METODIKA ZAKLÁDÁNÍ REGIONÁLNÍCH OBSERVATOŘÍ TRHU PRÁCE. Historie, stav a rámec aktivit

Transkript

1 METODIKA ZAKLÁDÁNÍ REGIONÁLNÍCH OBSERVATOŘÍ TRHU PRÁCE Historie, stav a rámec aktivit 2015

2 Obsah 1. Úvod a účel dokumentu Regionální observatoře trhu práce proč by měly vzniknout a čím by měly být Zdůvodnění potřebnosti ROTP Koncept ROTP Zahraniční zkušenosti European Network on Regional Labour Market Monitoring Vybrané příklady zahraničních regionálních observatoří trhu práce Stručná historie pokusů pro založení ROTP v ČR a současný stav Základní popis snah o regionální přístup k analýzám trhu práce Poskytovatelé informačních výstupů na národní úrovni Poskytovatelé informačních výstupů na regionální úrovni Aktuální vývoj koncepčních projektů prognózování trhu práce na národní úrovni Aktuální vývoj koncepčních projektů prognózování trhu práce na regionální úrovni Problematika vstupních dat Podpora vzniku ROTP Výstupy a aktivity ROTP, cílové skupiny a návrh dalšího postupu Shrnutí potřeb podporujících vznik ROTP Jak by mohly v první fázi vypadat hlavní výstupy ROTP Hlavní (regionální) uživatelé výstupů ROTP Co je klíčové udělat pro realizaci ROTP v krajích Kontakt na zpracovatele: RPIC-ViP, s.r.o. Výstavní Ostrava Ing. Marek Gavenda tel gavenda@rpic-vip.cz 2

3 1. Úvod a účel dokumentu Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu Mezinárodní výměna zkušeností a příkladů dobré praxe při rozvoji místních partnerství na podporu zaměstnanosti (reg. č. projektu CZ.1.04/5.1.01/ ), coby výstup jedné z dílčích aktivit výše uvedeného projektu. Účelem dokumentu je: představit koncept Regionálních observatoří trhu práce (ROTP) jako jednoho z důležitých nástrojů pro prognózování trhu práce, plánování intervencí v oblasti přípravy lidských zdrojů a poskytování relevantních informací (dat, analýz atd.) v oblasti regionálních trhů práce, zaměstnanosti a počtu a kvality lidských zdrojů definovat cílové skupiny uživatelů a jejich požadavků na výstup ROTP popsat klíčová slabá místa pro realizaci a provoz ROTP definovat rámec činností a výstupů ROTP V rámci výše zmíněného projektu byl hlavní důraz kladen na přípravu Teritoriálních paktů zaměstnanosti v jednotlivých krajích ČR (bližší informace viz Moravskoslezský pakt zaměstnanosti Oblast Analýz a prognóz trhu práce jsou jedním z klíčových aktivit těchto Teritoriálních paktů zaměstnanosti viz např. Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky (ke stažení zde MS-Paktu-zamestnanosti-na-roky pdf). Právě pro tuto oblast je definována potřeba vzniku ROTP. Zpracovatelé tohoto dokumentu považují jeho čtenářům za velmi důležité sdělit, že níže uvedené kapitoly nejsou teoretickou konstrukcí založenou na jistě dobře míněných záměrech ( bylo by vhodné, aby ), ale je založen na důkladném seznámení se s realitou a existujících souvisejících aktivitách v ČR, fungujících obdobných konceptech v zahraničí a výstupech z diskusí se zainteresovanými stranami. Hlavními zdroji a inspiracemi pro vytvoření dokumentu byly zejména: dosud proběhlé aktivity či zpracované dokumenty, studie a analýzy zaměřené na zakládání observatoří trhu práce v ČR, které se datují minimálně od r analýza existujících struktur a nástrojů zabývajících se touto problematikou ve vybraných zemích EU výstupy z pracovních jednání a seminářů k této tématice proběhlé v Moravskoslezském kraji a organizované různými iniciativami výstupy z jednání k zakládání Teritoriálních paktů zaměstnanosti v jednotlivých krajích ČR iniciovaných MS paktem zaměstnanosti a souvisejícími jednáními Záměrem zpracovatelů tohoto dokumentu je nezahltit jeho čtenáře obsáhlou teoretickou analýzou (jakkoliv vyplývající z podrobné rešerše), ale přesvědčit jej na základě prokazatelných faktů, stručných příkladů a fungujících konceptů o potřebnosti realizace Regionálních observatoří trhu práce v ČR. 3

4 2. Regionální observatoře trhu práce proč by měly vzniknout a čím by měly být 2.1 Zdůvodnění potřebnosti ROTP V jednotlivých regionech / krajích (ale samozřejmě také na národní úrovni) se dlouhodobě diskutují problémy přetrvávajících disproporcí v poptávce a nabídce na trhu práce, neuspokojeného očekávání zaměstnavatelů a vhodného zacílení strategií vzdělávání (formálního i dalšího) a rekvalifikací. V některých případech (profesích, sektorech, při řešení aktuálních požadavků atd.) jsou tyto problémy poměrně úspěšně a rychle řešeny (např. stále častější spoluprací firem s konkrétními školami, realizací krátkodobých vzdělávacích projektů atd.), na druhou stranu je v mnoha případech tento problém téměř permanentní. Pro včasnou a adekvátní reakci na (aktuální i budoucí) požadavky spojené s kvalitou a kvantitou připravených / připravovaných lidských zdrojů existuje jen málo relevantních informací (ve formě statistických dat, jejich interpretaci, analýz, atd.). Do jisté míry a v některých případech jsou tyto informace (v lepší či horší vypovídající hodnotě) dostupné na národní úrovni, na úrovni regionů / krajů je však jejich relevantnost silně omezena. Potřebu těchto regionálně zaměřených informací podmiňují minimálně 3 následující faktory: 1. Míra dojíždění za prací mimo region bydliště je v ČR velmi nízká význam regionálně zaměřených analýz trhu práce je proto velký 2. I přes skutečnost, že ČR je středně velkou zemí, existují rozdíly ve struktuře regionálních ekonomik a tudíž i v regionálních potřebách trhu práce 3. Jednotlivé kraje (prostřednictvím krajských úřadů) mají zodpovědnost za směřování regionálního středního školství Pravidelné regionální analýzy trhu práce jsou v krajích zajišťovány pouze půlročními analýzami úřadů práce, které jsou však z důvodu metodiky jen krátkodobé a narážejí na limity datových vstupů. V některých krajích se problematikou tohoto typu regionálních informací zabývají, nicméně jsou řešeny většinou v rámci dílčích, regionálních nebo dotačních projektů bez významnější metodické opory (zejména v predikcích) a z důvodu využití různých metodik či postupů jsou tak vytvářeny rozdílné typy výstupů. Existuje tedy vysoká poptávka po takto tematicky zaměřených regionálních informacích a proti tomu velmi omezená nabídka. Evidentní je na regionální úrovni také nízká znalost budoucích potřeb zaměstnavatelů ve vztahu k počtu a kvalitě požadovaných lidských zdrojů. 4

5 2.2 Koncept ROTP Na základě zanalyzování podobných struktur v zahraničí (tam, kde jsou zavedeny) a z výstupů proběhlých diskusí a seminářů k této tématice na různých úrovních a konaných při různých příležitostech, považujeme za optimální definovat koncept ROTP jako: ROTP je koordinovaná síť poskytovatelů dat a relevantních institucí disponujících analytickou kapacitou, a která je řízená malým, ale zkušeným a výkonným týmem. Tato síť vytváří datové a analytické výstupy zaměřené na oblast lidských zdrojů a regionální ekonomiky, které jsou opřené o jasnou a předem definovanou poptávku uživatelů výstupů z veřejného a podnikatelského sektoru. Tato síť má k dispozici informace, data, nástroje a postupy pro identifikaci budoucích potřeb trhu práce a všechny své výstupy poskytuje v přehledné, uživatelsky přívětivé a jasně strukturované formě, která umožní srovnávání trendů v kontinuálních a udržitelných časových řadách v oblasti odvětví a profesí. Tato síť je v úzkém kontaktu s uživateli výstupů (veřejný a podnikatelský sektor), připravuje podklady podle jejich skutečných potřeb a je dlouhodobě udržitelná (tj. ne pouze projektově založena). Uvědomění si problému nedostatečných regionálních informací o požadavcích regionálního trhu práce a často nedostatečných intervencí v této oblasti je zainteresovanými stranami (část veřejného sektoru zodpovědného za přípravu lidských zdrojů a zaměstnanost, zaměstnavatelé, školy, kariéroví poradci atd.) prokazatelně dlouhodobě vnímána a nebylo by účelné je neustále opakovat. Dovolíme si tedy jen schematicky představit mediální obraz této problematiky: 5

6 Koncept ROTP by měl reagovat na poptávku po regionálních informacích a predikcích trhu práce ze strany veřejného sektoru a škol (vytváření a podporu účelných vzdělávacích programů ve střednědobém horizontu), zaměstnavatelů a ze strany zájemců o zaměstnání. Je však klíčové zdůraznit, že jakkoliv jsou tyto informace důležité, je nutné tato data, interpretace a analýzy následně přetavit do vhodných (informačně a analyticky podložených) intervencí, projektů a programů. Bez tohoto následného a zásadního kroku budou tyto jistě dobře míněné aktivity jen dalšími výstupy bez praktického využití. 6

7 3. Zahraniční zkušenosti Záměr vybudování ROTP v ČR svou koncepci a plánované výstupy staví na nejlepších známých praxích provozování regionálních observatoří trhu práce v EU, které jsou v zahraničí dlouhodobě vyvíjeny a podporovány, a jejichž výstupy významnou měrou pozitivně přispívají k vývoji na regionálních trzích práce. 3.1 European Network on Regional Labour Market Monitoring Na úrovni EU existuje již řadu let spolupracující síť těchto evropských národních/regionálních iniciativ pod názvem European Network on Regional Labour Market Monitoring (ENRLMM; Evropská síť monitorování regionálních trhů práce) Organizace sdružené v síti ENRLMM přistupují k řešení problematiky regionálních informací trhu práce různými postupy (ovlivněné národní specifikou a podmínkami, zdroji dat, regionálními přístupy atd.) a současně sdílejí své dlouhodobé zkušenosti v rámci pracovních skupin a každoročních konferencí. Například v r se konference ENRLMM uskuteční v říjnu v Miláně a hlavními tématy budou: BIG DATA AND THE COMPLEXITY OF LABOUR MARKET POLICIES: New Approaches in Regional and Local Labour Market Monitoring for Reducing Skills Mismatches SUPPORTING SUSTAINABLE LABOUR MARKET DEVELOPMENT: The Role of Observatories and Intermediaries in European Regions and Localities 3.2 Vybrané příklady zahraničních regionálních observatoří trhu práce Qualifikationbarometer (Rakousko a jeho spolkové země - AT) Tento koncept je založen na koordinovaných aktivitách rakouských služeb zaměstnanosti (v českém kontextu MPSV / ÚP). Je využíván především na popis aktuální situace na trhu práce (Rakouska jako celku i pro jednotlivé spolkové země) a pro naznačení budoucího vývoje na (regionálním) trhu práce. Poskytuje velmi detailní (regionální) informace, jednoduché a přehledné zobrazení trendů a poskytuje poradenským službám podklady pro pomoc nezaměstnaným a zájemcům o rekvalifikace. V detailu se zaměřuje na 24 hlavních odvětví (a jejich dílčí podobory) a jednotlivé profese. Nabízí propojení s kariérovým poradenstvím a informacemi o požadavcích na profese. Bližší informace na Maloposki rynek praci (Malopolsko - PL) Provozovatelem tohoto systému je místní úřad práce (v Krakově). Jeho vznik byl podpořen spolufinancováním z ESF. Je zaměřen na kvalitativní prognózy vývoje trhu práce v regionu a klade důraz na stručné a přehledné zobrazení trendů. Bližší informace na 7

8 Regionale Beschäftigungs und Berufsprognosen (Hessensko DE) Tento systém se zabývá analýzami současné situace na trhu práce a jejich projekcemi. Je zde zřejmá výrazná spolupráce statistického úřadu a služeb zaměstnanosti v oblasti poskytování primárních dat a je doplňována kvalitativními technikami (hloubkové rozhovory, fokusní skupiny). Výstupy jsou základem pro stanovení strategií v oblasti vzdělávání a trhu práce. Bližší informace na Skills Ireland (IE) Jedná se o propracovaný systém využívající podrobné a dlouhodobě udržované databáze - National Skills Database (zdroj informací o profesních skupinách ve velkém detailu, potřebách jednotlivých kvalifikací a odvětví, spojující různá data zaměstnanosti, projekcí, atd.). Tato struktura každoročně zpracovává velmi detailní a do hloubky jdoucí sektorové studie pro vybrané klíčové sektory místní ekonomiky trendy, technologický vývoj, strategie rozvoje, priority atd. a současně je v přehledné a kondenzované formě předkládá policy makerům a veřejnosti. Systém je založen na efektivní spolupráci využívající expertní prognózní skupiny komunikující s veřejnou a soukromou sférou pro jednotlivé střednědobé predikce a následně pro definování intervencí ve vzdělávání a zacílených projektů na místním trhu práce. Je současně propojen se se službami zaměstnanosti a institucemi dalšího vzdělávání. Bližší informace na Na příkladu Skills Ireland uvádíme jeden z vhodných výstupů, jak prakticky prezentovat zainteresovaným stranám výsledky metodického prognózování potřeb vybraného odvětví spojených s výsledky diskusí tematicky a oborově zaměřených skupin. Například v aktuálně zveřejněné (2015) analýze kvalifikačních potřeb námořního průmyslu do roku 2020 je v přehledné formě (obsahující i popis, jak se k daným výsledkům dospělo) ve stručném formátu popsána budoucí potřeba lidských zdrojů pro toto odvětví 8

9 Stručně a jasně řečeno: Pro zachování a další rozvoj tohoto odvětví budeme v Irsku potřebovat do roku 2020 cca 17 tisíc nových pracovníků ve výše uvedené struktuře. Tuto informaci jsme zpracovali na základě modelových predikcí a upřesnili je v rámci odborné diskuse a panuje na těchto výstupech expertní shoda. Předkládáme ji veřejnému a vzdělávacímu sektoru aby ji vzal na vědomí a směřoval tímto způsobem iniciativy tak, aby tuto poptávku naplnil. Není přesně toto ten typ informací a přístupů, které v ČR a jeho krajích potřebujeme? 9

10 4. Stručná historie pokusů pro založení ROTP v ČR a současný stav 4.1 Základní popis snah o regionální přístup k analýzám trhu práce Záměry na vytváření uceleného systému národních a regionálních analýz v ČR byly definovány minimálně od roku 2000 formou různě koncipovaných projektů. Realizované projekty byly zaměřeny hlavně na nalezení vhodného predikčního modelu pro prognózování vývoje v odvětvích a/nebo kvalifikacích. Tyto přístupy byly téměř výhradně zaměřeny na poptávkovou stranu trhu práce (jaká bude zaměstnanost v daném odvětví nebo kolik lidí v daných profesích bude v určeném časovém horizontu potřeba). Takto zaměřené aktivity byly převážně řešeny v rámci dílčích, výzkumných a téměř bezvýhradně jednorázových (dotačních) projektů. Současně byly tyto aktivity zaměřeny hlavně na národní úroveň a regionální aspekty této problematiky nebyly téměř nikdy nepostihovány (z důvodu používané metodiky nebo nedostupnosti regionálních dat). Nejvíce se problematikou zakládání regionálních observatoří trhu práce historicky zabýval Národní vzdělávací fond (NVF), který byl v této oblasti po dlouhou dobu lídrem s komplexním a metodickým pohledem a přístupem. NVF v roce 2003 vytvořil dokument pod názvem Systém prognózování potřeby kvalifikací v České republice Návrh na vybudování funkčního systému pro národní a regionální úroveň viz Od tohoto jistě inspirativního (a samozřejmě tehdejšími okolnostmi ovlivněného) návrhu uplynulo již 12 let a reálnou skutečností je, že se v této oblasti v ČR a krajích nezměnilo téměř nic. Na druhou stranu existuje na národní i regionální úrovni několik významných institucí, které průběžně připravují různé typy výstupů a analýz, které jsou zaměřeny analyzování budoucích kvalifikačních potřeb. V následujícím textu uvádíme stručný výběr z těchto institucí a jejich výstupů. Záměrně nejsou popisovány informační zdroje, o jejichž existenci a výstupech je zainteresovaná veřejnost dobře obeznámena (jmenovitě ČSÚ a Statistiky školství MŠMT 10

11 4.2 Poskytovatelé informačních výstupů na národní úrovni Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (VÚPSV) Na svých stránkách prezentuje on-line téměř 500 publikací a dokumentů (samozřejmě ne vždy zaměřených na analýzy trhu práce). Příkladem tematicky podobného dokumentu může být například VÚPSV se zpracovává také na regionální analýzy kvalifikačních potřeb, kupříkladu: Prognóza trhu práce v Ústeckém kraji ( nebo Model pro odhadování vzdělanostních potřeb (aplikace pro Moravskoslezský kraj) Výše uvedené dva příklady regionálních výstupů jsou jistě zajímavé, metodicky konzistentní a těžící v maximální možné míře z existujících datových zdrojů (jakkoliv jsou tyto zdroje na regionální úrovni omezené). Na druhou stranu není známa skutečnost, že by je uživatelé (na které by tyto výstupy měly být cíleny) skutečně využívali (ať již z důvodu, že o jejich existenci nejsou informováni, nebo že je nepovažují za užitečné či vypovídající). 11

12 Národní ústav pro vzdělávání (NÚV) Na svých stránkách prezentuje on-line téměř 300 publikací a dokumentů (samozřejmě ne vždy zaměřených na analýzy trhu práce). Příkladem tematicky příbuzného dokumentu může být například NÚV rovněž provozuje portál Infoabsolvent který poskytuje zajímavá a aktualizovaná data, která jsou jak v datové tak ve výstupové formě velice kvalitní. Je zde sice problém s absencí určitých regionálních informací, nicméně z proběhlých diskusí vyplývá, že někteří uživatelé (např. školské odbory krajských úřadů) vybrané informace z tohoto portálu využívají pro tvorbu svých vlastních podkladů. 12

13 Středisko vzdělávací politiky UK Tato instituce ( postihuje hlavně problematiku studentů a absolventů vysokých škol, nicméně i ona připravuje různé analytické podklady spojené s tématikou prognóz kvalifikačních potřeb trhu práce, například: Zástupci této organizace (coby experti pod hlavičkou Fondu dalšího vzdělávání) jsou rovněž lídry aktuálně probíhajícího projektu Překvap TP (viz dále v kapitole 4.4). 13

14 Národní vzdělávací fond (NVF) Kromě historické role této instituce coby motoru propagujícího regionální přístupy v prognózování trhu práce, se prostřednictvím svého pracoviště Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání ( zabývá rovněž různými analytickými výstupy spojenými s tématikou prognóz kvalifikačních potřeb trhu práce. Příkladem tematicky příbuzného dokumentu může být například NVF také v minulosti realizovala zajímavý projekt pod názvem Budoucnost profesí který poskytuje zajímavé výstupy pro předpokládaný vývoj ve vybraných odvětvích. 14

15 Jako jedna z mála institucí (lépe řečeno jako jediná instituce) si NVF troufl prezentovat střednědobé projekce možného vývoje zaměstnanosti v odvětvích a ze všech posuzovaných výstupů se jedná o nejkomplexnější a uživatelsky nejpřívětivější informace o možném vývoji (na úrovni ČR, ne regionů). 15

16 4.3 Poskytovatelé informačních výstupů na regionální úrovni Úřady práce V oblasti informačních a datových zdrojů (průběžné statistiky nezaměstnanosti a volných pracovních míst, pololetní statistiky nezaměstnaných absolventů, aktualizované nabídky volných pracovních míst) zpracovávají ÚP v jednotlivých krajích regionální analýzy trhu práce. Tyto analýzy jsou dlouhodobě a metodicky prováděny a poskytují tak uživatelům zajímavé informace. Nicméně jsou z důvodu zavedené metodiky jen krátkodobé (půlroční) a rovněž narážejí na limity datových vstupů. Krajské úřady Jako zajímavý zdroj dat využitelný pro tématiku regionálních informací trhu práce (jeho nabídkové části) jsou kupříkladu projekce počtu studentů a absolventů v regionálním středním školství (až na úroveň rámcových vzdělávacích programů), které vypracovávají odbory školství krajských úřadů. Ne ve všech krajích je tento přístup obvyklý (ale např. v MS kraji probíhá). Projekce nejsou sice dostupné v databázové verzi, ale jsou zapracovány do krajských školských dokumentů, například ve výročních zprávách nebo v dlouhodobých záměrech vzdělávání. 16

17 4.4 Aktuální vývoj koncepčních projektů prognózování trhu práce na národní úrovni Jak již bylo popsáno v předešlých kapitolách, existovalo v minulosti několik snah, projektů a analytických výstupů, které se problematice prognózování trhu práce vážně zabývaly (a které dosud měly jen malý praktický dopad pro potřeby uživatelů těchto výstupů). V níže uvedené tabulce uvádíme projekty, které byly nebo jsou spolufinancovány ze strukturálních fondů, a které se tematicky blíží diskutované problematice predikcí a analýz trhu práce. Příjemce Projekt OP Datum alokace Alokovaná částka EU (Kč) Proplaceno od začátku projektu Aktuální stav (Kč) VÚPSV KOMORA s.r.o. Odhadování vzdělanostních potřeb OPLZZ Finalized v regionech v ČR Predikce budoucích kvalifikačních potřeb OPVK Ongoing trhu práce MPSV MŠMT MPSV Předvídání kvalifikačních trhu práce Předvídání kvalifikačních trhu práce Předvídání kvalifikačních (Překvap TP) potřeb OPLZZ Cancelled potřeb OPVK Cancelled potřeb OPLZZ Ongoing Zdroj: Seznam příjemců finanční podpory (on line na Na příkladu posledních tří projektů uvedených v této tabulce je zřejmá váhavost v uchopení celkového konceptu projekty se plánují, následně ruší a znovu předkládají. Nakonec se na národní úrovni projekt Předvídání kvalifikačních potřeb realizuje viz následující odstavec. 17

18 Předvídání kvalifikačních potřeb (Překvap TP) Tento projekt realizuje MPSV prostřednictvím své organizace Fond dalšího vzdělávání (FDV) a jeho faktické řešení probíhá na základě zapojení externích expertů. Hlavní výstupy budou obsahovat: 40 profilů profesních skupin na národní úrovni vč. vyhodnocení uplatnitelnosti na českém trhu práce 25 studií vývoje odvětví české ekonomiky na národní úrovni vč. očekávaného výhledu situace 2 manuály pro využití informačních produktů cílovými skupinami (interpretace pro využití výsledků v praxi, např. v poradenství) 1 studie odhadu vývoje zaměstnanosti; min. 25 odvětví vycházejících z Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) 2 projekce kvalifikačních potřeb v ČR (projekce nabídky a poptávky na TP, členění dle profesí a kvalifikací) Popis zdokonalené metodiky pro zkvalitnění předvídání vývoje zaměstnanosti na trhu práce I když jsou plánované výstupy připravovány na národní úrovni, předpokládá se, že bude po jeho ukončení také získána znalost a popsána relevance regionálních dat pro tento typ predikcí. Může být pak následně využita pro vymezení regionálních výstupů a současně bude na národní úrovni otestován predikční model a tyto poznatky budou moci být v budoucnu využity také pro vhodné regionální aplikace. 18

19 4.5 Aktuální vývoj koncepčních projektů prognózování trhu práce na regionální úrovni V krajích rovněž pobíhají různé typy aktivit zaměřené na regionální analýzy / predikce trhu práce (mimo krátkodobé projekce ÚP). Jsou většinou řešeny v rámci dílčích či dotačních projektů bez významnější podpory či (metodické) opory na národní úrovni. Používají různé metodiky a postupy, z čehož vyplývají také rozdílné výstupy. Jako příklady můžeme uvést: Moravskoslezský kraj Určitý pokus odhadu potřeb lidských zdrojů pro průmyslová odvětví MS kraje zaměstnanosti byl zpracován v r. 2013/14 v dokumentu Odhad poptávky a nabídky lidských zdrojů v průmyslu MS kraje , která je k dispozici (včetně popisu metodiky postupu) na Autoři si uvědomují slabá místa této metodiky (rovněž popsáno v tomto dokumentu). Na druhou stranu - v dokumentu je vypočteno, že do r bude pro průmyslová odvětví MS kraje potřeba cca 25 tisíc nových pracovníků; ve stejné době, kdy byl zpracován tento dokument, Svaz průmyslu (regionální MS sekce) zpracoval svoji vlastní analýzu nezávislou na výše uvedené a jeho odhad se od odhadu studie lišil řádově plus mínus 10%, což prokazuje jistou racionálnost tohoto postupu výpočtu (s uvědoměním si jejich omezení a časové platnosti). Jihomoravský kraj JM kraj si již dlouhodobě prostřednictvím JM kraje zpracovává odhady vývoje zaměstnanosti (jako jistý doplněk půlročních analýz ÚP) v jednotlivých odvětvích na základě pravidelného vyhodnocování výsledků dotazování mezi firmami. Má poměrně impozantní výsledky ve vyhodnocování tohoto dotazování (4 tisíce dotazovaných firem, návratnost dotazníků 80%). Jsou zaměřeny na horizont max. 12 měsíců. Bližší informace např. na těchto odkazech: Podobné přístupy se realizují v současné době také například v Plzeňském nebo Zlínském kraji, Iniciují je převážně zástupci zaměstnavatelů (hospodářské komory) nebo krajské rozvojové agentury. 19

20 5. Problematika vstupních dat Každá z institucí, která se analýzami trhu práce nebo jeho projekcemi zabývá, velice brzy narazí na problém konzistentnosti a dostupnosti vstupních statistických ( tvrdých ) dat, které pro své kalkulace nebo modely hodlá použít. Na regionální úrovni je tento problém ještě více umocněn. Analýzy a modely z velké části využívají data ČSÚ, z nichž mnohá jsou založena na výběrovém šetření pracovních sil (VŠPS), která mají na regionální úrovni často malou míru relevance. Tento problém je nižší (jakkoliv ne ideální) například u údajů ze statistik úřadů práce nebo statistik školství. Velké naděje a očekávání jsou v rámci různých diskusí k této tématice vkládána do dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). S jistou nadsázkou (a prosíme tolerantního čtenáře o akceptaci této nadsázky) se data ČSSZ dají přirovnat k fenoménu Columbovy ženy všichni (analytici) vědí, že existují, ale téměř nikdo je ve své komplexnosti neviděl. Navíc i veřejná správa naráží na problémy s jejich poskytnutím. Z proběhlých diskusí současně vzniká dojem, že tato data mohou být využita jen do jisté míry a s omezením jejich přesnosti (např. regionální lokalizace plátce podle místa mzdové účtárny a ne podle místa vykonávání činnosti nebo zaměstnání, neexistence zařazení profese daného plátce nebo neexistence informace o odvětví podnikání zaměstnavatele). Tyto problémy s hodnověrností vstupních dat pak často vedou k rezignaci a nedůvěře k jakýmkoliv projekcím a prognózám ( jak můžete zaručit, že vaše analytické výstupy jsou správné, když již na začátku pro své modely nebo kalkulace používáte neúplná data? ). Dovolujeme si tvrdit, že potřebná vstupní data určitě nebudou dlouhodobě (možná nikdy) dostupná v požadované a jasné podobě. Pokud by byla, tak by systém prognózování lidských zdrojů byl již zcela určitě k dispozici a mohli bychom těžit z jeho výstupů. Je tedy důležité brát prognostické modely (například v projektu Překvap TP, modelech VÚPSV nebo projektu Budoucnost profesí uvedených v předchozích kapitolách) jako důležitý, ale ne ideální nástroj. Predikční výstupy je tak důležité modifikovat, doplňovat a upravovat (minimálně na regionální úrovni) expertním pohledem například v rámci doplňujících průzkumů, výstupů z fokusních (oborově nebo profesně zaměřených) skupin, diskusí se zaměstnavateli nebo jejich organizacemi a asociacemi (hospodářské komory, Svaz průmyslu a dopravy, sektorové rady, regionální sektorové rady, klastrové organizace nebo oborové asociace). Domnívat se, že střednědobé prognózy potřeb trhu práce budou skutečně přesné a stejně tak je zavrhovat, protože nepoužívají (nemohou využívat) na svém začátku přesná vstupní data, je mírně řečeno krátkozraké. 20

21 Existující projekce a prognózy potřeb trhu práce (výstupy typu Budoucnost profesí nebo příklad z Moravskoslezského kraje) není v tuto chvíli možné ověřit ve smyslu do jaké míry se jejich výstupy skutečně potvrdily. Pravděpodobně by to šlo u půlročních analýz regionálního trhu práce publikovaných úřady práce, ty ovšem mají již výše uvedená časová omezení. Protože nemáme k dispozici příklady výstupů předešlých prognóz a jejich porovnání se skutečností v oblasti predikcí trhu práce, dovolíme si (jakkoliv neadekvátní) srovnání s prognózováním HDP. Česká národní banka publikuje pravidelně prognózy vývoje meziročního vývoje HDP: Zdroj dat: ČNB; vlastní zpracování Stručně řečeno: Ještě při 1,5 leté prognóze (k datu 05/2012) se odhad ČNB lišil od skutečnosti roku 2013 trojnásobně. ČNB má jistě k dispozici dostatek údajů, metod a dlouhodobých zkušeností pro prognózování vývoje HDP, ale ani ty nestačí k tomu, aby se tento 18 měsíční odhad blížil k realitě. Podobné (i když zcela určitě ne v řádu trojnásobného rozdílu) to může být i při prognózování potřeb trhu práce. Tj. nemůžeme předpokládat, že se naše prognózy 100% vyplní, ale měly by nám vytvořit prostor pro rámcové plánování intervencí v oblasti lidských zdrojů a počítat s tím, že průběžně musíme naše odhady korigovat. 21

22 6. Podpora vzniku ROTP Jak již bylo uvedeno v kapitole 1., oblast analýz a prognóz trhu práce jsou jedním z klíčových aktivit Teritoriálních paktů zaměstnanosti (TPZ), které pilotně vznikly v Moravskoslezském kraji a v rámci projektu Mezinárodní výměna zkušeností a příkladů dobré praxe při rozvoji místních partnerství na podporu zaměstnanosti (reg. č. projektu CZ.1.04/5.1.01/ ) byly šířeny také do jiných krajů, kde postupně vznikaly. Při diskusích s členy TPZ v jiných krajích byla potvrzena účelnost a potřebnost vzniku regionálních observatoří trhu práce. Zájem na jejich zřízení byl deklarován minimálně v 7 krajích. Současně v rámci MS kraje byl koncept představen na několika seminářích a pracovních jednáních, kde se setkal opět s podporou veřejného i podnikatelského sektoru. Byla rovněž zřízena neformální Analytická skupina pro rozvoj Moravskoslezského kraje (pod vedením rektora VŠB-TUO) a jejímiž členy jsou místní univerzity, krajský úřad, Svaz průmyslu, Agentura pro regionální rozvoj a další organizace, a ze stanoviska této skupiny vyplývá, že koncept ROTP má v Moravskoslezském kraji podporu. Koncept byl několikrát také projednáván (opět při diskusích o roli Teritoriálních paktů zaměstnanosti) na MPSV ČR, nicméně na této úrovni má podpora ROTP průběžně rozdílnou míru podpory (od příslibu vyhlášení minimálně pilotní výzvy na jejich založení, po naprosté odmítání podpory ze strany MPSV). Možný zdroj spolufinancování Jako vhodný potenciální zdroj spolufinancování pro koncepci ROTP se jeví OP Zaměstnanost , Investiční priorita 4 Prioritní osy 1, Specifický cíl 1.4.2: Zvýšit kvalitu systému dalšího vzdělávání. V podporovaných aktivitách tohoto specifického cíle je konkrétně uvedena Tvorba a kontinuální provádění systému krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých analýz a prognóz kvalifikačních potřeb na trhu práce, produkce konkrétních informačních produktů dle potřeb jednotlivých uživatelů Jistým problémem je, že stávajícími příjemci v rámci těchto aktivit mohou být pouze odbor 35 MPSV, FDV, ÚP ČR a další organizace MPSV (Výzkumný ústav práce a sociálních věcí), MŠMT a jeho podřízené instituce. Z toho vyplývá, že jiné organizace nebo iniciativy nemohu být (ve smyslu dosud platných podmínek) zahrnuty do přípravy podobných projektů jako je ROTP. Tento problém se také odráží v diskusích s MPSV uvedených výše. 22