËenÌ o Ëasti v certifikaci les podle Inekon Systems a jeho plánovací systém zvítězil už nejen v Hamé Inekon Systems, s. r. o., dod HamÈ, a. s., a jejìm dce in m spoleënostem v Rusku, Rumunsku a na Slovensku ucelen pl novacì systèm, kter umoûnì analyzovat hospod skè v sledky vöech spoleënostì pomocì jednotnè verze manaûerskè v sledovky a rozvahy. KomplexnÌ softwarovè eöenì Business Navigation (BNS), se kter m Inekon Systems zvìtïzil ve v bïrovèm ÌzenÌ, umoûnì pr bïûnè sledov nì v voje klìëov ch ukazatel nap ÌË vöemi spoleënostmi skupiny HamÈ. Tento n stroj strategickèho a taktickèho pl nov nì jiû dnes jako podporu roënìho podnikovèho ÌzenÌ vyuûìv nap. holding Kofola. "DÌky jednotnèmu metodickèmu apar tu bude mìt manaûerskè pl nov nì v celè skupinï HamÈ jednotnou linii. To umoûnì snadnou kontrolu dosaûen ch v sledk a jednoduchou anal zu d vod, kterè k nim vedly," sdïlil Ing. Jan Huöek, obchodnì editel Inekon Systems, s.r.o. "Business Navigation je naöìm vlastnìm konceptem, kter manaûer m HamÈ umoûnì nejen pr bïûnï sledovat v voj plnïnì pl nu, ale takè okamûitï reagovat na zmïny, kterè p ich zejì. Jde o uûivatelsky jednoduchè eöenì, jeû je zaloûeno na vysokè prov zanosti podnikov ch pl n a zkèm vztahu mezi p ÌËinou a d sledkem," dodal J. Huöek. BNS pat Ì k vyzkouöen m a fungujìcìm systèm m, kterè eöì aktu lnì problèmy firem s jasn m vyty- ËenÌm cìl, p esn m a z roveú pruûnï reagujìcìm pl nov nìm a hodnocenìm dosaûen ch v sledk. V segmentu rychloobr tkovèho zboûì jej kromï jiû zmìnïnè Kofoly vyuûìv i Madeta, Vinium, SC Johnson Ëi Herbacos - bofarma, ve skupinï automotive pak TRW - Carr, Matador Vr ble, D Plast Eftec Ëi Senior Automotive, v sèriovè v robï»esk zbrojovka, Lanex, Jitona/Tusculum, St tnì tisk rna cenin, Armatury Group a v segmentu investiënìch celk pak Metrostav, Unex, éos Zvolen nebo Subterra. Jak je vidït z uveden ch referencì, spoleënost Inekon Systems se za adila v znamn m zp sobem mezi ty, kterè dok ûì spolehlivï obslouûit dalöì podnikatelskè subjekty v»eskè republice. Zopakujme, ûe poskytuje sluûby na podporu manaûerskèho ÌzenÌ. Z kladem systèm, kterè nabìzì firm m z nejrozmanitïjöìch obor, je vlastnì metodickè a navigaënì ÌzenÌ Business Navigation System. UmoûÚuje podnik m zv öit hodnotu informaënìho systèmu pro vrcholov management. Jde o ucelen soubor metodick ch a softwarov ch n stroj zamï en ch na strategickè projektov nì zmïn, taktickè dlouhodobè i kr tkodobè pl nov nì a anal zu v sledk. Jeho z kladem je vlastnì koncept Business Navigation, kter p ekon v d ÌvÏjöÌ pojetì Business Intelligence. KlÌËovou lohou firemnìho controllingu p i orientaci podniku na budoucnost se st v anal za odchylek mezi cìli a dosaûenou skuteënostì i hled nì cest k jejich n pravï. SystÈm je p izp sobiv a p i jeho aplikaci lze zohlednit konkrètnì podmìnky danè spoleënosti, v nìû se m aplikovat. P ednostì je jednoduchost - sloûit problematika manaûerskèho ÌzenÌ je ztv rnïna v datovèm a procesnìm modelu. ZÌsk v tak srozumitelnou, p ehlednou, logickou a uûivatelsky snadou podobu. Manaûe i a firemnì specialistè dost vajì do rukou n stroj, kter v znamnï zvyöuje jejich informaënì, pl novacì a analytickou podporu. To m dopad na kvalitu p ijìman ch rozhodnutì a tìm i na v konnost a konkurenceschopnost firmy. Inekon Systems nabìzì t i typy produkt : BNS-SX je subsystèm BNS podporujìcì strategickou vïtev manaûerskèho ÌzenÌ BNS-AB je subsystèm BNS podporujìcì taktickou vïtev manaûerskèho ÌzenÌ BNS Training je vzdïl vacì program spojen se sadou doprovodn ch sluûeb. Je urëen pro podnikovè manaûery a speciaslisty, kte Ì si osvojì principy business navigace v oblastech prodejnì v konnosti, ziskovosti a finanënì v konnosti a ÌzenÌ potenci l. Kontakt: Inekon Systems, s.r.o., U Pr honu 773/ Praha 7, Tel.: Škoda Auto bude mít nové technologické centrum pokraëov nì ze strany 6 Podle Ëlena p edstavenstva spoleënosti äkoda Auto odpovïdnèho za oblast technickèho v voje Dr. Haralda Ludaneka "Koncern Volkswagen investuje do projektu rozöì enì st vajìcì oblasti technickèho v voje spoleënosti äkoda Auto a v stavby novèho technologickèho centra celkem mil. KË. V tèto souvislosti dojde k rozöì enì celkovè plochy pracoviöù technickèho v voje o zhruba 70 % a k vytvo enì nov ch pracovnìch mìst p ev ûnï pro strojnì a elektrotechnickè inûen ry a dalöì vysoce kvalifikovanè specialisty. V budoucnu dojde takè k dalöìmu rozvoji a prohloubenì spolupr ce technickèho v voje äkoda Auto s vybran mi technick mi vysok mi ökolami v»eskè republice, kterè jiû v dneönì dobï pro n s eöì nïkolik v zkumn ch kol nap Ìklad v oblasti v voje motor, aerodynamiky obtèk nì, virtu lnì reality nebo diagnostiky a testov nì elektronick ch systèm vozidel." Ministr pro mìstnì rozvoj Petr GandaloviË p i tèto p Ìleûitosti prohl sil: "TechnologickÈ centrum äkoda Auto m z sadnì v znam nejen pro Mladoboleslavsko, ale je klìëovè zejmèna pro podporu vïdy a v zkumu v»eskè republice. Investice do aplikovanèho v zkumu p edstavujì jeden z hlavnìch pilì, na kter ch stojì ekonomiky nejvyspïlejöìch st t svïta, a proto m smysl, ûe Ëesk st t tento typ projekt podporuje. PevnÏ vï Ìm, ûe vybudov nì technologickèho centra äkoda Auto je v tomto ohledu pouze zaë tek, a ûe budeme jednou moci o tomto regionu hovo it jako o automobilovèm Silicon Valley." V stavba novèho technologickèho centra probïhne v b valèm pr myslovèm a skladovèm are- lu, kter se nach zì v tïsnèm sousedstvì sou- ËasnÈho technickèho v voje äkoda Auto. Doölo zde k odstranïnì p vodnìch pro dneönì Ëely jiû nevyhovujìcìch budov. Prakticky hned po poloûenì z kladnìho kamene se zaëne s pilot ûì a stavbou z kladov ch konstrukcì budovy. Vzhledem k umìstïnì are lu v povodúovè zûnï bude cel objekt umìstïn na pilotech, ËÌmû v p ÌzemÌ vznikne plocha pro parkov nì 300 zkouökov ch a sluûebnìch voz. Cel objekt bude dokonëen do konce roku 2008 a po vybavenì odpovìdajìcì technologiì uveden do plnèho provozu v polovinï roku V technologickèm centru budou umìstïny kancel e, laboratornì a dìlenskè plochy, bude zde probìhat v voj elektroniky a elektriky vozidel, v voj podvozku a agreg tu, testovacì aktivity jako nap Ìklad akustickè a hlukovè zkouöky, speci lnì zkouöky sluneënì simulace, testy v klimakomor ch a ve svïtelnèm tunelu. V souvislosti s v stavbou novèho technologickèho centra dojde takè k pravï a Ë steënè rekonstrukci are lu a infrastruktury souëasnèho technickèho v voje äkoda Auto. V souëasn ch prostorech tak bude i v budoucnu sìdlit vedenì technickèho v voje znaëky a budou zde umìstïna pracoviötï konstrukce a v voje karoserie, prototypovè dìlny, designovè centrum äkoda Auto, studio virtu lnì reality a dalöì odborn pracoviötï. DneönÌ are l technickèho v voje äkoda Auto bude s nov m technologick m centrem propojen mostem. V stavba novèho technologickèho centra je velkou p ÌleûitostÌ jak pro spoleënost äkoda Auto, tak i pro mïsto Mlad Boleslav a cel region. Znamen posìlenì kompetence znaëky äkoda Auto v r mci celosvïtovèho koncernovèho v zkumu a umoûúuje nav zat na bohatou, vìce neû stoletou tradici v voje a stavby automobil v»eskè republice. V sìdle spoleënosti äkoda Auto v MladÈ Boleslavi tak bude i do budoucna zachov no komplexnì automobilovè centrum s modernìm v robnìm za ÌzenÌm a s vlastnìm v vojem.

13 prosinec 2006 TRH INFORMACÍ Kvalita pro firmu, živnostníka, majitele večerky, hoteliéra, šéfa rybí restaurace nebo cukrářku Kdy jste byli naposled pořádně naštvaní? Koupili jste drahou knihu o krásách naší vlasti jako dárek svému nejlepšímu zaměstnanci - a ona byla uprostřed poškozená? Pořídili jste si novou chladničku do kuchyňky před kanceláří, ale posléze jste zjistili, že má z boku škrábanec? Objednali jste si přes internet nové "zdravotní" židle, jenže vám je přivezli v jiné barvě čalounění? Vybrali jste si konečně atraktivní šálky na kávu a on se v myčce na nádobí smyl částečně dekor? Každý z nás si prošel nějakými úskalími, jež souvisela s nakupováním a kvalitou zboží. Jsou to zážitky, na které se nezapomíná. Tím více mi možná dáte za pravdu, že jezdit na nákup za kvalitou se z mnoha důvodů vyplácí. Vyplácí se nakupovat v Makru. Zastupujete-li firmu, určitě potvrdíte, že vzrůstající trend kvality toho, co Makro nabízí, denně přesvědčuje, že náklonnost k tomuto obchodnímu řetězci je užitečný vztah. Slovo má Daniela Fetecauová, Quality Manager MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o. a METRO Cash & Carry Slovakia s.r.o.: Zn m mnoho kvalitnìho zboûì z Makra. Podnikatel se na nï m ûe spolehnout. To je dnes obrovsk v hodaö Kvalita musì b t pro dobrèho obchodnìka samoz ejmostì. Makro m na cestï za kvalitou jiû mnoho spïch, kterè se odr ûejì pr vï aû v samotnèm v robku a celkovè pèëi o z kaznìka, tedy firmu, ûivnostnìka, majitele veëerky, hotelièra, öèfa rybì restaurace nebo cukr ky. JasnÏ to dokl d nap Ìklad n ö koncept a zapojenì se do programu»esk kvalita, o nìû jste i v souvislosti s Makrem nïkolikr t psali. VÏ te, ûe jsou to zejmèna naöi dodavatelè, kte Ì vïdì, jak ostrè poûadavky m me. Nejsou to vöak n roky pro n roky anebo proto, abychom byli k partner m nep ÌjemnÌ. Je to proto, aby byl n ö z kaznìk plnï spokojen, protoûe je to jeho pr vo a naöe prvo ad povinnost. V Ëem vlastnï spoëìv vaöe strategie kvality? Je do detailu propracovan u vöech komodit, t eba u masa a uzenin, rybìch v robk, vìnaö Naöe strategie spoëìv ve sledov nì a zabezpe- ËenÌ kvality v celèm dodavatelskèm etïzci poëìnaje prvov robcem aû po dodavatele jako takovèho a logistick ch center tïchto dodavatel aû k naöim velkoobchodnìm centr m, a tudìû k profesion lnìm z kaznìk m. V praxi to znamen nejprve peëliv v bïr dodavatel, kte Ì musì splúovat vysok standard kvality. Na to m me internì postupy, kritèria, mï Ìtka. U vöech naöich v robk jsou p edtìm detailnï specifikovanè jakostnì parametry podle poûadavk znaëky Metro standard, kterè jsou vûdy nad r mec poûadavk EU nebo n rodnì legislativy. Naöi dodavatelè jsou pravidelnï roënï kontrolov ni pomocì auditu, zda dodrûujì dohodnutè podmìnky jako nap. technologickè procesy, procesy legislativnì TermÌnovÈ spojenì dvou v znamn ch akcì v oboru vodohospod stvì a enviroment lnìch technologiì se dle pr zkum mezi jejich ËastnÌky osvïdëilo ve vöech smïrech. V letoönìm roce se na mezin rodnìch veletrzìch VODO- VODY-KANALIZACE a ENVIBRNO vyst Ìdalo vìce neû 8500 p ev ûnï odborn ch n vötïvnìk, z toho vìce neû 7 % p ijelo ze zahraniëì. Z jem o p ehlìdku nejnovïjöìch technologiì projevili n vötïvnìci z 27 zemì, v razn n r st zaznamenal i poëet vystavujìcìch firem, kter ch na brnïnskè v staviötï zavìtalo koncem kvïtna vìce neû 300. "Rekord letoönìho roënìku je pro n s v zvou," uvedla vedoucì manaûerka veletrhu Ing. Jana Ostr. "Jsme r di, ûe m ûeme spoleënï s organizacì SOVAK - po adatelem veletrhu VODO- VODY-KANALIZACE - nabìdnout odborn m n - vötïvnìk m opravdu ucelenou p ehlìdku vöech a Metro poûadavky na kvalitu, HACCP, hygienu provozu a cel systèm ÌzenÌ kvality. NavÌc samotn jakost jiû dodan ch v robk je rovnïû pravidelnï do podrobnostì kontrolov na v akreditovan ch laborato Ìch. Kvalitu nebereme jako jednor zovou z leûitost, ale jako soustavn proces, jehoû prost ednictvìm vych zìme vst Ìc z kaznìkovi, plnìme jeho p nì, nïkdy dokonce i ta nevysloven... Jak do toho vöeho zapad logistika? Zv öenou pozornost vïnujeme pr vï i celèmu logistickèmu procesu, tzn. p ÌsnÏ dodrûujeme nap Ìklad chladìrensk etïzec po celou dobu p epravy zboûì, skladov nì a manipulace chlazen ch a mraûen ch potravin. V naöich logistick ch st ediscìch /distribuënìch skladech probìh bïûn kontrola kaûdè dod vky na p Ìjmu (teplota, hygiena, Ëerstvost atd.). NavÌc v p ÌpadÏ ultra Ëerstv ch komodit jako nap. ovoce a zelenina db me na zv öenou kontrolu kvality produkt (zralost plod - kontroluje se obsah cukru refraktometricky, pevnost plod zase penetrometricky, je to uû v podstatï samostatn vïda) t mem odbornìk oddïlenì kvality. VysokÈ n roky klademe nejen na naöe partnery, ale i na naöe velkoobchodnì centra. P ed nïkolika lety doölo k jejich p estavbï tak, abychom dìky chlazen m p Ìjmov m a manipulaënìm prostor m a hlavnï dìky unik tnìm chlazen m prodejnìm ploch m (oddïlenì ËerstvÈho masa, Ëerstv ch ryb, ovoce a zeleniny) splúovali nejvyööì n roky na dodrûov nì princip HACCP. Plyne z toho, ûe cel n ö systèm ÌzenÌ kvality je urëen k zabezpeëenì kvalitnìch a Ëerstv ch v robk pro naöe profesion lnì z kaznìky. ZmÌnila jste se o programu»esk kvalita - jak se Ekologické veletrhy Brno - rekord je výzvou technologiì a systèm, souvisejìcìch s ochranou ûivotnìho prost edì a vodnìch zdroj. Veletrh vnìm me jako zrcadlo nejnovïjöìch oborov ch trend, kterè se snaûìme p edstavit nejen formou expozic naöich vystavovatel, ale takè prost ednictvìm doprovodn ch program," doplnila manaûerka. Z doprovodn ch akcì realizovan ch v poslednìm roënìku stojì jistï za zmìnku mezin rodnì konference ENVIKONGRES, praktickè uk zky protipovodúov ch opat enì Ëi odbornè semin - e dot kajìcì se ady legislativnìch problèm a ot zek financov nì v dan ch oborech. Brno se stalo mìstem setk nì z stupc ministerstev, kraj, oborov ch asociacì, neziskov ch organizacì i klìëov ch firem. Veletrhy jako komplex technologiì pro Ëistou p Ìrodu Z hlediska vystavovatel Ekologick ch veletrh Brno jsou jednoznaënï nejvìce zastoupen m oborem firmy specializujìcì se na ËiötÏnÌ odpadnìch vod, dodavatelè vodovodnìch a kanalizaënìch potrubì, mï ÌcÌch a regulaënìch systèm nebo provozovatelè vodovod a kanalizacì. V znamnè zastoupenì m takè obor ËerpacÌ technika nebo protipovodúov opat enì. DalöÌm spektrem prezentovan ch enviroment lnìch technologiì jsou za ÌzenÌ pro zpracov nì a vyuûitì odpadu, souvisejìcì stavebnì a dodavatelsk Ëinnost vëetnï bezv kopov ch technologiì. V pop edì z jmu stojì takè ËiötÏnÌ vzduchu a spalin spoleënï s mï icì a regulaënì technikou pro kontrolu ûivotnìho prost edì. Celkov skladba vystavujìcìch firem je pr ezem vöech vz jemnï propojen ch obor zamï en ch na ûivotnì prost edì. DÌky dynamickèmu rozvoji tohoto segmentu lze oëek vat, ûe n r st prezentovan ch firem bude konstantnì a jeötï vìce se prohloubì spolupr ce mezi jednotliv mi st ty Evropy. Ekologie je totiû oborem, kter p esahuje veökerè hranice a spr vnì celky. äpatnè zach zenì s p Ìrodou v jednom rozöi uje poëet poloûek oznaëen ch touto znaëkou? A jak na ni reagujì vaöi z kaznìci? Do programu»eska kvalita byla za azena naöe znaëka Metro Quality jako znaëka v robk öpiëkovè kvality urëen hlavnï profesion lnìm z kaznìk m v oblasti gastronomie. PoËet v robk pod znaëkou MQ se st le rozöi uje. R da bych ale p ipomnïla, ûe v voj kaûdèho v robku MQ si û d urëit Ëas, protoûe v tomto p ÌpadÏ nenì ani tak d leûit poëet poloûek, tedy kvantitativnì hledisko, ale kvalita tïchto v robk. U kaûdèho v robku musì b t p edem do detailu specifikovanè vöechny prvky kvality, tyto v robky musì rovnïû vynikat nap. pouûitìm tradiënìch receptur p i v robï, stejnï tak jako praktiënostì p i pouûìv nì (nap. spr vnï zvolen zp sob balenì; IQF, tedy individual quick frozen - jednotlivï zamrazenè a zabalenè porce mraûenèho masa zjednoduöì dodrûov nì hygienick ch podmìnek a pr ci kucha ). Profesion lovè, hlavnï z kaznìci z oboru gastro, jsou na kvalitu velmi citlivì, velmi rychle ji rozeznajì, a proto v robky pod znaëkou MQ velmi Ëasto up ednostúujì. Na jakou oblast zboûì jste nynì zamì ili pozornost? Nebo jinak - kde byste si s kritèrii kvality r di jeötï pohr li? T eba to budou kancel skè pot eby, nebo pracovnì odïvyö S jednotliv mi aspekty kvality si "pohr v me" neust le, naöe jakostnì standardy v robk pravidelnï aktualizujeme podle poûadavk trhu a trend. Vûdy se snaûìme najìt eöenì re ln ch pot eb naöich z kaznìk a d le budovat jejich d vïru a loajalitu. Tak jako jsme p ed lety jako prvnì zavedli u ËerstvÈho masa unik tnì systèm zpïtnè dohledatelnosti, kde z kaznìci mohou p Ìmo z etikety vysledovat p vod poraûenèho kusu, tak bychom v tomto smïru chtïli pokraëovat, vûdy naöim z kaznìk m nabìdnout urëitou p idanou hodnotu nad r mec poûadavk legislativy k danèmu v robku. Oblast naöeho p sobenì je velmi öirok, urëitï budeme d vat p ednost ultra Ëerstv m potravin m, nap. to budou i nad le ryby, ovoce a zelenina, vajìëka atd. Ke kvalitï vyz v te i vaöe odbïratele - drobnè obchodnìky. M te propracovanè poradenstvì, nabìdku speci lnìch sluûeb v oboru gastro...»eho vyuûìvajì nejvìce? Naöe z kaznìky se snaûìme podpo it jeötï informacemi o novink ch v oblasti: legislativy (EU a n rodnì) HACCP a hygieny aspekty kvality v robk Tyto informace jsou dostupnè hlavnï na jedinèm st tï m za n sledek komplexnì dopad na obyvatele celè planety. Toho jsou si vïdomi i po adatelè Ekologick ch veletrh Brno a jiû nynì spoleënï s oborov mi asociacemi a z stupci st tnì spr vy p ipravujì diskuse a semin e s aktu lnì tèmatikou. Veletrhy majì takè svè webovè str nky kde se mohou z jemci dozvïdït veökerè informace a p ihl sit se k odbïru elektronickèho zpravodajstvì. VedoucÌ manaûerky Ing. Jany OstrÈ jsme se jeötï zeptali: P ipravujete nïjakè zmïny v koncepci Ëi termìnu v stavy VOD-KA a veletrhu ENVIBRNO? P i organizaci veletrh vûdy vych zìme z pot eb naöich vystavovatel, n vötïvnìk a partner. ZmÏny termìnu rozhodnï nep ipravujeme, konec kvïtna se vöem osvïdëil a z stane zachov n. Budeme r di pokraëovat v celkovèm pojetì veletrh jako komplexu veöker ch vodohospod sk ch a enviroment lnìch technologiì. VOD-KA bude d le zamï ena na nakl d nì s vodou a ENVIBRNO na vöechny ostatnì sloûky ûivotnìho prost edì. Vystavovatel si tak m ûe vybrat, kter nomenklatura je mu z hlediska prezentovan ch produkt a sluûeb bliûöì a n vötïvnìkovi tìm usnadnit orientaci v oborech, kterè na veletrhu hled. kde m me velmi rozs hlou Ë st vïnovanou kvalitï. KompletnÌ informace o systèmu HACCP najdou z kaznìci i v naöich speci lnìch Ëasopisech Gastro a Profi. NavÌc jim k danè problematice nabìzìme takè praktick eöenì, jako nap. eöenì chladìrenskèho etïzce pomocì termobox nebo p estavbu aut, bezplatn ökolenì v oblasti HACCP - dodrûov nì chladìrenskèho etïzce a hygieny, elektronickè poradenstvì. V naöich prodejn ch m me ucelenou prezentaci kompletnìho sortimentu urëenèho pro dodrûov nì HACCP systèmu na jednom mìstï, pro zjednoduöenì orientace naöich z kaznìk. U pultu zlat ch z kaznìk jsou k dispozici naöi konzultanti, kte Ì byli v danè problematice vyökoleni. Mimo dn m p ekvapenìm pro n s byl pr vï obrovsk z jem z kaznìk o ökolenì v oblasti HACCP. Byl tak velk, ûe jsme je museli nïkolikr t opakovat. KolegovÈ z jin ch oddïlenì by zase jmenovali nap Ìklad uk zkovou prodejnu, podporu v oblasti marketingu Ëi zaloûenì novè divize Food Service MAKRO/METRO. St le se snaûìme nalèzat novè a novè oblasti a zp soby, jak naöe profesion lnì z kaznìky podpo it p i jejich Ëasto velmi n roënèm podnik nì. V noce - pro obchodnìky radostnè obdobì, ale takè snad to nejvypjatïjöì. Napad mne: kvalita vztah mezi z kaznìkem a pokladnì, je to citliv z leûitost, ale kdyû jsou vztahy v pohodï, z kaznìk r d utr cìö Chyst te se nïjak speci lnï letos na konec prosince? Kap i, vajìëka, v noënì stromeëky - vìm, ûe s ryb - i a rybnìk i spolupracujete skuteënï podle nejp ÌsnÏjöÌch pravidel vztahujìcìch se k tomuto oboru. Podle jak ch kritèriì vybìr te v noënì stromky a jak je to s vajìëky? ZejmÈna ta se stala v poslednì dobï terëem diskusì i kontrol. Jak jsem jiû uvedla, u vöech komodit vïnujeme zv öenou pozornost p i kontrole kvality a v robky kupujeme jen od ovï en ch dodavatel. I v p ÌpadÏ vajìëek nakupujeme jen od tïch Ëesk ch. Vraùme se jeötï trochu k filozofii vaöì spoleënosti. Vedete tedy i dom cìho podnikatele k tomu, aby zkvalitúoval svoji nabìdku, chce-li v Makru uspït. ZpoË tku to moûn kaûd nese nelibï, ale dnes, pokud se mu poda ilo ve vaöem etïzci uspït, m urëitï uû jin n zor. Je to tak? DomnÌv m se, ûe ano. Kvalita, to je totiû sv m zp sobem uzav en kruh - ten, kdo nedb pravidel, musì z kruhu ven. A kdo se jimi ÌdÌ, z st v a roste k dokonalosti. Dobr m p Ìkladem jsou pr vï naöi dodavatelè v robk znaëky Metro Quality. za rozhovor tak ka v noënì podïkovala Eva Brixi Oba projekty takè prezentujete pod spoleën m n zvem EkologickÈ veletrhy Brno. ProË? SpoleËn n zev pouûìv me p edevöìm z marketingovèho hlediska, neboù v»eskè republice podobnï velk projekt propojujìcì danou nomenklaturu neexistuje. Oba veletrhy samoz ejmï propagujeme spoleënï, aù uû se jedn o tiskoviny nebo cìlenou reklamnì kampaú. SpoleËnÈ jsou i webovè str nky s jednoduch m n zvem - V Ëem se budou EkologickÈ veletrhy Brno 2007 liöit od tïch p edchozìch? Vystavovatel m i n vötïvnìk m poskytneme vìce prostoru - celkem t i pavilony. Oproti letoönìmu roku se rozöì Ìme do haly C, abychom mohli vïtöinu v stavnìch expozic realizovat v p ÌzemÌ, kde je zaruëena nejvïtöì koncentrace lidì. HlavnÌ novinkou pro naöe novè vystavovatele je program START. NovÈ firmy mohou vyuûìt balìëku sluûeb, kter jim p inese hned nïkolik v hod - minim lnì administrativnì n roënost, zv öenou marketingovou podporu jejich Ëasti, podporu formou firemnìch pozv nek a dalöìch benefit. SnaûÌme se tak firm m usnadnit jejich vstup na brnïnskè v staviötï, protoûe jsme si vïdomi n roënosti jejich p Ìpravy, zejmèna p i nedostatku zkuöenostì s veletrûnìmi aktivitami. Na co by nemïli vystavovatelè veletrh zapomenout? UrËitÏ na termìn uz vïrky, kter je 19. ledna Do tèto doby nejenûe zìskajì moûnost zajìmavïjöìch v stavnìch ploch, ale p edevöìm uöet Ì - budou mìt metr ËtvereËnÌ za zv hodnïnou cenu. DoporuËuji takè vystavovatel m p ipravit se na veletrh i z hlediska propagace. KromÏ osvïd- Ëen ch odborn ch titul z branûe mohou letos vyuûìt takè spoleënou propagaci s Ekologick mi veletrhy Brno. Kaûd mïsìc budeme zasìlat speci lnì e-letter s informacemi z p Ìprav Ekologick ch veletrh Brno. Zde je prostor i pro p edstavenì novinek Ëi reklamu naöich vystavovatel. Takûe na shledanou v BrnÏ ! (red) 13

14 TRH INFORMACÍ prosinec 2006 Společné zákaznické kanceláře ČEZ a RWE Transgas - příjemná služba Možná dnes už s úsměvem vzpomínáte na doby, kdy jste před Vánoci zažívali chvíle pekla - buď jste mohli péci cukroví, ale už vám zlobil kotel ústředního topení, a nešla televize, anebo jste se klidně mohli v sobotu večer dívat na dramatické filmy v TV, ale už nešla rozvítit v několika místnostech najednou žárovka S vašimi sousedy to bylo obdobné. Stejně tak ty tam jsou doby, kdy jste si nedokázali spočítat, za kolik korun a jaké množství jste "propálili" v zimě zemního plynu. Také zážitky, kdy s vámi v příslušné kanceláři jednali jako s tím, kdo obtěžuje, jsou již ty tam Svět se mění a služby velice často rozhodují o tom, jaké firmě dá člověk přednost. Určitě prospěšným krokem vstřícným k zákazníkovi společností ČEZ a RWE Transgas bylo zřízení společných zákaznických kanceláří v několika městech České republiky. Jak se osvědčil tento počin, o tom se s dosavadními zkušenostmi rozdělil Igor Šmucr, generální ředitel ČEZ Zákaznické služby: VÏtöÌ komfort pro z kaznìka, spora Ëasu, mènï starostì - tak by se moûn dal takè charakterizovat spoleën koncept z kaznick ch kancel Ì»EZ a RWE. Jak se v praxi myölenka ujala, jak vnìmajì dokonalejöì pèëi samotnì z kaznìci? Co napovìdajì prvnì zkuöenosti? MyslÌm, ûe je to jeden z projekt, kter naöi z kaznìci nejvìce oceúujì. Kaûd urëitï p ivìt, ûe agendu spojenou s p episem odbïru elekt iny a plynu p i stïhov nì t eba i z mïsta do mïsta m ûe vy Ìdit skuteënï z jednoho mìsta. I p i stïhov nì z PlznÏ do Ostravy postaëì jedna n vötïva spoleënèho obchodnìho centra Skupiny»EZ a RWE. Je vcelku jedno, zda v Plzni, OstravÏ nebo t eba v PardubicÌch. V souëasnè dobï roste ale i z jem o vy izov nì sluûeb po telefonu v naöich call centrech a prost ednictvìm webov ch aplikacì, coû dokazuje, ûe lidè p ich zejì tïmto modernìm zp sob m obsluhy na chuù. NemusÌ si totiû dïlat starost s tìm, jak je vlastnï den, kolik je hodin, jestli na mìsto stihnou dojet Ëi dojìt vëas jeötï dnes a podobnï. NÏkdo vöak st le jeötï pot ebuje vidït, s k m mluvì. Kaûdop dnï m z kaznìk moûnost vybrat si ten pro nïho - v danou chvìli - nejvhodnïjöì zp sob eöenì. Pro nïkoho to m ûe b t telefon Ëi internet, pro jinèho osobnì n vötïva obchodnìho centra Ëi obchodnì kancel e. V r mci Skupiny»EZ jsou obï alternativy, tedy modernì i klasick zp sob obsluhy, plnohodnotnè, a snaûìme se jejich kvalitu st le zvyöovat. SÌù naöich obchodnìch zastoupenì je nynì stabilnì a jsme jejìm prost ednictvìm schopni vyjìt vst Ìc pr vï konzervativnïjöìm z kaznìk m, kte Ì up ednostúujì tradiënì formu vy izov nì sv ch z leûitostì. Kolik takov ch kancel Ì bylo dosud uvedeno do ûivota a kolik byste jich r di z Ìdili v roce 2007? Jiû od roku 2003 spïönï pracuje spoleënè obchodnì centrum v Plzni. Zde navìc mohou z kaznìci vy Ìdit z leûitosti t kajìcì se dod vky vody, je zde banka, spr vce byt a dalöì spoleënosti poskytujìcì sluûby z kaznìk m. Na z kladï tèto zkuöenosti jsme v roce 2006 otev eli spoleënï s RWE dalöìch öest obchodnìch center, a to v OstravÏ, Hradci Kr lovè, PardubicÌch, Olomouci, Liberci, Karlov ch Varech. V souëasnè dobï pracujì expertnì t my obou skupin na projektu rozöì enì moûnostì spolupr ce. A samoz ejmï probìhajì diskuse o rozöì enì poëtu spoleën ch obchodnìch kancel Ì do dalöìch lokalit. Dostupnost sluûeb zvyöuje schopnost konkurovat za kaûd ch okolnostì. Sluûby jsou fenomènem, po nïmû Ëesk trh st le hladovì. Lze spoleënou iniciativu»ez a RWE ch pat takè jako urëitou p Ìpravu na liberalizaci trhu vöeobecnï? Elektroenergetick trh je plnï liberalizov n jiû od 1. ledna 2006, proto bych tuto iniciativu nenazval p Ìpravou na liberalizaci. Chceme, aby n s z kaznìci vnìmali nikoliv jako nedostupn monopol, ale jako modernì, z kaznicky orientovanou spoleënost. Z kaznìci vyûadujì rychlost, spolehlivost a maxim lnì mìru uûivatelskèho komfortu. A to se jim snaûìme poskytnout. KvalitnÌ z kaznickè sluûby povaûujeme za p te celèho systèmu - podle toho n s budou z kaznìci vnìmat a posuzovat. Na jednom mìstï mohou klienti»ez a RWE tedy vy Ìdit vöe pot ebnè, jde vöak o agendu dom cnostì, obëan. A co takov ûivnostnìk, kter podnik sice z domova, ve svèm rodinnèm domku m vöak kancel nikoli v ob v ku, ale se zvl ötnìm vchodem, elektromïrem i plynomïrem? ObslouûÌte ho ve spoleënè z kaznickè kancel i, anebo pro nïj platì jin - "firemnì" pravidla hry? Vöichni z kaznìci, aù uû jsou to dom cnosti Ëi ûivnostnìci, mohou ve spoleën ch obchodnìch centrech vy Ìdit veökerè z leûitosti t kajìcì se odbïru elektrickè energie a plynu. TotÈû platì pro naöe obchodnì kancel e a smluvnì partnery v p ÌpadÏ dod vky elekt iny. Chyst te nïjakou novinku pro rok 2007 v souvislosti se z kaznick mi kancel emi? Novinek chyst me celou adu. V r mci projektu Z kaznìk, kter by n s mïl posunout co do kvality poskytovan ch sluûeb mezi evropskou öpiëku. P ipravujeme celou adu opat enì ke zv öenì komfortu a spolehlivosti z kaznickè obsluhy. V prvnì adï se chceme zamï it na kvalitu, p ipravujeme celou ök lu ökolenì profesion lnìch dovednostì pro naöe zamïstnance, zpracovali jsme kodex jejich chov nì v Ëi z kaznìkovi. P ipravujeme mnoho v zkum, kterè by n m mïly napovïdït, co od n s z kaznìci oëek vajì a na co bychom se mïli zamï it v prvnì adï. VÏ Ìm, ûe ocenì naöi nabìdku produkt a p ÌjemnÈ prost edì pro vy ÌzenÌ sv ch poûadavk. DalöÌm d leûit m cìlem pro p ÌötÌ rok je zv öit z jem naöich z kaznìk o moûnost komunikovat s n mi prost ednictvìm modernìch technologiì - internetem. Z kaznìci Skupiny»EZ mohou vyuûìt pro realizaci sv ch poûadavk spojen ch s odbïrem elektrickè energie "virtu lnì obchodnì kancel " na str nk ch Na tïchto str nk ch zìskajì p ehled o svèm smluvnìm vztahu, faktu e Ëi mohou zadat informace o zmïn ch p Ìmo z domova bez nutnosti navötìvit obchodnì kancel. Konec roku a V noce - to b v obdobì marketingov ch aktivit. Bude»EZ spoleënï s RWE cìlit na upout nì pozornosti bïûn ch n vötïvnìk kancel Ì? T eba d reëky pro prvnìho p ÌchozÌho a poslednìho odch zejìcìho klienta, n hodnè slosov nì o drobnè pozornosti, kterè ËlovÏka potïöì (zejmèna kdyû musì vy izovat reklamace a jinè administrativnì sloûitosti)ö O z kaznìky se snaûìme peëovat po cel rok, tedy nejen p ed V nocemi. NetvrdÌm, ûe se n m to vûdy da Ì. Naöim cìlem je, aby z kaznìci po komunikaci s naöì spoleënostì nabyli pocitu, ûe jedn nì bylo profesion lnì a pracovnìk jim vyöel maxim lnï vst Ìc. ée fronty, na kterè byly z minulosti zvyklì, jsou pryë a neochotnì ednìci taktèû.. A ûe si na n s vzpomenou u stromeëku, aû se rozsvìtì elektrickè svìëky. za rozhovor podïkovala Eva Brixi Největší veletrh ve Vietnamu: MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ VELETRH VIETNAM EXPO 2007 Po spïchu rozs hlè expozice WMC na ÌjnovÈm 15. mezin rodnìm pr myslovèm veletrhu VIIF v Hanoji se jiû naöe firma p ipravuje na nadch - zejìcì dubnov nejvïtöì a nejprestiûnïjöì veletrh ve Vietnamu, na 17. mezin rodnì obchodnì veletrh VIETNAM EXPO 2007, kter se kon od 4. do 8.dubna 2007 v Hanoji. KomoditnÌ n plú tohoto veletrhu je velmi öirok : stavebnì, pr myslovè i zemïdïlskè stroje a n adì, zemïdïlsk mechanizace, traktory, automobily a motocykly, hromadnè dopravnì prost edky, autoje by, drûba a oprava komunikacì, pohonnè hmoty a paliva, stavebnì materi ly, za ÌzenÌ pro energetiku, elektrop Ìstroje, elektronika, poëìtaëe, telekomunikace, servisnì sluûby pro pr mysl, bankovnì a finanënì i pojiöùovacì sluûby, dopravnì sluûby, leteckè sluûby, turistika, propagaënì sluûby, n bytek, vybavenì interièr, v robky ze d eva, stroje a n adì pro obr bïnì d eva, stroje na v robu a balenì potravin, zemïdïlskè produkty, potraviny a n poje, dïtsk v ûiva, vitamìnovè produkty, potravinovè doplúky, mo skè produkty, instantnì potraviny, textil, odïvy, obuv, v robky z k ûe, mûdnì doplúky, kosmetika, parfumerie, d rkovè i dekoraënì p edmïty, hraëky. V roce 2004 i letos navötìvil na veletrhu VIETNAM EXPO expozici WMC prezident VSR se sv m doprovodem, z stupci vietnamsk ch ministerstev, novin i a öt by vietnamsk ch televizì. Letos p iölo na tento veletrh v Hanoji p es n vötïvnìk z 21 zemì (viz www. vietnamexpo.com.vn). WMC m pro svoji expozici jiû rezervovanou plochu o rozloze 144 m 2, kde se m ûe prezentovat 16 Ëesk ch firem. Z leûì na tom, kdo se d Ìv z vaznï p ihl sì a uhradì pauö lnì poplatek za prezentaci v expozici WMC na tomto veletrhu, kter ËinÌ KË. V tomto poplatku jsou zahrnuty: uvedenì firmy v ofici lnìm katalogu veletrhu VIIF 2007 v angliëtinï i ve vietnamötinï, akvizice firmy na veletrhu, fotodokumentace z prezentace firmy v expozici WMC na veletrhu a podrobn marketingovè zpr - va WMC z tohoto veletrhu. TradiËnÏ na tento veletrh po d WMC podnikatelskou misi v termìnu od 1. dubna do 11. dubna Cena pro jednu osobu ËinÌ ,- KË. V tomto poplatku je zahrnuto: zajiötïnì pozv nì ovï enè Cizineckou policii v Hanoji, odfaxov nì tohoto ovï enèho pozv nì Cizineckou policii v Hanoji na konzul rnì oddïlenì velvyslanectvì VSR v Praze, vystavenì vìza, letenky s Vietnam Airlines z Prahy p es Frankfurt (nebo Pa Ìû) do Hanoje a zpït (Boeing 777 letì bez mezip ist nì p Ìmo do Hanoje), odvoz z letiötï do hotelu Sheraton (47 km), ubytov nì se snìdanïmi v pïtihvïzdiëkovèm hotelu SHERATON v Hanoji (v kaûdèm pokoji i u kaûdèho stolku v kav rnï hotelu je z suvka na vysokorychlostnì internet!), moûnost vyuûitì Ëesky mluvìcìho tlumoënìka p i obchodnìch jedn nìch v expozici WMC, po dobu veletrhu dennï odvoz z hotelu na v staviötï a zpït, Ëast na slavnostnì recepci k zah jenì veletrhu, odvoz z hotelu na letiötï, jedn nì se smluvnìmi partnery WMC ve VSR, beseda se z stupci vietnamskèho tisku, rozhlasu a televize p Ìmo v expozici WMC. Pro z jemce je tradiënï p ipraven po skonëenì veletrhu odpoëinkov jednodennì v let lodì obsazenou v hradnï jen naöì skupinou po Jiho- ËÌnskÈm mo i v Halong Bay (chr nïn pam tka UNESCO), spojen s n vötïvou v pencov ch jeskynì, koup nìm v mo i a ochutn vkou ËerstvÏ uloven ch mo sk ch specialit dle poûadavk ËastnÌk. (V dubnu je ve Vietnamu teplota vzduchu 27 C - 30 C a mo e je teplè 26 C.) Hledejte si na 2. SSV - Systém k nezaplacení 2, tentokrát za 3000 Kč Co je SystÈm Sledov nì Vazeb? SpoleËnost U-INVEST a.s., provozujìcì port l p iöla s moûnostì provï it si klienta v systèmu SSV. Na port lu (Podnikinfo.eu) pro malè a st ednì podniky se bïhem nïkolika sekund dozvìte, jestli nem dan subjekt (potencion lnì klient, partner, dodavatel) dluhy, exekuce nebo dokonce jestli nenì v konkurzu. Tento systèm v m takè odhalì zmïnu jednatele, snìûenì z kladnìho jmïnì, platebnì mor lku, zmïnu sìdla firmy apod. SSV je unik tnì n stroj pro zobrazenì vztah a vazeb mezi spoleënostmi. Moûnosti vyhled v nì vazeb mezi spjat mi subjekty jsou ve t ech rovin ch: osoba-osoba, osoba-firma, firma-firma. Vazby se zobrazì aû do des tè rovnï. NavÌc jsou informace evidov ny i historicky, takûe je moûnè vysledovat kompletnì podnikatelskou historii od roku 1989 a u jednotliv ch subjekt jsou pak evidov ny i historickè dluhy, n vrhy na konkurz, likvidace apod. Aktualizace systèmu bïûì neust le, coû zaruëuje maxim lnì validitu pro vaöe rozhodov nì. Provoz systèmu je garantov n v reûimu 24/7 a zp soby vyuûitì jsou buô formou zakoupenì kredit (jedna 14 hodina 300 KË) nebo p edplacenìm vstupu pro neomezen poëet dotaz (3000 KË mïsìënï). Ve spoleënosti by tento systèm mïli pouûìvat p edevöìm ËetnÌ oddïlenì p i kontrole st vajìcìch klient, obchodnì oddïlenì p i kontrole nov ch potenci lnìch klient a p i p ÌpravÏ na obchodnì jedn nì, marketingovè oddïlenì pro rychlou segmentaci potenci lnìch klient a majitel firmy nap Ìklad pro person lnì a strategickè Ëely. Na webovè str nce kter vznikla na podporu SSV KreditnÌho systèmu na port lu najde uûivatel v sekci SSV p Ìstup do systèmu, kter mu rozkryje pozadì kaûdè firmy nebo spoleënosti, kter je na ËeskÈm a slovenskèm trhu. Uûivatel zde nalezne informace o tom, co SSV ve skuteënosti je, jak zìskat p Ìstup zdarma do tohoto systèmu, aby si opravdu na vlastnì oëi mohl prohlèdnout, co tento "z zraën " systèm umì. Je zde uveden i uk zkov strom rozklìëovanè spoleënosti. V dalöì podsekci si zdarma uûivatel m ûe zjistit, po zad nì I», jak je dan spoleënost strukturovan a jakè dalöì spoleënosti nebo pr vnickè osoby jsou na ni nav z ny. BalÌËek kredit a p Ìstup do kreditnìho systèmu lze zìskat p Ìmo na str nk ch anebo posl - nìm objedn vkovèho formul e na ovou adresu SSV@NovaVize.cz. ProË SSV doporuëujeme mal m a st ednìm podnik m a ûivnostnìk m? V dneönì dobï, kdy informace o neplatiëìch zajìm v»esku st le vïtöì okruh firem, si nenì jednoduchè zjistit seriûznì informace o danèm ekonomickèm subjektu. ZatÌmco dosud registry dluûnìk vyuûìvaly hlavnï banky a spl tkovè spoleënosti, kdyû rozhodujì o novè p jëce, zaëìn teô finanënì historie klienta hr t v znamnou roli i jinde, nap. u realitnìch spoleënostì nebo mobilnìch oper tor, kte Ì klient m se öpatnou platebnì mor lkou neposkytnou stejnè v hody jako ostatnìm. SystÈm Sledov nì Vazeb ekonomicky spjat ch subjekt (SSV) umoûnì zìsk vat dostatek relevantnìch informacì, kterè v m pomohou vyhnout se neplatië m pop. druhotnè platebnì neschopnosti. Ze svè vlastnì zkuöenosti v m mohu SSV doporuëit. Po zavedenì SSV do naöeho ËetnÌho systèmu n m ztr tovost zp soben neplatiëi klesla o 36,5 %. Bed ich VÌt p edseda p edstavenstva

15 prosinec 2006 TRH INFORMACÍ Mittal Steel Ostrava razantně snížila emise Největší česká ocelářská společnost Mittal Steel Ostrava vypouští do ovzduší méně než desetinu tuhých znečišťujících látek oproti roku Pomocí modernizace výrobních zařízení a ekologických investic firma snížila během šestnácti let množství emisí tuhých znečišťujících látek z tun/rok na 822 tun/rok, tedy o 93 %. Ve srovnání se zákonem povoleným množstvím Mittal Steel Ostrava v současné době emituje jen třetinu emisního limitu. Mittal Steel Ostrava pat Ì mezi nejvïtöì zneëiöùovatele ovzduöì v»eskè republice, protoûe je nejvïtöì ocel skou firmou u n s. Emise jsou p Ìmo mïrnè v robï, Mittal Steel Ostrava vyr - bì roënï kolem t Ì milion tun oceli. SpoleËnost vöak plnì vöechny limity legislativy ochrany ovzduöì»r a EU a dokonce je i v znamnï pod jejich hranicì, tedy si vede lèpe, neû je p edeps no. NejdiskutovanÏjöÌmi a pro ve ejnost nejcitlivïjöìmi emisemi jsou kromï tuh ch zneëiöùujìcìch l tek (prach) takè emise CO2. Mittal Steel Ostrava dosahuje niûöìch hodnot emisì CO2 na tunu vyrobenè oceli neû uv dïjì srovnatelnè z padoevropskè hutnì firmy. SpoleËnost bïhem poslednìch öestn cti let investovala do modernizace a v stavby nov ch za ÌzenÌ celkem 26,6 miliard korun. Z toho ekologickè projekty p edstavujì sumu 5,1 miliard korun, ale i ostatnì projekty v znamnï p ispïly k zlepöenì ekologick ch parametr spoleënosti. Je pot eba dodat, ûe spoleënost za kaûdou tunu vypouötïn ch emisì platì poplatky do st tnì pokladny, coû p edstavuje Ë stku zhruba dvacet milion korun roënï. NavÌc spoleënost finanënï podporuje celou adu region lnìch projekt, aby dopad hutnì v roby zmìr- Úovala. Pro dalöì zlepöenì stavu m Mittal Steel Ostrava zpracovan investiënì program, kter zahrnuje v znamnè ekologickè investice p edevöìm v p ÌötÌm roce. SpoleËnost m v pl nu v n sledujìcìch Ëty ech letech investovat vìce neû 5,5 miliardy korun do modernizace a ekologick ch projekt. P ipravenè investiënì projekty zamï enè na ochranu ûivotnìho prost edì zahrnujì zejmèna modernizaci za ÌzenÌ pro v robu koksu, aglomer tu a ochranu povrchov ch a podzemnìch vod. CÌlem je p ÌsnÈ dodrûov nì vöech ekologick ch limit a maxim lnì omezenì vöech negativnìch d sledk hutnì v roby. Do oblasti ekologie hodl firma investovat minim lnï 25 % pl novan ch investiënìch prost edk, tedy nejmènï 1,5 mld. korun. EkologickÈ investiënì projekty v roce 2006 Mittal Steel Ostrava ned vno dokonëila velk ekologick projekt v hodnotï 280 milion korun v z vodï Energetika. Rekonstrukce parnìho kotle p inese snìûenì spot eby uhlì a vyuûitì p ebytk vysokopecnìho plynu. Dojde tak ke snìûenì emisì SO2 z tohoto kotle na polovinu dosavadnìho stavu a spoleënost tak uû letos dodrûì emisnì limit pro SO2 (ve v öi 400 mg/nm3), kter m splnit aû v roce Mittal Steel Ostrava nynì realizuje ekologickou investiënì akci na ËistÌrnÏ odpadnìch vod, kter p inese dalöì v znamnè omezenì negativnìch vliv produkce spoleënosti na ûivotnì prost edì. OdvodÚov nì kalu, vznikajìcìho z procesu ËiötÏnÌ odpadnìch vod z provoz firmy, v kalov ch polìch, bude nahrazeno strojnìm odvodúov nìm pomocì odst edivek. SpoleËnost poëìt do konce roku jeötï se zavedenìm roötoviny na aglomeraci sever, kter p ipravuje vs zku pro vysokè pece. KromÏ zkvalitnïnì technologickèho procesu p inese tato investice snìûenì emisì tuh ch zneëiöùujìcìch l tek do ovzduöì. CelkovÈ n klady na tyto t i investice p evyöujì Ë stku 410 milion korun. Mittal Steel Ostrava vöak letos uskuteënila i dalöì menöì ekologickè investiënì akce v rozsahu zhruba öedes ti milion korun. Nap Ìklad v z vodï Energetika jsou realizov ny v znamnè ekologickè projekty zamï enè p edevöìm na snìûenì emisì oxid dusìku. Svaz průmyslu a dopravy ČR trvá na odložení zákoníku práce pokraëov nì ze strany 4 P ijetì tohoto neöùastnèho z konìku pr ce bude mìt adu dopad, nap. jen ve st tnì spr vï se bude muset vynaloûit 2,8 mld. KË roënï navìc. TakÈ firmy budou muset v raznï öet it. Jak to bude souviset s konkurenceschopnostì? Asi podstatnï. V souëasnè dobï je z konìk vìce neû sloûit. Aby byl dob e uplatúov n v praxi, mïl by b t jednoduch, srozumiteln. Podle toho, co by mïlo platit, bude jak zamïstnavatel tak zamïstnanec hledat cestu, jak z konìk pr ce obejìt, totiû v klady nïkter ch paragraf jsou nejednoznaënè. A tìm se m ûe firma dostat do potìûì, ani nevì, jak. Trouf m si tvrdit, ûe v mal ch firm ch si jeötï ani neuvïdomujì, co vöechno a v jak ch souvislostech jim hrozì. Nebyl na to zatìm Ëas. Pokud z konìk pr ce skuteënï zaëne platit jiû od ledna, m ûeme oëek vat zv öen poëet kontrol ve firm ch. Kontrol, kterè budou podnikatel m znep ÌjemÚovat ûivot. Kdyû uû nic jinèho, p inesou stres a ztr tu Ëasu. J bych vöak r da vïdïla nïco konkrètnïjöìhoö Nerad bych rozd val moudra. Ale t eba - zamïstn vat na dohodu o pracovnì Ëinnosti i nad le p jde, budou existovat i dohody o provedenì pr ce - tady bude moci pracovat ËlovÏk ne 100, ale jiû 150 hodin mïsìënï. Povede to vöak k tomu, ûe se tyto dohody budou vìce vyuûìvat. Aby se jimi mohly maskovat dalöì pr ce. T eba v dohodï bude naps no, ûe pracovnìk vykon v sexu lnì pr ce, ale bude to ve skuteënosti uklìzeëka. VedlejöÌ pracovnì pomïr to bude mìt sloûitïjöì. Ten se jiû bude posuzovat jako klasick, hlavnì pracovnì pomïr. Majitel firmy ho nebude moci jen tak ukonëit, budou se muset hledat v povïdnì d vody, bude se muset vypl cet odstupnè. K v povïdnìm d vod m - jak m ûe zamïstnavatel prok zat, ûe zamïstnanec neplnì koly? Velice tïûce. NÏkdy to vypad, ûe majitel firmy o svè firmï ani moc nerozhoduje, ûe ho zamïstnanci sv m p Ìstupem k pr ci drûì v kleötìch. R d by se tïch nev konn ch zbavil, a p ijal ty, kte Ì budou loaj lnì, aleö To je tak trochu postavenè na hlavuö SouhlasÌm s v mi. Ch pu, ûe i zamïstnanec musì mìt sv pr va na d stojnou existenci v roli zamïstnance, ale odmìt me to, aby jeho svèvole brzdila rozvoj podnikatelsk ch aktivit. Je to vöak problèm celè EU. V tomto legislativa v raznï zaost v za USA a Japonskem. Tam je trh pr ce pruûn a otev en. Chceme-li vyööì produktivitu pr ce, musìme se nauëit oöet ovat prost edì, kterè n m m tuto produktivitu p inèst, tedy umoûnit podnikatel m rozhodovat tak, aby to bylo p ÌnosnÈ pro rozvoj firmy. A to jsou st le diskutovanè ot zky - minim lnì mzda, sloûit z konìk pr ce, byrokracie, z vist. Ta m v hodnocenì podnikatelsk ch spïch pevnè mìstoö Bohuûel Ëesk povaha je takov. Zma ila jiû mnoho dobrèho. Co m dïlat firma, kter pr vï v tïchto dnech tvo Ì svè pl ny na rok 2007 a pot ebuje vïdït, jak to vlastnï se z konìkem pr ce bude? Panuje nejistota - chtïla by p ijmout pït nov ch odbornìk, ale bojì se, ûe si tìm zadïl na problèmy. ée jì ne mïrnï vzrostou t eba mzdovè n klady. Dobr rada nad zlato. Snad bych doporuëil, aù se obr tì na svèho poslance v regionu a hled cestu, jak to vymyslet. Firmy se musejì vyrovnat s nadch zejìcì sloûitou legislativou v z konìku pr ce a takè si musejì spoëìtat, co jim jednotlivè maliëkosti zp sobì - jak se jim promìtne do hospoda enì zv öenì minim lnì mzdy, co udïlajì limity na noënì pr ci, co vìkendovè p Ìplatky. MusÌ vzìt v potaz, ûe naroste administrativa, zv öì se n klady na novè poëìtaëovè programyö SeËteno i podtrûeno - pohoröì si konec konc zamïstnavatel i zamïstnanec. Svaz pr myslu a dopravy»r, aby firm m alespoú trochu pomohl vyznat se v tom, co by mïlo od ledna 2007 platit, proto organizoval cel podzim s KZPS»R a SOCR»R semin e a r d by v tom pokraëoval i v p ÌötÌm roce. Proökolili jsme uû p es 2000 lidì. Unik mi logika vïci. Bude platit to, co firm m ûivot udïl sloûitïjöì, co ho prodraûì. Nejste sama. SoudnÌ podnikatelè se shodujì v tom, ûe neû öpatn z kon, tak radïji û dn. Cel z leûitost se zpolitizovala a nikdo nynì nechce vzìt zdrav rozum do hrsti. A jeötï pozn mka - aû zaëne platit nov obëansk z konìk, bude se muset tak jako tak z konìk pr ce p edïlat. za rozhovor ne p Ìliö vesel podïkovala Eva Brixi EkologickÈ projekty uvedenè do ûivota v poslednìch letech Mezi nejv znamnïjöì realizovanè projekty v oblasti ochrany ûivotnìho prost edì pat Ì projekt modernizace chemick ch provoz Koksovny. Projekt vedl k ekologizaci zpracov nì surovèho koks renskèho plynu s moûnostì jeho dalöìho vyuûitì v technologickèm toku spoleënosti. SouË stì projektu byla i opat enì vedoucì k odstranïnì moûnosti kontaminace prost edì. Jin ekologick projekt, rovnïû uskuteënïnì v KoksovnÏ, byl zamï en na kvalitu odpadnìch vod. V r mci zmïn technologie doölo ke zmïnï mnoûstvì a kvality odpadnìch vod odch zejìcìch z v robnìho procesu. Tento investiënì projekt zahrnoval takè rozöì enì a intenzifikaci st vajìcì ËistÌrny. DalöÌ investiënì projekty zahrnovaly modernizace parnìch kotl v Energetice s cìlem snìûit emise NOx. SpoleËnost pl nuje dosaûenì z konn ch limit na vöech kotlìch v pr bïhu roku DalöÌ projekty vedly k optimalizaci v roby a spot eby energetick ch mèdiì s p Ìm m dopadem na objem produkce a sekund rnï tedy i na zatìûenì ûivotnìho prost edì. ÿada ekologick ch opat enì byla provedena tèû v r mci dalöìch velk ch oprav v robnìch agreg t. Emise TZL (prach) 1990 až 2005 (t) rok Emise TZL AMSP ČR a CzechTrade společně pro malé a střední podniky a živnostníky P edseda p edstavenstva AMSP»R Ing. B etislav Oöù dal a gener lnì editel agentury CzechTrade Ing. Ivan Jukl podepsali r mcovou dohodu o spolupr ci. JejÌm p edmïtem je rozvoj vztah mezi obïma organizacemi v oblasti zìsk v nì a v mïny informacì t kajìcìch se podnikatelskèho prost edì se zvl ötnìm z etelem na malè a st ednì podniky a ûivnostnìky. ObÏ strany se dohodly: 1. RozvÌjet spolupr ci v r mci tèto dohody s cìlem zlepöenì podnikatelsk ch vztah, obchodu a sluûeb. 2. Vz jemnï se informovat o aktu lnìch moûnostech vz jemnè spolupr ce a v mïnï svïtov ch informacì vë. moûnosti vyuûìv nì sluûeb zahraniënìch kancel Ì obou smluvnìch stran. NejvÏtöÌ investiënì projekty p ÌËnÈ dïlìcì linky pro dïlenì p su na plechy; ekologickè projekty v koksovnï (modernizace chemick ch provoz a eöenì kvality odpadnìch vod); modernizace parnìho kotle v Energetice pro snìûenì podìlu pevnèho paliva a projekty zamï enè na snìûenì oxid dusìku a ochranu spodnìch vod p ed kontaminacì; zv öenì kvality bram na za ÌzenÌ pro plynulè odlèv nì; rekonstrukce tïûkè profilovè tratï. CELKEM: 2,5 miliardy KË InvestiËnÌ strategie Ekologie - cìlem je zlepöenì ekologick ch parametr. Projekty jsou smïrov ny p edevöìm do prvov roby a energetiky. Zvyöov nì kvality v robk - jde p edevöìm o modernizaci v robnìch agreg t na vysok ch pecìch a ocel rnï. Zv öenì p idanè hodnoty v robk - investice do fin lnì v roby (trubky, silniënì svodidla, dynamo a trafo plechy). CELKEM: vìce neû 5,5 miliard KË. Z toho do ekologick ch projekt min. 25 % Mittal Steel Ostrava je nejvïtöì hutnì firmou v»eskè republice a pat Ì do nejvïtöì celosvïtovè ocel skè skupiny Arcelor Mittal. Produkuje kolem 3 milion tun oceli roënï. Vyr bì dlouhè a plochè v robky, trubky a strojìrenskè v robky. Dod v je do 41 zemì celèho svïta. K nejvïtöìm odbïratel m pat Ì z kaznìci z NÏmecka, Slovenska, Polska, Rakouska, äpanïlska, It lie a USA. Firma zamïstn v 8100 lidì. V ËetnÌm roce 2005 spoleënost vytvo ila Ëist zisk 4,6 mld. KË. Mittal Steel Ostrava pat Ì mezi nejvïtöì pl tce danì a nejvïtöì firemnì d rce v»eskè republice V roba oceli (kt) 3. Po dat spoleënï odbornè semin e, workshopy a konference k problematice exportu a Ëerp nì finanënìch prost edk z EU Ëi k problematice rozvojovè spolupr ce a dalöìm z leûitostem s cìlem rozöi ov nì tïchto nov ch informacì mezi podnikatelskou sfèru. 4. Zajiöùovat poradenstvì a asistenci firm m, kterè o uvedenou problematiku projevì z jem. 5. Spolupracovat na spoleën ch projektech a z mïrech. PrvnÌm konkrètnìm projektem AMSP»R bude vytvo enì V voznì aliance firem z oblasti genetiky. Eva Svobodov, MBA gener lnì editelka Asociace mal ch a st ednìch podnik a ûivnostnìk»r 15

16 ROZHODČÍ SOUD PŘI HK ČR A AK ČR prosinec 2006 Podle mého názoru náš rozhodčí soud organizovat rozhodčí řízení prostě umí, sdělil Prosperitě JUDr. Bohuslav Klein, předseda Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR Konec roku nás nutí listovat diářem častěji, než je obvyklé. Aktivity většiny firem nabírají na obrátkách, všichni chceme všechno stihnout, a je toho, jak známe ze zkušeností, stále více a více. Na pořad dne se dostávají i smlouvy nejrůznějšího zaměření. Pro rok 2007 se obnovují, doplňují, aktualizují, rozšiřují, ruší Ty, které jsou obchodního rázu, můžeme inovovat, a to velmi podstatně, když se rozhodneme do nich přidat tzv. rozhodčí doložku. Ta stranám dává prostor řešit případné spory v rámci rozhodčího řízení na půdě Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR, což má nesporné výhody například v úsporách času. Více však JUDr. Bohuslav Klein, předseda Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR: RozhodËÌ soud p i HK»R a AK»R db v poslednì dobï hodnï na image. SouË stì toho je i znaën propagace moûnostì tohoto soudu pro podnikatele. NÏkterÈ firmy tento typ soudnì praxe vöak nedoceúujì. P esto, ûe eöenì p Ìpadn ch spor majì jeho prost ednictvìm levnïjöì a rychlejöì, neû u st tnìho soudu. ProË ada firem v h, kdyû jedna ze stran nabìdne ve smlouvï rozhodëì doloûku, a nïkdy ji dokonce nechce akceptovat? Je to vïtöinou z neznalosti? Podle naöich zkuöenostì je to opravdu vïtöinou z neznalosti. Na konferencìch, semin Ìch, prezentacìch a jin ch podobn ch akcìch, kterè po d - me sami nebo ve spolupr ci s jin mi organiz tory n s z ejmï nikdy nep estane p ekvapovat, jak mal povïdomost o rozhodëìm ÌzenÌ a jeho v hod ch panuje. Z toho takè vypl v naöe informaënì strategie, podle nìû propagace v hod rozhodëìho ÌzenÌ nenì nikdy dost. ExistujÌ takè jistï i jinè d vody, proë rozhodëì ÌzenÌ nenì tak öiroce pouûìv no (nap Ìklad stereotyp v jedn nì podnikatel a jejich pr vnìk ), ale p esto ona neznalost je - alespoú n m se to tak jevì - d vodem z kladnìm. Na druhè stranï poëet p Ìpad eöen ch v rozhod- ËÌm ÌzenÌ roste rapidnìm tempem, takûe nepropad me û dnè skepsi. SpÌöe naopak. U naöeho roz- hodëìho soudu jde nap Ìklad o meziroënì n r sty poëtu nov ch spor v desìtk ch procent. RozhodËÌ ÌzenÌ u vaöeho rozhodëìho soudu probìh v nïkolika jazycìch a v sledky majì platnost vlastnï na celèm svïtï. To je p ece vìce neû zajìmav argumentö M te pravdu. Podle New YorskÈ mluvy z roku 1958 jsou ËeskÈ n lezy vykonatelnè jiû ve vìce neû 135 zemìch svïta (a samoz ejmï zase n lezy z Ëlensk ch zemì tèto mezin rodnì mluvy jsou vykonatelnè v»eskè republice). Ale v znamnè je to i v ryze vnitrost tnìch vztazìch. DoruËen rozhodëì n lez m stejnou v hu jako pravomocn soudnì rozsudek a je tedy na jeho z kladï moûnè takè na Ìdit exekuci. TÌm se cesta k vlastnìm vysouzen m penïz m podstatnï zkr tì. V ÌjnovÈm ËÌsle jsme mïli velk rozhovor na tèma domèny.eu; podìvejme se na toto tèma z jinè str nky: tìm, ûe jste vyhr li p ed konkurenty v soutïûi na tento post, jste zìskali na vysokè prestiûi. UrËitÏ nebylo jednoduchè se na takov komplikovan proces p ipravit; nynì vöak a do budoucna to otevìr pomïrnï öirokè pole p sobnostiö TÌm, ûe jsme vyhr li p ed konkurenty a bylo n m svï eno evropsk mi p edpisy a org ny rozhodov - nì spor o domèny s koncovku.eu jsme znaënï posìlili nejen image naöeho rozhodëìho soudu, ale obecnï i»eskè republiky v r mci EvropskÈ unie. Na druhè stranï to byl z naöeho pohledu krok znaënï riskantnì. Museli jsme se zav zat, ûe budeme schopni vy izovat domènovè spory ve vöech 20 ednìch jazycìch Unie (mimochodem tato podmìnka vedla k tomu, ûe jinè instituce to riziko nebyly ochotny podstoupit) a nesmïli jsme zklamat. Je t eba podïkovat vöem tïm nadöenc m, kte Ì se podìleli na tom, ûe se vïc poda ila. Jen na okraj, uû se p ipravujeme jazykovï i na vstup Bulharska a Rumunska. A je mnoho dalöìch argument, kterè hovo Ì ve prospïch RozhodËÌho soudu. KterÈ byste jmenoval d le? Podle mèho n zoru n ö rozhodëì soud organizovat rozhodëì ÌzenÌ prostï umì, protoûe to dïl uû od roku MnozÌ o nïm mluvì jako o diluvi lnìm p eûitku, ale podle mne letit praxe v tomto oboru je jednoznaënou v hodou. To se ukazuje i p i pravideln ch setk nìch p edstavitel evropsk ch institucion lnìch rozhodëìch soud, kde je dynamika naöeho rozvoje zdrojem obdivu. Ale abychom se jen "nevytahovali". Sami jsme Ëasto nespokojeni s tìm, jak to Ëi ono dïl me, coû ale (jak douf me) bude vûdy znamenat, ûe se trvale budeme snaûit pr ci soudu zlepöovat. UrËit mi zmïnami proölo vaöe sìdlo. M te novou zasedacì mìstnost, v budovï se nach zejì pokoje pro hosty, k dispozici je tedy daleko lepöì z zemì, neû v ned vnè minulosti. Kdyû jsem se stal poprvè p ed lety p edsedou naöeho rozhodëìho soudu, mïli jsme kolem 50 nov ch spor roënï, nevyhovujìcì prostory a znaënè finanënì problèmy. Usilovnou pracì desìtek lidì (a neposmìvejme se tèto formulaci, je pravdiv ) jsme ned vno p ekroëili historickou hranici 1000 nov ch spor v jednom roce a oëek v me, ûe bychom mohli do konce roku 2006 dos hnout aû na ËÌslo 1200, ne-li vìce. To vöechno vyvolalo pot ebu eöit logistickè z zemì pr ce naöeho rozhodëìho soudu. Proto novè zasedacì mìstnosti, novè Ëek rny, nov technika a rozöì en t m spolupracovnìk. Chceme, aby se u n s spornè strany i rozhodci cìtili dob e, jakkoli to v souvislosti se sporn m ÌzenÌm znì moûn trochu podivnï. My ale vï Ìme, ûe "lidsk " atmosfèra pom h i v takov ch situacìch. To vöak nenì samoz ejmï to nejpodstatnïjöì. ZajÌmavÈ jsou nap Ìklad aktivity, na jejichû z kladï se t ÌbÌ n zory odbornìk na profesion lnì platformï. Ned vno jste uspo dali konferenci spoleënï s RozhodËÌm soudem Rakouska. TÈma bylo ryze legislativnì. Jak z vïr jste udïlali? S rozhodëìm soudem Hospod skè komory Rakousko spolupracujeme po adu desetiletì. Tentokr t jsme vyuûili skuteënosti, ûe v Rakousku platì od poloviny tohoto roku v znamn novela pr va rozhodëìho ÌzenÌ. Smyslem konference bylo nejenom sezn mit Ëeskou odbornou ve ejnost s touto novelou, ale na jejìm z kladï diskutovat i aktu lnì ot zky praxe rozhodëìho ÌzenÌ v obou zemìch. To se pak samoz ejmï promìtne i do rozhodov nì v konkrètnìch p Ìpadech. Z ohlas se zd, ûe tento cìl bylo vrchovatï naplnïn.»ìm v s p Ìstup rakousk ch koleg k eöenì nïkter ch ot zek inspiroval? A v Ëem jste "lepöì", neû sousedi? Rakousk novela vyvol v adu diskusì i v samot- Takulka a grafy se vztahujì k ûalob m v oblasti domèn.eu nèm Rakousku. A my jsme si p i diskusi mohli uvïdomit, co by bylo rozumnè p ijmout i u n s, a naopak zv ûit, co se rakousk m koleg m nepovedlo. Pro mne bylo velmi v znamnè zjiötïnì, ûe o podobï novely se v Rakousku öiroce a dlouho diskutovalo, ale pak byl vl dnì n vrh z kona schv len parlamentem beze zmïny. Tak m vznikat kvalitnì z kon. U n s jsou k vl dnìm p edloh m v r mci "lidovè tvo ivosti" poslanc p i projedn v nì v parlamentu pod v ny Ëasto stovky protich dn ch pozmïúovacìch n vrh a pak v sledek vypad tak, jak vypad. To jest öpatnï aû velmi öpatnï. V Rakousku se rozhodëìho ÌzenÌ vìce vyuûìv p i eöenì tzv. velk ch spor velk ch spoleënostì, jestli jsem tomu spr vnï porozumïla, kdeûto u n s se snaûìte oslovovat hojnï i malè a st ednì firmy. PodnikatelskÈ ve ejnosti se snaûìte decentnï nabìdnout vaöe sluûby pro p Ìpad, ûe by se nevyhnuli jejì reprezentanti ûalob m. Jakou strategii chyst te pro rok 2007? MyslÌm, ûe struktura spor je v obou zemìch podobn. Tedy od spor drobn ch podnikatel aû po gigantickè spory mezin rodnì. Jsme p esvïd- Ëeni o tom, ûe rozhodëì ÌzenÌ je vhodn zp sob eöenì spor (zejmèna obchodnìch) bez ohledu na jejich velikost. Chceme tedy i v p ÌötÌm roce pokraëovat v popularizaci rozhodëìho ÌzenÌ mezi vöemi skupinami potenci lnìch "klient ". Vzhledem k dobr m zkuöenostem z rozhodov nì domènov ch spor elektronickou cestou bychom chtïli pak roku 2007 vyuûìt zvl ötï k vïtöì propagaci elektronickèho rozhodëìho ÌzenÌ (ÿ d uû k tomu m me od roku 2004) i v dalöìch oblastech, kde by jeho vyuûitì umoûnilo rozhodov nì jeötï zrychlit p i zachov nì vysokèho profesion lnìho standardu. za cennè informace podïkovala Eva Brixi Celkem éalobnìch n vrh 574 Proti EURidu 425 Proti jin m ûalovan m stran m 149 PoËet platnï podan ch spor dle mïsìc nor 3 B ezen 51 Duben 56 KvÏten 81»erven 88»ervenec 94 Srpen 77 Z Ì 31 Spory ukonëenè rozhodnutìm 231 ZaplacenÈ jazykovè spory 6 Jazyky, ve kter ch bylo uëinïno pod nì AngliËtina 436 NÏmËina 29 Holandötina 18»eötina 5 Francouötina 3 äpanïlötina 3 ÿeëtina 2 Portugalötina 2 ävèdötina 2 Litevötina 2 Estonötina 1 Slovenötina 1 MaÔarötina 1 16

17 prosinec 2006 TRH INFORMACÍ Co nás čeká v oblasti IP telefonie? Ve dnech listopadu se v pražském hotelu Olympik Tristar uskutečnil 3. ročník konference a výstavy IP Telephony Workshop, na které se návštěvníci mohli seznámit s novými komunikačními technologiemi spolu s trendy a směry jejich rozvoje. IP telefonie sniûuje provoznì n klady a usnadúuje komunikaci, coû zvyöuje produktivitu zamïstnanc a obchodnì v kon celèho podniku. S novou generacì aplikacì pro komunikaci, rychlè zasìl nì zpr v a ËinnÈ navazov nì kontaktu se bïhem dvou dn konference a v stavy p iölo sezn mit vìce neû 500 n vötïvnìk. Program konference a v stavy zah jil hlavnì partner akce, spoleënost Cisco Systems, p edstavenìm konceptu Cisco Unified Communications. Koncept umoûúuje organizacìm zefektivnit jejich podnikovè procesy integracì kabelovè, bezdr tovè, hlasovè, datovè komunikace a videokomunikace. TÈmatu Unified Communications se vïnovali i dalöì p edn öejìcì. Renault Leasing CZ, znaëkov leasingov spoleënost pro financov nì voz Renault a Dacia, uvedla v Ìjnu 2006 na Ëesk trh inovativnì a zcela jedineënou nabìdku financov nì voz znaëek Renault a Dacia s n zvem Renault EASY a Dacia EASY. SpoleËnost Renault Leasing CZ p iöla na trh s ojedinïlou nabìdkou pro svè klienty. Produkt je zaloûen na garanci budoucì hodnoty vozidla, kterou z kaznìkovi garantuje dealer ve formï "z statkovè hodnoty", resp. poslednì nav öenè spl tky jiû p i podpisu smlouvy o financov nì. Nav öenì poslednì spl tky m za n sledek snìûenì pravideln ch mïsìënìch spl tek na velmi atraktivnì roveú. Garantovan budoucì hodnota je nastavena pro jednotlivè modely, a to podle dèlky financov nì a dohodnutèho celkovèho n jezdu kilometr v pr bïhu financov nì. Takto postaven produkt je s spïchem pouûìv n v r mci spol. RCI Banque S.A. v adï zemì z padnì Evropy jiû nïkolik let. Nejd leûitïjöìm aspektem nabìdky RENAULT / DACIA EASY je svoboda, kterou klient m na konci smlouvy, tj. moûnost v bïru zp sobu jejìho ukonëenì. Klientovi jsou nabìdnuty hned t i moûnosti, jak smlouvu o financov nì ukonëit. TradiËnÏ, jako u klasickèho financov nì, z st - v moûnost doplatit poslednì nav öenou spl tku a st t se majitelem vozidla. Produkt vöak p in - öì i moûnost pro p Ìpad, ûe klient nebude mìt dostatek vlastnìch prost edk na doplacenì poslednì nav öenè spl tky, a p esto si chce v z ponechat - klientovi je nabìdnuta moûnost jejìho financov nì aû na dalöì dva roky. T etì varianta, u n s st le jeötï nep Ìliö rozöì en, umoûúuje klientovi poû dat dealera, u nïjû si v z po Ìdil, o zpïtn odkup vozidla na z kladï podmìnek stanoven ch ve smlouvï o financov nì. SpoleËnost Renault Leasing CZ vych zì klient m vst Ìc takè öirok m v bïrem variant financov nì v r mci RENAULT / DACIA EASY. V nabìdce je jak finanënì leasing na 36 a 48 mïsìc, tak vïr na 24, 36 a 48 mïsìc, p i- Ëemû mimo dn spl tka p edem (akontace) se Ocenění nejlepších inovací roku již po jedenácté Ve dnech 5. aû 8. prosince 2006 probïhne v Praze na NovotnÈho l vce uû tradiënì akce "Inovace - T den v zkumu, v voje a inovacì v»eskè republice". Organiz torem je Asociace inovaënìho podnik nì»r (AIP»R). Na projektu se v znamnï podìlejì takè dvï ministerstva - Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy»r a Ministerstvo pr myslu a obchodu»r a d le takè tuzemötì a zahraniënì ËlenovÈ a partne i AIP»R. Program T dne - p edevöìm mezin rodnì sympozium Inovace Mezi jeho hosty a ËastnÌky diskusnìch panel budou p ednì odbornìci v oblasti inovacì, a to jak z»eskè republiky, tak ze zahraniëì. Ofici lnì zastoupenì zde bude mìt nap Ìklad SpolkovÈ ministerstvo pro vzdïl v nì a v zkum SRN, Ministerstvo ökolstvì a vïdy RuskÈ federace, övèdsk st tnì agentura pro podporu inovacì Vinnova a dalöì. Vedle sympozia s mnoha dìlëìmi odborn mi sekcemi bude probìhat Veletrh invencì a inovacì. DÌky vystavovan m expon t m se n vötïvnìci budou moci v praxi sezn mit s fungov nìm mnoha inovaënìch produkt. Sympozium a veletrh se konajì pravidelnï uû od roku O dva roky mladöì je zlat h eb celèho kl nì - Cena Inovace roku. PrestiûnÌ cenu obvykle p ed v p edseda Rady pro v zkum a v voj. Loni to byl mìstop edseda vl dy Martin "Koncept Unified Communications jiû vìce jak osm let zaujìm p ednì pozici na svïtov ch konferencìch vïnovan ch IP telefonii. Situace v podnikovè sfè e vöak tento stav zdaleka neodr ûì. Proto jsme pro ËastnÌky p edn ökovèho bloku IP Telephony Workshop p ipravili konkrètnì scèn e, jak mohou snadno a s spïchem vyuûìt Unified Communications ve sv ch obchodnìch procesech," ekl ing. Pavel Vrz k, editel spoleënosti Atlantis telecom. V odpolednìm programu spoleënost Retia p edstavila ReDat Æ - komplexnì eöenì nahr v nì hovor a sledov nì kvality obsluhy z kaznìk. P est vky na k vu i obïd poskytovaly dostateën prostor pro obchodnì jedn nì i neform lnì diskuzi CAC a nabídka zn. svoboda pro značku Renault a Dacia pohybuje od 0-50 %. Samoz ejmostì je moûnost vyuûìt p ipraven balìëek pojiötïnì s velmi atraktivnìmi sazbami a zahrnout jej do mïsìënìch spl tek. A proë je produkt RENAULT / DACIA EASY v zahraniëì tak oblìben? Klienti r di vyuûìvajì v hody, kterè jim klasick finanënì leasing a vïr nemohou nabìdnout. Mezi nï pat Ì moûnost po Ìdit si nov v z za velmi nìzkè mïsìënì spl tky, na kterè nejsou z kaznìci zvyklì ani z nabìdek financov nì ojet ch voz, a v hoda kratöìho z vazku splacenì dluhu (v dneönì dobï si vïtöina lidì spojuje nìzkè mïsìënì spl tky s dobou financov nì aû sedm let). DÌky garanci odkupu ze strany dealera si klient nemusì dïlat starosti, za kolik a v jakèm bazaru v z po skonëenì financov nì prod, a odpadajì mu tak starosti s n sledn m prodejem vozidla. A jelikoû se kaûdè vozidlo a jeho drûba po skonëenì z ruënì doby znaënï prodraûuje, za zmìnku stojì takè snìûenì n klad na opravu a drûbu vozidla, neboù dìky kr tkè dobï spl cenì u nabìdky EASY se tomuto klient m ûe vyhnout. DalöÌ v hody pro klienty p ipomìn ZdenÏk Jiroutek, marketingov manaûer spoleënosti Renault Leasing CZ: "KromÏ zmìnïn ch v hod produktu je pot eba si uvïdomit, ûe dìky velmi nìzk m mïsìënìm spl tk m si klient m ûe po Ìdit vyööì verzi vozu nebo jeho lepöì v bavu. NabÌzÌ se i moûnost jezdit st le v novèm vozidle. V p ÌpadÏ vr - cenì vozidla dealerovi totiû m ûe z kaznìk vyuûìt nabìdky EASY na dalöì v z a tìm jezdit st le v nejnovïjöìm modelu znaëky Renault Ëi Dacia. Nesporn m p Ìnosem produktu je skuteënost, ûe dìky velkè pruûnosti nabìdky EASY mohou tento typ financov nì vyuûìt vöichni klienti." Vöechny zmìnïnè v hody mohou prost ednictvìm spoleënosti Renault Leasing CZ Ëerpat i ËeötÌ klienti, a to jiû od 16. Ìjna tohoto roku. O podrobnostech produktu je moûnè se informovat u kterèhokoliv partnera Renault a Dacia nebo na internetov ch str nk ch a Jahn a letos p islìbila Ëast na slavnostnìm p ed v nì ceny ministrynï ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy Miroslava Kopicov. Letos poprvè bude p ed na takè»esko-nïmeck inovaënì cena. Cenu Inovace roku udïluje odborn komise na z kladï p Ìsn ch kritèriì. KromÏ technickè rovnï produktu je d leûitè, aby ölo o nov nebo v znamnï zmïnïn produkt, kter by mïl mìt vyööì parametry, neû st vajìcì konkurenënì v robky nebo aplikovanè technologie. DalöÌm kritèriem je p vodnost eöenì doloûitelnè autorsk m osvïdëenìm, p ihl ökou vyn lezu, zlepöovacìho n vrhu, chr nïnèho vzoru, patentu apod. Chr nïn inovace totiû poskytuje öanci na zìsk nì dlouhodobïjöì konkurenënì (a tìm i ekonomickè) v hody. Z sadnìm kritèriem je to, ûe nov v robek byl uveden na trh nebo nov technologie uplatnïna v praxi a je nositelem v raznèho ekonomickèho potenci lu, aù uû v podobï zv öenì podìlu novèho v robku na st vajìcìch trzìch, proniknutì na novè trhy, zìsk nì nov ch trûnìch segment, pop. v razn ch spor n klad u procesnìch inovacì. PoslednÌm, ovöem nezanedbateln m kritèriem je vyhodnocov nì vlivu inovace na ûivotnì prost edì. Po celou dobu kon nì InovacÌ 2006 bude ËastnÌk m k dispoizici InformaËnÌ centrum. DalöÌ informace o InovacÌch 2006 naleznete na ČSOB Leasing myslí na své zákazníky SpoleËnost»SOB Leasing, jedniëka ËeskÈho leasingovèho trhu, uvedla na trh v hodnè akce pro financov nì nov ch a ojet ch automobil. Z kaznìci, kte Ì do konce roku uzav ou leasing na nov osobnì nebo uûitkov automobil, zìsk vajì satelitnì navigaënì p Ìstroj. Pokud se z kaznìk rozhodne pro financov nì ojetèho automobilu formou vïru HitKredit, m na v bïr mezi t emi öpiëkov mi d rky v hodnotï aû korun. ObÏ akce jsou z kaznìk m k dispozici v öirokè sìti dealer nov ch voz vöech znaëek a v autobazarech v celè»eskè republice.»sob Leasing p ich zì s atraktivnì akënì nabìdkou, kter m podpo it prodej nov ch osobnìch a uûitkov ch vozidel prost ednictvìm leasingu. V akci je nabìzen v hodn a variabilnì finanënì leasing s akontacì 0 aû 60 procent s dèlkou smlouvy 36 aû 84 mïsìc a bez omezenì v bïru pojiöùovny. SatelitnÌ navigaënì p Ìstroj Clarion MAP 360 PLUS obdrûì z kaznìk jako bonus ke smlouvï souëasnï s nov m vozem p Ìmo v provozovnï dealera. "SatelitnÌ navigace je modernìm a û dan m doplúkem kaûdèho novèho automobilu. Navigace zvyöuje uûitnou hodnotu automobilu, öet Ì Ëas i pohonnè hmoty na cest ch, poskytuje aktu lnì informace o dopravnì situaci a umoûúuje nap Ìklad i moûnost prohlìûenì fotek a poslechu hudby," ekl marketingov editel»sob Leasing Bohdan Such nek. Pro financov nì ojet ch voz»sob Leasing nabìzì z kaznìk m v novè akci spot ebitelsk vïr HitKredit s podìlem na kupnì cenï 10 aû 70 procent, dèlkou smlouvy 12 aû 84 mïsìc, bez omezenì v bïru pojiöùovny a nulov m poplatkem za uzav enì smlouvy. K vïru zìsk z kaznìk jako bonus vysoce kvalitnì d rek podle svèho v bïru - fotoapar t SONY DSC-W40, mobilnì telefon NOKIA 6230i nebo MP3 p ehr vaë TEAC MP 500. "Vöechny vïcnè bonusy, kterè nabìzìme naöim z kaznìk m k vïrovè smlouvï, p edstavujì öpiëkov eöenì. Pro ty, co r di fotografujì, m me fotoapar t s rozliöenìm 6 megapixel, pro poslech hudby MP3 p ehr vaë s kapacitou 2 GB a d rek opravdu pro vöechny - multimedi lnì mobilnì telefon. Z naöì nabìdky si vybere kaûd," komentoval novou akci Bohdan Such nek. SpoleËnost»SOB Leasing zvìtïzila v letoönìm roënìku soutïûe o nejlepöì finanënì produkty Zlat koruna a zìskala nejvyööì ocenïnì - Zlatou korunu za produkt ZnaËkovÈ financov nì automobil v kategorii Leasing. V kategorii Leasing pro podnikatele obdrûela spoleënost Bronzovou korunu za produkt exkluzivnìho financov nì traktor Valtra Finance.»SOB Leasing je jedinou leasingovou spoleënostì, kter zìskala ocenïnì v obou leasingov ch kategoriìch, coû svïdëì o univerz lnosti produktovè nabìdky jak pro soukromè osoby, tak pro podnikatele. ČSOB Leasing uznává vstupní bonusy na povinné ručení až do třiceti procent SpoleËnost»SOB Leasing pojiöùovacì maklè uzav ela s pojiöùovnou Allianz smlouvu o uzn - v nì vstupnìch bonus na povinnè ruëenì. Pokud nynì z kaznìk uzav e leasingovou nebo vïrovou smlouvu s povinn m ruëenìm od pojiöùovny Allianz, m n rok aû na t icetiprocentnì slevu ze z kladnì sazby povinnèho ruëenì. Podobn m zp sobem»sob Leasing spolupracuje s»sob Pojiöùovnou jiû od roku 2004.»SOB Leasing je jedinou leasingovou spoleënostì, kter sv m z kaznìk m nabìzì slevy na povinnèm ruëenì formou vstupnìho bonusu.»sob Leasing prost ednictvìm svè dce inè spoleënosti»sob Leasing pojiöùovacì maklè spolupracuje se vöemi p ednìmi pojiöùovnami na ËeskÈm trhu a dìky velk m objem m zprost edkovanèho pojistnèho je schopen nabìdnout z kaznìk m v znamnï v hodnïjöì sazby havarijnìho pojiötïnì i povinnèho ruëenì, neû kdyû z kaznìk kontaktuje pojiöùovnu p Ìmo. Sleva na povinnèm ruëenì formou zapoëìt nì vstupnìho bonusu je dalöìm zv hodnïnìm financov nì automobilu pro z kaznìka. "StaËÌ kdyû z kaznìk p i uzavìr nì leasingovè nebo vïrovè smlouvy p edloûì potvrzenì o bezeökodnìm pr bïhu od kterèkoli pojiöùovny p sobìcì v»r a za kaûd rok beze ökody m n rok na slevu ve v öi pït procent. Tento bonusov systèm funguje na ËeskÈm trhu od roku 2000, letos tedy m ûe celkov v öe bonusu dos hnout mezi p edn öejìcìmi, vystavovateli a n vötïvnìky. Bez ot zek a odpovïdì nekonëila ani jedna ze zajìmav ch prezentacì. Druh den konference vyvolala znaën z jem p edn öka sdruûenì CZ.NIC na tèma ENUM - nov dimenze telefonov nì. Technologie ENUM (Electronic Number Mapping) vyuûìv v hod bïûnè i IP telefonie, umoûúuje uûivatel m pevn ch i mobilnìch linek zaregistrovat si ke svèmu ËÌslu speci lnì ENUM domènu s informacì, jak se na ËÌslo dovolat po internetu. Na ËÌsla s ENUM domènou je pak moûnè volat zdarma bez ohledu na to, v jakè sìti telekomunikaënìho oper tora se ËÌslo nach zì (vëetnï zahraniënìch sìtì). SystÈm ENUM je v testovacìm provozu uû i v»eskè republice. DalöÌ aktu lnì tèma, Instant Messaging, se objevilo v prezentaci spoleënosti IBM»esk republika. Komunikace v re lnèm Ëase redukuje dlouhè telefonnì hovory o 30 %, pouûitì u o 40 % a hlasovè zpr vy sniûuje o 15 %. SpoleËnost IBM»esk republika publikum sezn mila se softwarem IBM Lotus Sametime 7.5., dìky nïmuû m ûete b t vûdy k dispozici sv m z kaznìk m, koleg m a partner m. V konferenënìm programu samoz ejmï nechybïly dalöì novinky v tèto rychle se rozvìjejìcì oblasti. Jednu z nich uvedla spoleënost DAMOVO»esk republika: nov komunikaënì systèm Ericsson MX-ONE. Na konferenci a v stavï se p edstavily jeötï dalöì spoleënosti jako nap. ZOOM International, T-systems Pragonet, IPEX, Albit Technologies, Interbell a Mattes AD. "VÏ Ìme, ûe IP telefonie n vötïvnìky p esvïdëila, ûe je dnes jiû provï enou technologiì, kter nabìzì srovnatelnou a Ëasto i lepöì funkënost a spolehlivost neû tradiënì telefonnì systèmy. VyuûitÌ IP telefonie jiû neprobìh pouze v podnikovè oblasti, ale pronik i do dom cnostì. Zb v mnoho nezodpovïzen ch ot zek i tèmat. Proto se jiû brzy pustìme do p Ìpravy dalöìho roënìku konference a v stavy IP Telephony Workshop 2007, kter se uskuteënì listopadu 2007," sdïlil Michal FranÏk, editel spoleënosti Exponet s.r.o. VÌce informacì o letoönìm i p ÌötÌm roënìku konference naleznete na Na tèto adrese jsou takè k dispozici p edn öky z IP Telephony Workshop Po adatelem akce byla spoleënost Exponet s.r.o. - po adatel odbornï zamï en ch konferencì, veletrh a v stav. Portfolio sluûeb zahrnuje po d nì firemnìch prezentacì, semin, tiskov ch konferencì, spoleëensk ch akcì, realizaci v stavnìch expozic a st nk na tuzemsk ch i zahraniënìch veletrzìch. Mezi nejvïtöì po danè akce pat Ì konference a v stavy: LinuxExpo, IT Business Solutions, IP Telephony Workshop Ëi Data Storage Workshop. VÌce na aû 30 procent a p ÌötÌ rok aû 35 procent," ekl jednatel spoleënosti»sob Leasing pojiöùovacì maklè Jan Star. "V pr bïhu smlouvy je z kaznìkovi u»sob Pojiöùovny nebo u pojiöùovny Allianz zohlednïn dalöì pïtiprocentnì bonus za kaûd rok bez pojistnè ud losti," doplnil Jan Star. Uzav enì leasingu nebo vïru vëetnï pojiötïnì probìh p Ìmo v mìstï prodeje automobilu a pojistnè je zahrnuto do spl tek leasingovè nebo vïrovè smlouvy z kaznìka. Toto z kaznìkovi umoûúuje mïsìënì spl tky pojistnèho a öet Ì Ëasovou hodnotu penïz, ale i veökerè starosti, kterè by mïl se sjedn nìm a s placenìm jìm sjednanè samostatnè pojistky.»sob Leasing ve spolupr ci s»sob Leasing pojiöùovacìm maklè em nabìzì z kaznìk m takè moûnost pojiötïnì po dnèm ukonëenì smlouvy se zachov nìm stejnï v hodn ch pojistn ch sazeb, jako v pr bïhu leasingovè nebo vïrovè smlouvy. Z kaznìk p ed skonëenìm smlouvy obdrûì konkrètnì nabìdku pojiötïnì na sv j v z s uplatnïnìm celkovèho bonusu na povinnè ruëenì za bezeökodnì pr bïh p ed uzav enìm z kaznickè smlouvy, i v jejìm pr bïhu. Pokud se z kaznìk rozhodne nabìdky vyuûìt,»sob Leasing vypracuje a p ipravì pojistnou smlouvu. Tato sluûba je pro z kaznìky bezplatn a zajiöùuje moûnost kontinu- lnìho pojiötïnì bez nutnosti p istavit pojiöùovnï v z. 17

18 EXPORT prosinec 2006 Inovovaná soutěž pro širší okruh českých podnikatelů Vyhlášení výsledků 9. ročníku Exportní ceny DHL pod záštitou CzechTrade Soutěž pro malé a střední exportéry, Exportní cena DHL, zná vítěze 9. ročníku. Letos se poprvé soutěžilo v pěti nových kategoriích - Střední firma, Malá firma, Exportér teritoria - Rusko, Exportér regionu - Moravskoslezský kraj a Nejúspěšnější klient CzechTrade. Důvodem inovace soutěže byla snaha ji zpřístupnit širšímu okruhu českých podnikatelů. V sledky soutïûe: VÌtÏzem ExportnÌ ceny DHL v kategorii "St ednì firma" (pro spoleënosti s roënìm obratem do 1,5 miliardy KË a do 250 zamïstnanc ) se stala spoleënost AUTEL a.s. z T ince. AUTEL je inûen rsko-dodavatelsk spoleënost zajiöùujìcì komplexnì eöenì individu lnìch poûadavk z kaznìk a poskytujìcì sluûby a dod vky nejmodernïjöìch technologiì v oblastech: technologick silnoproud, polnì instrumentace, ÌdicÌ systèmy, optimalizace a v robnì informaënì systèmy. SpoleËnost AUTEL meziroënï zv öila export tèmï Ëty ikr t, p i- Ëemû nejvïtöì Ë st jejìho v vozu smï uje do Polska. VÌtÏzem ExportnÌ ceny DHL v kategorii "Mal firma" (pro spoleënosti s roënìm obratem do 300 miliûn KË a do 50 zamïstnanc ) se stala spoleënost SIGA a.s. ze ZlÌna., kter se zab v v robou a obchodem v oblasti spot ebnì a pr myslovè chemie. SpoleËnost SIGA a.s. meziroënï zv öila export dvan ctkr t. VÌtÏzem ExportnÌ ceny DHL v kategorii "ExportÈr teritoria - Rusko" se stala spoleënost INCO engineering s.r.o. z ChotÏbo e, kter je dodavatelem novè generace tïûnìch stroj a öirokèho sortimentu za ÌzenÌ pro hlubinnou tïûbu. KromÏ dod vky na dom cì trh vyv ûì INCO engineering s.r.o. cel v robnì sortiment do ady zemì, Jiû po Ëtrn ctè probïhl ExportnÌ v zkum DHL, kter dlouhodobï mapuje n zory nejv znamnïjöìch Ëesk ch v vozc na aktu lnì ud losti v»eskè republice i zahraniëì. Pr zkum zajistila spoleënost GFK, kter se bïhem letoönìho Ìjna telefonicky dotazovala editel a Ëlen top managementu, kte Ì jsou zodpovïdnì za export ve 250 firm ch. V sledky podzimnì vlny ExportnÌho v zkumu DHL nap. uk zaly, ûe vïtöina exportèr (51 %) hodnotì odloûenì termìnu pro zavedenì eura v»r negativnï, 33 % neutr lnï a pouze 13 % pozitivnï. To je d sledkem pozitivnìho oëek v nì naöich exportèr smïrem k budoucìmu zavedenì eura. TÈmÏ polovina (47 %) exportèr totiû oëek v pozitivnì dopady; negativnì dopady p edpokl d jen 14 % exportèr. T etina (34 %) exportèr nep edpokl d û dnè v raznè ovlivnïnì exportu. VÏtöina v vozc (55 %) se domnìv, ûe vliv souëasnè politickè situace na Ëesk export je neutr lnì, ale 39 % respondent ho povaûuje za negativnì, naopak za pozitivnì pouze 4 % dot zan ch. Z dopad zavedenì m tnèho se exportè i ob vajì p edevöìm zv öenì cen dopravy, jeho p ÌpadnÈho promìtnutì do cen v robk Ëi zhoröenì provozu na vedlejöìch komunikacìch. OËek v nì exportèr ExportnÌ sebevïdomì je stabilnï na vysokè rovni. Index dlouhodobèho exportnìho sebevïdomì (rozdìl procenta kladn ch a z porn ch odpovïdì) pro obdobì p ÌötÌch 12 mïsìc je Index kr tkodobèho exportnìho sebevïdomì pro obdobì p ÌötÌch 3 mïsìc je Odhady zamïstnanosti v exportnìch firm ch jsou mìrnï optimistickè. PoËet zamïstnanc by mïl nejëastïji stagnovat (59 %). V p ÌpadÏ, ûe je pohyb oëek v n, jedn se ËastÏji o mìrn a to zejmèna do Polska, SlovenskÈ republiky a RuskÈ federace, kde se zvl ötï dok - zala prosadit na trh adou kontrakt na dod vky tïûnìch stroj a souvisejìcìch za ÌzenÌ. DalöÌ obchodnì p Ìpady m rozpracov - ny v»ìnï, Austr lii a Indii. VÌtÏzem ExportnÌ ceny DHL v kategorii "Moravskoslezsk kraj" se stala spoleënost AUTEL a.s. z T ince. VÌtÏzem ExportnÌ ceny DHL v kategorii "Nej- spïönïjöì klient CzechTrade" se stala spo- n r st (22 %), neû pokles (14 %). Jiû p tou vlnu po sobï je index (rozdìl procenta kladn ch a z porn ch odpovïdì) mìrnï v kladnèm p smu. Jeho hodnota je + 8. OËek v nì exportèr se dlouhodobï zlepöuje od jara ZemÏ EU jsou stabilnï klìëov mi trhy; zemì s velk m budoucìm potenci lem z st v Rusko. V p edchozìch 12 mïsìcìch exportovalo 91 % firem p edevöìm do zemì EU (bez NÏmecka a Slovenska); 82 % firem vyv ûelo do NÏmecka a 80 % firem na Slovensko. OËek v se n r st exportu prakticky do vöech region. ExportÈ i oëek vajì zìsk nì nov ch odbytiöù p edevöìm na unijnìm trhu. NejvÏtöÌ exportnì p Ìleûitost do budoucna p edstavuje podle 25 % firem NÏmecko, podle 22 % Rusko a podle 20 % respondent zemï EU (bez NÏmecka a Slovenska). Ekonomick situace exportnìch firem Ekonomick situace exportnìch firem se podle respondent d le zlepöuje. Pouze 12 % exportnìch firem oznaëilo svoji situaci za horöì neû p ed 12 mïsìci. TÈmÏ polovina (48 %) ji naopak oznaëila za lepöì. Vlivy p sobìcì na export Kursov a mïnov nestabilita je pro 38 % respondent hlavnìm vlivem p sobìcìm na pokles exportu z»r. JejÌ vliv ve srovn nì s p edchozì vlnou v zkumu ovöem mìrnï klesl. DalöÌm v znamn m faktorem je zdraûenì vstup pro v robu, kterè zmìnilo 15 % respondent, ostatnì faktory majì menöì vliv. R stu exportu z»r obecnï dle v vozc nejvìce pom h jednak rostoucì produktivita pr ce a vlastnì silì firem (vliv. Ë.1 dle 13 % respondent ), konkurenceschopnost z hlediska kvality Reprezentantu firmy BOIOMAC Ing. Černý s.r.o., která zvítězila v kategorii Nejúspěšnější klient agentury CzechTrade srdečná gratulace z úst generálního ředitele CzechTrade Ing. Ivana Jukla Exportéři ve velké míře využívají internet k propagaci svých služeb a produktů v zahraničí Z výsledků 14. vlny Exportního výzkumu DHL (12 % respondent ) a cenov konkurenceschopnost (10 % respondent ). ExportÈr m nejvìce pomohl v poslednìch 12 mïsìcìch dalöì rozvoj kontakt. V znam tohoto faktoru ve srovn nì s p edchozì vlnou stoupl. NejvÌce by exportnìm firm m pomohla stabilizace kursu. Tento vliv je ale mènï v znamn neû v minulè vlnï v zkumu. ExportÈ i takè ve velkè mì e (65 % responden ) vyuûìvajì internet k propagaci sv ch sluûeb a produkt v zahraniëì. Na druhou stranu k samotnèmu p ÌmÈmu prodeji (tedy e-commerce) internet pouûìv jen 7 % exportèr a jen dalöìch cca 9 % se na to chyst v p ÌötÌm roce. D se tedy Ìct, ûe v tèto oblasti majì ËeötÌ exportè i do budoucna jeötï v znamnè rezervy. PodmÌnky exportu Na 71 % respondent vnìm podmìnky pro export z»r jako dobrè. Toto pozitivnì hodnocenì pokraëuje od vstupu do EU. A 66 % z tïch, kte Ì si myslì, ûe se podmìnky exportu v poslednìm roce zmïnily, se domnìv, ûe k lepöìmu. P es polovinu (58 %) dot zan ch exportèr p edpokl d, ûe se podmìnky exportu v p ÌötÌch 3 letech nezmïnì. Pokud si myslì, ûe se zmïnì, tak oëek vajì spìöe pozitivnì v voj. PosilujÌcÌ kurs koruny je nejëastïji (34 %) jmenovan m vlivem s oëek van m negativnìm dopadem na Ëesk export. VÏtöina exportèr (57 %) je o podp rn ch programech pro ËeskÈ exportèry dostateënï informov na. NejËastÏji respondenti uvedli CzechTrade (31 %), coû je vìce neû v minulè vlnï, kdy to bylo 24 %. Informace o tïchto programech ËerpajÌ hlavnï z internetu (74 % exportèr ), z ministerstev (37 % exportèr ) a z tisku (36 % exportèr ). Sebed vïra exportèr pramenì p edevöìm z cenovè dostupnosti Ëesk ch v robk. Cenov leënost BIOMAC Ing.»ern s.r.o. z UniËova, kter se zab v v robou a prodejem biopaliv. SpoleËnost BIOMAC Ing.»ern s.r.o. meziroënï zv öila export tèmï dvakr t a jejìm nejvïtöìm odbytiötïm je Rakousko. Celkov obrat 184 soutïûìcìch firem dos hl 51,6 miliardy KË a celkov export 24,1 miliardy KË. Kaûd z ËastnÌk pr mïrnï zrealizoval v voz za 130 miliûn KË s obratem 281 miliûnu KË. Export se na obratu firem podìlì tèmï 46,3 %. MeziroËnÌ n r st exportu dos hl za vöechny soutïûìcì tèmï 27 %. NejËastÏji soutïûìcì firmy vyv ûely produkty do tïchto zemì: NÏmecko, Slovensko, EU, Polsko, Rusko, Velk Brit nie. StejnÏ jako nad p edchozìmi roënìky, i nad tìm letoönìm p evzala z ötitu vl dnì agentura CzechTrade. ExportnÌ cena DHL je z roveú nejv znamnïjöì akcì ExportnÌho klubu CzechTrade, kter pro exportèry organizuje odbornè konference, semin e a doprovodnè akce. HodnotÌcÌm kritèriem exportèr p ihl öen ch do soutïûe je index poëìtan jako n sobek meziroënìho r stu exportu a podìlu exportu na obratu. V voz firem je posuzov n za obdobì od roku 2004 do roku P edsedou nez vislè poroty byl gener lnì editel»eskè agentury na podporu obchodu CzechTrade, Ing. Ivan Jukl. K v sledk m ekl: "Za velmi v znamnou povaûuji skuteënost, ûe pr zkum potvrdil stabilnì z jem Ëesk ch firem o export, coû d v znaën optimismus i do budoucna. OdpovÌdajÌ tomu i souëasnè dobrè v sledky zahraniënìho obchodu. Jako dalöì pozitivum vidìm to, ûe si firmy vïtöinou s dostateën m p edstihem uvïdomujì rizika spojen s exportem a v drtivè vïtöinï uû znajì prost edky, jak jim Ëelit." "R di bychom skrze ExportnÌ cenu DHL vyj d ili uzn nì vöem Ëesk m v voznìm firm m, kterè musejì o svè postavenì na trzìch EvropskÈ unie i mimo nì tvrdï bojovat se zahraniënì konkurencì. V sledky ExportnÌ ceny DHL i poëet p Ìhl öen ch do letoönìho roënìku svïdëì o tom, ûe jsou velmi spïönè," ekl Ing. Ji Ì Stojar, gener lnì editel DHL Express (CZ). "Ve ejnost by si mïla b t vïdoma, jak d leûitou roli hrajì malè a st ednì firmy v ekonomickèm rozvoji naöì spoleënosti, a ûe se v znamnï podìlejì na r stu exportu z»eskè republiky v poslednìch letech," dodal Ing. Ji Ì Stojar. Kontakt:»leny nez vislè poroty, kter hodnotila v sledky soutïûe, byli Ing. Ivan Jukl, gener lnì editel CzechTrade Ing. Ji Ì Stojar, gener lnì editel DHL Express v»eskè republice Ing. Jana äv bensk, editelka divize Financov nì obchodu, KomerËnÌ banka, a.s. Alena Seoud, editelka spoleënosti Dun & Bradstreet Ing. Erik Dianiö, partner spoleënosti ADWISE, s.r.o. Petr äim nek, öèfredaktor Hospod sk ch novin Hana Hikelov, vedoucì dom cì redakce»eskèho rozhlasu 1 Radioûurn l dostupnost dlouhodobï urëuje vnìm nì Ëesk ch v robk na zahraniënìch trzìch. K vlivu rozöì enì EU o Rumunsko a Bulharsko na Ëesk v voz majì exportè i z 33 % neutr lnì postoj. V 37 % p Ìpad se domnìvajì, ûe toto rozöì enì bude mìt pozitivnì vliv na Ëesk export a pouze 20 % respondent se domnìv, ûe bude mìt negativnì vliv. pokraëov nì na stranï 19 CzechTrade»esk agentura na podporu obchodu Dittrichova Praha 28 T: , F: info@czechtrade.cz Autor: Miloš Krmášek DalöÌ popt vky na servis CzechTrade ID N zev ZemÏ urëenì ZahraniËnÌ podnikatelsk subjekt, n zev Popis popt vky, Ëesk popis N jezdnì rampy NÏmecko (Germany) Rasouli Industrieprodukte Firma m z jem o 100 ks n jezdnìch ramp za trajler St ÌbrnÈ k Ìûky a biûuterie Gruzie (Georgia) "ERA" Ltd GruzÌnsk firma hled ËeskÈho v robce, m z jem o st ÌbrnÈ k Ìûky a biûuterii ve tvaru k Ìûe. Objem popt vky od kaûdè poloûky $ 1 000, tj. celkem $ Pumpy, armatury, komponenty, Velk Brit nie (United Kingdom) Pall Dodavatel potravin sk ch celk z nerezovè oceli m z jem o pumpy, sk ÌnÏ elektrickèho ovladaëe armatury a dalöì komponenty. D le m z jem o sk ÌnÏ elektrickèho ovladaëe (vìce neû 50 roënï) podle vlastnìch n kres, kterè by se instalovaly na mìstï zak zky k pump m, ventil m apod. 18

19 prosinec 2006 EXPORT CzechTrade otevírá kancelář ve Spojených arabských emirátech Česká agentura na podporu obchodu - CzechTrade - podpoří prostřednictvím nově otevírané kanceláře v Dubaji české exportéry při pronikání na vysoce perspektivní trh Spojených arabských emirátů (SAE). Vzájemná obchodní výměna ČR a SAE překročila v roce 2005 poprvé v historii objem 500 milionů USD. Velkou část celkového objemu exportu tvoří re-export; SAE jsou tak rovněž významnou vstupní branou do celého regionu Středního východu, Afriky a na indický subkontinent. I p es rostoucì objem exportu z»r je zatìm obrovsk potenci l trhu SAE Ëesk mi firmami pomïrnï m lo vyuûìv n.»esk export p edstavuje v p ev ûnè vïtöinï k iöù l, sklo, klenoty a komponenty pro v poëetnì techniku. Dob e zn my jsou zde ovöem i automobilovè znaëky äkoda a Tatra. P ÌmÈ zastoupenì m v souëasnè dobï podle informacì obchodnìho rady Ji Ìho Raka v SAE jeden ct Ëesk ch firem. Jak uvedla p i konferenci "»eskè dny v Dubaji" velvyslankynï»r VÏra Je bkov, obchodnï ekonomick sek ËeskÈ ambas dy a p edevöìm novè zastoupenì CzechTrade v SAE mohou b t velmi uûiteën m partnerem Ëesk ch firem p i pronik nì na mìstnì trh a p i vyhled v nì nov ch obchodnìch p ÌleûitostÌ. "DÌky spolupr ci s Ëesk m velvyslanectvìm a dubajskou obchodnì komorou se n m poda ilo umìstit novou kancel CzechTrade za v hodn ch podmìnek na velmi prestiûnì adresu SvÏtovÈho obchodnìho centra (WTC) v Dubaji. N ö z stupce tak bude v tïsnèm kontaktu s mìstnìmi firmami," ekl gener lnì editel CzechTrade Ivan Jukl. "Za velmi pozitivnì pro vz - jemnou v mïnu zkuöenostì povaûuji ale nap Ìklad i to, ûe naöe kancel sìdlì v budovï WTC v tïsnèm sousedstvì kancel e agentury FINPRO, coû je finsk obdoba CzechTrade," dodal Ivan Jukl. Kancel CzechTrade v Dubaji bude z Ìzena ofici lnï od 1. prosince a z stupcem agentury v SAE bude Ji Ì Zavadil, kter zn zdejöì prost edì ze svèho p edchozìho p sobenì v kancel i Podniku zahraniënìho obchodu KOVO v Abu Dhabi. StandardnÌ sluûby zaëne kancel CzechTrade v Dubaji poskytovat po vy ÌzenÌ vöech pot ebn ch registraënìch formalit zaë tkem p ÌötÌho roku. Obchodní výměna ČR a SAE: rok export import obrat (v milionech USD) ,4 25,0 244, ,5 56,7 305, ,4 22,0 383, ,2 22,2 518,4 CzechTrade m v souëasnè dobï 32 kancel - Ìch ve 29 zemìch. KromÏ kancel e v SAE otev e do konce letoönìho roku jeötï svoji druhou kancel v»ìnï, Indii a takè novou kancel ve Vietnamu. pokraëov nì ze strany 18 Myslíte si, že objem exportu vaší firmy v příštích třech měsících, ve srovnání s posledními třemi měsíci, vzroste, zůstane stejný nebo poklesne? z stane stejn 48 % vzroste 38 % poklesne 11 % nevì 3 % Která země, podle vašeho názoru, představuje největší exportní příležitost do budoucna? NÏmecko 24,7 Rusko 22 zemï EU bez NÏmecka a Slovenska 19,6 Slovensko»Ìna 8,2 7,3 SevernÌ Amerika jihov chodnì Asie 2,9 2,4 zemï b v. SovÏt. svazu bez Ëlen. zemì EU a Ruska BlÌzk a St ednì v chod 2,3 2,1 Afrika Indie Latinsk Amerika 1,2 1 0,8 v chodoevr. zemï bez Ëlensk ch zemì EU 0,4 Japonsko Austr lie a Oce nie ostatnì z padoevrop. zemï 0,4 0 1,8 nevì 8,1 % Odpovědi, které se vám možná budou hodit V pr bïhu listopadu se mohli uûivatelè port lu BusinessInfo.cz pt t ministra pro mìstnì rozvoj Petra GandaloviËe na souëasnost a budoucnost Ëerp nì prost edk z fond EvropskÈ unie v»r.»esk republika bude mìt v nadch zejìcìm obdobì ( ) z fond EU k dispozici prost edky ve v öi zhruba 100 miliard korun roënï. UûivatelÈ se tak mohli zajìmat nap Ìklad o cìle a priority»r pro Ëerp nì prost edk v obdobì , rozloûenì finanënìch zdroj, potenci l spïönèho Ëerp nì v jednotliv ch regionech Ëi moûnosti zapojenì soukromèho sektoru do spolufinancov - nì projekt. P in öìme uk zku z nejzajìmavïjöìch ot zek a odpovïdì: Uûivatel: Kdy m ûeme oëek vat vyps nì konkrètnìch v zev pro obdobì a kdy vypìöe MMR vlastnì programy na rok 2007 (zajìmajì mne p edevöìm moûnè revitalizace sìdliöù a dïtsk h iötï). OdpovÏÔ: JednotlivÈ programy se budou postupnï schvalovat v pr bïhu prvnìho pololetì KonkrÈtnÌ v zvy k p edloûenì û dostì se oëek vajì jiû v prvnìm ËtvrtletÌ roku Oblast bydlenì, vëetnï prav sìdliötnìho prostoru (nap. zeleú, parkov pravy, chodnìky, p edzahr dky, laviëky, zlepöenì ûivotnìho prost edì) a budov nì Ëi modernizace rekreaënìch ploch jako souë st sìdliöù budou eöeny v novèm programovacìm obdobì v r mci IntegrovanÈho operaënìho programu. pravy ve ejn ch prostranstvì Ëi poskytov nì z jmov ch a volnoëasov ch aktivit atp. ve mïstech a obcìch budou financov - ny prost ednictvìm region lnìch operaënìch program, kterè budou spadat pod jednotlivè kraje. Uûivatel: M ûe obëanskè sdruûenì û dat o dotace z EU resp. ze Struktur lnìch fond EU na rekonstrukci sportovnìho are lu? Pokud ano, kde najdeme podmìnky, za jak ch se do tohoto problèmu pustit a do jakè maxim lnì v öe? Je pravda, ûe se toto musì prvnì profinancovat a pak teprve p ijde tato dotace? Pokud by tento majetek (sportovnì are l) a tento projekt byl v majetku mïsta, je spïönost vy Ìdit tuto dotaci vïtöì? MÏsto pat Ì mezi turistickè a kulturnì centrum, je v CHKO. OdpovÏÔ: ObËansk sdruûenì mohou û dat o dotace z evropsk ch fond na Ëely, kterè souvisejì s jejich p edmïtem Ëinnosti. TakÈ vaöe obëanskè sdruûenì m ûe na opravu sportovnìho are - lu poû dat o evropskè penìze. Vzhledem k tomu, ûe v operaënìch programech na obdobì jsou jiû dotace tohoto typu naplnïny, podejte û dost v dalöìm programovacìm obdobì KoneËn podoba operaënìch program je nynì schvalov na vl dou a potè Evropskou komisì. V prvnìm ËtvrtletÌ roku 2007 jiû budou vyps ny prvnì v zvy k p edkl d nì û dostì. DoporuËuji proto pr bïûnï sledovat str nky kde tyto informace najdete. DalöÌm mìstem, kde m ûete zìskat bliûöì informace, je ostravskè Eurocentrum. V r mci sìtï Eurocenter p ipravujeme tzv. kontaktnì mìsta, kter budou poskytovat konzultace ohlednï Ëerp nì evropsk ch fond. V sou- ËasnÈ dobï usilujeme o to, aby Ë st projekt, nap. pr vï ty p edkl danè obëansk mi sdruûenìmi, bylo moûnè v budoucnu financovat pr bïûnï. K poslednì ot zce podot k m jen to, ûe nenì podstatnè, kdo û dost o dotaci z fond EU p edkl d, ale jak je kvalita p edloûenèho projektu a zda jsou cìle projektu v souladu s cìli danèho programu, v r mci kterèho je û dost p edkl d na. V neposlednì adï musì û dost splúovat form lnì poûadavky. Cel rozhovor naleznete na:

20 KOMORA AUDITORŮ ČR prosinec 2006 Auditoři pro vaši jistotu Zákon o auditorech dozná zásadních změn Aplikace nové 8. směrnice o statutárním auditu do českého práva bude znamenat největší změnu zákona o auditorech za jeho čtrnáctiletou historii. Dovolím si nastínit hlavní změny, které transponování směrnice do českého práva v následujících dvou letech přinese. Poskytov nì neauditorsk ch sluûeb auditovan m klient m Je z ejmè, ûe rozs hlè poskytov nì urëit ch druh sluûeb auditorem auditovanèmu klientovi m ûe vèst k ohroûenì nez vislosti auditora. Tv rci smïrnice vöak odolali pokuöenì omezit poskytov nì neauditorsk ch sluûeb auditovan m klient m v Ëtem zak zan ch sluûeb a dali jednoznaënou p ednost n roënïjöìmu, leë z sadovïjöìmu p Ìstupu na z kladï rizik, kterè urëitè neauditorskè sluûby vytv ejì, a moûnostì snìûenì tïchto rizik na p ijatelnou roveú. SmÏrnice poûaduje, aby auditor neprov dïl povinn audit, existuje-li jak koli p Ìm nebo nep Ìm vztah, vëetnï poskytov nì neauditorsk ch sluûeb mezi auditorem a jeho sìtì a auditovan m subjektem, na z kladï kterèho by nestrann, rozumn a informovan t etì osoba doöla k z vïru, ûe je nez vislost auditora ohroûena. SmÏrnice tedy povaûuje oëek van n zor nestrannè a rozumnï uvaûujìcì osoby za kritèrium p ijatelnosti sluûeb s tìm, ûe auditor se musì vyhnout situacìm a sluûb m, vedoucìm k tomu, ûe by pozdïji auditoval v sledky svè vlastnì pr ce nebo by Ëinil manaûersk rozhodnutì mìsto auditovanèho klienta. Harmonizace p Ìstupu k auditu na b zi Mezin rodnìch standard auditu SmÏrnice poûaduje, po schv lenì mezin rodnìch standard V borem pro regulaci auditu EU, aby vöechny povinnè audity v EvropskÈ unii byly prov dïny podle Mezin rodnìch standard auditu vyd van ch Radou pro mezin rodnì auditorskè a ovï ovacì standardy IAASB. Tyto standardy vedou ke sjednocenì prov dïnì vöech audit, harmonizaci oëek v nì uûivatel auditorsk ch zpr v a odstranïnì odliön ch standard v jednotliv ch Ëlensk ch zemìch EU. Pro ËeskÈ auditory tento p Ìstup odstraúuje nutnost dalöìch zmïn, neboù tyto mezin rodnì standardy jsou pro nï jiû od roku 2005 na z kladï rozhodnutì Rady Komory auditor z vaznè. Subjekty ve ejnèho z jmu, rotace auditor a povinnost zaloûit v bory pro audit P estoûe vöechny povinnè audity budou nad le probìhat podle jednotn ch mezin rodnìch auditorsk ch standard, budou v oblastech spr vy a ÌzenÌ spoleënostì a nez vislosti a objektivy auditor zavedena p ÌsnÏjöÌ pravidla pro tzv. subjekty ve ejnèho z jmu. Mezi tyto subjekty pat Ì vöechny kotovanè spoleënosti, banky a pojiöùovny, ËlenskÈ st ty vöak mohou tuto definici rozöì it. Lze p edpokl dat, ûe do tèto definice budou v»esku zahrnuty penzijnì fondy, investiënì spoleënosti a fondy, p ÌpadnÏ dalöì podniky s rozhodujìcìm vlivem na Ëeskou ekonomiku. Tyto subjekty budou povinny z Ìdit v bory pro audit, kterè p evezmou podstatnou Ë st komunikace spoleënosti s jejìm auditorem. SmÏrnice stanovì povinnost, aby nejmènï jeden Ëlen v boru pro audit mïl p imï enè zkuöenosti s ËetnictvÌm a s auditem. Pro auditory tïchto spoleënostì budou tèû platit p ÌsnÏjöÌ pravidla pro posuzov nì jejich nez vislosti, zejmèna v p ÌpadÏ poskytov nì neauditorsk ch sluûeb tomuto subjektu. Pro tyto subjekty - a pouze pro tyto subjekty - smïrnice poûaduje, aby klìëov auditorsk partner nebo partne i odpovïdnì za prov dïnì povinnèho auditu byli vyst Ìd ni nejpozdïji do sedmi let od jmenov nì. Zde je nutno upozornit, ûe smïrnice nepoûaduje tzv. rotaci auditorskè firmy, ale pouze odpovïdnèho auditora. Jsem p esvïdëen, ûe tento p Ìstup, omezujìcì rotaci na odpovïdnèho auditora a na subjekty ve ejnèho z jmu, je optim lnìm eöenìm tohoto dlouho diskutovanèho problèmu, kterè zajiöùuje dostateënou kontinuitu auditorskè Ëinnosti a tìm i stabilnì kvalitu auditu, sniûuje n klady na provedenì auditu a omezuje koncentraci auditorskè profese. Na druhè stranï tato regulace poskytuje v boru pro audit a valnè hromadï spoleënosti dostateënè moûnosti k v mïnï auditora v p ÌpadÏ, ûe pro ni existujì relevantnì d vody. Reforma odpovïdnosti auditora Kapit lovè zdroje auditorsk ch firem jsou v porovn nì s kapit lem auditovan ch spoleënostì nesrovnatelnï niûöì, a to i v p ÌpadÏ nejvïtöìch auditorsk ch spoleënostì, a v poslednìch letech doölo k v raznèmu omezenì rozsahu, v nïmû lze odpovïdnost auditor pojistit. Z tïchto d vod, s cìlem minimalizovat riziko z niku auditorsk ch firem v d sledku soudnìch spor byl p i projedn v nì smïrnice otev en problèm odpovïdnosti auditor a nutnosti jejìho omezenì. Zde je nutno zd raznit, ûe nejde o omezenì odpovïdnosti v p ÌpadÏ myslnèho zavrûenìhodnèho jedn nì auditora, ale pouze v nedbalostnìch p Ìpadech. Komise EU v sou- ËasnÈ dobï posuzuje studii, kterou pro tuto oblast sama nechala na z kladï poûadavku novè smïrnice zpracovat, a lze oëek vat, ûe na p elomu roku vyd urëit doporuëenì Ëlensk m zemìm v tèto oblasti. Diskutovan eöenì zahrnujì zavedenì explicitnìho principu, ûe auditor nese ökody pouze ve v öi, v nìû se podìlel na jejich vzniku (tzv. proporcion lnì odpovïdnost) a zavedenì strop pro v öi ökody, kterou je auditor povinen hradit, coû je eöenì pouûìvanè jiû adu let v NÏmecku a Rakousku. Ve ejn dohled nad auditem a auditory a kontrola kvality auditu Zcela nov m prvkem p i regulaci auditu je jednoznaën poûadavek novè smïrnice na zavedenì ve ejnèho dohledu nad auditem ve vöech st - tech EU. VÏtöina Ëlen org nu ve ejnèho dohledu musì b t nez visl na auditorskè profesi, z praktick ch d vod vöak smïrnice p ipouötì minoritnì Ëast auditor, a to zejmèna z toho d vodu, aby org n dohledu mïl p Ìm p Ìstup k praktick m zkuöenostem z auditorskè Ëinnosti. Vzhledem ke specifik m auditorskè Ëinnosti a relativnìmu st Ì (spìöe ml dì) auditorskè profese v»esku bude nalezenì odbornï zkuöen ch a d vïryhodn ch osobnostì do vedenì ve ejnèho dohledu jednìm z nejobtìûnïjöìch kol spojen ch s touto reformou auditu. Z formulace i kontextu smïrnice vypl v, ûe ve ejn m dohledem nenì mìnïn st tnì dozor, naopak smïrnice p edpokl d, ûe se do novï zaloûenèho org nu ve ejnèho dohledu zapojì z stupci odbornè ve ejnosti, a to p edevöìm z ad zainteresovan ch skupin, kterè vyuûìvajì ËetnÌ z vïrky a k nim se v ûìcì auditorskè zpr vy. Tento org n bude mìt koneënou odpovïdnost p edevöìm za zajiöùov nì kontroly kvality auditu, ale tèû za oblast vzdïl v nì auditor, efektivnosti sankënìch opat enì, p Ìstupu do profese i za tvorbu profesnìch standard, pokud nebudou vyuûìv ny standardy mezin rodnì. Je z ejmè, ûe tento p Ìstup zv öì d vïryhodnost a transparentnost auditorskè Ëinnosti, kter dosud podlèhala pouze stavovskè kontrole a seberegulaci. Transponov nì smïrnice do novèho z kona o auditorech SmÏrnice musì b t p evedena do ËeskÈho pr vnìho du do Ëervna roku Zd lo by se tedy, ûe je dosud dosti Ëasu. Opak je vöak pravdou. M -li k tomuto termìnu jiû fungovat ve ejn dohled a m -li nov z kon b t plnï Ëinn m, musì b t p i souëasn ch zkuöenostech s Ëesk m legislativnìm procesem plnï p ipraven v prvè polovinï roku P Ìprava z kona jiû nïkolik mïsìc probìh v r mci pracovnì sekce pro audit v r mci Komise MF pro rozvoj ËetnictvÌ a auditu. NejobtÌûnÏjöÌ ot zkou bude zcela jistï formov nì novèho org nu ve ejnèho dohledu, na jehoû Ëinnosti by se mïli podìlet regul to i, audito i i odborn ve ejnost. Je z ejmè, ûe pro zajiötïnì funkënìho ekonomickèho prost edì i trhu auditorsk ch sluûeb bude nutnè omezit regulaënì z sahy st tu na jasnï vymezenè, nutnè oblasti ve ejnèho z jmu, tak jak je smïrnice EU, na jejìû p ÌpravÏ se»esko jiû plnï podìlelo, formuluje. Nov z kon tak poskytuje p Ìleûitost pro zjednoduöenì st vajìcì pr vnì pravy a nahrazenì regulace v oblastech nevyûadovan ch smïrnicì nov mi poûadavky, se smïrnicì konformnìmi. V k rnè a sankënì oblasti bude nutnè vymezit lohu dozorëìch a k rn ch org n Komory ve vztahu k org n m ve ejnèho dohledu, kterè ponesou koneënou odpovïdnost za cel systèm zajiöùov nì kvality auditu. Ing. Petr K Ìû, reprezentant Komory auditor»r v EvropskÈ federaci ËetnÌch FEE Interní audit nabírá na síle Podle v sledk pr zkumu p ednì poradenskè spoleënosti Ernst & Young se v roce 2006 ve srovn nì s rokem minul m v raznï zlepöilo postavenì internìho auditu v»eskè republice. Na z kladï v zkumu lze dokonce tvrdit, ûe bylo dosaûeno bodu zlomu ve vìce neû desetiletè historii profese internìho auditu v»eskè republice. Byly totiû p ekon ny stereotypy ve vnìm nì role internìho auditu jako kontrolora a öpiëkov internì auditor je dnes v konnèmu manaûerovi blìûe, neû kdykoliv p edtìm. V sledky jsou zaloûeny na on-line dotaznìkovèm pr zkumu, ve kterèm na stejnè ot zky odpovìdali jak internì audito i, tak z stupci managementu firem. "Ve srovn nì s minul m rokem se uk zalo, ûe manaûe i majì o roli internìho auditu v raznï vìce informacì a majì na ni optimistiëtïjöì pohled neû samotnì audito i. V raznï se posunulo vnìm nì internìho auditora, kdy ho 73 % dotazovan ch manaûer hodnotì jako poradce nebo konzultanta," ekl Josef Severa, senior manager Ernst & Young. "Zv öily se zdroje poskytovanè spoleënostmi na internì audit, manaûe i jsou s tìm, co a jak internì audit dïl, spokojeni a v profesi auditora vidì smysluplnou karièru," dodal J. Severa. pokraëov nì na stranï 38 20