ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL A ROZVOJ JEHO KOMPETENCÍ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL A ROZVOJ JEHO KOMPETENCÍ"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV PEDAGOGICKÝCH VĚD Bakalářská práce ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL A ROZVOJ JEHO KOMPETENCÍ Vedoucí práce: Mgr. Petr Novotný, Ph.D. Autor: Jitka Bláhová Brno 2006

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Začínající učitel a rozvoj jeho kompetencí vypracovala samostatně a použila jsem jen prameny, které uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne

3 Děkuji vedoucímu své práce Mgr. Petru Novotnému, Ph.D. za konzultace a odborné vedení při zpracování této práce. 3

4 Obsah Úvod 5 1. Začínající učitel 7 2. Kompetence Klíčové kompetence Profesní kompetence Pedagogické kompetence Pedagogické kompetence a jejich vztah k pedagogickým 11 dovednostem 3. Pedagogické dovednosti Druhy pedagogických dovedností Osvojování pedagogických dovedností Rozvoj pedagogických dovedností Reflexe a sebereflexe 4.1 Reflexe a sebereflexe jako nástroj rozvoje pedagogických kompetencí 4.2 Reflexe a sebereflexe jako pedagogická dovednost a možnosti jejího rozvoje Interpretace vybraných výzkumných šetření Vybraná výzkumná šetření Přehled jednotlivých výzkumných šetření Začínající učitel dle Šimoníka Sebereflektivní dovednosti učitele a jejich rozvoj dle Urbanovské a Švece Zdroje utváření pedagogických dovedností dle Švece Předpoklady rozvíjení pedagogických dovedností studentů dle Švece Studentské sebemonitorování pedagogických dovedností dle Švece Od pregraduální přípravy k překonávání problémů začínajících učitelů 36 Závěr 39 Použitá literatura 41 4

5 Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem zvolila téma : Začínající učitel a rozvoj jeho kompetencí. Jedním z důvodů, proč jsem si zvolila právě toto téma, je, že problém kompetencí a jejich rozvíjení patří v současnosti k často diskutovaným tématům a to nejen v oblasti vzdělávání. Ve své práci se zaměřuji především na vytváření, osvojování a rozvoj kompetencí u začínajícího učitele. Cílem této práce je najít odpověď na otázky: Jak je v české literatuře vnímána široká problematika pedagogických kompetencí v souvislosti se začínajícím učitelem? Jaké cesty, které vedou k rozvoji těchto kompetencí, jsou v české literatuře navrhovány? K jakým závěrům dospívá empirický výzkum? V úvodní části práce se věnuji tématu začínající učitel a také tomu, jak je možné začínajícího učitele definovat. Začínající učitel se setkává na počátku své profesní dráhy s celou řadou problémů, např. změna rolí: ze studenta se stává učitel, který má být schopen vést své vlastní žáky a s tímto problémem souvisí také vlastní sebepojetí každého začínajícího učitele.. V souvislosti se začínajícím učitelem se v literatuře hovoří o klíčových, profesních a pedagogických kompetencích. Koncept klíčových kompetencí se prosazuje nejvíce v souvislosti s trhem práce a nezaměstnaností, tento fenomén však zasahuje i do oblasti vzdělávání a přípravy budoucích učitelů, kdy se v současnosti častěji hovoří o tzv. profesní kompetenci učitele. Samostatnou kapitolu kompetence uzavírám kapitolou pedagogické kompetence a jejich souvislost s pedagogickými dovednostmi. Oblast pedagogických kompetencí a pedagogických dovedností je značně problematická. Odborná literatura v tomto případě nabízí různé definice a přístupy, přičemž však nebývají tyto pojmy jasně ohraničovány. Klíčové, profesní a pedagogické kompetence je oblast velmi rozsáhlá a celkem složitá, proto se snažím pouze o stručnější charakteristiku. Na kapitolu týkající se kompetencí navazuji samostatnou kapitolou nazvanou pedagogické dovednosti.v této části práce se zaměřuji především na bližší popis těchto dovedností. Věnuji se jejich rozdělení, kdy je možno rozlišovat jednotlivé dovednosti např. na základě kontextu jednotlivých pedagogických situací. Další část této kapitoly je věnována osvojení a rozvoji pedagogických dovedností. K tématu rozvoje uvádím přehled rámcového modelu některých dovedností v přípravě budoucích učitelů.. 5

6 Další samostatná kapitola se týká reflexe a sebereflexe. Toto téma jsem zařadila z toho důvodu, že úloha sebereflexe hraje důležitou roli v dalším profesionálním rozvoji pedagogických dovedností a to nejen u začínajícího učitele. Reflexe a sebereflexe slouží nejen jako cesta k rozvoji pedagogických dovedností, ale často bývá zařazována i mezi pedagogické dovednosti. Tuto kapitolu doplňuji pomocí tabulek přehledem jednotlivých typů reflexe a jejích technik. Na teoretickou část v druhé části své práce navazuji bližším popisem vybraných výzkumných aktivit. Při popisu jednotlivých výzkumů se soustředím pouze na výzkumy týkající se tématu: Začínající učitel a rozvoj jeho kompetencí. Na začátku uvádím dostupnost vybraných výzkumů v použité literatuře. Dále se zaměřuji na popis konkrétních výzkumů, kdy se snažím o jejich tematické a chronologické seřazení. Při popisu zvolených výzkumů se věnuji především tématu pedagogických dovedností, jejich osvojování, zdrojům jejich utváření a možnostem jejich dalšího rozvoje. Na konci druhé části, v kapitole nazvané - od pregraduální přípravy k překonávání problémů začínajících učitelů - se snažím o celkové shrnutí získaných výsledků, které vyplývají z jednotlivých výzkumných šetření. 6

7 1. Začínající učitel Jak definovat začínajícího učitele? V literatuře je uváděna celá řada definic (začínající učitel, učitel začátečník, aj.). Jako začínajícího učitele je možno označit učitele v prvním školním roce jeho pedagogického působení (Šimoník, 1995). Začínajícího učitele je možno definovat i jako jedince, který má příslušné vysokoškolské vzdělání, ale chybí mu pedagogická zkušenost (Podlahová, 2004). Pedagogický slovník uvádí: rozmezí jak stanovit začínajícího učitele je obtížné, je ovlivněno typem školy, individuálními zkušenostmi, aprobací, apod. (Průcha, Walterová, Mareš, 1995, s. 314). U začínajícího učitele hraje důležitou roli i fakt, že velmi často dochází k velkému rozporu jeho představ a ideálů se skutečností. V souvislosti s tímto problémem se hovoří o tzv. šoku z reality, který může mít řadu příčin, např. neschopnost zvládnout kázeň žáků ve třídě, vyřizování administrativních záležitosti, které se student během studia nenaučí, apod. (Průcha, 2002). U začínajícího učitele dochází samozřejmě i ke změně rolí, kdy se ze studenta stává učitel, který má sám systematicky vést a hodnotit své vlastní žáky. Jednotliví učitelé formují svoji roli jak pod vlivem jejího společenského pojetí, tedy toho, co je od nich očekáváno, tak i na základě sebepojetí. Sebepojetí učitele je ovlivněno řadou věcí. Učitele ovlivňuje jeho osobnost, jeho motivace, získané zkušenosti, atd. Velký význam pro utváření učitelova sebepojetí má první setkání učitele s žáky, během kterého se začínají utvářet vzorce chování jak učitele, tak i jeho žáků (Podlahová, 2004). Učitelství se stejně jako ostatní profese vyznačuje svými specifickými charakteristikami. Příznačné pro učitelskou profesi je komplexní charakter poslání učitele, který se projevuje různými kompetencemi. Od tohoto problému se pak odvíjí řada rolí, které musí učitel při své profesi vykonávat (např. učitel jako vychovatel, organizátor, poradce, aj.). Podstatu tvoří rozsáhlý soubor didaktických dovedností, který umožňuje to, aby žáci byli schopni učivo od učitele přijímat (Švec, 1999). Příprava budoucích učitelů je proces, při kterém studium na vysoké škole představuje rozhodující, nikoli však konečnou fázi. Předpokladem je to, že příprava na vysoké škole umožňuje budoucím učitelům získat takové znalosti, dovednosti a postoje, které jsou rozvíjeny v jejich vlastní pedagogické praxi a tvoří základ pro vznik tzv. profesní kompetence. 7

8 2. KOMPETENCE Kompetence je obecně chápána jako rozsah působnosti; příslušnost či pravomoc. Problematika kompetencí, jejich rozdělení a konkrétní vymezení jednotlivých druhů je velmi rozsáhlá a široká. Na konci devadesátých let vstoupil pojem kompetencí i do oblasti vzdělávání, a to především do oblasti zjištění kvality a efektivity dalšího vzdělávání. V souvislosti se začínajícím učitelem se v použité literatuře hovoří o profesních, klíčových a pedagogických kompetencích učitele, atd., přičemž tyto pojmy nebývají jasně a přesně ohraničovány. 2.1 Klíčové kompetence Pro pojem klíčové kompetence neexistuje jednotná definice. O pojmu klíčové kompetence poprvé hovoří Mertens v roce 1974, který tohoto pojmu použil v souvislosti s trhem práce a problémem nezaměstnanosti. Mertens hovoří o klíčových kompetencích jako o prvcích vzdělávání, nadřazených jiným vzdělávacím cílům, které jsou klíčové především proto, že pomáhají lidem vyrovnávat se se skutečností, usnadňují rozvoj dalšího poznání a zvládání nároků pružného světa práce Belz, Horst, 2001). Které kompetence můžeme zařadit mezi tzv. klíčové? Definice a výběr toho, co patří právě mezi tzv. klíčové kompetence, je vždy ovlivněn tím, co daná společnost považuje za hodnotné a klíčové. Požadavky budoucích zaměstnavatelů zasahují i do oblasti vzdělávání, což ovlivňuje tvorbu i strukturu vzdělávacích programů. V případě přípravy budoucích učitelů se jedná o fakulty, které připravují budoucí učitele na jeho povolání. Vzdělávací program upravuje profil absolventa, stanovuje jaké znalosti a dovednosti má absolvent mít (Vašutová, 2004). Přestože se koncept klíčových kompetencí prosazuje stále častěji je vhodnější hovořit o tzv. profesních kompetencích učitele. 8

9 2.2 Profesní kompetence Profesní kompetence bývá v současnosti spojována nejčastěji s problematikou trhu práce a nezaměstnaností. Obecně tvoří profesní kompetence základ pro stanovení, tzv. profesního profilu, který je nezbytnou součástí každé profese v pracovním světě. V pedagogice bývá uplatnění profesních kompetencí používáno zejména ve spojení s pedagogickou způsobilostí zkušeného učitele. V současnosti se však tento pojem uvádí i ve spojitosti s problémem vzdělávání a profesní přípravy učitele. Profesní kompetence učitele je stanovována na základě tzv. teoretického modelu, ve kterém je popsáno, co by se měl budoucí učitel naučit a umět vykonávat, aby se stal ve své profesi skutečným odborníkem. Pod pojem profesní kompetence učitele je možné zahrnout ty schopnosti, vlastnosti, teoretické a praktické znalosti, které tvoří nezbytnou součást pro výkon vlastní učitelské profese. V duchu profesní kompetence učitele bylo formulováno sedm oblastí: předmětová, psychodidaktická, pedagogická, diagnostická, sociální, manažerská, profesně kultivující a ostatní předpoklady (Vašutová, 2004). Profesní kompetence učitele je také možno odvodit od jednotlivých cílů vzdělávání. Mezi cíle vzdělávání se dle Švece (2005) řadí cíle učit se poznávat, učit se společně s ostatními, učit se jednat a učit se být. Kde jsou jednotlivé cíle pojímány takto: - učit se poznávat: tento cíl je naplňován kvalifikační funkcí školy, přičemž učitel realizuje tyto cíle pomocí kompetencí: předmětové, psychodidaktické, pedagogické, informační, manažerské a diagnostické - učit se společně s ostatními: tento cíl je realizován pomocí socializační funkce školy za pomocí těchto kompetencí: sociální, prosociální, komunikativní a intervenční - učit se jednat: tento cíl odpovídá interakční funkci školy a odpovídající kompetence učitele jsou: všeobecný rozhled, multikulturní znalosti, enviromentální a proevropské znalosti - učit se být: tomuto cíli odpovídá personalizační funkce školy a učitele, která je realizována pomocí kompetencí: diagnostické, hodnotící, zdravý životní styl a poradenské 9

10 2.3 Pedagogické kompetence Jak pedagogické kompetence definovat? Obecně je lze vymezit jako určitou schopnost učitele či jiného subjektu řešit danou pedagogickou situaci. Tyto schopnosti se projevují svou vnější výkonovou složkou, která je pozorovatelná. Tato výkonová složka pedagogické dovednosti je tvořena a ovlivněna vnitřními a individuálními složkami osobnosti učitele, které nejsou pozorovatelné - motivy, prožitky, zkušenosti, studentovo vlastní pojetí dovednosti, prvky reflexe, aj. (Švec, 1999). Pojem kompetence učitele je v pedagogice definován jako: komplex způsobilostí, kterými by měl být vybaven učitel, aby mohl efektivně vyučovat, vychovávat i zdokonalovat svoji pedagogickou činnost, a které by měly být vytvářeny a modifikovány u studentů učitelství (Švec, 1999, s. 52). Další možnou definici nabízí pedagogický slovník, kde je kompetence učitele definována jako: soubor profesních dovedností a dispozic, kterými by měl být vybaven učitel, aby mohl efektivně vykonávat své povolání, jsou to nejen kompetence (znalosti a dovednosti) vztahující se k obsahové složce výkonu profese, ale dnes jsou zdůrazňovány zvláště komunikativní, řídící, diagnostické, aj. kompetence (Průcha, Walterová, Mareš, 1995, s. 111). Pedagogické kompetence je možné rozlišovat i na základě jejich různého pojetí. Například pojetí behavioristické, kde jsou kompetence vymezovány ve formě specifických cílů, kterých by se mělo dosáhnout. Pojetí osobnostní, v němž je kladen důraz na rozlišování schopností a dovedností. Pojetí kognitivní, které se opírá o strukturu schopností a znalostí, nebo také pojetí profesní, které představuje schopnost subjektu využívat vědomostí a dovedností v nové profesní situaci (Švec, 1999). Další možné rozlišení pedagogických kompetencí je jejich rozdělení na tři základní skupiny. Skupina kompetencí rozvíjejících, skupina kompetencí osobnostních a také skupina kompetencí k vyučování a výchově, kde základ těchto kompetencí tvoří vědomosti (v nejširším pojetí pojmu jde o to, co si student osvojí, tedy fakta a teorie v různých pedagogických situacích), zkušenosti (představují složitou strukturu, student během své pedagogické přípravy získává řadu zkušeností, ovšem pouze některé je schopen využívat dále, důležité jsou ty zkušenosti, které si je student schopen uvědomit) a dovednosti (Švec, 1999). 10

11 2.3.1 Pedagogické kompetence a jejich vztah k pedagogickým dovednostem Kategorie pedagogické kompetence a pedagogické dovednosti tvoří oblast, která nabízí celou řadu různých definic, ale ne příliš jasné ohraničení těchto pojmů. I přesto, že v běžné komunikaci nebývají pojmy pedagogické kompetence a pedagogické dovednosti či pedagogické znalosti rozlišovány, se většina použité literatury shoduje na tom, že pedagogické dovednosti tvoří užší kategorii než pedagogické kompetence (Švec, 1999; Vašutová, 2004). Obecně lze říci, že pedagogické dovednosti tvoří jednotlivé složky pedagogické kompetence (Průcha, 2002). Pedagogické kompetence tedy obecně představují určitou míru a úroveň jednotlivých specifických dovedností, kterou je učitel schopen aplikovat ve své profesi. Problematika pedagogických dovedností je podrobně rozebrána v následující kapitole č.3. 11

12 3. Pedagogické dovednosti Základní pedagogické dovednosti lze definovat jako jednotlivé činnosti učitele, jejichž cílem je podporovat u žáka učení, přičemž je možné rozlišit tři základní prvky těchto dovedností: vědomosti, rozhodování a činnost. Všechny tyto prvky jsou ovlivňovány různými a rozdílnými dovednostmi každého učitele. Cílem pedagogických dovedností je efektivně dosáhnout daného výukového cíle (Kyriacou, 1996). Pedagogickou dovednost lze chápat i jako komplexní způsobilost studenta učitelství či učitele k řešení určité skupiny pedagogických situací a také činnost, při níž by měl učitel dosahovat úspěchu (Švec, 1998). Je patrné, že učitel při řešení svých pedagogických situací využívá nejen své pedagogické dovednosti a zkušenosti, ale i další dílčí části osobnosti. Předpokladem pedagogické dovednosti pro učitele je osvojení dovedností aprobačních předmětů, osvojení psychodidaktických dovedností a schopnost naučit se tyto dovednosti transformovat. Takovéto pojetí dovedností klade velký důraz na způsobilost studenta vytvářet nové vyučovací strategie, které mají respektovat situaci třídy a žáka (Švec, 1998). Pedagogické dovednosti začínajících učitelů lze chápat jako otevřenou strukturu, která se dotváří na základě jejich jednání v různých pedagogických situacích. Tyto zkušenosti se nevytvářejí pouhým hromaděním stále nových a nových zkušeností, nýbrž jejich zhodnocením v kontextu určité pedagogické situace. 3.1 Druhy pedagogických dovedností Pedagogické dovednosti se vztahují ke kontextu určité pedagogické situace, v níž se uplatňují. Obecně lze základní pedagogické dovednosti, které přispívají k větší úspěšnosti ve vyučování, rozdělit do sedmi základních skupin (1.plánování a příprava, 2.realizace vyučovací jednotky, 3.řízení vyučovací jednotky, 4.klima třídy, 5.kázeň, 6.hodnocení prospěchu, 7.reflexe vlastní práce a sebehodnocení). Všech sedm skupin spolu vzájemně souvisí a vzájemně se ovlivňuje. Pro úspěšné vyučování a to nejen u začínajícího učitele je nutné rozvíjet dovednosti rozhodovací, ale i výkonné dovednosti učitele (Kyriacou, 1996). 12

13 Mezi základní dovednosti začínajícího učitele jsou zařazovány převážně dovednosti didaktické. Student učitelství by si měl také osvojit např.: a) dovednost analyzovat pedagogickou situaci b) dovednost oprostit se od antipatie vůči žákům c) dovednost hodnotit žáka podle individuální vztahové normy d) dovednost soustavně studovat e) dovednosti sociálního chování, aj. (Švec, 1998). Z hlediska etap učitelovy pedagogické činnosti je možno rozlišit dovednosti projekční, dovednosti komunikační a diagnostické (Švec, 1998). Dle charakteru pedagogického působení můžeme rozlišovat: dovednosti didaktické a dovednosti výchovného působení. Rozdíl je v tom, že u začínajícího učitele jsou klíčové pedagogické dovednosti jistě trochu jiné než u jeho zkušenějších kolegů. Jednotlivé druhy pedagogických dovedností je tedy možno rozlišovat dle různých úhlů pohledu např. zda se jedná o začínajícího učitele či učitele v praxi, na základě kontextu jednotlivých pedagogických situací, apod. 3.2 Osvojování pedagogických dovedností Pedagogické dovedností a jejich osvojování představuje problém již v pedagogické přípravě budoucího učitele. Jedná se v podstatě o nikdy nekončící proces. Literatura nabízí teoretická východiska k přístupům osvojování si různých druhů pedagogických dovedností. Prvním teoretickým východiskem je behaviorální přístup, který vychází z toho, že student si osvojuje pedagogické dovednosti jejich praktickým uplatněním. Druhým východiskem přístupu osvojování různých složek pedagogických kompetencí je přístup konstruktivistický, kdy je do popředí stavěna sebereflexe, kritické myšlení a chápání celého kontextu pedagogické situace. Posledním východiskem je přístup humanistický, kde je osvojování pedagogických dovedností chápáno jako komplexní a celistvý proces, který je založený na rozvoji empatie, schopnosti sebereflexe, samostatnosti a tvořivosti (Švec, 1999). Osvojování jednotlivých složek pedagogických kompetencí, respektive pedagogických dovedností, jejich postupná krystalizace a následné dotváření, je závislé 13

14 nejen na osvojení, ale především na motivaci studentů. Nejdůležitější je vnitřní motivace studenta - zájem o učitelskou profesi, motivačně mohou působit i zkušenosti studenta ze studia na střední škole, aj. (Švec, 1999). Proces osvojování pedagogických dovedností je možné rozdělit do tří etap. První etapa je orientace studenta ve vlastním osvojovacím procesu.v této etapě dochází k vytváření, tzv. orientační osnovy. Vznik a tvorba orientační osnovy vychází ze zkušenosti každého studenta. V této etapě osvojovacího procesu hraje důležitou roli hospitace, kdy se student učí porozumět dané pedagogické situaci. Druhou etapou je krystalizace pedagogické dovednosti, která je závislá na složitosti osvojované dovednosti a schopnostech studenta. V této etapě se začíná realizovat tzv. schematická stránka pedagogické dovednosti, která navazuje na první etapu. Studenti se učí analyzovat učivo, stanovovat si výukové cíle, volit vhodné metody, atd. Zde má velký význam studentova sebereflexe vytvořená např. při modelových pedagogických situacích. Poslední etapou je dotváření pedagogické dovednosti, v této fázi je důležité správné zařazení naučené dovednosti do širšího kontextu. V této fázi hraje také důležitou roli sebereflexe, která umožňuje studentům, aby si uvědomovali kontext, ve kterém se daná pedagogická dovednost realizuje, přičemž je důležitá nejen interakce mezi začínajícím učitelem a jeho kolegy, ale především interakce mezi učitelem a žákem (Švec, 1999). 3.3 Rozvoj pedagogických dovedností Rozvoj pedagogických dovedností studentů učitelství i začínajících učitelů je závislý na vnitřních i vnějších podmínkách tohoto osvojovacího procesu. Proces rozvíjení dovednosti je tvořen rozvíjející se pozorovatelnou složkou dovednosti a vnitřním modelem dovednosti, kde důležitou roli hraje sebereflexe, styl učení, který je závislý, např. na rozdílných schopnostech, motivech a zkušenostech každého studenta (Švec, 1998). 14

15 Po nástupu absolventů pedagogické fakulty do školní praxe se uskutečňuje etapa integrační. Pro začínajícího učitele jsou v procesu osvojování a rozvíjení důležité 3 typy zkušeností. Tyto typy tvoří vnitřní složku rozvíjených pedagogických dovedností začínajícího učitele. Jedná se o tyto zkušenosti: 1. zkušenosti získané spoluprací s uvádějícím učitelem 2. zkušenosti z vlastních projektů výuky 3. zkušenosti z pedagogického experimentování ve výuce (Švec, 1998) Rozvoj pedagogických dovedností ovlivňují různí činitelé, mezi něž lze zařadit, např. přípravu na fakultě, prostředí (do něhož absolvent vstupuje), pedagogické experimentování, zapojování začínajících učitelů do kolektivu zkušenějších učitelů, sebereflexi a zpětnou vazbu. Doporučením pro rozvoj pedagogických dovedností u studentů učitelství by mohlo být zkušenostní učení z kontextu jednotlivých pedagogických situací, dále pak schopnost porozumět pedagogické situaci a být schopen reflexe nabytých zkušeností. Důležitá je podpora samostatnosti a vlastní aktivity studenta. Úkolem je poznávat nejen schopnosti a dovednosti studenta, ale zejména jeho motivy a postoje (Švec a kol., 2002). Existují tři základní etapy rozvoje pedagogických dovedností. První etapou je etapa kognitivní, v níž dochází k postupnému uvědomění si toho, co určitá dovednost představuje. Tato etapa probíhá pomocí pozorování a prostřednictvím studia. Druhá etapa je vykonávaná ve třídě a je označována jako praxe. Třetí etapou rozvoje pedagogických dovedností dle tohoto pojetí je zpětná vazba ( Kyriacou, 1996). Dovednostní příprava budoucích učitelů je znázorněna v následující tabulce č.1, která uvádí pět základních dovednostních modelů. Tyto modely zasahují do pregraduální přípravy budoucích učitelů, např. model sociálně osobnostní, který je zaměřen na mezioborovou integraci a zasahuje především do rozvoje komunikativní a osobnostní kompetence. Pro oblast základních pedagogických kompetencí, jejich osvojování a nácvik má význam tzv. dovednostně reflexivní model, který vychází z teorie sociokognitivního učení. 15

16 Tab. č. 1: Rámcová charakteristika některých dovednostních modelů v přípravě budoucích učitelů (Švec, 1999). Dovednostní model Teoretický fundament modelu Základní charakteristika Základní pojmy Sociálně komunikativní Eva Vyskočilová Sociálně osobnostní Vladimíra Spilková Sociálně psychologický Jaroslav Řezáč Pedagogicko reflexivní Hana Kantorková Dovednostně reflexivní Vlastmil Švec Dynamická teorie osobnosti (K. Lewin) Nedirektivní vzdělávání (C. R. Rogers) Sociální učení, Mikroviučování, anticipace a intervence simulace, situační metody klíčových dovedností Humanistický přístup Sociálně osobnostní a k žákovi, mezioborová komunikativní integrace kompetence Interaktivní teorie Sebeakceptace ve Sebepercepce a rozvoje osobnosti a skupinovém kontextu sebereflexe dynamická teorie osobnosti (Lewin, S. Hermochová) Celostní přístup Alternativní program Kooperace, k humanizující se výuky, tvorba profesní pedagogická tvořivost a výchově, teorie identity praxe pedagogické reflexe Sociokognitivní teorie Klíčové pedagogické Osvojování a nácvik, učení (Piaget) kompetence a jejich motivy zkušenosti, osvojování ve prožitky vyučování 16

17 4. Reflexe a sebereflexe V odborné literatuře je pedagogické reflexi a sebereflexi nejen začínajícího učitele věnována značná pozornost. Reflexe a sebereflexe je v odborné literatuře uváděna nejen jako nástroj rozvoje pedagogických kompetencí, ale i jako jedna ze základních dovedností učitele. 4.1 Reflexe a sebereflexe jako nástroj rozvoje pedagogických kompetencí Reflexe a sebereflexe má v celkovém procesu rozvoje pedagogických kompetencí začínajícího učitele nezastupitelnou úlohu, lze ji chápat jako předpoklad dalšího profesionálního rozvíjení studentů i učitelů. Učitelova sebereflexe tvoří důležitou součást jeho dalšího rozvoje a sebezdokonalování, čímž výrazně přispívá k dalšímu rozvíjení pedagogických kompetencí. Předpokladem však zůstává vnitřní motivace každého učitele a schopnost uvědomovat si své jednání. Švec (1997) uvádí, že cesta k dobrému učiteli a dalšímu sebezdokonalování vede přes sebepoznání, tj. autodiagnostiku pedagogické činnosti. Sebepoznání autor chápe jako proces, v jehož průběhu učitel cíleně a systematicky získává a zpracovává informace, které jsou důležité pro zpětnou vazbu. Je důležité, aby na základě těchto informací učitel dovedl projektovat postup dalšího zkvalitnění své pedagogické práce. Pod pojmem profesionální sebereflexe se obvykle rozumí určité zamyšlení se učitele nad jednotlivými stránkami jeho vlastní pedagogické činnosti, např. nad učivem, nad metodami, jakými učivo žákům podává, nad vztahem k žákům, ke třídě, atd. (Švec, 1997). Pedagogický slovník uvádí: profesionální sebereflexe učitele (ať už začátečníka nebo zkušeného) je nutnou podmínkou jeho odborného růstu, jeho pedagogické kompetence a odborné i lidské odpovědnosti (Průcha, Walterová, Mareš, 1995, s. 219). Profesionální sebereflexe učitele představuje tedy jakési zpětné ohlédnutí za svým vyučováním. Měla by vést k tomu, že se učitel zamyslí nad změnami ve svém myšlení a chování, kdy je schopen si uvědomit své postoje, jednání, ale i emoce. 17

18 V rámci dalšího rozvoje pedagogických kompetencí u začínajícího učitele je možné sledovat rozlišení na jednotlivé typy reflexe uvedené v tabulce č.2. Jednotlivé typy reflexí odpovídají různým situacím a je důležité rozvíjet každý tento typ a kombinovat je. Tab. č. 2: Typy reflexe (Nezvalová, 2002). Typ reflexe Obsah reflexe Kvalita reflexe Technická reflexe Obecné instrukce, které jsou Vlastní výkon učitele, který založeny na výzkumu vyučování, odpovídá doporučení metodika a standardní postupy ve vyučování Reflexe v činnosti a po činnosti Vlastní výkon učitele Rozhodnutí je založeno na vlastní individuální situaci Poradní reflexe Vyučovací strategie, kurikulum, Kvalita reflexe odpovídá organizace třídy schopnosti učitele posoudit všechny návrhy a správně zdůvodnit přijaté rozhodnutí. Učitel reflektuje vlastní vyučování, vztahy se studenty, učivo, organizaci školy, kulturu a klima školy Osobní reflexe Vztahy s žáky a růst vlastní Schopnost empatie osobnosti Kritická reflexe Sociální, morální a politická Kvalita reflexe by měla být oblast determinována schopností učitele aplikovat morální a etická kritéria V tabulce jsou dále uváděny různé typy reflexe s popisem jejich obsahu, např. reflexe v činnosti, která je tvořena vlastním výkonem učitele, dále pak kvalitu dané reflexe, ve které se projevuje rozvoj jednotlivých složek profesionálních dovedností učitele. Mezi techniky, které přispívají k rozvoji reflexivního myšlení v přípravě učitelů patří např. akční výzkum, pedagogický deník, písemné hodnocení, vedení pedagogické praxe, aktivity v seminářích a diskuse, kde mají studenti možnost kriticky hodnotit svoje názory, videozáznamy, aj.(nezvalová, 2002). 18

19 V následující tabulce č.3 jsou uvedeny vybrané příklady jednotlivých technik přispívající k dalšímu rozvíjení reflektivního myšlení, jejich stručná charakteristika a způsob reflexe, který odpovídá jednotlivým technikám. Tab. č. 3: Některé techniky v rozvoji reflexivního myšlení (Nezvalová, 2002). Charakteristika Kvalita reflexe Akční výzkum Případová studie Formulace problému a jeho řešení na škole; Aplikace teorie na konkrétní případ; Reflexe různých přístupů k řešení problému, rekonstrukce konceptů; Reflexe reálné situace a konfrontace se subjektivní teorií; Mikrovýstupy Konkrétní zkušenost Reflexe silných a slabých stránek mikrovýstupu, reflexe vlastní zkušenosti; Aktivity v seminářích Referování a vzájemné komentování referátů; Reflexe a kritika názorů a myšlenek, nalezení vlastních vzdělávacích potřeb; 4.2 Sebereflexe a reflexe jako pedagogická dovednost a možnosti jejího rozvoje Jak již bylo řečeno, reflexe a sebereflexe je nejen nástroj rozvoje pedagogických kompetencí, ale i jedna ze základních dovedností učitele. Např. dle pojetí Řezáče (1996) tvoří schopnost sebereflexe jednu z nejdůležitějších pedagogických dovedností, která se projevuje v prožívání, chování a schopnosti uvědomovat si důsledky své činnosti. Proces záměrného rozvíjení sebereflektivních dovedností je podmíněn řadou okolností, např. osvojením si sebereflektivních technik, které jsou dány ochotou jedince zabývat se sám sebou, celkovou úrovní pozorovacích a rozlišovacích dovedností, aj. Důležitou a významnou úlohu má v celém procesu reflexe a sebereflexe vzájemná mezilidská komunikace, s jejíž pomocí je možné se seznamovat s řadou různých interpretací stejné skutečnosti (Urbanovská, 1999). Tuto dovednost by si měli budoucí učitelé vytvářet již v procesu učitelské přípravy. V průběhu učitelského vzdělávání se vytváří u studenta vytváří určitý soubor postojů a dalších jiných aktivit. Tento studentem utvářený komplex napomáhá poznávat 19

20 a postupně i ovlivňovat proměny role začínajícího učitele v rámci jeho profesního růstu a tvoří významný prostředek v poznávání studentské reflexe a sebereflexe (Švec, 1999). Pro začínajícího učitele jsou v jeho profesionálním seberozvíjení významné tři etapy zkušeností. První jsou zkušenosti získávané ve spolupráci s uvádějícím učitelem, druhou etapou zkušeností jsou zkušenosti z vlastní výuky a třetí jsou zkušenosti z pedagogického experimentování ve výuce (Švec, 1997). 20

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Kulatý stůl Centrum školského managementu PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Struktura sdělení Informace o práci střediska ped.praxí na PedfUK Systém fakultních škol a fakultních

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium)

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA - KATEDRA PSYCHOLOGIE Kurz celoživotního vzdělávání UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) Charakteristika

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: ÚČETNICTVÍ na PC (UPC) Obor vzdělání: 18 20 M/01 Informační technologie Forma studia: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 64 (2 hodiny týdně) Platnost: 1. 9. 2009

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

PROFESNÍ STANDARD ABSOLVENTŮ OBORU UČITELSTVÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A JEJICH UPLATNĚNÍ V PRAXI

PROFESNÍ STANDARD ABSOLVENTŮ OBORU UČITELSTVÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A JEJICH UPLATNĚNÍ V PRAXI PROFESNÍ STANDARD ABSOLVENTŮ OBORU UČITELSTVÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A JEJICH UPLATNĚNÍ V PRAXI ZLATICA DORKOVÁ MARTINA CICHÁ USZP připravuje k výkonu povolání podle

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036. 1. Podstata aktivizačních metod výuky, kritického myšlení a konstruktivistického pojetí výuky Aktivizační metody výuky Aktivizační metody výuky jsou vyučovací postupy, kdy žáci aktivně získávají nové poznatky

Více

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04. Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.0018 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a

Více

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 1. Pojetí vyučovacího předmětu 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Předmět Aplikace ekonomických programů je zařazen mezi odborné předměty. Využívá a doplňuje znalosti získané z účetnictví, ekonomiky,

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace: předmět je vyučován ve 4. ročníku 2 hodiny týdně v 5. ročníku 2 hodiny

Více

Didaktika přírodovědy a rámcové vzdělávací programy

Didaktika přírodovědy a rámcové vzdělávací programy Didaktika přírodovědy a rámcové vzdělávací programy Josef Trna Pedagogická fakulta MU v Brně Abstrakt: Jádrem příspěvku je problematika konstituování didaktiky přírodovědy jako mezioborové didaktiky, včetně

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

TRANSFORMACE OBORU TECHNICKÁ VÝCHOVA NA OSTRAVSKÉ UNIVERZITĚ Rudolf Ladislav, Dostál Pavel, Slovák Svatopluk

TRANSFORMACE OBORU TECHNICKÁ VÝCHOVA NA OSTRAVSKÉ UNIVERZITĚ Rudolf Ladislav, Dostál Pavel, Slovák Svatopluk TRANSFORMACE OBORU TECHNICKÁ VÝCHOVA NA OSTRAVSKÉ UNIVERZITĚ Rudolf Ladislav, Dostál Pavel, Slovák Svatopluk Resumé Příspěvek přináší informace o transformaci studijního oboru Učitelství technické výchovy

Více

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení

Více

Pedagogická fakulta UK v Praze

Pedagogická fakulta UK v Praze Pedagogická fakulta UK v Praze Dotazník pro inovaci studia na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy A. ÚDAJE O VÁS A1. * Jste: muž žena A2. * V současné době studujete na Pedagogické fakultě UK v bakalářském

Více

ETICKÁ VÝCHOVA. 6. ročník

ETICKÁ VÝCHOVA. 6. ročník Charakteristika předmětu ETICKÁ VÝCHOVA 6. ročník Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět: Etická výchova (EtV) je realizován v 6. ročníku jako volitelný předmět v rozsahu 1 hodina týdně.

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PEDAGOGICKÉHO STUDIA PRO UČITELE VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍCH PŘEDMĚTŮ 2. ST. ZŠ A SŠ, PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ

ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PEDAGOGICKÉHO STUDIA PRO UČITELE VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍCH PŘEDMĚTŮ 2. ST. ZŠ A SŠ, PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Centrum dalšího vzdělávání PdF OU ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PEDAGOGICKÉHO STUDIA PRO UČITELE VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍCH PŘEDMĚTŮ 2. ST. ZŠ A SŠ, PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Předkládáme Vám zkušební okruhy k závěrečným

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Profesní standard v odborném

Profesní standard v odborném Profesní standard v odborném vzdělávání Potřebujeme profesní standard učitelu itelů odborných předmp edmětů a odborného výcviku? NUOV a TTnet 2007 Strategické cíle pro oblast vzdělávání (Lisabon 2000)

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa 7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů v různých společnostech,

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: Biologie a ekologie (BEK) Obor vzdělání: 18-20-M/01 Informační technologie Forma vzdělání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 17 (0,5 hodina týdně) Platnost:

Více

SPORTOVNÍ HRY KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ UČITEL

SPORTOVNÍ HRY KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ UČITEL SPORTOVNÍ HRY Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové Předmět sportovní hry je vyučován jako volitelný v 7. - 9. ročníku 1 hodinu týdně z disponibilní časové dotace a organizační vymezení

Více

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín náměstí T. G. Masaryka 3669, 761 57 Zlín

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín náměstí T. G. Masaryka 3669, 761 57 Zlín Dodatek č. 4 Platnost: od 1. 2. 2013 Název školy: Adresa: Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín náměstí T. G. Masaryka 3669, 761 57 Zlín Zřizovatel: Zlínský kraj, třída Tomáše

Více

Rozvoj a hodnocení klíčových kompetencí v ŠVP Workshop: Hodnocení klíčových kompetencí

Rozvoj a hodnocení klíčových kompetencí v ŠVP Workshop: Hodnocení klíčových kompetencí Rozvoj a hodnocení klíčových kompetencí v ŠVP Workshop: Hodnocení klíčových kompetencí Lektor: PhDr. Josef Filouš, Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí KOMPETENCE K UČENÍ Individualizovat vyučovací metody

Více

KONCEPCE VÝCHOVY K VOLBĚ POVOLÁNÍ

KONCEPCE VÝCHOVY K VOLBĚ POVOLÁNÍ KONCEPCE VÝCHOVY K VOLBĚ POVOLÁNÍ NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE BRNO, HOLZOVA 1, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015 V současné dynamické době dochází k pohybu v obsahu mnohých profesí a ke změnám na

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: ÚČETNICTVÍ NA PC (UPC) Obor vzdělání: 63-41-M/02 Obchodní akademie Forma studia: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 124 (4 hodiny týdně) Platnost: od 1.9.2009

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Environmentální výchova Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod Část V. Osnovy I. a II. stupeň KAPITOLA 39. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Více

Kariérní systém učitelů

Kariérní systém učitelů Kariérní systém učitelů 1 Obsah příspěvku Seznámení s připravovaným KS Rozbor standardu učitele a jeho postavení v kariérním systému Předání podrobných informací k nově připravované kariérní cestě cestě

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

Charakteristika předmětu CHEMIE

Charakteristika předmětu CHEMIE Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Charakteristika předmětu CHEMIE Předmět CHEMIE se na Gymnáziu Jiřího Ortena vyučuje v rámci nižšího stupně osmiletého studia v sekundě až kvartě v rámci

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE pro tříleté učební obory SOU PSY 301 Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 31. října 1986, č. j. 27

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5

Více

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika Vyučovací předmět Informatika je realizován v rámci ŠVP na 1. stupni ZŠ (5. ročník) s časovou týdenní dotací 1 hodina. Na 2. stupni ZŠ je realizována

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

DIDAKTICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ

DIDAKTICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ DIDAKTICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Miloslav Rotport Kostelec nad Černými lesy 27. listopadu 2007 Struktura vystoupení 1. Složky standardu učitele odborných předmětů 2. Didaktická kompetence

Více

Studium školského managementu v rámci profesní přípravy předškolních pedagogů na PDF UHK

Studium školského managementu v rámci profesní přípravy předškolních pedagogů na PDF UHK Studium školského managementu v rámci profesní přípravy předškolních pedagogů na PDF UHK Vladimíra Hornáčková Pedagogická fakulta UHK Hradec Králové 2012 Pedagogická fakulta UHK bakalářské studium obor

Více

A. PROJEKT A JEHO KLÍČOVÉ AKTIVITY

A. PROJEKT A JEHO KLÍČOVÉ AKTIVITY ZADAVATEL: HLAVNÍ MĚSTO PRAHA se sídlem Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1 IČ: 00064581 DIČ:CZ00064581 MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Odbor školství, mládeže a sportu Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

Didaktický proces vzdělávání

Didaktický proces vzdělávání Didaktický proces vzdělávání dospělých Základní prvky didaktického procesu ve vzdělávání dospělých: Didaktický proces = výuka CÍL= určen zvenčí např. politikou, společností, potřebami institucí OBSAH=

Více

ŠVP Škola poznání a pohody

ŠVP Škola poznání a pohody ŠVP Škola poznání a pohody Základní škola a Mateřská škola Velká Jesenice, okres Náchod Charakteristika školy Základní údaje o škole Adresa: Základní škola a Mateřská škola Velká Jesenice, okres Náchod

Více

ETICKÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení

ETICKÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení ETICKÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Etická výchova žáka vede k navázání a udržování uspokojivých vztahů, vytvoření si pravdivé představy o sobě samém,

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

Charakteristika předmětu BIOLOGE

Charakteristika předmětu BIOLOGE Charakteristika předmětu BIOLOGE 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Biologii jako předmět pro střední školu vyučujeme v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Je

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Základní škola a Základní umělecká škola, Liberec, Jabloňová 564/43 příspěvková organizace KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti A. PROJEKT A JEHO KLÍČOVÉ AKTIVITY

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti A. PROJEKT A JEHO KLÍČOVÉ AKTIVITY ZADAVATEL: HLAVNÍ MĚSTO PRAHA se sídlem Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1 IČ: 00064581 DIČ:CZ00064581 MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Evropský sociální fond Praha &

Více

AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE)

AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE) AUTOEVALUACE ŠKOLY A HODNOCENÍ ŽÁKŮ Před tvorbou školního vzdělávacího programu byly využívány dílčí kroky a nástroje evaluace a autoevaluace podle dokumentu zpracovaného školou Struktura a kriteria vlastního

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. PO-2247/GŘ-VZ-2007 Kódové označení: SŘ-B Praha 10. září 2007 listů: 10 S c h v a l u j e: genmjr. Ing. Miroslav Štěpán v.

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Příklad dobré praxe XX

Příklad dobré praxe XX Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XX pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Volba povolání Období: 3. období Počet hodin ročník: 0 0 33 33 Učební texty: 1 3. období A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Tato oblast je v našem vzdělávání zastoupena jedním předmětem matematikou, od 1. do 9. ročníku. Podle vývoje dětské psychiky a zejména

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy Školní vzdělávací program obsahuje základní pravidla pro hodnocení žáků, podrobněji jsou rozpracovaná v klasifikačním řádu školy. Zde především vymezujeme způsoby

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 10 DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBORY UČEBNÍ OSNOVY 10. 1 Dramatická výchova Časová dotace 1. ročník 1 hodina 2. ročník 1 hodina Celková dotace na 1. stupni jsou 2 hodiny. Charakteristika: Třída se dělí na skupiny

Více

Odborné a pedagogické praxe ve sportu a tělesné výchově. doc. PhDr. Pavel Tilinger, CSc. a kolektiv

Odborné a pedagogické praxe ve sportu a tělesné výchově. doc. PhDr. Pavel Tilinger, CSc. a kolektiv Odborné a pedagogické praxe ve sportu a tělesné výchově doc. PhDr. Pavel Tilinger, CSc. a kolektiv Autorský kolektiv: prof. PaedDr. Ludmila Fialová, Ph.D. PhDr. Libor Flemr, Ph.D. Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,

Více

7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy. 7.1 Hodnocení žáků. 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků

7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy. 7.1 Hodnocení žáků. 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků 7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 7.1 Hodnocení žáků 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků Účelem hodnocení je poskytnout žákům i jejich rodičům co nejčastější zpětnou vazbu. Hodnocení současně přispívá i

Více

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: 4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět 4.4.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Obsahem vyučovacího předmětu Vlastivěda je naplňování očekávaných

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Sportovní a kondiční specialista kombinované studium

Sportovní a kondiční specialista kombinované studium Sportovní a kondiční specialista kombinované studium 1 Rozsah praxe je vyjádřen buď v počtu hodin týdně nebo v počtu dní za semestr. Název předmětu Semestr Počet kredit ů Cílové a obsahové zaměření praxe

Více

Školní vzdělávací program Zdravá škola

Školní vzdělávací program Zdravá škola Školní vzdělávací program Zdravá škola (Plné znění ŠVP je přístupné veřejnosti ve vestibulu školy.) Název ŠVP Zdravá škola je odvozen od zaměření školy na holistické chápání podpory zdraví, tj. rozvoj

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: ÚČETNICTVÍ (UCE) Obor vzdělání: 18-20-M/01 Informační technologie Forma studia: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 166 (5 hodin týdně) Platnost: 1. 9. 2009 počínaje

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Didaktika HV KHV/HPGZ3,4 KHV/HPGS3,4

Didaktika HV KHV/HPGZ3,4 KHV/HPGS3,4 OBSAH Didaktika HV... 2 Hudebně pohybová výchova.... 3 Pohybová výchova... 3 Vědecký výzkum v HV (diplomový seminář)... 4 Pohybová výchova... 5 Psychologické aspekty HV... 6 Aktuální problémy hudební pedagogiky...

Více

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ CÍLE

VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ CÍLE VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ CÍLE Výukovým cílem by měla být kvalitativní i kvantitativní změna u jednotlivých žáků, a to v oblasti kognitivní (vzdělávací), afektivní (postojové) a psychomotorické (výcvikové).

Více

16. Hudební výchova 195

16. Hudební výchova 195 16. Hudební výchova 195 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Vyučovací předmět: Hudební výchova 1. NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO

Více

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách Informace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení 17 zákona č. 561/2004 Sb. a části třetí vyhlášky č. 73/2005 Sb. Úvodní ustanovení (1) Žákem a studentem

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU KOMUNIKACE SE ZÁKAZNÍKEM Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

Příklad dobré praxe VII

Příklad dobré praxe VII Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe VII pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Miroslav Široký

Více

6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management

6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management 6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management Obecné cíle výuky Marketingu a managementu Výuka předmětu marketing a management směřuje k pochopení a prohloubení vědomostí a dovedností o marketingu

Více

Základní informace o námi nabízených a projektově ověřených akreditovaných kurzech:

Základní informace o námi nabízených a projektově ověřených akreditovaných kurzech: Základní informace o námi nabízených a projektově ověřených akreditovaných kurzech: 1.AKTIVIZAČNÍ TECHNIKY: 1.Psychologická gramotnost pedagoga (rozsah 25 hodin, třídenní celodenní kurz) Prožitkový seminář

Více

FYZIKA. Charakteristika vzdělávací oblasti. Obsahové vymezení předmětu. ŠVP ZŠ Ratibořická

FYZIKA. Charakteristika vzdělávací oblasti. Obsahové vymezení předmětu. ŠVP ZŠ Ratibořická FYZIKA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast fyzika patří do oblasti Člověk a příroda. Zahrnuje oblast problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší

Více

Konference pracovníků DMI 2014

Konference pracovníků DMI 2014 Návrh koncepce domovů mládeže Konference pracovníků DMI 2014 Úvod Neexistuje rámcový vzdělávací program pro DM a návrh koncepce nemá ambice ho ani vytvořit Nevíme o žádném dokumentu, který by konkretizoval

Více

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 1. Pojetí vyučovacího předmětu 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Obecným cílem předmětu Ekologie je zprostředkovat základní ekologické pojmy a principy. Poukázat na souvislosti mezi environmentálními,

Více