1. Tematický a podtematický materiál, tematická práce

Transkript

1 1. Tematický a podtematický materiál, tematická práce Popište tematický a podtematický (netematický) hudební materiál Vysvětlete pojmy: motiv téma pasáž figura najděte příklady v notové ukázce Vysvětlete pojmy: antitetické téma ostinátní figura leitmotiv monotematismus/polytematismus idée fixe cyklický princip Popište nejčastěji užívané metody práce s motivy/tématy V notové ukázce popište téma a jeho stavbu a vysvětlete způsoby použité tematické (motivické) práce (L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 1, op věta (začátek))

2 Ústní část 1) Uveďte příklad melodie v dlouhých notových hodnotách: 1. Dvojhlasý kontrapunkt 2:1 a 4:1 Melodické intervaly pravidla vedení melodie v dlouhých (h,, v) notových hodnotách (stavba CF) pravidla vedení melodie v krátkých (q) notových hodnotách Harmonické intervaly dokonalé a nedokonalé konsonance, disonance spojování dvojzvuků v protipohybu a stranném pohybu spojování dvojzvuků v paralelním a rovném pohybu (skryté 5 a 8) KTP 2:1 a 4:1 v dlouhých notových hodnotách (h,, v) v krátkých notových hodnotách (q) konsonance a disonance na těžké a lehké době použití průchodů a střídavých tónů Praktická část 2) Uveďte příklad melodie v krátkých notových hodnotách: 1) Dokončete příklad dvojhlasého KTP 2:1 v dlouhých (h ) notových hodnotách: W 2) Doplňte chybějící tóny v příkladu dvojhlasého KTP 4:1 v krátkých (q ) notových hodnotách: b n W W

3 2. Hlavní a pomocné funkční typy hudby Vysvětlete rozdělení hudebních typů (funkcí) na hlavní a pomocné Vysvětlete pojmy: expozice evoluce introdukce koda, vnitřní a vnější koda, koda kody mezivěta Popište druhy mezivět Popište schematické značení jednotlivých hudebních typů v rámci hudební formy Uveďte příklady použití jednotlivých hudebních typů V notovém příkladu rozlište a vysvětlete použité hudební typy (L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 1, op věta)

4 2. Tříhlasý a čtyřhlasý kontrapunkt, imitace Ústní část souzvuky ve vokálním KTP: a) harmonické intervaly (dokonalé a nedokonalé konsonance, disonance) b) akordy 3 4hlasý KTP 1:1 začátek a závěr věty, průběh věty užití zmenšeného akordu postup hlasů v paralelním pohybu skryté 5 a 8, 5 a 8 battuta křížení hlasů vysvětlete pojmy: imitace, proposta, risposta, dux, comes vysvětlete druhy imitace: a) přísná a volná b) prostá a umělá c) reálná a tonální d) v inverzi a račí e) v augmentaci a diminuci Praktická část 1) Vypracujte tříhlasý (nebo čtyřhlasý) KTP 1:1: b n W 2) Vysvětlete různé druhy imitací: a) b. J. j n n b) b Ó. J n n n c) b. J n n n n d) b. J j. n n

5 3. Neperiodická věta, perioda a dvojperioda Vysvětlete pojem věta v jeho širším i užším významu (uveďte příklady) Popište stavbu periody (délka, členění, hudební obsah, příklady použití) Popište předvětí a závětí a jejich vzájemný vztah (motivická náplň, závěry apod.) Vysvětlete pojmy: asymetrická perioda, potrojné členění periody Popište dvojperiodu a její uspořádání z hlediska motivického materiálu a závěrů Popište neperiodickou větu (stavba, hudební obsah, příklady použití) Popište schematické značení period, dvojperiod a neperiodických vět Proveďte rozbor notového příkladu (P. I. Čajkovskij: Album pro mládež Ranní modlitba, Nemocná panenka, Pohřeb panenky) (L. van Beethoven: Sonáta G dur, op. 14 II. věta (začátek))

6 1) Odvoďte dórský modus od e 2) V tomto modu vytvořte melodii v dlouhých notových hodnotách (cantus firmus): 3. Stavba cantu firmu, kontrapunkt dvojhlasý 1:1 Ústní část Vysvětlete pojmy: cantus firmus, kontrapunkt Pravidla stavby CF začátek a závěr melodie rozdělení melodických intervalů na zpěvné a nezpěvné pohyb melodie, stupeň, krok, skok nevhodné intervalové postupy vrchol (důl) melodie Dvojhlasý KTP 1:1 dokonalé a nedokonalé konsonance, disonance vhodné a nevhodné intervalové souzvuky začátek a závěr věty postup hlasů v paralelním pohybu skryté 5 a 8 5 a 8 battuta křížení hlasů Praktická část 3) K zadanému cantu firmu vytvořte vrchní KTP 1:1: b W (nepovinné) k zadanému cantu firmu vytvořte spodní KTP 1:1: W

7 4. Malé formy Popište: stavbu malých forem (z čeho se skládají) nejužívanější typy malých forem schematické značení malých forem Detailně popište stavbu: malé 2dílné formy se znaky 3dílnosti malé 3dílné formy se znaky 2dílnosti Proveďte formální rozbor notového příkladu (L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 1, op. 2/1 II. věta (začátek) a III. věta (Trio)) (L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 10, op. 14/2) II. věta (začátek)) (P. I. Čajkovskij: Album pro mládež)

8 4. Charakteristika vokálního kontrapunktu, církevní mody Ústní část srovnání vokálního a instrumentálního KTP (5 hlavních znaků) notace vokálního KTP (klíče, taktové čáry, ligatury, délky not, zápis partitury...) církevní mody a jejich charakteristické intervaly vysvětlete historický původ a názvy církevních modů církevní mody autentické a plagální, vysvětlete odvození plagálních modů popište číslování církevních modů umístění finál, dominant a citlivých tónů u autentických i plagálních modů užívání pohyblivého tónu b vysvětlete pojmy: modus, tonus, repercuse, ambitus, tonus finalis, tonus dominans popište rozsahy nápěvů: tonus perfectus, imperfectus, plusquamperfectus, mixtus transpozice církevních modů (vysvětlete postup a uveďte příklady) Praktická část 1) Uveďte názvy autentických modů, zakroužkujte finály a dominanty, označte nebo doplňte citlivé tóny: 2) K dórskému modu od d odvoďte plagální modus, poté označte finálu, dominantu a citlivý tón: 3) Napište předznamenání modů od zadaných tónů: G lydický E jónský A frygický C dórský H aiolský F mixolydický (nepovinné) E hypomixolydický

9 5. Velké formy Popište stavbu a uspořádání velkých forem Popište nejužívanější typy velkých forem Detailně popište: velkou formu složenou (původ, stavba, označení a charakter částí, uplatnění apod.) velkou formu prostou (prokomponovanou) Vysvětlete schematické značení velkých forem Popište velkou formu zúženou a rozšířenou Proveďte formální rozbor notového příkladu (L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 1, op. 2/1 II. a III. věta) (L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 14, op. 27/2) II. věta)

10 1) Dokončete příklad synkopického KTP: Ó 5. Synkopický, smíšený a převratný kontrapunkt Ústní část Synkopický KTP základní princip používané průtahy ve vrchním a spodním hlase postup v konsonantních intervalech jak postupovat, když nelze použít synkopy Smíšený KTP základní princip obecné shrnutí pravidel jednotlivých druhů KTP Zvláštní postupy a ozdoby použití e not, nota cambiata, portamento, těžký průchod rytmická omezení ve smíšeném KTP Převratný KTP princip, využití převratný dvojitý KTP v 8, 10, 12 Praktická část W 2) Vhodně doplňte e noty (ve vrchním hlase): 3) Dokončete notu cambiatu (2 různé): 4) Zakroužkujte tzv. těžké průchody: 5) V předchozím notovém příkladu ukažte, které postupy nelze použít v převratném KTP v 8, 10 nebo 12: (nepovinné) vypracujte smíšený KTP: W

11 6. Variace Vysvětlete různé významy termínu variace (3 4) Popište základní princip a formální schéma variačního cyklu Rozdělte variační formy na 4 základní druhy podle historického vývoje Popište postupně jednotlivé druhy variací a uveďte rozdíly mezi nimi: ve kterých obdobích byly komponovány faktura skladby (homofonní/polyfonní) kde (ve kterém hlase/hlasech) a jak probíhá variační práce metrum, charakter a hudební forma tématu variační práce v oblasti: a) melodické b) hudební formy c) harmonie/tóniny d) rytmu, tempa, hybnosti e) dynamiky, artikulace, hudebního charakteru komplikovanost a závažnost variační práce celkový hudební a formální průběh skladby Popište tzv. simplifikující a dvojité variace Uveďte příklady použití variací (jako samostatná skladba, v rámci cyklických forem apod.) Proveďte rozbor příkladu (L. van Beethoven: 32 variací c moll)

12 1) Napište libovolný akord v D dur a odvoďte k němu 4 různé chromatické medianty: 6. Chromatická a enharmonická modulace Ústní část vysvětlete (obecně) pojem modulace (vybočení, tóninový skok), popište 3 fáze modulace vysvětlete pojmy diatonická a chromatická terciová příbuznost princip odvozování tzv. chromatických mediant popište použití chromatických mediant v modulaci vysvětlete pojem enharmonická záměna popište 2 akordy nejčastěji používané k enharmonické modulaci (jejich stavbu, umístění a vlastnosti) vysvětlete enharmonickou modulaci zmenšeným septakordem (nepovinně) vysvětlete chromaticko-enharmonickou modulaci a (nebo) enharmonickou modulaci alterovaným zvětšeným terckvartakordem Praktická část 2) Dopište chybějící akord v chromatické modulaci z D dur do F dur (ne f a c!): D dur: T S n b T n n n b b.. n n. n. n. n. F dur: D T 6 S D 4 3 T 3) V D dur vypište doškálný zmenšeně zmenšený septakord a zvětšený kvintakord: 4) Dokončete enharmonickou modulaci zmenšeně zmenšeným septakordem:.. D dur: T D 6 5 h moll: T 6 S D T (nepovinné) vysvětlete modulaci v přiložené notové ukázce: (L. van Beethoven: Sonáta op. 14, č.2 začátek provedení, enh. modulace g moll B dur)

13 7. Rondo původ a vysvětlení termínu rondo, původ rondové formy formální uspořádání a schéma ronda Malé rondo období, skladatelé (zmínit pojmenování ronda), nástrojové obsazení forma názvy a notový zápis částí ronda kontrasty tonální plán charakter a oblíbené názvy rond Velké prosté (klasické) rondo rozdíly oproti baroknímu rondu schéma, tonální plán, charakter klasického ronda zúžení rondové formy Sonátové rondo vysvětlit znaky vyšší třídilnosti formální schéma, tonální plán vysvětlete společné znaky se sonátovou formou popište nižší a vyšší sonátové rondo Popište uplatnění ronda v rámci sonátových cyklů Proveďte formální rozbor ronda na základě notového příkladu (L. van Beethoven: Pro Elišku, kl. sonáta č. 1 finální věta)

14 7. Alterované akordy Ústní část princip alterace umístění alterovaných tónů v durové a mollové tónině frygický a lydický kvintakord, neapolský sextakord rozdělení alterovaných akordů na pravé a nepravé charakteristický interval pravých alterovaných akordů, jeho doporučená úprava a rozvedení 4 typy nejužívanějších alterovaných akordů, jejich rozvod a značení dvojitě (dvojsměrně) alterovaný akord Praktická část 1) Napište v D dur frygický a lydický kvintakord: 2) Napište neapolský sextakord: F L N 6 3) Napište tzv. smetanovskou D : 4) Napište alterovaný zmenšený septakord: 5) Napište alt. akord zvukově shodný s D 7 (stačí 1): 6) Napište alterovaný terckvartakord (stačí 1): 7) Napište dvojsměrně alterovaný akord: 8) Vyberte jeden z předchozích akordů a proveďte jeho rozvod do T (včetně funkčního značení): 9) V notové ukázce najděte alterované akordy a vysvětlete je: (L. van Beethoven: 32 variací c moll)

15 8. Vývoj a zvláštní typy sonátové formy Popište obecné znaky sonátové formy, její využití a historický kontext Popište jednotlivé typy sonátové formy a jejích předchůdců dle historického vývoje: barokní dvojdílná forma předklasická sonátová forma klasická sonátová forma beethovenovská sonátová forma Popište zvláštní typy sonátové formy: v sólových koncertech v sonatinách uvolnění formy v předehrách a symfonických básních sonátová forma se zlomkovou nebo zrcadlovou reprízou sonátová forma bez provedení kombinace sonátové formy a ronda Proveďte formální rozbor předložené hudební ukázky: (L. van Beethoven: Sonáta č. 14 cis moll, op. 27/2 (Měsíční svit))

16 8. Principy alterace Ústní část popište (doškálné) citlivé tóny a umělé citlivé tóny vysvětlete pojem alterace, alterované tóny popište umístění alterovaných tónů v durové a mollové tónině popište frygický a lydický kvintakord a jejich použití při značení alterovaných akordů popište dvojitou (dvojsměrnou) alteraci vysvětlete princip modulace alterovanými akordy Praktická část 1) Vypište a rozveďte alterované tóny v D dur: 2) Vypište a rozveďte alterované tóny v d moll: 3) Vhodně alterujte uvedené akordy (v D dur): b b 4) Napište frygický a lydický kvintakord (v D dur): F L 5) Alterujte akord dvojsměrně: 6) Dopište alterovaný akord zvukově shodný s D 7 a vysvětlete jeho použití v modulaci do Es dur: b D dur: T S +4 3 Es dur: VI II 6 D T

17 9. Sonátová forma Naznačte obecně historický vývoj a využití sonátové formy, její postavení v sonátových cyklech Popište obecné znaky sonátové formy Popište expozici sonátové formy: účel a hudební charakter expozice témata: počet, jejich charakter a závažnost, stavba a hudební forma mezivěty: jejich druhy, funkce a umístění v expozici tonální plán celkový průběh expozice Popište provedení sonátové formy: účel a charakter provedení tonální uspořádání základní 3 části provedení (jejich náplň a funkce) Popište reprízu sonátové formy: změny oproti expozici, tonální plán Dále popište: rozdíly v tonálním plánu u durových a mollových skladeb použití repetic v průběhu sonátové formy vnitřní a vnější kodu zvláštní typy 2 5dílné sonátové formy Proveďte rozbor hudebního příkladu (výběr některé klavírní sonáty L. van Beethovena: č. 1 f moll, op. 2/1 nebo č. 10 G dur, op. 14/2 nebo č. 14 cis moll, op. 27/2 nebo č. 20 G dur, op. 49/2)

18 1) Napište k tónickému kvintakordu v D dur 2 diatonicky příbuzné akordy: 9. Akordy terciové příbuznosti, akordy se třemi citlivými tóny Ústní část vysvětlete: a) diatonickou terciovou příbuznost b) chromatickou terciovou příbuznost vysvětlete rozdíl mezi diatonikou a chromatikou (např. diatonický a chromatický půltón) popište odvození tzv. chromatických mediant I. a II. kategorie popište značení chromatických mediant (nepovinně) popište sekvenci chromatických mediant popište doškálné a umělé (tj. alterované) citlivé tóny popište frygický a lydický kvintakord (umístění v tónině, stavba akordu, vysvětlení názvu) popište neapolský sextakord Praktická část T T 2) Napište k akordu 4 chromaticky terciově příbuzné akordy (chrom. medianty) a správně je spojte: T T T T 3) Napište k akordu chromatickou mediantu II. kategorie (stačí 1): T T 4) Napište v D dur frygický a lydický kvintakord, neapolský sextakord: 5) V notové ukázce najděte chromatické terciové spoje (chromatické medianty): (N. Rimskij-Korsakov: Sadko, R. Schumann: Dětské scény č. 1, F. Chopin: Nocturno op. 48 č. 1 díl B)

19 10. Cyklické formy Vysvětlete termín cyklus (jazykový původ, význam v hudbě) Popište nižší a vyšší cyklus, uveďte příklady skladeb Vysvětlete pojmy: směs, sbírka (album), cyklus cyklů, uveďte příklady Popište instrumentální cyklické formy: barokní taneční svita barokní sonáta, concerto grosso a koncert serenáda, divertimento, kasace uplatnění svity v hudbě 19. a 20. století Popište sonátový cyklus (sonáta, symfonie, koncert) uspořádání, tempo, hudební forma a charakter jednotlivých vět tonální průběh cyklu myšlenkové těžiště cyklu práce s tématy v rámci cyklu (monotematismus, cyklický princip, idée fixe) Vyjmenujte a stručně popište vokální nebo vokálně instrumentální cyklické hudební druhy (pro velký rozsah tématu je možno zaměřit se pouze na vybranou konkrétní část)

20 10. Mimotonální dominanty Ústní část popište doškálný dominantní septakord a septakord DS 7 (umístění, stavba akordu, rozvod apod.) vysvětlete pojem vybočení vysvětlete použití D 7 a DS 7 v podobě mimotonálních akordů uveďte, ke kterým akordům v tónině lze (nebo naopak nelze) vystavět mimotonální D 7 vysvětlete pojem místotónika popište značení mimotonálních akordů popište sekvenci mimotonálních D 7 (nepovinné) popište sekvenci mimotonálních DS 7 Praktická část 1) Uveďte 5 akordů v D dur, ke kterým lze odvodit mimotonální D 7 nebo DS 7 (jen funkční značky): ) K libovolným 2 z výše vypsaných akordů odvoďte jejich mimotonální D 7 : (D7)... (D 7 )... 3) K libovolným 2 z výše vypsaných akordů odvoďte jejich mimotonální DS 7 : (DS 7 )... (DS 7 )... 4) V přiložené notové ukázce najděte mimotonální dominanty, případně mimotonální DS 7 : (L. van Beethoven: Sonáta f moll, op. 14 II. věta) 5) Vypracujte sekvenci mimotonálních D 7 : (nepovinné) vypracujte sekvenci (DS 7 ): (D 7 ) (D 7 ) (D 7 ) D 7 4 (DS 7 ) (DS 3) (DS 7 ) (DS 3) 4

21 11. Svita Vysvětlete termín svita (jazykový původ, využití v hudbě) Popište historický původ a vývoj taneční svity Popište tance tzv. jádra svity: název a původ tance metrum předtaktí (je-li) charakter tance Popište dvojdílnou hudební formu tanců jádra svity Vyjmenujte a stručně popište vkládaná taneční a netaneční intermezza (intermezzi) a jejich formu Popište využití tzv. double a jeho význam při vývoji velké třídílné formy Popište zahájení a zakončení svity, vysvětlete možné pojmenování svity jako Sinfonia, Ouvertura apod. Popište cyklické formy, které nahradily taneční svitu v období klasicismu: serenáda divertimento kasace Popište využití svity v období romantismu a 20. století (uveďte příklady skladeb)

22 11. Diatonická modulace Ústní část vysvětlete pojem modulace a popište její 3 fáze vysvětlete princip diatonické modulace vysvětlete, které jsou blízké a vzdálené tóniny a jak je odvodíme vysvětlete pojem vyšší a nižší tónina popište diatonickou modulaci do blízké, vzdálené a velmi vzdálené tóniny vysvětlete použití zprostředkující tóniny při modulaci do vzdálených tónin vysvětlete použití enharmonické záměny při modulaci do velmi vzdálených tónin Praktická část 1) Uveďte 5 blízkých tónin k tónině D dur:... 2) Uveďte příklady modulačních akordů do blízkých tónin (vyberte 3 z předchozí otázky): D dur... D dur... D dur... 3) Najděte modulační akord pro diatonickou modulaci do vzdálené tóniny: D dur B dur D dur H dur 4) Navrhněte diatonickou modulaci do velmi vzdálených tónin, uveďte modulační akord(y): D dur... As dur D dur... Ces dur 5) Dokončete diatonickou modulaci z D dur do h moll: D dur: T D 6 5 T D VI h moll:

23 12. Sonáta Vysvětlete termín sonáta (sonata), jeho etymologii a historický původ Popište barokní sólovou a triovou sonátu (příp. sinfonii) Vysvětlete rozdělení sonát na světské a chrámové a popište jejich stavbu: počet, charakter a tempové uspořádání vět nástrojové obsazení celkový charakter a využití skladby Popište klasickou sonátu a její uspořádání (sonátový cyklus): nástrojové obsazení závažnost počet, tempo a charakter vět hudební forma jednotlivých vět myšlenkové těžiště a tonální osa sonáty Popište možné odchylky a zvláštnosti v uspořádání sonáty, uveďte příklady Proveďte formální rozbor předložené klasické sonáty (výběr některé klavírní sonáty L. van Beethovena: č. 1 f moll, op. 2/1 nebo č. 10 G dur, op. 14/2 nebo č. 14 cis moll, op. 27/2)

24 12. Subdominantní a kombinovaný rozvod septakordů Ústní část vysvětlete pojem rameauovská sexta popište akord S +7 (umístění v tónině, stavba) vysvětlete pojem charakteristická disonance, popište její rozvod popište rozvod S +7 do T (na příkladu ukažde citlivý tón klesající a postup tzv. spodní septimy) vysvětlete pojem kombinovaný rozvod popište akord DS 7 (umístění v tónině, stavba) popište přísný rozvod DS 7 do T (na příkladu ukažte obě char. disonance a postup vrchní i spodní septimy) popište volný rozvod DS 7 do T (nepovinně) popište tzv. klamný závěr jako příklad kombinovaného rozvodu Praktická část 1) Vypracujte rozvod S +7 do T: 2) Vypracujte přísný rozvod DS 7 do T: 3) Vypracujte volný rozvod DS 7 do T (pozor na správnou polohu akordu!): (nepovinné) vypracujte klamný závěr:

25 13. Koncert Popište jazykový původ a historické využití termínu concerto Popište koncertantní cyklické formy baroka koncertantní symfonie, concerto grosso, concerto Concerto grosso popište hudební charakter a obsazení skladby vysvětlete termíny: concertino, ripieno/tutti popište hudební formu (1. věty), vysvětlete termín ritornel Concerto (barokní sólový koncert) uveďte rozdíly oproti concertu grossu popište využití sólového nástroje (v baroku) Klasický (sólový) koncert popište využití sólového nástroje uplatnění sonátového cyklu v klasickém koncertu, odchylky v uspořádání oproti symfonii tempo, hudební forma a charakter jednotlivých vět zvláštní uspořádání sonátové formy v koncertu (popište formu a průběh expozice, charakter provedení) popište sólovou kadenci, její historický vývoj, uplatnění a umístění v rámci koncertu Uveďte příklady známých koncertů Stručně popište concertino, koncertantní symfonii, koncert pro orchestr

26 13. Dominantní rozvod septakordů a dominantního nónového akordu Ústní část vysvětlete pojem autentický rozvod popište akord D 7 (umístění v tónině, stavba, použití) vysvětlete pojem charakteristická disonance, popište její rozvádění popište: přísný rozvod D 7 do T (na příkladu ukažte postup citlivého tónu a septimy) přísný rozvod neúplného D 7 do T volný rozvod D 7 do T obraty D 7 a jejich rozvádění popište: velký a malý D 9 a jeho 4hlasou úpravu přísný rozvod D 9 do T obraty D 9 (nepovinně) popište autentický rozvod tzv. střídavé dominanty Praktická část 1) Vypracujte přísný rozvod D 7 do T: 2) Vypracujte přísný rozvod neúplného D 7 do T: 3) Vypracujte volný rozvod D 7 do T (pozor na správnou polohu akordu!): 4) Vypracujte rozvod D 9 do T: (nepovinné) vypracujte rozvod tzv. střídavé D:

27 14. Symfonie Popište původ a historické využití názvu sinfonia Popište předchůdce klasické symfonie a přechod z třívětého na čtyřvěté formální uspořádání Popište uspořádání sonátového cyklu v klasické symfonii: závažnost, nástrojové obsazení symfonie počet a uspořádání vět tempo, hudební forma a charakter vět využití sonátové formy v symfonii myšlenkové těžiště symfonie tonální průběh symfonie Uveďte příklady symfonií se zvláštním uspořádáním vět. Popište další odchylky ve zpracování symfonie: programní symfonie koncertantnísymfonie vokální symfonie sinfonietta)

28 14. Hlavní a vedlejší septakordy Ústní část popište septakord a jeho obraty, vyjmenujte doškálné septakordy (celkem 7) popište značení septakordů (akordové značky) popište rozdělení septakordů na hlavní a vedlejší popište hlavní septakordy D 7, DS 7 a S +7 (umístění v tónině, stavba, rozvod) vysvětlete pojem charakteristická disonance popište autentický, plagální a kombinovaný rozvod septakordu (pohyb fundament. basu, postup septimy) popište částečný autentický a plagální rozvod Praktická část 1) Rozveďte přísně D 7 do T: 2) Rozveďte přísně S +7 do T: 3) Rozveďte přísně DS 7 do T: 4) Vypište autentický rozvod ST 7 : 5) Vypište plagální rozvod TD 7 : 4) Vypište kombinovaný rozvod II 7 :

29 15. Předehra a symfonická báseň Popište různé významy pojmu předehra Popište hudební formu a fakturu, hudební charakter, účel a využití: preludium sinfonia ouvertura Operní předehra v období klasicismu Operní předehra v období romantismu (různé varianty hudebního zpracování) Koncertní a programní předehra Symfonická báseň vznik symfonické básně vyjmenujte různá označení pro symfonickou báseň výstavba a hudební forma obsazení náměty symfonických básní zvukové prostředky pro vyjádření mimohudebního obsahu Uveďte příklady symfonických básní s uvedením námětu, hudební formy nebo použitých zvukových prostředků

30 15. Melodické tóny Ústní část vysvětlete pojem melodický tón uveďte 6 druhů melodických tónů a popište jejich průběh rozdělte mel. tóny: a) na akordické a neakordické b) (dle umístění) na těžké nebo lehké době popište vlastnosti melodických tónů: a) dle směru pohybu, b) pravidelný/nepravidelný, c) jednoduchý/dvojitý, d) diatonický/chromatický, e) řádně nastupující/volně nastupující, f) řádně rozvedený/opuštěný (nepovinně) vysvětlete melodické ozdoby jako melodické tóny (např. trylek, nátryl, mordent, obal apod.) Praktická část V notových příkladech vhodně doplňte melodické tóny (zadání možno opravit, přepsat, škrtnout notu apod.): 1) průchod 2) střídavý tón 3) průtah 4) předjímka 6) následný akordický tón 6) prodleva 7) V přiložené notové ukázce najděte různé druhy melodických tónů (G. F. Händel: Largo z opery Xerxes)

31 16. Vokální a vokálně-instrumentální hudební druhy Pro velký rozsah otázky je možno soustředit se při výkladu pouze na vybrané konkrétní části Chorál charakteristika druhy chorálu způsoby přednesu (technika zpěvu, rozdělení hudebníků) Formy g. chorálu vyjmenujte a popište mši rozveďte jako samostatné téma Protestantský chorál Mše charakteristika, použití textová předloha části mše a jejich charakteristika popište mešní ordinarium a proprium popište zvláštní druhy mše rozveďte mši za zemřelé (jaké má části, co je vynecháno) Conductus, motetus, rondellus Moteto (renesanční typ), madrigal Píseň Sbor Opera původ názvu, vznik a historický vývoj, charakteristika obsazení, způsob provádění druhy opery text formální uspořádání předehra recitativ a árie (blíže popsat druhy) další části opery ( Wagnerova reforma opery, vysvětlit leitmotiv) Melodram Oratorium, pašije, kantáta, pastorela

32 Ústní část vysvětlete pojem sekvence části sekvence sekvence: a) melodická a harmonická b) tonální a modulující (progrese) c) přísná a volná pravidla pro spojování akordů v rámci sekvence 1) Vyberte 3 libovolné závěry a popište jejich vlastnosti (všechny příklady jsou v durových tóninách!): c c Sekvence, závěry vysvětlete pojem závěr rozdělení vlastností závěru: a) z hlediska akordických funkcí b) z hlediska pořadí akordů (končí/nekončí T) c) z hlediska harmonického (dokonalý/zeslabený) d) z hlediska melodického (dokonalý/zeslabený) e) z hlediska rytmického (dokonalý/zeslabený) Praktická část b.. c c b Ó Ó n n. b. b b b b b b b b n n n b n n nb Œ Œ b b n n n n n n n n n n Ó Ó n n c c b 2) Pokračujte v tonální sekvenci podle modelu: (atd.) 3) Pokračujte v modulující sekvenci (sekvence (D 7 )): n (atd.)

33 17. Hudební forma a tektonika Vysvětlete pojem forma, hudební forma Vysvětlete pojem hudební druh, vyjmenujte vlastnosti, kterými je určován Uveďte konkrétní příklady hudebních forem i hudebních druhů Vysvětlete pojem hudební tektonika, rozlište mikrotektoniku a makrotektoniku skladby Vyjmenujte základní hudební složky a popište je u hudební faktury vyjmenujte a blíže popište její typy (uveďte příklady skladeb nebo hudebních slohů) V notových příkladech zjistěte a pojmenujte typ hudební faktury (fuga, sonáta, chorál / jednohlasá píseň)

34 17. Kvartsextakordy Ústní část kvintakord a jeho obraty (obecně) charakteristika kvartsextakordu a jeho použití stavba a odvozování doškálných kvartsextakordů (durový, mollový, zm., zv.) 4hlasá harmonická úprava kvartsextakordů melodické tóny (popište 5 základních typů) popište 4 základní typy kvartsextakordů Praktická část 1) Napište kvartsextakordy od tónu d 1 (stačí 3hlas): durový mollový zmenšený zvětšený 2) Pojmenujte typy kvartsextakordů a vypracujte generální bas: ) V notovém příkladu najděte a vysvětlete kvartsextakordy (L. van Beethoven: Sonáta op. 2, č. 1 II. věta, takty 1, 2, 4, 5, 7, 9, 10) (L. van Beethoven: Sonáta op. 27, č. 2 (Měsíční svit) I. věta, takty 4, 8,12, 14, 16, 18)

35 18. Kontrapunktické formy Kontrapunktické variace: popište staré tance, ze kterých vznikly původ, metrum, tónina, charakter apod. popište formu barokních kontrapunktických variací metrum, tempo základní kompoziční princip délka, charakter a umístění tématu způsob práce s tématem popište techniku variací a ve kterých hlasech probíhá variační práce popište formální schéma a celkový průběh skladby uveďte názvy dalších (příbuzných) druhů kontrapunktických variací (2) Uveďte příklady známých skladeb Charakterizujte níže uvedené hudební druhy: ricercar fuga chorální předehra, fuga, variace kánon (uveďte a popište druhy kánonu) ( motetus/moteto) Proveďte stručný rozbor notových příkladů (J. S. Bach: Passacaglia c moll pro varhany, kánony z Hudební oběti)

36 18. Sextakordy, neapolský sextakord Ústní část kvintakord a jeho obraty (obecně) stavba a odvozování doškálných sextakordů (durový, mollový, zm., zv.) 4hlasá harmonická úprava sextakordů spojování sextakordů mezi sebou neapolský sextakord (původ, odvozování, rozvádění) charakteristické postupy hlasů při rozvádění N 6 modulace pomocí N 6 Praktická část 1) Napište sextakordy od zadaného tónu (stačí 3hlas): durový mollový zmenšený zvětšený 6 2) Vypracujte generální bas se sextakordy: ) Napište neapolský sextakord v těchto tóninách: 4) Proveďte úplný rozvod N 6 v tónině D dur: C dur F dur h moll 5) V notové ukázce najděte a vysvětlete neapolský sextakord (L. van Beethoven: son. op. 27 č. 2 I. věta) (nepovinné) dokončete a vysvětlete modulaci pomocí N 6 z C dur do h moll: C dur: T D 6 VI D T 6 h moll:

37 19. Fuga Popište vznik a vývoj fugy, vysvětlete původ slova fuga Uveďte předchůdce fugy v instrumentální (případně i vokální) hudbě Popište základní znaky fugy: počet témat počet hlasů hudební faktura a charakter fugy základní kompoziční princip (druh práce s tématem) rozdělení na formální oddíly Popište funkci 3 základních oddílů fugy, jejich tonální plán a způsob práce s tématem Popište použití těsny a prodlevy Popište fugovou kodu Vyjmenujte zvláštní typy fugy a stručně je popište Vysvětlete fugato a jeho použití (uveďte příklady skladeb) Proveďte rozbor předložené fugy (zaměřit se na provedení a závěr, těsnu, kodu) (J. S. Bach: Temperovaný klavír fuga c moll, g moll, trojitá fuga cis moll)

38 19. Hlavní a vedlejší kvintakordy Ústní část rozdělení kvintakordů dle kvality, na doškálné a nedoškálné, hlavní a vedlejší značení kvintakordů (funkční a akordové značky), fundamentální bas malá harmonická kadence v tóninách přirozených, harmonických a melodických přísný a volný spoj kvintakordů spoje akordů: D T přísně a volně (D T s antiparalelními 5 a 8) D VI II D (VII T) Praktická část 1) Vypracujte přísný rozvod D T: 2) Vypracujte volný rozvod D T: 3) Vypracujte rozvod D VI: 4) Vypracujte spoj II D: 5) Vypracujte ve 4hlasé úpravě harmonický příklad: a) přísně b) volně 6) U předchozího příkladu vyznačte šipkami směrpohybu fundamentálního basu:

39 20. Expozice fugy Obecně popište formu fugy, její základní znaky a rozdělení na formální oddíly Obecně popište expozici fugy a její průběh (nástupy hlasů, práce s tématem, tonální plán) Téma fugy: začátek a konec tématu (na kterých stupních, na které době taktu) hlava tématu (popište charakteristické prvky obohacující hlavu tématu) pokračování a celková stavba tématu dux a comes popište různé druhy odpovědi (comes) popište použití modulujícího tématu protivěta, stálá protivěta vysvětlete pojmy subjekt a kontrasubjekt, proposta a risposta mezivěta (popište její funkci) reperkuse (popište výhodnou a nevýhodnou reperkusi) popište celkový formální průběh expozice (vysvětlit také rozšířenou expozici) uveďte, do které tóniny expozice ve svém závěru moduluje Proveďte rozbor předložené fugové expozice (J. S. Bach: Temperovaný klavír, fuga c moll nebo g moll)

40 20. Čtyřhlasá úprava akordů a pohyb hlasů Ústní část názvy hlasů a jejich rozdělení (vrchní a spodní, krajní a vnitřní, vyšší a nižší) typy vzájemného pohybu 2 hlasů pravidla pohybu 2 hlasů (uveďte správné a chybné postupy) popište paralelní a antiparalelní pohyb 1, 5 a 8 výjimky z pravidla zákazu paralelních 5 těsná, široká a smíšená harmonická rozloha melodická poloha akordů zdvojování tónů u kvintakordů, septakordů a jejich obratů vynechávání tónů (neúplné akordy) Praktická část 1) Pojmenujte typy pohybu hlasů: 2) Napište akordy ve 4hlasé harmonické sazbě (vše v C dur): a) těsné (úzké) b) široké nebo smíšené (napište, o kterou se jedná) ) Označte melodickou polohu akordů (3), (5) apod.: 4) V notové ukázce popište akordy a jejich harmonickou úpravu (tvar/obrat, harmonická funkce, kvalita akordu, jeho rozloha, poloha): 5) V notové ukázce popište pohyb hlasů (J. S. Bach: Temperovaný klavír, fuga c moll nebo g moll)