Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení. v Bulharsku

Transkript

1 Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení v Bulharsku

2 Informace obsažené v tomto průvodci byly připraveny a aktualizovány v úzké spolupráci s korespondenty vzájemného informačního systému sociálního zabezpečení (MISSOC) z jednotlivých států. Více informací o síti MISSOC je k dispozici na internetové stránce Tento průvodce obsahuje obecný popis předpisů v oblasti sociálního zabezpečení v jednotlivých zemích. Více informací lze získat z dalších publikací sítě MISSOC, přičemž všechny tyto publikace jsou k dispozici na výše uvedené internetové adrese. Můžete rovněž kontaktovat příslušné orgány a instituce uvedené v příloze tohoto průvodce. Evropská komise ani žádná osoba, která jedná jejím jménem, nenesou odpovědnost za způsob využití informací v této publikaci. Evropská unie, 2012 Reprodukce je povolena pod podmínkou uvedení zdroje. červenec

3 OBSAH Kapitola I: Obecné informace, organizace a financování... 4 Obecné informace... 4 Organizace sociální ochrany... 4 Financování... 5 Kapitola II: Zdravotní péče... 7 Kdy máte nárok na zdravotní péči?... 7 Co je kryto?... 8 Jak získat přístup ke zdravotní péči?... 9 Kapitola III: Peněžité dávky v nemoci...11 Kdy máte nárok na peněžité dávky v nemoci?...11 Co je kryto?...11 Jak získat přístup k peněžitým dávkám v nemoci?...11 Kapitola IV: Dávky v mateřství a otcovské dávky...13 Kdy máte nárok na dávky v mateřství nebo otcovské dávky?...13 Co je kryto?...13 Jak získat přístup k dávkám v mateřství a otcovským dávkám?...14 Kapitola V: Dávky v invaliditě...15 Kdy máte nárok na dávky v invaliditě?...15 Co je kryto?...15 Jak získat přístup k dávkám v invaliditě?...16 Kapitola VI: Starobní důchod a starobní dávky...17 Kdy máte nárok na starobní dávky?...17 Co je kryto?...18 Jak získat přístup ke starobním dávkám?...18 Kapitola VII: Dávky pro pozůstalé...20 Kdy máte nárok na dávky pro pozůstalé?...20 Co je kryto?...21 Jak získat přístup k dávkám pro pozůstalé?...21 Kapitola VIII: Dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání...22 Kdy máte nárok na dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání?...22 Co je kryto?...22 Jak získat přístup k dávkám při pracovních úrazech a nemocech z povolání?...22 Kapitola IX: Rodinné dávky...24 Kdy máte nárok na rodinné dávky?...24 Co je kryto?...24 Jak získat přístup k rodinným dávkám?...25 Kapitola X: Nezaměstnanost...26 Kdy máte nárok na dávky v nezaměstnanosti?...26 Co je kryto?...26 Jak získat přístup k dávkám v nezaměstnanosti?...27 Kapitola XI: Minimální zdroje...28 Kdy máte nárok na dávky vázané na minimální zdroje?...28 Co je kryto?...28 Jak získat přístup k dávkám vázaným na minimální zdroje?...28 Kapitola XII: Dlouhodobá péče...29 Kdy máte nárok na dlouhodobou péči?...29 Co je kryto?...29 Jak získat přístup k dlouhodobé péči?...30 Příloha: Užitečné kontaktní údaje a internetové stránky...31 červenec

4 Kapitola I: Obecné informace, organizace a financování Obecné informace Sociální ochrana v Bulharsku zahrnuje jak klasické příspěvkové pojištění, tak nepříspěvkové programy sociálního zabezpečení a sociální pomoc, včetně systému sociálních služeb. Součástí jsou cílené programy sociální pomoci a péče, vytváření pracovních míst pro znevýhodněné skupiny, rodinné přídavky na děti apod. Nepříspěvkové programy sociálního zabezpečení a programy sociální pomoci jsou financovány ze státního rozpočtu. U těchto programů se při posuzování nároku uplatňuje soubor různých kritérií včetně ověřování majetkových poměrů. Programy sociálního pojištění jsou financovány ze zvláštních rozpočtů fondů sociálního pojištění. Veřejné sociální pojištění, které spravuje Státní správa sociálního zabezpečení, zajišťuje peněžité náhrady, dávky a důchody v těchto případech: dočasná pracovní neschopnost, mateřství, dočasné snížení pracovní schopnosti (převedení na jinou práci), nezaměstnanost, invalidita, stáří, úmrtí. Povinné zdravotní pojištění a zdravotní péče hrazená ze státního rozpočtu zajišťují základní balíček zdravotnických služeb financovaných buď z prostředků Státního fondu zdravotního pojištění, nebo ze státního rozpočtu, podle toho, o jaký program se jedná. Sociální pomoc vymezená vnitrostátními předpisy zahrnuje peněžité nebo věcné dávky, které doplňují nebo nahrazují příjem do výše zajišťující pokrytí základních potřeb, případně slouží k pokrytí nepředvídaných vedlejších výdajů podporovaných jednotlivců nebo rodin. Organizace sociální ochrany Bulharský model zdravotnictví zahrnuje programy založené na pojištění i programy financované z daní. Veřejný systém sociálního pojištění zajišťuje peněžité dávky a důchody v případě nemoci, invalidity, mateřství, nemoci z povolání nebo pracovního úrazu, stáří a úmrtí. Kromě programů sociálního pojištění existuje systém sociální pomoci, který poskytuje ochranu v případě chudoby, a podle bulharské legislativy pod něj spadají i rodinné dávky. Bulharský důchodový model spočívá na třech pilířích. Od roku 2000 je kromě průběžného systému součástí důchodového pojištění i povinné důchodové připojištění, které tvoří druhý pilíř. To pokrývá všechny osoby povinně pojištěné v rámci veřejného pojištění, které se narodily po 31. prosinci 1959 (všeobecný systém) a osoby pracující v nebezpečném prostředí (zaměstnanecké důchodové fondy). Třetí pilíř tvoří nepovinné důchodové pojištění, v jehož rámci byly zavedeny i zaměstnanecké programy upravované směrnicí o činnostech institucí zaměstnaneckého důchodového pojištění. Druhý a třetí pilíř spravují soukromé pojišťovací společnosti, na něž dohlíží Komise pro finanční dohled (Комисия за финансов надзор). červenec

5 Orgány a činnosti v rámci sociálního zabezpečení jsou předmětem zákonné regulace, kterou provádí parlament a rada ministrů ve spolupráci s organizacemi zastupujícími zaměstnance a zaměstnavatele a s dalšími organizacemi občanské společnosti, např. organizacemi na ochranu pacientů, a spadají pod dohled soudů. Politiku v oblasti veřejného sociálního pojištění, povinného i nepovinného důchodového pojištění a sociální pomoci vymezuje ministerstvo práce a sociálních věcí. O politice v oblasti zdravotní péče v rámci systému založeného na pojištění i systému financovaného z daní rozhoduje ministerstvo zdravotnictví. Za určování daní i povinností v rámci sociálního zabezpečení a jejich kontrolu odpovídá Státní daňová správa (Националната агенция по приходите), která byla založena v roce Účast v systému veřejného sociálního pojištění zakládající nárok na peněžité dávky spravuje Státní správa sociálního zabezpečení (Национален осигурителен институт), která funguje od roku Státní fond zdravotního pojištění (Националната здравноосигурителна каса) funguje od roku 1999 a smlouvy s poskytovateli zdravotní péče začal uzavírat dne 1. července Agentura pro zaměstnanost (Агенцията по заетостта), která byla založena roku 1990, prostřednictvím aktivních opatření zajišťuje zaměstnání pro uchazeče bez ohledu na druh pojištění. Agentura pro sociální pomoc (Агенцията за социално подпомагане) řídí činnost související se zajišťováním dostatečných finančních prostředků, sociální péčí a rodinnými dávkami. V roce 2005 byla založena Agentura pro osoby s postižením (Агенция за хората с увреждания), která provádí různé druhy činnosti v oblasti integrace osob s postižením. Financování Systém sociálního zabezpečení je financován z příspěvků do státního systému pojištění, které hradí zaměstnavatelé, zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné, a částečně ze státního rozpočtu. Systém sociální pomoci je financován výhradně ze státního rozpočtu. Příspěvky Příspěvky na pojištění tvoří určitý procentní podíl z příjmu, z nějž se pojištění hradí. Příspěvky se dělí mezi pojistitele a pojištěnce, přičemž poměr je 60:40 (pouze všeobecný nemocenský a mateřský fond a fond nezaměstnanosti). Celkový příspěvek na důchodové pojištění ve třetí zaměstnanecké kategorii činí 17,8 % (9,8 % hradí pojistitel a 8,0 % pojištěnec). Pokud se pojištěnec narodil později než dne 31. prosince 1959, je příspěvek na důchodové pojištění 12,8 % (7,1 % hradí pojistitel a 5,7 % pojištěnec). Od 1. září 2009 se ze státního rozpočtu převádějí prostředky do důchodového fondu ve výši 12 % součtu veškerých započitatelných příjmů všech pojištěnců za daný kalendářní rok. červenec

6 Příspěvky za státní úředníky, soudce, státní zástupce, vyšetřovatele, soudní vykonavatele, soudní úředníky a vojenské zaměstnance se hradí ze státního rozpočtu. Osoby samostatně výdělečně činné hradí plnou výši příspěvků samy. Výše příspěvků na pojištění pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání činí podle pracovních podmínek 0,4 1,1 % a hradí je plně zaměstnavatel/pojistitel. Příspěvky do Záručního fondu pro pohledávky zaměstnanců hradí plně zaměstnavatelé (0,1 % v roce 2010). V roce 2011 bylo hrazení příspěvků do tohoto fondu dočasně pozastaveno. Pokud jde o povinné důchodové připojištění, jsou zaměstnanci v první a druhé zaměstnanecké kategorii povinně pojištěni u zaměstnaneckého důchodového fondu. Výše příspěvků v první zaměstnanecké kategorii činí 12 %, ve druhé kategorii 7 %. Příspěvky hradí v plné výši zaměstnavatel. Zaměstnavatel má kromě toho povinnost hradit příspěvek ve výši 3 % do důchodového fondu. Za učitele navíc pojistitel hradí dodatečných 4,3 % do učitelského důchodového fondu. Osoby, které se narodily později než dne 1. ledna 1960, platí nižší příspěvky do důchodového fondu. Rozdíl ve výši 5 % jde na povinné připojištění, které se připisuje na soukromý účet pojištěnce ve všeobecném důchodovém fondu. Maximální výše měsíčního příjmu, z nějž se příspěvky vypočítávají, je 2 000BGN(1 023EUR). Příspěvky na sociální zabezpečení se hradí z hrubé měsíční mzdy, a to i tehdy, pokud ještě nebyla vyplacena. Příspěvky nesmějí být nižší, než kolik odpovídá minimálnímu příjmu, který slouží jako základ pro výpočet příspěvků, v souladu s definicí hlavních ekonomických činností a kvalifikačních zaměstnaneckých skupin. Osoby, pro které nebyl minimální příjem, který slouží jako základ pro výpočet příspěvků, určen, hradí příspěvky na základě minimální celostátní měsíční mzdy. Minimální příjem osob samostatně výdělečně činných, který slouží jako základ pro výpočet příspěvků, se pohybuje mezi 420 BGN (215 EUR) a 550 BGN (282 EUR)v závislosti na jejich zdanitelném ročním příjmu za rok Pro osoby, které v roce 2010 nevykonávaly výdělečnou činnost, a osoby samostatně výdělečně činné, které samostatnou výdělečnou činnost zahájily v letech 2011 a 2012, je výše minimálního příjmu, který slouží jako základ pro výpočet příspěvků, 420 BGN (215 EUR). červenec

7 Kapitola II: Zdravotní péče Kdy máte nárok na zdravotní péči? V rámci systému zdravotní péče financovaného z daní Nárok na zdravotní péči v Bulharsku mají: 1. bulharští občané, 2. cizinci s trvalým bydlištěm v Bulharsku. Pozn.: Občané jiných členských států EU nejsou podle bulharské legislativy cizinci a na základě Smlouvy o fungování Evropské unie mají stejná práva a povinnosti jako bulharští občané. V rámci povinného zdravotního pojištění Povinné zdravotní pojištění v Bulharsku spravuje Státní fond zdravotního pojištění. Tento fond zajišťuje základní zdravotní péči na základě příspěvkových plateb na povinné zdravotní pojištění. Systém povinného zdravotního pojištění se vztahuje na tyto osoby: 1. na všechny bulharské občany, kteří nejsou zároveň občany jiného státu, 2. na bulharské občany, kteří jsou zároveň občany jiného státu a trvale pobývají na území Bulharské republiky, 3. na cizí státní příslušníky nebo osoby bez státní příslušnosti, které mají povolení pobývat trvale nebo dlouhodobě na území Bulharské republiky, pokud příslušná mezinárodní dohoda, kterou Bulharská republika uzavřela, nestanoví jinak, 4. na osoby se statusem uprchlíka, osoby požívající humanitární ochrany a osoby, jimž byl udělen azyl, 5. na zahraniční studenty a doktorandy přijaté na vysokou školu nebo do výzkumné organizace na základě vyhlášky rady ministrů č. 103 z roku 1993 o vzdělávání Bulharů v zahraničí a vyhlášky rady ministrů č. 228 z roku 1997 o přijímání občanů Makedonské republiky na státní vysoké školy Bulharské republiky, 6. na osoby nespadající pod body 1 až 5, na něž se vztahují právní předpisy Bulharské republiky v souladu s pravidly pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Podle pravidel pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení nemusí být osoby, které se účastní zdravotního pojištění v jiném členském státě, povinně pojištěny u Státního fondu zdravotního pojištění. Pokud osoba, která má povinnost hradit sama příspěvky na zdravotní pojištění, za období 36 měsíců do měsíce předcházejícího měsíci, kdy byla poskytnuta zdravotní péče, neuhradí více než tři měsíční příspěvky, její nárok vyplývající ze zdravotního pojištění je pozastaven. Tato osoba může zdravotní pojištění obnovit, pokud uhradí dlužné příspěvky za uplynulých 36 měsíců. Její zdravotní pojištění se poté obnoví ode dne, kdy jsou dlužné příspěvky uhrazeny. Částky zaplacené za zdravotní péči se neproplácejí. Pokud je hrazení příspěvků povinností zaměstnavatele nebo jiné osoby, nehrazením příspěvků pojištěnci nezaniká nárok na zdravotní péči. červenec

8 Co je kryto? Rozsah zdravotní péče hrazené z daní Bulharským občanům a některým kategoriím cizinců s povolením k trvalému pobytu se v rámci systému financovaného z daní poskytuje tato zdravotní péče: lékařská péče v naléhavých případech, porodní péče pro všechny ženy bez zdravotního pojištění, bez ohledu na způsob porodu, v rozsahu vymezeném nařízením ministerstva zdravotnictví, které také stanoví příslušný postup, psychiatrická nemocniční péče, poskytnutí krve a krevních produktů, transplantace orgánů, tkání a buněk, povinná léčba nebo povinná karanténa, odborný posudek a zprávy týkající se stupně postižení a dlouhodobé ztráty pracovní schopnosti, úhrada léčby onemocnění za podmínek stanovených ministerstvem zdravotnictví, převoz pacienta za podmínek stanovených ministerstvem zdravotnictví. Rozsah povinného zdravotního pojištění Povinné zdravotní pojištění pojištěnci zaručuje bezplatný přístup k lékařské péči prostřednictvím balíčku zdravotní péče určitého druhu, rozsahu a množství i svobodný výběr poskytovatele péče, který má smlouvu s Regionálním fondem zdravotního pojištění. Právo na svobodný výběr poskytovatele platí pro celé území Bulharska a nesmí být zeměpisně ani správně omezováno. Státní fond zdravotního pojištění hradí tyto lékařské služby: 1. preventivní lékařské a stomatologické služby, 2. lékařské a stomatologické služby vedoucí ke včasnému odhalení onemocnění, 3. ambulantní a nemocniční péči za účelem diagnózy a léčby onemocnění, 4. následnou péči, dlouhodobou péči a rehabilitaci, 5. pohotovostní lékařskou péči, 6. lékařskou péči v těhotenství, při porodu a v mateřství, 7. lékařskou péči podle čl. 62 odst. 1 bodu 2 zákona o zdravotnictví, 8. umělé přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů nebo u těhotenství v důsledku znásilnění, 9. stomatologickou péči, 10. lékařskou péči v případě domácí léčby, 11. předepisování a výdej povolených léků pro domácí léčbu na území Bulharska, 12. předepisování a výdej zdravotnických potřeb a dietních potravin pro zvláštní lékařské účely, 13. lékařské posuzování pracovní schopnosti, 14. přepravu ze zdravotních důvodů. 15. zdravotní služby dle zákona 82, paragrafu 2, části 3 zákona o zdraví (nemocniční psychiatrická péče). Lékařská péče popsaná v předchozím odstavci, s výjimkou bodu 11, 12 a 15, tvoří základní balíček, jehož poskytování je zaručeno z rozpočtu Státního fondu zdravotního pojištění. Rozsah základního balíčku je vymezen nařízením ministerstva zdravotnictví. červenec

9 Pro účely poskytování služeb upravených tímto předpisem uzavírá Státní fond zdravotního pojištění s bulharským lékařským sdružením státní rámcovou smlouvu o lékařské péči a s bulharským stomatologickým sdružením státní rámcovou smlouvu o stomatologické péči. Státní rámcová smlouva obsahuje: 1. požadavky, které poskytovatelé lékařské péče musí splňovat, a postupy pro uzavírání smluv s nimi, 2. konkrétní druhy lékařské péče spadající do základního balíčku, 3. podmínky a postupy pro poskytování péče v rámci základního balíčku, 4. kritéria kvality a dostupnosti péče, 5. pravidla dokumentace a toku dokumentů, 6. povinnosti smluvních stran ohledně poskytování a výměny informací, 7. další důležité aspekty zdravotního pojištění. Ministerstvo zdravotnictví vydá nařízení, které obsahuje seznam onemocnění, u nichž Státní fond zdravotního pojištění plně hradí léky, zdravotnické potřeby a dietní potraviny pro zvláštní lékařské účely pro domácí léčbu. U každého onemocnění uvedeného na seznamu proplácí Státní fond zdravotního pojištění až tři farmaceutické produkty uvedené na seznamu. Ceny, za které tyto produkty prodávají výrobci a velkoobchody, určuje Státní fond zdravotního pojištění ve spolupráci se sdruženími lékařů a stomatologů. Rozsah, v jakém Státní fond zdravotního pojištění produkty uvedené na seznamu proplácí, je uveden ve státní rámcové smlouvě. Při každé návštěvě praktického lékaře, ambulantního specialisty nebo stomatologa hradí pojištěnec poplatek ve výši 1 % minimální mzdy. Pokud musí být pojištěnec hospitalizován, hradí za každý den pobytu v nemocnici 2 % celostátní minimální mzdy, pokud za rok stráví v nemocnici méně než 10 dní. Za další dny pobytu nad limit 10 dní již pacient poplatek nehradí. Poplatky za poskytování ambulantní a nemocniční lékařské a stomatologické péče nehradí: osoby s onemocněními uvedenými v příloze k státní rámcové smlouvě, nezletilí a nezaměstnaní rodinní příslušníci, přímé nebo nepřímé oběti obrany země, váleční veteráni a váleční invalidé, osoby ve vazbě a ve výkonu trestu odnětí svobody, osoby žijící v chudobě, které pobírají státní podporu, osoby, které nemají příjem a žijí v pečovatelských domovech, zdravotnický personál, těhotné ženy a matky do 45 dní po porodu, pojištěnci s těžkým stupněm invalidity, kteří navíc trpí některým z určených onemocnění, pacienti s nádorovým onemocněním. Osoby, jejichž nároky plynoucí ze zdravotního pojištění byly pozastaveny, si zdravotní péči hradí samy. Jak získat přístup ke zdravotní péči? Výběr praktického lékaře Pojištěnci mají nárok na svobodnou volbu praktického lékaře pro primární ambulantní péči a zubního lékaře na celém území Bulharska. Praktického lékaře mohou změnit červenec

10 jednou za kalendářní rok, a to v období od 1. do 30. června a od 1. do 31. prosince. Pokud pojištěnec změní bydliště, může si nového praktického lékaře vybrat kdykoli během roku. Stomatologická péče Po předložení svých záznamů o zdravotním pojištění mají pojištěnci nárok na stomatologickou péči u zubního lékaře podle svého výběru kdekoli v Bulharsku. Ambulantní péče Specializovaná ambulantní péče se poskytuje pojištěncům, kterým praktický lékař vystaví lékařský poukaz na konzultaci nebo ošetření. Tento poukaz lze použít do 30 dní ode dne jeho vydání. Pojištěnec si na základě poukazu může zvolit specialistu v kterékoli nemocnici, která má uzavřenou smlouvu s Regionálním fondem zdravotního pojištění. Přístup do nemocničních zařízení Lékaři a stomatologové mohou pacienta odeslat do zvoleného nemocničního zařízení po celém Bulharsku. Nemocnice (nebo lékárna) musí mít uzavřenou smlouvu s Regionálním fondem zdravotního pojištění. Od roku 2011 mají pacienti možnost vybrat si v rámci zdravotnického zařízení konkrétní tým lékařů a sester. červenec

11 Kapitola III: Peněžité dávky v nemoci Kdy máte nárok na peněžité dávky v nemoci? Z veřejného sociálního pojištění se pojištěncům vyplácejí dávky a peněžité příspěvky v případě dočasné pracovní neschopnosti, pokud u nich probíhá léčení a nemají příjem z výdělečné činnosti. Co je kryto? Na dávky při dočasné pracovní neschopnosti mají pojištěnci nárok v případě: nemoci, úrazu s výjimkou pracovního úrazu, lékařské prohlídky z důvodu nemoci, pobytu v karanténě, těhotenství, mateřství, převedení na jinou práci z důvodu nemoci, převedení na jinou práci z důvodu těhotenství, lázeňského pobytu k léčbě onemocnění, doprovodu dítěte mladšího 3 let do nemocnice, péče o dítě mladší 18 let, péče o nemocnou osobu starší 18 let. Denní peněžitá dávka v případě dočasné pracovní neschopnosti z důvodu obecné nemoci činí 80 %, v případě dočasné invalidity v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání až 90 % průměrné denní hrubé mzdy nebo průměrného denního příjmu sloužícího jako základ pro výpočet příspěvků za posledních 12 měsíců, v nichž příspěvky byly nebo měly být hrazeny. Peněžité dávky v případě dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci, pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se vyplácejí od 1. dne až do uzdravení nebo do přiznání trvalé invalidity. Do 31. prosince 2012 hradí peněžité nemocenské dávky za 1., 2. a 3. den pracovní neschopnosti zaměstnavatel, a to ve výši 70 % průměrné hrubé denní mzdy zaměstnance. Poté je dávka vyplácena ve výši 80 % příjmu sloužícího jako základ pro výpočet příspěvků a vyplácí ji Státní správa sociálního zabezpečení. Jak získat přístup k peněžitým dávkám v nemoci? Zaměstnanec je v případě dočasné pracovní neschopnosti uvolněn ze zaměstnání na základě potvrzení, které vydává orgán odpovědný za posuzování pracovní schopnosti. Potvrzení o pracovní neschopnosti se vydává v den, kdy je pracovní neschopnost potvrzena, přičemž zaměstnanec může být ze zaměstnání uvolněn předchozí den, tentýž den nebo den následující po prohlídce. Na potvrzení o pracovní neschopnosti se uvádí, o jaký druh neschopnosti se jedná, zda je nutná léčba, druh léčby a doba, po kterou je zaměstnanec uvolněn ze zaměstnání. Potvrzení je třeba co nejdříve po jeho vydání předat zaměstnavateli nebo ho o něm informovat, a to nejpozději do dvou pracovních dnů. červenec

12 Zaměstnavatel na základě potvrzení o pracovní neschopnosti uvolní zaměstnance ze zaměstnání, přičemž rozhodnutí nezávisí na uvážení zaměstnavatele. První pracovní den dočasné pracovní neschopnosti hradí zaměstnavatel pojištěnci průměrnou hrubou denní mzdu za měsíc, v němž dočasná pracovní neschopnost nastala. Peněžité dávky za 2. den dočasné pracovní neschopnosti a dny další vypočítává Státní správa sociálního zabezpečení a vyplácí je na nahlášený bankovní účet pojištěnce. červenec

13 Kapitola IV: Dávky v mateřství a otcovské dávky Kdy máte nárok na dávky v mateřství nebo otcovské dávky? Pojištěné ženy mají nárok na peněžitou dávku nahrazující mzdu v těhotenství a při narození dítěte, pokud přispívaly na příslušné pojištění po dobu alespoň 12 měsíců. Mateřská dávka Matky, které jsou pojištěny pro případ nemoci a mateřství, mají nárok na peněžitou dávku v těhotenství a při narození dítěte, a to po dobu 410 kalendářních dní, která začíná 45 dní před stanoveným termínem porodu. Pokud se dítě narodí dříve, než uplyne 45 dní od začátku pobírání dávky, zbývající dny lze čerpat po jeho narození. Otec pojištěný ve všeobecném nemocenském a mateřském fondu po dobu alespoň 12 měsíců má při narození dítěte nárok na zákonnou otcovskou dávku po dobu 15 kalendářních dní. Výše dávky odpovídá 90 % otcova příjmu, který slouží jako základ pro výpočet příspěvků, přičemž se zohlední posledních 24 měsíců. Otec (nebo adoptivní otec) může poté, co dítě dosáhne věku 6 měsíců, se souhlasem matky (nebo adoptivní matky) využít zbytek ze 410 dnů místo matky a pobírat místo matky příslušnou dávku. Po uplynutí mateřské dovolené mají matky pojištěné pro případ nemoci a mateřství po dobu alespoň 12 měsíců nárok na dávky při péči o dítě mladší dvou let. Mateřské příspěvky pro nepojištěné matky Těhotné ženy, jejichž měsíční příjem na člena rodiny je nižší nebo roven určité částce, mají nárok na jednorázový příspěvek v těhotenství, pokud nemají nárok na dávky v těhotenství a při narození dítěte podle zákoníku sociálního pojištění a v Bulharsku trvale pobývají. Výši tohoto příspěvku určuje každý rok zákon o státním rozpočtu Bulharské republiky pro daný rok, nesmí však být nižší než příspěvek v roce předchozím. Pokud je těhotná žena pojištěna pro případ nemoci a mateřství, ale nemá nárok na dávky v těhotenství a při narození dítěte, protože nesplňuje požadovanou dobu účasti na pojištění podle zákoníku sociálního pojištění, vyplácí se jí jednorázový příspěvek úměrný počtu dní od nastoupení mateřské dovolené a době, kdy bude dosažena požadovaná délka účasti na pojištění podle zákoníku sociálního pojištění, ne však více než po dobu 45 dní. Jednorázový příspěvek v těhotenství se vyplácí 45 dní před stanoveným termínem porodu. Co je kryto? Výše denní peněžité dávky v těhotenství a při narození dítěte je 90 % průměrné hrubé mzdy nebo příjmu, který slouží jako základ pro výpočet příspěvku, a to při zohlednění posledních 24 měsíců, z něhož byly nebo měly být hrazeny příspěvky. Dávka nemůže být nižší než zákonem stanovená minimální mzda a vyšší než průměrný čistý plat. Výše dávky při péči o dítě mladší dvou let je stanovena zákonem o rozpočtu veřejného sociálního pojištění a činí 240 BGN (123 EUR). červenec

14 Pokud je dítě dáno k adopci nebo umístěno v zařízení plně financovaném státem, dávka se přestává vyplácet počínaje následujícím dnem. Jak získat přístup k dávkám v mateřství a otcovským dávkám? K uplatnění nároku na tuto dávku je nutné být na řádně schválené rodičovské dovolené. Zdravotnické orgány vydají potvrzení o pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel na základě potvrzení o pracovní neschopnosti uvolní zaměstnance ze zaměstnání, přičemž rozhodnutí nezávisí na uvážení zaměstnavatele. červenec

15 Kapitola V: Dávky v invaliditě Kdy máte nárok na dávky v invaliditě? Invalidní důchod Pojištěnci mají nárok na invalidní důchod v případě úplné nebo částečné pracovní neschopnosti, která je dlouhodobá nebo trvalá. Nárok na invalidní důchod je podmíněn těmito požadavky na hrazení příspěvků: až do věku 20 let: není vyžadována žádná minimální doba pojištění, až do věku 25 let: je vyžadována doba pojištění 1 rok, až do věku 30 let: je vyžadována doba pojištění 3 roky, více než 30 let: je vyžadována doba pojištění 5 let, osoby postižené od narození nebo osoby, jejichž postižení vzniklo dříve, než začaly pracovat, získávají nárok na invalidní důchod poté, co pojištění hradí po dobu 1 roku. Na invalidní důchod mají nárok osoby, jejichž trvalá pracovní schopnost je snížena o 50 % a více. Nárok na důchod vzniká dnem, kdy invalidita nastala. Osobám nevidomým od narození a osobám, které o zrak přišly dříve, než vstoupily na trh práce, se invalidní důchod vyplácí ode dne podání žádosti. Důchod se vyplácí po dobu trvání invalidity. Příspěvek v invaliditě Pokud pojištěnec nesplňuje podmínku minimální doby pojištění nutné k tomu, aby mohl pobírat invalidní důchod, má nárok na příspěvek v invaliditě. Co je kryto? Invalidní důchod Výše invalidního důchodu ze všeobecného nemocenského pojištění se vypočítá jako 1,1 % příjmu, z něhož se důchod vypočítává, násobených počtem let pojištění. Doba započítávaná jako pojistná se navíc násobí koeficientem, který závisí na stupni invalidity, a to následovně: stupeň invalidity nad 90 %: 0,9, stupeň invalidity od 71 % do 90 %: 0,7, stupeň invalidity od 50 % do 70,99 %: 0,5. Důchodci, kteří ztratili více než 90 % své pracovní schopnosti a nepřetržitě potřebují asistenci, pobírají přídavek k důchodu ve výši 75 % sociálního starobního důchodu. Přídavky se vyplácejí ke každému důchodu bez ohledu na druh. Tyto přídavky se vyplácejí důchodci, nikoli osobě, která poskytuje asistenci. Sociální invalidní důchod Nárok na sociální invalidní důchod mají osoby, které dosáhly věku 16 let a mají pracovní schopnost trvale sníženou o více než 71 %. červenec

16 Osoby s pracovní schopností trvale sníženou o více než 90 % pobírají sociální invalidní důchod ve výši 120 %. Osoby s pracovní schopností trvale sníženou o 71 až 90 % pobírají 110 % sociálního starobního důchodu. Příspěvek v invaliditě Výše příspěvku v invaliditě v případě, že pojištěnec nesplňuje podmínku délky doby pojištění nutné k přiznání invalidního důchodu v nemoci, se vypočítá jako 60násobek denního příspěvku v případě dočasné invalidity. Pokud osoba v daném roce ještě nedosáhla důchodového věku, po dobu trvání pracovní neschopnosti se jí podobně jako u invalidního důchodu vyplácí příplatek na asistenci, o němž rozhoduje státní nebo územní odborná lékařská komise. Pokud osoba v období uvedeném v odborném posudku dosáhne důchodového věku, příplatek na asistenci pobírá doživotně. Příplatek na asistenci se přestává vyplácet, pokud zanikne důvod nároku, např. pokud důchodce zemře, změní se kategorie invalidity apod. Jak získat přístup k dávkám v invaliditě? Invalidní důchod Invalidní důchod se přiznává na základě žádosti podané u Státní správy sociálního zabezpečení. K žádosti je třeba přiložit odborný posudek státní nebo územní odborné lékařské komise, v němž je uveden stupeň pracovní neschopnosti. Příspěvek v invaliditě Pokud pojištěnec nesplňuje podmínku délky doby pojištění nutné k přiznání invalidního důchodu v rámci všeobecného nemocenského pojištění, vyplácí se mu příspěvek v invaliditě na základě žádosti podané na místně příslušném pracovišti Státní správy sociálního zabezpečení. K žádosti je třeba přiložit tyto dokumenty: potvrzení o době hrazení příspěvků (zaměstnání) do dne, kdy nastala invalidita, dokumenty dokládající výši hrubé mzdy nebo příjmu, z nějž byly hrazeny příspěvky, odborný posudek státní nebo územní odborné lékařské komise. červenec

17 Kapitola VI: Starobní důchod a starobní dávky Kdy máte nárok na starobní dávky? O státní starobní důchod lze požádat po dosažení státem stanoveného důchodového věku a určitého počtu let hrazení příspěvků na pojištění: muži mají na starobní důchod nárok od věku 63 let a 4 měsíce v případě, že hradili příspěvky na pojištění po dobu 37 let a 4 měsíce, ženy mají na starobní důchod nárok od věku 60 let a 4 měsíce v případě, že hradily příspěvky na pojištění po dobu 34 let a 4 měsíce, osoby, které nehradily příspěvky na pojištění dostatečně dlouho, mají na starobní důchod nárok od věku 65 let a 4 měsíce, pokud hradily příspěvky na pojištění alespoň po dobu 15 let. Od 31. prosince 2011 se požadovaná doba pojištění prodlužuje každý kalendářní rok o 4 měsíce, až dosáhne pro muže 40 let a pro ženy 37 let. Věk odchodu do důchodu se od 31. prosince 2011 začne zvyšovat každý kalendářní rok o 4 měsíce až na 63 let pro ženy a 65 let pro muže. Od 31. prosince 2011 se také začne zvyšovat věk odchodu do důchodu u osob, které nebyly pojištěny dostatečně dlouho, a to každý kalendářní rok o 6 měsíců až na 67 let. Dobou pojištění je u pracovníků a zaměstnanců doba, po kterou pracují na plný úvazek podle zákonem stanovené pracovní doby, pokud z jejich platu jsou nebo mají být odváděny příspěvky na pojištění, přičemž plat nesmí být nižší než minimální příjem sloužící jako základ pro výpočet příspěvků. Doba pojištění se počítá na hodiny, dny, měsíce a roky. U pracovníků a zaměstnanců na částečný úvazek se doba pojištění vypočítá tak, že se počet odpracovaných hodin vydělí zákonem stanovenou pracovní dobou. Právní předpisy v oblasti pojištění umožňují, aby se některá období započítávala do doby pojištění, aniž by bylo třeba hradit příspěvky. K těmto obdobím, kdy se příspěvky nehradí, patří placená i neplacená dovolená při výchově dítěte, placená i neplacená nemocenská dovolená při dočasné pracovní neschopnosti, placená i neplacená dovolená v těhotenství a při narození dítěte, neplacená dovolená do 30 pracovních dní v kalendářním roce a doba, po kterou daná osoba pobírá dávky v nezaměstnanosti. Právní předpisy v oblasti pojištění umožňují za zvláštních podmínek zakoupení doby pojištění. Sociální starobní důchod Sociální starobní důchod lze přiznat od věku 70 let osobám, jejichž roční příjem na rodinného příslušníka je nižší než zaručený minimální příjem (65 BGN (33 EUR)). Sociální starobní důchod je zvláštní druh důchodu, který nesouvisí se zaměstnáním. Nárok na tento důchod se přiznává osobám, které nemají nárok na starobní důchod, protože nehradily pojištění dostatečně dlouho. Tento důchod se nevyplácí z pojišťovacích fondů, ale ze státního rozpočtu. Sociální starobní důchod je druhem sociální podpory, která je klasifikována jako důchod, protože se vyplácí pravidelně (měsíčně). Za jeho správu odpovídá Agentura pro sociální pomoc. červenec

18 Co je kryto? Výše zákonného starobního důchodu se vypočítá tak, že se průměrný celostátní měsíční příjem sloužící jako základ pro výpočet příspěvků (za 12 měsíců předcházejících přiznání důchodu) vynásobí individuálním koeficientem pojištěnce. Individuální koeficient se určuje na základě průměrného měsíčního příjmu pojištěnce, který slouží jako základ pro výpočet příspěvků. Výpočetní základ se poté násobí 1,1 % za každý rok pojištění a poměrnou částkou za každý rok pojištění navíc. U mužů, kteří dosáhli doby pojištění 37 let, a žen, které dosáhly doby pojištění 34 let a i po dosažení důchodového věku dále pracují a nepobírají důchod, se kromě toho výpočetní základ násobí 3 % za každý rok pojištění. Starobní důchod nesmí být nižší než určitá pevně stanovená částka a nesmí překročit stanovenou maximální částku. Minimální výše starobního důchodu je stanovena zákonem o rozpočtu veřejného sociálního pojištění a činí 145 BGN (74 EUR). Maximální výše důchodu (u všech druhů důchodů) je stanovena na 35 % maximálního příjmu sloužícího jako základ pro výpočet příspěvků za předchozí rok. V roce 2011 byl maximální příjem sloužící jako základ pro výpočet příspěvků 2 000BGN (1 023EUR) a maximální výše důchodu v roce 2011 je 700BGN (358EUR). Všechny důchody přiznané před 31. prosincem předcházejícího roku jsou od 1. července rozhodnutím dozorčí rady Státní správy sociálního zabezpečení valorizovány na roční bázi o procento odpovídající indexu spotřebitelských cen posledního uplynulého kalendářního roku. Od 1. července 2009 však důchody kvůli rozpočtovým omezením valorizovány nebyly. Důchodové připojištění vychází z částky naspořené na individuálním účtu dané osoby. Jak získat přístup ke starobním dávkám? O důchod musí pojištěnec zažádat na regionálním pracovišti Státní správy sociálního zabezpečení. Je třeba přiložit tyto dokumenty: průkaz zaměstnance a/nebo průkaz pojištěnce a/nebo potvrzení o odpracované době nebo doklad o hrubé mzdě nebo příjmu, z nějž byly hrazeny příspěvky po dobu tří po sobě jdoucích let v průběhu posledních 15 let pojištění do 1. ledna 1997, pokud si pojištěnec zvolí tuto možnost, nebo příjem, z něhož byly hrazeny příspěvky od tohoto data do odchodu do důchodu. Pokud je žádost Státní správě sociálního zabezpečení podána do 6 měsíců před datem ukončení pojištění, přiznává se důchod od tohoto data. Pokud je žádost podána do 6 měsíců od data ukončení pojištění, důchod se přiznává od data podání žádosti. Na základě žádosti je do jednoho měsíce přiznán minimální důchod, skutečná výše důchodu se vypočítává a přiznává později. Sociální starobní důchod Dokumenty potřebné k přiznání sociálního starobního důchodu jsou: žádost o přiznání sociálního starobního důchodu podle vzoru poskytnutého Státní správou sociálního zabezpečení, prohlášení o rodinném stavu a majetkové prohlášení, červenec

19 prohlášení o ročním příjmu rodinných příslušníků za období 12 měsíců před podáním žádosti. Pro účely určování ročního příjmu rodinných příslušníků se mezi rodinné příslušníky počítá manžel/manželka a děti do 18 let, pokud nejsou ženaté/vdané, případně děti starší, pokud jsou postižené, nemají jiný zdroj příjmu a nejsou ženaté/vdané. Sociální starobní důchod se vyplácí doživotně. Nárok na něj zaniká úmrtím oprávněné osoby. červenec

20 Kapitola VII: Dávky pro pozůstalé Kdy máte nárok na dávky pro pozůstalé? Nárok na pozůstalostní důchod se přiznává dětem, pozůstalému manželovi/pozůstalé manželce a pozůstalým rodičům pojištěnce. Děti mají na pozůstalostní důchod nárok do věku 18 let. Pokud studují, mají po dosažení 18 let na pozůstalostní důchod nárok po dobu studia, a to až do věku 26 let. Nárok na výplatu pozůstalostního důchodu až do 26 let věku mají také pozůstalé děti po zemřelém pojištěnci, u nichž před dosažením věku 18 let došlo k postižení. Pozůstalá osoba získává nárok na pozůstalostní důchod 5 let před dosažením důchodového věku (63 let a 4 měsíce u mužů nebo 60 let a 4 měsíce u žen) nebo dříve v případě, že byla v pracovní neschopnosti. Rodičům je přiznán nárok na pozůstalostní důchod po smrti jejich dětí po překročení důchodového věku. Pozůstalostní starobní a invalidní důchod Při úmrtí pojištěnce mají dědici nárok na důchod odpovídající druhu individuálního důchodu (tj. důchodu v případě obecné nemoci, pracovního úrazu nebo nemoci z povolání), který by zemřelý pobíral jako invalidní osoba, jejíž pracovní schopnost se snížila o více než 90 %. Pokud zemřelý získal nárok na důchod, protože splnil podmínku věku a doby pojištění, pozůstalostní důchod vyplácený dědicům se vypočítá z tohoto důchodu založeného na splnění podmínky doby pojištění a věku, pokud je to pro ně výhodnější. V případě úmrtí důchodce, který pobíral invalidní důchod kvůli obecnému onemocnění nebo individuální důchod vypočítaný na základě splněné podmínky doby pojištění a věku, se podle druhu důchodu vyplácí pozůstalostní důchod ve výši procentní sazby uvedené níže. Příspěvek pro pozůstalé Starobní důchodci, jimž zemřel manžel/manželka, mají nárok na příspěvek k důchodu, takzvaný příspěvek pro pozůstalé. Příspěvek pro pozůstalé se vyplácí pouze k jinému přiznanému důchodu: osoby, které nemají nárok na důchod z jiného důvodu, na tento příspěvek nemají nárok. Aby pozůstalý mohl pozůstalostní příspěvek pobírat, musí tedy splňovat několik podmínek: musí pobírat individuální nebo pozůstalostní důchod jakéhokoli druhu, nesmí se po úmrtí manžela/manželky znovu vdát/oženit; pokud se znovu vdá/ožení, nárok na pozůstalostní příspěvek zaniká dnem sňatku, nesmí pobírat pozůstalostní důchod po zemřelém. Příspěvek se vyplácí pozůstalému manželovi/manželce ve výši určitého procentního podílu důchodu zemřelého manžela/manželky. Důchodce má nárok na příspěvek ve výši 20 % důchodu nebo důchodů zemřelého manžela/manželky (do roku 2015 má tento podíl dosáhnout 40 %). Při výpočtu tohoto příspěvku se nezohledňují příspěvky k důchodu zemřelého manžela/manželky. Pokud zemřelý manžel/manželka důchod červenec