» st B. zemì EU: Trendy, p Ìleûitosti a v zvy

Transkript

1 » st B zemì EU: Trendy, p Ìleûitosti a v zvy

2 1 PodmÌnky a trendy zemnìho rozvoje v EvropskÈ unii 1.1 ZemÏpisn charakteristika EU Obr. 8: Geografick pozice EU - SpojenÈ st ty pol rnì kruh (231) Evropsk unie je t etìm nejbohatöìm hospod sk m regionem na svïtï (podle HDP na obyvatele) za Japonskem a Spojen mi st ty. LatinskoamerickÈ sdruûenì MER- COSUR 42 zaujìm vedoucì postavenì mezi hospod sk mi aliancemi rozvojovèho svïta (viz Tabulka 2). Z kladnì zemïpisnè faktory EvropskÈ unie relevantnì pro politiku zemnìho rozvoje nejsou srovnatelnè ani s USA, ani s Japonskem, ani s MER- COSURem. Na rozdìl od souvislè pevninskè masy USA a MERCOSURu a od ostrov tvo ÌcÌch Japonsko spoëìv fyzick charakteristika EvropskÈ unie v jejìm ÑpoloostrovnÌm tvaruì na z padnìm okraji euroasijskèho kontinentu (viz Obr. 8). ÿada jejìch Ëlensk ch st t jsou ostrovy nebo poloostrovy. Jestliûe celè SpojenÈ st ty majì necel ch km pob eûì, dosahuje dèlka pob eûì EvropskÈ unie p ibliûnï km (viz Obr. 9). (232) P es d leûitost blìzkosti Ëi vzd lenosti od mo e je vzhledem k p ÌrodnÌmu charakteru EvropskÈ unie jejìm typick m rysem p Ìstupnost tèmï vöech jejìch region po souöi. P ekon v nì hlavnìch p ÌrodnÌch p ek ûek se v poslednì dobï nesmìrnï zlepöilo v d sledku velkolep ch technick ch projekt, jak mi jsou tunel pod Kan lem a pevnè Obr. 9: DÈlka pob eûì EU USA Japonsko MERCOSUR km km km km spojenì Oresund. Realizace tïchto projekt v raznï zv öila zemnì soudrûnost v r mci EU. Mo e vöak p esto p edstavujì v znamnè p ek ûky u nïkter ch perifernìch oblastì EU, jako nap Ìklad u ÿecka, kterè je mo em oddïleno od It lie, svèho nejbliûöìho souseda-ëlena EU, a tìm i od ostatnìho zemì EvropskÈ unie (viz Mapa 7). (233) StejnÏ tak je t eba vïnovat zvl ötnì pozornost sedmi ultraperifernìm region m uveden m v Ël nku AmsterodamskÈ smlouvy 43. V d sledku svè zemïpisnè polohy jsou tïsnï spojeny s jin mi kontinenty a EvropskÈ unii tak umoûúujì navazovat spolupr ci s jejich sousednìmi zemïmi, nap Ìklad prost ednictvìm ostrova Martinique nebo FrancouzskÈ Guayany s dalöìmi latinskoamerick mi zemïmi. Je t eba podporovat vytv enì a upevúov nì st edisek hospod skèho, spoleëenskèho a kulturnìho rozvoje jak v r mci tïchto ultraperifernìch region a sousednìch zemì tak i v celèm jimi tvo enèm regionu. (234) Mo e, velkè eky a horskè h ebeny v souëasnè dobï jiû nep sobì jako fyzickè, hospod skè a kulturnì p ek ûky. NÏkterÈ z nich se dokonce staly atraktivnìmi obytn mi, obchodnìmi a turistick mi oblastmi, s protich dn mi cìli zemnìho rozvoje v d sledku odliön ch uûivatelsk ch z - Tabulka 2: StatistickÈ srovn nì EU / USA / Japonsko / MERCOSUR pramen EU-15 USA Japonsko MERCOSUR Obyvatelstvo (1000) (a) Plocha (1000 km2) (a) HDP celkem (mld. ecu -1996) (a) HDP na obyvatele (ecu ) (a) Dovoz na obyvatele (ecu) (a) V voz na obyvatele (ecu) (a) PozemnÌ hranice se zemïmi (b) mimo ekon. oblast v km (z toho se zemïmi St ednì a V chodnì Evropy) (5006) a) Statistisches Bundesamt, Wiesbaden: Statistisches Jahrbuch 1998 f r das Ausland 1998; SmÏnn kurz: (1 ECU = 1,27 USD) EUROSTAT 1996 (b) CIA - The World Fact Book, Washington 1997

3 Mapa 7: Fyzick mapa a vzd lenosti p ibliûnï 2200 km Azory (P) p ibliûnï 1800 km Madeira (P) p ibliûnï 1800 km Kan rskè ostrovy (E) p ibliûnï 1600 km p ibliûnï 4000 km p ibliûnï 2400 km p ibliûnï 3700 km Guadeloupe (F) Martinique (F) La RÈunion (F) p ibliûnï 9500 km p ibliûnï 3100 km p ibliûnï 7700 km Guayana (F) jm. dolì velk ch ek trpì mènï separaënìmi Ëinky ek neû vysokou hustotou z stavby a dopravy. P ibliûnï jedna t etina mïstskè populace EU (mïsta s vìce neû obyvateli) ûije v blìzkosti pob eûì (do vzd lenosti 20 km); pokud zahrneme i dolì patn cti nejvïtöìch evropsk ch ek, zv öì se tento podìl na vìce neû 50 % celkovèho poëtu obyvatel 44. Alpy (pokud jde o obyvatelnou oblast) zahrnujì jeden z nejhustïji obydlen ch region Evropy. ÿeky, jezera a hory jsou tvary, dod vajìcìmi identitu. Alpy, PodunajÌ, BaltskÈ a St edozemnì mo e jsou dobr mi p Ìklady oblastì, kde je zapot ebì integrovan p Ìstup k eöenì spoleën ch ot - zek, posìlenì spoleën ch aktiv a prohloubenì zemnì soudrûnosti. (235) V dob ch studenè v lky panovalo vöeobecnè p esvïdëenì, ûe Ñpoloostrovì Z padnì Evropy je vlastnï jak msi Ñostrovemì, zvl ötï z hlediska lidskèho vnìm nì. PolitickÈ rozdïlenì mezi V chodem a Z padem bylo mnohem vïtöì p ek ûkou neû Atlantick oce n pro Z pad. To se n hle zmïnilo v roce 1989, kdyû se otev el pohled na V chod, na druhou polovinu Evropy. (236) OdliönÈ klimatickè podmìnky v suboblastech EvropskÈ unie p estavujì p ÌrodnÌ hranice a tvo Ì dalöì d leûit faktor pro zemnì rozvoj v EvropÏ. Mimo dnï chladnè klima m ûe nap Ìklad zp sobit zv öenì n klad, takûe peri-

4 fernì oddïlenost od trh se navìc prohlubuje o dopravnì problèmy. ProblÈmy z sobov nì vodou zase p edstavujì p ek ûku pro region lnì rozvoj v nïkter ch Ë stech jiûnìch Ëlensk ch st t. (237) Rozmanitost kulturnìho dïdictvì v EvropÏ lze dnes povaûovat za neocenitelnou hodnotu a za z klad, na nïmû se Evropa st le vìce sbliûuje. Vedle z kladnìch zemïpisn ch faktor utv ely souëasnou zemnì strukturu EU v öirokè mì e r znè kulturnì, politickè a ekonomickè proudy. V r zn ch Ë stech Evropy se vytvo ily r znè jazykovè a kulturnì oblasti a r znè zp soby ûivota. ExistujÌ znaënè rozdìly v hustotï obyvatelstva, stupni urbanizace, rovni rozvoje a prosperity. To se projevuje ve velkèm mï Ìtku (nap Ìklad z pohledu centr lnìch a odlehl ch region ). V menöì mì e se to vöak projevuje v r mci jednotliv ch Ëlensk ch st t a mezi jednotliv mi regiony v r mci EU. (238) Trendy zemnìho rozvoje v EvropskÈ unii, kterè jsou pops ny v n sledujìcìm textu, nebudou samoz ejmï totoûnè pro kaûdou Ë st Evropy a zkuöenosti v nïkter ch oblastech budou odliönè, nebo dokonce p jdou proti vöeobecnèmu trendu. JednotlivÈ trendy jsou v tomto materi lu kr tce charakterizov ny z celoevropskèho hlediska a bude t eba je d le analyzovat. Obr. 10: DemografickÈ trendy Index, 1950 = 100 Pramen: Statistisches Jahrbuch 1998 f r das Ausland, Wiesbaden 1998 Obr. 11: VÏkov struktura v EU VÏk podle let a vìce SvÏt doucnu se patrnï stane jeho jedin m zdrojem. Region lnì rozdïlenì imigrace do EU je velice rozdìlnè. (242) JazykovÈ barièry a administrativnì p ek ûky p ispìvajì ke skuteënosti, ûe roveú migrace mezi Ëlensk mi st - ty EU je relativnï nìzk. PodstatnÏ vyööì, nicmènï z mezin rodnìho hlediska (nap Ìklad ve srovn nì s USA) st le jeötï EU (239) N sledujìcì kapitoly neobsahujì û dnè novè zemïpisnè anal zy. Vych zejì z Ëetn ch studiì a anal z, proveden ch od roku 1900 evropsk mi, n rodnìmi i jin mi institucemi, zvl ötï z tïch, kterè vypracovala Evropsk komise (Evropa , Evropa ) a jednotlivè p edsednickè zemï EU. 1.2 DemografickÈ trendy (240) Ve v voji obyvatelstva EvropskÈ unie budou v p ÌötÌch dvaceti aû t iceti letech p evl dat n sledujìcì t i trendy: ï bytek obyvatelstva; ï migraënì pohyby; ï zmïny ve vïkovè struktu e. (241) P irozen r st obyvatelstva v EvropskÈ unii byl po adu let velmi nìzk a vykazuje tendenci k bytku. Bez znaën ch zmïn v porodnosti v zemìch patn ctky se kolem roku m ûe zaëìt projevovat p echod od p Ìr stku obyvatelstva k jeho bytku (viz Obr. 10). Za tèto situace majì mezin rodnì a meziregion lnì migraënì pohyby st le vïtöì v znam pro populaënì v voj EvropskÈ unie a jejì suboblasti. MÌra p irozenèho r stu je v souëasnè dobï necel ch 0,1% (1995). K tomu vöak p istupuje Ëist imigrace do EvropskÈ unie, kter v poslednìch letech 48 dosahovala p ibliûnï 0,2% celkovèho poëtu obyvatel roënï.»ist imigrace tak p edstavuje dvï t etiny celkovèho r stu obyvatelstva a v bu- Muûi V % celkovèho poëtu obyvatel Pramen: Statistisches Bundesamt, Wiesbaden 1998 éeny

5 Mapa 8: Demografick v voj Demografick v voj NUTS 2 mènï neû - 3 % - 3 % aû mènï neû - 1 % - 1 % aû mènï neû 1 % 1 % aû mènï neû 3 % 3 % a vìce Pramen: Eurostat Azory (P) Madeira (P) Kan rskè ostrovy (E) Guadeloupe (F) Martinique (F) La RÈunion (F) Guayana (F) nìzkè, jsou migraënì pohyby mezi jednotliv mi regiony v r mci Ëlensk ch st t. (243) VÏtöina imigrant se usazuje v mïstsk ch oblastech, ËÌmû se posilujì st vajìcì urbanizaënì tendence. RovnÏû v r mci jednotliv ch Ëlensk ch st t majì lidè sklon p esouvat se z region s vysokou rovnì nezamïstnanosti do region s rovnì niûöì. U jednotliv ch Ëlensk ch st t se vöak projevujì rozdìly v rozsahu tèto tendence. ÿada vysoce urbanizovan ch region, zvl ötï v severoz padnì EvropÏ, bude mìt pravdïpodobnï v budoucnu vyööì populaënì r st, zatìmco regiony s nìzkou hustotou obyvatelstva, jako nap Ìklad na IberskÈm poloostrovï, ve Francii, v severov chodnìm NÏmecku a v rozs hl ch Ë stech seversk ch zemì, budou patrnï nad le obyvatelstvo ztr cet (viz Mapa 8). (244) P estoûe p istïhovalci jsou p ev ûnï mladì lidè, bude se pr mïrn vïk obyvatelstva EvropskÈ unie nad le zvyöovat (viz Obr. 11). zemnì pl nov nì bude ovlivnïno mïnìcìm se sloûenìm obyvatelstva, jeho preferencemi z hlediska bydliötï a charakteristikou bydlenì. Charakteristick m rysem budoucì spoleënosti EvropskÈ unie bude vyööì podìl staröìch lidì, kte Ì budou na rozdìl od d ÌvÏjöÌch generacì mobilnïjöì, z moûnïjöì a aktivnïjöì. DÏti a mladì lidè budou st le vìce poch zet z p istïhovaleck ch rodin a Ëasto se dostanou Ñmezi r znè kulturyì. StejnÏ jako v p ÌpadÏ velk ch rodin v typickè venkovskè spoleënosti upad i Ñpr mïrn rodinaì (rodiëe s dïtmi). St le charakteristiëtïjöì pro spoleënost v EU jsou osamocenï ûijìcì lidè, osamïlì rodiëe (Ëasto finanënï slabï zajiötïnì) a bezdïtnè p ry (lidè se dvïma p Ìjmy a tìm relativnï finanënï dob e zajiötïnì). OdliönÈ skupiny majì odliönè poûadavky na prostor; spole- ËenskÈ poûadavky na vyuûitì zemì se st vajì sloûitïjöìmi.

6 Mapa 9: N roky na struktur lnì fondy bez n roku CÌl 1: pln n rok CÌl 2: pln n rok CÌl 2: Ë steën n rok CÌl 5b: pln n rok CÌl 5b: Ë steën n rok CÌl 6: pln n rok CÌl 6: Ë steën n rok CÌle 5b a 6: Ë steën n rok CÌle 2 a 6: Ë steën n rok CÌle 2 a 5b: Ë steën n rok CÌle 2, 5b a 6: Ë steën n rok jinè zemï CÌl (π), CÌl , CÌl 5b , CÌl (π) Abruzzy majì n rok na pomoc podle CÌle 1 od 1. ledna do 31. prosince Pramen: European Commission GD XVI Mapa vyd na v prosinci 1998 Azory (P Madeira (P) Kan rskè ostrovy (E) Guadeloupe (F) Martinique (F) La RÈunion (F) Guayana (F) V d sledku nezamïstnanosti a krize soci lnìho st tu se zmenöujì moûnosti k uspokojov nì poûadavk jednotliv ch skupin. (245) To vede obecnï k tomu, ûe se r znè trendy zemnìho rozvoje navz jem p ekr vajì. SpoleËenskÈ zmïny vedou k menöìm dom cnostem, kterè zase vedou k vyööìm poûadavk m na byty, p estoûe se poëet obyvatel sniûuje. Projevuje se rovnïû trend k tïsnïjöìmu souûitì z finanënìch d vod v regionech s vysokou nezamïstnanostì a tam, kde je nìzk nabìdka dostupnèho ubytov nì - zvl ötï u mlad ch lidì. ZmÏny ve struktu e obyvatelstva zesilujì rovnïû trend smïrem k urbanizaci. Ve mïstech nach zejì osamïlì rodi- Ëe lepöì sluûby, dom cnosti s obïma vydïl vajìcìmi Ëleny nalèzajì vïtöì moûnosti zamïstn nì a osamocenï ûijìcì lidè tam majì lepöì moûnosti pro voln Ëas a kulturnì vyûitì. NovÈ poûadavky jsou plnï uspokojov ny, coû m dalekos hlè zemnì d sledky. St le vìce tak v EvropÏ vznikajì ÑmÏsta d chodc ì (stejnï jako tomu je jiû delöì dobu ve Spojen ch st tech) v regionech, kterè jsou p ÌrodnÏ zajìmavè a majì p ÌznivÈ klimatickè podmìnky. 1.3 Hospod skè trendy (246) DemografickÈ trendy p edstavujì rovnïû velkou v zvu pro rozvoj region lnì ekonomiky a tìm i pro evropskou konkurenceschopnost. P in öejì s sebou takè rozvojovè ot zky v souvislosti s trvale udrûiteln m rozvojem metropolitnìch region a budoucì ûivotaschopnostì venkovsk ch region. Omezen mobilita zvyöuje pot ebu region lnì politiky na podporu vytv enì pracovnìch p ÌleûitostÌ. To jsou d leûitè aspekty v voje ve smïru k vïtöì hospod skè a soci lnì integraci v EvropskÈ unii. (247) Trvale udrûiteln rozvoj vyûaduje politiku, kter rozvìjì konkurenceschopnost a napom h hospod skè a so-

7 ci lnì integraci. Regiony v EvropÏ pot ebujì konkurenceschopnè firmy pro vytv enì pracovnìch p ÌleûitostÌ, kterè jsou tolik pot ebnè pro aspirace lidì a pro tvorbu daúov ch p Ìjm (nezbytn ch pro ve ejnè sluûby). Tabulka 2 ukazuje, ûe EU vytv Ì nejvyööì hrub dom cì produkt na svïtï. V obchodnì bilanci (export/import) je Evropsk unie na druhèm mìstï za Japonskem. (248) Region lnì rozdìly v HDP na jednoho obyvatele p edstavujì v chozì bod pro evropskou region lnì politiku (viz Mapa 9). PeriodickÈ zpr vy 49 a Zpr va o soudrûnosti 50 vyd vanè Evropskou komisì ukazujì, ûe se hospod sk situace Ëlensk ch st t v poslednìch letech vyrovn v (zvl ötï dìky procesu doh nïnì rovnï v Irsku). NicmÈnÏ p es finanënì silì region lnì politiky EU doölo jen k velmi pomalèmu zmenöov nì rozdìl mezi regiony EU (vyj d eno v HDP na jednoho obyvatele). Hospod sk aktivita EU je soust edïna v st ednì oblasti: pïti helnìku tvo enèm Lond nem, Pa ÌûÌ, Mil nem, Mnichovem a Hamburkem. Tato plocha p edstavuje 20 % celkovè plochy Unie a obsahuje 40 % obëan EU produkujìcìch asi 50 % celkovèho HDP EvropskÈ unie 51. (249) Pro d kladnè zhodnocenì region lnì konkurenceschopnosti je vöak nutno vzìt v vahu i dalöì kritèria, jako nezamïstnanost, produktivitu, investice a obchodnì bilanci. V znam hrubèho dom cìho produktu jako ukazatele region lnìho rozdïlenì p Ìjm a daúov ch v nos je omezen. Zpr va o soudrûnosti se odvol v na skuteënost, ûe mnoho n rodnìch politick ch liniì ovlivúuje rozdïlenì p Ìjm, p edevöìm prost ednictvìm danì a podpor. To je takè d vod, proë se region lnì distribuce OsobnÌho pouûitelnèho p Ìjmu (Personal Disposable Income - PDI) znaënï liöì od rozdïlenì p Ìjm p ed zdanïnìm a podpor. Zpr va o soudrûnosti doch zì k z vïru, ûe region lnì rozdìly v PDI, vezmeme-li v vahu Ëinky daúov ch a ve ejn ch v dajov ch Mapa 10: NezamÏstnanost roveú nezamïstnanosti v roce 1997 NUTS 2 mènï neû 6 % 6 % aû mènï neû 10 % 10 % aû mènï neû 14 % 14 % a vìce Pramen: Eurostat Azory (P) Madeira (P) Kan rskè ostrovy (E) Guadeloupe (F) Martinique (F) La RÈunion (F) Guayana (F)

8 tok prost ednictvìm n rodnìch rozpoët, jsou o 20 aû 40 % niûöì neû rozdìly v HDP na obyvatele v Ëlensk ch st - tech 52. (250) NezamÏstnanost v EvropskÈ unii je nejvïtöì v zvou pro evropskou integraënì politiku. Po maximu rovnï nezamïstnanosti ve v öi 11,2 % v roce 1994 doölo do konce roku 1998 k poklesu pod 10 %. P esto to znamen, ûe 16,5 milionu lidì v EvropskÈ unii je bez zamïstn nì! Asi polovina vöech nezamïstnan ch, tj. asi 5 % pr ceschopnèho obyvatelstva, byla v roce 1997 bez pr ce dèle neû jeden rok (pro srovn nì: roveú dlouhodobè nezamïstnanosti ve Spojen ch st tech je niûöì neû 1 %). ExistujÌ velkè region lnì rozdìly. V roce 1997 se roveú nezamïstnanosti pohybovala od 2,5 % v Lucembursku do 32 % v Andalusii v jiûnìm äpanïlsku a 36,8 % ve francouzskèm z mo skèm departmentu RÈunion. VÏtöina region s nejniûöì nezamïstnanostì, s v jimkou Portugalska, se nach zì v centru EU (Lucembursko, jiûnì NÏmecko a severnì It lie). Regiony s velmi vysokou rovnì nezamïstnanosti (p es 20 %) se naproti tomu nach zejì na periferii, p edevöìm ve äpanïlsku, jiûnì It lii, v chodnìm NÏmecku a ve francouzsk ch z mo sk ch departmentech (viz Mapa 10). roveú nezamïstnanosti ûen dosahuje 12,5 %; to je o t i procentnì body vìce neû u muû. V EvropskÈ unii je bez zamïstn nì vìce neû 20 % mlad ch lidì ve vïku do 25 let 53. (251) VelkÈ pr myslovè podniky tvo ily Ëasto z klad prosperity Ëetn ch mïst a soumïstì v EU. AËkoli vedenì mnoha velk ch firem m svè sìdlo nad le ve velk ch mïstech, v roba se uskuteëúuje st le vìce i v jin ch lokalit ch. ProspÏch z toho budou mìt regiony ve venkovsk ch oblastech. VelkÈ firmy budou nad le d leûitè, ale nelze na nï do budoucna spolèhat p i vytv enì nov ch pracovnìch p ÌleûitostÌ ve vïtöìm mï Ìtku, zvl ötï ne v mìstï jejich sìdel. P esuny od v roby ke sluûb m a struktur lnì zmïny uvnit firem (nap Ìklad rostoucì p esun ÌdÌcÌch funkcì na nez - vislè subdodavatele) vöak povedou ke z izov nì nov ch firem. (252) Hospod stvì a zamïstnanost v EU jsou zaloûeny na mal ch a st ednìch podnicìch (SME), aëkoli se tyto podniky sv m charakterem velice liöì (viz Obr. 12). Ze 160 milion pracujìcìch je 101 milion zamïstn no v celkovèm poëtu 16 milion firem (mimo zemïdïlstvì). 23 % zamïstnanc v EvropskÈ unii je zamïstn no ve velmi mal ch podnicìch (1-10 zamïstnanc ), zatìmco tento podìl ve Spojen ch st tech ËinÌ 12 % a v Japonsku pouh ch 7 %. Velmi malè podniky p evl dajì v jiûnì EvropÏ (v pr mïru 1,8 zamïstnanc v ÿecku a 4,7 ve äpanïlsku). V sledky v zkumu ukazujì, ûe zatìmco tempo vytv enì nov ch firem v USA je vyööì neû v EU, pravdïpodobnost p eûitì nov ch firem je vïtöì v EU 54. (253) D leûit mi p edpoklady hospod skèho rozvoje jsou flexibilita a inovace. MalÈ a st ednì podniky majì v tomto smïru ËetnÈ v hody. Vzhledem k blìzk m kontakt m p i rozhodovacìch procesech jsou Ëasto blìûe k z kaznìk m a jsou schopny rychleji a pruûnï reagovat na jejich pot eby. Pokud jde o umìstïnì, jsou vöak SME zpravidla mènï flexibilnì. Jakmile se etablujì v urëitè oblasti, st vajì se na tèto oblasti silnï z visl mi. ExistujÌ v znamnè osobnì faktory, kterè udrûujì malou firmu v danèm regionu, v nïmû bydlì jejì vedoucì pracovnìci i zamïstnanci. NÏkterÈ firmy jsou rovnïû sv m umìstïnìm a fungov - nìm v z ny na jednoho velkèho z kaznìka nebo sektor pr myslu. KromÏ toho nem mnoho SME nezbytnè odbornìky ani finanënì prost edky pot ebnè pro zjiötïnì, zda p emìstïnì (a pokud ano, do kterè novè oblasti) bude rentabilnì. Obr. 12: V znam SME v r mci EU ZamÏstnanost SME 66% Obrat (bez prim rnìho sektoru) SME 65% PodÌly SME - mal ch a st ednìch podnik (mènï neû 250 zamïstnanc ) Pramen: Eurostat (254) Asi 60 % hodnoty veökerèho exportu Ëlensk ch zemì se realizuje uvnit EU, p ev ûnï mezi sousednìmi zemïmi 55 (viz Obr. 13). DÌky SpoleËnÈmu trhu se obchod v r mci EU rozvìjel rychleji neû jin ch regionech svïta. NavÌc zde existuje znaën potenci l r stu obchodu se St ednì a V chodnì Evropou. NemÈnÏ d leûitè, zvl ötï u jiûnìch Ëlensk ch st - t, je vèst v patrnosti ud losti a v voj na St ednìch V chodï a v SevernÌ Africe, coû by mohlo mìt v znamnè d sledky na umìstïnì v robnìch aktivit a na strukturu dopravy. (255) Podstatn podìl na obchodu majì vnitropodnikovè toky zp sobenè trendy smïrem ke specializaci, hospod sk m propojenìm mezi firmami, zemïpisn m rozloûenìm pracovnìch sil a rozs hlejöìmi trhy. zce spojenè se vz - jemn mi obchodnìmi vztahy jsou p ÌmÈ investice firem (nïkdy doplúkovè, jindy substituënì). P ÌmÈ zahraniënì investice v EU se v letech 1985 aû 1995 zv öily z necel ch 50 miliard ECU na vìce neû 350 miliard ECU. Perspektivy rozvoje evropsk ch region jsou zce spojeny s jejich schopnostì nabìzet konkurenceschopnè produkty na svïtov ch trzìch a p il kat k sobï p ÌmÈ zahraniënì investice. V poslednì dobï mïly prospïch z p Ìm ch zahraniënìch investic p edevöìm Irsko a Skotsko (investice hlavnï ze SevernÌ Ameriky a Jihov chodnì Asie). (256) Evropsk mïnov unie povede k dalöì intenzifikaci dom cìho obchodu EU a k dalöì specializaci v r mci Unie. To zv öì konkurenceschopnost EvropskÈ unie na svïtovèm

9 Obr. 13: Obchod 1996 Export vnï EU vnï EU Import 62,9% v r mci EU 63,6% v r mci EU Pramen: Eurostat Yearbook 97 trhu ve prospïch vöech Ëlensk ch st t. Bude vöak rovnïû znamenat riziko zv öenè marginalizace tïch region, kterè budou öpatnï p ipraveny na zv öenou konkurenci. (257) NovÈ informaënì a komunikaënì technologie budou mìt rovnïû velk v znam pro zemnì rozvoj. Jejich zemnì Ëinky jsou vöak nevyjasnïnè a v sledky v zkumu nejsou dosud dostateënè pro spolehliv odhad tïchto Ëink. Na jednè stranï mohou tyto novè formy technologie intenzifikovat mïstskou koncentraci, zatìmco na druhè stranï p in öejì rovnïû p Ìleûitosti pro rozvoj odlehlejöìch oblastì Unie. K poslednï zmìnïnèmu vöak nebude doch zet Ñautomatickyì. Je totiû nutno vytv et strategie region lnì politiky k odhalenì potencion lu nov ch informaënìch a komunikaënìch technologiì vyuûiteln ch v odlehl ch regionech. (258) Hospod skè trendy vedly v minulosti vïtöinou k celkovèmu prohloubenì region lnìch rozdìl v rozvoji. Je nutno nad le tyto trendy sledovat a reagovat na nï pouûitìm aktivnì politiky zemnìho rozvoje. Konkurenceschopnost evropsk ch region se musì zv öit tìm, ûe region m bude umoûnïno vyuûìt svèho dlouhodobèho potenci lu pro trvale udrûiteln rozvoj. Politika zamï en na vytvo enì diverzifikovanè hospod skè struktury v regionech p edstavuje dobr z klad pro vyv ûenè rozloûenì pracovnìch p ÌleûitostÌ a m ûe proto mìt velk vliv na charakter osìdlenì a na migraënì pohyby. 1.4 EkologickÈ trendy (259) T etì hlavnì skupina trend v oblasti budoucìho zemnìho rozvoje v EvropskÈ unii se t k ûivotnìho prost edì. Obez etnè vyuûìv nì p ÌrodnÌch zdroj a ochrana ûivotnìho prost edì (ovzduöì, vody a p dy) p ed ökodliv mi l tkami jsou v znamnè cìle, kterè lze dos hnout pouze p i mezin - rodnì a celosvïtovè spolupr ci. Pomoci zde m ûe modernì a Ëinn forma zemnìho rozvoje, kter bude p ihlìûet k vyuûìv nì zdroj. (260) AËkoli v tomto stoletì doölo v EvropÏ k z niku relativnï malèho poëtu druh flory a fauny, je biologick rozmanitost EU ohroûena sniûujìcìm se poëtem druh a ztr tou ûivotnìch podmìnek. Rozvoj mïst, tendence zvyöov nì produktivity zemïdïlstvì, zalesúov nì, neomezen turistika (nap Ìklad v pob eûnìch oblastech a na ostrovech, zvl ötï v letnìch mïsìcìch), ökodlivè infrastrukturnì projekty - to vöe p ispïlo ke ztr tï p irozenèho prost edì v d sledku ni- ËenÌ, zmïn a fragmentace ekosystèm. Tak nap Ìklad zmizelo 75 % dunov ch systèm v jiûnì EvropÏ (od GibraltarskÈ ûiny aû po SicÌlii). RovnÏû v stì Loiry, kde se nach zela öirok ök la p irozenèho prost edì, doölo k bytku p ÌrodnÌch b eh ze 300 km na zaë tku stoletì na souëasn ch 30 km. 56 (261) V raznè rysy EvropskÈ unie tvo Ì bohatstvì a rozmanitost krajiny. Krajina m hodnotu z hlediska trvale udrûitelnèho vyuûìv nì p ÌrodnÌch zdroj - jako nedotëenè p ÌrodnÌ prost edì, jako voln prostor anebo jako zdroj kr - sy a kulturnìch prvk. Krajina p in öì rovnïû hospod sk prospïch, nap Ìklad jako z klad pro turistick pr mysl v pob eûnìch oblastech a v Alp ch. Kvalita krajiny se dostala pod tlak ze strany rozvoje mïst, turistiky, rekreace, d lnìho pr myslu a mïnìcìch se zp sob zemïdïlskèho a lesnìho hospod stvì, kterè vedly k nahrazenì p ÌrodnÌ rozmanitosti. (262) V nïkter ch st edomo sk ch regionech, jako nap Ìklad na Sardinii, vedl intenzìvnì chov ovcì k naruöenì struktury p dy a tìm i kvality krajiny, kterè vedlo ke vzniku urëitèho stupnï pouötï. St le vìce se vöak uzn v v znam zachov nì krajiny pro zastavenì bytku biologickè rozmanitosti a kulturnì identity. To jde za r mec uûöìho cìle ochrany druh nebo lokalit. Nap Ìklad Sardinie, Tosk nsko, Languedoc-Roussillon, Andalusie a Katal nsko pat Ì k region m, kterè spoleënï uplatúujì politiku zachov nì a ÌzenÌ st edomo sk ch krajin. Rada Evropy zah jila adu iniciativ v souvislosti s ochranou krajiny. (263) TÈmÏ 22 miliard tun kysliënìku uhliëitèho (CO 2 ) se kaûd m rokem uvolúuje na celèm svïtï v d sledku spalov nì fosilnìch paliv (nafty, uhlì a plynu) 57. KysliËnÌk uhliëit b v povaûov n za hlavnì p ÌËinu sklenìkovèho efektu, kter by mohl dlouhodobï vèst ke zv öenì hladiny mo Ì a navìc k dalöìm p ÌrodnÌm katastrof m (nap Ìklad z plav m a suchu). Evropsk unie se podìlì p ibliûnï 15 % na celosvïtov ch emisìch CO 2 ; dalöì v znamnè hospod skè regiony produkujì vìce neû 20 % (USA 24 %, Japonsko 5 % a MERCOSUR 2 %) 58. Hospod sky silnè n rody (jak v r mci celosvïtovèm tak i v r mci EU) jsou hlavnìmi zdroji emisì jak z absolutnìho hlediska tak i v p epoëtu na jednoho obyvatele. Ot zkou snìûenì emisì CO 2 je nutno se celosvïtovï zab vat. P edevöìm pr myslovè regiony jsou vyz v - ny, aby p ispïly k celosvïtovèmu snìûenì ÑsklenÌkov ch plyn ì. V KyÛtskÈm protokolu z prosince 1997 byly poprvè dohodnuty kvantitativnï definovanè a povinnè z vazky na snìûenì nejd leûitïjöìch sklenìkov ch plyn. Evropsk unie se tak zav zala do obdobì snìûit svè emise o 8 % (ve srovn nì s rokem 1990).

10 (264) EvropskÈ regiony produkujì 25 % glob lnìch atmosfèrick ch emisì kysliënìku si iëitèho a oxid dusìku. Emise Ëpavku v zemïdïlstvì st le jeötï p esahujì kritickou roveú na 60 % evropskèho zemì 59. Emise kysliënìku si i- ËitÈho jsou z vïtöì Ë sti d sledkem spalov nì nafty a uhlì v elektr rn ch, pr myslu a dom cnostech. Oxidy dusìku vznikajì p i spalovacìch procesech, p iëemû nejd leûitïjöì zdroje jsou v dopravï, v robï energie a vyt pïnì dom cnostì. VÏtöina Ëpavku v atmosfè e je d sledkem hnojenì chlèvskou mrvou. (265) Ëinky okyselenì z visì na rozsahu usazov nì a na vlastnì citlivosti p dy a vody. Mohou se projevit i na velkou vzd lenost od svèho zdroje. Evropsk a n rodnì legislativa, zdokonalenè technologie spalov nì a zlepöenè metody v zemïdïlstvì vedly ke snìûenì kysel ch n nos, ale ve vïtöì Ë sti evropskèho kontinentu se p edpokl d, ûe roveú usazov nì bude nad le p esahovat kritickou z tïû, coû povede k dlouhodobèmu ohroûenì ekosystèm. (266) Spot eba vody v dom cnostech, zemïdïlstvì a pr myslu se v poslednìch nïkolika letech podstatnï zv öila jak v EvropskÈ unii tak i v EvropÏ (viz Obr. 14). V z vislosti na stupni industrializace, na klimatu a na zemïdïlskèm zavlaûov nì se rozsah a charakter spot eby vody velice liöì. Ke zv öenì spot eby doch zì p edevöìm v zemïdïlstvì, zatìmco spot eba v dom cnostech z st v celkovï konstantnì, nebo se zvyöuje jen mìrnï. V nïkter ch Ëlensk ch st tech dokonce kles. (267) Zvl ötnì v znam m dod vka a kvalita pitnè vody. Zvl ötï v jiûnì EvropÏ, kde se vodnì zdroje jiû vyuûìvajì velmi intenzìvnï a nedostatek vody je Ëast m problèmem, zp sobuje systèm dod vky vody problèmy. V mnoha regionech doch zì k vyëerp nì z sob podzemnì vody. Jelikoû dvï t etiny obyvatel EvropskÈ unie dost vajì pitnou vodu pr vï ze z sob podzemnì vody, m tato skuteënost d sledky, kterè je t eba br t v ûnï. NavÌc doch zì k nebezpeëì zasolenì podzemnì vody, zvl ötï v nïkter ch pob eûnìch oblastech St edozemnìho mo e a na z padï IberskÈho poloostrova, s v ûn mi d sledky pro zemïdïlstvì. V mnoha regionech EU p edstavujì niky z ve ejn ch rozvodn ch systèm velk problèm. V nïkter ch oblastech se tyto ztr ty odhadujì aû na 50 % 60. V souëasnè dobï se projedn v n vrh smïrnice EvropskÈ komise, jejìmû cìlem je mimo jinè integrovanè spravov nì povodì. (268) RovnÏû stupeú zneëiötïnì vody zavd v p ÌËinu ke znepokojenì (podzemnì voda, povrchov voda, mo sk voda). LegislativnÌ a akënì programy zpracov nì dom cìho a pr myslovèho odpadu pomohly zlepöit kvalitu povrchovè vody, avöak velk mnoûstvì zneëiöùujìcìch l tek poch - zejìcìch ze zemïdïlstvì a pr myslu nad le ohroûujì kvalitu Obr. 14: RoËnÌ spot eba vody v EvropÏ v km 3 rok Pramen: Dobris Report 1996 vody. ZatÌmco organickè odpadovè materi ly jsou nynì ve St ednì a Z padnì EvropÏ v öirokè mì e pod kontrolou, p ispìvajì ûiviny z odpadnìch vod a ze zemïdïlstvì k öirokè eutrofikaci ek a jezer. Pesticidy nad le zneëiöùujì povrchovou i podzemnì vodu, sniûujì biologickou rozmanitost a pronikajì i do potravinovèho etïzce. ZneËiötÏnÌ podzemnì vody bude dlouhodob m problèmem, neboù p irozen regenerace tohoto zdroje probìh mimo dnï pomalu. (269) VyuûitÌ p dy pro rozvoj mïst a dopravy v EU nad le poökozuje ûivotnì prost edì, nap Ìklad bytkem vysoce kvalitnì ornè p dy, niëenìm biotop a fragmentacì ekosystèm. V nïkter ch regionech doch zì ke zv öen m zemnìm konflikt m mezi novou bytovou v stavbu, komerënì v stavbou, zemïdïlsk m vyuûitìm a ochranou voln ch ploch. Na druhè stranï existuje v EvropÏ na 2000 km 2 devastovan ch pr myslov ch lokalit, kterè jsou vöak nerovnomïrnï rozloûenè. N klady na rekultivaci se odhadujì na 100 miliard ECU 61. Jedn se o obrovsk potenci l ploch pro bytovou v stavbu, kterè nevyûadujì dalöì urbanistickè rozöi ov nì ve sp dov ch oblastech velk ch mïst. (270) Specifickou formu vyuûitì zemì, kter p edstavuje zvl ötnì v zvu pro strategie zemnìho rozvoje mïst a metropolitnìch oblastì i venkovsk ch region, p edstavujì plochy pro ukl d nì odpad. P es uplatúov nì bezodpadov ch strategiì se celkov objem odpad v EvropskÈ unii zv öil. Pokud jde o mnoûstvì, nejvïtöìmi zdroji odpadu jsou zemïdïlstvì, pr mysl, dom cnosti a d lnì pr mysl. PodstatnÏ se zv öil podìl nebezpeën ch odpad. (271) V adï Ëlensk ch st t se podnikajì kroky k zavedenì integrovanèho hospoda enì s odpady a k oddïlenèmu sbïru odpad a recyklaci. Recyklace odpad v EvropskÈ unii vöak st le jeötï probìh v p Ìliö malèm mï Ìtku. (272) P es modernì technickè zp soby a n roënïjöì p edpisy vede likvidace odpad nad le k vypouötïnì zneëiöùujìcìch l tek do p dy a podzemnì vody (nap Ìklad na ploch ch pro ukl d nì odpad ), produkuje CO 2, metan a toxickè plyny a vede k emisìm dioxin, kyseliny chlorovodìkovè a rtuti (nap Ìklad p i spalov nì odpad ).

11 (273) ModernÌ metody hospoda enì s odpady, vylouëenì odpad a jejich likvidace p edstavujì rovnïû souë st politiky trvale udrûitelnèho zemnìho rozvoje. To p edpokl d eöenì problèm odpadu v jejich vlastnìm region lnìm kontextu a vylouëenì p epravy odpad na delöì vzd lenosti (zvl ötï p epravy toxickèho a nukle rnìho odpadu). (274) DalöÌm v ûn m problèmem jsou p ÌrodnÌ katastrofy, kterè nejen n hle mïnì krajinu v d sledku lesnìch poû r, zemït esenì Ëi bou Ì a podstatnï zvyöujì zneëiötïnì p dy, ale mohou mìt v nïkter ch p Ìpadech i katastrof lnì ekologickè d sledky. 2 Ot zky zemnìho rozvoje evropskèho v znamu 2.1 Tendence ke zmïnï v evropskèm urb nnìm systèmu (275) Charakteristick m rysem EvropskÈ unie je vysok stupeú urbanizace a silnè regiony. NicmÈnÏ pouze asi t etina obyvatelstva ûije ve velk ch metropolìch. Na rozdìl od jin ch kontinent jsou sìdelnì struktury v EvropskÈ unii charakterizov ny venkovsk mi oblastmi, kterè jsou relativnï hustï osìdleny. Asi jedna t etina obyvatelstva ûije v mal ch a st ednìch mïstech mimo velkè aglomerace. Decentralizovan historie Evropy, charakterizovan nez visl mi n rodnìmi st ty, z nichû mnohè vznikly relativnï pozdï z menöìch region lnìch st t, napomohla vzniku silnèho polycentrickèho urb nnìho systèmu. Vznikla sloûit sìù velk ch, st ednìch a menöìch mïst, kter ve velk ch Ë stech Evropy tvo Ì z klad pro urbanizovanè zemnì struktury, a to i v zemïdïlsk ch oblastech. TechnologickÈ, politickè, soci lnì a ekonomickè zmïny majì sv j dopad na urb nnì systèm, na jeho funkce a na zemnì kontext Vznik mïstsk ch sìtì (276) Tyto zmïny p edstavujì velkou v zvu pro mïstsk a zemnì rozvoj. Urb nnì systèm a sìdelnì struktura EU se ve st ednïdobè perspektivï pravdïpodobnï z sadnï nezmïnì. Glob lnì mïsta, jako Lond n a Pa Ìû, a metropolitnì oblasti, jako Por Ì a Randstad, si nad le podrûì svè v raznè postavenì. NovÈ funkce a sìtï vöak v budoucnu mohou mìt velk dopad na rozvoj jednotliv ch mïst a region. MÏsta st le vìce spolupracujì a sdruûujì svè zdroje, nap Ìklad rozvìjenìm doplúkov ch funkcì nebo sdìlenìm za ÌzenÌ a sluûeb. Takov to spolupr ce m ûe b t v hodn pro region lnì rozvoj, neboù zlepöuje rozsah nabìzen ch sluûeb a ekonomickè podmìnky regionu, a tìm zvyöuje jeho konkurenceschopnost. (277) Spolupr ce mezi mïsty a regiony se ve st le vïtöì mì e uskuteëúuje i nap ÌË hranic. Spolupr ce vöak p edpokl d, ûe partne i budou mìt stejn pr va a podobnè rozsahy pravomoci. OdliönÈ politickè a administrativnì systèmy proto mohou p estavovat p ek ûku pro p eshraniënì spo- lupr ci. NicmÈnÏ takovè iniciativy, jako Saar-Lor-Lux (Saarbrucken, Mety, Lucemburk) a Tornio-Haparanda na finskoövèdskè hranici, ukazujì, ûe p eshraniënì spolupr ce je moûn a m ûe b t spïön. (278) DalöÌ faktor, kter na jednè stranï vyûaduje, ale na druhè stranï takè ztïûuje spolupr ci mezi mïsty a dosaûenì synergick ch Ëink, spoëìv ve velk ch vzd lenostech v Ìdce obydlen ch oblastech. ävèdsko m nap Ìklad pozitivnì zkuöenosti se spojenìm st ednìch mïst pomocì vysokorychlostnìch vlak, coû umoûúuje soust edit jejich hospod sk potenci l i kapacitu v oblasti odbornè p Ìpravy ZmÏny v hospod sk ch moûnostech mïst (279) SoutÏû mezi mïsty a regiony o investice se zvyöuje a pro nïkterè z nich je udrûenì resp. dosaûenì konkurenceschopnosti z sadnìm a v znamn m kolem. ÿada mïst bude muset rozvìjet nov hospod sk potenci l. Star pr myslov mïsta a regiony musejì nad le pokraëovat v procesu hospod skè modernizace. MÏsta a regiony, kterè jsou p Ìliö z vislè na jedinèm hospod skèm sektoru, jako je ve ejn spr va, turistick ruch nebo p ÌstavnÌ funkce, se musejì snaûit o rozöì enì svè hospod skè z kladny. Pro nïkter mïsta ve venkovsk ch nebo perifernìch regionech bude obtìûnè zajistit a rozvìjet svoji hospod skou z kladnu. NicmÈnÏ i v perifernìch oblastech se urëitï najdou mïsta, kter jsou dostateënï siln a atraktivnì na to, aby k sobï i do okolnì oblasti p il kala investice. Zvl ötï mïsta, kter plnì urëitè funkce vstupnì br ny, mohou velmi efektivnï vyuûìt svè perifernì polohy. (280) MÏsta a regiony, kterè dovedou vyuûìt sv ch nov ch hospod sk ch p ÌleûitostÌ a novèho hospod skèho potenci lu, tak neëinì na kor ostatnìch, ale mohou naopak posìlit glob lnì konkurenënì postavenì EvropskÈ unie ve svïtï. V tomto smyslu je soutïû velmi pozitivnì. D leûitè vöak je, aby soutïû mezi mïsty, regiony a Ëlensk mi st ty byla soci lnï ohledupln a ekologicky zodpovïdn. SoutÏûenÌ za kaûdou cenu, s pouûitìm Ñvöech dostupn ch pro-