Biodiverzita objevování živočichů. žijících na školním dvoře 6-8. Authors: Jenny Byrnea Willeke Rietdijk. years

Transkript

1 6-8 years Vědní oblast: Člověk a příroda / Biologie Cílové koncepty: různorodost, adaptace Věkové zaměření žáků:: 5-8 letí žáci Délka trvání aktivity: 2 x 45 3 x 45 minut ( minut) Shrnutí:: Zkoumání výskytu živočichů na školním dvoře Předchozí vědomostní poznatky: pohyb živočichů, potrava, růst, použití smyslů a rozmnožování; potřeba přísunu potravy a vody jako životní podmínky; žáci umí rozpoznat a porovnat hlavní vnější části živočišných těl Cíle: Rozvoj představ o různorodosti živočichů a jejich životního prostředí v prostředí školního dvora; zkoumání vztahu životního prostředí a živočichů, stavby jejich těl a způsob života v daném prostředí e: Pomůcky: lupy (zviditelňující hmyz), nádoby na uchovávání odchyceného hmyzu, entomologické pinzety, pravítko, odchytová síťka na vodní živočichy, jestliže je součástí školního dvora aj. Biodiverzita objevování živočichů žijících na školním dvoře Authors: Jenny Byrnea Willeke Rietdijk The content of the present document only reflects the author s views and the European Union is not liable for any use that may be made of the information therein.

2 Motivace Aktivita: Biodiverzita objevování živočichů žijících na školním dvoře (zahradě) Plán výuky (s včleněnými poznámkami pro učitele) Popis aktivity Učitel začíná aktivitu identifikací aktuálních představ žáků o jevu, který bude předmětem zkoumání. Zaměří se na to, co už žáci vědí a jaké jsou jejich představy? Zjištění představ žáků umožní, aby byly zkoumané otázky pro žáky smysluplné. Na stimulaci identifikace žákovských představ použije učitel čerstvý vzorek spadaných listů. Přinese je na tácku do třídy a zeptá se žáků: Co myslíte, žije tu něco? Po krátké diskusi mají žáci možnost zkoumat spadané listí a nacházejív něm různé bezobratlé živočichy (drobná zvířátka). Učitel povzbudí žáky k tomu, aby přemýšlely o tom, jaké druhy živočichů okolo nás žijí, i když je běžně neregistrujeme. Učitel povzbuzuje žáky tím, že prezentuje různé materiály, chodí po třídě a upozorňuje žáky na různá místa, přičemž objevování ponechává na žácích individuálně nebo v malých skupinách. Následně učitel pokládá otázky: Co myslíte, kde původně bylo toto spadané listí, kde jsem jej nasbíral/nasbírala? Co myslíte, co bychom mohli najít na školním dvoře, jaké drobné živočichy? Na která místa bychom se měli podívat, abychom nějaké živočichy našli? Tím je identifikována základní výzkumná otázka. Žáci přemýšlejí, jak by mohli zkoumat zadaný problém, co je potřebné zjistit. Bádání Zkoumání je zaměřené na řešení výzkumné otázky: Jací živočichové žijí na školním dvoře? Výzkum bude rozdělen do dvou fází návštěva na školním dvoře a detailní pozorování vybraného živočišného druhu. 1. Návštěva na školním dvoře Žáci zkoumají (ve dvojicích až čtveřicích) živočichy, kteří žijí na školním dvoře. Tím, že jde o otevřený výzkum, který si řídí hlavně žáci, je nutné ve skupinách prodiskutovat možné problémy: Jaké dílčí otázky si v rámci výzkumné otázky stanoví? Jakým způsobem najdou odpověď na stanovené otázky? Jaké výsledky zkoumání předpokládají? Jaké informace potřebují pro řešení stanovených otázek? Jak budou odchytávat (zajišťovat, sbírat) zvířata? Jaké pomůcky a materiály budou potřebovat? Jak budou zaznamenávatsesbíraná data? Jak použijí informace získané zkoumáním jako důkazy? Jak budou při zkoumání postupovat (jaké budou fáze zkoumání)? Kolik času si vymezí na jednotlivé fáze zkoumání? Jak si rozdělí úkoly ve skupině (kdo, co bude dělat)? Jak budou prezentovat vlastní zjištění před celou třídou?

3 Učitel ukáže žákům pomůcky a materiál, které jim dá k dispozici a vede žáky v procesu tvorby předpokladů a v přípravě na praktickou výzkumnou činnost. V jednotlivých skupinách poskytuje žákům podporu podle potřeby nebo organizuje celou třídní diskusi. Učitel, v případě potřeby, může upozornit na možné dílčí problémy, které vyvstanou ze stanovené výzkumné otázky (žáci si zapisují svoje předpoklady ke každé vybrané otázce): Kde pravděpodobně najdeme živočichy? Která místa jsou pro život živočichů na školním dvoře nejvhodnější (kde najdeme nejvíc živočichů)? Jak vypadají živočichové žijící na školním dvoře? Vypadají všichni stejně? Jaké druhy živočichů můžeme na školním dvoře nalézt? V jakých různých druzích prostředí žijí živočichové na školním dvoře? Kteří živočichové nežijí na školním dvoře přirozeně (jsou jen návštěvníci)? Následně učitel vede žáky ve skupinách, aby si zaznamenali svoje předpoklady i data, které budou na školním dvoře sbírat i to, jak je budou sbírat. Soustředí pozornost žáků na přípravu záznamových listů, které jim usnadní sběr dat a jejich systematizaci což jim následně pomůže při formulaci jednodušších závěrů. Učitel k danému tématu vede se třídou diskusi, používá otázky: Který způsob zaznamenávání údajů budete používat? Který z následujících typů záznamu dat bude nejvhodnější pro jednotlivé typy dat, které nasbíráte? A podobně. Grafy Tabulky Kresby Obrázky Stručný popis Deník Žáci se rozhodnou, jak budou data zaznamenávat, přičemž učitel chodí mezi skupinami a pomáhá s výběrem metod, s výběrem záznamové formy atd. tam, kde je to potřebné. Následně jdou žáci na školní dvůr a zaznamenávají údaje z pozorování, které si naplánovali. Po ukončení práce v terénu se učitel ujistí, že všichni žáci mají vytvořené záznamy toho, co pozorovali. 2. Detailní pozorování vybraného živočicha Každý žák si vybere jednoho živočicha a detailně ho prozkoumá. Potom každý žák individuálně nebo malá skupina žáků vytvoří plakát (poster), pomocí kterého bude prezentovat svoje zjištění. Učitel pomáhá žákům a povzbuzuje je k dalšímu hledání informací, přičemž používá otázky typu: O jakého živočicha jde? Jak vypadá? (tvar, barva, končetiny, hlava, ocas, části těla, články, tykadla apod.) Co jiného můžeš o živočichovi zjistit? Kde jsi svého živočicha našel?

4 Všechny získané informace z pozorování a zjišťování ze sekundárních zdrojů žáci zaznamenávají do kresby s detailním popisem. Žáci kreslí a popisují jednotlivé části vybraného živočicha a učitel jim pomáhá v tom, aby zjistili a zakreslili co nejvíc informací. Učitel vede žáky k tomu, aby hledali různé informace v různých informačních zdrojích. Pomáhájim, aby byli v hledání úspěšní a to podle individuálních, resp. skupinových potřeb. Evaluace Vyhodnocení výzkumné otázky se realizuje ve dvou fázích diskuse celé třídy a v plakátové sekci. 1. Diskuse celé třídy o výsledcích zkoumání Zástupci jednotlivých skupin prezentují vlastní zjištění před celou třídou. Prezentují, jaké otázky řešili a k jakým odpovědím dospěli, jaké metody použili, co je překvapilo; a jaké jsou podněty a výzvy do dalšího zkoumání. Učitel povzbuzuje skupiny, aby komentovaly metody výzkumu a závěry prezentujících skupin, aby výsledky vzájemně porovnávaly. Učitel poskytuje žákům zpětnou vazbu, zevšeobecňuje výsledky všech skupin a vyzdvihuje 3 nejzajímavější zjištění. Učitel žákům pomáhái ve formulování toho, na co by se mohli spolužáci zeptat a upozorňuje je na to, aby si do svých poznámek zapsali i to, co nezjistili oni, ale jejich spolužáci. 2. Záznam výsledků - plakáty Učitel ve třídě vyvěsí všechny vytvořené plakáty. Žáci chodí a plakáty si prohlížejí. K obsahu plakátů píší poznámky na malé lístečky, které přilepí k hodnocenému plakátu. Do svých poznámek píší: 2 věci, které byly proně zajímavé; 1 doporučení na změnu co by mohlo být ve výzkumu realizováno jinak, lépe. Učitel vede diskusi o: třech nejdůležitějších věcech, které se žáci během zkoumání naučili o životě drobných živočichů na školním dvoře které plakáty/postery byly nejzajímavější a nejlépe zpracované (nejlépe informovaly o výzkumu) a proč. Rozšíření aktivity: Aktivita zaměřená na podporu divergentního myšlení a tvořivosti: Učitel pokládá otázky: Cítí drobní živočichové, mají pocity? Jak a čím jsou tito živočichové důležití? Která zvířata jsou důležitější, malá nebo velká? A co člověk? Učitel ve třídě vede filozofickou diskusi poskytuje provokativní a protikladné argumenty, syntetizuje je, klade nové otázky, vytváří přechodný závěr z diskuse (antropocentrické a antropomorfické pohledy na svět, biodiverzitu a vzájemnou závislost složek přírody). Uvedená aktivita může být zařazena před samotné zkoumání nebo v průběhu zkoumání, kdy sleduje efekt rozvoje žáků a jejich vědeckého přemýšlení.

5 Přílohy: Záznamový list pro žáky (nepovinné použití), poznámky pro učitele Živočichové školního dvora, zahrady záznamový list Kde žijí drobná zvířata na školním dvoře? Pod kmeny a kameny Ve spadaném listí V půdě Na stromech a rostlinách Jiné Jaký je dlouhý? Kolik má nohou? Jakou má barvu? Má hlavu? Má ocas? Má tykadla? Slimák Hlemýžď Žížala Obrázok: DJ Singh Stínka Pavouk Obrázok: Family Oon

6 Mravenec Obrázok:vpickering Brouk Škvor Obrázok:Mamboma n1 Stonožka Obrázok:Kurt Komoda Mnohonožka Obrázok: cojharries Housenka Obrázok: Rickydavid Motýl

7 Včela Jiné: Kolik různých druhů živočichů jsi našel? Kde žijí? Jak jim pomáhá to, jak vypadají a jak se chovají?

8 Poznámky pro učitele, rady a doporučení Vytvořte skupiny 2 až 4 členné. Skupinovou práci v terénu zefektivníte zapojením dalšího pedagoga. Uvědomte si a upozorněte žáky na místa, kam je vstup zakázaný. Při práci v terénu doporučte žákům místa, kde by mohli živočichy hledat nebo před odchodem do terénu použijte metodu brainstormingu ve skupinách nebo v rámci celé třídy. Uvědomte si možné zdravotní a bezpečnostní rizika, jako jsou například alergie; po příchodu z terénu upozorněte žáky, aby si důkladně umyli ruce; upozorněte je i na to, aby si během aktivity nestrkali prsty do pusy, nosu a aby se nedotýkali očí. Zorganizujte třídní diskusi o tom, jak pozorovat odchycená zvířata tak, aby při tom netrpěli. Jedná se o důležitou mravní problematiku. Vědci jsou pasivní pozorovatelé živých objektů a nezasahují do jejich života. Upozorněte žáky na to, že všichni živočichové mají právo na život, i ti, které odchytíme z jejich původního životního prostředí z důvodu studia v hodinách přírodovědy. O odchycené živočichy je nutné se starat tak, aby nebyli týraní, netrpěli nedostatkem životně důležitých podmínek (voda, vzduch, pohyb a podobně) a po ukončení pozorování je, co nejdříve vrátíme na původní místo odchytu (odkaz na zdroj - Gillespie et al., 2008) dle Byrnea Rietdijk. Zvažte, jestli chcete, aby byla zvířata pozorována venku, nebo zda si je žáci budou moci odchytit a pozorovat ve třídě. Zvažte, jestli budete od žáků požadovat, aby odebrali vzorky půdy a mohli vjemově a pocitově porovnávat životní podmínky různých druhů živočichů. Zvažte, v kterých částech výzkumu budou žáci potřebovat více a kdy méně učitelského usměrňování. Připravte se na to. Připravte si otázky a instrukce, pomocí kterých žákům budete pomáhat v jejich zkoumání. Zvažte, zda chcete výzkumnou aktivitu žáků organizovat jako strukturovaný výzkum nebo jako výzkum s otevřeným koncem. Jestliže upřednostníte učitelem řízené zkoumání, použijte pracovní listy. Jestliže chcete nechat žákům volnost v tom, jak zaznamenávat údaje a jak nalezené živočichy třídit, žádejte, aby si žáci vytvářeli svoje vlastní poznámky ke zkoumání. Teoretické pozadí ke zkoumanému tématu Habitat (lokalita, biotop) je místo života specifické skupiny rostlin a živočichů. Habitat je charakteristický specifickými podmínkami, kterým se zde žijící rostliny a živočichové přizpůsobili. Jednotlivé rostlinné a živočišné druhy jsou v něm vzájemně na sobě závislé (VizLoxleyaj., 2010). Habitaty se postupně mění s růstem a dozráváním rostlin. Změna habitatu může být podmíněná i environmentálními změnami. Nejčastěji se vyskytujícími živočichy, ke kterým mají žáci přístup, jsou bezobratlí, jako jsou členovci (např. hmyz a pavouci), měkkýši (slimáci a šneci) a kroužkovci (žížala). Bezobratlí jsou živočichové bez vnitřní kostry, některé ale mají vnější kostru, jako například členovci. Často hodnocené jsou zejména rozdíly mezi živočichy, zatímco podobnosti mezi živočichy stejné skupiny jsou často přehlížené.

9 Zkoumání živočichů v jejich přirozeném prostředí je pro žáky prvního stupně ZŠ velmi důležité, protože přirozené prostředí umožňuje žákům efektivně zkoumat věci, objekty a jevy, které se vyskytují v jejich blízkém okolí a přirozeně je zajímají. Živočichové jsou často fyzicky přizpůsobeni životnímu prostředí, ve kterém žijí, což je výsledkem přirozeného výběru v daném prostředí. Na druhé straně, se umí přizpůsobit svým chováním i změněným podmínkám. Jestliže chceme na tento fakt žáky upozornit, můžeme soustředit jejich pozornost na to, aby porovnali tvar těla živočicha s prostředím, ve kterém žije. Žákovu pozornost soustředíme k úvaze, co živočichové potřebují; jak se přizpůsobili prostředí, ve kterém žijí. Například, pomáhá tvar těla živočichům ve způsobu jejich života? Pomáhájim jejich barva přežít? Jak se pohybují v prostředí, ve kterém žijí? Jak se chovají? Jak jim jejich chování v životě v daném prostředí pomáhá? (např. proč je slimák slizký?) Vhodné je vést žáky k popisu pozorovaných skutečností, do co největších podrobností. Například tím, že je vyzveme, aby pojmenovali části těla, strukturu těla, barvy, aby popsali to, jak jsou k sobě jednotlivé části těla připojené. Také se mohou pokusit třídit nalezené živočichy podle různých kritérií, např. počet článků, noh, resp. bez noh), podle vzhledu na lesklé, matné, chlupaté, hladké (bez ochlupení) a porovnat to s tím, kde byli daní živočichové nalezeni (viz. pracovní listy; více informací: Cross a kol., 2009). Literatura: Allen, M. (2010) Misconceptions in primary science. Maidenhead, Berkshire: Open University Press. Cross, A. and Bowden, A. (2009) EssentialPrimary Science. Maidenhead, UK: Open University Press. Gillespie, H. and Gillespie, R. (2008) Science forprimaryschoolteachers. Buckingham, UK: Open University Press. Loxley, P., Dawes, L., Nicholls, L., Dore, B. (2010) Teachingprimary science promotingenjoyment and developingunderstanding.harlow, UK: PearsonEducation Limited. Web: