ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL A ROZVOJ JEHO KOMPETENCÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL A ROZVOJ JEHO KOMPETENCÍ"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV PEDAGOGICKÝCH VĚD Bakalářská práce ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL A ROZVOJ JEHO KOMPETENCÍ Vedoucí práce: Mgr. Petr Novotný, Ph.D. Autor: Jitka Bláhová Brno 2006

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Začínající učitel a rozvoj jeho kompetencí vypracovala samostatně a použila jsem jen prameny, které uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne

3 Děkuji vedoucímu své práce Mgr. Petru Novotnému, Ph.D. za konzultace a odborné vedení při zpracování této práce. 3

4 Obsah Úvod 5 1. Začínající učitel 7 2. Kompetence Klíčové kompetence Profesní kompetence Pedagogické kompetence Pedagogické kompetence a jejich vztah k pedagogickým 11 dovednostem 3. Pedagogické dovednosti Druhy pedagogických dovedností Osvojování pedagogických dovedností Rozvoj pedagogických dovedností Reflexe a sebereflexe 4.1 Reflexe a sebereflexe jako nástroj rozvoje pedagogických kompetencí 4.2 Reflexe a sebereflexe jako pedagogická dovednost a možnosti jejího rozvoje Interpretace vybraných výzkumných šetření Vybraná výzkumná šetření Přehled jednotlivých výzkumných šetření Začínající učitel dle Šimoníka Sebereflektivní dovednosti učitele a jejich rozvoj dle Urbanovské a Švece Zdroje utváření pedagogických dovedností dle Švece Předpoklady rozvíjení pedagogických dovedností studentů dle Švece Studentské sebemonitorování pedagogických dovedností dle Švece Od pregraduální přípravy k překonávání problémů začínajících učitelů 36 Závěr 39 Použitá literatura 41 4

5 Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem zvolila téma : Začínající učitel a rozvoj jeho kompetencí. Jedním z důvodů, proč jsem si zvolila právě toto téma, je, že problém kompetencí a jejich rozvíjení patří v současnosti k často diskutovaným tématům a to nejen v oblasti vzdělávání. Ve své práci se zaměřuji především na vytváření, osvojování a rozvoj kompetencí u začínajícího učitele. Cílem této práce je najít odpověď na otázky: Jak je v české literatuře vnímána široká problematika pedagogických kompetencí v souvislosti se začínajícím učitelem? Jaké cesty, které vedou k rozvoji těchto kompetencí, jsou v české literatuře navrhovány? K jakým závěrům dospívá empirický výzkum? V úvodní části práce se věnuji tématu začínající učitel a také tomu, jak je možné začínajícího učitele definovat. Začínající učitel se setkává na počátku své profesní dráhy s celou řadou problémů, např. změna rolí: ze studenta se stává učitel, který má být schopen vést své vlastní žáky a s tímto problémem souvisí také vlastní sebepojetí každého začínajícího učitele.. V souvislosti se začínajícím učitelem se v literatuře hovoří o klíčových, profesních a pedagogických kompetencích. Koncept klíčových kompetencí se prosazuje nejvíce v souvislosti s trhem práce a nezaměstnaností, tento fenomén však zasahuje i do oblasti vzdělávání a přípravy budoucích učitelů, kdy se v současnosti častěji hovoří o tzv. profesní kompetenci učitele. Samostatnou kapitolu kompetence uzavírám kapitolou pedagogické kompetence a jejich souvislost s pedagogickými dovednostmi. Oblast pedagogických kompetencí a pedagogických dovedností je značně problematická. Odborná literatura v tomto případě nabízí různé definice a přístupy, přičemž však nebývají tyto pojmy jasně ohraničovány. Klíčové, profesní a pedagogické kompetence je oblast velmi rozsáhlá a celkem složitá, proto se snažím pouze o stručnější charakteristiku. Na kapitolu týkající se kompetencí navazuji samostatnou kapitolou nazvanou pedagogické dovednosti.v této části práce se zaměřuji především na bližší popis těchto dovedností. Věnuji se jejich rozdělení, kdy je možno rozlišovat jednotlivé dovednosti např. na základě kontextu jednotlivých pedagogických situací. Další část této kapitoly je věnována osvojení a rozvoji pedagogických dovedností. K tématu rozvoje uvádím přehled rámcového modelu některých dovedností v přípravě budoucích učitelů.. 5

6 Další samostatná kapitola se týká reflexe a sebereflexe. Toto téma jsem zařadila z toho důvodu, že úloha sebereflexe hraje důležitou roli v dalším profesionálním rozvoji pedagogických dovedností a to nejen u začínajícího učitele. Reflexe a sebereflexe slouží nejen jako cesta k rozvoji pedagogických dovedností, ale často bývá zařazována i mezi pedagogické dovednosti. Tuto kapitolu doplňuji pomocí tabulek přehledem jednotlivých typů reflexe a jejích technik. Na teoretickou část v druhé části své práce navazuji bližším popisem vybraných výzkumných aktivit. Při popisu jednotlivých výzkumů se soustředím pouze na výzkumy týkající se tématu: Začínající učitel a rozvoj jeho kompetencí. Na začátku uvádím dostupnost vybraných výzkumů v použité literatuře. Dále se zaměřuji na popis konkrétních výzkumů, kdy se snažím o jejich tematické a chronologické seřazení. Při popisu zvolených výzkumů se věnuji především tématu pedagogických dovedností, jejich osvojování, zdrojům jejich utváření a možnostem jejich dalšího rozvoje. Na konci druhé části, v kapitole nazvané - od pregraduální přípravy k překonávání problémů začínajících učitelů - se snažím o celkové shrnutí získaných výsledků, které vyplývají z jednotlivých výzkumných šetření. 6

7 1. Začínající učitel Jak definovat začínajícího učitele? V literatuře je uváděna celá řada definic (začínající učitel, učitel začátečník, aj.). Jako začínajícího učitele je možno označit učitele v prvním školním roce jeho pedagogického působení (Šimoník, 1995). Začínajícího učitele je možno definovat i jako jedince, který má příslušné vysokoškolské vzdělání, ale chybí mu pedagogická zkušenost (Podlahová, 2004). Pedagogický slovník uvádí: rozmezí jak stanovit začínajícího učitele je obtížné, je ovlivněno typem školy, individuálními zkušenostmi, aprobací, apod. (Průcha, Walterová, Mareš, 1995, s. 314). U začínajícího učitele hraje důležitou roli i fakt, že velmi často dochází k velkému rozporu jeho představ a ideálů se skutečností. V souvislosti s tímto problémem se hovoří o tzv. šoku z reality, který může mít řadu příčin, např. neschopnost zvládnout kázeň žáků ve třídě, vyřizování administrativních záležitosti, které se student během studia nenaučí, apod. (Průcha, 2002). U začínajícího učitele dochází samozřejmě i ke změně rolí, kdy se ze studenta stává učitel, který má sám systematicky vést a hodnotit své vlastní žáky. Jednotliví učitelé formují svoji roli jak pod vlivem jejího společenského pojetí, tedy toho, co je od nich očekáváno, tak i na základě sebepojetí. Sebepojetí učitele je ovlivněno řadou věcí. Učitele ovlivňuje jeho osobnost, jeho motivace, získané zkušenosti, atd. Velký význam pro utváření učitelova sebepojetí má první setkání učitele s žáky, během kterého se začínají utvářet vzorce chování jak učitele, tak i jeho žáků (Podlahová, 2004). Učitelství se stejně jako ostatní profese vyznačuje svými specifickými charakteristikami. Příznačné pro učitelskou profesi je komplexní charakter poslání učitele, který se projevuje různými kompetencemi. Od tohoto problému se pak odvíjí řada rolí, které musí učitel při své profesi vykonávat (např. učitel jako vychovatel, organizátor, poradce, aj.). Podstatu tvoří rozsáhlý soubor didaktických dovedností, který umožňuje to, aby žáci byli schopni učivo od učitele přijímat (Švec, 1999). Příprava budoucích učitelů je proces, při kterém studium na vysoké škole představuje rozhodující, nikoli však konečnou fázi. Předpokladem je to, že příprava na vysoké škole umožňuje budoucím učitelům získat takové znalosti, dovednosti a postoje, které jsou rozvíjeny v jejich vlastní pedagogické praxi a tvoří základ pro vznik tzv. profesní kompetence. 7

8 2. KOMPETENCE Kompetence je obecně chápána jako rozsah působnosti; příslušnost či pravomoc. Problematika kompetencí, jejich rozdělení a konkrétní vymezení jednotlivých druhů je velmi rozsáhlá a široká. Na konci devadesátých let vstoupil pojem kompetencí i do oblasti vzdělávání, a to především do oblasti zjištění kvality a efektivity dalšího vzdělávání. V souvislosti se začínajícím učitelem se v použité literatuře hovoří o profesních, klíčových a pedagogických kompetencích učitele, atd., přičemž tyto pojmy nebývají jasně a přesně ohraničovány. 2.1 Klíčové kompetence Pro pojem klíčové kompetence neexistuje jednotná definice. O pojmu klíčové kompetence poprvé hovoří Mertens v roce 1974, který tohoto pojmu použil v souvislosti s trhem práce a problémem nezaměstnanosti. Mertens hovoří o klíčových kompetencích jako o prvcích vzdělávání, nadřazených jiným vzdělávacím cílům, které jsou klíčové především proto, že pomáhají lidem vyrovnávat se se skutečností, usnadňují rozvoj dalšího poznání a zvládání nároků pružného světa práce Belz, Horst, 2001). Které kompetence můžeme zařadit mezi tzv. klíčové? Definice a výběr toho, co patří právě mezi tzv. klíčové kompetence, je vždy ovlivněn tím, co daná společnost považuje za hodnotné a klíčové. Požadavky budoucích zaměstnavatelů zasahují i do oblasti vzdělávání, což ovlivňuje tvorbu i strukturu vzdělávacích programů. V případě přípravy budoucích učitelů se jedná o fakulty, které připravují budoucí učitele na jeho povolání. Vzdělávací program upravuje profil absolventa, stanovuje jaké znalosti a dovednosti má absolvent mít (Vašutová, 2004). Přestože se koncept klíčových kompetencí prosazuje stále častěji je vhodnější hovořit o tzv. profesních kompetencích učitele. 8

9 2.2 Profesní kompetence Profesní kompetence bývá v současnosti spojována nejčastěji s problematikou trhu práce a nezaměstnaností. Obecně tvoří profesní kompetence základ pro stanovení, tzv. profesního profilu, který je nezbytnou součástí každé profese v pracovním světě. V pedagogice bývá uplatnění profesních kompetencí používáno zejména ve spojení s pedagogickou způsobilostí zkušeného učitele. V současnosti se však tento pojem uvádí i ve spojitosti s problémem vzdělávání a profesní přípravy učitele. Profesní kompetence učitele je stanovována na základě tzv. teoretického modelu, ve kterém je popsáno, co by se měl budoucí učitel naučit a umět vykonávat, aby se stal ve své profesi skutečným odborníkem. Pod pojem profesní kompetence učitele je možné zahrnout ty schopnosti, vlastnosti, teoretické a praktické znalosti, které tvoří nezbytnou součást pro výkon vlastní učitelské profese. V duchu profesní kompetence učitele bylo formulováno sedm oblastí: předmětová, psychodidaktická, pedagogická, diagnostická, sociální, manažerská, profesně kultivující a ostatní předpoklady (Vašutová, 2004). Profesní kompetence učitele je také možno odvodit od jednotlivých cílů vzdělávání. Mezi cíle vzdělávání se dle Švece (2005) řadí cíle učit se poznávat, učit se společně s ostatními, učit se jednat a učit se být. Kde jsou jednotlivé cíle pojímány takto: - učit se poznávat: tento cíl je naplňován kvalifikační funkcí školy, přičemž učitel realizuje tyto cíle pomocí kompetencí: předmětové, psychodidaktické, pedagogické, informační, manažerské a diagnostické - učit se společně s ostatními: tento cíl je realizován pomocí socializační funkce školy za pomocí těchto kompetencí: sociální, prosociální, komunikativní a intervenční - učit se jednat: tento cíl odpovídá interakční funkci školy a odpovídající kompetence učitele jsou: všeobecný rozhled, multikulturní znalosti, enviromentální a proevropské znalosti - učit se být: tomuto cíli odpovídá personalizační funkce školy a učitele, která je realizována pomocí kompetencí: diagnostické, hodnotící, zdravý životní styl a poradenské 9

10 2.3 Pedagogické kompetence Jak pedagogické kompetence definovat? Obecně je lze vymezit jako určitou schopnost učitele či jiného subjektu řešit danou pedagogickou situaci. Tyto schopnosti se projevují svou vnější výkonovou složkou, která je pozorovatelná. Tato výkonová složka pedagogické dovednosti je tvořena a ovlivněna vnitřními a individuálními složkami osobnosti učitele, které nejsou pozorovatelné - motivy, prožitky, zkušenosti, studentovo vlastní pojetí dovednosti, prvky reflexe, aj. (Švec, 1999). Pojem kompetence učitele je v pedagogice definován jako: komplex způsobilostí, kterými by měl být vybaven učitel, aby mohl efektivně vyučovat, vychovávat i zdokonalovat svoji pedagogickou činnost, a které by měly být vytvářeny a modifikovány u studentů učitelství (Švec, 1999, s. 52). Další možnou definici nabízí pedagogický slovník, kde je kompetence učitele definována jako: soubor profesních dovedností a dispozic, kterými by měl být vybaven učitel, aby mohl efektivně vykonávat své povolání, jsou to nejen kompetence (znalosti a dovednosti) vztahující se k obsahové složce výkonu profese, ale dnes jsou zdůrazňovány zvláště komunikativní, řídící, diagnostické, aj. kompetence (Průcha, Walterová, Mareš, 1995, s. 111). Pedagogické kompetence je možné rozlišovat i na základě jejich různého pojetí. Například pojetí behavioristické, kde jsou kompetence vymezovány ve formě specifických cílů, kterých by se mělo dosáhnout. Pojetí osobnostní, v němž je kladen důraz na rozlišování schopností a dovedností. Pojetí kognitivní, které se opírá o strukturu schopností a znalostí, nebo také pojetí profesní, které představuje schopnost subjektu využívat vědomostí a dovedností v nové profesní situaci (Švec, 1999). Další možné rozlišení pedagogických kompetencí je jejich rozdělení na tři základní skupiny. Skupina kompetencí rozvíjejících, skupina kompetencí osobnostních a také skupina kompetencí k vyučování a výchově, kde základ těchto kompetencí tvoří vědomosti (v nejširším pojetí pojmu jde o to, co si student osvojí, tedy fakta a teorie v různých pedagogických situacích), zkušenosti (představují složitou strukturu, student během své pedagogické přípravy získává řadu zkušeností, ovšem pouze některé je schopen využívat dále, důležité jsou ty zkušenosti, které si je student schopen uvědomit) a dovednosti (Švec, 1999). 10

11 2.3.1 Pedagogické kompetence a jejich vztah k pedagogickým dovednostem Kategorie pedagogické kompetence a pedagogické dovednosti tvoří oblast, která nabízí celou řadu různých definic, ale ne příliš jasné ohraničení těchto pojmů. I přesto, že v běžné komunikaci nebývají pojmy pedagogické kompetence a pedagogické dovednosti či pedagogické znalosti rozlišovány, se většina použité literatury shoduje na tom, že pedagogické dovednosti tvoří užší kategorii než pedagogické kompetence (Švec, 1999; Vašutová, 2004). Obecně lze říci, že pedagogické dovednosti tvoří jednotlivé složky pedagogické kompetence (Průcha, 2002). Pedagogické kompetence tedy obecně představují určitou míru a úroveň jednotlivých specifických dovedností, kterou je učitel schopen aplikovat ve své profesi. Problematika pedagogických dovedností je podrobně rozebrána v následující kapitole č.3. 11

12 3. Pedagogické dovednosti Základní pedagogické dovednosti lze definovat jako jednotlivé činnosti učitele, jejichž cílem je podporovat u žáka učení, přičemž je možné rozlišit tři základní prvky těchto dovedností: vědomosti, rozhodování a činnost. Všechny tyto prvky jsou ovlivňovány různými a rozdílnými dovednostmi každého učitele. Cílem pedagogických dovedností je efektivně dosáhnout daného výukového cíle (Kyriacou, 1996). Pedagogickou dovednost lze chápat i jako komplexní způsobilost studenta učitelství či učitele k řešení určité skupiny pedagogických situací a také činnost, při níž by měl učitel dosahovat úspěchu (Švec, 1998). Je patrné, že učitel při řešení svých pedagogických situací využívá nejen své pedagogické dovednosti a zkušenosti, ale i další dílčí části osobnosti. Předpokladem pedagogické dovednosti pro učitele je osvojení dovedností aprobačních předmětů, osvojení psychodidaktických dovedností a schopnost naučit se tyto dovednosti transformovat. Takovéto pojetí dovedností klade velký důraz na způsobilost studenta vytvářet nové vyučovací strategie, které mají respektovat situaci třídy a žáka (Švec, 1998). Pedagogické dovednosti začínajících učitelů lze chápat jako otevřenou strukturu, která se dotváří na základě jejich jednání v různých pedagogických situacích. Tyto zkušenosti se nevytvářejí pouhým hromaděním stále nových a nových zkušeností, nýbrž jejich zhodnocením v kontextu určité pedagogické situace. 3.1 Druhy pedagogických dovedností Pedagogické dovednosti se vztahují ke kontextu určité pedagogické situace, v níž se uplatňují. Obecně lze základní pedagogické dovednosti, které přispívají k větší úspěšnosti ve vyučování, rozdělit do sedmi základních skupin (1.plánování a příprava, 2.realizace vyučovací jednotky, 3.řízení vyučovací jednotky, 4.klima třídy, 5.kázeň, 6.hodnocení prospěchu, 7.reflexe vlastní práce a sebehodnocení). Všech sedm skupin spolu vzájemně souvisí a vzájemně se ovlivňuje. Pro úspěšné vyučování a to nejen u začínajícího učitele je nutné rozvíjet dovednosti rozhodovací, ale i výkonné dovednosti učitele (Kyriacou, 1996). 12

13 Mezi základní dovednosti začínajícího učitele jsou zařazovány převážně dovednosti didaktické. Student učitelství by si měl také osvojit např.: a) dovednost analyzovat pedagogickou situaci b) dovednost oprostit se od antipatie vůči žákům c) dovednost hodnotit žáka podle individuální vztahové normy d) dovednost soustavně studovat e) dovednosti sociálního chování, aj. (Švec, 1998). Z hlediska etap učitelovy pedagogické činnosti je možno rozlišit dovednosti projekční, dovednosti komunikační a diagnostické (Švec, 1998). Dle charakteru pedagogického působení můžeme rozlišovat: dovednosti didaktické a dovednosti výchovného působení. Rozdíl je v tom, že u začínajícího učitele jsou klíčové pedagogické dovednosti jistě trochu jiné než u jeho zkušenějších kolegů. Jednotlivé druhy pedagogických dovedností je tedy možno rozlišovat dle různých úhlů pohledu např. zda se jedná o začínajícího učitele či učitele v praxi, na základě kontextu jednotlivých pedagogických situací, apod. 3.2 Osvojování pedagogických dovedností Pedagogické dovedností a jejich osvojování představuje problém již v pedagogické přípravě budoucího učitele. Jedná se v podstatě o nikdy nekončící proces. Literatura nabízí teoretická východiska k přístupům osvojování si různých druhů pedagogických dovedností. Prvním teoretickým východiskem je behaviorální přístup, který vychází z toho, že student si osvojuje pedagogické dovednosti jejich praktickým uplatněním. Druhým východiskem přístupu osvojování různých složek pedagogických kompetencí je přístup konstruktivistický, kdy je do popředí stavěna sebereflexe, kritické myšlení a chápání celého kontextu pedagogické situace. Posledním východiskem je přístup humanistický, kde je osvojování pedagogických dovedností chápáno jako komplexní a celistvý proces, který je založený na rozvoji empatie, schopnosti sebereflexe, samostatnosti a tvořivosti (Švec, 1999). Osvojování jednotlivých složek pedagogických kompetencí, respektive pedagogických dovedností, jejich postupná krystalizace a následné dotváření, je závislé 13

14 nejen na osvojení, ale především na motivaci studentů. Nejdůležitější je vnitřní motivace studenta - zájem o učitelskou profesi, motivačně mohou působit i zkušenosti studenta ze studia na střední škole, aj. (Švec, 1999). Proces osvojování pedagogických dovedností je možné rozdělit do tří etap. První etapa je orientace studenta ve vlastním osvojovacím procesu.v této etapě dochází k vytváření, tzv. orientační osnovy. Vznik a tvorba orientační osnovy vychází ze zkušenosti každého studenta. V této etapě osvojovacího procesu hraje důležitou roli hospitace, kdy se student učí porozumět dané pedagogické situaci. Druhou etapou je krystalizace pedagogické dovednosti, která je závislá na složitosti osvojované dovednosti a schopnostech studenta. V této etapě se začíná realizovat tzv. schematická stránka pedagogické dovednosti, která navazuje na první etapu. Studenti se učí analyzovat učivo, stanovovat si výukové cíle, volit vhodné metody, atd. Zde má velký význam studentova sebereflexe vytvořená např. při modelových pedagogických situacích. Poslední etapou je dotváření pedagogické dovednosti, v této fázi je důležité správné zařazení naučené dovednosti do širšího kontextu. V této fázi hraje také důležitou roli sebereflexe, která umožňuje studentům, aby si uvědomovali kontext, ve kterém se daná pedagogická dovednost realizuje, přičemž je důležitá nejen interakce mezi začínajícím učitelem a jeho kolegy, ale především interakce mezi učitelem a žákem (Švec, 1999). 3.3 Rozvoj pedagogických dovedností Rozvoj pedagogických dovedností studentů učitelství i začínajících učitelů je závislý na vnitřních i vnějších podmínkách tohoto osvojovacího procesu. Proces rozvíjení dovednosti je tvořen rozvíjející se pozorovatelnou složkou dovednosti a vnitřním modelem dovednosti, kde důležitou roli hraje sebereflexe, styl učení, který je závislý, např. na rozdílných schopnostech, motivech a zkušenostech každého studenta (Švec, 1998). 14

15 Po nástupu absolventů pedagogické fakulty do školní praxe se uskutečňuje etapa integrační. Pro začínajícího učitele jsou v procesu osvojování a rozvíjení důležité 3 typy zkušeností. Tyto typy tvoří vnitřní složku rozvíjených pedagogických dovedností začínajícího učitele. Jedná se o tyto zkušenosti: 1. zkušenosti získané spoluprací s uvádějícím učitelem 2. zkušenosti z vlastních projektů výuky 3. zkušenosti z pedagogického experimentování ve výuce (Švec, 1998) Rozvoj pedagogických dovedností ovlivňují různí činitelé, mezi něž lze zařadit, např. přípravu na fakultě, prostředí (do něhož absolvent vstupuje), pedagogické experimentování, zapojování začínajících učitelů do kolektivu zkušenějších učitelů, sebereflexi a zpětnou vazbu. Doporučením pro rozvoj pedagogických dovedností u studentů učitelství by mohlo být zkušenostní učení z kontextu jednotlivých pedagogických situací, dále pak schopnost porozumět pedagogické situaci a být schopen reflexe nabytých zkušeností. Důležitá je podpora samostatnosti a vlastní aktivity studenta. Úkolem je poznávat nejen schopnosti a dovednosti studenta, ale zejména jeho motivy a postoje (Švec a kol., 2002). Existují tři základní etapy rozvoje pedagogických dovedností. První etapou je etapa kognitivní, v níž dochází k postupnému uvědomění si toho, co určitá dovednost představuje. Tato etapa probíhá pomocí pozorování a prostřednictvím studia. Druhá etapa je vykonávaná ve třídě a je označována jako praxe. Třetí etapou rozvoje pedagogických dovedností dle tohoto pojetí je zpětná vazba ( Kyriacou, 1996). Dovednostní příprava budoucích učitelů je znázorněna v následující tabulce č.1, která uvádí pět základních dovednostních modelů. Tyto modely zasahují do pregraduální přípravy budoucích učitelů, např. model sociálně osobnostní, který je zaměřen na mezioborovou integraci a zasahuje především do rozvoje komunikativní a osobnostní kompetence. Pro oblast základních pedagogických kompetencí, jejich osvojování a nácvik má význam tzv. dovednostně reflexivní model, který vychází z teorie sociokognitivního učení. 15

16 Tab. č. 1: Rámcová charakteristika některých dovednostních modelů v přípravě budoucích učitelů (Švec, 1999). Dovednostní model Teoretický fundament modelu Základní charakteristika Základní pojmy Sociálně komunikativní Eva Vyskočilová Sociálně osobnostní Vladimíra Spilková Sociálně psychologický Jaroslav Řezáč Pedagogicko reflexivní Hana Kantorková Dovednostně reflexivní Vlastmil Švec Dynamická teorie osobnosti (K. Lewin) Nedirektivní vzdělávání (C. R. Rogers) Sociální učení, Mikroviučování, anticipace a intervence simulace, situační metody klíčových dovedností Humanistický přístup Sociálně osobnostní a k žákovi, mezioborová komunikativní integrace kompetence Interaktivní teorie Sebeakceptace ve Sebepercepce a rozvoje osobnosti a skupinovém kontextu sebereflexe dynamická teorie osobnosti (Lewin, S. Hermochová) Celostní přístup Alternativní program Kooperace, k humanizující se výuky, tvorba profesní pedagogická tvořivost a výchově, teorie identity praxe pedagogické reflexe Sociokognitivní teorie Klíčové pedagogické Osvojování a nácvik, učení (Piaget) kompetence a jejich motivy zkušenosti, osvojování ve prožitky vyučování 16

17 4. Reflexe a sebereflexe V odborné literatuře je pedagogické reflexi a sebereflexi nejen začínajícího učitele věnována značná pozornost. Reflexe a sebereflexe je v odborné literatuře uváděna nejen jako nástroj rozvoje pedagogických kompetencí, ale i jako jedna ze základních dovedností učitele. 4.1 Reflexe a sebereflexe jako nástroj rozvoje pedagogických kompetencí Reflexe a sebereflexe má v celkovém procesu rozvoje pedagogických kompetencí začínajícího učitele nezastupitelnou úlohu, lze ji chápat jako předpoklad dalšího profesionálního rozvíjení studentů i učitelů. Učitelova sebereflexe tvoří důležitou součást jeho dalšího rozvoje a sebezdokonalování, čímž výrazně přispívá k dalšímu rozvíjení pedagogických kompetencí. Předpokladem však zůstává vnitřní motivace každého učitele a schopnost uvědomovat si své jednání. Švec (1997) uvádí, že cesta k dobrému učiteli a dalšímu sebezdokonalování vede přes sebepoznání, tj. autodiagnostiku pedagogické činnosti. Sebepoznání autor chápe jako proces, v jehož průběhu učitel cíleně a systematicky získává a zpracovává informace, které jsou důležité pro zpětnou vazbu. Je důležité, aby na základě těchto informací učitel dovedl projektovat postup dalšího zkvalitnění své pedagogické práce. Pod pojmem profesionální sebereflexe se obvykle rozumí určité zamyšlení se učitele nad jednotlivými stránkami jeho vlastní pedagogické činnosti, např. nad učivem, nad metodami, jakými učivo žákům podává, nad vztahem k žákům, ke třídě, atd. (Švec, 1997). Pedagogický slovník uvádí: profesionální sebereflexe učitele (ať už začátečníka nebo zkušeného) je nutnou podmínkou jeho odborného růstu, jeho pedagogické kompetence a odborné i lidské odpovědnosti (Průcha, Walterová, Mareš, 1995, s. 219). Profesionální sebereflexe učitele představuje tedy jakési zpětné ohlédnutí za svým vyučováním. Měla by vést k tomu, že se učitel zamyslí nad změnami ve svém myšlení a chování, kdy je schopen si uvědomit své postoje, jednání, ale i emoce. 17

18 V rámci dalšího rozvoje pedagogických kompetencí u začínajícího učitele je možné sledovat rozlišení na jednotlivé typy reflexe uvedené v tabulce č.2. Jednotlivé typy reflexí odpovídají různým situacím a je důležité rozvíjet každý tento typ a kombinovat je. Tab. č. 2: Typy reflexe (Nezvalová, 2002). Typ reflexe Obsah reflexe Kvalita reflexe Technická reflexe Obecné instrukce, které jsou Vlastní výkon učitele, který založeny na výzkumu vyučování, odpovídá doporučení metodika a standardní postupy ve vyučování Reflexe v činnosti a po činnosti Vlastní výkon učitele Rozhodnutí je založeno na vlastní individuální situaci Poradní reflexe Vyučovací strategie, kurikulum, Kvalita reflexe odpovídá organizace třídy schopnosti učitele posoudit všechny návrhy a správně zdůvodnit přijaté rozhodnutí. Učitel reflektuje vlastní vyučování, vztahy se studenty, učivo, organizaci školy, kulturu a klima školy Osobní reflexe Vztahy s žáky a růst vlastní Schopnost empatie osobnosti Kritická reflexe Sociální, morální a politická Kvalita reflexe by měla být oblast determinována schopností učitele aplikovat morální a etická kritéria V tabulce jsou dále uváděny různé typy reflexe s popisem jejich obsahu, např. reflexe v činnosti, která je tvořena vlastním výkonem učitele, dále pak kvalitu dané reflexe, ve které se projevuje rozvoj jednotlivých složek profesionálních dovedností učitele. Mezi techniky, které přispívají k rozvoji reflexivního myšlení v přípravě učitelů patří např. akční výzkum, pedagogický deník, písemné hodnocení, vedení pedagogické praxe, aktivity v seminářích a diskuse, kde mají studenti možnost kriticky hodnotit svoje názory, videozáznamy, aj.(nezvalová, 2002). 18

19 V následující tabulce č.3 jsou uvedeny vybrané příklady jednotlivých technik přispívající k dalšímu rozvíjení reflektivního myšlení, jejich stručná charakteristika a způsob reflexe, který odpovídá jednotlivým technikám. Tab. č. 3: Některé techniky v rozvoji reflexivního myšlení (Nezvalová, 2002). Charakteristika Kvalita reflexe Akční výzkum Případová studie Formulace problému a jeho řešení na škole; Aplikace teorie na konkrétní případ; Reflexe různých přístupů k řešení problému, rekonstrukce konceptů; Reflexe reálné situace a konfrontace se subjektivní teorií; Mikrovýstupy Konkrétní zkušenost Reflexe silných a slabých stránek mikrovýstupu, reflexe vlastní zkušenosti; Aktivity v seminářích Referování a vzájemné komentování referátů; Reflexe a kritika názorů a myšlenek, nalezení vlastních vzdělávacích potřeb; 4.2 Sebereflexe a reflexe jako pedagogická dovednost a možnosti jejího rozvoje Jak již bylo řečeno, reflexe a sebereflexe je nejen nástroj rozvoje pedagogických kompetencí, ale i jedna ze základních dovedností učitele. Např. dle pojetí Řezáče (1996) tvoří schopnost sebereflexe jednu z nejdůležitějších pedagogických dovedností, která se projevuje v prožívání, chování a schopnosti uvědomovat si důsledky své činnosti. Proces záměrného rozvíjení sebereflektivních dovedností je podmíněn řadou okolností, např. osvojením si sebereflektivních technik, které jsou dány ochotou jedince zabývat se sám sebou, celkovou úrovní pozorovacích a rozlišovacích dovedností, aj. Důležitou a významnou úlohu má v celém procesu reflexe a sebereflexe vzájemná mezilidská komunikace, s jejíž pomocí je možné se seznamovat s řadou různých interpretací stejné skutečnosti (Urbanovská, 1999). Tuto dovednost by si měli budoucí učitelé vytvářet již v procesu učitelské přípravy. V průběhu učitelského vzdělávání se vytváří u studenta vytváří určitý soubor postojů a dalších jiných aktivit. Tento studentem utvářený komplex napomáhá poznávat 19

20 a postupně i ovlivňovat proměny role začínajícího učitele v rámci jeho profesního růstu a tvoří významný prostředek v poznávání studentské reflexe a sebereflexe (Švec, 1999). Pro začínajícího učitele jsou v jeho profesionálním seberozvíjení významné tři etapy zkušeností. První jsou zkušenosti získávané ve spolupráci s uvádějícím učitelem, druhou etapou zkušeností jsou zkušenosti z vlastní výuky a třetí jsou zkušenosti z pedagogického experimentování ve výuce (Švec, 1997). 20

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Kulatý stůl Centrum školského managementu PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Struktura sdělení Informace o práci střediska ped.praxí na PedfUK Systém fakultních škol a fakultních

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium)

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA - KATEDRA PSYCHOLOGIE Kurz celoživotního vzdělávání UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) Charakteristika

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036. 1. Podstata aktivizačních metod výuky, kritického myšlení a konstruktivistického pojetí výuky Aktivizační metody výuky Aktivizační metody výuky jsou vyučovací postupy, kdy žáci aktivně získávají nové poznatky

Více

PROFESNÍ STANDARD ABSOLVENTŮ OBORU UČITELSTVÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A JEJICH UPLATNĚNÍ V PRAXI

PROFESNÍ STANDARD ABSOLVENTŮ OBORU UČITELSTVÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A JEJICH UPLATNĚNÍ V PRAXI PROFESNÍ STANDARD ABSOLVENTŮ OBORU UČITELSTVÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A JEJICH UPLATNĚNÍ V PRAXI ZLATICA DORKOVÁ MARTINA CICHÁ USZP připravuje k výkonu povolání podle

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Studium pedagogiky pro učitele 2014

Studium pedagogiky pro učitele 2014 Studium pedagogiky pro učitele 2014 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

Personální kompetence

Personální kompetence Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory

Více

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika)

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Studijní program Učitelství pro základní školy, Učitelství pro střední školy (navazující magisterské studium,

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

PEDAGOGICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ

PEDAGOGICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ PEDAGOGICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Miloslav Rotport Kostelec nad Černými lesy 15. května 2008 Struktura vystoupení 1. Složky standardu učitele odborných předmětů 2.

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: ÚČETNICTVÍ na PC (UPC) Obor vzdělání: 18 20 M/01 Informační technologie Forma studia: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 64 (2 hodiny týdně) Platnost: 1. 9. 2009

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník

Více

AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE)

AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE) AUTOEVALUACE ŠKOLY A HODNOCENÍ ŽÁKŮ Před tvorbou školního vzdělávacího programu byly využívány dílčí kroky a nástroje evaluace a autoevaluace podle dokumentu zpracovaného školou Struktura a kriteria vlastního

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Didaktický proces vzdělávání

Didaktický proces vzdělávání Didaktický proces vzdělávání dospělých Základní prvky didaktického procesu ve vzdělávání dospělých: Didaktický proces = výuka CÍL= určen zvenčí např. politikou, společností, potřebami institucí OBSAH=

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika)

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Rozšíření akreditace studijních oborů o kombinovanou formu studia s podporou různých forem e-learningu a dalších moderních didakticých metod (CZ.1.07/2.2.00/18.0023) Přijímací řízení zohledňující specifika

Více

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Cyrilometodějské gymnázium a MŠ v Prostějově za podpory německé organizace Renovabis vybudovalo Centrum celoživotního učení církevních škol

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

Profesní standard v odborném

Profesní standard v odborném Profesní standard v odborném vzdělávání Potřebujeme profesní standard učitelu itelů odborných předmp edmětů a odborného výcviku? NUOV a TTnet 2007 Strategické cíle pro oblast vzdělávání (Lisabon 2000)

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět

Více

Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze.

Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze. Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze. 5.2 Evaluační činnost Vlastní hodnocení školy (VHŠ) napomáhá ke zkvalitnění vzdělávání. Cílem je zhodnocení

Více

Příklad dobré praxe XXI

Příklad dobré praxe XXI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

Odborná praxe základní východiska

Odborná praxe základní východiska Odborná praxe základní východiska Součástí kurzu bude odborná praxe v rozsahu 40 hodin (32 hodin práce v organizaci, 8 hodin praxe v tlumočení). Účastníci kurzu budou pracovat tzv. metodou portfolia. Portfolio

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy. 7.1 Hodnocení žáků. 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků

7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy. 7.1 Hodnocení žáků. 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků 7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 7.1 Hodnocení žáků 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků Účelem hodnocení je poskytnout žákům i jejich rodičům co nejčastější zpětnou vazbu. Hodnocení současně přispívá i

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Měření efektivity informačního vzdělávání Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Evaluace jako výzkumný proces Formy informačního vzdělávání CEINVE Kontaktní (face to

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Příloha č. 5. výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK. Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Příloha č. 5. výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK. Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Č. j.: 5056/2010-41 Příloha č. 5 výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Zvyšování kvalifikace a odborných kompetencí

Více

Přírodní školní zahrady, pěstitelství, chovatelství (Úvod do pěstitelských prací a chovatelství)

Přírodní školní zahrady, pěstitelství, chovatelství (Úvod do pěstitelských prací a chovatelství) Bi1BP_PEST Přírodní školní zahrady, pěstitelství, chovatelství (Úvod do pěstitelských prací a chovatelství) Anotace předmětu: 26 hodin přímé výuky rozdělené do absolvovaných na katedře biologie, terénním

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

čtyřleté denní studium střední vzdělání s maturitní zkouškou

čtyřleté denní studium střední vzdělání s maturitní zkouškou 1. Učební plán Název ŠVP: Kód a název oboru: Délka a forma : Stupeň dosaženého vzdělání: Učitelství pro mateřské školy a vychovatelství RVP 75-31-M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika čtyřleté denní

Více

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem Václav Šneberger Metodika práce s kompetenčním modelem 1 Autor: Mgr. Václav Šneberger Vytvořeno v rámci projektu OPVK Podpora pedagogů koučováním jako nástroj efektivního řízení procesů ve školách MSK,

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

6.3. AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE)

6.3. AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE) 6.3. AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE) Výsledkem autoevaluace školy je strategický plán na pětileté období, který je též samostatnou přílohou ŠVP a je každoročně vyhodnocován

Více

A. PROJEKT A JEHO KLÍČOVÉ AKTIVITY

A. PROJEKT A JEHO KLÍČOVÉ AKTIVITY ZADAVATEL: HLAVNÍ MĚSTO PRAHA se sídlem Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1 IČ: 00064581 DIČ:CZ00064581 MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Odbor školství, mládeže a sportu Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: GRAFIKA NA PC (GRA Obor vzdělání: 18 20 M/01 Informační technologie Forma vzdělání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 154 (5 hodin týdně) Platnost: 1. 9. 2009

Více

CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření

CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření Seminární práce studentů Vyberte si jedno z nabízených 63 témat. Pokud si někdo vybere knihu

Více

Vlastní hodnocení školy

Vlastní hodnocení školy Vlastní Při procesu sebe systematicky shromažďujeme a analyzujeme řadu informací a podkladů, včetně zpětných vazeb od i rodičů. Na začátku každého školního roku je vypracováván roční plán rozvoje. Jedenkrát

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 5 ZDRAVOTNÍ

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Střední škola pro tělesně postižené GEMINI, Brno, Vaculíkova 14 Dodatek č. 1 ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013 Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Vypracoval:

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ LEKTORŮ Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov Specifika vzdělávání lektorů v Institutu pro místní správu Praha velmi početný lektorský

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Matematický seminář

Charakteristika vyučovacího předmětu Matematický seminář 4.10.4. Charakteristika vyučovacího předmětu Matematický seminář 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Matematický seminář poskytuje prostor pro opakování a shrnutí vědomostí a dovedností nabytých

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Příklad dobré praxe VIII

Příklad dobré praxe VIII Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe VIII pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Miroslav Široký

Více

Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP

Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP Oblasti hodnocení podmínky vzdělávání, průběh vzdělávání, podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích

Více

Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího předmětu praktika z informatiky je podle

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

80% 60% 40% 20% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 100% 80% 80% 60% 60% 40% 40% 20% 7% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 80% 100% 60% 80% 40% 20% 100% 20% 80% 60% 20%

80% 60% 40% 20% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 100% 80% 80% 60% 60% 40% 40% 20% 7% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 80% 100% 60% 80% 40% 20% 100% 20% 80% 60% 20% Anketa HODNOCENÍ VYSOKÝCH ŠKOL z pohledu zaměstnavatelů VÝSTUPY Z DOTAZNÍKU PRO Úvod Výsledky hodnocení za jednotlivá kritéria: V první polovině roku 2008 proběhlo mezi členy Svazu u a dopravy ČR dotazníkové

Více

Proč a jak se stát studentem

Proč a jak se stát studentem Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Klíčové aktivity projektu. KA 3 Praktické kompetence pro začínající pedagogy

Klíčové aktivity projektu. KA 3 Praktické kompetence pro začínající pedagogy Klíčové aktivity projektu KA 3 Praktické kompetence pro začínající pedagogy Podrobný popis realizace klíčové aktivity Cílová skupina (začínající pedagogičtí pracovníci středních zemědělských a lesnických

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: OBCHODNÍ KORESPONDENCE V ANGLICKÉM JAZYCE (OKA) Obor vzdělání : 63 41 M/02 Obchodní akademie Forma vzdělání : denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium : 30 (1 hodina

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

DIDAKTICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ

DIDAKTICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ DIDAKTICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Miloslav Rotport Kostelec nad Černými lesy 27. listopadu 2007 Struktura vystoupení 1. Složky standardu učitele odborných předmětů 2. Didaktická kompetence

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: OBCHODNÍ KORESPONDENCE V NĚMECKÉM JAZYCE (OKN) Obor vzdělání : 63 41 M/02 Obchodní akademie Forma vzdělání : denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium : 30 (1 hodina

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie 7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie Obecné cíle výuky Psychologie Předmět a výuka Psychologie je koncipována tak, aby žáky vedla k utváření realistického

Více

7.3 Projekt Celý svět ve škole

7.3 Projekt Celý svět ve škole 7.3 Projekt Celý svět ve škole Hlavní cíl projektu: V souladu se strategickými záměry ŠVP, jako jsou otevřenost, spokojenost, spolupráce, partnerství a pozitivní vztah, je hlavním cílem projektu zapojit

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

Metody a formy výuky

Metody a formy výuky Projekt: AUTOEVALUACE V LIBERECKÉM KRAJI Reg. č. CZ.1.07/1.1.22/02.0024 Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Metody a formy výuky Zpráva z evaluačního

Více